Yusuke, Inoran, Show
Show se podívá na Hideho a mírně se pousměje. Je to možná trochu moc sladký úsměv, ale klidně mu ho dopřeje plnými doušky. "Ty mi taky neodpovíš, proč bych měl já?" Cítí to, jen náznak pozitivních emocí, když k nim Hide otočí pohled. On sám to možná neví, ale Show je v tomto daleko před ním. Naučil se vnímat lehké odchylky, pokud šlo o pozitivní emoce a naučil se v tom pořádně chodit, aby to dokázal zpeněžit. Musel být vždycky o krok napřed.
"Nejsi sám, který zná tajemství, o kterých ten dotyčný ani neví." Pousměje se tentokrát se zablýsknutím v očích a znovu jej sjede pohledem, jak kdyby se ujišťoval, že se mu nelíbí. Teprve potom od něj odvrátí svůj pohled. Inoranovi se líbí, že se Yume dobře baví, on v podstatě taky. Klidně si tu s ním takovým způsobem bude povídat celý den a už vůbec neřeší fakt, že by mu mohl snadno nahlédnout do hlavy. S důvěrou nikdy neměl problém, tedy pokud se nepočítá to, že toho mohl někdo zneužít a teď jí právě věnoval nestálé a vrtkavé Lišce. Ano, to je celý on. +Taky bych to rád viděl. Ale myslím si, že ani smrt proti tomu není imunní. Nikdo nemůže být.+ Asi je to naivní představa, ale přece to vidí před očima. Yusuke si to ještě neuvědomuje, ale jak ho tak pozoruje, podle něj o tom není pochyb. Pokud si s Teru jen hraje, tak je v tom opravdu mistr, ale to by podle Inorana nezahrál ani on. Ohlédne se na Yumeta ve chvíli kdy na něj tak zírá a vážně skoro zčervenal. Dobře, tuhle myšlenku slyšel a k jeho překvapení Yume nevypadá odmítavě. Hraně zveden ruku a snaží se odehnat neexistující mouchu, aniž by se přestal Yumetovi koukat do očí. +Promiň, ale krásnější noc jsem dlouho nezažil. Nemůžu na to přestat myslet. To ty hvězdy.+ Pošle mu další myšlenku a když nechá víčka klesnou, vzpomene si na Yumetovy zlatavé oči, které zářily ve tmě. Nebo potřebuje hvězdné nebe, stačí mu vidět jen dvě. Pak toho nechá a sklopí pohled ke svým dlaním. Show se tiše zasměje, když mu Yume řekne, co by si měl myslet. Jen pokrčí rameny.
"Pevnou postavu mám, holkám se líbím. Umím s nimi mluvit, víš. Nepotřebuju obrovskou kondici. Ale prozradím ti tajemství. Klukům se to líbí ještě víc." Zdá se, že pro něj tabu není vůbec nic. Pak n něj mrkne a po očku sleduje Inorana, jak je pozoruje. Za chvíli mu skočí po krku spíš on, než Yume nebo Hide. Je to zábavné. Z Inoranova prskání s nic nedělá.
"Nemáš za co, dělá mi vždycky radost obdivovat krásné...Ne, věci ne." Pak se podívá na Yusukeho a z něj na Hideho. Poslouchá jeho slova u toho hodnotí, jak Hide vypadá. Už asi po sté.
"To bys nepřežil ty, věř mi." Nemyslí tím žádnou moc, ale svou pusu.
"Nevydrželi bychom spolu v jedné místnosti déle jak hodinu. Možná tak s roubíky." Jeho výraz se změní, než se upřímně rozesměje.
"Promiň to ta představa." Objasní mu, o co jde. Yusuke se trochu zamračí, ale dál se jim do toho neplete. Místo toho trochu ztuhne, když se Teru zvedne a jde se podívat na ty šperky. Viděl, jak se červená, nemohl od něj odtrhnout pohled a teď tohle?
"Co?" Vypadne z něj tiše a celou dobu z něj nespouští pohled, prostě to nejde. Nejradši by ho popadl a přitáhl si ho zpátky k sobě a ten malý hajzlík Show to prostě ví. Už ho štve taky, zabalí ho hezky do pytle, jak ho bodu odvážet. Chtěl mu dopřát jisté pohodlí, ale teď na to z vysoka kašle.
"Neumře." Usadí všechny ostatní, aniž by mu to zlepšilo náladu. Hranice jeho příčetnosti je sice poměrně široká, ale pomalu se ztenčuje. Inoran se jen ušklíbne. +Brzo to budou hotová jatka. nevím, jestli u toho chci být.+ Co to do nich všech vjelo?
"Mám skvělý vkus a ty taky." Pochválí Show Teru, než se skloní ke svým taškám.
"Mám pro tebe něco speciálního, jen mi dej chvilku." Přehrabuje se, než vytáhne luxusně vypadající kožený váček. Opatrně ho otevře a do ruky mu sklouzne náhrdelník tvořený smaragdy a odrážející slunce. Stříbrné nitky se ovíjejí kolem lístků a tvoří složité obrazce. Je to precizní práce, ale i přes složité detaily není vůbec mohutný ani těžký. Že by kouzlo. Vezme mu náhrdelník z rukou a naznačí, že by mu ho připnul. U toho rovnou opatrně vyzkouší svou moc a zkusí ochutnat nadšení Teru, pokud se objeví. Vždycky byl vypočítavý, teď to není jiné. A pak už u sebe má i Yumeta.
"S radostí, mám toho dost i trochu plamennější kousky." Nabídne mu další váčky a užívá si přítomnost obou. Inoran se podívá na Hideho a sám se tváří nevěřícně.
"Vybral?" Stačí jen říct a než se ohlédne podruhé Hide spí. Yusuke se zasměje a pak na chvíli rezignuje.
"Udělal to nejlepší, co mohl." Dodá, i když je pořád trochu nabručený, ale místo další slov vyleze za jejich řidičem a ujme se toho sám, aby zase nepřejeli. Tohle bude dlouhá cesta, hlavně když za svými zády slyší samé och a ach. +Pak, že peklo už znám dobře.+ Pomyslí si uštěpačně a nechá vůz aby odbočil podél malého kopce a za další zatáčkou už mají před očima město.
"Za chvíli tam budeme." Prohodí k ostatním.
"Tak na hlavní ulici odboč doleva, jak to půjde. Tam momentálně budu bydlet." Show očividně nemá Yusukeho úkolovat a ten jen vrčí tiše zepředu.
"A my taky, abys dostal zaplaceno." +Doufám, že tě to bude vážně hodně bolet.+ Klidně mu popřeje nějaké ty špatnosti. A taky ho potřebuje mít na očích. Ráno opustí město a Show pojede s nimi. Ten vůz se bude taky hodit.
Yumeto, Hide, Teru
Hide je přinucený znovu se podívat na Showa a cítí jeho vtíravou sílu. +Já jsem tě varoval.+ Pomyslí si v duchu. Ještě chvilku a bude vážně zle. Obvykle takhle trpělivý vůbec nebyl. Věnuje mu falešný úsměv, když mu Show šeptá, kolik toho ví, co ostatní ani netuší. Jistě, s jeho schopnostmi určitě a přes to… takový chlapeček vedle něho, se vším, co má za sebou, prostě to na něj jen stěží může udělat dojem. Tak jako ho neudělal ani Yumeto a to byla docela jiná entita. Buď už měl všechny tak moc na salámu nebo byl jednoduše otupělý. Vyšlo to v závěru nastejno. Mezitím Yumeto převrací v hlavě Inoranovy myšlenky ohledně toho, že ani smrt není odolná vůči lásce. +Nejspíš máš pravdu.+ Mlaskne nakonec. +Těch milenců, co pláčí na hrobech svých zemřelých lásek, až sami zemřou, těch lidí, co se kvůli lásce zbláznilo, dokonce i u zvířat, psi plačící na hrobech svých pánů… ale udivujeme mě, že se za tolik staletí nikdo nenašel. Rozhodně nikdo lepší, než...+ Neměl by takhle o Teru přemýšlet, ale pořád mu to moc nejde do hlavy. Pak se střetnou pohledem a i když s ním Inoran hraje jeho hru o neexistující mouše, pošle mu novou myšlenku o tom, že krásnější noc nikdy nezažil. +Kdo jiný by ti měl darovat krásnější, než právě já?+ Pronese v duchu své namyšlenosti, ale byl to spíš druh jeho humoru a jakási neodpáratelná součást podstaty všech Kitsune, než že by to vždycky za každou cenu myslel naprosto vážně. Pak vyprskne smíchy, když Show naruší jejich rozhovor a řekne něco, co ho po dlouhé době vážně pobaví, totiž že klukům se to líbí ještě víc. "Takže jsi spíš na kluky, než na holky?" Prohodí konverzačním tónem. Vyprskne podruhé, když Show okomentuje pro změnu Hideho přežití a je mu úplně jasné, co přesně tím myslí. Je vidět, jak je Teru zmatený, takže tomu nedošlo vůbec nic a taky je vidět, že Hide to nejdřív nepochopil a s tím, jak mu jde obočí nahoru, mu to docházet začíná. Hide upře pohled do Showových očí a pousměje se.
"Yu-chan, máš konkurenci, on tvrdí, že bude v posteli lepší, než ty." Odtuší a Teru zčervená a uhne pohledem. Ti dva by spolu mohli přestat flirtovat. Když Show dodá to o roubících, Hideho i Yumeta napadne, že to nakonec myslel spíš ohledně poznámek, ale stejně…Když se Yusuke začne zlobit kvůli Teru, Yume dělá, že už zase pozoruje krajinu, ale koutky mu cukají tak mocně, že se asi za chvíli nahlas rozesměje spíš on. +Já už to prostě nevydržím. Je vážně sladký.+ Ano, myslí Yusukeho. Teru mezitím poslouchá Showa, že by tu pro něj měl něco speciálního a nemůže se dočkat. Sleduje jeho ruce, co přesně vytáhnou. Váček vypadá prostě jako váček, ale jakmile Show ukáže ten náhrdelník, Teru málem spadne nadšením z vozu.
"No tohle?" Vypadne z něj ohromeně a okouzleně najednou a opatrně si šperk převezme.
"A tohle ty tady vozíš jenom tak, sám, s takovými opilci?" Nechápe.
"Ukaž?" Ozve se nad nimi Yumeto a málem by po náhrdelníku hrábl, kdyby ho Show nechtěl připnout Teru sám. Víláček se hned posadí a nastaví šíji a tak se Yumeto musí jenom dívat. Není to jeho styl, ale je to vážně nádhera a on chce taky něco.
"Měl bys mi to dát jako dar." Mumlá pro sebe, protože zapomněl, že Show neví, kdo on je. Nacpe se vedle Showa z druhé strany a prohlíží si všechno, co mu ukazuje. Drápy už jen těžko schová a na klíně krásného kimona má za chvíli málem celé klenotnictví. Vypadá to, že Show si ani nevšiml, že řidič už není řidič a že je Yusuke může zavézt, kam jenom bude chtít, ale opak je pravdou a brzy jsou na dohled města. Yumeto s Teru se dobře baví, Hide spí, Yusuke řídí a Inoran nemůže skoro nic.
"Ještě jsi neřekl cenu." Připomene Yumeto Showovi a Teru svěsí koutky. Vypadá to, že se mu nechce náhrdelníku vzdávat, ale tohle si musí vyřešit sám, Yumeto není charita a pochybuje, že čarodějnice mají na rozdávání. On sám má hodně ze svých svatých darů, klidně si to koupí, když bude chtít. Vůz konečně zastaví na určeném místě, Hide se jako na povel probudí a seskočí dolů jako první.
"Takže nám určitě zařídíš nocleh, protože potřebuješ přece pomoc." Připomene Showovi, zatímco slézají i ostatní, dva z nich s jaksi nezakoupeným zbožím na sobě. Hide protočí očima. Má na páteři lezavý pocit, že Hakuei je někde blízko a nic dalšího ho nezajímá. Hakuei opravdu blízko byl. Sledoval je ze vzdálené křižovatky dvou ulic a pohrával si s myšlenkou, že se Hide po dlouhé době nevyspí. Yusuke mu ale nechal nějaké nezodpovězené otázky a volal ho sem. Povedená partička. Zatím se jim neukáže. Ještě neví, co si o tom všem má myslet. Proč byl Posle s nimi?
Yusuke, Inoran, Show
Show se jen pousměje a trochu se stáhne, když vidí, že Hidemu už leze dostatečně na nervy. Sice možná vypadal jako hlupák a vlastně mu to vůbec nevadilo, ale v tuhle chvíli si jen testuje terén, kam až může zajít. Potřebuje postupovat opatrně, i když to pro ostatní může vypadat jako neuvážené rýpání. Povedlo se mu prozatím odhadnout hranici, ale za tu prsty zatím strkat nebude. Ještě bude mít příležitost, ale teď potřebuje, aby mu Hide řekl, co mu vlastně je. Cítí to a vnímá už od chvíle, kdy se jeho schopnost projevila. Zatím ho to neomezovalo, ale taky tuší a vnímá, že by mohl být silnější. Samozřejmě, že to chce. Inoran pozoruje dění kolem a pak se zase věnuje Yumetovi. Minimálně ve svých myšlenkách, kde slyší jeho hlas. +Neodsuzuj ho hned.+ Opraví ho měkce. +A i kdyby byl úplně obyčejný, třeba je to právě to, co smrt potřebuje. Věřím tomu, že pro každého existuje jen jediná osoba.+ Prozradí mu svůj pohled na celou věc. +Třeba to skutečně Teru je. Musí to cítit už teď, to nejde jen tak popírat.+ Narazí na něco, co vnímá sám uvnitř sebe. Je to nepopsatelný pocit hřejivého tepla, které se rozlévá po celém těle. Možná proto to Yusuke neví, temnota má těžký závoj, kterým jen tak něco nepronikne, ne hned. Po očku se podívá na Yumeta a uměje. +Ale já přece nechci, aby mi ji dával kdokoliv jiný. Nevěřím tomu, že s kýmkoliv jiným by to bylo stejné.+ Možná si to neměl ani pomyslet, ale je těžké nad tím nepřemýšlet. Ví, co cítí, ví co viděl a co u jeho podstata ukazuje. Show se uculí, když se ho Yume na plnou pusu zeptá na tuhle pro mnohé velmi intimní věc. "Hm, většinou ano. Tahle doba spíš prospívá pánům, než dámám. Víš těžká práce a tak." Narazí na vypracovaná těla, která jsou všude k vidění.
"S radostí se tomu přizpůsobuju." Je vidět, že nemá vůbec žádný problém o tom mluvit. Oplatí pohled Hidemu a nakloní hlavu na stranu, než vyprskne.
"To záleží...Víš, podle preferencí. U něj pochybuju, že by to kdy šlo obráceně." Ne, nedrží jazyk za zuby a uchechtne se znovu. Teru je roztomilý, jak červená. Yusuke má obavy, že brzo tenhle povoz spálí na prach Showa s ním.
"Odhaduješ lidi příliš rychle. Ale i tohle se dá porovnávat." Ohlédne se na Hideho.
"Tak to bych to měl velmi rychle vyvrátit. Pořád mám ještě slíbené to kouření." Vrátí to Hidemu i úroky.
"Roky praxe nepřebiješ Show-chan." Jeho jméno vysloví s chladností, která se brzo utrhne ze řetězu jestli s ním nepřestane. Inoran se zasekne a nevěřícně se podívá na Yumeta. +Vážně? Sladký?+ Ne, tohle se mu nelíbí. Založí si ruce na hrudi a snad poprvé v životě bude trucovat. Show se pousměje.
"Mám své vlastní způsoby, jak se bránit před zloději. Tihle nemají nejmenší šanci." Kývne hlavou v pobudům, kteří spokojeně oddychují.
"Dej mi minutku, hned se ti budu plně věnovat." Požádá Yumeta a připne náhrdelník Teru. Naklání e až příliš blízko a vdechuje jeho okouzlující vůni.
"Jsi překrásný, moc ti to sluší. Přesně pro takové jsou tyhle šperky určeny." Pošeptá mu svůdně a na pár vteřin ignoruje ledové šimrání podél páteře. Už tuší odkud jde a ví, že by ho dráždit neměl, ale...Nemůže si pomoct.
"To bych možná mohl, Yume-chan. Rozmyslím si to." Doplní, než pro něj vytáhne krvavě rudé šperky, které září sovu temnotou.
"Myslím, že tohle je výběr přesně pro tebe. Můžu?" Nabídne i jemu svou pomoc.
"Zatím vám je půjčím, platbu vyřešíme až ráno. Nebo možná někdy jindy?" Je to spíš malé popíchnutí a vtip, ale ne, nebránil by se.
"No konečně." Vydechne úlevně Inoran, když se vůz zastaví za hranicí města. Show protočí očima a sám seskočí hbitě z vozu. Odfrkne si ještě a pak kývne hlavou.
"Místo vám zařídím, ale zaplatíte si to sami." Upozorní ho, že je to on, co mu dluží platbu.
"Nocleh je támhle." Kývne hlavou k poměrně rozložité přízemní budově. Rozhodně nic levného ani přehnaně drahého, co je až k podivu.
"Věřte mi, má to nejlepší servis, který se tu dá najít." Je vidět, že má své vlastní zkušenosti a vykročí, jak kdyby celou skupinu vedl. Inoran kráčí vedle Yumeta, ale Yusuke se zdrží vzadu u vozu s koněm, které je černý jako noc. Líbí se mu, je to nádherné zvíře. Hladí ho po hlavě a pak se mu dlouze zadívá do očí. Hřebec první jen vyděšeně zařehtá a pak se zklidní.
"Ano, příteli. Uvidíme se později." Ledové pousmání na sebe nenechá dlouho čekat, než zvíře osvobodí a to zmizí za branami města. Pro tuto chvíli.
"Hej, to nemyslíš vážně, víš, kolik mě stál!" Vyjede po Yusukem, když si všimne, že kůň mizí v nenávratnu.
"Ups." Pokrčí Yusuke rameny bez zájmu.
"Nejspíš jsem něco špatně povolil." Jen stěží přemáhá úsměv.
"Koupíš si nového." Vykročí za nimi, pak předejde celou skupinu a nechá Show vstřebávat to, co se stalo. Konečně si připadá trochu spokojený. Když dojde Teru, bezem ho kolem ramen.
"Máš hlad, Teru-chan?" Zeptá se ho.
"Dáme si dobrou večeři. A pak mě čeká rozjímaní s kvalitním listím." Ohlédne se přes rameno.
"Neboj, všechno vezu s sebou Hide-san a vím, co jsi mi nabízel." Nezdráhá se provokovat ještě jeho.
"Pitomec." Mumlá si pro sebe Show, ale stejně jim ten nocleh zařídí. Bohužel tu nebylo tolik volného místa, takže pokoje po dvou.
"No teda jeden po třech, já mám pokoj pro sebe samozřejmě." Oznámí jim a hodí jim dva masivní klíče.
"Takže já si jdu po svých, pak se potkáme." Nebude s nimi přece trávit večer.
"Přijď po večeři, ať mi můžeš zaplatit." Není to rozkaz, v tento okamžik ne, jen prostá domluva. Přece jen mu to dluží. Inoran zatím převaluje klíč, který chytil. Očima pomalu dojde k Yumetovým a mírně pozvedne obočí. +Mohl bych tě požádat o další krásnou noc?+ Požádá ho pokorně.
Yumeto, Hide, Teru
+Obyčejných lidí je všude kolem tolik, že by Yusuke nedělal nic jiného, než byl zamilovaný.+ Vede si Yumeto dál svou, ale už Teru nechá být. Má stejně lepší věci na práci, než ho pořád dokola řešit. Když Inoran mluví o tom, že podobné pocity nejdou popírat, ještě mu to nijak zvlášť nedochází v souvislosti s nimi dvěma. Prostě si jenom povídají o někom dalším. Ale jakmile zmíní, že ani nechce, aby mu ji dával někdo jiný, Yumetovi to konečně dojde a dlouze a zkoumavě se na něj zadívá. Není si jistý, jestli byl někdy vyloženě zamilovaný ani podobně jako Yusuke netuší, jestli to v pravém slova smyslu dovede, protože byl na světě už tak dlouho, ale vypadalo to, že čím kratší život žijete, tím jste s tím rychlejší, protože si prostě nemůžete dovolit žádné prodlevy a to byl asi Inoranův případ. Nejspíš by mu na to měl něco říct nebo ho rovnou odradit, ale on vážně neví co. Líbilo se mu, když věci prostě jenom tak nezávazně plynuly a nikdo ho do ničeho netlačil a trochu doufá, že když zůstane potichu, zase se k tomu společně vrátí. Dost na tom, že se to za jeden den tak moc změnilo a on ho vůbec nechává u sebe. Teď jeho pozornost navíc odvádí Show, když mu odpovídá ohledně svých preferencí. "Já nevím, porcelánová krása ti nic neříká?" Proč by doba nepřála dámám? Byla to jenom výmluva, prostě byl na kluky a hotovo. Hide se musí tiše zasmát, když Yusuke zmíní, že ještě nepustil z hlavy jejich společní chvilky, ale taky si dobře všimne, jak na to zareaguje Teru-chan. Yusuke si toho asi nevšiml nebo to prostě ještě nevnímá, ale Teru není moc rád. Už si na Posla asi trochu myslí a nejspíš to bylo bláhové. Hidemu to většinou bylo jedno, nebude nikomu uhýbat, aby náhodou nezranil jeho city, ale teď má z toho najednou takový jiný pocit. Ještě nedovede určit jaký přesně. Yumeto spokojeně pokývá hlavou, když Yusuke dodá, že roky praxe prostě nejdou jenom tak něčím přebít. Ne snad, že by myslel na své zkušenosti s někým, ale spíš myslí na svou osobní šikovnost. To prostě nemůže trumfnout někdo, kdo trénuje mnohem méně. Inoran už trucuje kvůli tomu, co mu řekl ohledně Yusukeho a on si zrovna sedá k Showovi a zvedá si vlasy, aby mu mohl připnout náhrdelník, když se na něj podívá a blýskne se mu provokativně v oku. Teru už svůj náhrdelník má a i když je jeho zájem někde jinde, nějak nemůže uvěřit, že mu Show řekl, že on patří do té skupiny tvorů, pro které tyto šperky jsou. Prý, že je nádherný… Spokojeně se pro sebe usmívá a pořád si prohlíží to, co má na krku. Yumeto vypadá taky spokojeně, když mu Show nijak neodporuje a řekne mu, že i on by mu mohl postavit nějaký ten chrám. Vypadá to, že minimálně je dva si Show zvládl naklonit. Nebylo to konec konců zase tak složité, když slyšeli, co chtěli. Yumeto se dokonce ani nezlobí, když jim Show řekne, aby si nocleh zaplatili sami. Konec konců zatím má na krku ten šperk a platit ještě nemusel. S takovou ledacos přejde, jako kdyby se to ani nestalo. Všichni už kráčí společně k hostinci, když se z ničeho nic ozve divoké zaržání a klapot podkov na dláždění, jak Yusuke v podstatě ukradl Showovi koně. Vypadá to, že i on si našel svůj šperk, který chtěl. Jenže tohle vážně byla krádež a Show se ani tak moc nezlobí Už asi něco tuší. Yumeto na to zírá s obočím vysoko u linie vlasů a Teru má dokonce otevřenou pusu.
"Zavři ji, nebo spolykáš mouchy." Zaklapne mu ji Yumeto za bradu na místo a Teru se začervená. Hide pořád vypadá netečně, jako kdyby na něj žádný prodejní artikl prostě nefungoval. Někdy jsou vážně jako děti, dokonce i Posel. Teru zčervená a na chvíli se zatváří spokojeně, když je Yusuke zase u něj a bere ho kolem ramen, jenže to by nesměl říct ten dodatek směrem k Hidemu. Zamračí se a začíná toho mít dost. Co si má s tímhle počít? Nakonec dojde i na ubytování a oni dostanou jenom dva pokoje. Yumeto si prohlíží ty klíče, ale nehne ani brvou. Pokud jde o něj, stačí mu lázně a potom půjde spát kamkoliv ven a vypadá to, že Inoran půjde s ním. Nic se jim tam nestane a ty pokojíčky si klidně mohou rozebrat. Teru nevypadá nakloněný té trojce a Yusuke zase vypadá, že si ani nevybere. Pošle Inoranovi svoje myšlenky na to, že pokoje nebudou potřebovat a netečně do jednoho vejde jenom proto, aby si tam mohl vzít čisté věci, převléknout se a podobně. Líbilo se mu, jak ho Inoran o tu noc požádal a pod hvězdami jim podle něj bude líp. Budou tam sami a bude klid a ticho. Hide pořád cítí to lezavé šimrání z Hakuieovi blízkosti. Nechce se mu spát samotnému a nelíbí se mu, že Teru nakonec nejspíš zůstane s Yusukem, ale má to trochu jiné důvody, něž jaké si Teru myslí. Tedy, v tuto chvíli. Přikývne na Showova slova, že na něj nezapomene. Všechny čeká koupel a dobré jídlo a potom se asi ledacos vyřeší.
Yusuke, Inoran, Show
Inoran se jen pousměje na Yumetovu myšlenku. V něčem má pravdu, ale u tohoto podle něj nejde o obyčejnost. Záleží na dotyčném člověku, a pokud je pro toho druhého ten pravý, nezáleží na tom, jestli je obyčejný nebo ne. +Uvidíme, jak to dopadne. Bude zajímavé to sledovat.+ Taky už to dál nechce pitvat. Ví, že teď si toho pomyslel možná až příliš a může jen doufat, že se Yume neotočí a na patě a bude všemu konec. Na některé věci byl až příliš rychlý, i když je pravdou, že jindy věci mnohem víc promýšlel a dával si patřičný odstup. Teď má pocit, že nemusí, už jenom kvůli tomu, že Yume ví, jaká je jeho podstata a kým je. To věci vlastně dost zjednoduší. Když na to Yume nic neřekne, vezme si z toho jen to pozitivní. To uměl vždycky dobře. Sice mu nic nepotvrdil, ale taky se ničemu nebránil a to je za tu chvíli dost dobrý pokrok. Hide mu kolikrát říkal, že by mu ten optimismus měl někdo zakázat, ale Ino se tak cítí dobře. Pořád ještě nedošel do bodu, kdy odmítal doufat. Na to asi ještě nemá věk a doufá, že ještě dlouho mít nebude. Show se tiše zasměje nad Yumetovou poznámkou a pokrčí rameny. "Říká, rád je pozoruju, ale nikdy mi to neřekne tolik, abych si to tak užil." Neodporuje mu a tím potvrdí myšlenku o tom, že vyhledává převážně pánskou společnost. V téhle době by si měl dávat větší pozor, z druhé strany vidí, kdo se ke komu má, tak mu to ani nepřijde na mysl. Yusuke je spokojený s tím, jak odpověděl, ale nakonec si všimne i Teru a toho, jak se tváří. Je pro něj těžké to plně rozklíčovat, i když toho už viděl hodně. Některé emoce šly většinou mimo něj. Mohlo by mu to vadit? Proč by mělo? Zatím to víc nerozebírá, ale dá si na to pozor. Chtěl by být s Teru sám, aby zjistil, co se to vlastně děje. Show je rád, když má pozornou jak Teru tak Yumeta. Někdy to bylo vážně jednoduché, ale pořád cítí, že by měl být obezřetný. Ne všechno jde tak snadno, jak se na první pohled zdá. Teď je spokojený s tím, že si získal jejich náklonost a od nich mu snad zatím nic nehrozí. Zatím ho dokonce i baví fakt, že Yusuke vypadá naštvaně. Očividně mu starostí o Teru šlápl a kuří oko. S tím, jak se s ním teď baví, mu to jen patří. Kdyby jen tušil, koho právě teď štve, asi by rychle bral nohy na ramena. Ne, že by mu to pomohlo. Šperky zůstanou pěkně na ladných krčcích a kůň...Samozřejmě, že si koupí lepšího, obecně mu ta barva úplně nevyhovovala, ale stejně...Tohle se prostě nedělá. Ne, když jim pomohl.
"To bylo naposledy." Prohodí si pro sebe a radši zamíří k hostinci. Pořád ještě od nich potřebuje pomoct, tedy od Hideho a ten si rozumí s Yusukem, takže zatnout zuby a vydržet. Až bude po všem, vymyslí něco, čím by se mu mohl pomstít. Vezme Teru na rande, to je dobrý plán. Yusuke se pousměje, když si všimne Teru a jeho výrazu.
"Nemohl jsem si pomoct, navíc mě trochu štve." Pošeptá Teru, když je u něj blízko a pak se podívá na klíče, které dostali.
"S kým chceš spát Teru-chan?" Zeptá se ho narovinu a těší se, že ho znovu přivede do rozpaků. Jen krátce zvedne oči a podívá se na Hideho, který nevypadá moc spokojeně. Asi tuší, o co by mohlo jít. Hakueie nejspíš nebude daleko, jen se mu ještě neprozradil. +Už se k tobě dostal?+ Zeptá se ho, aniž by o tom někdo věděl. +Jestli máš obavy, přijď za mnou. Moje slova platí pořád.+ Možná to nebude k Teru fér, ale Hidemu to slíbil a svá slov vždycky dodrží. Nechce, aby nebyl v pohodě anebo se mu něco pohnulo v mysli, co už by nešlo vrátit. To by Hakuei bez mrknutí zvládl.
"Půjdeme se uložit." Pobídne Teru a nasměruje ho do pokoje, aniž by se staral o to, jestli bude něco namítat. Zas je tu ta podvědomá starost.
"Slíbil jsem ti, že se nic nestane, dokud to sám nebudeš chtít." Připomene mu, na čem se domluvili a dál si drží jistý odstup. Inoran si počká na Yumetovo rozhodnutí a pak se pousměje.
"Ano, to je skvělý nápad." Sám se odejde umýt a vzít si čisté věci. Pak ještě posbírá pár drobností, které se mu venku budou hodit a pak se sejdou u večeře. Show tu však není. Proč by taky měl, očividně je rád, že se jich zbavil.
"Co mu je?" Zeptá se Ino Hideho na Showa. Sám cítí jemné chvění, ale víc neví. Tolik praxe ještě nemá. Musel by s ním strávit víc času a trochu si to rozebrat. Yusuke sedí vedle Teru a zvědavě zvedne oči. Sám se v tom víc nerýpal, Hide nevypadal nějak zvlášť rozhozeně, takže ais to nebude jednoduché, ale taky nic extrémního.
"Nevyčerpá ho to příliš?" Zeptá se tentokrát on, protože potřebuje Showa v plné síle a to co nejdříve. +Ráno seženu dalšího koně a vůz kam ho naložíme. Taky zásoby. Bylo by dobré, kdyby spal minimálně do poledne, než budeme dost daleko za hranicemi města.+ Pořád tu ale ještě není Hakuei. Dává si na čas a on mu to rozhodně nemá za zlé. Jednal by stejně, kdyby nic netušil. +A já si myslel, že tohle by se ti mohlo líbit, příteli.+ Zkusí ho kontaktovat, ale není si jistý, že to zabere. Trochu potrápit Showa, kterého hodlají unést…On se na to vážně těší.
Žádné komentáře:
Okomentovat