Hiroto x Hyde - Promiň, rychleji to nešlo. - část 4.

(hory)

Hiroto

Na zahradu už by Hiroto málem zapomněl. Teď, když o ní Hyde mluvil, vzpomněl si, co přesně se tam odehrávalo a jak se to oba snažili nějak zachránit. Pro sebe se pousměje. No jo, to mu vlastně vážně docela šlo, ale stejně si pořád nemyslí, že by měl s baronem kdo ví jaký vztah. Kaoru se rovnat nemohl. Časem se uvidí, jestli se to zlepší, ale baron měl o hodně víc let, proč by měl poslouchat někoho, jako je on? Syny měl už tři. Napadne ho, že to by spíš mohl potřebovat pomoc jeden z nich, ale když si je přebere v hlavě, ti by ho hnali jeden víc, než druhý. Nejvíc nevinně působil Tomohisa, ale Hiroto tomu nevěřil, jenom čekal odkud to přijde. Tomohisa byl vlastně nejhorší, protože Dori ani Toshiya emoce schovávat neuměli, ale on ano. Člověk neměl ponětí, co se mu honilo hlavou a mohlo to být v závěru mnohem víc nebezpečné. +Ty nejsi hodný bratr. Jsi stejný jako ten zbytek.+ Napadne ho celkem pobaveně, ale pak už dojde na všechno to objímání a podobné myšlenky upadnou v dokonalé zapomnění. Samozřejmě čekal, že se jeho slovům bude Hyde smát, protože on sám by se za ně nejraději plácl do čela, ale už se stalo. Jakmile dojde na hlubší rozhovory, je Hirotovi okamžitě jasné, co přesně jimi Hyde myslí a teď už má barvu jako vyvařený krab. Tohle nejde ovládat a stejně tak nedovede poručit své fantazii, aby si podobné momenty nepředstavovala. Cítí i jasný tlak v klíně, což je známka toho, že mu zatím nijak nepřekáží, že Hyde není dívka. Nevěří Hydovi, že by to chtěl odkládat. Ne, že by nevěřil vyloženě jeho slovům, chápe, že by se rád snažil, ale podle něj mu to ujede jako všechno to ostatní, co se dneska stalo. Kdyby byl Hiroto sebevědomější, řekl by, že je Hyde roztomilý. Je to nakonec on sám, kdo ho začne líbat, ale není to stejné, jako jejich předchozí polibky. Teď už jasně cítí Hydovu narůstající touhu a začíná být rozdivočelá. Tohle rozbouřené moře jenom tak někdo neuklidní a jestli se nechá stáhnout na jeho notu, má dost temperamentu na to, aby ten stan zbořili a žádný neměli. Nakonec se od sebe přece jen odtrhnou, oba dýchají hodně rychle a Hyde ze sebe vyrazí tři jasná slova. Hiroto by se býval zase červenal, ale teď už na to najednou nějak nemá čas. Udělá obličej ve smyslu No jasně, ale sleduje chvíli Hyda, jak se potýká s kotlíkem. Vypadá, že si ty ruce snad opaří a pojedou spíš do nemocnice a Hiroto se taky nadechne, aby mu připomněl, že jídlo přivábí minimálně mývaly nebo podobná zvířata. Ani neví, jestli tady nějací žijí, spíš ne. Ještě, že to nakonec neřekl nahlas, to by se ztrapnil. Nechá se popadnout za ruku a teď je to on, kdo se zasměje, když Hyde prohlásí, že bude klidně o hladu. Je mu jasné, že jestli to tak dopadne, bude to poslouchat zítra celý den. Minimálně jeho kručení v břiše. Hyde zaleze do stanu jako první, je to vlastně také trochu legrační, ale brzy se zase objeví jeho hlava a ruce a natahují se po něm. Hiroto si stačil duchapřítomně zout boty, aby se uvnitř neukopali a jenom zadoufá, že mu do nich ti mývalové zatím nenačůrají, když je nechá venku a nechá se vtáhnout dovnitř. Skončí rovnou na něm, drží svou váhu jenom na předloktích a zřetelně cítí jeho klín, zatímco ho Hyde líbá. Uvnitř stanu už je šero a jeho oči se tak zdají být ještě hlubší. Pousměje se, když mu Hyde říká, jak si ho potřebuje osahat. To cítí, protože má jeho ruce snad všude najednou. Nečeká ale, že jedna z nich vzápětí skončí v jeho klíně a to měl. Trhne sebou a doprovodí to stenem do jeho rtů. Oči už má zavřené a klín pevný. Začíná vypínat hlavu a trochu se tělem propne proti tomu jeho. 

"Někdo musí být iniciativní, já nemám ruce." Řekne trhaně, protože se o ně opírá. Levitovat ještě neumí. Za chvíli ho ale nejspíš udrží jeho vlastní klín. Ještě, že mu Hyde nevidí do hlavy…

Hyde

Nechává Hirota, aby si to celé přebral v hlavě a zkusil promyslet fakt, že by to byl možná on, který by rodině mohl pomoci. Je mu jasné, že má problém si to představit, ale možná se to časem změní. Tohle není nic, co by se dalo uspěchat a už vůbec by na něj neměl tlačit. Je to jen návrh, který si musí promyslet a když se do toho rozhodne jít, rád mu pomůže. Ví, že Hiro je trochu složitá povaha, která umí dost dobře vyletět, ale taky zná podobné reakce a mohl by s nimi lépe pracovat, když ví, jaké to je. To jsou věci, které si zatím nechá pro sebe. Jeho pozornost zatím dobře rozptyluje to, jak se červená. Je to roztomilé, když ho dokáže takovým způsobem přivést do rozpaků a samozřejmě v tom hodlá později pokračovat. Jsou věci, které si prostě nedokáže odpustit a dělá je opravdu rád. U Hirota to platí několikanásobně. 

"Budeš toho mít plnou hlavu, to ti slibuju." Pokračuje dál ve svých oblíbených poznámkách. S radostí ho bude sledovat, jak se potuluje po pozemcích s hlavou poletující úplně někde jinde. Tedy u něj a u toho, co by mohli dělat. Ještě by si pár věcí neodpustil, ale už na ně nemá čas. Jeho hlavní a jediná starost je to, jak Hirota co nejlépe líbat a ideálně od něj nebýt moc dlouho daleko. To se mu dost dobře daří a je neskutečně šťastný, že ho může tisknou k sobě. Je ale potřeba první zařídit, aby to tady celé nechytlo, nebo nco podobného. Přijde mu hrozně komické, jak se snaží poprat s kotlíkem a přitom si úplně nespálit ruce. Naštěstí tam nebyl dlouho, tak to tak hrozné není. Jistě, měl by přemýšlet nad tím, aby je za chvíli nějaké zvíře nepřepadlo, ale to už by bylo na jeho hlavu prostě moc. Je rád, že si zatím ještě pamatuje, jak se jmenuje a jak se jmenuje Hiroto. Ne, jeho jméno by nezapomněl nikdy. Další věci už vážně nedokáže promýšlet a už vůbec ne to, jak bude zítra mrzutý, protože bude mít hlad. Ale to snad taky nějak zvládnou a nedopadne to tak, že ho Hiro strčí z prvního útesu, který potkají. Do stanu se dostane jako první a je až k podivu, že se u toho nepřerazí. Má chuť se smát a zároveň už se nedokáže dost dobře ovládat. Jediné, co teď opravdu chce je to, aby byl Hiroto, co nejblíže. Potřebuje nutně cítit teplo jeho těla, i když mu zima rozhodně není. Tady jde o úplně něco jiného. Tiše si povzdechne, když se na něj pousměje. Hodně si užívá jeho výraz, který právě teď má. Je jasné, že už všechny pochybnosti vyhnal z hlavy a to je dobře. Další skvělá věc je to, když si díky jeho doteku povzdechne. Samozřejmě se tam chvilku zdrží, aby si to Hiro užil, co nejvíce. Oplatí mu úsměv a pak kývne hlavou na jeho slova. 

"Dobře, mě to nevadí, já to zatím zvládám za oba. Ale kdybys chtěl a neměl volné ruce, máš i jiné části těla, které se dají použít." Pobídne ho k tomu, aby dělal, co jen chce, i když ho k ničemu netlačí. Názornou ukázku podá ve formě dalších polibků. Ruku musí chvíli z jeho klína stáhnout, aby ho mohl přitisknout k sobě. Teď je to on, kdo si povzdechne a spokojeně přivře víčka. Užívá si ten pocit, že ho má na sobě a taky to, že mu může beztrestně sahat na zadek.

"Je vážně dokonale akorát." Vypadne z něj dřív, než si stačí rozmyslet, jestli to vůbec dává smysl. Pak už je čas, aby se začal dobývat do jeho kalhot. Začínají mu prostě překážet. Opatrně vsune ruce do blízkosti jeho klína a během pár vteřin už je zapínání povolené. Bez otálení je začne stahovat rovnou i s prádlem. U toho už zhluboka a vzrušeně dýchá a stíhá i několik vášnivých polibků. Je to trochu nebezpečný sport v tom stanu, ale nakonec se mu to podaří a pokračuje u sebe. Pokud mu Hiro bude chtít pomoct, klidně ho nechá. Jen už je potřebuje taky dole. Když se mu to podaří, přitiskne ho znovu k sobě a tentokrát už si melodicky zasténá. 

"Za malou chvilku budu potřebovat tvoji ruku." Naznačí mu, co by měl dělat a začne zvedat nožky podél jeh boků výš a pokrčí je v koleni, aby mu usnadnil přístup do velmi konkrétních míst. 

"Až teda budeš patřičně zvědavý." Dodá ještě, než si znovu ukradne jeho rty a ještě ho provokuje svými zuby, kterými zkousne ten spodní.

Hiroto

Hiroto se tiše zasměje té Hydově provokaci.

"No dobře, když myslíš? Vlastně by to mohla být docela příjemná droga a mojí práci by to zase tolik vadit nemuselo. Jenom jsem zvědavý, jak baronovým vysvětlíš, že jsou všechny kytky v zahradě najednou jenom růžové a rudé." Prohodí. Začíná mu to povídat, to je znamení, že se přestává kontrolovat. Hiroto toho doposud vlastně moc nenamluvil, i když mu mluvení obecně problém nedělalo. Bylo to jenom proto, že byl v tématech okolo jejich vztahu velmi nejistý. Byl ten typ, co si dal se vším raději na čas, než aby plácal nějaké nesmysly, prostě nejdřív přemýšlel, ale to podle něj nebylo na škodu a Hyde byl upovídaný za ně za oba. Bylo to dobře, protože se nenudili a řeč nestála. To by bylo trapné. Když jsou společně ve stanu a on všechno svede na fakt, že se musí opírat o své ruce, Hyde pronese, že mu to nevadí. To bylo dobře, Hiroto bude potřebovat ze začátku trochu vedení, ale musí se zasmát, když Hyde dodá, že má i jiné části těla, které může používat. To je mu jasné, zejména má rty, ale pak tu jde taky o klín, který svede dost provokací jenom tím, jak pevný právě teď je. Hyde dlaní opustí jeho klín a on si uvědomí, že se v důsledku toho zamračil. Rád by ji totiž měl zpět, ale to pevné tisknutí k jeho tělu má taky hodně do sebe. Je těžké si najednou vybrat a i jemu je jasné, že jeden pokus bude moc málo. Hyde svoje dlaně přesune pro změnu na jeho zadek a Hiroto naslouchá jeho povzdechům. Má krásnou barvu hlasu a teď v soukromí to ještě mnohem víc vynikne. Hiroto měl rád karaoke, myslel si, že zpívá docela dobře, ale vedle Hyda byli falešní úplně všichni. Bylo to hrozné, ale při vzdychání si snad Hyde ničeho nevšimne. "Díky." Pronese přerývaně a velmi tiše do jeho rtů, když Hyde ocení jeho zadek. Musel být pevný, když Hiroto tolik běhal, tak snad se mu to líbí. V první chvíli si ani neuvědomí, že se Hyde pokouší rozepnout jeho kalhoty. Jde mu to vlastně docela obratně na to, jak málo místa tady je a Hiroto za chvíli ucítí volnější prostor. Kmitne obočím, když je Hyde začne rvát dolů dokonce i se spodním prádlem. Za chvíli přijde úplně o všechno, ale nebude sám. Všimne si, že se Hyde pokouší o to samé. Hiroto se ještě pořád cítí hodně nejistě, neví, jestli bude umět zastavit, kdyby si to nějak rozmyslel, ale nakonec se posune na bok, aby mu se svlékáním mohl trochu pomoct. Teď je to zase on, kdo se postará i o jejich svršky, aby tady neleželi v těch teplých mikinách, jinak by se vážně uvařili a pak se opatrně vrátí na jeho tělo. Hyde by ho stejně jinde ležet nenechal. Oba dva hřejí dost na to, aby si teď vzpomněli, že je docela chladno a Hyde mu připomene, že teď už bude jeho ruce potřebovat. Hiroto se mu podívá do očí, protože si není jistý, jaké místo přesně Hyde myslel, ale za to velmi dobře cítí, jak se Hydovy nohy začnou zvedat nahoru. Teď v jeho nitru zavládne mírná panika, protože přeskočili všechny ostatní části Hydova těla, včetně klína a on by se měl najednou věnovat přímo těmto tajným místům, ale copak může ukázat strach a couvat? To by nepřežil! Prý Nebudu tě do ničeho nutit! On věděl, že to Hyde nevydrží! +A stejně jsi sem šel.+ Připomene si. Aby toho nebylo málo, Hyde ho provokuje, že možná není dostatečně zvědavý a tím nakopne jeho ego a hrdost. Hiroto se nadme jako balónek a v jeho očích je patrné odhodlání dokazovat cokoliv. Hyde úplně nečeká na jeho reakci a políbí ho, ale provokuje ho i svými zuby a Hiroto přesune váhu na jedno předloktí. Volnou dlaní najde nejdřív jeho klín, který začne zprvu jen naplocho dráždit a ani ho nesvírá. Osahává si jeho pokožku, velikost i pevnost, seznamuje se s novým tělem před sebou a oplácí mu polibky. Některé věci prostě budou po jeho! Na tamto další dojde za chvíli, až on bude chtít!

Hyde

Tiše se zasměje, když dojde na Hirotovu práci a poznámce k tomu. Je pravda, že tvořit zahradu s hlavou v oblacích, by nemuselo být úplně na škodu. Zahrada by nejspíš dostala úplně jiný rozměr a možná by to baron ocenil, když ho Hyde viděl, jak se tváří, když je poblíž Nijiro. Obecně všichni v domě prožívali aspoň částečně spokojené období, nehledě na to, jaké mraky kolem nich pluly. 

"Zapomněl jsi, že vysvětlím každému úplně všechno." Je to sice sebevědomá poznámka, ale Hyde si byl jistý, že by to dokázal. Stačilo zvolit jen tu správnou taktiku. Ostatně Hirota taky ukecal a kam až se dostali? Ne, to mu teď připomínat nebude, ještě by si to rozmyslel. Pozoruje jeho výraz a když se tvář nad ním zamračí v důsledku toho, že svou ruku stáhl, je si jistý, že jsou na té nejlepší cestě, aby se to dneska stalo všechno. Byl pořád dost opatrný, i když to tak na první pohled nevypadalo, ale teď už se krotit nemusí. Oba dva to chtějí a když Hirota trochu nasměruje, bude to nepochybně skvělé. 

"Neboj, příště si užijeme i tohle." Ujistí ho, že to jednou vyzkouší jen tak. 

"Ale teď bych chtěl spoustu věcí a mám pocit, že máme hrozně málo času." Osvětlí mu, co provádí a proč to dělá. Je těžké odolávat myšlence na to, co by se mohlo dít dál a taky touze, která už ovládá celé jeho tělo.

"Nemáš vůbec za co. Každou část tvého těla bych mohl chválit vážně dlouho." Rád by těch komplimentů vymyslel víc, ale teď mu mozek zrovna nepracuje. Vynahradí mu to později, až třeba budou společně ležet, nebo se ráno vedle sebe probouzet. Je překvapený, když se Hiroto posune stranou a ještě mu začne s vlastním svlékáním pomáhat. Usmívá se a po očku si ho prohlíží.

"Víš, vlastně je škoda, že tu není klasické světlo. Budeš se mi pak muset předvést. Zatím si tě jen pořádně osahám." Uculí se, a když má zrovna volnou ruku, pohladí ho po boku a dlaní skončí až na stehnu, které sevře. 

"Hm, je to vážně skvělé." Pochválí ho, i když ne zrovna originálně. Nechá si pomoct i z mikiny a trika a je rád, že dělají právě tohle. Asi by tu za pár minut zmrzli, kdyby je nehřálá touha. Jakmile jsou nazí, přitáhne si Hirota k sobě a znovu dlouze vydechne, když cítí nahou kůži na té své a taky jiné partie. Oplatí mu pohled do očí s úsměvem, ve kterém se zračí chtíč a svítí na kilometry. Vidí jeho váhání, které nedokáže přehlédnout a doufá, že si to zrovna teď nerozmyslí. pro Hyda už by bylo vážně těžké couvat. Jistě přežil by to, ale když už tak hezky začali, byla by vážně škoda to nedokončit se vším všudy. Očividně svá slova zvolil dobře. Za chvíli už cítí dotek Hirotovy dlaně ve svém klíně. Nejradši by se pod jeho dotekem prohnul, ale nemá místo, aby to šlo. Tím víc jen stupňuje jeho vzrušení. Nechává ho, aby si dělal, co jen chce. Ví, že další pobízení by teď bylo jen na škodu.

"Vždycky ti šlo mě trápit." Vydoluje ze sebe mezi jednotlivými povzdechy, které naplňují nitro stanu. Snaží se pod ním moc nekroutit, ale je to marný boj. prsty zatíná do Hirotovy pevné a hebké pokožky. První jen na bocích, pak se znovu přesune na jeho zadek, který hladově promne. Zdrží se na něm poměrně dlouho, je vidět, že se mu opravdu zamlouvá. Má vážně co dělat, aby ho nezačal prosit, aby si pospíšil. Ještě chvíli ho nechává dělat, co jen chce, než s emu rozhodne jeho starost vrátit. V očích se mu provokativně zablýskne a protáhne jednu dlaň dopředu, aby dosáhl do jeho klína. Vrací mu to i úroky, takže ho první jen několikrát pohladí, aby věděl, jaké napětí mu tím způsobil. Pak už je čas, aby ho pořádně sevřel a dopřál mu moc hezké věci, které rozhodně stojí za to.

"Některé věci ti budu s radostí vracet. Doufám, že ti to nevadí." Klidně by mu ukázal, jak to vypadá, když ruce nepotřebuje, ale to si budou muset nechat na jindy, třeba na zítra. 

"Jen tě chci upozornit, že jsi moc sexy na to, abych vydržel příliš dlouho." Podívá se mu do očí, když zrovna nemá svá ústa přitisknutá na jeho a sevře zlehka jeho zápěstí, aby mu naznačil, že mu s tím velmi rád pomůže. Je mu totiž jasné, že v některých ohledech si nebude Hiro příliš jistý a tak ho klidně povede. Vážně si to užije.

Hiroto

Hiroto se musí zasmát. To byla pravda, každý nakonec podlehl, i když si myslel, že se to nestane. Tohle Hydovi nešlo upřít. 

"Zneužívat toho ale nesmíš, už jenom proto, že máš doktorát." Připomene mu. Jednou… ano, i on už myslel na to, že si to budou muset zopakovat a to si ještě dneska ráno nepomyslel, jak se večer mnoho věcí změní. 

"Nemusíš nikam spěchat, já nejsem ten nestálý." Řekne mu. Když se pro někoho rozhodl, většinou to mělo dlouhého trvání, pokud se vyloženě nespletl v osobnosti. U Hyda se bojí jenom té jeho rozevlátosti, ale sám Hyde mu před chvílí řekl, že tentokrát je to pro něj jiné a on je asi naivní, ale doopravdy mu to všechno věří. Zatváří se zaskočeně, ale opravdu potěšeně, když Hyde pronese, že by každou část jeho těla mohl chválit vážně dlouho. 

"To bych si rád poslechl." Řekne celkem skromným tónem hlasu, ale nepokrytě by si to užíval. I on měl svoje slabé chvilky a ego byla jedna z nich. Trochu se začervená, když mu Hyde při svlékání zbytků věcí řekne, že se mu pak bude muset předvést. Hiroto se moc nestyděl, ale stejně… 

"Mě se to šero líbí, dodává tomu trochu intimnější atmosféru." Broukne. Bylo to takové tajemnější, tím spíš, že se fyzicky vůbec neznali. Tiše se zasměje tomu osahávání, protože s tím si Hyde na čas vážně nedává a on věří, že si jeho ruce užije vážně důkladně. Jednu jeho dlaň už cítí na svém stehnu a dostane se mu i slovní pochvaly. Ještě to není schopný říct nahlas, ale Hyde byl vážně návykový. Hezký navrchu i pod věcmi, odhodlaný všem pomoct, iniciativní a při tom nešetřil chválou. Hiroto si nemyslel, že to dělá jenom proto, aby z něj vymámil dnešní prožitek. Vážně jim dvěma začínal věřit a pokud se nic nepokazí, budou se vracet jako odhodlaný pár. Po pár takových týdnech mu bude hrozit, že by si ho chtěl snad i vzít, protože proč by měnil? V tomhle byl prostě stálý. Jakmile se ocitne zpět na Hydově těle a podívá se mu do očí, vidí v nich nezkrotnou touhu. Přes to mu nechce dát všechno hned a chce ho ještě trochu napínat. Hyde to za chvíli taky okomentuje a on se tiše zasměje. 

"Vždycky? Já?" Dělá, že nemá ani ponětí, o čem to mluví a dál si hraje s jeho klínem, ale Hyde se mu rozhodne všechno oplatit a začne s drážděním jeho partií výrazně razantněji. Hiroto musí prudce vydechnout a na chvíli zavřít oči, ale brzy se nechá strhnout na Hydovu vlnu a začne jeho klín trápit se stejnou intenzitou a po chvíli i rychlostí. Hyde ho sice varuje, že to s ním nemůže vydržet dlouho, ale on ho teď zase tolik nevnímá. Tedy vnímá jeho tělo a podstatu, ale už o dost míň přesný obsah jeho slov. Za to si zřetelně uvědomuje, jak Hyde tiskne jeho zadek a maličko ho probere moment, kdy se dotkne jeho zápěstí, aby ho začal směrovat jinak. Jde o to, že bude muset pustit jeho klín a začít se věnovat místům, která Hyde před tím chtěl. Kdyby pokračoval, dohnal by ho rychle na vrchol, ale to jemu zase tolik nevadilo. Přes to ho poslechne a posune svou ruku dozadu. Jemně ho pohladí po pozadí a chvíli s tím nepřestává, aby si zvykli oba dva. Už se toho nebojí tolik, jako když sem vlezli, je už prostě moc rozjetý. Hyde ho nepřestává líbat a tak se odváží dál a mezi jeho polovičky. Není malý kluk, takže samozřejmě slyšel, jak se podobné věci dělají, ale osobní zkušenost má nulovou. Bude se muset řídit tím, co ví teoreticky a Hyde doplní místa, kde to slyšel hodně špatně. Zatím ho jenom dráždí v okolí těch míst a zdráhá se pokračovat dál. Bojí se, že to musí být nepříjemné nebo bolet. Nedovede si představit, jaké emoce teď v Hydovi vyvolává.

Hyde

"Záleží, co máš teď na mysli. Zneužívám i toho, jak vypadám a jsem rád, že to u tebe fungovalo. Nepotřebuju je to, co mám v hlavě. Někdy tě zkusím svést jen tím, že budu mlčet." Už se vůbec nehlídá a tak není divu, že z něj padají takové věci. Jistě neměl malé sebevědomí, ale tohle by většinou myslel spíš jako vtip. No, možná taky ne, kdyby nad tím zase tolik nepřemýšlel, stejně jako teď. Ono se nad tím obecně špatně přemýšlí, když má mezi nohama neskutečně sexy kluka a chystají se být spolu, jak nejtěsněji to půjde. Už jen z té myšlenky se mu zatmívá před očima a do toho si pomůže dalším povzdechem. Trochu nakrčí obočí a zavrtí nad ním hlavou. 

"Já zase nikdy nikomu nic nesliboval." Obhájí si to po svém. Vždycky všem narovinu říkal, jak to má, že to měnit nechce. Prostě k tomu nebyl ten správný čas ani osoba. Navíc často cestoval, aby mohl být po ruce různým klientům, takže to se většinou s klasickým vztahem dost vylučovalo, rozhodně když dojde na jeho apetit. 

"Až tobě." Málem by sám nad sebou protočil očima. Jen to vyslovil a už mu to přijde jako strašné klišé, které říkají ti, co chtějí někoho někam dostat, ideálně do postele. 

"Já vím, jak to zní." Povzdechne si a přemýšlí, jak by to líp zformuloval. Všechno mu zní stejně pitomě.

 "Já si to promyslím, a pak ti to povím. Teď ti musí stačit, že jsi sexy a naprosto jedinečný. A moc tě chci." Doufá, že to pro tuto chvíli bude stačit. Víc toho stejně nevymyslí a zbytek...Měl by mít dost času, aby mu to dokázal. Ostatně nejsou to poslední dny, kdy jsou spolu. Kdyby jen tušil, že Hiro má možnou vidinu jich dvou jako páru, asi by vyskočil kilometr do vzduchu se zatnutou pěstí a pravděpodobně by neměli, kde spát. A jemu by to bylo samozřejmě úplně jedno. Nakloní hlavu na stranu a v očích má výraz, vážně se tomu divíš? 

"Ty jsi ten největší trapitel široko daleko." Popíchne ho ještě trochu. 

"Jenže díky tomu doluješ z lidí to nejlepší, já jsem toho důkazem a baron taky." Připomene mu, jak kvůli němu vymýšlel různé cestičky, aby ho k sobě pustil a baronovi vlastně zařídil trochu klidnější den ve společnosti, kterou si vybral. 

"Jde ti to až podezřele skvěle, máš potenciál." Pochválí tentokrát jeho mysl a ne jen tělo. Hyde by potřeboval deníček, aby si zapsal všechno, co si tu říkají. V hlavě má totiž hned několik nápadů, které by společně mohli realizovat a to ani nezačíná o tom, kolik nápadů má na různé výlet, kromě zmiňované pouti, která by se vlastně mohla taky trochu stát pracovní cestou. Je toho dost a dost a Hyde díky tomu dostává novou chuť něco začínat. Je pravdou, že i když měl dost originální přístup za poslední roky trochu stagnoval. Teď by se to mohlo změnit. 

"Máš na mě jenom ten nejlepší vliv." Vydoluje ze sebe, když oba dva přidávají na tempu. Hyde se naštěstí včas trochu probere, jinak by měli oba po srandě a museli by chvíli čekat a to vážně nechce. Svírá jeho zápěstí, když s ním Hiro zamíří dolů a chvíli ho nechává volně, aby si na celou situaci zvykl. Sám tiše sténá na celý stan a pak ho za tu packu vezme a vytáhne ji ke svým rtům. Mrkne na Hirota, aby se opravdu pozorně díval, a pak si začne bříška jeho prstů. Je vidět, že si to umí vážně užít a vyloženě Hirota trápí, když si vezme jeho prsty do parády. Samotného ho to baví a je to vážně znát. Jenže taky už ho chce moc cítit a tak si jeho ruku přesune zpátky mezi polovičky a podívá se mu do tváře. 

"Neboj se, já se jen tak nerozpadnu." Pobídne ho, aby to zkusil sám. Podle něj na to bez obtíží přijde a nemusí mu říkat. Stačí, když se nebude krotit. A taky že ano. Sténá v závislosti na tom, co mu zrovna provádí a je vidět, že i přes možné Hirotovo váhání mu to vyhovuje. Počká si, až ucítí Hirotovy prsty dostatečně uvnitř sebe a poprvé zasáhne. Vezme ho za zápěstí a donutí ho, aby zaplul mnohem hloub do jeho těla a našel jedno velmi konkrétní místo. Prohne se nepatrně v bedrech a teď mu vyloženě zazpívá. Nejspíš půjde slyšet na druhý konec hory.