Zyean
Zye zlehka pokrčí rameny a chvíli si prohlíží ruce, když dojde řeč na jeho brigádu. "Protože je to nejlíp placený. Je hromada brigád, ale nikde si nevydělám tolik. Snažím se pomáhat našim a taky si vydělat na to, co bych chtěl." Samozřejmě je v tom i nějaká ta elektronika, bez které by sice mohl být, ale baví ho to a možná jednou...Mohl by se tím živit, když se všechno podaří, jak by chtěl.
"Jsou věci, které bych jednou chtěl dělat, ale bez nějakého vybavení to nejde." Zvedne k němu oči a pousměje se.
"Jsem rád, že to tak je, dneska bych ti moc nepomohl, kdybych neměl natrénováno." Naráží na to, že nikdy nebyl extra silný a dřív by mohl Senu tak maximálně podepírat. Senovo jiskření v očích mu neujde a má co dělat, aby zase nezčervenal. Zírá na něj víc, než by nejspíš bylo vhodné. Hlavně tady, když jsou sami v pokoji a nikdo kolem nich není. Kousne se do rtu, aby pro tentokrát mlčel. Jinak by nejspíš řekl, že je rád, když tu zůstane déle. Ne, pořád si nemyslí, že by měl nějakou naději, ale bude na něj moct koukat o pár dní déle a to je skvělé.
"Aspoň si odpočineš, určitě to moc často neděláš." Dodal by, že se o něj postará a bude mu nosit jídlo a pití, když bude mít chvilku, ale to mu taky přijde moc. Jsou to takové drobnosti, které pro něj musí chtít dělat úplně každý.
"Tam musí být hezky. Na výlet." Tam se asi jen tak nedostane, ale možná by se tam mohl podívat z našetřených peněz. Zajímalo by ho, kde vyrostl.
"Ale hádám, že tě to tam zase tolik nebavilo." Vlastně pravděpodobně chtěli vypadnout oba. Senovi se to podařilo, třeba bude mít Zye taky štěstí. Pak ale dojde na jeho slova, která si předem nerozmyslel a Sena se toho samozřejmě chytí. Zye se málem propadne do země. Trochu lituje, že vůbec něco říkal. Vždycky měl pocit, že na podobné věci nebyl stavěný, ale...Stejně se uchechtne, když mu Sena řekne, že by si je s jeho potencionální holkou pletli. Rád by mu odporoval, jenže ani s druhou věcí zase tolik nemůže, protože Sena říká to, co se v jeho hlavě odehrává od prvního okamžiku, kdy ho viděl. To s Boogiem je taky vlastně pravda. Pak už skutečně zčervená, protože je mu úplně jasné, na co naráží. Samozřejmě se z něj snaží vytáhnout důvod, proč se drží zpátky. Ono to má ve výsledku jen jediný hlavní důvod a ten mu teď dochází. Prostě si sám sebou není tak jistý, jak si myslel. Proti Senovi rozhodně. Podívá se na něj zrovna v okamžiku, kdy naklání hlavu k rameni.
"Vlastně jsi to s jistou částí dost trefil." Povzdechne si a není schopný se podívat jinam.
"Neměl bych hlavně proto, že nevidím ani jediný důvod, proč bych si to dovolit měl. Je mi kolik mi je, chodím do školy a tím, co mám po kapsách bych tě jen těžko ohromil. Někdo jako ty musí být zvyklý na rozmazlování, které ti já dát nikdy nemůžu. Co bys na mě viděl? A ne, nemám přehnané problémy se sebevědomím." Ujistí ho rovnou, že se v tom takovým způsobem neplácá.
"Viděl jsem tě a nemohl jsem se podívat jinam, prostě to nešlo a zároveň mi skutečně došlo, odkud jsem a kde nejspíš zůstanu, i když se snažím dostat jinam." Mluví dál a dál a nepřestává na něj koukat. Podvědomě se k němu přibližuje, i když ví, že ho Sena stejně odmítne.
"Makám od rána do večera, když nejsem ve škole, abych měl něco navíc a mohl si koupit potřebnou elektroniku a učil se nové věci. A teď...Stejně jediné na co poslední hodiny myslím je to, že bych tě nejradši popadl a přitáhl k sobě a už nepustil. A taky vím, že ten kopanec stejně dostanu, ale..." Odmlčí se, než Senu znovu pohladí po tváři a udělá to, k čemu se nechtěl ani odvážit a přitáhne si ho blíž ke své tváři.
"Jsem mladý a pud sebezáchovy postrádám. Máš smůlu Sena-chan, jsi moc sexy na to, aby vydržel v jednom pokoji s tebou, po tmě a byl bych v klidu." Uculí se hravě, než sebere všechnu odvahu a políbí ho. Předtím myslel jen na Boogieho, ale sám řekl, že by si měli vyzkoušet myslet spíš na sebe a atak to udělá. Hned při prvním prolnutí ho absolutně uchvátí chuť Senových rtů. Tiše si povzdechne a o to víc se mu nechce přestávat.
Sena
"A co bys chtěl dělat?" Spontánně na něj pálí nové otázky, ale nikdy se moc nezdráhal. Prostě ho to zajímá, tak se ptá. Pokrčí rameny a přikývne.
"Asi je tam hezky, když tam jezdí takové davy, ale jak jsem odtamtud, tak mi to zase tak speciální nepřipadá. Příměstské pláže moc nemusím, páchne to tam řasami." Řekne mu, ale ano… mělo to své kouzlo, všechny ty staré venkovské domy, to se v centru nevidělo. Mladí o to dneska moc nestáli, ale jemu něco říká, že kdyby to Zyean viděl, takový dům by chtěl a sám by ho opravoval.
"Zvládl bys to? Opravovat takový dům?" Řekne nahlas, jako kdyby mu před tím Zyean mohl číst myšlenky.
"Takový vážně starý, ale pěkný a velký? Na tomhle venkově?" Sena měl svůj byt a byl v něm šťastný. Nové věci ho ale lákaly taky. Hlavně představa Zyeana v tílku, jak se moří na střeše… nosil by mu koktejly a… chvilku asi neví o světě. A pak dojde na jejich malé kočkování, při kterém Zye mění barvu jako chameleón a jeho slova na závěr Senu vážně překvapí. Vytáhne obočí nahoru a poslechne si to do konce. V jednu chvíli chce něco říct, ale Zye ho nenechá a na konci už mu to zase nejde přes pusu. Zye ho vlastně nenechal ani tehdy. Chtěl mu říct, že to, že by se mezi nimi mohlo něco stát, je přece proto, že se jim oběma zrovna chce a že si vzájemně připadají přitažliví, ale čím víc Zye mluví, tím je Senovi jasnější, že tenhle kluk nehledá známosti na jednu noc, ale jenom ty vážné. Myslí to s ním tak moc vážně, že by kde kdo možná rovnou utekl. Mluví o tom, jak mu nemá co nabídnout a proč by s ním Sena byl, ale Sena se ve svých myšlenkách takhle daleko rozhodně nedostal. Prostě si rozuměli, tak by se to stalo, no a co? Ano, byl zvyklý na rozmazlování, ale taky se uměl rozmazlit sám a vlastně ho podivně lákala možnost, že by si mohl vydržovat takové mládě, které by všechno učil sám. Někoho, kdo prostě nemá nic a Sena mu všechno může dát, všechno to řídit namísto, aby byl pořád v té podřízené roli. Prostě ta panička, co si vydržuje kolouška. +Tvoji rodiče by mě zabili, kdyby mě teď mohli slyšet.+ Pomyslí si a v duchu se tomu pobaveně zasměje. Líbilo se mu, když mu Zye stále opakoval, jak hezký mu připadá. To, že by pracoval, mu nevadí, on byl taky pořád v práci, alespoň by to Zyeanovi nevadilo. A odkud je a kde zůstane? V tom mu mohl hodně pomoci, i kdyby pak spolu třeba nezůstali. Otázkou jenom zůstávalo, jestli ho chce s láskou nebo bez nebo zítra prostě odjede a už se nikdy nevrátí. Zyean se znovu dotkne jeho tváře a přiblíží se a Senovi to příjemně zajiskří v žaludku. Je vidět, že na svého bývalého kluka si nevzpomněl ani jednou a to bylo dobře. Koutky se mu zvednou, když dojde na absenci pudu sebezáchovy. A pak ho Zyean skutečně políbí a on si užívá jeho mladé rty. Je to tolik jiné, než s těmi dominantními parchanty. Nechává ho, aby ho líbal, zavře oči a prostě si to jenom užívá. Zye se nechce vzdalovat a jemu to nevadí. Vždycky měl rád přítomnost někoho druhého a tak prostě zvedne ruce a položí je na jeho ramena. S tou nohou se nemůže svobodně posouvat blíž, ale nakloní se k němu a jednou rukou sklouzne po jeho prsou nebezpečně blízko klínu. Nesáhne tam, ale je trochu neřízená střela.
Zyean
Zye nevypadá úplně jistě, když by měl Senovi prozradit jeho směr, kterým by se rád ubíral. Když to řekl doma, tak se mu trochu smáli a on si to v sobě pořád nesl. Dokonce i učitelé na škole se tvářili skepticky, protože k tomu, co by se mu líbilo, bylo potřeba vybavení. Ne hned, ale v budoucnu určitě. "Bavím se grafikou, tady snažím se. Líbí se mi něco tvořit pomocí techniky, teď jsem trochu zkoušel stříhat různá videa a tak. Bavilo by mě to i v budoucnu." Odvrátí na chvilku pohled a je jasné, že si zatím sice jde, ale pořád v tom jisté pochybnosti jsou.
"Hry by byly taky fajn." Dodá ještě spíš pro sebe, ale moc se mu to dál nechce rozvádět. Sena jistě má dost kontaktů, které by mu v budoucnu mohli pomoc, ale on je ten typ, kterého by ani nenapadlo něco podobného čekat a už vůbec ne přijímat. Zarazí se podruhé, když se ho zeptá na to, jestli by zvládl opravit dům. Vůbec nechápe, proč tahle otázka vůbec padla, ale je upřímný jako vždycky.
"Opravuju si všechno sám. Na netu je hromada návodů." Pokrčí rameny a je znát, že se ničeho nebojí. Sám ví, že když se do něčeho zakousne, nemusí ani spát.
"Když mě něco chytne, nevím kdy přestat." Jakmile to dořekne, dojde mu jistý dvojsmysl, který by to mohlo mít. Obzvláště teď, v ložnici a v noci. Pomalu se podívá na Senu a uculí se.
"To platí asi u všeho." Zasměje se tiše. Ten ostych tam pořád je, ale stejně říká věci, které by nejspíš neměl. Jestli se Sena lekne a uteče, bude hodně dlouho bouchat hlavou do zdi, co si to vůbec dovolil.
"Jinak je voda náhodou fajn. Můžeš jít na ryby. Pak je z toho dobrá večeře." Nebyl by to on, kdyby aspoň trochu nemyslel na jídlo. Hlad měl vlastně pořád, i když na to vůbec nevypadal. Jenže jeho hlava potřebovala pořád nějakou činnost a tělo taky, bylo potřeba to nějakým způsobem živit. Ví, že možná neměl říkat všechno, co si myslí a možná si měl pro sebe nechat to, jak bere vztahy. Neuměl si užít a pak to nechat být, i když k tomu nějaké možnosti měl. I s Boogiem to bylo do první chvíle na vážno. Chtěl udělat maximum, aby jim spolu bylo dobře. Očividně to nestačilo a pro Senu to podle něj bude příliš. Určitě neměl čas na podobné pitominky. Stejně by svá slova nezval zpátky. Byla to pravda a tu velmi nerad skrýval. Stejně se ho pokusil políbit a Sena se k jeho překvapení nebrání. Po tom, co mu řekl, by čekal, že se odtáhne a řekne mu, že to nemá význam. Nic takového se neděje a Zye za pár vteřin přestane přemýšlet. Senovy rty i jeho blízkost jsou pro něj tak podmanivé, že není schopný se od něj odtáhnout a dál si povídat. Moc rád by věděl, co se mu prohání hlavou a proč mu to všechno dovolil, ale ptát se nebude. Možná to bude na jednu noc, možná se ani nic nestane, ale je čas si to pořádně užít, i když z toho nic nebude. Zye pomaličku zrychluje, jak ho začíná ovládat touha a přesto to nepřehání, jak kdyby měl pořád strach, že by mu mohl ublížit. Je to hloupost a stejně...Když ucítí Senovy dlaně na svých ramenou, dlouze se nadechne nosem. I ten jediný dotek je na něj skoro příliš. Nejradši by ho na tu postel povalil a zároveň si pořád tak nějak netroufá. Nechce přijít o tu vzácnou chvilku, kdy mu může být tak blízko. Pak se Senův dotek přesune a Zye přestane dýchat. Tohle už na něj začíná být snad i příliš a přesto se pořád neodtahuje. Sám se konečně odváží a dotkne se ho taky. Oběma dlaněmi vezme Senu za obě tváře a zlehka je sevře, jak kdyby tím mohl zařádit, že mu bude ještě blíž. Sjede dlaněmi opatrně po jeho hrudníku a pak sklouzne na boky, za které si ho přidrží u sebe. Trochu se na posteli poposune k němu a protáhne ruce mnohem dál, aby ho mohl celého obejmout.
"Sena-chan, já…" Broukne měkce, když se konečně odtáhne, ale jen na pár milimetrů.
"Vážně jsem se chtěl držet zpátky." Dodá tiše, než se znovu nakloní, aby ho opět začal líbat. Dlaně trochu stáhne a nechá je ležet na přechodu mezi jeho nožkami a boky. Palce ho hladí a nebezpečně se tak blíží ke klínu. Pořád si ale úplně netroufá.
Sena
"Grafikou… takže by jsi mohl graficky upravovat třeba moje fotky." Napadne ho jako první. Jak by taky ne? Zajímavé bylo, že se ho na ně Zye nezeptal ještě ani jednou. Tohle byla věc, která většinu lidí zajímala, jakmile si s nimi sedl ke stolu na kafe. Chtěli vědět, jak profesionální fotky vypadají a Sena jich měl samozřejmě plný telefon. Ty hry jdou trochu mimo něj, nikdy na to nebyl, ale hodně kluků mělo tohle rádo a někdo to navrhovat taky musel. Jenom asi nikdy nebude ten zasvěcený, který by si o tom se Zyeanem dlouze povídal. Na to si bude muset najít nějakého kamaráda. Nebo radši kamarádku. Tu další odpověď ohledně oprav mohl čekat. Samozřejmě, že Zye v jeho věku nemůže být zkušený tesař nebo stavbyvedoucí, ale bylo hezké, že se nebál cokoliv zkusit, místo aby řekl, že to nejde a neumí. Pak dojde na ten malý dvojsmysl a Senovi okamžitě zajiskří v očích. Ryby by s tím nespojoval, nechce na ně vůbec myslet, ale… "Někdy můžeme zkusit rybařit." Slyší říkat sám sebe, i když si v duchu ještě nerozmyslel, co po tom vlastně bude. Neměl by mu teď nic slibovat, ale i když na ty ryby půjde na podpatcích, je pořád kluk a klidně to vyzkouší. Půjde mu to i s nimi a bude lepší, než někteří! Jakmile se začnou líbat, Zye zapomene na všechny proslovy, které před tím měl a Sena zadoufá, že vlastně zapomene úplně na všechno. Chce, aby si to celé užili okamžikem a ne s pocitem, že se musí zítra podepisovat na matrice. Musí ho to naučit a on se třeba zase naučí něco od Zyeana. +Věrnost.+ Zasměje se v duchu, protože mu to zatím legrační připadá. Cítí, jak se Zyeanem lomcuje těch pár doteků, které mu věnuje a hodně si to užívá, jakou moc nad ním dokáže mít. Nejde o to ho ovládat, to ho nikdy nebavilo, ale spíš ho tak moc dostat. Zyean se ho dotkne na tvářích a chvíli tak zůstanou. Je romantický za všech okolností a asi to bylo dobře, protože Sena zase tolik nebyl. Neuměl to vymýšlet a dívat se na měsíček, jeho romantika končila u přijímání pugétů květin. Bylo dobré, když to někdo jiný vyvažoval. Zyeanovy dlaně se po chvíli odváží trochu níž, až ho úplně obejme a nakonec se i oddálí, aby na něj mohl promluvit. Sena pootevře oči a podívá se zblízka do těch jeho.
"Opravdu? Já ne." Řekne mu v duchu své povahy, kterou předvádí celý večer a tiše se zasměje. Ta jeho ohleduplnost byla vážně roztomilá, ale on se nebál užít si to, co chtěl. Zye by se na to taky měl vykašlat. Kdyby Sena nechtěl, nikdy by sem nepřijel. Jestli ten jeho bývalý fungoval složitěji, tak mu může tak leda pogratulovat a to bylo asi všechno. Začnou se znovu líbat a Zyeho ruce si troufnou o kousek dál. Senovi je jasné, že bude muset věci vzít trochu do svých rukou. Dotkne se obou jeho dlaní a navede je víc, ke svému klínu. Ten dotek náležitě ocení svými povzdechy a tím, jak se snaží tisknout tělem proti němu. Když musí takhle sedět a nemůže si ani kleknout, je to vážně na nic.
"Pomůžeš mi z kalhot?" Šeptne do jeho ouška a věnuje mu jeden velmi hluboký pohled zblízka do očí. Počká, až se kvůli tomu Zye bude muset oddálit a sáhne po spodních lemech svého svršku, aby si ho přetáhl přes hlavu. Jeho postava je velmi štíhlá, ale překvapivě pevná a pupík zdobí čirý, třpytivý kamínek. Jinak na sobě nemá žádná tetování.
"Ještě nepatřím do starého železa. Dlouho nebudu." Řekne sebevědomě, ale lhal by, kdyby měl tvrdit, že z třicítky na krku nemá strach. Už musel s focením končit, v té mladé kategorii rozhodně a to bylo nepříjemné. Špatně se s tím smiřovalo.
Zyean
Zyeho Sena nepřestává překvapovat. Nechápe, proč to téma vůbec rozebírá. Pořád je to o tom, že mu nemůže nic nabídnout. Jistě většinu svého volného času tráví zalezlý doma a studuje, aby byl pořád lepší a lepší. Tedy spíš po nocích, kdy není v práci a nebyl s Boogiem. Přece jenom je pro něj těžké najít volné chvilky na cokoliv dalšího. Přesto to zvládl a dokonce poslal své upravené fotky do soutěže. Bylo z toho jen pár yenů, ale každý se počítá."No teoreticky ano. S fotkami jsem začínal a postupně přešel dál." Vypadá hodně skromně, když o tom mluví. Sice je tehdy poslal, ale stejně se celou dobu klepal a přestavoval si, jak se mu tam všichni smějí, dokud nepřišly výsledky. Pořád měl na paměti to, odkud pochází a že jen málokdo od nich něco dokázal. Tohle k tomu byl dost komplikovaný obor, když člověk žil v dost chudých poměrech.
"Mohl bych nějaké tvé fotky vidět?" Zeptá se se zaujetím. Samozřejmě by ho zajímalo, co Sena dělá a jak tam vypadá. Rád by se tím probral, ale tentokrát ne vzhledem ke svému koníčku, ale vzhledem k němu samotnému. Prostě má potřebu o něm zjišťovat různé věci. Pak se však zarazí a trochu na něj vytřeští oči. Vůbec nevěří, že to řekl.
"Chceš mě vidět znovu?" Tohle je první, co rozhodně nechápe.
"A ještě na rybách. Hodně lidem to smrdí." Ne, nenaráží na to, jak vypadá a čím se živí, ale spíš na obecnou nechuť sedět hodiny u vody a pak se plácat se smradlavou rybou.
"Rád tě někam vezmu, mám pár oblíbených míst." Vlastně není schopný mu cokoliv odmítnout. Kdyby mu Sena řekl skoč z mostu...Možná se zeptá na důvod, ale má pocit, že by to i tak udělal. Začíná přemýšlet, co se to s ním děje, ale víc toho stejně teď nevymyslí. Senovy rty a celá jeho osobnost, mu vypíná všechny myšlenky na cokoliv jiného. Nakonec i ty, které mu říkají, že nic na jednu noc nezvládne. Ano, už tuší, co se dneska stane, ale je mu jasné, že to nebude mít dlouhého trvání. Možná se ještě párkrát uvidí a pak Sena zjistí, že o nic takového s mladým klukem bez budoucnosti nestojí. Teď to téma však nechá odplout do neznáma a věnuje se jen dalším polibkům a dotekům, které si navzájem věnují. Tiše se zasměje do jeho rtů, protože Sena je jak velká voda a možná i proto se Zye cítí tak dobře. Najednou má pocit, že nemusí být opatrný a pořád se něčeho bát. Kluci v jeho věku, o které měl zájem, byli rozhodně opatrnější. Nevadilo mu to, líbilo se mu to, ale teď ochutnává i jiný přístup, který je pro jeho obvyklou nezřízenost velmi příjemná změna. Vydechne omámeně, protože má najednou ruce skoro v Senově klíně a pak dojde i na pobídku, které rozhodně odporovat nebude.
"Máš pocit, že jsem schopný to zvládnout?" Samozřejmě naráží na to, jak na něj od první chvíle zírá.
"To je výzva." Broukne pobaveně, než ho ještě jednou hluboce políbí.
"Bude mi potěšením." Prohodí, když má zase chvilku času a začne se přesouvat k jeho nožkám, hezky opatrně, aby té zraněné náhodou neublížil. Zvedne k němu oči a nakloní hlavu na stranu, vypadá jako zvědavé štěně, když si ho prohlíží.
"Jestli ty někdy budeš patřit do starého železa, tak my ostatní se můžeme jít zahrabat." Říká to, co si myslí a jak to vidí. Podle něj není možnost, aby Sena kdy vypadal špatně nebo cokoliv podobného. Nakloní se, aby si mohl pohrát se zapínáním jeho kalhot, a pak je začne pomalu stahovat dolů. Nespěchá a přitom je vidět, že by to z něj nejradši serval. Podaří se mu to a ten kus látky odloží stranou. Zůstane u jeho nožek a tu zdravou vezme za kotník, aby si ji zvedl ke svým rtům, kterým se začne pomalu posouvat k pevnému stehnu. Je rychlejší, než by chtěl, přijde mu, že si to málo užil, ale teď je čas i na to prádlo. Zvedne k němu oči, jak kdyby se ho ptal svolení, ale je to jen zdání. Hravě se uculí, když zapluje prsty po látku a začne ji táhnout dolů. Promne si rty o sebe a očima se zastaví v jeho klíně
"Ten kamínek si prohlédnu později. Slibuju." Zazubí se, opře se dlaněmi vedle jeho boků a skloní se rty k jeho podbřišku. Není to jeho první zkušenost, a když něco chce, tak se prostě nebojí.
"Promiň, bude to chvíli trvat, rád si hraju." Narazí trochu na svůj věk a pak už polibky mapuje všechna dostupná místečka v jeho klíně.
"Neměl by ses moc hýbat, víš ta noha." Tváří se, že myslí na jeho zdraví.
Sena
Sena se zasměje, když se Zyean konečně nechá na fotky nalákat. "Mohl, ale až po tom, teď nemáme čas." Připomene mu a dá najevo, že se mu nechce brát zpátečku. Skoro se ho lekne, když na něj Zyean tak vyhrkne, že ho chce vidět znovu. Zamrká na něj a nasadí výraz Nech toho, ale pravdou je, že tím překvapil i sám sebe. To na sobě ale nedá nijak znát a místo toho se líbezně usměje, jak mu to vždycky jde.
"Zatím jsme se spolu moc nenudili, co?" Prohodí, aby to znělo nenuceně a přehodí si pramen vlasů dozadu přes rameno. Oba dva mají problém najít si chvilku, ale kdyby spolu chtěli něco mít, tak se prostě budou muset snažit.
"Však jsem říkal, že to smrdí." Prohodí ještě nenuceněji, ale stejně tam půjde. Bude to legrace. Kuchat to ale nebude!
"Tak dobře. Rozhodně to bude překvapení, podobná místa na jistotou neznám." Řekne mu. Chvíli se líbají a poznávají, když ho pobídne, aby mu svlékl ty kalhoty a Zye se na něj podívá. Sena vypadá natěšeně a spokojeně a zasměje se jeho poznámce o tom, že to možná ani nezvládne.
"Ale měl bys. Když něco chceš." Řekne mu a Zye odpoví, že mu bude potěšením. Sena měl rád kluky, co se výzev nebáli, sám byl takový, takže bylo dobře, že Zye zahodil stud a prostě se do toho dal. Zajímalo by ho, jestli už s někým byl. Třeba s tím svým minulým. Podepře si jednou dlaní tvář a loket zapře o polštář, když ho sleduje, jak se přesouvá k jeho kotníkům, aby mu opatrně svlékl kalhoty. V noze to nepříjemně škube, když se s ní pohybuje, ale to ho teď vůbec nezajímá. S jeho podbřiškem cvičí mnohem zajímavější emoce. Znovu se spokojeně zasměje, když mu Zye skládá ten kompliment a jeho ego se trochu upokojí. Vážně má strach, že začne stárnout, co si pak počne? Za chvíli je skutečně bez kalhot a sleduje Zyeana, jak ho líbá na zdravou nohu. Je to sexy gesto a je to i velmi příjemné. Zye už toho nenechá a začne ho laskat na noze, jak se svými rty pomalu blíží nahoru. Kůže je tam citlivější a vydržet na místě se zdá být čím dál tím víc nemožné. Volnou rukou Sena sevře povlečení Yoshikiho postele, ale nespouští modrý pohled ze Zyeana a jeho počínání. Nakonec se očima potkají a Sena trochu pootevře rty. Musí se nadzvednout, aby Zye mohl stáhnout prádlo dolů a pak už je před ním úplně nahý. Sleduje ho, jak se mu dívá přímo do vzrušeného klína a má pocit, že se na něj sám vrhne. Asi se dneska nepřestane smát, protože následuje poznámka s tím šperkem.
"Urazil bych se, kdyby sis raději prohlížel kamínek, než mě." Ujistí ho. Zye udělá něco, co Sena úplně nečekal a skloní se k jeho klínu. Myslel si, že teď svlékne on jeho a asi dojde rovnou na věc, ale Zye mu chce udělat dobře i jinak a nejspíš to nedělá poprvé. Sena by byl naprostý blázen, kdyby mu v tom snad chtěl zabránit. Tiše si povzdechne a zachvěje se, když ucítí jeho rty poprvé a pak nechá víčka klesnout. Chvíli si to chce užívat jenom tak, aniž by ho rušilo něco dalšího, ale Zye je příliš neokoukaný na to, aby to vydržel dlouho. Přestane si podpírat tvář a položí dlaně do jeho vlasů. Když sedí, dosáhne všude i na jeho lopatky a může ho hladit, kde jen chce, zatímco se jeho hlas začíná rozléhat ložnicí. Pokud ví, má každý podobné zájmy u sebe, takže je mu docela jedno, kdo ho slyší. Protočí očima a na oko ho plácne přes vlasy, když mu Zye připomene tu nohu a že se nemá mrskat, ale to nejde vydržet.
"Jestli si s tím nějak hnu, co řekneme na pohotovosti? Že to je důkaz toho, jak moc dobré to bylo? Tak moc bude vymknutá?" To je trochu morbidní, ale hlas se mu už zalamuje a asi vážně odcestuje někam na chodbu, jestli ho Zye nepodrží.
Žádné komentáře:
Okomentovat