Hromadné - Já nikdy košem nedostávám a když, tak dělají chybu. - část 1.

(farma)

Zyean, Toshiya, Aki

Zye už nějakou dobu bloumá po farmě. Zpátky se mu vůbec nechce. Uvnitř sebe má zvláštní pocit, že se všechno hroutí. Jistě byl to jeho nápad, že si to vyzkouší, ale dobře mu z toho není. Má Boogieho opravdu moc rád a dost ho mrzí, že není tím, kdo ho udělá šťastným. A ano, taky by si přál, aby mohl být šťastný i on sám. Jenže to nejspíš nefunguje. Tedy vypadá to tak. Možná je to jen díky těm pitomým filmům, na které koukali. Vztah dvou mladých lidí by asi měl vypadat jinak. Nebo ne? Motá se v tom příšerně a tak se snaží rozehnat myšlenky čerstvým vzduchem, kterého je kolem dost. Je to snad poprvé v životě kdy se společnost ostatní opravdu vyhýbá. Celkem se mu to daří, ale když je čas večeře, musí se překonat a vyrazit. S rukama v kapsách míří do kuchyně a tam uvidí Boogieho. Usměje se na něj opravdu upřímně a v očích se mu objeví starost, když dojde na to, že mu není dobře. Ne, nenapadne ho, proč se to celé děje a tak se ho zeptá, jestli mu může nějak pomoct. Nechce se do toho motat, ale Aki tu zatím není a tak se snaží starat aspoň trochu. Kdyby jen tušil, jaký je Boogieho plán, asi by si připadal jako pitomec. Nakonec dorazí Aki a nabídne Boogiemu svou postel a ani se u toho nezačervená. Toshiya se tváří, že si ničeho nevšiml a že ho klasicky nic nezajímá. Prostě nebude pomáhat nikomu. Jemu taky nikdo nepomohl. Samozřejmě se slovy, že on má ještě práci a tak. Nikdo kolem neví, že si to Aki umí zařídit, aby nějaký čas s Boogiemu mohl strávit o samotě. Zye do sebe rychle nahází jídlo a nepozorován se vypaří s kuchyně dřív, než si někdo stačí všimnout, že není ve své kůži. Teď už mají zase volný program, než dojde na večerku a tak toho využije, aby se zase toulala po venku. Jeho náladu zrovna nevylepší, když vidí Akiho, jak leze oknem do svého pokoje. +Té práce zase nebylo tolik.+ Pomyslí si a ano, asi pořád i trochu žárlí. Podle něj už není žádná možnost, že se dají zpátky dohromady. Měl by se s tím smířit. Protáhne se kolem stodoly, kde do někoho narazí. Stačí mu první slovo, aby zjistil kdo to je.

"No tys mi tu chyběl." Protočí Zye očima v sloup, ale není to takové jako jindy.

"A je štěně nedostalo piškot." Utrousí Totchi a je jasné, že nevyužít příležitosti, aby si rýpnul, to by nebyl on.

"Dej mi pokoj." Zye není nad věcí, jako jindy. Snaží se kolem něj protáhnout, ale to se mu nepovede. 

"Seber se trochu. Jeden kluk neznamená konec světa. Víš, kolik možností teď máš?" +Sugizo na tebe má blbej vliv.+ Proběhne Totchimu hlavou. 

"Zrovna ty o tom rozhodně hodně víš, co?" Zye začíná být opravdu nepříjemný.

"Víš co, mě to může být někde. Poslední dobrý skutek na dvacet let. Tam nechoď, umývají tam kýble. Rozhodně nic klidného." Vezme Zyeho za rameno a pošle ho opačným směrem, ale pořád spíš dál od statku.

"Ostatně já se na tebe taky dívat nechci, je mi z toho zle." Prohodí ledově a jde si po svých. To, že Zyeho směřuje do míst, kde předtím telefonoval Sena...To je druhá věc. Asi vážně měkne a pěkně to Sugizovi vyčte, ale ať si Zye taky užije, aspoň nebude tak protivný. Zye si pro sebe mumlá něco o pitomcích, ale víc neřekne. Nechce se teď s nikým potkat. Projde kolem jedné budovy, aby se dostal spíš za ni a z dohledu domu. Je to podruhé za poslední dobu, co do někoho vrazí a ano, je to zase Sena.

"Promiň, tohle už začíná být divné." Nervózně se zasměje, když ho znovu drží, kdyby měl náhodou padat. Nemůže si pomoct a celou dobu mu hladí upřeně do očí a není schopný se podívat jinam. Ten pocit, který má pokaždé, co je s ním, je zpátky. Něco ho k němu táhne a zároveň cítí smutek kvůli Boogiemu. Pořád má obavy, že pustil někoho, s kým třeba možná měl být. Pak ale krátce shlédne na telefon v Senových rukách a konečně ho pustí.

"Nechtěl jsem tě ani vyrušit. Půjdu..." Zarazí se a rozhlédne se. Za ním jsou lidi, vlevo jsou slyšet hlasy, je tu prostě moc rušno.

"Tam někam. Večerní procházky jsou prý zdravé." Zase mluví až moc, i když to nezní tak bezstarostně jako dřív. Je vidět, že není úplně ve své kůži.

Sena, Yoshiki, Die, Sugizo

Sena nakonec s Yoshikim skončil hodně pozdě. Tak pozdě, že večeři musela jít dělat celá třída, aby vůbec nějakou stihli. Jediný Shinya se odpojil dřív a šel krmit králíčky. Když učitele nakonec propustil, byla skoro tma a on si ani nevšiml, kolikrát mu volal nadřízený. Musel to všechno ještě rychle vyřídit, než se vydá do hotelu. Ne, Sena nebyl odtud. Bydlel samozřejmě ve víru hlavního města, ale byl zvyklý hodně cestovat. Sugizo se mu omlouval, že tady pro něj už nocleh není, ale to neměl Sena ani v plánu. Měl rád svoje pohodlí. Po celém dnu se jenom převlékl do něčeho víc večerního a nóbl a chtěl vyrazit ke svému autu, které měl zaparkované kousek dál od stavení, aby mu na něj neskočily třeba slepice a neudělaly něco, co nechce. Přehodí si vlasy přes rameno a típne svůj nejnovější Iphone v růžovém provedené, když do něj někdo vrazí. Zase. Nečeká to, takže by snad upadl, kdyby ho ten druhý nechytil a když se ohlédne a podívá pořádně, je to… 

"Ty?" Vyletí z něj a Zye vypadá, že to neudělal naschvál. 

"Jeden by si myslel, že tohle se stát prostě nemůže a je to tvůj plán, jak získat mou pozornost." Řekne mu a přivře na něj oči, ale jenom si ho dobírá. Okolo krku se mu třpytí látka topu, který se zavazuje právě v těch místech a je tam zdobený kamínky. Zbytek je bílý jak sníh, stejně jako jeho kalhoty. Na nohou má ještě pořád tenisky, ale v autě se na podlaze spolujezdce válí jehličky jako pro dámičku. Jen jsou trochu větší, než noha běžné Japonky. Všimne si toho, jak se Zye dívá do jeho očí a doufá, že je to pro to, jak nevšední mají barvu a jak pěkně je umí nalíčit. Rád působil uhrančivě. 

"V pořádku, už jsem domluvil." Řekne mu a ohlédne se směrem, který ukazuje Zyean. Nic tam není jenom nějaká divočina. 

"Teď v té tmě?" Vyděsí se a něco ho napadne. 

"Mám docela hlad, skončili jsme před chvílí a vlastně to ve městě moc neznám, když nepočítám hotelovou recepci. Co kdybys tu procházku trochu změnil a udělal mi doprovod?" Nadhodí a blýskne po něm jedním ze svým nejlepších úsměvů. Zatím mu moc nedochází, že Zye není tak starý a nezávislý jako on sám, ale když se nedočká okamžité reakce, v hlavě se mu to sepne a protočí očima. 

"Úplně jsem zapomněl, ale myslím, že teď není nic, co by mi pan učitel odmítl, že ano?" Zašvitoří a hodlá svého postavení řádné zneužít. Vlastně moc nečeká na Zyeanovu odpověď a zvedne telefon, aby Yoshikimu rovnou zavolal. Tomu se to moc nelíbí, má za studenty odpovědnost a kdyby se cokoliv stalo… 

"Slibuju, že ho vrátím v jednom kuse." Říká Sena, ale Yoshiki se brání, protože bourat mohou kdykoliv. 

"Já myslel, že mají vycházky? Jistě, ne v tuto hodinu… hm… tak… neděje se ve městě něco, proč byste jel taky a s vámi ti, kdo by chtěli? Zbytek může hlídat někdo jiný. Majitel?" Dělá si z farmy holubník a vůbec by nečekal, že by Yoshiki řekl Ano. Ježe on to udělá. Boogiemu je špatně a má smůlu, ale ten už je stejně s Akim v posteli a většina ostatních do města chce. Sugizo slíbí, že se o Boogieho postará a půjčí jim svoje velké auto, aby se tam všichni vešli. Aqui s J a Toshiyou mají svoje plány, takže jde vlastně jenom o Die, Kamija a Shinyu. Zyeana už Sena aktivně cpe do svého stříbrného BMW s tím, že pojede pomalu a před nimi. Jakmile jsou v autě, zkontroluje si v zrcátku make-up a mrkne na něj. 

"Pošleme je někam jinam." Zasměje se. 

"Alespoň o ulici. Nechci večeřet v davu." Prohodí. 

"Ty boty dej klidně jinam." Upozorní ho a nastartuje. Pomalu vede auto po polní cestě na hlavní, zatímco v rádiu hraje příjemná hudba a voní to tu drahým parfémem. 

"Máš zajímavé způsoby, jak zvát kluky na rande." Záměrně ho dostává do rozpaků. 

"Nenechal jsem tě ani převléct…" Švitoří vesele dál.

"Můžu ti třeba něco koupit. Příště mi to oplatíš. Miluju dárky." Nenechá ho dýchat a láká ho na možná příště. Má výbornou náladu.

Zyean

Zye se malinko zarazí, když přijdou Senova slova. Vážně to vypadá, že to dělá schválně, jenže takový on nikdy nebyl. Tahle náhoda ale už začíná být vážně podezřelá. Tváří se provinile, když mu kouká do tváře. 

"Vypadá to divně, to nepopírám." Pokrčí zlehka rameny a široce se pousměje.

"Ale popravdě jsem si nikdy nemyslel, že by něco takového mohlo vyjít. Totiž neříkám to proto, že bych to plánoval." Pusa mu už zase jede, ale hlavně proto, že je vážně v rozpacích.

"Z druhé strany, tak trochu to funguje." Uculí se nevině. Senovu pozornost rozhodně má, i když spíš počítá s tím, že dostane vynadáno, protože ho ruší. Viditelně si oddechne, když mu Sena potvrdí, že už domluvil a že jeho provinění nebylo tak velké.

"Poslední, co bych chtěl je tě porazit nebo rušit." Ujistí ho znovu, že to vážně neměl v plánu. Sena svou vizáží vypadal, že by mu mohl klidně ublížit. To co z něj vyzařuje, mu však říká, že se to jen tak nestane. Zye se nadechne, aby zkusil zamluvit svůj důvod toulání ve tmě, ale Sena ho nenechá vydat ani hlásku. Snad poprvé je někdo rychlejší a k tomu ta nabídka...Ne, vážně asi poprvé v životě přišel o slova. Nadechne se podruhé, aby mu řekl, že by sice rád, ale podle něj ho nikdo nepustí. Sena ani teď nečeká a rovnou to zařizuje. +Tobě nikdo neříká ne, že?+ Proběhne mu hlavou pobaveně. Možná by se měl trochu bránit, ale vlastně nechce. Sena vypadá jako někdo, kdo ho nenechá přemýšlet o tom, co se za poslední dny dělo. Nejspíš to vážně potřebuje, i když ho nechce zneužívat. Uvědomuje si, že to bude skvělá příležitost ho poznat. Ostatně je dost zajímavá osoba a Zyeho zvědavost taky nezná hranice. 

"Neříkej, že vážně pojedem?" Zeptá se Seny, když domluví. Vážně nepočítal s tím, že by se v tuhle hodinu někam dostal a už vůbec ne do města.

"Ale co se divím, ty určitě košem nedostáváš." Směje se tomu, ale ve výsledku ho vlastně obdivuje. Asi to půjde vidět na tom, jak se na něj dívá. Následuje ho, a když dojdou k autu, vypadá jako malý kluk, který dostal na vánoce svou vysněnou konzoli.

"Dobře, slibuju, že nebudu na nic sahat." Uculí se, ale jeho neklidná povaha mu v tom moc nepomáhá.

"Vypadáš, že máš rád společnost." Nadhodí, když mu Sena oznámí, že budou jíst sami a pak sáhne pro boty.

"V tomhle chodíš, nebo vraždíš?" Zeptá se a pak se zarazí.

"Promiň, vypadá to, že tím spolehlivě přetneš tepnu." Nemyslel to zle a vlastně...

"No přijít v tomhle, tak má chudák Shin vážně po srandě." Mluví dál a dál a je jasné, že to měl být kompliment. Jemu by se v tom asi vážně líbil, ale Sena není a nikdy nebude jeho liga. To je prostě vidět. Ne, že by měl nízké sebevědomí, ale...No ták, ani nemůže myslet jinak, jaký nesmysl to je. Podívá se na něj a rozesměje se znovu.

"Já? Zvát tebe?" Je sice v rozpacích, ale stejně zvládá odpovídat.

"Kdyby to mělo být v mých možnostech, čeká nás koupání v jezírku a odpočinek na seně." Protáčí očima a směje se dál. Je student, nic lepšího mu tady na té farmě rozhodně nabídnout nemůže a vlastně je to ještě lepší, než to, co by mu mohl nabídnout doma. Zarazí se a vyděšeně se na něj podívá.

"Počkej, neblázni." Položí mu ruku krátce na předloktí, aniž by si to uvědomil.

"Nemám ti to jak vrátit. I na tento výlet jsem si musel vydělat sám." Myslí tím na útratu, ale obecně si na své věci musel vydělat sám, rodiče byli rádi, když zvládli utáhnout nájem a část jídla. Zye si nestěžoval, ale kolikrát trávil víc času na brigádě, než ve škole. 

"Je mi jasné, že jsi zvyklý na to, že lidi kolem tebe vypadají jinak, ale zkusím ti to vynahradit tím, že nezavřu pusu." Snaží se to znovu moc zamluvit.

"Občas umím být i zábavný. Teda snažím se." Zapadne víc do sedačky a prosty proplete do sebe, aby mu na nic nesahal. 

"Většinou bývám ten nejukecanější tvor široko daleko." Pokračuje dál.

"Ale možná zvládnu i chvíli mlčet, a když najdu kousek papíru, možná i nějaký malý překvápko zvládnu vytvořit." Jsou to samozřejmě hlouposti, ale na tom stejně nesejde, Sena by stejně brzo zjistil, že na něm skoro nic není. Když auto zastaví, Zye je během vteřiny venku a už obíhá auto, aby mu otevřel.

"Každý plusový bod se počítá ne?" Je vidět, že se baví a hravost v jeho očích je patrná.

Sena, Die, Yoshiki

Sena musí na chvíli zabrzdit ve svém počínání, když se na Zyeana důkladněji podívá. Funguje? To má asi pravdu. Usměje se a nechá ho brebentit, sám je dneska upovídaný až hrůza, ale to je tím, jak je rozjetý prací. Ještě má pořád drive, který nevyprchal. Zatváří se ještě o něco příjemněji, když ho Zye znovu ubezpečí, že by ho vážně nechtěl vyrušovat. To od něj bylo hezké, Sena měl rád ohleduplnost a když ho bral někdo vážně. Nesnášel, když se někdo choval jako křupan. Když se bez Zyeanovy odpovědi rozhodne zařizovat jejich malý výlet, čeká první vlnu odporu, ale když nakonec zavěsí, Zye vypadá spíš potěšeně. Vlastně vyloženě natěšeně a Senovy oči znovu zahřejí. Ne každý měl rád tak impulsivní chování, mužům hodně vadilo, že si Sena dělal, co chtěl, že se neptal, ale tohle byl ještě kluk a vypadal, že si toho moc neužil. Jeho mladistvá přítomnost ho bavila. Už měl dost všech těch vlivných pánů v drahých oblecích, co se chovali vážně a stáli jenom o ozdobu, která je bude následovat. Ne, jejich peněz dost neměl, to bylo zase něco jiného, ale z principu… on nebyl holka a nikdy nebude a oni na to rádi zapomínali. Sena schová telefon do kapsy kalhot a na chvíli se opře o otevřené dveře svého auta. 

"Přesně tak. Já nikdy košem nedostávám a když, tak dělají chybu." Řekne mu a mrkne na něj, ale pořád se sladce usmívá. Něco v očích ale jasně říká, že umí být pěkná potvora. 

"Učitel měl trochu problém s tím, že nepojedeš v autě s nimi, ale mačkat se tam v pěti, když můžou jet pohodlně je nesmysl." Z tónu jeho hlasu je znát, že je to prostě jenom výmluva pro to, co chce. Museli chvíli počkat, než se auto s Yoshikim objeví za nimi i se všemi cestujícími. Sena na ně moc nevidí, ale určitě byli rádi! Zasměje se, když mu Zye slibuje, že v autě nic neprovede. Má vůbec řidičák? Asi ještě ne? Bylo to drahé, stejně jako provoz auta v Japonsku. Každý měl nové auto, ale málo lidí mělo na pohonné hmoty. Tedy málo… Auta byla všude! 

"To mám, ale… se tvým učitelem už jsem dneska strávil hodně času, nechci si povídat o práci." Moc dobře si všiml Kamija s Die, jak se zajímali o vizitku. Koutkem oka se podívá na boty v Zyeho rukou a zasměje se. 

"Co myslíš? Nejspíš s nimi dělám oboje." Ta představa zní dobře. Povytáhne obočí, když se chytí jeho komplimentu. 

"Myslíš, že by mi to tolik slušelo? Obuju si je, až vystoupíme, stejně nebudu vyšší, než ty." Možná o trošku. Pak si poslechne, co by mu tak Zye se svými penězi mohl nabídnout a usměje se. 

"Máš pravdu. Sena i jezírek máš dost a já jich mít dost ani nechci." Nic proti klukům odtamtud. Je to jejich život. On má zase svůj se svými vražednými botami. Miluje je. Kdyby jen tušil, že Zyeho ex se tam chystá dobrovolně a Zye… ale o tom zatím neví. A pak dojde na oblečení a Sena kmitne pohledem z cesty před sebou na Zyeho ruku. Vypadá vážně vyvedený z míry. Tiše se zasměje. Vydělat sám… on si přece taky vydělává sám, ale chápe, jak to myslí. 

"Ale já jsem zvědavý na to, co by mi daroval kluk jako ty. Neříkám, že diamanty nejsou fajn, ale kreativní to moc není, co?" Vtipkuje po svém. A pak Zye zmíní, jak to asi myslel. 

"Neřekl jsem to proto, že bych se za tebe takhle styděl." Prohodí. 

"V tomhle městě Savoy stejně nemají…" Dodá a už zase vypadá pobaveně. Pokývá hlavou, když Zye začne mluvit a označí se za upovídaného. Cesta příjemně ubíhá. 

"Papír je tady." Poklepe na dvířka přihrádky před Zyeanem. Vážně to tvoření chce vidět. Zaparkuje co nejblíž centru a Yoshiki během chvíle parkuje vedle něho. Nestačí ani zhasnout motor a Zye už mu otevírá dveře. Samozřejmě za doprovodu vysoko zvednutého obočí učitele i Die uvnitř auta. 

"No hele…" Prohodí Die. On ho chce Zye předběhnout v prestižním životě? A jde na to takhle? To mají s Kamijem co dělat! Senovi to chvíli trvá, protože si ve dveřích auta nejdřív přezouvá ty boty, ale pak vystrčí nejdřív svou ručku, kterou Zyemu podá a nakonec i nožky na jehlách. Dieho obočí jde ještě výš. +Co to zkouší?+ Šklebí se v duchu. Aby se Kamijo ještě nezakoukal!

"Sraz tady třeba o půlnoci?" Prohodí Die a už chce brát čáru. Přece nepůjdou jako stádo, Yoshiki chce určitě se Shinem vrkat sám! 

"Skvělý nápad!" Chytne se toho Sena a kontroluje hodinky. 

"V jednu." Yoshiki trochu bledne a je vidět, že nesouhlasí. Je zkrátka noc a on má krk na špalku.

Zyean. Shinya, Kamijo

Zye se hned od začátku diví, že ho Sena nepřerušuje a nechá ho mluvit. Často se mu stávalo, že ho lidé brzdili a nenechali ho, aby dal průchod svým myšlenkám. Někdy jich byl vážně moc, to je pravda, ale on je často potřeboval dostat ven, jinak byl neklidný. Samozřejmě se snažil krotit, aby lidem nelezl příliš na nervy, ale někdy to bylo vážně složité. Vůbec mu nevadí, že Sena věci zařídil sám. Neměl zakořeněné role, které by byl vhodné. Měl radši, když se lidé kolem něj chovali přirozeně, pak si připadal v pohodě i on sám. Jistě, štve ho, že Senu nemůže pozvat, i když by to udělal rád, o to víc se musí snažit, aby si dnešní večer opravdu užil. Vypadá to, že by to mohl zvládnout jen díky své povaze. Pousměje se. 

"Nedokážu si představit, že by to někdo udělal." Přizná se k tomu, že se mu vážně líbí. Nedokáže si představit, že by na světě existoval někdo, kdo by Senovi řekl ne. Tiše si povzdechne. Chápe, proč se to Yoshimu nelíbí, ale zároveň to jen ukazuje, kým je a kam patří. 

"Nechce mít problémy." Prohodí, protože se není čemu divit. Jeho nervóznější rozpoložení je brzo pryč. Sena ho nenechá tápat v nejistotě díky tomu, jak se chová., Podívá se na něj a prohlédne si jeho profil. 

"Asi to úplně nedokážu pochopit, protože to neznám, ale musíš toho mít až nad hlavu. Vypadáš jako někdo, kdo neumí moc odpočívat." Nechce se do toho příliš plést, ale...

"Trochu blbnout není na škodu." Ano, to je něco co on sám doopravdy umí. Sice toho je někdy moc, ale stejně si najde chvilku na blbosti a užívá si života. Nepřežil by, kdyby to bylo jinak, i když je to v dost omezených podmínkách. Očividně se zamyslí.

"Myslím si, že jsi hodný, uděláš všechno proto, aby kolem tebe bylo dobře a zároveň se nebojíš ukázat lokty. Je to jasné, když se podívám na místa, kde se pohybuješ. Nemůžeš je nechat, aby tě ušlapali. Takže ano, někdy jsou podpatky v krku potřeba." Myslí to obrazně a jako vtip, ale zároveň ukazuje, že se toho nebojí a že mu to nevadí.

"I kdybys byl vyšší, na tom přece nezáleží." Pokrčí rameny znovu, a když ho Sena pobídne, sáhne ho přihrádky a vytáhne kousek papíru. Převrátí kousek mezi prsty a začne pracovat.

"Na kreativní věci mě užije. Jsem rád, že ti to nevadí. Za to, co jsi pro mě dnes udělal, bych nebyl rád, kdyby ses necítil v pohodě." Sena ani netuší, jak dobře rozptýlil jeho náladu. Měl by mu poděkovat, ale teď top nestihne. Svůj výtvor má už schovaný, zatím si ho nechává u sebe a vůbec nevnímá, jak by otevírání dveří mohlo vypadat. Shin se opodál jen vědoucně usmívá. Všiml si, co se děje mezi Boogiem a Zyem a bylo mu to líto. Vypadá to ale, že by každý mohl jít svou spokojenější cestou. Vidí Yoshiho jak je nesvůj a tak mu nenápadně stiskne předloktí.

"Budou hodní. Potopili by tím i sami sebe. Mají rozum." Pošeptá mu. Kamijo vypadá taky trochu nejistě z toho, jak Zye u Seny boduje.

"To chce plán." Broukne sametovým hlasem k Die.

"Budeme se chovat slušně a dorazíme na čas. Nebylo by nám k ničemu, kdybychom udělali problém. Jsme dost cílevědomí, abychom neohrozili své výsledky. Můžete nás klidně pak zničit." Dává Yoshikimu pocit, jakou nad nimi mají moc, ale pak u s Die míří vlastní cestou. Shin se začervená, když ho vezme za ruku a kývne hlavou k malému parčíku, kde by mohli začít. Je krásně osvětlený a celkově romantický. Tam jim bude dobře. Zye vyrazí se Senou po jeho boku a když se rozhlédne, uvidí malou zahrádku za plotem a tam…

"Dej mi chvilku." Mrkne na něj pobaveně, než plynule překoná plot a plíží s podél cizího domu. Z toho by mohl být velký problém, ale on je dost hbitý a najednou i tichý, aby nikoho nevyrušil. Zmizí ve tmě a trvá to pár minut, než se skokem přes plot dostane zpátky. 

"Vidíš, dělám kvůli tobě, co nemám." Vyčte mu pobaveně, než mu podá kytičku drobnějších kvítků, které jsou převážně růžové, ale k tomu i bílé. Vlastně to k němu dost dobře ladí.

"A tady je to překvápko." Vypadá malinko rozpačitě, protože mu to pořád přijde málo a položí mu do dlaně malou origami lištičku.

"Přišlo mi to nejlepší. Elegantní, roztomilé a moc krásné a přitom trochu potvory. Sexy kombinace." Uculí se a vážně doufá, že nepřestřelil, ale pořád není úplně schopný neříkat, co si myslí.

Sena, Yoshiki, Dei

Zyean to vlastně docela vystihl. Sena byl kariérista, odpočívání bylo zdržení a jemu to většinu času vůbec nevadilo, ale byly chvíle, kdy to bylo zapotřebí. A muži, se kterými chodíval ven, se brali dost vážně, nějaké blbnutí nebylo na jejich úrovni a on se jim snažil vyrovnat, takže byl stále elegantní a snažil se v každém ohledu a teď je toho prostě už přejedený. 

"Máš pravdu." Řekne jednoduše a zatím neprozradí nic z toho, co se mu honí hlavou nebo o svém životě. Hodně ho zarazí, když mu Zyean otevřeně řekne, že si myslí, že je hodný. Nejspíš by i naboural do značky před nimi, kdyby zrovna nezaparkoval. Tohle mu nejspíš řekla jenom máma, jinak ho lidé za hodného obecně neměli a po pravdě v jeho branži ani nikdo takový neobstál. Nebyl hodný, nemyslel si to o sobě, ale moc mu ten názor nechtěl pokazit a tak se jenom opravdu mile usměje. 

"Děkuju. To jsou moc hezká slova." Řekne mu upřímně. Kéž by byl takový… Těm podpatkům v krku se zasměje. 

"Vidíš v lidech hezké věci. Možná je děláš hezčí, než doopravdy jsou." Řekne tiše, pak mu Zye pro změnu řekne, že přece nevadí, kdo je vyšší. Ani tohle Sena moc neznal. Muži chtěli být vždycky vyšší a vadilo jim, když to tak nebylo. 

"Odkud jsi?" Odtuší a vlastně se ani neptá na adresu, spíš na planetu. Musí se znovu zasmát. 

"Co jsem pro tebe udělal? Přinutil tě dělat mi doprovod." Tak to bylo. Pak už jsou venku před autem a vypadá to, že Kamijo s Die a Shin vážně chtějí jít někam do soukromí. Shin samozřejmě s panem učitelem. Sena to pozoruje, ale nic neřekne a je to nakonec Shinya, kdo Yoshikiho přesvědčí. Kamijo se čile přimlouvá a vlastně o tom Yoshiki přemýšlel už tehdy na pastvině. Nikomu z nich nezbývá, než věřit ostatním. Všichni ho mohli udat jenom za to, že je tu se Shinyou. Nafotit, cokoliv…. 

"Někam se schovejte, ať vás pro pána třeba nic nepřejede. Kluci… žádné pití… a v jednu tady. Když to vyjde, půjdeme zas." Slíbí jim a pak už ho Shinya vede k parku, zatímco Die s Kamim jdou ulicí pryč. Sena zůstane se Zyeanem sám přesně jak chtěl. 

"Ani je nenapadlo chtít jít kamkoliv s námi. Oni spolu takhle chodí?" Zeptá se, protože je ještě nezná. 

"Tak to je nejvyšší čas, aby tvůj učitel změnil zaměstnání." On to na něj neřekne, ale přišlo mu to vážně riskantní. 

"Znáš to tady? Já mám hotel támhle." Ukáže přes ulici na neon, který září zpoza bloku. Zye mu ale z ničeho nic zmizí přes plot nějakého domu. Sena se zarazí a honem rozhlédne. Nikdo si toho nevšiml a vypadá to, že na domě není ani kamera, ale stejně… 

"Co tam…" Sykne na něj, ale Zye už se vrací mezi stíny. 

"Bydlí tam tvoje babička nebo co?" Začíná se Sena mračit a dává si ruce v bok, ale Zye už stojí před ním a podává mu kytičku. Obyčejnou, ale roztomilou a krásnou. Sena zaskočeně svěsí ruce podél těla. A pak se něžně usměje. Pugét to tedy není, ale on kvůli nim riskoval. A to není všechno. Zye mu ukáže, co to vyráběl v autě. V dlani se mu objeví lištička a je kouzelná. 

"Jak jsi to stihl? A jak to, že je to tak přesné?" Nedůvěřivě si ji prohlíží. Vždyť neměl stůl a auto se kývalo! 

"Ty jsi ji měl v kapse!" Obviní ho na oko a rozesměje se. Takové dárky tedy vážně dlouho nedostal. Ale už teď ví, že si je nechá. Kytičku vylisuje a liška… snad přežije poličku v jeho ložnici. Ohrne pobaveně ret. 

"Chceš říct, že je jako já, hm?" Prohodí. Tak on je sexy potvora? 

"Už si sundáváš klapky z očí." Dodá, ale cítí se pobaveně. 

"Tak mi můžeš říct, co jsi myslel tím, že jsem pro tebe dneska něco udělal." Zavěsí se do jeho rámě, ať už Zye chce nebo ne. Prostě někam jdou. Snad potkají nějaký podnik?