Hromadné - To není můj příbuzný! - část 1.

(farma)

Toshiya, Zyean, Aki, Kamijo, J, Shinya

Nakonec to vypadá, že se z této farmy nebude nikomu chtít. Toshiya dorazil ráno společně se Sugizem. Noc strávili v karavanu, kde se po koupeli chvíli váleli, užili si ještě jedno kolo, i když o něco šetrnější a ani jednomu z nich se nechtělo zpátky. Ráno si Totchi dopřál sprchu a když z ní vylezl a šel si pro čisté oblečení, srazil se s Die, který do té sprchy právě mířil.

"Mohl sis pohnout, stihli bychom to společně." Neodpustí si pobavenou poznámku, aby nikdo nepoznal, že jsou jeho myšlenky u někoho jiného a než se stihne otočit a odejít, vyslouží si rameno od Kamija. 

"Promiň, asi jsem tě přehlédl. S tebou to jde snadno." Prohodí nahlas, než se trochu nakloní.

"Neboj, v té sprše tě s radostí zastoupím." Dodá, aby bylo jasno, že tohle teď může jedině on. Ta žárlivost, kterou v něm Totchi probral je k nesnesení. Toshiya se na něj zamračí. 

"To určitě, tobě Die nikdy nedá." Sykne po něm zpátky a pak raději odejde do jídelny. Má přece slíbenou tu snídani, a když si pohnou, tak to stihnou. Ostatní už jsou taky na nohách, Shin čeká, až projdou koupelnou i jeho poslední spolužák, aby měl trochu soukromí. Celou dobu předstírá, že si stele a skládá věci, kterou jsou už tak pečlivě srovnané. Zye se zatím ještě válí a očividně se mu nechce vůbec vstávat, když kolem něj prochází Boo, chytne ho za ruku a stáhne k sobě do postele. Chvíli se k němu tulí jako rozespalé štěně, než se pousměje.

"Jsem rád, že už s Akim vycházíte v pohodě." Broukne, aniž by si uvědomil, že by to možná mohlo způsobit další nedorozumění. Možná mu na tom i trochu záleží, ale hlavně neměl rád jakékoliv konflikty a Aki mu přišel v pohodě. Hlavně po jejich posledním rozhovoru. Venku už je taky živo. Aki obstarává zvířata a kontroluje, jestli na farmě všechno klape. Ani on nepostřehl svého otce, který se vracel s Toshiyou. Co však vidí je J, který vylezl ze stájí a míří si to rovnou k místům, kde spí Aqui. Ostatně maká už víc jak hodinu, tak má možnost si udělat pauzu. Zaťuká na okno a za pár vteřin se ozve i jeho hlas.

"Dobré ráno, Hvězdičko." Popřeje mu.

"Jdeme snídat?" Zeptá se s plánem, že ho vyzvedne u dveří. Aki se tomu tiše zasměje, když prochází kolem, ale komentář si nechá pro sebe. Aqui dal jasně najevo, kam míří, a i když je to Akimu líto a možná se ještě trochu bude snažit, náladu mu to nezkazí. Ostatně pozitivní na tom všem je, že s Boogiem to snad urovnal. Jeho zájem se točí tím směrem, přijde mu, že Zye by nakonec snesl to, jak Aki dokáže žít. Jako první je u snídaně Toshiya. Sugizo mu ji opravdu stihl nachystat a ani nic neřekne na to, že skoro všechno, co má na talíři je zelené a přehnaně zdravé. 

"Dobře, budu doufat, že mě to nezabije." Okomentuje to s nádechem ledového pobavení, ale stejně si k sobě přitáhne Sugiza za pas, když si jde pro kávu a zaboří nos do jeho vlasů.

"Díky. Kdy máš pauzu?" Ne, ani celá noc mu nestačila. Usadí se zpátky ze stolu zrovna ve chvíli, kdy dovnitř vrazí Die s Kamijem. Ani ve snu by ho nenapadlo, že Kami využil chodbu, aby k sobě Die na pár vteřin přitáhl. Pak dorazí i Zye s Boogiem, samozřejmě ruku v ruce a hned za nimi se objeví Aki. 

"Dobré ráno." Pozdraví všechny, a když prochází kolem jeho oblíbeného párečku, nakloní se k nim.

"Teda, vám to dneska sluší." Mrkne na oba a krátce se zastaví pohledem na Boogiem. Zye se mu líbí, ale Boo…Probouzí v něm hodně pocitů, které dřív neznal. Zye ho plácne do ramene se zavrcením hlavou, čímž Akiho probere z myšlenek. Usadí se ke stolu k ostatním a už zbývá jen Shin. Zdržel se, ale jen proto, že na chodbičce narazil na Yoshikiho a nějak…Nebyl schopný udělat ani krok. Jeho plaché, obrovské oči na něj hledí a svůj úsměv jen stěží ovládá.

"Dobré ráno." Prohodí tiše a nesměle. J čeká na Aquiho opřený u dveří do pokoje, který sdílí s Akim. Hned by si to s ním vyměnil, i když by to znamenalo, že Akiho vystěhuje na seno. +Promiň, bráško.+ 

"Páni." Málem se přerazí, jak sjede podél stěny, o kterou se opírá, když Aqui vyjde.

"Málem jsem si z tebe kecl na zadek." Pootočí se a uvězní ho mezi stěnou a svými pažemi. 

"Vážně jsem chtěl být hodný a vzít tě jen za ruku, ale…" Nadechne se dlouze, než se skloní až k jeho rtům.

"Mám chuť tě spíš někam unést." Doplní tiše, než ho políbí. Samozřejmě na snídani přijdou pozdě, ale on si nemůže pomoct.

Sugizo, Die, Yoshiki, Boogie, Aqui, Sena

Die vypadá duchem trochu nepřítomně, když se na chodbě potká s Toshiyou a jindy by na tu poznámku reagoval úplně jinak, nejspíš by na něj i naléhal, aby tam doopravdy šli, jenže tentokrát bylo všechno jinak. Jenom se po něm ohlédne a zmizí v koupelně, aby Toshiya náhodou něco nepoznal. Nemá ani ponětí o tom, že není sám, kdo si něco s někým začal a všechno tají. Neví dokonce ano o tom, že Kamijovi nic z toho neuniklo a že se Toshiyovi okamžitě pomstil. Měl svého kamaráda opravu rád, ale teď by mu bývalo hodně imponovalo, jak na něj Kamijo žárlí a usmíval by se tomu. O chvilku později se Kamijo ve sprše skutečně objeví a oba dva mají dost odvahy na to, aby něco málo zkusili, když tady už nikdo jiný není. Toshiya se doopravdy nevrátí. A Shinya se hodně načeká, než smí do koupelny i on. Mezitím je Sugizo na nohou a chystá snídani. Na Toshiyově talíři si dá extra záležet a když ho před něj pokládá, je na první pohled vidět, že je jiný, než ten ostatních, ale nakonec se nad ním slituje a k té pampeliškové limonádě mu udělá i dobrou kávu. Oba dva ji vážně potřebují! Musí se tiše zasmát, když se ho Toshiya okamžitě ptá, kdy má volno. 

"Tady jeden žádné volno nemá." Trápí ho, protože práce je tady nekonečně, ale celé ráno mu jede hlava na plné otáčky, aby vymyslela, kam se alespoň jednou zašijí. Možná prostě k němu do ložnice, tam nikdo nepřijde. Boogie přijde z koupelny do společného pokoje celý voňavá a vlasy má ještě vlhké. Jako kdyby se za chvíli nechystali do stájí, kde stejně zase načichne. Jenže takhle to měl nejraději, potřeboval se cítit svěží. Zye ho stáhne k sobě do postele a on tiše vypískne, ale nebrání se. Ještě pořád spolu nespali a on poslední dny nedělá nic jiného, než že myslí na to, jak by se to mohlo stát a jaké to bude. Nechce se teď bavit o Akim a je mu to v obličeji okamžitě vidět. Uhne očima do strany. 

"Měli bychom jít na snídani." Řekne a v pokoji se trochu ochladí. Tohle místo jim přestává svědčit. Copak to Zye nevnímá? 

"A taky bychom se mohli pokusit dostat sami do města." Hlesne. Už s ním vážně potřebuje být sám. Nakonec vyrazí do jídelny, kde jsou už i všichni ostatní a Aki jako kdyby měl radar, objeví se jim hned za zády. Neplánovaně se mu dlouze podívá do očí, pootevře rty a radši vyrazí ke stolu, kde by si nejraději sedl sám beze všech. Nikdy nebyl rozhozený tak jako tady. Yoshiki vyrazí z pokoje samozřejmě jako poslední, ale dneska to má ještě jeden velmi speciální důvod. Sugizovi o tom řekl tak trochu na poslední chvíli a vypadal hodně zaskočeně a chvíli snad i odmítavě, ale nakonec se usmál a všechno mu posvětil. Měl pro něj hodně pochopení a stávali se z nich dobří přátelé. Nečekal, že na chodbě potká samotného Shinyu, ale zastaví se podobně jako on, taky se kouzelně usměje a hledí mu přímo do očí. Je v plné polní, upravený, učesaný, navoněný… 

"Dobré ráno." Odpoví mu, přejde k němu a opatrně ho vezme dlaněmi za paže, aby se mohl sklonit a políbit ho do těch nádherně vonících vlasů. Očima těká kolem sebe, nikde nikdo. 

"Musíme jít." Řekne měkce a jde s ním na snídani. Aquiho žádné starosti s farmou netrápí a jíst může, kdy chce, takže ještě spinká, i když už byl před časem vzhůru a v koupelně. Někdo mu zaťuká na okno a tak se převalí na bok a s námahou ho otevře. Je tam J a dívá se rovnou do jho nenalíčeného obličeje. Málem spadne z postele. 

"Co?" Vypadne z něj a oknem práskne. Asi nikdy si málem nezlámal nohy při pokusu o co nejrychlejší dokonalý outfit a alespoň základní make-up, ale nevypadá ani zdaleka tak, jak by chtěl. Prostě moc přírodně. Rozrazí dveře ven, najde ho očima a J předvede dokonalou hereckou scénu. Aqui protočí očima, ale rozesměje se a hned na to schová obličej za dlaní. 

"Nedívej se na mě, jsem ještě nahý." Nemá vůbec linky ani rtěnku. J místo toho vstane a uvězní ho u stěny. Teď je to Aqui, kdo málem sjede k podlaze, rozechvěje se po celém těle a pak ucítí jeho strniště na své bradě a ještě o hodně víc. Za zády J se najednou ozve odkašlání a úplně cizí hlas. 

"Promiňte, nevíte, kde tady najdu někoho, kdo se jmenuje Hayashi?" Za nimi stojí dokonalá verze porcelánové panenky v plném nalíčení a dokonalém oblečení, v podstatě Aquiho světlejší verze, jinak někdo jemu velmi podobný a on má pocit, že se na místě hanbou propadne. Kdo to je???? Vzápětí vystřelí očima k J a okamžitý nárůst podezření a žárlivosti ho snad vystřelí na měsíc. Jestli se mu líbí on, mohl by i tenhle.

Toshiya, Zyean, Aki, Kamijo, J, Shinya

Kamijo si stačil všinout, jak se Die tváří, ale nějak to nekomentoval. Bohatě mu stačil výraz Toshiyi, který očividně úplně nepochopil, jak se celá věc vyvinula. Ani ve snu by ho nenapadlo, že jeho přehlížení má úplně jiný původ, totiž ten, který tuto farmu vlastní. Toshiya zmizí do kuchyně. Jeho plán je jasný, ukradnout si aspoň chvilku se Sugizem. Přijde mu, že pořád nemá dost a to prožili celkem náročnou první noc. Stejně by si klidně další kolo a skončili by možná někdy nad ránem. 

"Všiml jsem si." Odpoví mu s úšklebkem.

"Tak to budeme muset stihnout při práci." Nemá daleko do toho, aby ho ohnul přímo tady a nebude mít ani vrásku navíc, i kdyby někdo přišel. Zye se uculí, když Boo vypískne a krátce se zasměje. 

"Vážně miluju ten tvůj hlas." Pošeptá mu s tichým vydechnutím. Boo se samozřejmě vyhne debatě o Akim a...Ne, teď to nebude dál rozvádět. Třeba si o tom popovídají později. 

"To bychom mohli. Ale nevím, jestli to bude jednoduché." Povzdechne si. Nejradši by s ním byl sám, z druhé strany s Akim by měli přístup do města dost usnadněný. Neřekne to nahlas, nechce vyvolat další hádku. Jednou na to ale stejně dojde. Samozřejmě se Aki objeví hned za nimi, když vstoupí do jídelny. Aki oplatí Boogiemu pohled do očí a v těch jeho se blýskne. Nejradši by ho vzal na společnou snídani někde mimo tento dům. Překvapí ho, že má myšlenky i na to, že by ho nejradši vzal i někam mimo Zyeho. Co se to s ním děje? Přiskočí ke stolu, aby Boogiemu pomohl se usadit. Zye se uchechtne.

"Pomůžeš i mě?" Neodpustí si poznámku a přemýšlí, proč se tentokrát nedostaví tak silný pocit žárlivosti. Nejde o to, že by se Boogieho chtěl vzdát, ale nějak mu nevadí, že se o něj stará taky někdo jiný. Proč mu nedopřát ten nejlepší servis.

"Co bude k jídlu?" Vyzvídá a natahuje krk. Už se nemůže dočkat a jeho žaludek taky ne, což jde slyšet.

"Misku máš venku." Prohodí Toshiya, který už má svou snídani skoro v sobě. K tomu si pomalu užívá kávu. Místnost se plní a za chvíli je tu i Die s Kamijem. Mračí se na oba, protože vidí, jak ho Kami obsluhuje a začíná vnímat, že se tady děje něco víc. K tomu si povídají o různých věcech, ale tak potichu, že je přes Zyeho neslyší. Kousek dál v chodbičce má Shin pocit, že se propadne do země. Z druhé strany není místo na světě, kde by byl raději. Tiše vydechne, když ucítí dotek na svých pažích a nesměle se pousměje. Přivře spokojeně víčka nad polibkem do vlasů a pak přikývne.

"Já vím, ale jsem rád, že jsem si mohl užít aspoň chvilku." Zašeptá nesměle a krátce zvedne ruku, aby ho mohl konečky prstů pohladit po tváři. Teprve potom vyrazí do kuchyně, kde už jsou všichni kromě J a Aquiho.

"Nepočkáme i na ně?" Pípne sotva slyšitelně. Sám by nejradši nezačínal, dokud nejsou všichni, nepřijde mu to zdvořilé. J Pozoruje Aquiho, který je celý v rozpacích z toho, že ho nachytal ještě v posteli. Počká si, než vyjde z pokoje.

"Nahý?" Ozve se jeho po ránu trochu chraplavý hlas.

"Tohle mi neříkej, před chvíli jsem vstal a sotva jsem sen a tebou rozchodil." Výmluvně se podívá do svého klína. Pokračoval by dál, kdyby se vedle nich neozval cizí hlas. Během vteřiny nastoupí automatické reflexy, kdy Aquiho strká za sebe. 

"No nazdar." Pozdraví příchozího s krátkým uchechtnutím, než si ho dlouze prohlédne. Je moc hezký, ale jeho jako první napadne, že by se Aquimu třeba mohl líbit.

"Neřekl jsi mi, že máš takového příbuzného, Aqui-chan." Ohlédne se přes rameno a je jasné, že by si přál, aby to příbuzný byl. Nebo se ho zbaví radši hned. Kdyby jen Aqui tušil, o čem přemýšlí, asi bude hodně rychle utíkat.

"No taky pojď. Odvedeme tě k němu. Jsem J." Představí se.

"Ostatní z tebe budou mít rozhodně radost." Neodpustí si pobavenou poznámku a kývne hlavou k místům, kde se nachází kuchyň.

"Jen by mě vážně zajímalo, kde budeš spát. I na seně už je plno. Leda bych měl místo v jedné konkrétní posteli." Doplní a stočí pohled k Aquimu se svým typicky přidrzlým úsměvem. Dovedou nového obyvatele farmy až ke dveřím kuchyně a J tam vrazí jako první.

"No tak tady je trochu plno." Přehluší všechny v místnosti.

"Máme návštěvu." Dodá ještě a sleduje, jak se postupně všichni otáčí, až na Totchiho, který ten okamžik využije, aby hladově sjížděl očima Sugiza.

"Ano? A koho? Někoho, kdo si přijel pro hnůj?" Ozve se jeho trávený hlas a je jasné, že ho nic takového nezajímá. Zye zvedne oči s plnou pusou a zůstane zírat, jakmile se Sena objeví v místnosti. Několikrát zamrká, skoro to vypadá, že mu zaskočilo a pak se konečně vzpamatuje, usměje a s tvářemi jak křeček mu zamává. Musí vypadat jako pitomec, i když mu Boo vždycky říkal, že vypadá spíš roztomile. 

"Tak toho neznáme." Ozve se Aki, který si zrovna sedá ke svému talíři.

"Což je škoda." Nakloní hlavu na stranu, když si Senu prohlíží. 

"Prý hledá Hayashiho." Osvětlí jim J, který pomáhá Aquimu, aby se mohl usadit. Shin v chvíli snad ještě víc zbledne.

"Vážně?" V jeho očích se objeví strach, protože nově příchozí je prostě nádherný. Je to snad poprvé v životě, kdy žárlí.

"A Shinovi ukradli hračku." Pošeptá Kamijo Die a koutky mu cuknou nahoru, jak ho to pobavilo. 

"Ovšem musím říct, že se tu objevily zajímavé kousky." Prohlédne si příchozího zaujatě a dlouze.

Sugizo, Die, Yoshiki, Boogie, Aqui, Sena

Sugizo se pro sebe zasměje a je vidět, že Toshiyova slova bere trochu na lehkou váhu, ale imponuje mu, že je z něj někdo tak mladý tolik na větvi. Nemyslel si, že takový románek ještě prožije a neskutečně si ho užíval. V kuchyni se objeví jeho syn a taky ti dva, kolem kterých pořád poletuje. Sugizo si všimne, jak usazuje Boogieho, stejně jako slyší Zyeho, jak vtipkuje, jestli to pro něj udělá taky, ale on to neudělal. A Aqui tady taky nebyl. Vypadalo to, že nakonec něco dohání i jeho. Že se ručičky vah snad poprvé v Akiho životě někam celkem jasně naklánějí. Jenže ten černovlásek nevypadá, že by na to zrovna teď přistupoval. Nechá je být a chystá další věci, zatímco si mládež povídá. Boogie se nechá usadit, aniž by mu to vlastně pořádně došlo a teprve po tom vrhne po Akim novým nazlobeným pohledem. On toho prostě nenechá. Zye z to toho má legraci, on rozpaky a Aki se tváří, že je den jako každý jiný. Toshiya pronese tu drzou poznámku, Sugizo se ani neohlédne, zatímco Boo jeho záda propaluje pohoršeným pohledem a nakonec má chuť jít trucovat někam ven. Co si to Toshiya dovoluje? A proč mu Sugizo nic neřekne? Kdyby tady byl Yoshiki…! Když se Die s Kamijem objeví v jídelně, sice ho nedrží za ruku, ale zároveň má pocit, že na něm Toshiya musí vidět, co ve sprše dělali. Je to nesmysl, ale i tak se podvědomě vyhýbá jeho pohledu a dokonce si nesedne vedle něj, jako to vždycky bylo, ale prostě na první volnou židli a Kami samozřejmě po jeho boku. Nejraději by si nasadil sluneční brýle, ale musí to nějak uhrát. Ve stejný okamžik se v kuchyni objeví taky Yoshiki se Shinyou a Sugiza mimoděk napadne, jestli spolu někde byli víc nebo je to jenom náhoda. Jako kdyby v tom nechtěl být sám. Yoshiki pokrčí rameny, když se Shinya zeptá, jestli by se nemělo počkat i na opozdilce. 

"Aqui-san nemá rozvrh jako my ostatní." Připomene tiše, že by se nemuseli dočkat taky nikdy. Pokud bude chtít spát, pak to nejspíš dělá. Sladký život… Posadí se na poslední volné místo a rozhlédne se po ostatních. Vypadají spokojeně. Je vážně rád, že je sem všechny vzal. Usměje se a zapomene dokonce i na kávu. Mezitím Aqui konečně vyběhne z pokoje a J mu zrovna vypráví o tom, co se mu zdálo. Aqui má pocit, že shoří na místě, ale zároveň by toho chtěl slyšet mnohem víc. Vetřelec ho vážně ruší a taky se skoro přerazí, když ho J z ničeho nic strčí za svoje záda. Vykoukne udiveně ven nejdřív na Senu a pak nahoru na něj. Nežil jako on, nechápal, že někde v jeho zemi mohlo hrozit nebezpečí a stejně se nadme jako balónek, když mu dojde, že ho automaticky chrání. Vypadá při tom, jako by mu J už patřil a vysílá tak k Senovi jasný vzkaz, který mu sedí v očích. I on už si podvědomě vlastně vybral a že měl z čeho. Aki, Kamijo… 

"To není můj příbuzný!" Řekne honem a pak mu dojde, že měl možná tvrdit opak. Sena se jenom usměje a vypadá nad věcí. Není si jistý, jak J svou poznámku myslel, ale mírně se mu ukloní, když se mu představí. 

"Mě říkají Sena." Vyrazí společně s nimi k domu. Sena se znovu vědoucně usměje. Nepotřebuje tady spát, ale nic mu nevysvětluje. Za to Aqui do J prudce plácne dlaní, když mluví o nějaké posteli. Jak to myslel? To jako, že by Sena spal s ním? Nikdy!!! Mračí se a zároveň visí J na ruce jako přívěsek. Yoshiki nadskočí na židli a málem se polije čajem, který nalévá Shinyovi, když J tak vrazí do dveří. Ve stejnou chvíli se otočí asi úplně všichni. Hned mu dojde, na koho se dívá a vstane. 

"Pro hnůj snad ne." Zašvitoří Sena, najde očima Yoshikiho a vzájemně si věnují pohled, než k němu Yoshiki dojde a podají si ruku. 

"Velmi mě těší." Řekne Sena a taky se ukloní a Yoshiki úklonu opětuje. Boo zírá na Senu stejně jako všichni a pak střelí po Akim nazlobeným pohledem. 

"Vážně? Škoda?" Zeptá se ho, jako by chodil s ním a ne se Zyeanem. Samozřejmě jde pořád o ten samý princip! Die se zlomyslně usměje, když se k němu Kamijo nakloní a prohodí tu svou větu. 

"To by mě ve snu nenapadlo, že tohle bude řešit zrovna on." Prohodí tiše. Líně k němu stočí pohled, protože to mohlo znít, že Kamijo je Senou zaujatý také, ale na to si Die až moc věřil. +To si zkus a nasypu ti do postele žiletky.+ Pošle Kamimu myšlenku. 

"Pojďte dál, dáte si s námi snídani?" Zve Yoshiki Senu ke stolu a ten sice přijde, ale zavrtí hlavou. 

"Díky, jsem už po jídle a jak jistě chápete, musím si hlídat linii." Dodá a Yoshiki nenajde jinou židli než svoji, takže se Sena posadí vedle Shinyi. Ostatní očividně čekají na vysvětlení a Yoshikimu to nedochází. Je to Sugizo, kdo se rozesměje jako první. On to jediný ví.