Hromadné - Co řekne táta, že se tahám s někým jeho věku? - část 2.

(zahrada)

Yusuke

Krátce se nadechne a pak jen dlouze vydechne. Vlastně mu chtěl říct, že by tu klidně mohl zůstat. Kvůli koni, kvůli němu, ale má trochu pocit, že by se to nesetkalo úspěchem a tak jen přikývne. 

"Možná máš pravdu, i když přiznávám, že bych alespoň já za ním chodil rád." A zase to není tak úplně o zvířeti. Nijiro se vlastně dost trefí, ale není to jenom o tom, že by se neptal. Dřív ano, jenže upřímnou odpověď by jeden hledal jen velmi těžko. Zvykl si, že si věci dělá po svém a snaží se, aby kolem něj byli všichni spokojení, jenže je to složitější, když vám nikdo pořádně neřekne, co si myslí. Proto se snažil odhadovat, co by se komu mohlo líbit.

"A co bys mi řekl, kdybych přišel s tím, že ti chci udělat radost? S největší pravděpodobností, bys mě poslal do háje." Mírně pozvedne obočí a je přesvědčený o tom, že neplete. Ani by se mu nedivil po tom, co se stalo při jejich posledním soukromém setkání. Yu má pocit, že tohle celé je předem odsouzené k neúspěchu. Najednou mu to celé nepřijde jako dobrý nápad. Nijiro s jeho možnostmi nikdy souhlasit nebude a vlastně se mu ani nediví. Pořád je dost mladý a s ním by pravděpodobně nikdy neměl obyčejný vztah. Zatím to nešlo a je jen těžko říct, že později se to změnilo. Ve výsledku mu kromě peněz nemůže nabídnout vůbec nic. Yusuke je vlastně zmatený sám ze sebe, vůbec nechápe, proč měl tendenci to teď v jeho věku všechno měnit. 

"Myslel jsem spíš vyzkoušet, jestli by to mezi námi vůbec šlo." Asi to vyznělo všelijak, ale nebylo v tom nic špatného. Ostatně vyjít případně před rodinu se vztahem s mužem a ještě o tolik starším…To chtělo pořádnou jistotu. Mohl si tím zničit celý život a teď pomine fakt, že by to možná nebyl jen jeho. Byla to jen další ukázka toho, že se o něj stará. Znovu bez úspěchu…Nebyl zvyklý věci vzdávat, jen…Jsou hranice, za které nejde ani on a tady není ani náznak nějaké možnosti, pro něj ne. Pozoruje Nijira a další věty nejsou o nic příjemnější. Očekávatelné, ale stejně se mu to těžko kouše. Jeho výraz patřičně potemní a obrní se předtím, aby mu ukázal, jak moc ho to zasáhlo, i když s tím vlastně trochu počítal. Vyslechne si to až do konce i s urážkami, které se ho už vlastně nedotýkají. Spíš je v jeho nitru dost velké zklamání. Nijiro to ani trochu necítí jako on, to už pochopil. Kdyby ho znal víc, věděl by, že podobným urážkám by se jindy bránil, ale teď jen mlčí. Klidně mu hledí do očí, když ho nazve pitomcem a jen pravý koutek se zvedne nahoru. Ne, nemá moc ho přesvědčit, že by to za to stálo. Ví jistě, že mu nemá co nabídnout a vlastně poprvé v životě něco vzdá. Nemůže nutit někoho, kdo k němu nic necítí, aby to alespoň zkusil. Kdyby u něj viděl náznak nějaké možnosti, nezahodí to, ale takto…

"Arigato, Niji-san. Za to, že jsi mě vyslechl." Udělá to jediné, co v tuto chvíli muže a zbytek slov v sobě dokonale zadupe někam hodně hluboko. Jeho výraz znatelně ochladne a víc sevře vodítko hřebce. Nakonec přece jen budou válčit společně. Ani v nejmenším Yusukeho nenapadne, aby ho prodal. Prostě a jednoduše se otočí na patě, aniž by si Hirota všiml. +Nebylo by to k ničemu, já vím. Ani to, že jsem se do tebe doopravdy zamiloval, Niji-chan. Nebylo by to k tobě fér, ne s tím, jak mi na tobě záleží.+ Proběhne mu hlavou a pak se zarazí, protože jeho povaha to prostě odmítá. Od začátku nebojuje jen s ním, ale i sám se sebou. Z myšlenek ho vytrhne hlas Hirota.

"Vydrž chvíli, pomůžu ti, jen ho odvedu." Prohodí jeho směrem.

"Proč jsi neřekl Kaoru?" Nechápe nic, ale pokusí se popohnat hřebce, aby ho mohl zavřít a dojít, co nejdříve zpátky. Ve dvou to snad zvládnou, i když by mohl Niji s nimi. Málem by si povzdechl…Ne, nevzdal to vůbec a otočil to během vteřiny. Tuhle jeho paličatost z něj dostane, prostě musí. Stáje už naštěstí nejsou daleko a hřebec k jeho překvapení ani neprotestuje. Za chvíli už se vrací se svým typicky příjemným výrazem, i když jeho oči jsou stejně tvrdé a nepřístupné jako jindy. 

"Kam s tím půjdeme?" Nemá problém si zašpinit ruce, to je to nejmenší, kdyby ano, netrávil by tolik času v dílně. 

"Přece jen mám natrénováno, aspoň toho využiju. Nijiro je taky ve skvělé kondici, to už vím. Určitě nám rád pomůže." Koutky mu vyběhnou jen téměř neznatelně nahoru. Pomalu se podívá na Nijira a stejně…Vůbec ho nechce posílat pryč ani je tu nechat samotné. Dokonce už ho zas provokuje. 

"Dáme si odpoledne v zahradě hm?" Tváří se, jak kdyby se nic nestalo. 

"Tvůj kůň to jistě taky ocení, když to tu bude hezké. Máme nový přírůstek, Hiro-san. Povedený kousek hm?" Zeptá se nejnovějšího člena personálu na názor. Nijirovi nedává moc možností, aby šel do domu. Zase tomu velí a věří, že ho tím pěkně naštve.

"Hiroto toho má jistě víc a byla by škoda v takovém hezkém počasí zůstat uvnitř." Táhne ho sebou a nespouští pohled z jeho očí.

"Než Toshiya dorazí, ještě nějaký čas budeš mít." Věnuje mu úsměv a v očích se mu zablýskne.

Nijiro, Hiroto

Samozřejmě, že by ho poslal do háje, po tom co se stalo v doju, on si myslel něco jiného? Nebo by to snad sám neudělal, kdyby se takhle někdo choval k němu? Jakmile mu Yusuke poděkuje za to, že ho vyslechl, Nijiro si všimne, jak moc se jeho pohled změnil. Ochladilo se a taky dost posmutněl, i když se to snažil skrývat za jistou tvrdost a odstup. +On to snad doopravdy myslel vážně.+ Pomyslí si ještě, ale už k tomu nic neřekne. Yusuke se otočí na patě, aby koně odvedl a on to konec konců udělal taky, aby nasedl na svoje kolo a odjel. Později dá Toshiyovi vědět, že dneska se nesejdou. Jenže to by ho nesměl oslovit ten kluk. Mimochodem dost pěkný kluk, ale podobně malý jako on sám. S těmi stromky se asi dost přecenil. Nijiro ho taky nikdy neviděl, ale od Toshiyi věděl, že se jim má rozrůst personál. A ty stromky… samozřejmě, že to byl zahradník. Jméno si nepamatoval. +Schválně sem vozíš samé hezké mladé kluky?+ Pomyslí si ještě nazlobeně na baronovu adresu, ale než stačí něco odpovědět, Yusuke se do toho vloží, že odvede koně a pomůže Hirotovi sám. Nijiro se ušklíbne, protože Hiroto oslovil jeho a ne barona, ale zatím nic dalšího neřekne. Hiroto moc dobře slyšel tu poslední větu, co si Nijiro brumlal pro sebe a tak si ho teď hodně důkladně prohlíží. Znělo to dost jednoznačně. +Tenhle se vám líbí?+ Pomyslí si směrem k baronovi. Kdo to vůbec je? Není nějaký mladý? Proč s tím nešel za Kaoru? 

"Protože má dostatek svojí vlastní práce? Myslel jsem si, že to zvládnu, ale když jsem tu někoho viděl, zkusil jsem to." Trochu odsekne a Nijiro málem vyprskne do dlaně. Další takový lepší kousek. Baron to má asi jako sport. Když si uvědomí, jaký je Sena, vymykal se jenom Daichi, ale něco mu říká, že Tomohisa by mu možná prozradil něco jiného. +Zeptám se a vsadím se, že je taky pěkně drzý.+ Pomyslí si. Jakmile je baron pryč, vymění si s Hirotem pohled, jeden druhému se představí a sdělí si, kdo vlastně jsou. Víc toho nestihnou, protože Yusuke toho koně nejspíš pustil na svobodu, jak rychle je zase tady. +Abys o něco nepřišel+ Pomyslí si Nijiro kousavě. 

"Chtěl jsem kus za domem založit sad." Řekne Hiroto a ukáže do dálky. Není to zrovna okrasná vrbička do zahrady. Vlastně začal s něčím úplně jiným, než měl a chtěl. Asi jako Hitomi… byli prostě jasní sourozenci. 

"Není nic lepšího, než ranní smoothie z vlastního." Ale vůbec ho nezakládá tak nějak podle sebe! Nijiro protáhne ústa dolů. 

"To bys měl začít spíš s kávovou plantáží." Prohodí a teď se zamračí zase Hiroto. No fuj! Nijiro pomalu otočí obličej směrem k Yusukemu, když mu v podstatě oznámí, že jde sázet, ať chce nebo ne a vytáhne obočí nahoru. Odpoledne v zahradě. Jeho kůň? Prudce se nadechne aby mu od plic řekl, že žádného koně nechtěl a že ho vrátil, ale místo toho se baron začne bavit s Hirotem. Hiroto přeskočí pohledem na Nijira, když dojde a ten pěkný nový kousek. +To tedy opravdu je.+ Pomyslí si pobaveně a je mu to všechno vidět na očích, ale nahlas neřekne nic. 

"Viděl jsem ho. Krásný. Vůbec tomu nerozumím, ale je krásný." Pousměje se a Nijiro všechno zase spolkne. 

"To dva v pohodě zvládnou, máš jistě hromadu práce." Připomene Yusukemu, že o pomoc byl tázán on a Hiroto mezi nimi přeskočí pohledem. Ale, ale trable v ráji? Málem by to řekl i nahlas, ale naštěstí to spolkne. 

"Jasně, mám jich tamhle na korbě asi třicet." Prohodí Hiroto a Nijirovi spadne brada. 

"Co, třicet???" To tady budou do večera. A to chtěl Hiroto vážně dělat sám? Hiro se zatváří jako že o co jde a Nijiro protočí očima. Proč má jenom strach, aby se ti dva nespolčili proti němu?

Yusuke

Kdyby jen Yusuke věděl, že Niji pochybuje o tom, že to celé myslí vážně, asi s ním pořádně zatřese a připomene mu, co kvůli němu dělá za psí kusy. Stejně by to asi nepomohlo, ale i tak... Nejspíš by se hodně dlouho smál a  ještě mu řekl, že žárlí, kdyby tušil, co si myslí o tom, jaký personál tu najímá. Pravdou bylo, že se mu tento výběr vážně povedl a každý z nich má své kouzlo, samozřejmě i Hitomi, na tu by rozhodně nemohl zapomenout, i když by se vždycky spíš ohlédl za druhým pohlavím. Vrátí se za nimi ze stáje, aby splnil, co mu přislíbil, totiž tu pomoc. Až teď reaguje na Hirotovu odpověď a kývne hlavou, že tomu rozhodně rozumí.

"Chápu, asi bych to udělal úplně stejně. První bych to zkusil sám a v poslední řadě šel někoho poprosit." Zatváří se nadmíru pobaveně. Mužské myšlení bylo někdy k uzoufání předvídatelné. On by asi taky první zkusil, co zvládne sám a až v poslední řadě by za někým zašel. Jeho tón mu zatím ani v nejmenším nepřekáží, zatím ho spíš baví a Nijiho zdá se taky. Po očku ho pořád pozoruje. Yusuke se zatváří uznale, když mu Hiro prozradí, co má v plánu. Ne, o žádném sadu se nebavili, ale ten nápad se mu na první dobrou zalíbí. 

"To je vlastně skvělý nápad." Pochválí ho rovnou a proběhne mu hlavou něco o tom, že má vážně dobrý výběr svých zaměstnanců. Samozřejmě, že by měli hlavně dělat věci podle něj, ale pokud někdo přijde s vlastním nápadem, není nikdy proti. Obzvlášť, když ho považuje za dobrý. 

"Někde u něj by mohlo být příjemné posezení." Napadne ho ještě. 

"Něco pohodlného a taky dál od domu." Dodá ještě a pak se podívá na Nijira. 

"Kdybych věděl, že by ti tu něco takového chybělo, objednal bych na víkend skvělého baristu." Pokračuje dál v jistém přemlouvání.

"Vím, co vylepšit." Přisadí si, jak kdyby tu měl Nijiro bydlet a vůbec nemá problém o tom mluvit.

"Myslím, že by to nakonec ocenili všichni, kdyby k tomu uměl pár dobrých koktejlů." Nevidí problém v tom, aby ke kuchařce přibral nastálo ještě někoho takového. 

"Nakonec bude mít sad mnohem víc využití." Usměje se příjemně, když dojde na krásu. 

"Taky některým věcem příliš nerozumím, ale jsem z něj vyloženě nadšený." Kdyby jen tušil, že ve výsledku oba dva mluví o tom samém. Na Nijirovi přistane černočerný pohled a pak zavrtí hlavou.

"Moc dobře víš, že mám volné odpoledne, přece jsem ti nabízel svou společnost." Připomene mu, o čem se před chvíli bavili.

"Tak toho můžeme využít a pomoct Hirotovi, ostatně je toho dost pro nás pro všechny." Doplní, když jim je prozrazeno, kolik těch stromků je. Vzápětí se rozesměje, když se Nijirovi málem zaskočí.

"To zvládneme. Můžeme to brát jako silový trénink, pak toho využijeme v tělocvičně. Posledně jsem vlastně vyhrál, tak to nebude na škodu. S tím, kolik mi je, by to mělo přece jen vypadat jinak." Podívá se na Hirota a rozhodně kývne. 

"Jdeme na to, ať je to co nejdříve hotovo. Pořád je to jen pár stromků a výsledek bude stát za to." Pak se ohlédne na Nijira.

"Ale jestli se na to necítíš…Stačí říct." Malinko ho hecuje.

"Pomůžeš Hirotovi? Já jdu pro další. Za chvíli jsem u vás." Mrkne na Nijira, než vyrazí ke korbě. Vybere si jeden, který podle něj unese sám, i když to bude náročné a pak vyrazí za nimi do míst, kde má být sad. 

"No, pak to bude chtít minimálně studenou sprchu." Prohodí s nádechem pobavení, protože se to vážně pronese. 

"Hlavně opatrně, tvá rodina by mě asi nepochválila, kdyby ses mi tu strhal." Přivlastňuje si ho bez mrknutí. 

"A jaké bude rozmístění, Hiro-san?" Vyzvídá, jako by před chvíli neřekl nic divného. Zamíří pro další společně a při asi desátém, už svléká triko. Teď už je mu regulérní horko, i když bylo jinak celkem příjemně. 

"Nakonec bychom asi i ocenili místo na koupání venku hm? Musím zjistit, jestli tu něco takového vůbec je. Okolí jsem zatím zrovna neprošel." Přizná se, že k tomu ještě neměl čas. 

"Hyde už to tu kolem prý docela zkoumal, i když vůbec netuším, kde na to vzal čas. Padli jste si do oka?" Zeptá se Hirota, aniž by tušil, co se mezi nimi událo. Za to ví, kdo je a proč tu je. +Možná by se nakonec mohl zaměřit na víc lidí, nejen na Doriho.+ Proběhne mu hlavou pobaveně. 

"Až vybereme dalšího koně, můžeme si udělat výlet." Obrátí se na Nijira s další nabídkou. Klidně ho může odmítnout, zkusí to znova.

Nijiro, Hiroto

Hiroto je baronovou odpovědí malinko vyvedený z míry. Byl si vědom toho, že mu trochu odsekl a znělo to drze a Yusuke zareagoval, jako by se vůbec nic nestalo. Vytáhne nad tím obočím, ale baron u něj hodně stoupne v ceně a když se podívá na Nijira, je mu jasné, že přemýšlí o něčem podobném. Baron ho překvapí ještě víc, když mu na ten sad řekne, že to je skvělý nápad a na Hirotově tváři se najednou objeví široký a spokojený úsměv. 

"Ano, je to docela daleko. Tedy ne jako zahrada, ale na donášku občerstvení už to není jako nosit jídlo na terasu. Dalo by se tam grilovat, aniž by v domě bylo cokoliv cítit a tak podobně." Hiroto není architekt, ale ta vidina se mu taky líbí. Zahradní oslavy dost daleko na to, aby nerušili spící lidi v domě a dost blízko na to, aby se tam došlo pár kroky a dovezlo jídlo na vozíku. 

"Vlastně je to támhle. Aby byl odtud pěkný výhled na hory a zároveň to bylo na rovině. Kvůli sekání a taky kvůli vysoké…Stejně proti ní budeme muset udělat opatření a…" Pusa mu docela jede, aby vysvětlil svoji vizi. Řeč se stočí na Nijira a když Hiroto poslouchá, co pro něj chce baron mávnutím ruky dělat, jeden by skoro záviděl, že si nevybral jeho. On o to vážně nestojí? Asi má svých peněz dost. 

"Nemusíš nic vylepšovat." Řekne Nijiro a zase se začíná mračit, ale nejsou tady sami a taky jsou tady všechny ty stromky. Hiroto spokojeně přikývne na ty koktejly, jako kdyby byl součástí rodiny a taky se ho týkaly. 

"Jo, ovoce je potřeba spousta." Přisadí si a Nijiro na něj přivře oči. Hiroto se zatváří ve stylu Co je? Co je mu do jejich tahanic? Málem by vyprskl, když baron přistoupí na jeho vtip ohledně koně a Nijira, ale ovládne se a vypadá to, že Nijiro si toho ani nevšiml. Nijirovi se barona vystrnadit nepovede, ale ani nečekal, že by to vyšlo. Neodešel by, ani kdyby mu volali, že všechny jeho akcie spadly na nulu. 

"Využijeme?" Založí si Nijiro ruce na prsou. 

"Myslel jsem, že jsi sám přiznal, že to byl podraz a jiné už dělat nebudeš." Přestává si s ním brát servítky a Hiroto protáhne obličej. Jeden by si skočil pro popcorn. Nijiro uhne tváří do strany a trucuje, dokud Yusuke není z dohledu. 

"Co jste si udělali?" Prohodí Hiroto, když vezmou stromek každý za jeden konec a nesou ho k sadu. Jsou tam vykolíkovaná místa, kam mají stromky přijít, ale Hiroto jim neprozradil, že je potřeba ještě vzít lopatu, vykopat díry a stromky tam zasadit. Mohl by si na to vzít nějakou techniku, ale přece nerozjedí ty trávníky…? 

"Jak to popsat…" Prohodí Nijiro, který jde vzadu. 

"Má trochu pokřivený pohled na svět a vztahy. To víš, když máš od plenek všechno, co chceš…" Odfoukne si a Hiroto se zasměje. 

"A on chce tebe? Takže štvanice? Chceš poradit, jak to změnit? Mám jednu za sebou." Samozřejmě myslí na Hyda a na to, jak to na něj rozbalil, než se trochu uklidnil. 

"O tom mi budeš muset povědět víc…" Prohodí Nijiro a tak pokračují a sázejí, dokud kolem nezačne Yusuke chodit bez trička. 

"Vidíš? Dělá dojem…" Kývne k němu Nijiro bradou a i když je zpocený úplně celý, tričko nesundá. Hiroto se znovu zasměje. Hyde by se svlékl po prvním kroku a tvrdil by, že se potí, jen aby ho dostal, tím si je jistý. 

"To ještě nic není…" Prohodí a Nijiro se zatváří tázavě. 

"Může to být mnohem horší, věř mi." Baron dojde k nim a mluví o koupání a Hiroto přikývne. 

"Voda by sem asi natáhnout šla, mohl by tu být ještě přírodní bazén." Řekne svůj názor a pak je po dlouhé době jeho pusa rychlejší, než on. 

"Je, včera mi to Hyde ukazoval, není to daleko, ale kus cesty ano." Zarazí se moc pozdě. Byl s Hydem na procházce a sám. A v jeho pracovní době. Má pocit, že si teď všichni myslí, že od té doby patnáctkrát souložili, při tom na tom přece nic není. Ohrne rty a propálí barona pohledem, ale ten chtěl říct něco hodně podobného, takže Hyde takhle naštěstí chodí často a asi nejen s ním. +Ne? No moment!!+ Zatrne mu, když se ho baron zeptá, jestli si padli do oka, dlouze si s ním vyměňuje pohled a přemýšlí, co by mu odpověděl. 

"Nakonec ano." Vybruslí z toho. Nelže. 

"Dalšího koně? A ten bude pro tebe nebo ho dostane Hiroto?" Teď je rychlejší Nijirova pusa a Hiroto vytáhne obočí. To byla žárlivost nebo jen rýpání nebo koně dostávají všichni?? S otevřenou pusou přeskakuje pohledem mezi nimi. Nijiro se otočí na patě a rázuje pro další stromek.

Yusuke

Yusuke si všimne, jak se Hiro začal usmívat. Očividně mu svým souhlasem udělala radost a je to příjemné. Kdyby se mu ten nápad nelíbil, klidně mu to řekne, ale ta myšlenka mu přijde skvělá. Nechá ho mluvit a nechá fungovat svou představivost. 

"Ano, taky mě to napadlo. Děláme spoustu akcí pro naše investory a tohle by mohlo být hodně příjemné zpestření. Ostatně, když mají dobrou náladu, obchody se dělají samy." Souhlasí s ním i v tomto ohledu. Zároveň ti, co budou venku, nebudou rušit možné domluvy uvnitř. Přímo ideální řešení. 

"Myslel jsi na všechno, skvělá práce." Pochválí fakt, že Hiro myslel i na praktickou stránku. Podívá se pomalu na Nijira a koutek mu cukne nahoru. 

"Vážně nemusím? A já mám pořád pocit, že to tady ještě není kompletní." Obrátí to na celou rekonstrukci, která ještě probíhá. 

"Z druhé tvůj pokoj se taky vylepšoval a Toshiya na to byl patřičně hrdý." Narazí na to, že místo pro Nijira zařizoval on a že Nijirův názor ho jistě bude zajímat. Ne, doopravdy by za ním nešel, ale klidně ho tím bude trápit. Pak přijde další připomínka a Yu si z toho očividně pořád nic nedělá. Od chvíle, kdy se rozhodl, že se jen tak nevzdá, se ho to najednou tolik nedotýká. 

"Neměl jsem žádný podraz na mysli. Jen normální trénink podle pravidel. Mrzí mě, že ti to tolik leží v žaludku. Vypadalo to, že se tě nic z toho nedotkne." Upozorní na to, že ho tím vlastně dost rozhodil. Tohle se povedlo. Pak už je čas vzít za práci a docela se do toho ponoří. Cítí, že mu zítra svaly nepoděkují, ale tím víc ho to těší. Ostatně stejný trénink byl nuda, rád se protáhl trochu jiným způsobem. +Věděl bych ještě o jednom, ten ale nikdy neomrzí.+ Pomyslí si, když mu pohled padne na Nijira. To triko bylo vlastně taky cílené. Jenže trochu jinak. Věří tomu, že tím Nijira spíš dopálí, než aby na něj zíral víc. Je mu jasné, že si to zakáže jen proto, aby ho popíchl. Když se k ním znovu dostane, utře si obličej a hrudník svým trikem. To už si rozhodně oblékat nebude. Poslouchá zaujatě Hirota a pak přikývne. 

"Myslel jsem na něco podobného. Nechci se zrovna hnát několik kilometrů přes pozemky. Mohlo by to být příjemné, možná někde poblíž toho sadu. Nemyslíš?" Podívá se na Nijira. Myslí samozřejmě blízko onoho posezení, aby se to dalo využít. Obočí mu vyběhne nahoru, když Hiro zmíní Hyda a že si společně vyšli. +Tohle není tvá práce.+ Proběhne mu hlavou, jenže se tím spíš baví, než aby z ním šel a vynadal mu. Ostatně je tu z jiného důvodu, než proto, aby je obskakoval. Pak mu Hiro potvrdí, že si padli do oka. 

"To jsem rád." Ujistí ho, ž se nic nestalo. 

"Vážně mě mrzelo, když jsem tě nestihl přivítat osobně. Hyde se toho ujal a odvedl očividně dobrou práci. Měl bych mu patřičně poděkovat. Nebyl bych rád, kdyby tu panovala napjatá atmosféra." Při těch slovech se podívá na Nijira, protože mezi nimi rozhodně panuje. Jeho pohled trochu ztvrdne a dá mu jasně najevo, že se takového boje rozhodně nebojí. Užije si ho. Málem by přikývl na toho koně, ale Nijiro to rozvede a on se musí uchechtnout. +Žárlíš? Mohl bych mu ho klidně koupit.+ Provokuje ho zatím jen ve své hlavě. Velmi pomalu, možná až přehnaně se podívá na Hirota.

"Máš rád koně? Chtěl bys to zkusit?" Zeptá se ho zaujatě. 

"Niji-chan vlastně taky nemá vůbec špatný nápad. Ostatně říkal jsi, že cvičíš, jízda na koni člověka nutí zapojit všechny svaly a taky trénuješ rovnováhu. Není to špatný způsob, musím říct." Otočí to zase úplně jinak. 

"Kdyby tady bylo těch koní víc, mohl by z toho být příjemný benefit a Niji by si nepřipadal nepatřičně vydržovaný." Podívá se na něj, jak kdyby spolu něco měli a jak kdyby tohle svými slovy naznačoval a kvůli tomu dárek nechtěl přijmout. 

"Okolí je nádherné, na vyjížďky jako dělané, nemyslíš? Líbil by se ti kůň? Nebo jiné zvíře? Jen si řekni, bude mi potěšením to zařídit, už kdyby jen pro ty nápady." Zeptá se Hirota na jeho názor. 

"Vlastně by to mohl být dobrý adrenalin vyjet ven. Na to si potrpím." Znovu své oči přesune na Nijira a pousměje se. 

"Ale to už je asi známé. Některých věcí se prostě nerad vzdávám." Pak si povzdechne a když míjí Hirota, aby šel pro další stromky, položí mu ruku na rameno a mírně se k němu nakloní. 

"A někteří mi mají tuhle zábavu za zlé. Když si prostě nemůžu pomoc, asi taky závislost. Ale řekni, je to tak špatné? Užít si trochu nebezpečí, chlap by se neměl bát něco riskovat hm? Už jsem taky slyšel, že je to sexy. Asi ne pro všechny." Pokrčí rameny, než znovu vykročí. 

"Neboj, Niji-chan." Zavolá ještě přes rameno. 

"Tohle mě nemá šanci omrzet, i když se snažíš, aby se to stalo." Ne, nebere si servítky ani před Hirotem. Ostatně od začátku mu přijde, že se tím spíš baví.