Hyde, Hitomi
"Snažím se pracovat, Bráško, nepotřebuju, abych nedostala výplatu." Zasměje se krátce a ne, nebude mu říkat, že některé věci shání potají a mimo běžný trh. Prostě pod rukou, o hodně dřív a taky o dost levněji. Pak si nějaké ty yeny může nechat a ještě Baronovi ušetří. Ne, nestydí se za to. Zavrtí nad ním hlavou. Lepší pochvalu od něj ten hrad prostě nedostane. Ona sama na to zírala snad hodinu v kuse.
"Já vím, za pár let budeš žít úplně stejně. Nic, co bys už neviděl." Dobírá si ho malinko.
"Doufám, že pak budeš počítat se mnou. Někdo tě musí hlídat." Přidá si ještě trochu a pak přikývne. Samozřejmě, že ho nakrmí. Kdyby se jí teď někdo postavil do cesty, asi ho pěkně zmaluje. Pro Hirota byla ochotná dělat vážně hodně. Slíbila mámě, že se o něj vždycky bude starat, ale i bez toho, by to stejně dělala. Nikdo jí blíž nebyl a většina kamarádek…S nějakými nakonec stejně spala a pak to nedopadlo a se zbytkem si prostě nerozuměla. Možná proto raději chodí ke Kaoru. Je to fajn a pěkný kus chlapa, ale pro ni mu něco chybí. Nic co by na první pohled bylo vidět, ale Hitomi byla ve výsledku o hodně vybíravější, než Hiroto a nešlo o cokoliv na vzhledu. Prostě to muselo zapadnout. Oplatí Hirotovi pohled a ušklíbne se na něj.
"Proto většinou chlapy nehledám." Odpoví mu tak, že se mu to nejspíš nebude líbit. Samozřejmě to věděl, ale většinou se o tom prostě nebavili. Jen občas společně hodnotili holky.
"S ním by to bylo vyloženě na pěsti, věř mi." Je vidět, že do toho se pouštět nebude a snaží se mu vyhýbat.
"Vlastně ano, jsi občas taky jako osina v zadku a slintající holky za tebou ještě horší. Rozdíl je v tom, že tebe mám ráda, víš." Prohrábne mu dlaní vlasy, což většinou bytostně nesnáší. Pak se objeví v podstatě nenovější člen domácnosti, co tak slyšela. Prohlíží si výraz Hirota a postřehne ten zájem. Byl tam, to prostě ví. Tedy do jisté chvíle.
"Chceš na něj číslo? To ti klidně seženu, je roztomilý. To byl Daichi, stážista, který dělá rovnou u barona. Co tak vím, tak je zatím single." Uculí se.
"Aspoň vidíš, o co se připravuješ. Někdy má stejný pohlaví mnohem lepší vlastnosti, než opačný. Víc ti rozumí." Dloubne do něj bokem a pokračují v cestě.
"Tak Hyde?" Zasměje se.
"To muselo být něco na tebe." Musí si prostě ještě trochu rýpnout.
"Ale no tak, už jsem si s ním několikrát povídala a ten by ti snesl i modré z nebe, když na to přijde. Jestli ti ještě nedal pusu, tak to bylo pořád málo. To víš, když jsi sexy, musíš počítat s velkou pozorností." Samozřejmě všechny jeho poznámky budou po zásluze potrestány.
"Je tu ještě Sena. Až potkáš holku s růžovými vlasy, která vypadá jak celebrita a když promluví, dojde ti, že je to kluk, to je on. Řídí rodině životy a plánuje celý den." Obeznámí ho s dalšími.
"Kaoru jsi asi i viděl, to je ten potetovaný. A nesmím zapomenout na kuchařku. To je taky jeden z hodně důležitých členů, bez ní bychom umřeli hlady." Dodá, když projde dveřmi do kuchyně a vidí postarší dámu, která se na ně usmívá a prosí jí, aby nepřeháněla.
"Tak šup, povídej, co by sis dal. To je můj bráška, Hiroto." Představí ho a popožene ke stolu. Sama se usadí a požádá jí zatím jen o kávu. Nadechne se, ale její slova přeruší Hyde, který se objeví v kuchyni.
J"ak jinak, v kuchyni." Zasměje se melodicky a k tomu si broukne pár tónů.
"Tak co, už se zabydlel, Hiro-chan?" Zeptá se vlídně a položí mu ruku na rameno, než se usadí vedle nich.
"Měla jsi mi říct, že máš tak hezkého brášku, připravil bych se mnohem víc." Dodá k Hitomi a ta má co dělat, aby se nezačala smát.
"Jo je sexy a ví to o sobě, jak jsem dneska zjistila." Potopí ho malinko, ale jen v rámci dobré nálady.
"Potkali jsme Daichiho, pelášil jak splašený a málem Hirota povalil na zem." Hyde se uculí.
"Vážně? Ten se má." Neodpustí si poznámku.
"Jo zaměstnává ho baron, dneska spíš telefonem a co jsem si všiml, tak trávil nějaký čas i s Tomohisou, kdo ví, co kují. Ten koloušek na něm hezky visí očima." Prozradí Hitomi malou pikantnost. Očividně se tu Hiro dozví mnohem víc, než kdekoliv jinde. Hyde požádá taky o kávu a s úklonou kuchařce poděkuje.
"Aa škoda. Na chodbě to vypadalo, že byl taky rád, kdyby mi brášku povalil." Pokrčí rameny a pak na Hirota mrkne.
Hiroto
Musí protočit očima. Samozřejmě, že na podobný dům se svým platem nikdy mít nebude, to by musel sázet sportku nebo si vzít nějakou bohatou vdovu, ale ty Hitomiiny výlety do města… řekněme, že minimálně tuší, co tam dělá a že všechny peníze nenaservíruje jenom baronovi. Jde především o její kapsu a i když to nikdy nebylo jmění, byla v tom dost šikovná. Když byl mladší, dělal si z ní legraci, že bude pracovat pro Yakuzu, ale někdo tak zásadový jako Hitomi by to nikdy neudělal. Oba dva byli. "Tohle byla pěkně pokrytecká odpověď. Vy holky jste si moc dobře vědomé svých předností i toho, jak moc to je pak s chlapama snadný. Ty sama je umíš dobře používat a klidně řekneš tohle." Hitomi vypla hruď a město jí leželo u nohou, tseh… Musí se zasmát těm pěstem. Hitomi si uměla poradit, ale jsou chvíle, kdy má prostě navrch ten silnější a on nepochybuje o tom, že baronovi synkové budou dbát na svou kondici. Kdyby ne, asi by ho to dost překvapilo. Na všech těch reklamách totiž vypadají dobře. Samozřejmě, že si je hledal na internetu.
"Neříkej, že se mi občas nějaké ty slintající holky nesnažíš odlákat." Řekne jí a usměje se, protože Hitomi ho má přece ráda a to je důvod k úsměvu. Vždycky byl. Vzápětí se na Hitomi podívá tím pohledem, jestli není praštěná, když mu chce shánět číslo na toho kluka.
"Proč bych ho měl chtít?" Ošije se. Tak stážista přímo u barona… to musí být asi chytrý, když si ho baron vybral mezi všemi. Pravdou bylo, že jablko nepadalo nikdy daleko od stromu a tak jako byla Hitomi na oboje a táhly ji vlastně spíš holky, tak to bylo s Hirotem dost podobné, jenže na rozdíl od ní ještě neprošel tím duševním procesem uvědomění a souhlasu s tím, jaký je. Pořád hodně váhal, tápal a lhal sám sobě, že to tak není. Hitomi byla jediná, s kým o tom dokázal mluvit a byl vděčný za to, že na něj nenaléhala ani si z něj nedělala legraci. Vždycky mu říkala, že jestli to někdy má přijít tak to buď přijde nebo prostě ne. Hiroto potřeboval svůj čas, hodně času a ona mu ho dávala. Byl to jeden z důvodů, proč ji měl rád. Nedělala si z něj legraci, že je na kluky, když si sám nebyl jistý. Prý víc ti rozumí… možná… Řeč dojde na Hyda a Hitomi je hned jasné, jak se musely střetnout jejich povahy. Přikývne. Znovu protočí očima nad tím, že když je sexy, musí se vším počítat. To tedy nemusí!
"Takže chodí kolem lidí a dává jim pusy? A všechny nosí na rukou? Takže na něčem jede? Jinak si to nedovedu vysvětlit." Vede si svou. Když si vzpomene, kolik toho Hyde napovídal a jak rychle, dost by to souhlasilo. Zatváří se zaraženě, když mu Hitomi popíše Senu. Nějaký kluk vážně dobrovolně vypadá takhle? Asi to bude něco exkluzivního, když dělá rodině PR.
"Na Kaoru vidím z okna." Řekne. Vypadá jako jediný klasický chlap. Pak už jsou v kuchyni a Hiroto pozdraví, ukloní se a představí se. Pomalu přejde ke stolu, posadí se a může si oči vykoukat, protože je tady všechno nové.
"Stačí trochu rýže a broskvový džus." Miska nadýchané rýže s naloženou zeleninou, to je přesně to, co by mu sedlo. Na kávu nikdy moc nebyl. A pak za sebou uslyší teď už známý hlas. Ohlédne se, ale s Hitomi po boku se cítí mnohem jistější. +Neodjížděj.+ Napadne ho a málem by se přistrčil kus k ní. O vteřinu později přijde ruka na rameno a víc, než důvěrné oslovení.
"Stačí kun." Nenechá se jen tak a znovu nastavuje hranice.
"Ano, docela ano." Odpoví na otázku a protáhne obličej. Teď by se Hitomi měla zlobit, žádné dohazování! On by se zlobil, kdyby s ní někdo takhle mluvil. Jenže ona se směje, jak jinak. Hned ho práskne a on se podívá někam jinam. Aby toho nebylo málo, prozradí i to o Daichim a Hydova odpověď taky není taková, jaká by měla být. Podmračeně se na něj podívá. Co to je tohle flirtování? Vzápětí se dozví, že Daichi by se po něm jen těžko ohlédl, protože loví v mnohem náročnějších vodách a radši se obrátí za kuchařkou, jestli to už bude.
Hyde, Hitomi
Kde kdo by se mohl po Hirotových poznámkách urazit, ale Hitomi ho znala až příliš dlouho, aby jí to dokázalo rozházet. Podobné špičkování u nich bylo na denním pořádku a byla si jistá, že to nemyslí nějak zle. Jen zlehka pokrčí rameny a kouzelně se na něj usměje. "Samozřejmě, že to vím. Jen to umím hezky maskovat, takže to víš jenom ty." Uculí se na něj a zlehka pohodí hlavou, aby rozvlnila své dlouhé vlasy.
"Proto si všichni myslí, že nejsem tak namyšlená jako ty." Cvrkne ho do nosu, protože si z něj dělá tak trochu legraci. Nakonec protočí očima, protože má samozřejmě pravdu.
"Hrozně mi to ulehčuješ, víš. Ty chuděrky jsou pak zničené a někdo je musí utěšit. Ani jedna z nich si zatím nestěžovala." Mohlo by to sice vypadat, že je za Hirota náhrada, ale tak to nebylo.
"Vlastně bych ti spíš mohla poděkovat za svůj pestrý sexuální život." Nikdy neměla problém o tom mluvit, možná proto se jí snáze smiřovalo s tím, že jí víc přitahuje stejné pohlaví. Hiroto se příliš ohlížel na společnost a dělal věci, jak se mají. Dost si na tom zakládal a podle ní si tím spíše ubližoval, ale sama věří, že na to jednou přijde. Vždycky ho bude podporovat, ať už se rozhodne s tím vyjít na světlo nebo ne. To je to nejmenší, co pro něj může udělat. Podívá se na něj a prohlédne si jeho tvář, než se podívá před sebe a zamyslí se nad odpovědí.
"Nevím, možná si s někým, kdo je tu taky nový, popovídat." Pokrčí nenuceně rameny.
"Viděla jsem, že se ti líbil, dokud jsi nepřišel na to, že je to kluk. Kamarádů není nikdy dost a na tomhle odlehlém místě je to ještě podstatnější." Zaonačí to. Podle ní, by s Daichim třeba nakonec přišel na to, co se mu doopravdy líbí. Nemusí to hned troubit do světa, ale podle ní by to zkusit měl.
"Minimálně za zkoušku to stojí. Jak víš, že to není ono, když jsi to ani nezkusil?" Popíchne ho trochu jiným směrem. Z jedné noci se přece životní styl nestane a Hiro zjistí, že se ve své hlavě možná trápí zbytečně.
"Ale je pravda, že na první večer by to chtělo někoho zkušenějšího." Rozvíjí debatu klidně sama. Upřímně se rozesměje na téma Hyde a jeho doping.
"Nemyslím si." Zavrtí nad tím hlavou.
"Až ho poznáš víc, zjistíš, že taková látka na světě neexistuje." Uchechtne se podruhé.
"Náhodou je dobře, že tu je. Když nemáš náladu, zaručeně ti ji zvedne. Je dobré mít někoho takového kolem sebe. Tady zase tak velký výběr není." Připomene mu, kde jsou a že to do města není zrovna blízko, i když tam můžou jet ve svém volnu. Hiro je v kuchyni dost skromný a klidně by si mohl říct o něco složitějšího. Kuchařka si ho chvíli starostlivě prohlíží, nejradši by ho trochu vykrmila a Hitomi se tomu pochechtává. Hyde si však ukrade veškerou pozornost, jen co se objeví.
"Tak dobře, sice mi to úplně nepůjde přes pusu, ale zlobit tě nebudu. Zatím." Usměje se Hyde, když ho Hiro opraví. Samozřejmě se hned uvelebí na své místě. Hyda Hirotova nervozita dost baví. Zatím se ani pořádně nebránil narážkám své sestry na možný zájem o jejich stážistu. Kdyby byl zásadně proti, čertí se podle něj víc. +Tak co jsi zač?+ Pokládá si otázky ve své vlastní hlavě. Podmračené výrazu si snad ani nevšimne.
"Je tu vážně nádherně a pozemky kolem jsou taky moc hezké. Už jsem byl na menších procházkách a stojí to za to." Podívá se pomalu na Hirota a mile se usměje.
"Až budeš mít volno, tak se stav. Ukážu ti, kde se tu dobře projít, možná i běhat. Teda pokud na to jsi. Mně to nevadí, ale mám problém se k tomu dokopat." Protočí sám nad sebou očima. Když na to přišlo, z postele by nejradši nevylézal.
"V tom máš pravdu." Souhlasí s ním Hitomi.
"Hiro běhá každé ráno, určitě to ocení." Hitomi napadne, že možná Hyde by nebyl špatný začátek pro Hirota. Jen musí být dost trpělivý, teda myslí si to.
"Myslím, že máš volno pozítří, pokud se nepletu. Minimálně odpoledne." Samozřejmě, že na jeho rozvrh nazpaměť, aby věděla, kdy si můžou udělat společný den a zároveň ho tak trochu práskne.
"To je skvělé, zajdu za baronem a zkusím si to domluvit. Když stihnu svou práci, neměl by být problém se na chvíli urvat." Hyde po očku pozoruje Hirota, jak moc proti bude.
"Je tu pár lehčích cestiček a taky trochu náročnější terén, to by se ti mohlo líbit, ale musíš vědět, kde odbočit." Pokračuje Hyde dál bez většího přemýšlení.
"To by bylo skvělé, Hiro to určitě ocení." Hitomi se snaží nesmát, protože to tady tak trochu domlouvá za něj.
"A pak si dáte třeba bazén. Ten je fakt velký a naprosto skvělý a to nejsem zrovna fanoušek plavání." Dodá pobaveně a mrkne na Hyda.
"Tak v tom s tebou nesouhlasím, voda je to nejlepší, co by mohlo být. Mohl bych tam trávit třeba i celé dny." Vydechne Hyde jen nad tou představou.
"Plaveš rád, Hiro-kun?" Dojde i na menší odmlku, ale naštvat ho nechce a tak se snaží. Kuchařka servíruje jídlo Hirotovi a voní to vážně skvěle. Hitomi pípne telefon. Rychle si přečte zprávu a začne se zvedat.
"Opustím vás, Kaoru pro mě něco má. Musím to vyzvednout. Uvidíme se později Hiro-chan a nezlob." Potrápí ho ještě trochu, než se smíchem zamíří z kuchyně.
Hiroto
"A posloucháš se, co říkáš? Přiznáváš, že jsi ještě k tomu herečka a nejsi vůbec upřímná? U mě alespoň každý ví, na čem je." On svou nafoukanost před nikým netají. Bylo samozřejmě jedno, že nafoukaný by neměl být ani jeden z nich. Ani skrytě ani oficiálně. Musí si odfrknout a protočit očima, když dojde na sexuální život jeho sestry. Byly věci, které vědět prostě nepotřeboval. Za to ona byla žhavá po každém drbu. V tomhle byly holky prostě jiné. Musí se ale spokojeně usmát, když dojde na to, že ty holky svým odmítáním ničí. Je to sice všechno jenom hra mezi jím a sestrou, ale stejně je příjemné myslet si, že by měl na někoho takový vliv, že by byl třeba tak hezký. Hitomi očividně záleží na tom, aby sem zapadl a měl se tu dobře, protože ho trochu tlačí do toho, aby se s Daichim seznámil. Povzdechne si, ale mírně přikývne. Je sice přesvědčený o tom, že si o takové číslo nebo povídání umí říct sám, ale v závěru byl vlastně introvert a občas mu hrozilo, že by chodil po lese jen sám se sebou a nikým dalším. Nebylo na tom nic špatného, ale nesmělo se to přehánět a Hitomi věděla, že k tomu měl sklony. Ano líbil se mu, zaujal ho na první pohled, jen kdyby byl dívka. Přesto má Hitomi pravdu. Tohle bylo odlehlé místo a v zahradách bude většinu dne taky sám. "Co ono?" Předstírá hloupého, protože před chvílí se bavili o kamarádech a najednou je z toho něco víc.
"Nech toho." Napomene ji podmračeně, když Hitomi hned začne mluvit o prvním večeru. Nikdo neřekl, že chce nějaký první večer prožívat a netušil, proč jí tolik záleželo na tom, aby se to stalo. To v tom nechtěla být sama nebo co? Nakonec přece jen dojdou do té kuchyně a on musí zvednout obočí, když si ho kuchařka začne tak prohlížet. Hiroto nikdy moc nejedl a dbal na svou váhu a taky byl vlastně moc málo rozmazlený na to, aby znal pokrmy, které se tu běžně vaří. Prostě netušil, co všechno by mohl jíst. Když se objeví Hyde, naštěstí souhlasí s tím, že na něj chan pokřikovat nebude. Vážně neví, proč by mu tak měl říkat kdokoliv, natož někdo cizí. On mu taky nebude říkat Hyde-chan. A nejspíš ani kun. Nebylo to poprvé, co ho Hyde lákal na společně strávený čas, ale od první chvíle ho popichuje a tak nějak s ním flirtuje a tak se má Hiroto obzvlášť na pozoru. Tady byly blízko hory a les, ve kterém se jeden nechtěl ztratit, takže by bylo fajn mít průvodce, ale mobil a mapa to taky zastanou.
"Jasně." Řekne jenom neurčitě a rýpe se v misce s ráží. Aby toho náhodou nebylo málo, Hitomi na něj okamžitě prozradí, že chodí běhat denně a Hiroto na ni vrhne pohled, aby přestala mluvit. Jenže ona se na něj ani nepodívá a už jim organizuje rozvrhy a volný čas. Byly chvíle, kdy by ji vážně přetrhl. Kdo se jí prosil?
"Najednou to vypadá, že mám pozítří odpoledne, co dělat, hm?" Rýpne si kousavě a mračí se ještě víc.
"To jsem ani sám nevěděl…" Pokračuje a nevšímá si kuchařky, která se na něj dívá s otázkami v očích. Hyda má totiž moc ráda. Začíná toho mít tak akorát, když dojde ještě na bazén. Nebude se před ním svlékat, ani do plavek ne! Křiví obličej, ale protože nikdy neměl rád lhaní, nezbývá mu, než odpovědět popravdě.
"Ano. Vždycky jsem hodně plaval…" Řekne a nejradši by se neviděl, ale co má dělat? Do bazénu chodit chce, Hyde by to rychle zjistil, že lhal. A pak přijde teprve ta pravá podpásovka, když se Hitomi z ničeho nic zvedne a oznámí, že jde za tím Kaoru.
"Co? Cože?" Otáčí se za ní snad i se židlí a očima doslova škemrá, aby to nedělala nebo aby ho vzala s sebou, ale Hitomi je už pryč. Přijela pozdě a ani s ním nestráví večer!! Nejradši by po ní hodil vidličku! Kdyby byl doma, odsunul by misku daleko od sebe a šel trucovat do svého pokoje. Jenže před očima kuchařky to dojíst prostě musí. A tak se přikrčí do sebe a snaží se, aby mu to moc netrvalo. +Tohle se nedělá. Všechno jsi mu práskla a nechala mě tady s ním. Říkal jsem, že nechci! Jakým právem? Taky ti nikoho takhle necpu, jen počkej. Najdu tu nejprotivnější holku na světě a budeš s ní muset být. Bude mnohem horší, než Hyde a taky bude ošklivá!+ Slibuje jí pomstu.
Hyde, Hitomi
Hiroto by Hitomi vážně zabil, kdyby mu prozradila, že ji přijde roztomilý. Snaží se bránit a přitom to takovýmto způsobem nebude mít žádný efekt. On proti tomu byla naprosto imunní. Samozřejmě, že je v tom podle ní rozdíl. Nic mu na to neřekne, jen se vědoucně usměje. Když k tomu připojí fakt, že se Hiro tak moc brání tomu, aby měl cokoliv s klukem. Ne, že by mu někoho chtěla cpát přímo do postele, jenže s tou jeho paličatostí by to nevyzkoušel nikdy a pak by se v tom dál plácal. Ano, ví, co má v hlavě, už si o tom povídali a právě proto mu s tím chce pomoct. Sama moc dobře ví, jaké to bylo, když nevěděla, kam vlastně zapadá. Ano, ani pro ni to nebylo jednoduché období, jenže ona do všeho šla dost po hlavě. Prostě jednou zkusila to i ono, pak i dohromady a vyvodila z toho tejn nejlepší závěr. Do postele se hodí opravdu oboje, ale na vztahy…V tom to bylo mnohem složitější. Možná proto jí nikdy nikdo dlouho nevydržel a nejde o to, že by se nesnažila nebo to nechtěla. Jen neměla štěstí. Těžkou hlavu si z toho nedělá. Hitomi se jen uculí, když ji Hiro v podstatě obviní, že mu naplánovala volný den. Pokývá následně hlavou ze strany na stranu."To víš, já mám taky pořád práci. Přece tě nenechám samotného, ty pak nevíš, kdy přestat." Znovu se o něj stará, aby nezapadl do svého introvertního já. Tohle místo k tomu úplně vybízelo. Později ho vezme i ke Kaoru na pivo, ale teď mu radši podstrčí Hyda, aby se trochu víc uvolnil. Nejspíš ho Hyde bude tak moc štvát, že ho nakonec pěkně od plic seřve, ale i to mu prospěje a Hyde vypadá jako člověk, který se z toho neosype. Pak už je čas zmizet a tváří se, že z Hirotových slov nic neslyší. Hyde se mezitím culí do své kávy a pak se podívá na Hirota.
"Víš, je to asi poprvé, kdy přijdu někomu tak moc nesnesitelný, že se mnou nevydrží v jedné kuchyni." Tváří se, že ho to vážně mrzí, ale koutky mu cukají. Přemýšlí, co s ním, aby se mu dostal malinko pod kůži. Asi musí trochu přibrzdit, nebo se mu Hiroto bude vyhýbat. Promne si rty o sebe a pak po nich přejde jazykem, jak se zamyslí. Nakonec přece jen vzhlédne a upře ocelově šedý pohled do jeho tváře.
"Tak podívej Hiro-kun." Tohle oslovení si snad dovolit může.
"Když ti slíbím, že se tě ani nedotknu a zkusím omezit některé své poznámky, bude to lepší?" Nabídne mu možnou variantu.
"Ale ať je mezi námi čistý stůl…" Odmlčí se krátce.
"Nepopírám, že se mi líbíš a ano i tvá povaha a to jsem ještě neviděl nejspíš všechno." Odhadne to rovnou. Zkusí na něj upřímnost.
"To ale neznamená, že by tě za každým rohem měl tahat do postele nebo na tebe cokoliv zkoušet, když nebudeš chtít. Stačí říct, co už je příliš a co ne. Jsme oba dospělí a já se vážně neurazím. Nemám to v povaze." Trochu se narovná, aniž by z něj spustil pohled.
"Samozřejmě pochopím, když mi tu procházku odmítneš. Volba je jen a jen na tobě. Snažím se tu být od první chvíle co nejmilejší a nejpříjemnější, jak je to jde. Pořád je to má práce." Nakloní hlavu mírně na stranu a nepřestává se usmívat.
"Chápu, že to na tebe může být příliš." Objeví se kuchařka a on si u ní objedná pořádnou nálož nudlí s hromadou masa. V jídle on se nikdy omezovat neumí, ani v jiných věcech. Pak se zase věnuje své společnosti.
"Podle mě by ale byla škoda, kdyby ses od nás držel dál, jsou tu vážně fajn lidi a dá se s nimi báječně strávit čas. A ano, budu doufat, že se k nim jednou taky připočtu." Zasměje se tiše.
"Mimochodem, až donese sušenky, rozhodně je ochutnej, nic lepšího jsi v životě nejedl a přísahám, že po tom nepřibereš ani gram." Mrkne na něj a za chvíli mají skutečně talíř se sušenkami na stole, stejně jako Hyde svou porci tak pro čtyři.
"No co, mám hlad. Vidíš, to běhání potřebuju jako sůl." Zavtipkuje ještě a tak trochu doufá, že to s Hirem trochu urovnal.
Hiroto
Hiroto zatne čelist, ale někde v hloubi duše ví, že má Hitomi pravdu. Byl schopný trávit sám celé dny a nebylo to proto, že by nebyl společenský, to vůbec ne. Jenom zavíral svoje skutečné já někam hluboko, jako by ho někdy někdo zranil. Nebylo to tak, ale už slyšel od někoho, kdo podobným věcem věří, že se to možná stalo jeho duši v některém z minulých životů a prostě si to nese s sebou. Hiroto si nepřišel nijak poznamenaný, ale pravdou bylo, že měl neustálou snahu držet před sebou štít, i když mu nikdo nic nedělal. Jako třeba teď Hyde… I když… dělal, flirtoval s ním jako o život! Jakmile zůstanou s Hydem sami, samozřejmě neunikne okamžité poznámce. Podívá se na něj a nadechne se nosem. Nechce se k němu chovat tak, aby se cítil podobně, ale copak on sám neví, kdy má přestat? "Ostatním to připadá zábavné? Nebo ti stačí úsměv a všechno ostatní někam zmizí?" Tak trochu mu prozradí, že ten úsměv je opravdu hezký a má efekt, ale pro Hirota to bylo málo. Když se ale jeden na Hyda podíval, chápal, proč by pro mnohé lidi mohl znamenat celý svět. Ten jeho obličej se jen tak neviděl. Hyde chvíli mlčí, je vidět, že o něčem přemýšlí a on se na něj celou tu dobu dívá, dokud znovu nezvedne hlavu a nepromluví. Hiroto se musí víc narovnat v zádech a trochu si ho změřit, když přijde ta nabídka. Nebyla špatná. Hyde trochu vezme zpátečku a on si nebude připadat jako králík se smečkou beagelů za zadkem.
"To by mohlo stačit." Zamumlá trochu neochotně, ale to ještě není všechno, co by mu Hyde chtěl říct. Prý, ať je mezi nimi čistý stůl. Hiroto musí vytáhnout obočí hodně vysoko, když si Hyde stejně stojí na tom, že se mu líbí, ale že dodá i to o povaze, to musí být asi nemocný.
"Skočím ti ke dřezu pro studený obklad. Nebo jsi masochista." Přivře na něj oči. Ne, neviděl ještě všechno, ale stejně se Hiroto snaží být protivný. Umí to i víc, zatím mu to dávkuje, ale jak se tohle proboha může někomu líbit? Dělá to jenom proto, aby se ho zbavil. Poslouchá jeho vysvětlení, stejně jako to, že pořád stojí o procházku, ale teď už to nezní jako rande, ale jen jako navázání přátelství. Vzpomene si na Daichiho a na to, jak mu padl do oka a sám si není jistý, pokud by vůbec chtěl něco zkoušet, jestli nechce oslovit především jeho. Ještě s ním ani nemluvil… Oba byli hezcí, oba úplně jinak a on… by měl myslet především na holky. Které tady bohužel nebyly. Uhne pohledem, když Hyde dodá, že se snad taky jednou bude počítat mezi fajn lidi. Je mu teď trochu líto, že má pocit, že takový není. Dorýpe se ve svojí porci nudlí, zatímco si Hyde poručí ty svoje. Když to slyší a zároveň vidí jeho postavu, vážně nechápe, kam to dává nebo co dělá za trénink, že to není poznat. Netrvá to moc dlouho a objeví se před nimi sušenky. Hiroto váhavě po jedné sáhne a ochutná ji. Je opravdu moc dobrá, ale on na sladké nikdy moc nebyl. Dopije svůj džus, dokonce po sobě odnese misku a chvilku v duchu přemlouvá sám sebe, aby to udělal. Hyde se pokusil napravit svou reputaci a udělat všechno proto, aby spolu byli za dobře. Teď je řada na něm. Hyde tady byl doma, Hiroto právě přijel, Hyde se na něj klidně mohl vykašlat.
"Tak… co kdybychom se šli projít hned." Zahuhlá. Pořád je dost pravděpodobné, že nebude moct, ale baron tady nebyl a podle toho, jak Daichi pospíchal, tak asi ještě chvíli nebude. Zarazí ruce hluboko do kapes, protože už stojí a sleduje ho, jak dojídá. +Ani najíst ho nenecháš.+ Musí v duchu napomenout sám sebe.
Hyde
"Víš, že mě nikdy nenapadlo to řešit víc do hloubky." Pokrčí rameny a dál pokračuje v přebírání svých myšlenek a vzpomínek.
"Nikdy jsem s nikým neměl problém, většinou se lidé kolem mě dobře baví a nedostalo se ke mně nikdy, že by si někde stěžoval." Pokrčí krátce rameny.
"Ale jestli je to úsměvem, to mi musíš říct ty sám. Ostatně, jestli se líbí tobě, tak bude jen málo lidí na světě, na koho by nepůsobil." Usměje se na něj, jak nejlépe dovede. Očividně je to málo, ale to nevadí, pořád je to dobrý krok kupředu. On ho v tom vidí.
"Arigato Hiro-san, od tebe si takového komplimentu vážím o hodně víc." Poděkuje mu s mírnou úklonou hlavou.
"Určitě najdu dobrý způsob, jak ti tvá milá slova vrátit." Pokračuje dál ve svém milém a nekonfliktním jednání. Pak vypadá opravdu hodně napjatě, když mu řekl, co má na srdci a je zvědavý, jak na to bude reagovat. Podle něj by s novým přístupem, mohl mít úspěch. Na pana nedostupného je potřeba útočit trochu opatrněji, aby se mu hned od první chvíle nebránil. Zatváří se nadmíru spokojeně, když mu Hiro potvrdí, že se nepletl. Uvnitř si víc než dodechne, nebyl by rád, kdyby ho poslal do háje. Na jeho další slova se musí upřímně rozesmát.
"Když to tak říkáš, asi bych ten obklad potřeboval, ale z jiného důvodu." Zarazí se a pak si povzdechne.
"Promiň, některé věci se špatně ovládají, je to moje přirozenost." Zavtipkuje na svou vlastní adresu.
"Ale masochista snad ne. Mně se ve tvé společnosti líbí, přijde mi to vlastně zábavné. Jeden se musí mít pořád na pozoru." Mrkne na něj a dál pokračuje ve svém jídle, aby aspoň něco stihl sníst. Má hlad jako vlk, od rána se nezastavil a tu trochu, kterou měl s Dorim, to se snad ani nedá počítat. Zvedne k němu oči s hůlkami a soustem v puse, když mu odsouhlasí tu procházku a ještě mají jít hned. Několikrát zamrká, pořád se jak pitomec sklání nad miskou, ale pak si zbytek nacpe do pusy. Aspoň ho to donutí si pořádně promyslet, co mu na to řekne. Třeba se tak vyhne poznámkám, které by Hirota donutily si to rozmyslet. Dožvýká a pak přikývne a dalším úsměvem.
"To je skvělý nápad. Bude mi potěšením. Mám tě tu přivítat, baron mi nemůže nic říct, přece jsem tvůj průvodce." V očích se mu nenápadně zablýskne. On by ho provedl spoustou věcí, ale k tomu se taky možná dostanou. Trochu smutně se podívá na nedojedené nudle, ale nakonec je nechá tak. Večer kuchařce vyžere ledničku, to je prostě jasné. Jedním lokem dopije kávu a zvedne se ze židle.
"Vážně si myslím, že se ti tu bude líbit. Pokud teda nejsi vyloženě milovník města a příroda ti nic neříká." Promne si rty o sebe.
"Z druhé strany taky se můžeš chodit kochat do baronovy garáže, je tam spoustu strojů, které nenechají chladného nikoho." Prozradí mu další kousíček o této rodině.
"Jak ses sem vlastně dostal?" Zeptá se ho a doufá, že mu začne vyprávět něco o sobě.
"Je to sice super zkušenost, ale zas jsi tu úplně mimo okolní svět." Hiro je dost mladý na to, aby tu chtěl dobrovolně trčet. Kdyby tu Hyde neměl práci, tedy trochu jinou, než na co si hraje, tak by sem dobrovolně asi nešel. Potřebuje kolem sebe společnost.
"Jsi takový introvert?" Vyzvídá dál a pokyne mu paží, aby mu ukázal směr, kterým se vydají. Pak se trochu zarazí a omluvně se pousměje.
"Nechci být moc zvědavý, ale vážně mě to zajímá. Klidně mě můžeš poslat do háje, pokud nechceš odpovídat. Anebo mi to pak vrátit, odpovím ti úplně na všechno." Drží se od něj trochu dál, aby mu příliš nevstupoval do osobního prostoru. Na jazyku ho pálí úplně jiné otázky, ale ty kdyby položil, tak se Hiro zamkne u sebe a už nevyleze. +Trpělivost, to přece umíš.+ Přemlouvá sám sebe v duchu. Má pocit, že tentokrát to není tak snadné jako jindy a není si zatím vůbec jistý, proč to tak je.
Žádné komentáře:
Okomentovat