Shelle Lyell Minor

Věk: 22 (6.7.)

Rasa: člověk

Pohlaví: žena

Výška: 165 cm

Historie:

Shelle se narodila jako jediná dcera farmáře a vlastně i pastora v jedné zapadlé vesničce daleko od všech velkých měst. První roky nevnímala nic ze svých odlišností,  le brzo přišla na to, že je jiná než ostatní. Její otec jí to od začátku dával velmi jasně najevo. Stříbrné oči, stejně jako vlasy přitahovaly pozornost úplně všude. Město, které bylo silně věřící, si na ni ukazovalo a nechtěli s ní mít nic společného. Děti se jí vyhýbaly a nehrály si s ní. Stačilo pár let a začala to pociťovat svou odlišnost velmi silně. Otec jí první dával jen malé tresty, které z ní měly její podstatu vymýtit. Jenže se nic nezměnilo a tak přistoupil k radikálnějším postupům, na které si volal pastory a vymítače z různých koutků země. Shelle si brzo uvědomila, že takové chování nemá s otcovskou láskou nic společného a začala se vzpouzet jeho rozhodnutím. Nebylo s ní nic špatně. Postupem času, začaly být tresty horší a horší a rituály krvavější. Z jednoho z prvních si odnesla vytetovaná křídla na zádech, která jí měla očistit. Ani vpichování hrotu do kůže, však nedokázalo změnit to, jak vypadá a její hlas a schopnost, kterou ničila sluch všech kolem taky ne. Když si poprvé uvědomila sílu svého hlasu, chtěla ho použít a díky němu se na pár vteřin osvobodila, ale dlouhého trvání její svoboda neměla. Bála se utéct, jen neměla kam jít a máma…Kde té byl konec. V den jejích patnácti přišlo na řadu další vymítání. Tentokrát už jí šlo opravdu o život a z posledních sil se zachránila, utekla a od té doby svůj domov neviděla. Vlastně ani nechtěla. V ten den získala své druhé jméno díky hlasu, který se ozval v hlavě kromě melodií, které si nesla s sebou, díky nimž vnímala celý svět i osoby kolem ní.

Luana, jediná kamarádka a prokletí, jež jí provázelo od té doby každý den. Dlouhá léta se toulala po ulicích a vydělávala si svým zpěvem. Její melodie byly odrazem lidí, jež jí poslouchali a taky světa kolem ní. Dařilo se jí mít co jíst a postupem času využívala společnosti mužů, kteří jí chtěli mít doma. Už nebyla malá holčička a byla natolik otupělá, že si strach ani neuvědomovala. Její emoce postupně mizely.

Ani nestačila mrknout a přehoupnul se její dvacátý rok. Podařilo se jí sehnat malý pokojíček, kde se většinu dne schovávala. Majitel bytu jí tam nechával za pár drobných ale jen do chvíle, než otevřel dveře. Uvnitř byly poházené papír, a co ho vyděsilo nejvíc, byly texty psané po stěnách. Shelle se ve svém světě začínala pomalu ztrácet a Luana uvnitř hlavy jí začala ovládat. Všechny bylo v pořádku, všechno bylo možné a reálný svět pro ni najednou nebyl místem k životu. Tehdy začaly první myšlenky o vlastně smrti. Vysvobození.

Její první stálejší místo bylo v baru, kde si vydělávala zpěvem. Bylo to pro ni velmi náročné a časem měla pocit, že toho musí nechat. Pak se však v obecenstvu objevil muž, který z ní očí ani na vteřinu nespustil a po pár dnech skončila v nádherném, velkém domě a v jeho posteli. Měla pocit, že to musí být láska, nedokázala popsat pocit, který cítila, když byla společně s ním. Byl to jen přelud a brzo zjistila, jak to doopravdy je. Stala se ozdobou, úkazem, na který se chodí všichni dívat a poslouchat. Zavřená v pokoji ve sklepě jen s postelí a spoustu volného kamene, aby mohl psát a poddávat se své hlavě a nejspíš i dalším známkám šílenství. Nebyla tam však sama. Nosil jí večeři, staral se o její rány, které jí působil Nicolas…Její velká „láska“. Amis byl muž tmavé pleti a neskutečný dobrák, kterému bylo malé holky líto, ale jenom o tom to nebylo. Trávili spolu spoustu času, sny i noci a Shelle se začínala vracet její přítomnost a dokonce i smích. Plánovali útěk…Společně a nový život daleko od všech těch hrůz. Povedlo se, Shelle uprchla a jediným pozůstatkem utrpení byla jizva na její tváři. Ne na dlouho. Schovávala se v bytě, v pochybné ulici a čekala na Amise. Muže, se kterým chtěla začít nový život a muže, který jí zachránil. Přijel...Ale ne tak, jak čekala. Přede dveřmi objevila krabici, vlhkou krabici a uvnitř byl dárek od Nicolase. Amisova hlava. Začal další útěk a pokračovaly dny plné strachu a noci plné slz za mrtvého přítele a pak přišla prázdnota. V kapse jí hřáli peníze, které pro ni Amis ukradl a pak přišlo řešení. Místo, kde ji nikdo nenajde, nový svět a nový začátek pro ni. Myslela si, že se tím všechno změní, že se ona změní a tak se objevila na ostrově, který byl mimo obyčejný svět.

Jenže úleva nepřišla a myšlenky na smrt tu jsou pořád. Jen kvůli mrtvému příteli se pokouší dál žít, jen kvůli němu, protože by si to přál…