Meisa
"Ah, tak proto…" Odtuší Meisa a nasadí hraně zklamaný výraz, když skoro odhazuje hůlky do misky. "Tak to se nedivím, že se se mnou na jih nebojíš, když ti vlastně o nic nejde." Hovoří o té duši, kterou tedy Tetsuya nemá.
"Když nemáš co ztratit, je ti vlastně úplně jednoho, koho tam doprovodíš, o mě vůbec nejde…" Dobírá si ho dál, než se jí dostane něčeho, co by mohla brát jako odpověď na její další věty. Našpulí rty a zvedne k němu oči, když si měří jeho tvář. Tak ona už to prý ví… A proč to neřekne pořádně?
"Víš, že s princeznou bys měl mluvit bet vytáček? Myslela jsem, že ty je nepoužíváš… Že není nic, co by ses bál říct." Provokuje ho a v očích jí při tom zajiskří. Určitě jí hned řekne, že tady už není žádná princezna, ale to neznamená, že se nevytáčí! Jenže pokud to myslel tak, jak naznačil, že ano, pak to znamenalo… V tu chvíli už létá Meisa hlavou v oblacích a na Hideho nebo snad démona uvnitř sebe si ani nevzpomene. To přijde později, ale teď chce žít svůj mladý život tak, jak se má a nenechat se ničím rušit. Všechno jí to stejně přišlo příliš neuvěřitelné a příliš daleko… Ustrne v pohybu, když k ní Tetsu natáhne ruku a dotkne se jejích rtů a dívá se mu při tom přímo do očí. Prý, jestli by neměl utíkat…
"Neutekl jsi nikdy před ničím, dokonce máš tyhle jizvy, a přede mnou bys utíkal?" Řekne skoro šeptem, ale pak jí Tetsu složí tu slavností přísahu a ona musí zase vyprsknout smíchy. Za roh… to by snad k ničemu ani nebylo. Měla by mu spíš vynadat, že to chce vůbec dělat, ale místo toho skončí na jeho klíně a k nadávkám to má celé hodně daleko. Nepřestávají se líbat a netrvá to dlouho a Mei cítí, jak ji Tetsuya začíná pokládat. Na chviličku zpanikaří ve své hlavě, ale ne proto, že by nechtěla, ale jenom proto, že je velmi nezkušená a najednou není vyhnutí a ona neví, co si počne, jestli se mu nebude líbit. Měl jistě už tolik žen a ona nezná vůbec nic! Jeho podmanivé, zkušené polibky ji však nutí zapomínat a poddávat se mu, i když se s ním snaží držet krok. Ani za nic nechce, aby si o ní myslel, že jenom tak ležela a nic nedělala, jako to už od kluků v paláci dost často slyšela o jiných dívkách. Někdy si o nich povídali tak ošklivě a neuctivě, až jí to bralo dech, při tom pod sukně se jim chtěl dostat každý. Tetsuyova dlaň ji hladí po těle, nejdřív jenom přes látku a ona si uvědomí, jak citlivá je na svém pozadí a poté se dostane i pod yukatu, ve které spala a dotkne se už holé kůže. Vyhne se všem zraněním z koně a míří na úplně jiná místa, která ji rozechvívají. Přes rty jí začnou utíkat docela tiché povzdechy. Cítí, jak se povoluje vázání okolo jejího pasu, látka opouští její tělo a místo ní jej pohladí okolní vzduch. Tetsuya se jí pořád dívá přímo do očí a ona nechápe, jak se udrží, protože ona by asi přímo nemístně zírala někam úplně jinam, kdyby byla jím. Nebo až se za chvíli taky svlékne, protože přece jen… kolik kluků viděla? V podstatě žádné, princezny žádné veřejné lázně nenavštěvovaly. Vidí ho, jak se sklání, dokud ji jeho vlasy nepošimrají na tváři a jeho rty se nedotknou její klíční kosti. Nechá víčka klesnout a položí na něj ruce, ale on je ještě pořád oblečený a tak chvíli mne jeho ramena a hladí ho po zádech, než se sama odhodlá začít hledat vázání jeho yukaty.
"A-ano…" Dostane ze sebe jenom, když jí složí ten kompliment, ale i když to zní vážně pitomě, není schopná říct nic lepšího. Nechce se jí vlastně vůbec mluvit a spíš si dodá odvahy, aby zatahala za ten pásek. Pak položí dlaně na jeho ramena a nechá látku, aby sklouzla i z jeho těla. Otevře pomalu oči a najde jeho tvář, jako by se potřebovala ujistit, že je všechno v pořádku.
Tetsuya
Tetsuya se narovná a zamračí, když ho Mei obviní, že mu o nic nejde. Tiskne čelisti k sobě a je jasné, že se mu to nelíbí. Sám moc dobře ví, že tak to vůbec není. Ještě chvíli s ním bude tak mluvit a obviňovat ho z věcí, které nejsou pravda a klidně jí naseká na zadek. Ne, nevadí mu, že je princezna, stejně už je mrtvý a možná si to nakonec užijí oba. Jenže ona nekončí a jeho trpělivost má dost tenkou hranici. Už tam má celé chodidlo a vůbec jí to nevadí."Ne, jen jsem myslel, že princezna je pozornější a vidí mnohem dál." Vrátí jí to. Sice není moc milý, ale to on nebyl nikdy. Je to pro něj pořád schůdnější, než aby jí přiznal, co cítí. S ním to vážně bude mít složité. Ale na to měla myslet dřív, než se do toho pustili. Nikdy jí nic neslíbil. Tím se tedy zatím tak nějak uklidňuje. Povzdechne si, protože mu připomene ten útěk.
"Neutíkal, i když mám občas pocit, že budeš horší, jak sto démonů. Právě proto nikam nepůjdu." V očích se mu zablýskne. V podstatě jí říká, jak moc ho to s ní baví a ať s určitými věcmi nepřestává, i když ho to částečně vytáčí. Potřebuje neklidné vody, aby byl spokojený, už je unavený věcným poklonkování a lidí, kteří před ním padají na kolena. Mei místo toho, aby mu vynadala, se rozesměje a jemu to vzácně vyžene koutky nahoru taky. To je přesně to, o čem mluví. Dělá úplně jiné věci, než by očekával a to je jedna z věcí, proč ho tolik přitahuje. Nemělo by, ale je to tak. Některé věci si ani člověk jako on nevybírá. Mei narazí na jizvy, které za chvíli uvidí a jeho na vteřinu přepadne strach, co na ně řekne. Nemá je totiž jen na pažích, ale ty ostatní nejdou vidět. Na všechno přestane myslet, jakmile je jí opravdu blízko a už ji má v podstatě pod sebou na posteli. Teď existuje jen ona, její tělo a oči, které ho neustále pozoruje. Nakonec z ní bude mít ještě trému nebo co? Nikam nespěchá, moc dobře si totiž uvědomuje, že je nedotčená a to ho brzdí, aby nebyl příliš svůj. Chce tomu dát potřebný čas, aby si všechny nové pocity dosyta užila. Tohle by prostě nemohl zkazit. Vykouzlí skoro milý úsměv, když mu na kompliment odpoví úplně jinak, než by měla. Nevadí mu to, říká mu to mnohem víc o jejím rozpoložení. Nikdy neviděl tak dokonalou kombinaci roztomilost a paličatosti v jednom přenádherném balíčku, a když si ho rozbalí i on přichází o dech a to už viděl opravdu hodně.
"Nejsi princezna, jsi královna. Ne tvou krví a tím jak vypadáš, a kým jsi." Rozhodně se mluvit mnohem víc a nebrání jí, když ho začne svlékat. Látka brzo opustí jeho ramena a on jí klidně nechá, aby se podívala. Po pár okamžicích sáhne po její dlani a sjíždí s ní po svém hrudníku. Pod kůži jsou cítit drobné jizvičky, které jsou vidět jen na správném světle. Zlehka vystupují a dávají dohromady znaky, které nikdo, koho potkal, neumí přečíst. Mohl se zeptat Hideho, ale vlastněna tom nezáleží. Jeho osud má jasný konec. Jenže pár z nich tvoří znaky, které přečíst umí a zná je i Mei. Zamíří jejím hebkými prsty do místa, kde má srdce a nechá je přejet po drobných nerovnostech.
"Myslím, že lepší odpověď na tvou otázku mít nebudu." Vrací její bříška tam zpátky, aby si uvědomila, že znaky dávají dohromady slovo královna. Nepochybuje vůbec o tom, komu patří. Prostě to cítí. Měli se potkat, Mei měla potkat démona a pokračovat s ním na cestě. Kdyby měl jinou povahu, asi ho z toho zamrazí. Klidně ji nechá, aby si ho prohlédla, a pak se dlaní vrátí na její nožku a blíž k vnitřní strany vyrazí nahoru. Dostane se až k jejímu klínu, který velmi pomalu pohladí a pak se skloní, aby si víc užil její dekolt. Její nádherná prsa k tomu přímo vybízí a on se tam zdrží velmi dlouho. Pomalu se přesouvá nad ni, když si pohrává střídavě s jednou a druhou bradavkou. V klíně ji nepřestává hladit a prsty se dostává dál a dál, i když pořád nemíří dovnitř. Zaměří se hlavně na konkrétní vrcholek, díky kterému přestane myslet na všechno okolo, ale ne na něj. Pak se pomalu začne přesouvat mnohem níž, mezi její nožky společně s polibky středem jejího bříška. Nemůže se nabažit sladké chuti kůže, která mu zůstává na rtech a ví, že o kousek níž si její chuť užije taky velmi intenzivně. Když se do těch míst dostane, dopřeje jí pár letmých polibku, než onen vrcholek, se kterým si doteď hrál, lehce nasaje mezi své rty a poškádlí jazykem. Očima pozoruje výraz v její tváři a doufá, že uvidí ten správný výraz, který mu napoví, jak moc v pořádku to celé je.
Meisa
Meisa už nemá čas ani prostor Tetsuyovi ještě něco odpovídat, ale našla jednu z jeho slabin. Dokonce i někdo jako on se choval občas jako malý chlapec a uměl být roztomilý, když zarytě odmítal vyznat svoje city nahlas jako dospělý muž a místo toho to shazoval na její nepozornost. Meise to nevadí, líbí se jí to. Neví, co by si počala s někým příliš dokonalým. Kde kdo by si tohle o něm asi nikdy nepomyslel, většinu lidí děsil, ale jí dovolil vidět ty svoje stránky, které mohla znát tak jedině ještě jeho matka. A to byl znak opravdové lásky, protože když ne toto, tak potom co? Co, tak ona byla horší jak sto démonů? V duchu mu popřeje odvetu, ale ústa má už plná jeho polibků a momentálně se jím nechává dobývat. Musí zvednout obočí udiveně nahoru, když jí Tetsu řekne, že v jeho očích už je královnou kvůli tomu, jaká je a co dělá. Nechápe to, protože podle ní ještě neudělal nic, čím by si jeho uznání zasloužila a tato dlouhá a nelehká cesta ji teprve čeká, ale bylo to krásné poslouchat, obzvlášť při jejich intimních okamžicích. Z Tetsuyi sklouzne látka, která halila jeho ramena a odhalí zjizvenou pokožku. Mei už viděla jeho ruce, ale ty jizvy jsou úplně všude. Tím, že nejsou nijak nápadné, vlastně nevypadají tak děsivě, jak by měly, ale zároveň to budí bezpočet otázek, například co přesně je způsobilo a jestli tolik ran hodně bolelo? Vypadalo to, že jsou úplně všude. Byly velmi úhledné, jako způsobené nějakým ostřím. Tetsu se dotkne její dlaně a navede si ji na svá prsa a ona se mu nebrání. Cítí pod bříšky linii těch jizviček a chvíli jí trvá, než si uvědomí, že dávají nějaký smysl. Musí se začít soustředit, což v tuhle chvíli není úplně snadné a i když se o to snaží, není tak lehké poznat složitý znak, ale pak jí to najednou dojde a pohledem prudce vystřelí k jeho očím. "To není možné…" Vydechne. Snad by ho i obvinila, že si je udělal před chvílí, kdyby býval měl kdy. Tohle se nemohlo stát, nikdo to nemohl vědět a pokud tam ten znak je, tak to určitě neznamená jí. Jenže kdyby ne, začne se uvnitř ní zvedat taková vlna žárlivosti, že jí ani nedojde, že částečně není její a démon se začíná krmit. Vším tím nebezpečným, co by člověk neměl dělat nebo cítit. Hledá odpovědi v jeho očích, ale vypadá to, že on je o tom přesvědčený také a tak si začne připouštět, že by je skutečně mohla vázat nějaká předpověď osudu a že ji možná čeká něco mnohem důležitějšího, než si kdy myslela. Pak už ji Tetsu více nenechá myslet, když se jeho dlaň přiblíží jejímu klínu, až se ho dotkne zcela. Meisa vydechne skrz pootevřené rty, zavře oči a propne se pod jeho rukama. Okamžitě zaboří prsty do jeho vlasů, když se Tetsu skloní k jejím prsům a hýčká pro změnu ta místa. Jeho ruka se nevzdaluje z jejího klína a ji udivuje, co všechno s ní dovede provádět. Je to čím dál lepší, Meisa si okusuje spodní ret a jakmile o svého milence začne přicházet, protože Tetsu začne klesat se svými polibky dolů, ani by ji nenapadlo, jak úžasné to teprve bude. Nejdřív je trochu nervózní z toho, co chce dělat, zauvažuje, jestli by mu podobné věci neměla zakázat, ale to jenom do chvíle, než ji pohltí slast a ona si uvědomí, že tohle bude chtít častěji, než jenom dnes. Cosi uvnitř ní jako by vrnělo blahem společně s ní. Pořád si hraje s jeho hustými vlasy, ale už se mnohem víc kroutí pod jeho rukama a nejde to ovládnout. Má pocit, jako by přicházelo něco velkého a ono se to nakonec skutečně stane, když zažije svůj první vrchol. Není tolik znát jako ten mužský, ale její tělo a její hlas by jenom těžko mohly něco podobného předstírat.
Tetsuya
Kdyby jen náznakem tušil, že Mei řeší jeho dokonalost a to, že takový rozhodně není, asi by celá jeho nálada směřovala úplně jiným směrem. V tomto byl příšerně podobný většině a své ego si hýčkal, jak jen to šlo. S Mei se věci trochu mění a na jisté aspekty své povahy dost dobře zapomíná. Některé se však prohlubují a hlavně rozhodnost, díky které jde přes mrtvoly. Ne, nikdy by jim neměl stát v cestě, jinak za sebe neručí. Tohle Mei taky říkat nebude. Sice dokázala, že se jen tak nelekne a nad některými věcmi přivírá oči, ale nemusí jí před to stavět víc. Když se poprvé dotkne jeho jizev, je to vlastně příjemné. Vždycky byl na to celkem háklivý, nenechával jen tak někoho, aby se jich dotýkal. Možná za to může to, co kvůli nic prožil. Jenže u ní je to opět úplně jinak. Čím víc se mu podobné věci dostávají do hlavy, tím jistější si je ohledně znaku na své hrudi. Nemohl by jen tak někomu dovolit tohle všechno a ještě z toho mít dobrý pocit. Takové on nemíval, nikdy. Koutky mu cuknou nahoru, když Mei pronese, že to není možné. "Zvykni si na to, že se mnou je možné všechno." Ukáže jí jen náznakem, že tomu on sám opravdu věří a nepochybuje. Nikoho jiného, kromě své královny by k sobě tak blízko nemohl pustit. Mei tomu za chvíli taky uvěří. Je to prostě příliš náhod najednou. Ostatně pro něj už dávno královnou je a je mu jedno, jak na to nahlížejí ostatní. Jakmile se ocitne v blízkosti jejího klína, ucítí, jak se napnula. Asi tuší, co se jí prohání hlavou, ale ani ho nenapadne, udělat to jinak. Je přesvědčený o tom, že se jí to bude líbit. Očima pořád kontroluje její tvář a užívá si slast, která se tam brzo ukáže. Nebude s tím přestávat, dokud se nedostane na vrchol a pak budou pomalu pokračovat společně. Jakmile se její tělo začne znatelněji pohybovat a odpovídat mu na jeho doteky, odloží si jednu dlaň na její bříško a omezuje jí v pohybu, aby mu tolik neutíkala. Prsty druhé ruky se opatrně dostává dovnitř, kde už je dostatečně vlhko, aby to šlo velmi snadno a on jí nezpůsoboval bolest. Zatím jí toho nedopřává příliš moc, to si nechává až pro ten jedinečný okamžik, který si oba dva užijí. Přesto ji na ten pocit chce připravit. Jakmile si Mei sáhne na vrchol, ještě chvíli ji tam drží, než ustane a podívá se nahoru. Nevydrží mu to dlouho a začne se pomalu přesouvat k ní, spíš tedy nad ní a mezi nádherná, štíhlá stehna. Už jen z toho pocitu, kde je se mu zatmívá před očima. Tohle je silný zážitek i pro něj, pravděpodobně proto, že jsou v tom city. Mei je nádherná, její jemně zčervenalé tváře ještě krásnější a on už dávno ví, že pro ni ztratil hlavu. Napůl se položí na její tělo, ale ne tak, aby ji příliš tížil. Svými boky a hlavně přirozením se otírá o její klín. Má pocit, že z něj cítí horkost a ví, že nevydrží dlouho držet se zpátky. Klesne na předloktí a neodolá si ukradnout její rty v dlouhé, snad i konejšivém polibky, který se postupně začne zrychlovat, jak už nedokáže poroučet touze. Nakonec jejich sladkost opustí a pomalu se přesune na její šíji, kterou pečlivě zkoumá. Přesune váhu na levou ruku a pravou si zase chvíli dopřeje u jejích prsou, které nenechá ani na chvilku vydechnout. Pomalu se jí snaží dostat přes klid po orgasmu, aby znovu přestala přemýšlet a mohli pokračovat.
"Mei-koi, královno." Šeptá jí do kůže, zní to i pro něj úžasně a to si to neodpustí ještě několikrát. Špičkou své chlouby se otírá o hřejivé místečko, které ho pustí do jejího nitra. Zatím ho jen provokuje, dokud z Mei necítí tu správnou nedočkavost. V ten okamžik jí zase začne líbat na ústa a velmi pomalu do ní začne pronikat. Měl by si vážně zatleskat za svou trpělivost. Pocit, že jí chce dát to nejlepší je však silnější. Už znatelněji oddechuje do jejích rtů a nakonec se přece jen neovládne a s tichým zmučeným zasténáním přirazí o něco rychleji, čímž se dostane opravdu hluboko. Musí to rozdýchat, jinak skončí rovnou a tak se čelem opře o její bradu a dává si pár sekund. Jakmile začne s pomalými a krouživými pohyby, už se nezastaví. Nenechává jí příliš prostoru, chce cítí její tělo na tom svém. Nepřestává se jí dívat do očí ani na vteřinu.
Meisa
Meisa se musí pro sebe zasmát, i když to zní spíš jako povzdech doprovázený zvednutými koutky, ale Tetsuya má pravdu. S ním je asi doopravdy možné úplně všechno a ona se na to těší. Zavřená v paláci byla už moc dlouho a když jí navíc v poslední době dávali tolik najevo, jak moc na vedlejší koleji je… Píchne ji u srdce, protože měla svou rodinu velmi ráda a ví, že jí nic z toho neudělali úmyslně, ale stejně nechápe, jak to mohli nechat dojít až sem. Copak šlo vážně jenom o pohlaví? Byla proti bratru opravdu tak nemožná? Ještě, že se nemůže víc ponořit do těchto nepříjemných myšlenek, protože s ní Tetsuya provádí věci, které ji nutí zapomenout a nastoupit úplně jinou cestu. Ten vrchol byl něco, co nikdy neprožila a to ho ani neměla u sebe ve svém náručí. Je si jistá, že až budou společně propojeni, bude to ještě mnohem lepší. Tetsuya na nic nečeká zase tak moc dlouho a začne se přesouvat nad její tělo, ale Meisa už teď nemyslí na nic, než na to, že chce být s ním. Chce se stát skutečnou a dospělou ženou, chce vědět, jestli jí bude pořád tak okouzlený i po tom a chce ho taky tak poznat tímto způsobem. Prožitý vrchol ji připravil o všechny zábrany a zůstala jenom čirá touha bez studu. Pomalu dává nohy od sebe, aby mohla přijmout milence do svého náručí, protahuje ruce pod jeho pažemi, aby si ho mohla přidržovat u sebe a celou tu dobu se dívá přímo do jeho očí. Tetsuya klesne níž na její tělo. Jeho váha je jí velmi příjemná. Jeho klín se pravidelně pohybuje proti jejímu a dává tušit budoucí společný zážitek. Mei zjišťuje, že skoro přestává dýchat, ale pak ji Tetsu políbí takovým způsobem, že znovu začne na všechno zapomínat a nechává se vést už jenom intuicí a svými pocity. Musí tiše vzdychat a dát hlavu na stranu, aby se Tetsuya pohodlně dostal k její šíji a mohl jí tak způsobovat přemíru příjemných pocitů. Sama se jej snaží hladit všude, kam dosáhne a jakmile se k tomu přidá i dráždění jejích prsou, začíná to být opět příliš. Z jeho úst zazní to oslovení a jí to vyžene koutky nahoru. Cosi v ní se spokojeně zatetelí jako by snad byli dva a její ruce z ničeho nic prudce sjedou na jeho zadek a pořádně ho stisknout. Tohle snad ani nebyla ona, ale přijde jí to vzrušující. Tetsuyu to buď vyvede z míry a zalíbí se mu to nebo přesně naopak a dá jí to najevo, ale to by jí bylo opravdu líto, protože se snaží být jen trochu spontánní a nenechávat všechno na něm. Je to skoro s podivem, když jí dojde, že je možná mnohem nedočkavější, než její protějšek, který se pořád snaží být tak ohleduplný. Všechno řídí pomalu a nenásilně a bylo to něco, co by do něj neřekla, ale dělá to na ni obrovský dojem. Propadá mu pořád víc. Myslela si, že Tetsu dostojí své povaze i tady, ale on se tolik snažil, aby byla spokojená, že to bralo dech. Tohle zůstane jenom mezi nimi, ale byl prostě úžasný. Nakonec se ani on neovládne a dojde na prudší pohyby, ale je na ně připravená. Mnohem podivnější je jejich spojení, které z počátku vypadá, že se snad ani nemůže uskutečnit, ale jakmile se dostatečně uvolní a pustí ho dál, jde všechno naprosto hladce. Čím víc si na něj zvyká i na to, co se právě děje s jejím tělem, tím víc si dovolí, snaží se následovat jeho pohyby i jeho tempo a při tom jej dráždit svými nehty a vracet mu polibky. Přijde si v tom ještě tolik nezkušená, ale on jí to nedá ani na chvíli najevo. Ztrácí se v tom všem, nepřemýšlí už ani trochu, takže si snad ani nebude pamatovat, co dělala, ale tak by to nejspíš mělo být. "Tetsu-koi…" Šeptá rozpáleným hlasem do jeho ouška pokaždé, když se k němu dokáže natáhnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat