Hromadné - Ani nevím, proč to chceš udělat…- část 4.

(vesnice)

Tetsuya, Uruha, Hitomi, Saga

Hitomi už není tolik překvapená, když se vidiny objeví znova. Skoro to vypadá, že si její mysl i tělo začíná na podobnou zátěž zvykat. V jednu chvíli to není příjemné a stojí jí to energii, ale už rozhodně neomdlévá. To, co viděla je však úplná jiná kategorie. Má o Mei neskutečný strach. Nevidí samozřejmě, jak to celé dopadne, ale jen útržky toho, co by se mělo stát. Zná hlavní aktéry a ví, že jejich cesty se rozdělí. Musí, jinak to celé dopadne opravdu špatně. Trochu sebou trhne, když jí někdo podepře. Ohlédne se a vzápětí mile pousměje. V očích má vděk, který tam nebýval zase tak často.

"Budu v pořádku, ještě pár takových a nedostane mě vůbec nic." Zavtipkuje, i když se to moc nehodí, ale maskuje tím své rozpoložení.

"Ublížíš si." Napomene ho ještě trochu. Celou dobu ho dává do kupy a teď se ještě strhl. Copak nemá vůbec žádný pud sebezáchovy? Vzápětí jí dojde, že Hide je pořád daleko a žádné láskyplné milenecké setkání se nekoná. Upřímně…Je za to vděčná, teď zrovna ano. Uru se krátce podívá na Hideho, aby zjistil, kam jeho pohled směřuje. Hlásek uvnitř hlavy mu našeptává, že takhle se zamilovaní nechovají. Jako první by měli řešit sebe a ne všechno kolem. Děje hodně věcí najednou, ale Uru ví, že by první utíkal k němu. Je to jisté zoufalství, které ho píchne uvnitř hrudníku. Střelí pohledem po Hidem, když mu nakáže, aby tu zůstal. 

"A kdo řekl, že tě budu poslouchat." Sykne si tiše, spíš pro sebe, ale k jeho vlastnímu překvapení se z místa nepohne. Trochu poťouchle se baví nad děním nedaleko, kdy je vidět, že se tady zná ještě někdo, a když vidí výraz Hirota, asi dojde na pěsti. Chybí mu něco k zakousnutí. Ne, zas tolik ho ta škodolibost nepřešla. Tetsuyovo obočí jde malinko nahoru, když na něj vyjede právě Hiroto. Saga vypadá částečně v klidu a zároveň je znát, že by se některým věcem rád vyhnul. Tetsuya jen na vteřinu stočí pohled na Mei, která se očividně dobře baví. Věnuje jí téměř neznatelný úsměv a málem se nahlas rozesměje, když Mei narazí na to, jak by nejspíš měla vypadat.

"Hm, od chvíle, kdy jsem tě viděl poprvé, jsi měla skoro jenom kalhoty. Jde to ještě víc?" Vrátí jí to i s úroky a moc si nedělá hlavu s tím, že jí tyká. Ostatně do paláce se nevrací a on s nějakým návratem ani nepočítá.

"Já jsem se svou momentální společností velmi spokojený." Dodá ještě a samozřejmě nemyslí všechny kolem, ale jen a jen ji samotnou. Pak se znovu podívá na Hirota. 

"Vypadáš Hiro-san, že jsi nepočítal s tím, koho na cestě potkáš. S tím, koho si vezeš, bys měl." Samozřejmě si tu poznámku nemohl odpustit.

"Saga-chan byl vždycky velmi oblíbený, pokud si dobře pamatuju." Pochválí ho a doufá, že tím Hirota vytočí ještě víc. Saga protočí očima, protože Tetsuya se ani trochu nezměnil. Popravdě ho to vždycky bavilo, ale stejně už tehdy věděl, že to není to, co si přál a hledal.

"To možná byl, ale teď jsem tu s ním, a jinak to nebude." Zakročí svým hlasem, který taky umí pěkně sekat, když chce.

"Musím říct, Tetsu-chan, že nejsi tak roztomilý, když nejsi opilý." Rýpne si tentokrát on. Ne, nebojí se ho a tady v téhle pustině už vůbec ne. Tetsu na vteřinu vypadá, že ho roztrhne, ale naštěstí ho z jeho rozpoložení vytrhne Mei a její pohyb směrem k němu. Aniž by o tom přemýšlel, tak ji vezme kolem pasu a posune ji za svá záda, aby stál mezi ní a všemi ostatními. 

"Cos viděla?" Uhodí na Hitomi a ta v první chvíli zvedá obočí, když vidí, kdo a jak Mei brání.

"Buď v klidu Hiro-kun, tady nic nehrozí. Ale popravdě se nestačím divit." Okomentuje to ještě, než se konečně podívá na Hideho. 

"Je posedlá." Souhlasí s ním a tím mu i prozradí, co se s ní poslední dny děje. Oba moc dobře ví, co to znamená. Pomalu vykročí k Hidemu a nakonec ho prostě a jednoduše objeme.

"Ahoj." Vydechne a nechá víčka klesnout. S ním se vždycky cítila příjemně a v bezpečí. Má ho ráda, na tom se nic nezměnilo, akorát některé pocity změnila za úplně jiné, teď už to ví. Krátce se podívá na Mei a v očích se jí dorazí starost. Je to její nejlepší přítelkyně a teď jí hrozní vážně nebezpečí. Stačí, aby se pokazila jediná maličkost, a může to dopadnout katastrofálně. Jen se diví, že nezůstala v paláci a očividně ani nemá myšlenky na návrat. Akiho to nezajímalo? Nevěděl o tom? Jak to vlastně je?Zaslechne tiché odfrknutí a podívá se na Uruhu, který pohodí hlavou a odvrací od nich tvář.

"Jsem ráda, že jsi v pořádku, ale nejsem jediná hm?" Hideho zatím nepouští, byla by radši, kdyby zrovna tohle zůstalo soukromé. Odtáhne se do Hideho jen trochu a přehodí mu zapletené prameny přes rameno. 

"Tak co jsi viděla." Ozve se Tetsuyův hlas a je mnohem odměřenější a ledovější, než před chvíli. Hitomi stáhne ruce dolů, podél svého těla a vražedně se podívá na Tetsuyu.

"Ještě chvíli se mnou takhle mluv a ty neuvidíš vůbec nic. A ani Mei tě nezachrání." Ukáže svou typickou povahu a pak se dlouze nadechne a ustoupí od Hideho.

"Už vím, proč měl Kai přežít. Musíme jet s vámi. Jiná možnost není." Odmlčí se na chvilku.

"Jestli máte mít nějakou šanci na úspěch, jinak to nepůjde. Možná mi nevěříš a upřímně je mi to jedno, ale Mei ví, že mi věřit může." Pak se pomalu podívá na Hideho a pousměje se.

"Ty musíš jinam, ale to už určitě víš." Neví nic o tom, že o své schopnosti přišel. Cítí, že se něco změnilo, ale zatím neví co. Tohle neviděla.

"Jen nepojedete sami." Podívá se na Hirota a vlastně čeká, že se bude bránit a nebude chtít Kaie pustit z dohledu.

"Můžu ti to klidně ukázat, ale víš, jak to dopadlo minule." Varuje ho s úšklebkem.

Meisa, Hide, Kai, Hiroto

Kai se vtipu Hitomi tiše zasměje, ale v jeho očích starost zůstane. Už ví, že by mu řekla cokoliv, aby ho přesvědčila, že je v pořádku, i když nebude. To proto, aby se on sám šetřil. Její další slova potvrdí jeho myšlenky. Zvolna ji pustí a odstoupí trochu stranou, když si tu všichni vzájemně mají co říct. On je nezná a vlastně moc netuší, o co tady jde, ale očividně je to důležité a jakmile dojde na slova o posednutí, Kai se s pootevřenou pusou podívá na Meisu. Ona? Jak to? Po zádech mu přeběhne zamrazení. V téhle zemi je pověrčivý snad každý, všichni na to věří a on samozřejmě taky. Hide se mezitím ušklíbne, když mu Uru vzpurně odsekne. 

"Nikdo, ale náhodou bys o něco přišel." Řekne mu. Přece si Uruha nenechá ujít nejžhavější drby, které nezná ani sám císař nebo Hyde? +Nebo dokonce Kamijo.+ Zasměje se v duchu. Mezitím Meisa udělá zamyšlený obličej, když se jí Tetsu zeptá, jestli to jde ještě víc. Asi je nějaký podivný kříženec ženy a muže, i když si vždycky připadala ženská dostatečně. Ano, měla jisté klučičí záliby i ambice, ale zároveň se ráda hezky oblékala a byla sexy. Svou ženskost nikdy nepotlačovala. Oba s Tetsuyou stočí pozornost k Hirotovi, který zatím nepochopil, že Tetsu už o Sagu nemá zájem. Vlastně bylo hezké sledovat, jak moc mu na Sagovi záleží. Meise se to jako dívce rozhodně líbilo. Hiroto vypadá na chvíli zaskočeně a pak se zamračí mnohem víc. Rozhodně nechce poslouchat nic o Sagových bývalých ani se dopočítávat, kolik jich vlastně bylo. Nadechne se, aby Tetsuyovi něco peprného odpověděl, ale Saga mu skočí do řeči a je to dobře, jinak by se tady něco semlelo. Ano, jinak to už nebude. Hiroto zvedne pyšně bradu nahoru.

"Všímej si svého pokladu, jinak to na tebe řeknu tatínkovi." Má samozřejmě na mysli Meisina tatínka. Pak by ale málem vyprskl, když Saga setře Tetsuyu po svém, Meisa otevře pusu a zaujatě se na Tetsuyu podívá. 

"Ty se umíš opíjet? Kdy to uděláš?" Řekne a Kai opodál se rozesměje. Mei nevypadá jako někdo, koho by to štvalo, spíš jako někdo, kdo to chce okamžitě vidět. 

"Něco bych mu podal, ale nerozdělím se." Vloží se do toho Hide, když jde o alkohol. Aby náhodou ostatní nezapomněli, že je tady taky. A pak dojde na to odhalení a najednou je všechno mnohem vážnější. Tetsu strká Meisu za záda a útočí na Hitomi, aby mu prozradila, co se stalo. Hide na ni přivře oči taky. Dítě v ní mělo vidění. Hitomi k němu konečně vykročí a i když v první vteřině čeká snad i pár facek, nakonec ho obejme tak, jako kdykoliv dřív. Okamžitě zvedne ruce a přitiskne ji k sobě. Nic se nezměnilo a nikdy nezmění. Vždycky to s ním bude cloumat, když ji bude mít u sebe a vždycky bude jeho nejlepší přítelkyně, jenom trochu jinak, než Uruha. Uruha vedle nich si odfrkne a oni se od sebe trochu oddálí, aby se na něj mohli oba podívat. Hide mírně pokývá hlavou. Nic netají. 

"Vypadáš, že jsi na tom hodně podobně. Máme trochu problém." Podívá se dolů na její břicho. I kdyby si to dítě Hitomi chtěla nechat vzít, kami to už nedovolí. Pořádně se k ní nakloní, aby ho slyšela jenom ona, rozhodně ne Tetsuya opodál. 

"Prohrál jsem s démonem uvnitř ní. Už nemám žádnou moc. Teď ji má on." Řekne tiše a velmi, velmi smutně. 

"Odpusť mi to." Sklopí oči a asi nikdy se necítil provinileji, že mu něco nevyšlo. Teď zničí život jí i dítěti. Jenže Uruhu zabít prostě nedokázal. Bylo to sobecké po těch letech služby? Bylo. Tetsuya si nedá pokoj, má starost o Meisu, ale Hitomi ho zpraží tak, že se Hide pobaveně zašklebí, Hiroto zatváří vítězoslavně, Kai zauvažuje, jestli přece jen neutéct a Meisa vyčítavě nakrčí bradičku. 

"Proč měl přežít, kdo je to?" Zeptá se Hide měkce a kupodivu ani moc neslídí, s kým teď Hitomi chodí. Kai zrudne, protože je najednou středem pozornosti a nejhorší na tom všem je, že nemá ani ponětí, proč by měl být nějak speciální. Ano, Hide už ví, že musí jinam. Tady už k ničemu nebude a nemá smysl Hitomi přemlouvat, aby nejezdila. Kai musí jet, ona chce být s ním a jejich dítě… bude u toho. Buď zemřou všichni a Enishi vyhraje nebo ho porazí nenarozené dítě. Je mu z toho podivně těžko, že o něj přichází a nepojede s nimi. 

"Vrátíte se?" Hitomi možná řekne, že ne… že bude žít s Kaiem někde jinde. Hiroto se znovu zamračí a přeskakuje pohledem mezi všemi. Oni s nimi nepojedou? Ne, přece nikam nechtěl. Jenže tady jde o důležitou misi s princeznou. 

"Mohli byste potřebovat ochranu… a čaj." Loupne pohledem k Sagovi vedle sebe a Kai se rozesměje. A to neměl dělat, protože Hiroto se k němu vrhne a vypadá, že ho konečně zavraždí. 

"Směješ se mu?" Samozřejmě si to vztáhl proti Sagovi a to je hrdelní zločin. Hide nakloní zaujatě hlavu na stranu.

"No… byli byste rozhodně zajímavý tým."

Tetsuya, Uruha, Hitomi, Saga

Hitomi je ráda, že Kaie mohla pobavit, i když ví, že to bylo spíš jen tak, aby se neřeklo. Už přišla na to, že se nemá vzájemné starosti bránit. Sice spíš vnitřně doufá, že to Kai může mít stejně jako ona sama, ale spíš čas ukáže, jak to ve skutečnosti je a teď toho společného budou mít opravdu dost. Jen má trochu obavy ze své nulové trpělivosti. Má nutkání vzít Kaie za první roh a narovinu se ho zeptat, jak to je. Naštěstí se kolem děje hromada věcí, které trhají její pozornost a oddalují šílené plány. Musí se nenápadně pro sebe pousmát, když Hide Uruhu trochu zpraží a ještě takovým způsobem. Uru po jmenovaném střelí nevěřícným pohledem a nafoukne se ještě víc. Chybí mu jen kousíček, aby odletěl. +Kdo říkal, že mě to zajímá. Nemám rád rodinná dramata.+ Prská si prozatím aspoň v duchu, ale z místa se ani nehne. Tetsuyovo obočí dneska asi nezůstane v klidu. Náramně se baví Hirotovým prskáním. Je to v podstatě ještě kluk. Jistě, brání si svůj pokládek, ale to ho nepřinutí, aby toho nechal. Bod dobru pro něj je fakt, že se Mei dobře baví. Kdyby jí to bylo proti srsti, asi toho vážně nechá. +Už blbnu stejně jako oni, to bude moje smrt.+ Proběhne mu hlavou a nejradši by sedl na koně a byl daleko odtud. První se ale musí všechno dozvědět. 

"Budeš žalovat?" Uhodí ještě na Hira.

"Můžeš to zkusit. Až přijedu s princeznou, která bude v pořádku, budeš za pitomce." Nenechá se jím ani na vteřinu rozhodit. Vzápětí však protočí očima v sloup.

"Já bych to nepokoušel, Mei-chan." Nakloní se k ní, protože bude lepší, když to uslyší jen ona.

"Když jsem opilý, nemám vůbec žádné zábrany. S radostí ti to předvedu." Tohle je malinko jiné vyhrožování a rozhodně si ho užívá daleko víc. Saga je spokojený s tím, jak se Tetsuyovi postavil a je rád, že Hiro ocenil, co právě udělal. Ne, on už nechce nikoho jiného, to ví. Hitomi oplatí Hidemu pohled, když se od něj odtáhne a pak se malinko pousměje.

"Nemyslím si." Dodá, když vidí, že Hide není naštvaný, i když už si spoustu věcí domyslel.

"My spolu přece nikdy nebudeme mít problém. Všechno je, jak má být. Jsme rodina, vždycky budeme. Ať se stane cokoliv, nezapomeň na to, Hide-chan." Broukne měkce a pak se krátce podívá na Uruhu.

"Když na něj budeš hodný, tak ti ho půjčím." Prohodí pobaveně.

"Na pár desítek let, když to s ním vydržíš a on se neuchlastá." Zavtipkuje a pak zase zvážní. 

"Měla jsem tušit, že je něco jinak." Povzdechne si, ale Pak Hidemu poklepe na bradu.

"Neomlouvej se. Oba víme, že některé věci nejdou změnit. Je po tobě, zvládne všechno a já se taky jen tak nedám. Dávej na sebe pozor a užij si konečně pořádný život. Zasloužíš si to, opravdu si to myslím. Konečně jsi svobodný, Hide-chan." Mrkne na něj, i když jí uvnitř trochu trápí strach z budoucnosti. Ano, už přijala fakt, že ideu mít dítě a uvnitř ví, že ho miluje a bude ho chránit, ale teď se musí vydat na cestu a snad jim bude přát štěstí. Odstoupí od Hideho a přejde ke Kaiovi, kterého vezme za ruku.

"Sama si nejsem jistá. Některé detaily nevidím. Unikl dvakrát smrti a já vím, že to má důvod. Je klíč ke tvé záchraně. Kdo to je, nebo byl, na tom už nezáleží." Nehodlá se o tom všem bavit, už ne. Podívá se krátce na Hirota a vlastně ho pohledem prosí, aby nic neříkal. Nemají čas, aby se tu ještě dohadovali.

"Pomůžeme ti oba." Ujistí Meisu a krátce se podívá na Kaie, jakoby od něj čekala souhlas a ujištění, že jí taky věří. Uruha už se posunul blíž k Hidemu a jeho výraz výrazně změkl. Matka Hideho dítěte jim dala požehnání? To vážně nechápe, ale svou příležitost nehodlá zahodit. Hitomi krátce přikývne.

"Vrátíme. Rozhodně se přijedu podívat, jak se navzájem doháníte k šílenství." Pak udělá krok stranou, aby Hirotovi zastoupila cestu.

"Nebudu křísit ani jednoho, na to nemám energii. Navíc jde o záchranu princezny. Věř mi, budeš potřeba někde jinde. Císař má i druhé dítě." Má pocit, že to říct měla, i když netuší, co ji k tomu vedlo. Testuya se podívá na Meisu a otráveně si povzdechne.

"Tohle bude cesta za trest." Postěžuje si a Saga se krátce zasměje.

"To máš za ty poznámky." Pak přeostří na Meisu a ukloní se.

"Omlouvám se, má paní, ale tohle nejde ovládnout." Dodá a popadne Hirota za ruku, aby ho přitáhl k sobě.

"Tuhle energii si pak vybiješ na mě." Ozve se bez známky červenání a teď se zase baví Tetsu. 

"Měli bychom vyrazit na cestu. Potřebujeme jen nějaké zásoby." Hitomi řeší věci rovnou a doufá, že Kai dlouhou cestu vydrží. Podívá se na něj se starostí v očích.

"Bude to náročné." Krátce očkama těkne k jejich spojeným dlaním, ještě ho ani nepustila. Uru je podivně potichu a nějak si není jistý, co si o tom všem má myslet.

"Takže jedeme domů? Spolu?" Zeptá se Hideho, když na sebe upozorní stiskem na jeho paži.

Meisa, Hide, Kai, Hiroto

Hiroto pobaveně zvedne obočí a nasadí pochybovačný pohled. 

"Jistě, pro císaře jsi vyloženě partie snů. Kdyby se nedej Kami Aquimu něco stalo, bude císař z tebe." Rýpe dál a princezna po něm vrhne takovým pohledem, že zmlkne dokonce i on. Před ní má opravdový respekt, takže se ukloní na znamení omluvy a trochu zacouvá. Naštěstí Meisino rozladění uchlácholí Tetsuya, když jí pošeptá tu nestydatost. Skoro by se přede všemi začervenala, ale jenom se usměje, naznačí mu rty neslyšné Nech toho a stejně se těší, až to co nejdřív zkusí. Hide neposlouchá, co se děje za jeho zády a místo toho se na Hitomi upřímně usměje, když mu řekne, že vždycky budou rodina. Taková trochu podivná, ale on nikdy nebyl zrovna normální. A co si budou povídat, ona taky ne. Málem vyprskne do dlaně, když Hitomi řekne Uruhovi, že mu ho možná půjčí a poprvé v životě se cítí žádaný a možná i trochu sexy. Je to hodně příjemný pocit, klidně by se o něj mohli prát častěji. Očima najde pohled Kaie, ale ten kluk naproti kupodivu nevypadá žárlivě. Vlastně dost nad věcí. +On o tom dítěti ještě neví.+ Napadne ho. Bude chtít Hitomi i potom? A bude ji chtít, když bude vědět, že Hide je otcem? To jsou otázky, které by měli vyřešit asi hodně rychle. Nechce ji tam s nimi posílat samotnou, chce aby se o ni staral alespoň tenhle kluk. Doopravdy se rozesměje, když Hitomi dodá, že by se Hide mohl uchlastat. Měl s tím problémy a ne malé, držela ho jeho síla. Teď se asi bude muset nějak uklidnit. Má se přece starat o dítě a nežít sám. +Možná budou tvůj důvod, proč konečně přestat.+ Jako by neslyšel sebe, ale spíš Takeru… Nikdo, vůbec nikdo o něm neví… Občas něco naznačí, ale jinak Takeru spí hluboko v minulosti. Svobodný… Nic na to neřekne, aby Hitomi nevyváděl z míry, ale svobodný nebude, dokud Enishi nadobro nezmizí. Dokud císařská rodina nebude mít konečně klid. Ještě tady má úkol, to proto žije. Má se vrátit do paláce, ale tam zůstal už jenom Aki. Takže kvůli němu, tyhle cestičky osudu už zná. Raději ani nechce domýšlet, co by se s ním mohlo stát a proč. A bude to on, kdo mu bude muset říct pravdu o Meise. Aki si to dá za vinu a jestli se něco stane Aquimu, pak i to, že ho zbytečně poslal z paláce. Sleduje Hitomi, jak se vrací ke Kaiovi a bere ho za ruku. Kai se podívá na jejich spojené dlaně a poslouchá krátkou verzi vlastního příběhu. Asi by ho mělo děsit, co se bude dít a do čeho se to vlastně připletl, ale cítí podivný klid a vyrovnanost. Jeho život se otočil vzhůru nohama a najednou jede zachraňovat princeznu. Princezny… jednu pravou a jednu svojí. Musí to udělat, protože Hitomi pojede i bez něho. Netuší, jaký je jeho osud, nikdy nebyl moc dobrý a tohle tomu taky moc nepřispívá. Možná tam jede zemřít, ale možná taky ne. Hiroto si s Hitomi vymění pohled, ale má pravdu, už došli tak daleko, že teď nemá smysl řešit, kdo je nebo byl Kai. On si svoje hříchy odčiní a snad budou všichni jeho muži spokojeni s tou službou a nepotrestají ho na onom světě. Jen kdyby se Kai nezačal smát Sagovi. V tu chvíli už zase vidí rudě a stačilo by jenom málo, ale chytil pod krkem nebo spíš za tu jeho ránu. Meisa je tou Hideho, Hitominou a Kaiovou chvilkou snad i dojatá a jen díky tomu se nezlobí ani na Sagu ani na nikoho dalšího. Ano, měli by vyrazit hned. A ona s sebou bude mít svou nejlepší přítelkyni. Tohle by ji nikdy nenapadlo, ale je za to moc ráda. 

"Dobře tedy. Jeďte všichni za svými cíli a zkuste udělat všechno proto, abychom jednou pro vždy vyhráli." Řekne jim pevně a odhodlaně, ale jenom ona sama uvnitř ví, že ten proslov je vlastně předstíraný. Démon uvnitř ní nemíní tiše sledovat, jak se jej chystají zničit, ale vláká je raději do léčky. Meisa se bude tvářit jako princezna, co potřebuje záchranu, ale pak… Všem se jim na rozloučenou ukloní a když se otočí ke svému koni, nehezky se pro sebe usměje. Vidět ji může jenom Tetsuya. 

"Já vím." Hlesne Kai k Hitomi, ale… 

"Přežil jsem už horší věci… sice nevím jaké…" Prohodí, zatímco se Hide podívá na Uruhu. 

"Ano. My dva jedeme… někam. Někam, kde si domov uděláme." Řekne a pousměje se. Chce je ještě všechny mít na očích, než se pohne z místa.

Tetsuya, Uruha, Hitomi, Saga

Tetsuya se na chvíli zastaví a pak se znovu velmi pomalu a snad i nevěřícně podívá na Hirota. Co si ten kluk dovoluje, to vážně nemá obdoby. Nadechne se, aby mu něco peprného pěkně řekl, a pak ho asi podřízne, ale periferně zahlédne pohled Meisy a to jediné ho zastaví. Musí se ještě jednou nadechnout dlouze nosem, aby se vážně udržel zpátky, protože poslední, co chce, je před ní ztratit tvář. 

"Krásná práce." Pochválí jí, když se Hiro ukloní a snad dá pokoj. Jestli ne, tak Saga bude mít dlouhé volno, protože to nevycválané hříbě pošle na onen svět. Je vážně rád, že zrovna on s nimi nepojede. Mei si ukradne jeho plnou pozornost tím, jak se usměje. Nakloní hlavu trochu na stranu. 

"Nenechám, ty víš, že nenechám. Už jen proto, že se ti to líbí." Prohodí tiše, aby to nadále zůstalo u soukromého rozhovoru. Tohle je jen mezi nimi a tak to i zůstane. Hitomi si všimne, že některé věci Hideho vyloženě potěšili. Však ona ví, jak se sebou dokáže bojovat. On si sice myslel, že to na sobě nedává znát, ale za ty roky už stačila leccos vypozorovat. Nekomentuje to, ale pořád se usmívá, aby bylo jasné, že něčeho takového chtěla dosáhnout. Proč by ne? Hide pro ni udělal tolik, na oplátku si něco malého zaslouží. Jen krátce se s ním jednou střetne očima a má pocit, že si v nich dokáže dost přečíst. Jemně zavrtí hlavou, jak kdyby svou otázku vyslovil nahlas. Hitomi sama si uvědomuje, že bude muset s pravdou vyjít, co nejdříve na světlo a vážně neví, jak to celé dopadne, ale nebojí se Měla by být strachy bez sebe, jenže není. Jak kdyby jí něco uvnitř ní uklidňovalo, že bude všechno v pořádku. Není naivní, ale pro tuto chvíli jsou na pořadu dne jiné starosti a tak se tomu rozhodně věřit. Ten pocit příjemně zesílí, když přejde ke Kaiovi a vezme ho za ruku. Neměla by to dělat, dokud si nepromluví a stejně ho pořád svírá a mírně se pousměje. Hiroto vlastně mohl všechno zkoušet pokazit, kdyby se rozhodl, že Kaie ze svého dohledu nepouští, ale neudělá to. Saga podvědomě cítí, že je to dobře a upřímně…Do paláce se těší, i když neví, co je čeká potom. 

"Berme to pozitivně, nemusím s Tetsuyou." Prohodí, když vezme za ruku Hirota a tiše se zasměje. 

"A kdo říkal, že je to výhra." Přijde si na své i Uruha, který byl podivně dojatý, vlastně ještě pořád je, ale teď se to snaží maskovat. Všichni se jako na povel podívají na Meisu, když jim zavelí jako pravá…Královna, Tetsuyu rozhodně napadá jen tohle slovo a znovu pozvedne koutky, když ho vidí jen ona. Přikývne, aby dal najevo svůj souhlas, a bez váhání jí pomůže do sedla. Nemusel by, ale prostě chce. Sám už je brzo taky nahoře. 

"Zastavíme se na konci vesnice, tam nabere ještě pár zásob a můžeme vyrazit." Převezme otěže velení. Přece jen nepočítal, že jich pojede víc. Hitomi už je taky v sedle, ale předtím zkontroluje, jestli s tím Kai nemá problémy. Tato starost jí asi jen tak neopustí. 

"Hodně štěstí." Popřeje ostatním. Chvíli kouká na Hideho, nechce, aby to vypadalo, že se loučí, ale stejně…Pak přeostří na Hirota a usměje se i na něj.

"Arigato." Poděkuje mu za jeho vstřícnost a fakt, že Kaie nezabil. Mávne dlaní na všechny, kteří míří jiným směrem a pobídne Koriho za Tetsuyou a Meisou. Brzy se svou kamarádkou srovná krok, trochu vystrnadí Tetsuyu dozadu za Kaiem a začnou jako klasické holky drbat pány za nimi. Tohle chce pořádně probrat a asi jim polezou na nervy, protože se na ně pořád otáčí a hihňají se jako puberťačky. Tetsuya se podívá na Kaie a otráveně si povzdechne. 

"Jestli mi řekneš, že nemůžeš pít, tak tě z toho koně shodím." Utrousí jako první ne moc příjemně. 

"Myslím, že bez alkoholu tohle nemám šanci dát." Dodá ještě, vytáhne z lemu svršku malou lahev a hned se napije, dokonce ji i podá Kaiovi, aniž by čekal na souhlas. Pak naberou zásoby a pak konečně opustí hranice města nechávajíc za sebou všechno poklidné.

Uruha ještě chvíli zůstává na místě, než se opatrně podívá na Hideho a konečně se upřímně pousměje. Oni dva si udělají domov, to zní vlastně hrozně hezky. Nikdy si nemyslel, že ho podobná slova dostanou, ale s Hidem je všechno jiné, asi by si měl zvykat. 

"Nepočítej s tím, že to bude nějaká špeluňka." Nahodí svůj typický postoj, a jak kolem něj prochází, plácne ho po zadku s tichým uchechtnutím. 

"Musíme se nachystat na cestu, já už pěšky nejdu." Upozorní ho, protože jeho nohy na to nejsou stavěné. Saga zůstává stát u Hirota, asi nakonec počkají na ty dva a pojednou s nimi. 

"Už na Kaie nemysli. Kami určitě ví, co dělají. Svůj dluh splatí a všem tak ulehčí." Snaží se ho uklidnit. 

"Za pár dní budeme v paláci a já jsem vážně zvědavý, co se mnou provedeš." Snaží e ho rozptýlit, než i tato čtveřice vyrazí vstříc nezvratnému osudu.