Issey x Hyde - Vypadá to, jak kdyby byli rodiče doma. - část 4.

(Isseyův dům)

Issey

Je to těžké, když vaše snažení nikam nevede. Hyde si z něj už vůbec nic nedělá a zajímalo by ho, jestli vůbec kdy dělat bude. To už by se asi musel opravdu hodně zlobit, aby ano. Trochu ho však uchlácholí, když mu řekne, že ne všechno dělá tak špatně. 

"Jenže to vím sám, jinak bychom tady nebyli." Pořád ještě trochu bručí, ale diskuze se ještě pořád točí ohledně toho, jak Hydovi napřímo řekl o své orientaci. Upřímně… když vidíte muže, jako je Hyde, takto oblečeného a nalíčeného, nutně vás musí napadnout, jak to má se ženami. Ne, neřekl by, že na první pohled vypadá jako gay, ale běžné to prostě nebylo. Issey střílel od boku, ale kdyby si měl vsadit, řekl by, že je minimálně na obojí. A co se jeho samotného týkalo… 

"To máš pravdu, ale jsou ohledy, ve kterých jsme si s Takeshim podobní a proto jsme přátelé. Občas se prostě moc nestaráme, co řekne naše okolí. Jsme dost úspěšní na to, abychom si mohli dovolit některé manýry a taky jsme ochotni riskovat, že z toho obláčku spadneme. Ano, mohlo by se stát cokoliv, pořád ještě může, až se to o nás provalí, ale já jsem ochotný to riskovat. Kdo nic nevsadí, nic nemá a já toho chci mít hodně." Vlastně mu tím prozradí, že byl podvědomě rozhodnutý už tehdy, protože jinak by si to asi vážně nechal pro sebe. Jenže jeho intuice zavelela jít s kůží na trh a on to prostě udělal. 

"Chtěl jsem tě vyvést z míry a to se mi podařilo." Zasměje se a musí si ho chvíli prohlížet, když dojde na to, jak dokonalou by měl mít rodinu. Ano on ví, ale trochu ve svém věku zaspal, no ne? 

"Stačí pár výmluv na to, že nemám čas a ještě se to dá obhájit…" Prohodí. Doopravdy se rozesměje, když dojde na to, jak vypadá v obleku a na to s kým by se měl nebo neměl válet v posteli. 

"No, já jsem to taky nečekal." Rýpne si do něj dobrácky, když si o to Hyde tak koleduje. 

"Vidíš, jak jsi vlastně ty sám předpojatý? Vidíš člověka v obleku jako já a hned ho škatulkuješ. Ten má ženu, ten se nepodívá na to a ono… při tom by jeden při pohledu na tebe řekl, že něco takového nepřipadá v úvahu." Vrací mu to ostrými, ale pořád ho jen škádlí. Moc dobře chápe, co mu tím chce Hyde říct. Jakmile dojde na komplimenty, je po diskuzi a pak už se jen víc a víc usmívá, když mu Hyde povídá o jeho klukovském úsměvu. Kdo by tohle nechtěl slyšet? 

"Vždycky tě budu chytat. I kdybys omdléval, i kdybys snad padal kvůli něčemu mnohem horšímu. Vždycky tě budu chytat." Ubezpečí ho v mnohem vážnějším duchu. Na okamžik skloní pohled, když ho Hyde ubezpečuje, že spolu nejsou kvůli penězům. 

"Kdyby ano, nejspíš bys na ten záchod táhl ty mě. Ale brzy tě přesvědčím, jak příjemné je takové peníze mít." Řekne mu měkce. Chce, aby se oba měli co nejlépe, aby tenhle život byl tím nejlepším, který by mohli prožít. Mezi polibky se ztratí i veškerá slova a jejich druhé spojení není o nic méně planoucí, než to první. Jen je mnohem pomalejší a hlubší, než to předchozí. Jako kdyby se mezi nimi zhmotnily nějaké city, které si oba dva dobře uvědomují. Byly tady už i před tím, ale to ještě netušili, kam tohle všechno zajde. Teď už si nemuseli ani nic říkat. Stačilo, jak si při tom hledí do očí. Skrze Iseyovy rty uniká jen tiché sténání, nechce se podívat nikam jinam, než na dno Hydovy duše a když mu u toho Hyde říká, jak krásné to s ním je, zvládne se na něj jenom upřímně usmát. +S tebou taky.+ Alespoň si to pomyslí, než si ho vezme nový vrchol, on musí zvrátit hlavu dozadu a ten sten je mnohem procítěnější a hlasitější. Drží svou váhu stále na dlaních, ale zároveň proti němu jinak intenzivně nepřirazí, prostě si jen stejně rozněžněle užije i tenhle konec.

Hyde

"Další komplimenty přijdou, to se neboj." Usměje se na Isseye svůdně a dá si za úkol, že až se mu vrátí alespoň malá část mozku do hlavy, nějaký hezký vymyslí. Ostatně když přejde to špičkování, tak si je zaslouží. I když trochu ze začátku bručel, vlastně mu nikdy pořádně nevynadal a bral ho takového, jaký je. To se s Hydovou povahou vidí jen málokdy. Spíš tím hodně lidí jeho národnosti přiváděl k šílenství. Turistům se to většinou líbilo, byli zvyklý asi i na horší. Trochu si ho prohlédne, jakoby přemýšlel, jak moc společného s Takeshim mají, ale něco na tom bude. Určité vzorce chování rozhodně společné mají, hlavně že se některých věcí prostě nebojí a dokonce ani na veřejnosti. To ostatně moc dobře viděl na večeři a u Takeshiho, když se klidně přiznával k náklonnosti k Teru a vůbec mu nedělalo vrásky, že nejsou u stolu sami a že je tam celá restaurace. 

"Já toho zas tolik nechci." Udělá na něj ty největší oči, které svede, protože jediné, na co teď dokáže myslet, je Issey a to co by mohli po zbytek noci dělat. Možná ještě malé přání, aby to tou nocí neskončilo. Je z něj úplně poblázněný a popravdě, tohle se mu asi ještě nikdy nestalo. Jistě, někdo už se mu líbil a ne jednou, ale tohle bylo úplně jiné. 

"Mám pocit, že ty si obhájíš úplně všechno." Zasměje se tiše společně s ním. Nějak si neodkáže představit, že by bylo něco, co by Isseye vyvedlo z rovnováhy, tedy kromě jeho vlastních slov nebo výstřelků. 

"Máš pravdu." Sklopí zahanbeně oči, protože tohle Hyde úplně nedomyslel. Sám se oblékal určitým způsobem a vypadla úplně jinak a všímal si pohledů na svou osobu, které ho odsuzovali. Vlastně teď udělal to samé a uvědomuje si to. Nějak nemá nutkání mu jeho provokaci vrátit. Spíš by se mu měl omluvit a později to nejspíš udělá. Zvedne k němu oči a musí se upřímně a šťastně pousmát. Neměl potřebu, aby ho někdo chytal, ale když mu to Issey říká, zní to vážně nádherně. Několikrát zamrká, protože má pocit, že bude brečet jako malá, zamilovaná holka, ale k překvapení jeho samého to ustojí. 

"Arigato, Issey-koi." Teď rozhodně není prostor na vtípky, celé by to tím zničil. Opravdu si váží jeho slov a je mu to vidět v očích. +Vždycky tě budu chytat.+ Probíhá mu hlavou pořád dokola a to o penězích…Slyšel to, vnímá to, je za to opravdu rád, ale slova předtím pro něj byla daleko podstatnější. Podobnou oporu vlastně svým způsobem potřeboval. Už nechce nic jiného, než ho mít co nejblíže a cítit jej každou buňkou svého těla. Jejich druhé milování je snad ještě intenzivnější, než to první. Ne, to možná ne, ale rozhodně je úplně jiné a mnohem procítěnější, jak kdyby se potřebovali dostatečně vyblbnout a teď se teprve ukázalo, co k sobě skutečně cítí. Hyde si je jistý, že je vzájemné. Ne, že by byl tolik sebevědomý, ale prostě to cítí. Po vrcholu, kdy šeptal jeho jméno, si ho přitáhne k sobě na své tělo a nechá víčka klesnout. Ještě si chce pořádně užít dozvuky jejich milování.

"Doufám, že tě tohle nikdy nepřejde." Pošeptá mu ještě pořád trochu udýchaně a nepřestává se usmívat. Po chvíli jej propustí ze svého sevření a trochu se na posteli přeskládají. Hyde se samozřejmě uvelebí na jeho hrudi, dlaní ho hladí a u toho spokojeně přivírá víčka.

"Jsem vážně rád, že tu s tebou můžu být a když vidím, jak spokojeně vypadáš, je to ještě lepší." Krátce k němu zvedne očka a tiše se zasměje. 

"Co udělá pár hodin vážně skvělého sexu hm?" Ani se nezačervená, než se znovu uvelebí na jeho hrudi. Spát se mu rozhodně nechce.

"Napiju se, chvilku si odpočinu a ukážu ti, že toho může být ještě víc." Má v plánu se o něj ještě postarat a skončit opravdu až nad ránem, dokud oba neodpadnou.

"Připrav se, že se pár let nevyspíš, Isse-koi. Mám pocit, že jsem doteď vlastně ani nesouložil." Po svých slovech, jakoby se probral a vyhoupne se na jeho klín.

"Abys nakonec nebrečel nad tím, že jsem doteď neměl lepší milence." Vrátí se k jejich typickému škádlení a je dost pravděpodobné, že se vedle usvědčujících zvuků bude z ložnice ozývat i smích.

Issey

Lehne si tak, aby měl Hyde pohodlí, chvíli ho jenom tak hladí konečky prstů po tetování na zádech a dívá se na strop, zatímco poslouchá jeho hlas. 

"Teď si doopravdy neumím představit, že by mě tohle někdy přešlo. Nikdy jsem si nemyslel, že ve světě, který obývám najdu někoho jako jsi ty. Není to snadné s mou orientací a v mém postavení, i když se ničeho jenom tak nebojím. Jde spíš o to, aby byl člověk rozhodnutý, že to je ten, koho opravdu chce. Aby nepřišel o všechno pro někoho, kdo by za to nestál. Myslel jsem si, že se to nejspíš nikdy nestane, ale ty ses objevil. Dráždil jsi mě od první chvíle, nutil jsi mě na tebe myslet a podívej se…" Říká mu tiše. Musí protočit oči a zasmát se, když to Hyde svede na pár hodin sexu, ale těmi to není. Issey se rozhodl ještě před tím, než spolu skončili v posteli a to bylo dobře. Sex mohl ovlivnit hodně věcí i to, že by si spolu začali, ale tím, že je to k sobě táhlo i bez něj, mu to všechno přišlo mnohem hlubší. Hyde mu slibuje ještě lepší a delší zážitky a byl by naprostý blázen, kdyby se na ně netěšil, ale ještě by chtěl něco udělat. 

"To je vlastně skvělý kompliment, protože tohle by ti věřil jenom blázen a jestli jsem je právě všechny zastínil… tedy ne, že bych ti chtěl říct, že jich bylo tolik, to je vlastně taky kompliment, že se všem líbíš… tak mám ego opravdu vysoko." Bez toho špičkování to prostě nikdy nepůjde, ale až se to někdy stane, budou vážně jednou nohou v hrobě. Nečekal by, že se Hyde ocitne nahoře tak rychle po tom všem a chvíli na něj v údivu hledí. Naštěstí má dobrou výmluvu, proč to ještě o chvilku oddálit, aby si náhodou neutrhl ostudu, že mu to nejde tak rychle. 

"Počkej ještě malou chvilku." Řekne mu, položí dlaně na jeho boky a zase ho jemně pošle vedle sebe na postel. Sám se posadí a vstane, aby našel svoje věci. Nehledá kalhoty, ale spíš sako, kde má v náprsní kapse pár důležitých věcí. Zaloví v něm a vrátí se s čímsi mezi prsty. 

"Když jsem mluvil o tom, že chci, aby ses měl skvěle a tak podobně, myslel jsem to vážně. Nebudeš to chtít přijmout, ale pokud s někým žiju, chci mu dát všechno, co mám a nechci se moc ohlížet na to, co je moje a co je jeho." Mluví teď velmi vážně, aby Hyda předběhl v potencionálních scénách, že si to nevezme a tak podobně. 

"Možná naše začátky povyšuju na něco mnohem vážnějšího a možná to odmítneš, ale pokud to uděláš, nechci, aby to bylo proto, že se zdráháš nebo máš pocit nějaké zlatokopky. Přijmu to jedině, pokud mi tím budeš chtít říct, že se na něco tak vážného necítíš. V opačném případě jsou moje věci taky tvoje věci. Neboj, někdy si půjčím kelímek na kávu a tak podobně." Poplácá ho dlaní po rameni a pak mu podá kreditní kartu. 

"Zatím je na moje jméno, ale to se samozřejmě změní, jakmile zítra zajdeme do banky." Má to ještě jeden rozměr, který mu ale nechce říkat na plnou pusu a Hyde toho může využít, pokud bude chtít. Totiž… mohl by se třeba stydět za to, jak vedle sebe vypadají co se týká majetkových rozdílů. Issey ho nechce schovávat a nechce, aby se vedle něj Hyde cítil jako chudý kluk. Zároveň ale může, pokud mu to nevadí a cítí se v tom dobře. Upřímně i Issey by si rád odpustil nepříjemné komentáře o tom, že sám má všechno a jeho přítel nic, ale… nebude říkat nic z toho. Hyde se sám rozhodne, jak to bude chtít. Sám si o tom popřemýšlí. 

"Tak a teď se můžeš vrátit." Hned si lehne naznak a poklepe si na svůj klín. Jeho obličej při tom zdobí ten typický klukovský úsměv, díky kterému mu projde všechno.

Hyde

Hyde si spokojeně hoví na Isseyově hrudi a užívá si jeho prsty na své kůži. Je sotva vteřinu od toho, aby začal spokojeně příst. Nikdy se necítil tak v pohodě a šťastný jako právě teď. Zaposlouchá se do jeho hlasu a nechá do své hlavy proplouvat obsah jeho slov, která jsou vlastně hrozně hezká. 

"Mám se podívat na to, jak jsem tvůj život obrátil během vteřiny?" Rozvine jeho slova dál a u toho se usmívá. 

"Budu tě hrozně rád nutit na mě myslet dál. Přiznávám, že i já na tebe myslím až příliš často." Otře se tváří o jeho hrudník. 

"Nechci, aby to bylo jinak. Zároveň nepotřebuju, abys kvůli mně měl problémy." Zvedne k němu oči a trochu stáhne obočí. 

"Vím, jak těžké to v této společnosti může být. Nepotřebuju, aby to věděli všichni, pokud sám nebudeš chtít." Cítí z něj, že ho rozhodně tajit nechce, ale stejně mu tu možnost musel nabídnout. Tuší, co by se kolem toho mohlo spustit a nechce mu přidělávat vrásky, takový prostě není. Krátce se zasměje, když se Issey začne opravovat. 

"Neříkám, že jich bylo málo ani moc." Nechce se bavit o svých bývalých milencích, už nějaké zkušenosti má, ale nikdy v tom nebylo nic tak citově hlubokého, jako to cítí právě teď. Myslel si, že to ani není možné a byl přesvědčený o tom, že už zamilovaný byl, jenže tohle je prostě jiné od první chvíle. 

"Ale myslím, že mám s čím porovnávat, abych byl schopný tohle posoudit." Nejradši by mu řekl, že ho prostě miluje, ale popravdě se snad poprvé v životě ostýchá. Asi mu to přijde příliš rychlé. Chtěl to celé tak nějak přeskočit, aby se ho Issey dál nevyptával, navíc na něj má opravdu už zase chuť, ale je zastaven. Trochu nechápavě povytáhne obočí a nechá se sundat zpátky na postel. Trochu se podzvedne na předloktí, aby na něj viděl a zvědavě natahuje krk, protože chce vidět, co s sebou přinese. Napadá ho spousta věcí, dokonce se mu v hlavě objeví i nějaké hračky, se kterými by ho mohl trápit, ale poslední, co by čekal je karta. Ne, vážně ho to ani na vteřinu nenapadlo, i když mu Issey říkal, že chce, aby se měl dobře. Tohle je vážně hrozně rychlé a zároveň mu to způsobuje jen další spokojené pocity. Těká očima od karty k jeho tváři a zase zpátky. Mírně pootevře rty, protože chce něco říct a zároveň asi poprvé v životě nenachází slova. Ví, jak to myslí, necítí z něj, že by ho chtěl jakkoliv uplácet a zároveň ví, že to myslí opravdu upřímně. Koutky mu několikrát těknou nahoru. 

"Na chvíli bych si mohl užít to, že jsem zlatokopka." Uculí se a trochu si tím získává čas, aby si rozmyslel, co mu chce říct. 

"Arigato, Issey-koi." Prohodí jako první, než si od něj převezme kartu a protočí ji mezi prsty. Pořád je z toho trochu nesvůj. 

"Není to na mě rychlé." Dodá ještě jednu věc, aby věděl, že to cítí stejně jen…

"Neumím moc utrácet a kupovat věci, na které nemám." Je vidět, že úplně není, co s tím bude dělat. 

"Je ti jasné, že první, co koupím nebude pro mě ale pro tebe." Uchechtne se a vrátí se k němu a na jeho klín. Kartu pořád svírá mezi prsty. Ještě jednou si ji prohlédne. 

"Jsi vážně první kdo mi dal kartu." Vtipkuje ještě trochu a už se začíná cítit trochu jistější. 

"Většinou jsem dostával jen třeba kytky nebo sladkosti." Pohladí jej plochou dlaně středem hrudi. 

"Neříkám to kvůli té kartě, ale proto, abys věděl, že to vážně prostě je." Nadechne se malinko s pohledem upřeným do jeho očí. Klesne pomalu na předloktí na jeho hruď a krátce jej políbí. 

"Miluju tě, víš. Prostě a jednoduše jsem se do tebe zamiloval." Trhne rameny nahoru. 

"Ušil sis na sebe hrozný bič. Pokud mám jít na nákupy, půjdeš se mnou a jsem zvědavý, jak si užiješ moje převlékání v kabince." Ne, nemá potřebu utrácet jeho peníze, ale v lepších obchodech zas tolik lidí není a obecně by tam mohli mít víc soukromí, rozhodně větší kabinky. 

"Mám chuť ti některé věci oplácet. Samé příjemnosti samozřejmě." Pousměje se, než ho políbí. Rukou, ve které svírá kartu, zašmátrá kamsi do strany, kde tuší noční stolek a katru tam odloží, aby ji náhodou v posteli nezlomili.

Issey

Issey nepotřebuje žádné z těch ujištění, že o nich dvou nemusí nikdo vědět, pokud sám nebude chtít. Už mu řekl, že se rozhodl, stejně jako mu dal jasně najevo, že se nechce schovávat. Neříká, že bude provokovat kamkoliv vejde, ale to neznamená, že se bude bát vzít ho na večeři. Neříká, že ho bude nutně líbat uprostřed ulice, ale nebude se bát ho na té večeři vzít na chvíli za ruku. Tak to prostě bude a jakékoliv problémy z toho bude mít, bere zodpovědnost čistě na sebe. Nikdy by se na něj kvůli tomu nezlobil, ale tím už mu teď nebude plést hlavu. Teď chce, aby tahle debata skončila a všechno se prostě dělo tak, jak to přirozeně půjde a začnou jejich dalším milováním. Tedy jakmile mu dá tu kartu! Musí se krátce zasmát, když se Hyde stejně jako on sám plácá v té odpovědi ohledně počtu jeho milenců. Pokývá hlavou na jeho slova, ale i kdyby Hyde snad porovnávat s čím neměl, stejně by mu všechno věřil do posledního slovíčka. Má pocit, že to člověk uvnitř sebe tak nějak pozná, i když by samozřejmě mohl být zaslepený novými city. Přesto si egoisticky myslí, že to tak není a že to prostě cítí. A pak mu ukáže tu kartu a najednou se trochu bojí, že mu ji Hyde omlátí o hlavu. Řekne mu k tomu dost na to, aby pochopil, jak to myslí a zároveň dost málo na to, aby s tím Hyde mohl nějak naložit podle sebe, aby dal prostor jeho vlastním myšlenkám a reakcím. Vůbec by ale nečekal, jak prozářeně se Hyde usměje a jak vřele mu sdělí, že na chvíli klidně bude zlatokopkou. Vůbec se nezlobí, právě naopak, vypadá, že dokonale chápe všechno, co mu tím chce Issey sdělit a on si znovu uvědomí, jak dobře si vybral zrovna jeho. Vlídně přikývne na jeho poděkování a pak se usměje, když ho Hyde ubezpečí, že tohle není moc rychlé. 

"To nevadí, nemusíš všechno utratit najednou. Kromě toho si myslím, že se to rychle naučíš, je to návykové." Bylo pravdou, že čím víc toho člověk měl, tím víc se mu chtělo utrácet, prostě proto, že se mu ty věci líbily a bylo tady vědomí, že to jde. Znovu se zasměje, když mu Hyde řekne, že první věc bude stejně pro něj. 

"Koupil bys mi dárek za moje peníze, nech si to radši na výplatu." Poradí mu. Ne, že by to nevyšlo nastejno. Hyde se konečně vrátí na jeho klín, ale kartu nepouští a k tomu za poznámka… Issey se musí rozesmát a chvíli to vypadá, že ze sexu nic nebude. 

"To je dobře, protože kdybys karty dostával, nejspíš bys tady dneska nebyl." Řekne mu už docela vážně. Jedna jeho upozaděná část mysli vzpomíná taky na Teru a na to, že on by si mávání kartami zatím ani dovolit nemohl, ale prostě mu ho nemůže být líto. Nemůže Hyda někomu přenechat, to prostě není možné. To nahlas pronesené vyznání ho zasáhne víc, než by očekával. Už to přece ví, ale stejně je to takové jiné, když se to řekne z očí do očí. Upřímně se usměje. 

"A já miluji tebe." Neváhá s tím, aby mu vyznání oplatil. Povytáhne obočí nahoru, když mu Hyde začne hrozit společnými nákupy, ale jakmile mu nastíní, co by se mohlo dít v kabinkách, byl by naprostý blázen, kdyby mu to odmítl. Je si jistý, že zrovna Hyde tohle dotáhne do konce a on je ochotný riskovat všechno, aby se jím nechal svést. Některé věci v životě prostě musíte zkusit a přece by Kami nedopustili, aby to prasklo a zničilo jim to život? Ne, to se nemůže stát. Pak už ho Hyde ale konečně znovu políbí a společně se vrátí tam, kde byli před děním s kartou. Issey už ho nemíní pustit a možná se to nestane až do samého rána. Mají na sebe celou noc a celý život a jeho napadne, že ten víkend s Takeshim by mohl být opravdu fajn dovolená. Jenom začíná mít strach, aby svého přítele potkal alespoň u snídaně. Ale Take si snad najde jistou okatou náhradu… Pak už nemyslí na nic, než na Hyda.