Issey x Hyde - Vypadá to, jak kdyby byli rodiče doma. - část 2.

(Isseyův dům)

Hyde

Hyde se vážně málem rozpustí, když mu Issey mnohem víc pochválí oči. Prostě ho těší, že má to, co většina Japonců ne a touží po tom. Proto na ně klade důraz a zvýrazňuje je, aby tím okolí štval ještě víc. 

"Udělám všechno proto, aby to fungovalo, co nejvíce. Zabírá to přesně na ten typ, který jsem chtěl." Myslí samozřejmě jeho, podvědomě to totiž věděl od první chvíle, ale samozřejmě se tomu urputně bránil. Nemělo to smysl a jako alibi to taky moc nepomáhá, ale zkusil to. 

"Chceš slyšet, že ses prostě jednoduše povedl? No dobře, rád ti to řeknu." Plácne ho po dlaních, a pak těmi svými sklouzne po jeho hrudníku. Issey nic z toho nepotřebuje, podle Hyda by to akorát něčím navíc zkazil. Ano, je v tom až po uši a už nemá sílu si nic namlouvat. Trochu se nafoukne, protože Issey začíná vystrkovat drápky, které měl prostě vždycky a teď jen využívá Hydovy slabosti.

"To děláš od samého začátku." Připomene mu první dny s ním, aby bylo jasné, že si všechno do puntíku pamatuje. Pak si ho prohlédne o trochu déle a zase se spokojeně pousměje.

"Máš štěstí, že na to chceš mít čas." Najde své ztracené růžky zase on sám a jeho nitro se znatelně uklidní. Vážně by nechtěl všechno ohrozit kvůli jediné noci, i když by teď jen těžko odolával. Jakmile je pořádně nad ním a může se pohodlně uvelebit, obočí mu jde nahoru a musí se zasmát.

"Mám hlavu plnou prasečinek od okamžiku, kdy jsi mě přepadl na záchodcích. Měl bys z toho mít radost a ne mi to vyčítat, ale stehna můžeš klidně dál chválit." Zavrtí se na jeho bocích, aby mu to celé trochu ztížil a nemohl se tolik soustředit. Povytáhne bradu výš, když dojde i na zadek a je jasné, že později mu ho rád předvede v plné kráse, třeba když mu možná spíš ráno půjde znárodnit koupelnu a ne, ani stydět se nebude.

"Dočkej času, budeš mít příležitost." Už se ani nezvládne nafukovat nad jeho poznámkami. Prostě se moc těší, aby něco podobného vůbec dokázal. 

"Vlastně budu rád, když to trochu změním, až se zavřou dveře." Bude ho hrozně provokovat, aby se usmíval mnohem častěji a bude k tomu mít spoustu příležitostí, až zase začne jejich společný pracovní den, hlavně v autě k tomu bude dost prostoru a nikdo je neuvidí. Aby nakonec nepotřebovali dalšího řidiče, protože Hyde bude mít plné ruce práce. 

"Zvykneš si." To je to poslední, co dokáže říct, pak už se plně pohrouží do polibků a nic jiného, kromě Isseyových rtů a jeho těla neexistuje. Vrtí se obratně na jeho klíně, boky už tancují v pravidelném rytmu, i když on sám je ještě oblečený. Bude muset svého milence na chvíli zaměstnat jinak, než se těch prokletých hader zbaví. Velmi špatně se mu odtrhává od jeho rtů, ale nakonec to dokáže a začne si svými polibky značit cestičku dolů, až do Isseyova klína. Tam k němu na chvíli zvedne oči a rozverně se pousměje.

"Mohl bych začít chválit i tady, ale myslím, že moc mluvit nebudu moct." Bez dalšího otálení jej vezme mezi rty a u toho si začne stahovat kalhoty pod boky a dál, co to jen jde. Brzo už toho víc takto nezmůže. Znovu se podívá nahoru a v očích mu zasvítí. Jednou dlaní, kterou si pomáhal v klíně, se zapře vedle Isseyova boku a jeho chloubu v ten okamžik nechá vklouznout do nejdál do svých úst. Trochu vytočí své tělo na bok a konečně se zbaví svých vlastních kalhot. Je to tak tak, protože už se potřebuje nadechnout a tak pozvedne hlavu a propustí Isseyovu chloub z jejich horkosti. Líbne ho na stehno a už bez kalhot i prádla se zase vrátí na jeho klín, zapírajíc se dlaněmi o jeho hrudník.

"Hrozně by ti to trvalo." Okomentuje to, že si s oblečením pomohl sám a hladově si oblízne rty. 

"Ale některé věci přece jen nechám na tobě." Znovu se pohne v bocích a předkloní se, aby jej mohl znovu začít líbat. Svým vlastním klínem s jistou pravidelností dráždí ten Isseyův a čeká na okamžik, kdy už to na něj bude příliš. Má potřebu ho neustále provokovat a ani teď to nebude jiné.

Issey

Musí nad ním maličko zavrtět hlavou a usmát se, když mu Hyde řekne, že svoje oči udělá ještě většími, ale má pravdu, zabírá to. Ano, doopravdy ho přepadl, tedy spíš ho tam odvlekl a ten jeho pohled, jak se tvářil, když ho vláčel za sebou, ten nikdy nezapomene a nejraději by si ho nahrál na video. Tohle by s ním Teru nikdy neudělal, na toho se totiž musí úplně stejně. Nehodili se k sobě, tak je to. Povytáhne obočí nahoru, když mu Hyde řekne, že chce zlobit v práci. Docela si to dovede představit. Naštěstí je to jeho řidič a ne sekretářka, protože v tu chvíli by nenechal Isseye už nikdy pracovat a brzy by přišli na mizinu. Takhle bude většinu času někde v garáži a pro oba to bude bezpečnější. A až se vrátí jeho strýc… nechce se mu nechat Hyda, aby dělal dál taxikáře po nocích. Nemá nic proti tomu povolání, i když kdyby se ho někdo zeptal, řekl by mu na plnou pusu, že by ho rád viděl na nějakém prestižnějším místě. Ano, je snob, jinak to s jeho penězi ani nejde, ale není to tak, že by se za něj styděl, kdyby tu práci dál dělal, chce pro něj prostě jenom něco lepšího. Sám ani neví co, ale ať mu nikdo neříká, že on nebo Takeshi nenajedou nějaké pěkné místečko nad emaily. +Ne, ten ne, už má Teru, nemusí celý den koukat ještě na Hyda.+ Rovnou si to v duchu zakáže. Nebo si je prohodí. V duchu se tomu musí zasmát. Aby měli pěkně pod dohledem přítele toho druhého a taky hezky na očích, kdo kdy kam chodí, to by bylo zábavné. Jeho myšlenky se začnou postupně rozplývat a mizet, jak se na něm Hyde vrtí čím dál tím víc a jak pomalu klouže po jeho těle dolů. Nechává na něm ruce, dokud na něj dosáhne a chvílemi se dívá za ním a chvílemi nahoru na strop. Spokojeně při tom vrní, dokud Hyde neřekne něco, co v něm vyvolá myšlenky jenom na jedinou věc. A ono se to vzápětí taky stane. Issey otevře pusu, zalapá po dechu, trochu se prohne v zádech dopředu a pak jeho hrdlo opustí jeho hlas. Není to nijak hlasité, spíš opravdu požitkářské. V tomhle si s Hydem budou podobní, přece ho viděl jíst a tohle nebude jiné. Hyde se u toho hodně vrtí, očividně se pokouší svlékat, zatímco jej má v puse a on by mu nejraději řekl, ať to udělá normálně, protože chvílemi má pocit, že ho snad nedopatřením kousne, ale nic takového se nestane. Je to trochu cirkusový a adrenalinový zážitek, Hyde očividně neví, co by měl dělat dřív a chce všechno najednou. Je to roztomilé a taky trochu o nervy, jako všechno, co se kolem něj točí. Issey si oddechne, když je konečně nahý. 

"Hee?" Udělá jenom, když se Hyde ocitne zase na jeho klíně. Trvalo, to myslel vrchol? Proto to nedokončil ústy? Ne, myslel spíš to oblečení, ale přemýšlet v podobných situacích nad takovými složitostmi, je teď na něj moc, i když jindy se měl za docela chytrého muže. Hyde se pravidelně pohybuje na jeho klíně a simuluje tak něco, co už oba dva chtějí a tak ho konečně chytne za ten akurátní zadek a pořádně si s ním v dlaních pohraje. Pozvedne se, aby dosáhl na jeho rty a stáhl ho tak níž k sobě k dalším polibkům a jak se v nich ztrácí, jeho prsty bloudí čím dál hlouběji v Hydově těle. Doopravdy si to užívá, poznává ho, poslouchá jeho neskutečný hlas a pak přijde chvilka, kdy se Hyde šikovně pohne, Issey toho využije a prostě do něj opatrně vstoupí. Je to pozvolné, ale už nepřestává a vrní do jeho rtů, dokud ještě může trochu normálně dýchat. 

"Máš nádherné nitro." Řekne mu a musí se ovládat, aby zrovna teď nevyprskl smíchy. Obvykle to lidé chtěli slyšet víc, než ódy na zevnějšek, ale… kdo ví, jak to teď myslel, že ano?

Hyde

Kdyby jen tušil, co se Isseyovi prohání hlavou ohledně jeho taxikaření, si by se nafouknul znovu. Sice asi jen na chvilku, ale asi by se to stalo. Měl svou bývalou práci hodně rád a taky by rád zůstal v blízkosti Isseye. Z druhé strany by rozhodně nechtěl vzít práci svému strýci, který už neměl daleko k odpočinku. Asi by si jen těžko hledal nové místo a poslední, co by Hyde chtěl, je to, aby si myslel, že je špatný řidič. Naštěstí nic z toho Issey neřekl nahlas. Jediné, co by ho asi pobavilo, by byla možnost pracovat pro Takeshiho. Kdyby se ta hezky vyměnili, asi by svého milence provokoval narážkami o tom, co se v kanceláři děje a co ne a Issey by mu to zdatně oplácel s Teru. Chudáček, úplně ho teď pustil z hlavy. Už jen to zalapání po dechu, které způsobil, mu vyhnalo koutky nahoru. Je rád, že se mu to líbí a ani si nestěžuje, když se dole kroutí všemi směry. Obecně by klidně chodil nahý, kdyby mohl, a teď ho to oblečení štve ještě víc. Je to pro něj zbytečné zdržování od teď velmi podstatných věcí. Trápil by ho ještě chvíli a tentokrát opravdu pořádně a soustředně, ale to nejspíš vyzkouší až v dalším kole. Teď už chce jen jediné, aby mu byl co nejblíže, a to tady dole zas tak dobře nejde. Je rád, že Issey zrovna neprotestuje a ještě ho víc pobízí, aby se svými pohyby pokračoval. Nechá se klidně přitáhnout blíž a oplácí mu se stejnou intenzitou další polibky. Povzdechne si do jeho rtů, když ucítí dotek na pozadí a pak už i mnohem dál. Stiskne víčka k sobě, musí ho na chvíli přestat líbat, aby mohl nechat ložnicí rozeznít svůj melodický hlas. Nechává ho vyznít, čím dál pravidelněji a užívá si péči Isseyových prstů. Když proti svému nitru ucítí něco většího, je to on kdo zalapá po dechu a trochu se prohne v bedrech, aby jim vylepšil zážitek, u toho se hříšně usmívá. Ke sténání nemá daleko. 

"Issey-koi." Broukne, aniž by si plně uvědomil, jak mu vlastně řekl a neubrání se pohnout boky proti jeho klínu, aby ho ucítil opravdu v plné délce. Dlaněmi se zapírá o jeho hrudník a nakonec klesne na předloktí, aby mu byl co nejblíže a zároveň se mohl později pohybovat. 

"Lepší kompliment jsem nemohl dostat." Zareaguje na jeho slova s dalším pousmáním. Však on mu to připomene, až třeba pojedou na nějaké jednání. Je zvědavý, jak dobře se potom bude soustředit. Ještě chvíli si užije svůj odpočinek na jeho těle, než se poprvé pohne a už s tím nepřestane. Začíná jen velmi pomalu a spíš krouží boky, aby se od něj žádnou části těla nemusel oddálit. Dlouho mu to však nevydrží a rozpohybuje své boky mnohem intenzivněji. Posune své dlaně trochu výš, aby mohl sevřít jeho ramena a troch si pomáhat v přímočařejších pohybech. Asi trochu spěchá, ale nedokáže si poručit, aby zpomalil. Jsou spolu přece jen poprvé a tak dlouho to musel vydržet. 

"Udělám všechno proto..." Vyráží ze sebe mezi jednotlivými povzdechy.

"Abys na moje nitro nikdy nezapomněl." Sevře znovu víc jeho ramena a v tu samou chvíli stáhne svaly kolem jeho chlouby, aby mu způsobil ještě větší slast. Jestli ho podobným způsobem brzo nevyžene na vrchol, asi se půjde dobrovolně utopit. Když cítí, že sám je hodně blízko, narovná se do sedu a opře se dlaněmi o Isseyovo břicho. Dělá to pro svůj příjemný pocit, že je ještě hlouběji a taky proto, aby měl Issey ten nejlepší výhled. Několikrát zakloní hlavu, aby tím doplnil své sténání. Má pocit, že byli oba dva současně a doufá, že se mu to jen nezdálo. Vrchol si ho totiž najde takovou silou a intenzitou, že nezvládne vydat ani hlásku. Hlas se mu zadrhne v hrdle, tělo se propne s posledním pohybem boků a pak nechá spadnout hlavu dopředu, když celá slast povolí. Prudce oddechuje a usmívá se takovým způsobem, že by mu mohl kde kdo závidět. Pomalu ji začne zvedat a rovnou se podívá Isseyovi do tváře. 

"Nic hezčího jsem vážně neviděl." Okomentuje jeho výraz. Nemůže z něj spustit oči. Pomalu klesne znovu na předloktí, očividně nemá v úmyslu odsunout se stranou. 

"Dneska se mě jen tak nezbavíš." Prorokuje jim dlouho noc a pak si opře čelo o jeho klíční kost, aby se trochu víc vydýchal.

Issey

Hydův hlas se pravidelně nese ložnicí a Issey by jej možná neměl narušovat svými poznámkami, když mu zrovna říká tak krásně Issey-koi, ale nemůže si pomoct. Někde hluboko uvnitř je malý uličník, kterého Hyde pořád dostává na povrch a on s tím ani nechce bojovat. Alespoň s někým v životě chce být sám sebou. Měl Takeshiho a s ním to šlo, ale ten nebyl vždycky po ruce a občas spolu celé měsíce taky jenom telefonovali, ale teď se snad některé věci změní. Je to nakonec Hyde, kdo si pomůže k jejich úplnému splynutí a trochu přeskočí některé šetrné postupy, ale Issey by si jen těžko mohl stěžovat. Nechává mu dostatek času, když se na něj položí a očividně si zvyká. Zatím jej dlaněmi hladí po zádech a pažích, ale jakmile se Hyde rozhodne k prvním líným pohybům, je si jistý, že už toho jen tak nenechají. Brzy z něj musí svoje dlaně stáhnout a posune je na jeho boky, protože Hyde se trochu víc narovná a zapírá se teď dlaněmi o jeho ramena. Nechává ho dělat, co chce a co je mu příjemné, protože on sám je dokonale spokojený s tím, co se právě teď děje a nic víc ani nepotřebuje. Přikývne na jeho slova, protože o tom nepochybuje a ani teď nemá moc prostoru k přemýšlení, ale rozhodně by si netipl, co mu Hyde provede vzápětí. V první chvíli se snad i lekne, když se kolem něj tak stáhne, ale není to nic nepříjemného, ba přímo naopak. Issey trochu vytřeští oči před sebe, protože ho to raketově postrčí směrem k vrcholu, i když se ještě pořád drží. Bylo to něco, co by si rozhodně párkrát zopakoval a zároveň už nechce, protože si je jistý, že by skončil. Hyde ale zrovna v tuhle chvíli nevypadá jako výkvět trpělivosti. Vypadá jako náruživý typ a stejně Issey nepředpokládal, jak moc to už potřeboval a jak rychle je požene nahoru. Nevadí mu to, alespoň ví, že není z cukru a že si k němu může dovolit mnohem víc. Chtěl být něžný a dlouho si ho oťukávat, ale Hyde některé kroky přeskakuje, jako by spolu měli chodit už dávno a měli velké zpoždění. Očividně není jediný, kdo má trochu problémy se sebeovládáním, protože Hyde se na něm narovná úplně, on má pocit, že už je v něm ponořený snad úplně celý a ne jen jeho jedna konkrétní část a když se dívá na to, jak zaklání hlavu, poslouchá jeho hlas a ještě musí čelit tomu opakovanému stahování, je na vrcholu rychleji, než by řekl Akcie jdou nahoru. I on sám se proti němu musí prohnout a chvíli tak setrvá. Neví, jestli se má víc snažit popadnout Hydovy ruce a chvíli je drtit nebo jestli postačí prostěradlo, ani si moc neuvědomuje svoje jednání, ale trvá to docela dlouho, než se přes něj přelije ta nejsilnější vlna, jeho tělo trochu povolí a on konečně dlouze vydechne v závěrečném uvolnění. Pak pootevře oči, najde jimi svého milence a prohlédne si jeho spokojenou tvář a potem slepené vlasy na čele. 

"To je jako dobíhat poslední spoj." Řekne a už ho těmi poznámkami zase trochu provokuje. Neříká takové nemístné věci jen tak z přirozenosti, ale proto, že to dopadne na úrodnou půdu, tím si je jistý. Je to přesně v duchu hesla Co se škádlívá, rádo se mívá. 

"Moji rodiče mě rychle donutili vyrůst a vstoupit do světa dospělých. Nemůžu za to, doháním si pubertu." Dodá a usměje se tím svým klukovským úsměvem, o kterém ví, že na Hyda působí. Hyde je výrazně něžnější a romantičtější, když mu řekne, že nikdy nic hezčího neviděl, Issey se musí upřímně usmát a natáhne po něm svoje ruce, aby si ho mohl přitáhnout do svého objetí. 

"Já taky ne." Broukne mu do ouška. 

"Za ten malý souboj to stálo." Zasměje se Hydovým slovům o tom, že se ho dneska jen tak nezbaví. 

"Možná by nemuselo jít jenom o dnešek." Řekne něco, o čem už párkrát přemýšlel, ale ještě se to nevyslovilo nahlas a na přímo.