Sena x Takeshi - Nerad bych byl bláznem, i když si to o mně hodně lidí myslí. - část 5.

(nový apartmán)

Sena

"Tsss..." Udělá jenom na ty jeho objevovací sliby a pohodí hlavou dozadu, ale moc dobře ví, že všechno se nedá strhnout v jednu noc a už se vážně těší, co všechno se bude dít a kdy přesně. Potřeboval podobné koření v ložnici a Takeshi očividně taky. V tomhle si budou rozumět. Dneska už má Sena jednu soulož za sebou a teď druhý orgasmus, ale Takeshi ho tentokrát nenechá vydechnout jako před ním. Navlhčí si prsty o Senův vrchol a zamíří s nimi rovnou dozadu. Z počátku je to snad i trochu nepříjemné, protože je tam Sena už hodně citlivý, ale díky tomu mu znovu zablýská v očích a tím spíš by mu to chtěl nějak vrátit. Takeshi za chvíli bude muset použít svoje policejní želízka, aby ho udržel na místě. Místo, aby se toho pohledu Takeshi lekl, pronáší něco o tom, že ho chce takhle mučit celou noc. Jistě, byl zvyklý na mnohem horší existence, výhrůžky smrtí a jadrné nadávky, ale Sena uměl taky překvapovat a rozhodně mu provede něco, po čem si i on rozmyslí, jak moc ho bude provokovat. Pro sebe se usměje, protože má dojem, že čím víc do sebe navzájem půjdou, tím lepší to bude a tím sladší bude nová pomsta. Už se zase prohýbá v zádech v extázi, boří temeno hlavy do polštáře a vystavuje mu tak svoje hrdlo a hlasitě sténá, když uslyší jeho hlas, jak mu skládá nový kompliment. Ani si při tom nevšimne chvíle, kdy se Takeshi napije z lahve, jenom ho nechá podat si jeho rty, když ho chce políbit. Tekutina ho díky tomu překvapí, ale nezakucká se. Vlastě je to příjemné osvěžení, protože po všem tom sténání jednomu vážně vyschne v krku. Takeshiho ve svém nitru už nechává volně pohybovat jako by tam byl přímo on sám a znovu si vůbec nevšimne, co se na něj chystá. Po tomhle si bude už vážně hodně nadávat, ale není schopný držet pozornost, když se s ním dějí podobné věci. Vlastně ani nechce. Jenže pak nad ním Takeshi vyhrává. Kruci, chce si prostě jen lehnout a užívat si to, ale to by nesměl být tak moc soutěživý. Oba dva jsou. Tohle všechno trvá nekonečně dlouho, pořád si navzájem hrají s tekutinou, ale pak přijde další Takeshiho eso. Senovi to je jasné snad už v té první vteřině, co uslyší známý zvuk, ale jakmile se ho ta věc dotkne, má pocit, že rovnou vybuchne. Jenže tentokrát nemá vysvobození přijít tak snadno. Díky tomu, že už má dneska Sena něco za sebou, mu to totiž vůbec nejde a tohle bude dlouhé mučení. Je to takový ten pocit, jako když máte vrchol neustále na dosah, ale něco vám nedovolí se ho dotknout a tak vás to zlobí, máte chuť se na to vykašlat a pomyslet si něco o zkaženém večeru, ale přece nepůjdete spát bez toho? Nějak to jít musí! A takhle nějak se teď Sena cítí, když se zoufale snaží probojovat na svůj další vrchol. Ví, že když bude Takeshi chtít, tak mu na něj pomůže, ale to je právě to. Když bude chtít… A on zatím vůbec nechce. Čím déle to trvá, tím je Sena nepříčetnější a začíná se tahat dokonce i za vlasy. Nejspíš si je vytrhá a nadávat bude potom. 

"Ihned to dodělej, slyšíš mě? Dodělej to nebo řeknu J, že mě to tady nebaví!" Křičí na něj nazlobeně a zároveň sténá jako smyslu zbavený. Snaží se rukama natáhnout pro jeho boky, aby on sám vystřídal tu zatracenou věc. A kruci, bude si muset dávat pozor na pusu nebo tohle bude pro Takeshiho jako detektor lži a on mu všechno vyslepičí! +Ještě, že na to nepřišel už tehdy v té zadržovací cele!+ To by kolegové asi koukali.

Takeshi

Takeshi pořád čeká na okamžik, kdy mu Sena vynadá. Ne, nevěří tomu, že by  se mu to nelíbilo, ale spíš tuší, že by mu to chtěl všechno vracet. Když se to ve výsledku spočítá, tak to možná ani nepřežije. Ta myšlenka ho zvláštně pobaví a vlastně se na to těší. Co by si taky mohl víc přát, než si užít podobnou pozornost. Zatím ale nemá v plánu toho nechávat. Moc dobře vnímá Senovo tělo, naučil se za roky svého života pozorovat jednotlivé náznaky a teď je jich víc než dost. Spíš na něj křičí, aby toho jen tak nenechával. Tohle je vlastně taky na pěknou závislost a je jasné, že to není naposled, kdy mu něco podobného provádí. Samozřejmě musí být dostatečně kreativní, aby Senu do poslední chvíle nenapadlo, co má v plánu. Nebude to jednoduché, ale taky ne nemožné. Je moc hezké jej pozorovat, jak od něj přijímá všechno pozornost, stejně jako trochu toho alkoholu. Mají ho tu dost, aby si mohli hrát ještě chvíli a zároveň by si sklenku taky rád užil na konci. Je zvědavý, jak se bude tvářit, když na něj vytasí další hračku. To překvapení je kouzelné a vibrátor se očividně stará o ještě příjemnější pocity. Jak by taky nemohl, takhle věc je k tomu velmi dobře uzpůsobená, i když se s tím taky musí umět, aby to po tom všem nebylo spíš nepříjemné. Zdá se ale, že se mu to dost dobře daří. Drží ho na pár kroků od vrcholu a užívá si nepříčetnost, kterou má ve tváři. Je to jako ta nejlepší odměna. Obočí mu jde malinko nahoru, jakmile mu Sena začne nařizovat, co má dělat a je jasné, že dál už ho příliš napínat nemůže. Tohle by mohl velmi rychle zkazit a to rozhodně nechce. Jenže si postupně přebere i jeho poslední větu a jeho výraz by nemohl být překvapenější. Proč si zrovna teď vzpomněl na J? Čekal by třeba Hakueie, se kterým se potkali, ale on vysloví zrovna jeho jméno. Jistá obezřetnost se Takeshimu objeví v očích. Nebyl zvědavý, ale tohle mu rozhodně nedá spát. 

"Tak nebaví?" Prohodí tichým hlasem a pokřiveným pousmáním. 

"Tak to abych zařídil, aby tě to bavilo." Dodá ještě, ale nepřestává ho trápit.

"Copak ti J nabízel, že to za tohle chceš vyměnit?" Zeptá se ho napřímo zakrouží hračkou uvnitř jeho nitra. Jen velmi pomalu, pořád ještě nechce, aby si sáhl na vrchol. Potřebuje od něj slyšet odpovědi. Nejde o to, že by žárlil. Ten pocit se sice dostavil, ale není to prioritně o něm. Spíš chce vědět, jakou nabídku dostal a jak moc by o ní mohl uvažovat. Přece jen si moc dobře pamatuje, odkud Sena je a kým byl. Potřebuje vědět, jak moc si užíval svůj nedávný život a jestli by se k němu chtěl vrátit. Kdyby ano, musel by se s tím Takeshi vypořádat, jen ještě neví jak. Pomalu se začne přesouvat na posteli k němu. Vibrátor zatím nechává na místě, dokud se nedostane mezi jeho stehna. Zapírá se volnou dlaní vedle jeho boků a znovu se skloní pro další polibek. V tu chvíli hračka opustí jeho nitro a vymění ji za sebe samého. Od začátku měl v plánu si ten vrchol užít s ním, jen potřeboval trochu času. Povzdechne si, jakmile do něj začne pronikat a nechá na chvíli víčka klesnout. Už s prvními pohyby je jasné, že si počká na odpověď, než to celé požene rychlejším tempem. 

"Nechci ti v ničem bránit, jen mi musíš prozradit, o čem přemýšlíš, Sena-koi." Pošeptá mu do rtů, než si je znovu na chvíli ukradne a dopřeje mu několik krouživých pohybů uvnitř jeho nitra. Už se zapírá o obě dlaně. Snaží se nezavírat znovu oči. Je si jistý, že mu Senova tvář prozradí úplně všechno.

"Pokud budeme spolu, není mým cílem tě v čemkoliv omezovat. Nikdy jsem to nedělal a nehodlám s tím začínat ani teď. Vždycky budu respektovat tvá přání." Prozradí mu, jak to celé má nastavené a vždycky měl. Chce ho ujistit, že mu může říct úplně cokoliv, aniž by se něco mezi nimi změnilo. Znovu se k němu přiblíží rty, ale tentokrát zamíří ke kůži v místě klíční kosti, kterou olíbá po celé délce.

Sena

Sena vidí ten Takeshiho výraz snad několik vteřin před tím, než se na jeho obličeji doopravdy objeví a ví, že mu to neuniklo. Ani si nemyslel, že by se to stalo, ale zároveň nečekal, že svoje malé tajemství propálí tak brzy. Chtěl se vším počkat, až bude po všem a jak se věci budou vyvíjet dál a místo toho na něj Takeshi začíná mhouřit oči. Sena snad ani nechce vědět, jaká reakce by přišla od J, kdyby viděl, jak rychle se z něj dají vymámit některé věci. Na druhou stranu může být klidný, protože nikdo jiný, než Takeshi by ho podobným způsobem vyslýchat nemohl. Nikdy by to na Senu nemělo takový účinek a v případě násilí by to bylo jen naopak. Našpulí rty a umanutě se podívá na strop, když mu Takeshi slibuje, že bavit ho to rozhodně začne, ale zatím si nedovolí znovu něco říkat, aby mu snad neřekl něco dalšího, co nechce. Pousměje se, když dojde na J a tohle celé se začne blížit policejnímu výslechu s jistým druhem mučení. Nechce to vyměnit. Ani jeho ani to, co spolu právě dělají, ale zároveň je zvyklý dosáhnout svého a výhrůžky někdy příjemně fungují. 

"Buď klidný, J už mi nic takového nabídnout nemůže, protože jeho postel už není studená." Provokuje ho, že kdyby byla, mohl by do ní vlézt, ale pak vyprskne smíchy a přitiskne si dlaň na ústa. 

"Tedy kdo ví, když se v ní válí koroner a jeho práce!" Směje se tak dlouho, dokud jenom může a jeho smích se začne měnit a nové steny. Ta věc je přímo šílená a nejde to vydržet. Cukne tváří do strany. 

"Nic ti neřeknu." Hraje si s ním jako v nějakém filmu. V ten okamžik se Takeshi začne pohybovat nad něj a Sena se trochu probere a stočí za ním oči. Očividně ho chce přinutit k mluvení trochu jinak, než pomocí té věci. A je to tak, protože jakmile se jejich rty spojí, vibrátor opustí jeho tělo a nahradí jej jeho láska. Jakmile cítí teplo jeho klína, které hračka nikdy nahradit nemůže, spokojeně zapřede do jeho rtů a pevně se ho chytí kolem krku. Zvedne nožky, aby mohl kotníky překřížit někde pod jeho zadkem a taky se ho pevně chytit a pokouší se ho polibky přinutit zapomenout na všechno, o čem se před chvílí bavili. Svými boky mu divoce vychází naproti, cítí, že jeho vrchol přijde brzy a ten Takeshiho nejspíš taky a při něm určitě nikdo nebude chtít mluvit ani nic řešit. Když už ho není schopný dál líbat, rty přitiskne k jeho uchu, aby náhodou nepřišel o nic z jeho sténání a pak jej nechá vyznít naplno, když se v zádech propne proti němu v nové vlně orgasmu. Dosáhl svého a nic mu neřekl ani když ho Takeshi hezky přemlouval, ale to neznamená, že by jeho slova neslyšel nebo nevnímal. Vlastně to fungovalo mnohem víc, než hra s vibrátorem a jiné donucovací prostředky, protože tady se hrálo na důvěru mezi nimi a na nenásilné postrkování Seny k tomu, aby se sám rozhodl, co poví a co ne. Nemá ponětí, jestli by Takeshi mohl na cokoliv žárlit, ale nutí ho to přemýšlet o tom, jestli by mezi sebou neměli mít ve všem čistý stůl. Měli… on by taky chtěl, aby mu Take všechno říkal a nic si nenechával pro sebe. Pomalu nechá nohy klesnout dolů, pootočí tvář a zase se mu podívá do očí. Vypadá roztomile a spokojeně a čelo má celé zpocené. Sena sáhne vedle sebe na stolek pro kapesníčky a trochu mu jej otře. Zatím od něj ani z pod něj neutíká. Slibovali si přece dlouho noc. 

"Povídali jsme si o Aquim a o tom, že mu chybím." Začne tou jednodušší částí a v jeho očích je asi jasně patrné, že je to jediný přítel, kterého Sena má a kterého nejspíš moc často neuvidí, když nebude s nimi. 

"A pak mi řekl, že Hakueiova sbírka nebude kompletní, dokud v ní nebudu taky a že by pro mě měli práci. J už je trochu jako mateřská školka, nemyslíš?" Snaží se to odlehčit a zasměje se tomu, protože za ně za všechny přece musí nést zodpovědnost. Sena ale taky ví, že Take tam má syna a to jednoho nechá hodně přemýšlet. 

"Nemysli na to, vím co jsem ti slíbil a co jsem chtěl." Dodá a pohladí ho po tváři. Řekl mu, že s touhle kariérou skončí.

Takeshi

Byl vážně zvědavý, jestli se Sena nechá přemluvit. Z jedné strany to vážně chtěl vědět, i když by na něj zase tolik nenaléhal, z druhé Takeshiho taky zajímalo, jak moc mu věří, aby se mu svěřil. Začíná totiž tušit, že za Senovými slovy o J, bude něco víc. Jinak by to podle něj neřekl. Samozřejmě se může mýlit, ale spíš ne. Podívá se na něj překvapeným výrazem, když mu Sena prozradí něco, o čem neměl tušení. Rukiho znal, nesčetněkrát s ním mluvil a považoval ho za nejlepšího v jeho oboru. Držel se sice dál od všech a možná proto působil dojmem, že by se u něj nic podobného stát nemohlo. Nakonec to ale Sena dopálí vtipem, který ho nutí se krátce zasmát. Tohle prostě sedlo a má sto chutí to poslat dál. Dobrý vtip se musel řádně ocenit. 

"Víš, co se říká o tiché vodě. Kdo ví, jak moc J ovlivnil." Blýskne se mu v očích a nasadí takový výraz, že není jisté, jestli to opravdu ví, nebo jen střílí od boku. Možná tím chce taky trochu Senu potrápit a vrátit mu to. Dokáže si představit, že Ruki s jeho ostrým jazýčkem tomu šílenci pěkně zatopí. V Hakueově domě musí být rozhodně veselo. Show…Ne, myslí na něj každý den a každou minutu, ale teď se ho pokusí zatlačit trochu do pozadí. Zas by o tom musel začít víc přemýšlet, i když už ví, proč opravdu odešel. Kdo ví, co by udělal Takeshi v jeho věku, kdyby se mu stalo něco podobného. Ušklíbne se malinko, když Sena dostojí své povaze a je mu jasné, že takto nevyhraje. Nejde na něj tlačit, až to bude chtít říct, udělá to. Nečeká tedy na odpověď a rovnou rozběhne boky v rychlejším tempu, které brzo oběma zařídí vrchol. Tiskne se k Senovi, užívá si jeho rty i kůži na krku a hrudi. Stačí, aby trochu povolil sevření, a může se tam dostat. Extáze se nezadržitelně blíží a něco mu našeptává, že to bude snad ještě lepší, než poprvé. Ne lepší, jen jiné, v tom je ten hlavní rozdíl. Se Senou je každá jejich společná chvíle naprosto originální. Takeshiho tělo se pomalu rosí potem a přizná si, že je to namáhavé držet se v tomto tempu a ještě nad ním. Možná je to pro dnešní noc jeho poslední hrdinský výkon a tak se rozhodne Senu co nejvíce zničit. Vrchol ho dožene ve stejné chvíli, jako jeho lásku a má co dělat, aby se nezhroutil na tělo pod sebou. Teď je zase dobře, že si pořád udržuje patřičnou fyzičku, velice se mu hodí. Jakmile se jejich pohledy střetnou, zlehka se pousměje a dlouze vydechne. Ještě chvíli nad ním zůstává a sleduje ho, co dělá. K jeho překvapení se Sena rozhodne mluvit. Vlastně ho ani nepřekvapí, že jej lákali k sobě. Mělo ho to napadnout a možná to podvědomě i tušil. 

"Zase se potkáte." Zareaguje na slova o Aquim. Určitě se uvidí, během toho, co se bude dít. Když všechno dopadne dobře tak třeba i potom. Uchechtne se na téma školky.

"Bere si k sobě víc lidí, než bych kdy čekal. Možná to bude nakonec dobře, třeba ho trochu změní." Vidí v tom všem jistý smysl. Odvrátí na chvíli pohledem, protože jsou zase blízko Showovi. Jenže Sena dodá ještě něco, co ho donutí se na něj podívat a pousmát se znovu. Přivře víčka pod jeho dotekem a pak se pomalu odsune stranou. 

"Vlastně bych nic hezčího nemohl slyšet. Sena-chan, můžeš dělat, cokoliv budeš chtít, nikdy ti nebudu bránit a bude respektovat tvé rozhodnutí. Budu rád, když od toho života upustíš. Jen kvůli tomu, že bych měl o tebe strach. Nikdy bych tě k tomu však nenutil, proti tvé vůli." Sáhne po jeho těle a přesune ho k sobě. 

"Pojďme si ten to večer, spíš noc ještě trochu užít." Pošeptá mu do vlasů a nabídne mu šampaňské. Chce ho poznat opravdu do hloubky a tak velkou část noci stráví povídáním a taky smíchem. Dojde ještě na další něžnosti a milování a není jen jedno. Čas, který sobě věnují, je něco, co se nedá zaplatit a zdá se, že si to oba moc dobře uvědomují. Když se objeví první sluneční paprsky, už oba spokojeně oddechují ve své blízkosti a sny jsou mnohem světlejší, než to, co je nejspíš čeká.