Hromadné - Oni dva tě nepotřebují, mají sebe. - část 3.

(zadní prostory klubu)

Show, Kazuki

Show už pomalu vytěsnává jejich předchozí rozhovor z hlavy. Musí se plně soustředit na to, kam jednou a co tam bude dělat, jinak to pokazí a mohlo by to mít fatální následky pro ně všechny. Vlastně by nebyl zrovna rád, kdyby to odnesli i ti dva co sedí vedle něj. Aoi si u něj trochu vylepšil skóre tím, že jede taky a očividně mu to není jedno. Je schopný kvůli Yumetovi překousnout hodně. Kazuki na tom není o moc jinak a když vidí, jak se ten kluk bojí a stejně jel… No dobře, tak se postará o to, aby se jim nic nestalo. +Jestli mě pak pošleš někam, tak si mě nepřej.+ V duchu vyhrožuje Yumetovi, protože to je taky to jediné, co mu zbývá. Kazuki si po očku prohlíží zbraň a krk se mu stahuje o to víc. Viděl pár kousků na ulici a vždycky měl hluboce zakořeněné, aby se vypařil. Teď tu sedí v autě s mafiánem a jedou zachraňovat Yumeta. Vážně tu zbraň potřebuje? Nejspíš ano. Promne si tvář volnou rukou a opře si spánek o okýnko, aby viděl na noční ulici. Všude je klid, je to až děsivé, skoro to vypadá, že se nic neděje, ale ono se děje vážně hodně. Kazuki se pomalu podívá na Aoiho, když dojde na obvinění, které má na sobě. Neměl vůbec jezdit, mohlo by z toho být daleko víc problémů, než si v první chvíli uvědomil. Show se na něj taky pomalu podívá a koutek se mu malinko pozvedne.

"Obvinění? Vážně?" Skoro vypadá, že ho to zaujalo. 

"Nakonec s tebou nebude taková nuda, jak to v první chvíli vypadalo." Show se potom trochu zarazí, když se ho Aoi zeptá na otázku, kterou vlastně ani nečekal. Sám si úplně není jistý, proč to udělala. Jedno ale ví jistě, není to proto, aby jim někdo ublížil za něj. 

"Hm." Začne jako první. 

"Ber to jako dobrý skutek. Protože já s Yumetem chci být dál. Jestli k tomu potřebuju to, abys mi to posvětil..." Povzdechne si krátce.

"Myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že jsem pro něj ochotný udělat cokoliv." Odmlčí se na chvíli, když se podívá Aoimu do očí. Je jasné, že se mu to nahlas nepřiznává zrovna snadno.

"Vážně?" Ozve se Kazukiho hlas, když je taky začne zase vnímat.

"Bohužel je to tak. Tohle jsem popravdě neměl vůbec v plánu." Odhalí jim show kousek svého myšlení. Pro něj byly takové vztahy vždycky na překážku, ale s Yumetem to je od první chvíle jiné. 

"A taky proto, že do mě pak nebudeš rýpat, až uvidíš, co dokážu." Blýskne se mu v očích a je jasné, že tohle je jeho osobitý vtip. Dokonce mu poskočí pravý koutek.

"Jsme tady." Kývne k budově, která vypadá jako větší bar. Show ví, že je podsklepená, aby měli dostatek místa na své úlovky.

"Mluvit budu hlavně já." Upozorní je znovu a schová zbraň pod svůj kabát

"Držte se vzadu." Doporučí jim a jeho výraz se jako mávnutím proutku změní. Když vystoupí z auta má kolem sebe několik svých mužů. Přejde k Aoimu a Kazukimu, kterým připne na svršky malé odznáčky. Společně s nimi vstoupí do baru a míří rovnou dozadu. Jakási ubohá ochranka mu zastoupí průchod.

"Oba víme, že mě váš šéf velmi rád uvidí." Jeho hlas je dostatečně nekompromisní, aby jeden z nich zmizel a za chvíli už můžou jít dál.

"Yakamoto-san. Dlouho jsme se neviděli." Showovi se blýskne v očích a ani se neukloní. 

"Při naší poslední konverzaci jsem měl pocit, že si rozumíme. Zdá se, že ne." Příliš sladce se pousměje. Kazuki za ním si všechno až příliš prohlíží, a když si to uvědomí, prostě s tím přestane. Nelíbí se mu pohled mužů kolem a rozhodně vidí zbraně. +Pojďme už domů.+ Prosí v duchu, aby se mohli co nejdříve vrátit. 

"Ale pro dnešní večer tu nejsem kvůli trestu. Mám zájem o jeden kousek, který tu máš. Nezkoušej mi tvrdit, že jsi řemeslo pověsil na hřebík, nevyplatí se ti to." Varuje ho Show přísně. 

"Viděl jsem, jak ho tvé gorily sbalily a trochu mi překazili plány." Yakamoto vypadá, že se opravdu vyděsil, když vstoupil do cesty Showovi, očividně už s ním má dost zkušeností a tak začne s omluvami.

"Rád bych ti ho dal, ale mám na takového kluka speciální objednávku, víš, co by se stalo, kdybych ji nedodržel." Zkouší postarší muž opatrně odporovat.

"Dám ti víc. Řekni si cenu, která vyváží tvé ztráty." Začne vyjednávat Showa dělá, že nevidí muže stahující se kolem něj a jeho ochranky. 

"Prodej mi ho a já zapomenu, že jsem tě tu kdy viděl. Myslím, že to je velmi dobrá cena." Yakamoto vypadá, že si pořád není jistý a Showa začíná vážně zajímat, kdo za tím vším stojí, tohle není jen tak.

Aoi, Yumeto

Vypadá to, že jsou každý ponořený uvnitř své hlavy. Show mlčí, hledí před sebe a jeho výraz je odhodlaný a Kazuki se opírá o sklo a málem to vypadá, že by snad usnul. Aoi ví, že to tak není, cítí, jak pevně mu svírá dlaň, až ho bolí prsty a má je celé odkrvené, ale stejně ho neupozorní, aby svoje sevření uvolnil. Sám si vlastně není jistý, o čem chce přemýšlet. Je toho mnoho najednou, od uvědomění, co se stalo Yumetovi, po fakt, že mu lhal o tom, kde pracuje, ať už měl jakkoliv dobrý důvod a taky to, s kým si začal a očividně rozhodně neskončí. I kdyby snad Yume chtěl Showa poslat pryč, šlo to? Čím víc kilometrů ujeli, tím víc Aoimu připadalo, že není cesta zpátky ani pro ně dva. Vůbec netušil, co to pro ně znamená mít za kamaráda mafiánského bosse, ale taky věděl, že i oni měli rodiny a blízké, kteří ke klanu nepatřili. Jenže jakmile bude Show někomu trnem v oku, bude jim napořád hrozit, že na něj půjde přes ně a Yumeta. Teď už to bude vědět každý a kromě toho, je tam ostatní uvidí. Nejspíš si budou myslet, že je Aoi nějaký vysoko postavený člen klanu, někdo nebezpečný a on zatím neměl ani zbraň v ruce. Neměl dokonce ani nůž a Show sám jim nic nedal. Aoi sám sobě musí přiznat, že se cítí podivně nahý a že si nějaký pořádný nůž pořídí hned, jak to bude mužné. Takový, který mu policie nemůže vytknout, ale zároveň aby se ubránil. +Už máš myšlenky na to, že bys někoho bodl? Co by na to řekla psycholožka u soudu?+ Chtěli ho trestat za jakýkoliv náznak sklonu k čemukoliv ačkoliv ho nikdy neuznali vinným. Tenhle svět byl vážně podivný. Mezitím na ulicích běhali vrazi a násilníci, které Yakuza kryla a využívala na špinavou práci a i když o nich policie věděla, nemohla si nic dovolit. Ale na jednoho Aoiho měli síly dost. +Co tě to napadá? To je proti morálce a všem tvým přesvědčením.+ Připomene sám sobě. Ne, nikdy by pro ně nevraždil, ale už chápe, že pro ně dělají taky účetní nebo jiní lidé v kancelářích, co jsou členy klanu, ale nejsou nuceni chodit do akce. Bylo to jako v každé jiné organizaci, každý dělal to, na co měl talent, kromě chudých kluků odnikud, co si svoje museli vybudovat. To byli oni s Kazukim taky, ale Aoi měl vysokou školu a to nebylo zase tak málo. +Vážně?+ Napomene se ještě jednou. Ucítí, jak se na něj oba dva po jeho slovech podívají, ale oči stočí k Showovi. 

"Obviněný z vraždy, ale zklamu tě. Jsem v tom naprosto nevinně." Řekne trochu hořce. Musí se krátce zasmát, když dojde na to, že někdo jako on má Showa v kleštích, protože Show nemá jeho požehnání. 

"Vypadá to, že nakonec mě má Yume tak rád, aby tě to muselo zajímat, co?" To ani není rýpání, spíš zábavné uvědomění. Někdo tak bezvýznamný v Showových očích, jako je Aoi, diktuje podmínky. Humor ho přejde, když jim Show chce ukazovat, co dovede. On by si to klidně nechal ujít, ale už jsou na místě a musí vystoupit. Aoi si povzdechne. Pokusí si nasadit co nejméně čitelný výraz a vypadat jako někdo, kdo má pod sakem dvacet pistolí a v záloze pět bojových umění. Je zvyklý na individua i policii, takže se mu to docela daří a doufá, že Kazuki si s tím taky nějak poradí. Tady se za ruce držet nemůžou. Uvnitř baru se cítí mnohem hůř, než venku na otevřeném prostoru. Tady koupí první odraženou, jakmile někomu selžou nervy. A jakmile projdou i do soukromé místnosti vzadu, Aoi si připadá jako v nějakém filmu, jenže tady není režisér ani kamera. Poslouchá konverzaci, která se odehrává před ním a obličej tohohle

Yakamota se mu vůbec nelíbí. Tihle chlapi jsou schopní všeho a to on není. Stáhne obočí a zamračí se přímo na něj, když dojde na speciální objednávku. Jde o vzhled nebo si Yumeta vážně někdo vyhlédl a objednal? A nebo už vědí, že je to Showův objev? I on si všimne, jak se kolem nich stahuje smyčka a vážně netuší, co bude dělat, jestli k něčemu dojde. Yakamotovi nejde o peníze, cuká se, stojí mezi dvěma bossy to je jasné. Teď rychle přemýšlí, který z nich je horší, ale není přesvědčený o tom, že je to Show. +No tak, ztrať nervy, no tak...+ Prosí ho Aoi v duchu.

Show, Kazuki

Kazukimu připadá, že na něm hrozně vidět, jak je nervózní. Vážně se musel hodně přemlouvat, aby se nerozhlížel kolem a netřeštil oči na všechno a na všechny kolem sebe. V prvním okamžiku si myslel, že není schopný si poručit, ale nakonec to nějakým způsobem zvládl. Musí vypadat hodně komicky, ale maskuje své vyděšené nitro tím, že se trochu mračí a hledí přímo před sebe. Skoro to vypadá, že ho tady nic z toho nezajímá. Show se na něj dokonce podívá a jen neznatelně trhne pravým obočím nahoru. Asi by mu i zatleskal, kdyby na to měl čas a příležitost. Nejspíš by mu jeho výraz i uvěřil. Aoi kupodivu taky vypadá, že sem patří. Show si jen na chvíli dovolí zabloudit k jeho slovům v autě. To obvinění z vraždy ho opravdu zaujalo. Ne, podle něj by nebyl schopný ublížit ani mouše, což je vlastně škoda, ale taky ho napadlo něco jiné. Možná by s tím jeho záznamem mohl něco udělat. Nedělá to nezištně, samozřejmě to má jeden hlavní postranní úmysl, ale podle něj Aoi rozhodně protestovat nebude. Pak by měl k Yumetovu odpouštění možná o kousíček blíž. Musí se na to podívat a probrat to se svým právníkem, jen to chce pěkně postupně, teď tu má jiný problém. Yakamoto si stojí očividně na svém a nechce se Yumeta vzdát. Show to z jedné strany chápe, protože Yume má jisté přednosti, které mu vydělají hromadu peněz a jestli sháněl někdo někoho takového, bude to ještě o to víc. Cena samozřejmě díky zájmu hodně stoupne. Jeho už tohle vybavování nebaví, ale zatím nechtěl budit rozruch. +Aoi-chan, jestli tohle dopadne dobře, vážně vám dám pokoj.+ Začíná být ve svém nitru malinko nervózní, nebude to totiž jednoduché. 

"Hm, mohl bych začít uvažovat o doplatku a výměně." Ozve se Yakamoto, který se nebojí vyjednávat a jeho oči míří na Kazukiho. Showovi v tu chvíli dojde, že nebyl dobrý nápad brát s sebou takového kluka. Nemyslel si, že po těch problémech, které s nimi Yakamoto měl, by měl dost kuráž na to ještě vyjednávat. Spletl a daň za to by mohla být až příliš vysoká. 

"Chci ho vidět, pak začneme pořádně vyjednávat." Stojí si na svém Show a doufá, že Kazuki i Aoi budou držet ústa i teď. Samozřejmě nemá v plánu někoho vyměňovat, ale potřebuje Yumeta tady, aby ho měl na očích a mohl začít jednat po svém. Nechává dlaně složené za sebou a gestem ruky za zády se snaží oběma neznačit, aby byli v klidu. Vážně se začíná modlit, že to pochopí. Kazuki vypadá v první sekundě vyděšeně a začne se rozhlížet kolem, ale gesto ho zaujme a trochu se uklidní. Snad si to přeložil správně a nic mu nehrozí. Rozdá podobným způsobem ještě pár povelů a Yakamoto očividně se Showem souhlasí a posílá své muže, aby Yumeta přivedli. Bod pro ně. Jakmile se Yume objeví v místnost, Showovi se blýskne v očích. Vyrazí k němu, aby si své zboží samozřejmě prohlédl. Dovolí si jen mírné pousmání, aby ho trochu uklidil a zároveň ho nikdo neviděl.

"Je trochu pocuchaný." Okomentuje to Show s tichým odfrknutím. 

"To není moc dobrá vizitka." Dodá ještě a podívá se na Aoiho, co on na to. Díky tomu se na něj přesune i pozornost Yakamota a to mu nahraje do karet. Během vteřiny má v ruce nůž. Pořeže oba dva Yumetovi strážné na pažích, aby ho museli pustit a Yumeta prudkým pohybem odešle do náruče svých mužů. Sám vytáhne zbraň a namíří rovnou Yakamotovi na hlavu. Objeví se víc zbraní, Showovi muži předstoupí před Aoiho a Kazukiho a obsáhnout všechny Yakamotovy gorily. 

"Tak poslouchej a velmi dobře." Show mluví tiše, vlastně zjistil, že takto to působí nejvíc. Přejde k němu blíž a přiloží mu zbraň ke spánku.

"Z nás si nikdo legraci dělat nebude. Dostal jsi poslední varování, že tady nemáš co dělat. Obchod s lidmi se tady nenosí, nesnáším ho. Varování ti však bylo málo. Vezmu si ho a ty už se tu neukážeš, rozumíme si? Buď rád, že ušetřím tvůj život. Je to tvá poslední šance." Varuje ho naposledy. Nikdo nestřílí, protože všichni moc dobře ví, co by rozpoutali tím, kdyby odsud Show neodešel a to nikdo nechce. Show se jednou dlaní opírá o desku stolu, jejíž kraj sevře, než se narovná a zamíří ke dveřím.

"Jdeme, párty skončila." Zavelí nekompromisně. První odchází Yumeto pak Kazuki s Aoim, pak show a nakonec jeho muži. Zatím se pořád k Yumetovi nepřibližuje, dokud nejsou v bezpečí auta. Kazukiho posadí dopředu a sám se usadí vedle Yumeta.

"Je mi líto, měl jsem být rychlejší." Omluví se mu s jistou pokorou v hlase. 

"Ale on.." Ozve se Kazuki a myslí toho muže, co krade kluky. 

"To už nebude problém." Ušklíbne se Show a v kapse zmáčkne malé zařízení a za nimi se ozve drobná exploze, která obsáhla hlavně Yakamotovu místnost, ze které právě odešli. 

"Jsi v pořádku?" Prohlíží si Yumeta a samozřejmě míří hned k doktorovi.

Aoi, Yumeto

Aoimu to chvilku trvá, než si plně uvědomí, o čem to Yakamoto mluví. Doplatky jdou mimo něj a výměna málem taky, když si uvědomí, že Yakamoto zírá přímo na Kazukiho. A taky JAK na něj zírá. Pomalu otočí obličej k němu a povytáhne obočí a chvíli to vypadá, že se na něj vrhne. Pro okolí by to mohlo vypadat, že je to za to, jak drze Yakamoto se Showem mluví, ale jen oni tři věděli, že jestli ke Kazukimu někdo udělá krok, k té vraždě doopravdy dojde a pak už nebude muset řešit, že ji nespáchal. Na pár vteřin ho musí napadnout, jestli by byl skutečně schopný vraždit pro Kazukiho. Neví, ale ublížil by a hodně. Někde v něm to základní prapůvodní myšlení muže a pračlověka bylo jako ve všech predátorech. Show si trvá na tom, že chce Yumeta nejdřív vidět na vlastní oči a tím, jak po něm Aoi střelí očima, si všimne i gesta za jeho zády. Byl to jen rychlý pohled, není si jistý, že to chápe a nechce k jeho zádům přitáhnout nežádoucí pozornost, takže se zase podívá před sebe, ale snad má Show plán, protože jestli je teď prodá, jako ho napadlo, když sem vyráželi, tak doopravdy skončili a mnohem hůř, než kdyby je někdo zapíchl někde na ulici. Upřímně se mu zkroutí vnitřnosti a raději se ani nepokouší představit si, co by se s nimi mohlo dít. O sebe mu ani tak nejde, ale stejně by to asi byla hnusná smrt.

Když pro Yumeta někdo přijde a nařídí mu, aby vstal a šel s nimi, začne se Yume znovu bránit a vzpírat. Když ho sem konečně dovlekli, řekli mu, co jsou zač a kam by měl putovat a on je vyděšený na smrt a rozhodnutý bránit se, aby k tomu nedošlo. Z baru měl dost jasnou představu i zásobu historek o tom, jak tohle všechno chodilo a možná by ho nechali být, kdyby si něco udělal, ale oni si dávali hodně pozor, aby se mu to nepovedlo. Kdyby ho nechtěli prodat, nejspíš by ho dávno strašně zmlátili nebo jinak mučili, ale i když je Yumeto drzý až hrůza, nic takového se neděje a on se bojí pořád víc. Do místnosti, kde je Show ho doslova dovlečou a i když má rozcuchané vlasy, několik modřin a oblečení vyválené v prachu, dohromady se mu zase tolik nestalo. Odmítá se na kohokoliv podívat a spíš svým únoscům visí v rukách, ale vzdor je jasný z každé jeho buňky v těle. Co by taky ještě mohl ztratit? Pokud ho prodají, tak jeho život přestane existovat. Někdo k němu přijde, začne si ho prohlížet a když Yume zvedne oči a uvidí Showa, chvíli si myslí, že si ho vymyslel, ale je to on. Přišel si pro něj. Chtěl by mu padnout kolem krku, ale ti chlapi ho drží a až poté mu dojde, že hra ještě neskončila. Jako vždycky málem pozdě. Teď už se zvědavě rozhlíží a uvidí i Aoiho s Kazukim. Jeho oči jsou překvapené, proti nim je mizerný herec. Naštěstí Show promluví dřív, než to stihne Yumeto a on těká pohledem mezi jím a únosci. Aoi si se Showem vymění velmi výmluvný a naštvaný pohled, protože tady jde o jeho nejlepšího kamaráda a svěřence a v tu chvíli se k Aoimu přesunou některé hlavně, protože si všichni myslí, že je vážnou hrozbou. Yumeto otevře pusu, ale naštěstí pořád není schopný mluvit, jinak by už křičel, aby ho nechali být. A pak se v jedné vteřině stane asi tisíc věcí. Yumeto klopýtne, obličejem napřed vletí do rukou nějakých chlapů a málem se u toho přerazí a o další chvíli už se otáčí, ale přes záda všech nic nevidí. Stojí před ním dokonce i Aoi a Kazuki. Aoi to udělal intuitivně, ale nemá čím se bránit a tak jen fascinovaně sleduje, jak Show tahá pistoli a ovládá celou situaci. Aoi by málem nahlas pronesl něco o tom, že přece jen existuje cosi, co se Showovi příčí, ale teď na podobné špičkování není prostor. Uvědomí si, že skoro nedýchá a jeho srdce hlasitě tluče. Pořád čeká, kdo vystřelí první a kdy zemřou, ale ono se to neděje. Místo toho Show zavelí k odchodu, někdo Yumeta postrčí do dveří, on vyklopýtá ven a pak ho následuje i Kazuki a on sám. Pořád se snaží držet tvář, ale venku už nasazuje úlevný pohled a nohy se mu začínají chvět. Nejde to ovládnout, nikdy podobné napětí nezažil a když vidí Yumeta, má dojem, že ho asi bude muset odnést, ale drží se. Nakonec už sedí všichni v autě, Aoi se skoro lekne, když je Kazuki postrčen dopředu, příliš daleko od něj, ale když si Show nastoupí vedle Yumeta a ten se k němu okamžitě přitiskne, pochopí to. A vzdá souboj s odháněním těch dvou od sebe. Nemá žádný smysl. Jen se usměje, protože je to za nimi. Yume se k Showovi choulí jako malý ptáček. 

"Co to bylo? Co se stalo?" Pípá a má pocit, že asi začne brečet. Ostuda… Všichni sebou škubnou a prudce otočí hlavy za explozí. Yumeto na to nemá kapacitu, ale Aoi zbledne. Tam uvnitř teď umřelo několik lidí. Zasloužili si to, ale stejně… Dlouze vydechne a auto se dá do pohybu.