Hromadné - Já se o to postarám! - část 3.

(ulice)

Ju-ken, J, Hyde

Hyde se na J v první chvíli radši ani nediví. Ten jeho pohled je prostě zvláštní a není mu z něj dobře. Zároveň…Jak se to vždycky říkalo? Zlobiví kluci táhnou mnohem víc. Jenže on má Gackta a ten je pro něj na prvním místě, i kdyby se J stavěl na hlavu. Ví to už nějakou dobu, ale teď jak kdyby mu to svítilo přímo před očima. Nemohl by ho ani za nic vyměnit a už vůbec ne po tom, co se tak rozzářil, když se o něj Hyde bát. No dobře, tak on mu zase na chvilku odpustí, než vyvede nějakou blbost a tuší, že to nebude dlouho trvat. Ju se tváří, že se toho už radši ani neúčastní a věnuje se spíš zkoumání okolí, kdyby se tu náhodou někdo stihl objevit. Hyde samozřejmě nabídku J ignoruje, jak kdyby to bylo něco, nad čím by ani uvažovat nemohl. Jenže v této situaci a s tím, co mu pomalu začíná docházet, to zas tak nemyslitelné není. Tady se taky nehraje čistá hra, a pokud má do toho všeho vidět, bylo by lepší, kdyby byl tam. Rozhodně s tím, co ho nejspíš čeká za procesy, než své jednání obhájí. Ju-kenův plán je dobrý a rozhodně je za něj raději, než aby skončil s kulkou v noze, ale stejně pokud je v tom Čína, bude na mušce jako první. Stejně jen neznatelně zavrtí hlavou, aby dal J najevo, že do toho prostě nejde a zůstane tam, kde je. Pořád je na stanici dost lidí, kteří nic netuší a taky by to mohli odnést. Někdo tu musí být, aby se za ně postavil, kdyby náhodou. Ga řekne něco, po čem se na něj otočí všichni, tedy kromě J, ten asi brzo vytáhne pilník, i když žádný nemá, protože se začíná nudit a kouřit taky nemůže.

"Přítel?" V Hydově výrazu něco výrazně změkne a už ani nestačí vnímat, jak po něm Ga vyjede, že se střílet nebude. Tohle mu zase taky odpustí. Ju už začíná být netrpělivý, i když je to vážně pecka, ale to si taky mohli říct někde jinde. 

"Na tohle vážně nemáme čas." Popohání je a Hyde skoro vypadá, že na něj namíří, když ho tak příšerně ruší. 

"No, počkej doma." Ozve se Hyde znovu, ale ještě si není jistý, jestli toho Ga bude litovat, protože se na něj zlobil nebo bude nadšený díky tomu v podstatě vyznání, které mezi nimi ještě nepadlo. J po chvíli zachytí pohled Gackta a během vteřiny je mu jasné, o co tady jde. Musí to rychle přehodnotit v hlavě. Z jedné strany je to polda, kterým on nikdy nevěřil. Z druhé je to někdo, kdo je dostal dovnitř a zároveň by to mohla být ta nejlepší spojka mezi nimi a oddělením, protože Hyde. K překvapení i jeho samotného začínají drátky zapadat na své místo.

"Nezaručuju ti, že to přežiješ." Upozorní ho, že rozhodně není ten, kdo má hlavní slovo, ale asi se malinko přimluví. Možná to nebude tak těžké, když Ga svou cenu už dokázal. J nakonec kývne hlavou a to už se dovtípí i Hyde. Ju do toho nekecá, ale je vidět, že je nervózní.

"Bude mít tohle ještě tak tři díly? Vážně se začínám bavit." Prohodí nevrle a už se sune dál do chodby, aby zkontroloval situaci. J Gackta pobídne gestem ruky a už začíná taky mířit ven. Hyde ještě Gackta chytí za zápěstí, aby ho zastavil. Nemá smysl mu to vymlouvat, i když by ho nejradši zamkl doma a už ho nepustil. 

"Co mi to děláš?" Zeptá se ho a skoro by i popotáhl.

"Řekni jim, ať tě udrží na živu, jestli chtějí informace ode mě, s nikým jiným mluvit nebudu." Posvětí mu to, protože tady to nakonec vypadá jako mnohem větší minové pole, protože ani neví, kdo je na jejich straně. 

"Modli se, ať mě nezavřou." Dodá ještě, než ho vezme za tvář a přitáhne si ho na rty s vášnivým polibkem.

"Tak už běž." Vypakuje ho vzápětí. 

"Hej J!" Houkne ještě na toho psychopata a ten se kupodivu otočí.

"Dohlédni mi na něj a vyřiď Hakueovi, že tu má známého. Dokud on bude v pořádku." Obrátí se i on částečně zády k policii, ale pořád odtud neodchází, jen bude neustále dělat to, co mu přijde nejlepší. Naposledy se na Gackta podívá, pak ještě na Ju-kena a zamíří chodbou pryč. Jde jim dát potřebný čas a u toho se bude tvářit, že se snaží obnovit kamerové záznamy, které jsou ztraceny v nenávratnu. J vyběhne společně s Ju-kenem a Gacktem zadním východem na ulici.

"Jen pár ulic a máme tam auto." Zavelí směrem, kde na ně budou čekat. Jenže Ju se od nich v půli cesty odtrhne a zamíří stranou. 

"Běžte, doženu vás nebo se sejdeme u Hakueie." Během vteřiny je v trapu a J z něj málem dostane psotník.

"Fajn, každý na svoje triko, tak to mám rád." Okomentuje to a vůbec nechápe, kam ten magor běžel. Ju ale tuší, že tak jednoduché to nebude. Prostě šestý smysl. Ví, kde bude auto a taky mu přijde, že tohle ještě nekončí. Je už o ulici od auta jen z druhé strany. Prohlédne si budovy a hned je mu jasné, kde bude mít jeho bývalá jednotka své lidi. Vyběhne do budovy a zamíří rovnou na střechu. Tuší tam odstřelovače. Musí být jen rychlejší. J a Ga dělí už jen kousek od auta, které vidí stát na ulici, rozběhnou se k němu a ozve se první výstřel. Jenže nemíří na nikoho z nich jen z oka v domě kousek stranou, vypadne muž, oděný do černé. 

"Jsou tady." Křikne J a už tahá zbraň. 

"Do auta dělej, dokud nás kryje." Dojde mu, kam Ju šel a proč. Tohle on sám dost podcenil.

Gackt

I Gacktův výraz na okamžik změkl, když viděl, jak Hyde reagoval na to oficiální pojmenování jejich vztahu a takto přede všemi. Vylétlo to z něj hodně spontánně, ale byla to pravda. Vždyť spolu společně žili snad od první minuty a teď, po jeho rozhodnutí, už mu to nemůže ani zničit kariéru. Ta věta Počkej doma v něm zarezonuje víc, než by kdy měla. Protože doma se dneska nesejdou a kdo ví, kdy to bude a pokud vůbec. Najednou je v jeho očích něco hrozně smutného a zároveň cítí, že to jinak udělat prostě nemůže. Už byli moc daleko a tohle bylo důležité. Vážně mu nechce dávat sayonara. Třeba pohádky existují a něco může dopadnout dobře? Uběhne sotva pár vteřin, ale jsou rozhodující a J přikývne a svolí. Gackt rozhodně přikývne a ví, že takhle je to správně. Jeho výraz znovu nabude pevného odhodlání. Ju-ken pronese něco, za co by ho rád střelil i on, ale ví, že odtud už musí vypadnout. Na dlouhé loučení není čas, i když by Hyda vážně moc chtěl vzít do náruče, obejmout a pořádně políbit. Je to k vzteku. Udělá krok za klukama, ale Hyde ho ještě zadrží, on se zastaví a podívá se mu přímo do očí. 

"Musím. Ty víš, že musím. Jinak tohle město shnije." Řekne tiše a přikývne. Budou mít alespoň důvod spolu mluvit a Hyde si tím dost věcí pojistí. Mimo jiné spolupráci, Gacktův život a tak dále a Gackt věří, že to pro Hakueie cenu mít bude. 

"Nikdy jsem tě do toho nechtěl zatahovat. Mrzí mě to. Nikdy mě nic nebude mrzet víc. Chtěl jsem, abys šel se mnou a..." Však to Hyde ví. Má o něj šílený strach, ale ten teď oba budou mít vzájemně. 

"Hlavně zůstaň na živu ty." Požádá ho. Jinak se zastřelí, prostě to udělá. Cosi bolestného se odrazí v jeho očích, když hrozí, že by Hyda mohli zavřít. To je někdy horší, než smrt, ale to se snad nestane. Ještě je někde tady Takeshi a on mu věří, že Hyda dokáže ochránit, i když mu o ničem nestačili říct. +Možná bychom ho měli vyhledat, varovat ho.+ Napadne ho a až se uvidí s Hakueiem, pokusí se mu to říct. Oplatí Hydovi nesnesitelně krátký polibek, ve kterém se mu ale pokouší sdělit všechny svoje pocity a emoce, které k němu chová a pak už musí oba dva jít, každý jinam, jinou cestou osudu. Ještě se krátce podívá na J, když se ten rozhodne Hyda vyslechnout a nejspíš dokonce sám souhlasí a pak už společně s ním běží budovou a ven. Jakmile jsou venku na ulici, Gackt ucítí příval nervozity a nejistoty. Život, ve kterém byl sám sobě pánem, právě skončil a nastalo něco, co doposud neznal. Musel se spolehnout na J a na Ju-kena a stát se jedním z nejnižších v Hakueiově žebříčku, aby se pokusil vyšlapat si cestu nahoru, mezi plnohodnotné členy. Ne jako policista, ale jako mafián, který právě opustil svou rodinu, peníze, kariéru, prostě všechno. +Nechal jsi tam i svou lásku...+ Jaké by to bylo, kdyby teď utíkali ruku v ruce? A dovedl by se o něj postarat? Nejspíš ne, ne teď. Přikývne a míří s J k autu, o kterém ani neví, jak vypadá, ale i jeho vyvede z míry, když se Ju-ken oddělí. Tím spíš, že to J nečekal a J je tady šéf. Tohle je divné. Rozhlédne se kolem, ale samozřejmě nemůže nic vidět. Přesto sáhne po zbrani a odjistí ji. Ani v téhle situaci by Gackta nenapadlo, že by někdo mohl vědět, co tady dělali a byl na to připravený. Nebo spíš tušili válku v ulicích a už hlídali každý den. Tohle podcenili všichni tři. Od auta je dělí doslova pár metrů a několik málo vteřin, ale ozve se výstřel a Gackt podvědomě stáhne hlavu mezi lopatky. Nepřestane utíkat, ví, že J má pravdu a auto je jediné, co je dovede krýt, ale potlačit pudy a nezačít hledat ohrožení nebo si nelehnout na zem je někdy těžké. Jestli to Hyde slyšel, snad neudělá nějakou hloupost a nepoběží třeba ven. V další vteřině už sahá po klice auta a skáče dovnitř. Nejraději by skočil za volant, je skvělý řidič, ale J nebude mít čas říkat mu, kam jet. Sám to ví líp a snad řídí alespoň stejně dobře. Každý mají kus složek, takže jestli se Ju nevrátí, něco zásadního jim bude chybět. Tedy kromě něj, samozřejmě.

Ju-ken, J, Hyde, Takeshi

Hydovi budou asi ještě dlouho rezonovat Gacktova slova v hlavě. Nechtěl, on ví, že nechtěl, ale už jsou v tom oba až po uši. Hyde vůbec netuší, jak se to mohlo v pár vteřinách tak strašně otočit a zároveň cítí, že to tak mělo být. Něco se tady děje a jejich cesty se rozdělily, aby tomu mohli zabránit. Asi by mu kde kdo řekl, že je neskutečně naivní, ale na tom nezáleží. Hlavně, že tomu věří on sám. Nejspíš by se jinak zbláznil. Teď jen sleduje, jak záda všech třech mizí, v duchu jim přeje hodně štěstí. Ano, jim všem J nevyjímaje. Něco se v něm hodně změnilo a najednou začíná vidět svět v trochu širších souvislostech. Nic není jen černobílé a odchod Gackta mu vlastně pořádně otevřel oči. Měl by mu poděkovat, až se vrátí. První ho přerazí, pak několikrát znásilní a pak nejspíš poděkuje.

"Hlavně se mi vrať, prosím." Zašeptá si do zdánlivého ticha a pak to začne. Stanice je na nohou, všichni omámení se začínají probírat a vypadá to tu jako v mraveništi, ze kterého zmizela královna. Hyde je brzo v obležení a musí ruce zvednout nahoru, aby ho náhodou ještě nezastřelili. Okamžitě je vede do vyšetřovací vazby, aby vypovídal o tom, co se tu vlastně přihodilo. Sedí na dřevěné, nepohodlné židli snad hodiny, než se objeví ta nejhorší osoba, která mohla. Je to šéf protidrogového osobně. Jeho výraz napovídá, že mu nevěří už teď a nejradši by ho poslal rovnou za mříže. Hyde s v tu chvíli narovná a jeho oči podivně ztvrdnou. 

"Pojďme na to, dokud je to ještě čerstvé." Zavrní tiše s jakousi výzvou ve tváři. Hraje si s ohněm a možná se i spálí, ale…Jen tak lehce se nedá. Šéf si ho pomalu objede a skloní se k jeho uchu.

"Půjdeš, ale za mříže a nevím, jak dlouho tam vydržíš." Zavrčí na něj vztekle, očividně mu šlápli na kuří oko. 

"Opravdu?" Tváří se Hyde překvapeně.

"Uvidíme, kdo za ně půjde…" Odmlčí se na dlouho.

"Pane." Trochu to slovo vyplivne a pak začne palba otázek a podsouvání toho, jak to bylo. Nedá se, ale po pár hodinách už je opravdu vyčerpaný. Nechce se nechat, jenže se přistihne, že některé detaily si jen těžko drží v paměti. Pobízí se v duchu, aby vydržel ještě chvíli, ale zdá se to jako marný boj. Dokud se dveře výslechové místnosti neotevřou a v nich…

"Takeshi-san." Vydechne Hyde úlevně a trochu se zhroutí na židli.

"Vypadá to, že jdu právě včas. Poslal jsem hlášení k vnitřní inspekci a ti kupodivu nemají žádné pochybnosti nad Hydovými postupy. Tento výslech trochu postrádá smysl, nezdá se vám?" Podívá se na muže podobného stáří jako jen sám, která bledne vzteky. 

"Je čas, abychom ty nejlepší nechali dělat svou práci hm." Pokřiveně se pousměje. Ještě že má za ty roky tolik známých a všechno trochu popohnali. Jinak by se vyšetřování táhlo měsíce. 

"Pojď Haido. Máme práci. Střílelo se. Jsou i nějací mrtví." V tu chvíli by se v Hydovi krve nedořezalo.

"Kdo, co, kdy?" Pálí jednou otázku za druhou.

"Později, promluvíme si později." Takeshimu je to líto, ale nechce tady mluvit víc a hlavně ne o vlastních podezřeních.

V průběhu toho nezůstalo jen u jedné střelby. Ju-ken nikdy nebyl zrovna dobrý odstřelovač, ale trénink samozřejmě má. První cíl trefil hned, ale s dalšími mu to trochu trvá. Nenechá se naštěstí rozptylovat kluky, kteří bez váhání naskočí do auta a tím se kryjí. Kdyby zůstali stát, byli by přímo na ráně. Vedle Ju-kena do zdi se zavrtá kulka, kterou na něj vypálili, když jim došlo, že jejich cíl je taky trochu někde jinde. Jakmile je auto z ulice pryč, může zmizet i on, než se na něj seběhnou. Vyběhne na schody, ale po nich už dupe několik párů nohou nahoru. Sám proti nim nemá šanci. Proběhne chodbou a letí rovnou k otevřeným dveřím požárního schodiště. Naproti je budova, je to daleko a vysoko, ale nesmí pochybovat, strachem z takových věcí on nikdy netrpěl. Vyskočí, odrazí se nohou od zábradlí a...Nevyjde mu to. Letí o patro níž, kde se chytí zábradlí. Ramenní klouby mu ošklivě zapraštějí, ale vydrží. Vytáhne se i přes bolest celého těla přes něj, vyrazí dveře a zmizí v budově. K Hakueiovi je to ještě daleko a jsou za ním, ale tímto si zařídil dostatečný náskok. 

J zapluje do auta jako první a rovnou za volant. Ani nepočká, až se za Gacktem dovřou dveře a už vystartuje a za sebou nechá jen odřený asfalt a smrad spálených gum.

"Taky mohl něco říct, idiot." Nadává na Ju-kena, ale sám ví, že by se zase tolik nezlobil, kdyby se nakonec ukázal. Nemusí být v celku, ale vrátit by se mohl. Nikdy by to nepřiznal nahlas, ale tuhle akci si vážně užil. Jeho výraz je pořád stejný, i když se auto ulicemi řítí jako splašeně. Vyhýbá se místům se zácpami a pak se zařadí do jednoho pruhu mezi ostatní auta a jeho ramena konečně povolí. Krátce očima těkne ke Gacktovi.

"Ještě tě můžu vysadit." Nabídne mu poslední možnost, jakoby testoval, jestli si to náhodou nerozmyslel. 

"Pak už je cesta ven jen na prach." Uchechtne se nad svou poznámkou, ale sám už moc dobře ví, že s tímto souhlasit nebude. 

"Potřebuju panáka." Povzdechne si, než odbočí. Za asi dvacet minut, už míří k sídlu Hakueie. J už kouří asi pátou cigaretu. Brána se otevře, jakmile jsou dost blízko díky ovladači, který má. Venku už je několik mužů. J se vyklopí z auta a střelí pohledem na jednoho z nich.

"Ten třetí?" Zeptá se, ale dostane se mu jen zavrcení hlaovu.

"Není tu, pane." Ukloní se mu muž a J to odbude kývnutím hlavou.

"Pojď." pobídne Gackta dovnitř a nechá v jednom z prvních chodeb. Budou ho samozřejmě hlídat.

"Počkej tady. Uvidíme, s jakou se vrátím." Pravý koutek se mu pozvedne, než vykročí už se všemi složkami, kromě těch Ju-kenových dál chodbami. Cestou málem vrazí do Aquiho, který se tu, čert ví proč toulá.

"Přijede." Sdělí mu, aniž by tušil, proč má obec nutkání ho uklidňovat, ale radši to hodí za hlavu a pokračuje dál k Hakueiovi. Musí počkat, než ho pozve dál.

Gackt, Hakuei, Aqui, Ruki

"S tím se nedá, než souhlasit." Řekne Gackt, který se pokouší trefit sponou pásu do zapínání, než J otočí auto na střechu. Tohle viděl v animovaných filmech už mnohokrát, jak někdo visí obličejem dolů nalepený na skle a podobně a taky to bylo v Muži v černém. Auto sebou zběsile škube sem a tam, ale J řídí hodně dobře a netrvá to zase tak dlouho, než se pokusí splynout s okolní dopravou. Nikdo se za nimi nežene ani po nich nestřílí, takže si buď nepřejí vyvolat konflikt v ulicích nebo je prostě setřásli. Pokud Gackt drží na klíně veledůležité složky, které obrátí Tokyo vzhůru nohama, vsadil by spíš na to druhé a doufá, že do pevnosti dorazí s velkou dávkou štěstí, jinak to za chvíli odjinud začne nanovo. Teprve když se všechno kolem uklidní, jeho myšlenky se vrátí k Hydovi a k tomu, co se teď asi na stanici děje. Nečekal by, že tam šéf protidrogového je a že ho vyslýchá, ale to bylo dobře. Kdyby věděl, co se tam děje, pokoušel by se všemožně vrátit nebo Hydovi alespoň zavolat a to teď nesmí, pokud ho nechce dostat do vězení. Už tak je průšvih, že Hyde spal se dvěma policisty, kteří sběhli k mafii. Nejspíš ho zadupou do země už jen za tohle, i kdyby mu snad věřili, že o ničem netušil a že za to vážně nemůže. Kruci, většina soudců si na něm smlsne už jen proto, že je gay. Auto zrovna stojí na světlech, když mu J nabídne, že ještě může vystoupit. Gackt se na něj podívá a zavrtí hlavou. Dokonce ani nezaváhal. On moc dobře ví, že z tohohle není cesta zpátky, ale tenhle úkol jinak nedotáhne a potom už těžko bude měnit strany. Jen stěží by vysvětloval, proč se mu v hlavě všechno tolik otočilo. Nejspíš dokonale ztratil iluze, že by světě těch rádoby hodných mohl něco dokázat. Nebo byl vždycky tak trochu hajzlík, jenom se to nevědělo. 

"Já taky." Souhlasí s J a cesta už netrvá dlouho. Ju-ken se za celou dobu neozval ani se neobjevil poblíž. Kupodivu myslí i na něj. Mohl tam někde ležet mrtvý. Očividně na něj myslí i J, protože se na něj ptá hned, jakmile společně vystoupí. Cítí na sobě všechny podezřívavé a nepřátelské pohledy. Tady mezi nimi je ten nejnižší a bude to muset všechno strpět, cokoliv si na něj nachystají. Následuje J do budovy, ale nepustí ho moc daleko. Musí čekat a rozhodně k tomu má společnost. Posadí se na pohovku v hale a prsty ho hodně svrbí, aby nenapsal Hydovi a nezeptal se ho, jak se má a že on je celý na místě. Když Aqui kráčí chodbami a narazí na J, je to jenom náhoda, ale pokud je tu on, musí tu někde být i Ju. Oči se mu nadšeně rozšíří, ale J mu prakticky stačil říct, že Ju-ken s ním nepřijel. Kdo ví proč Aquiho zamrazí podél páteře. Hrozně se lekne, když ho zezadu za paži zachytí Ruki. Nejraději by sám běžel za J – samozřejmě jen proto, aby se ho zeptal, jak to dopadlo, vůbec ne kvůli němu – ale viděl, jak rázuje směrem k Hakueiovi a je mu jasné, že tohle je důležité. Proto mu o své přítomnosti ani nedal vědět. Jen konejšivě kývne Aquimu a vezme ho s sebou, aby nečekal sám. 

Hakuei osobně už o všem ví a pokouší se všemožně zařídit, aby to Ju-ken přežil, stejně jako aby jeho složky nepadly do nepovolaných rukou, ale není to tak jednoduché. Byl tam sám a jeho nejlepší kůň už se vrátil a kromě toho s sebou vezl další černou ovci na prověrku. Začínalo jich být nějak moc najednou a všechno jenom proto, že ten souložil s tímhle nebo tamtím. On sám na tom nebyl jinak, takže to zatím toleroval, ale nějak toho měl dost. Gackt se vlastně jednoznačně prokázal, když tohle celé zinscenoval a nohy jim při akci nepodrazil. Dokonce tam nechal velmi důležitou zástavu a taky jejich spojku - Hyda. Tahle hra už by byla moc komplikovaná, kdyby to měla být past, ne takhle se to nehrálo. Gackt to myslel vážně a nebude neužitečný. Dokonce se ukázalo, jak zvláštní intuici měl J, když ho k nim začal lákat jako první. Začíná být jako náborový ohař. Hakuei se pro sebe usměje a nechá ho vejít dovnitř. 

"Chci slyšet spíš to, co s ním podle tebe počneme, než důvody, proč jsi ho přivezl." Začne bez pozdravu, ale přejde k němu a krátce ho obejme. Byl jeho bratrem a určitě potřeboval jeho náruč, při všem, co se dělo. Jen jeho a Rukiho, nikoho jiného. Nechá ho nadechnout svůj parfém a nastaví ruce pro složky, které J přivezl. Pak se s nimi posadí na okraj pohovky a začne jim listovat svými dlouhými, štíhlými prsty. 

"Poslal jsem tam alespoň Lin." Ubezpečí ho, i když J z Lin vždycky dělal neschopnou. Bylo to schválně, aby jí nic nedal zadarmo a taky proto, že díky němu byla druhá nejlepší. 

"Aquiho oči a mozek jsou jako dokonalý počítač. V ničem se nespletl ani nelhal. Je to na nás. Připravíme se a zbavíme se ho. Po zlém." Jen u toho budou mít v zádech policii i nepřátelské klany. Moc pěkné…

Ju-ken, J, Hyde, Takeshi

Hyde pomalu následuje Takeshiho do jeho kanceláře a tam se vyčerpaně sesune na židli. 

"Mám dojem, že ještě chvíli a nevydržel bych to. Asi bych se přiznal i k tomu, co jsem neudělal." Povzdechne si unaveně a sáhne po telefonu. Vůbec neví, co čekal, že tam najde, ale je mu jasné, že tam žádná zpráva nebude. Má o Gackta hrozný strach. 

"Co ta střelba?" Zeptá se a nedokáže skrýt zvědavost v očích. 

"Všichni z protidrogového." Oznámí mu Takeshi a víc než zkoumavě sleduje jeho výraz. Je vidět, jak se Hydovi uleví a Takeshi má jasno. Už ví, kdo tady byl a co nejspíš hledali. Tváří se, že o tom nic neví, ale opak je pravdou. Dokáže si dokonce i domyslet, že někdo se na jejich oddělení už nevrátí. Hakuei mu řekl, aby se do ničeho nepletl a nikomu nevěřil, ale s Hydem to bylo vždycky jiné. Viděl starost v jeho očích a je nejvyšší čas, aby si pořádně promluvili. 

"Máš toho dost za sebou. Oddělení jsi zachránil. Pojdeme na skleničku." Sám si ani nesedal. Tady rozhodně není bezpečno a bavit se o jistých věcech by nebylo dobré. Kdo ví, jestli tu nemají štěnici. Hyde se na něj překvapeně podívá, protože celé metropolitní je na nohou, ale asi mu došlo, proč to tak musí být. Zdá se, že Takeshi je víc než dobře informovaný. 

"Jo, to by mi bodlo." Kývne na souhlas a zvedne se společně s ním. Předtím je ale ještě čeká jeden výstup. Takeshi vyjde jako první a začne se domáhat odpovědí, na co přišli. Jenže to už je tu zase šéf protidrogového a už je pakuje pryč. Je to prý jejich práce, protože tu určitě byl jejich bývalý člen. Hyde se tváří nadmíru překvapeně a naštěstí je skvělý herec. 

"Hm, mohli jsme pomoci. Vždycky jsme drželi pohromadě." Ozve se Takeshi a nakonec se musí rozloučit a jdou si po svých. Hyde si oddechne, jakmile vyjdou z oddělení a vážně se těší do baru. Nutně to potřebuje. 

Ju zatím nemá na nic jiného pomyšlení, než jen na to, aby se dostal k zpátky k Hakueiovi. Udělal ze sebe terč s velmi cenným nákladem a je to znát. Podařilo se mu zmizet, ale musí vážně opatrně, aby ho zase nenašli. Zaběhne do jednoho z obchodů a kompletně vymění své oblečení. Auto krást nechce, v tom provozu by byl spíš na ráně. Za chvíli vychází v oblekových kalhotách, bílé košili a kloboukem na hlavě. Trochu splyne s davem, i když s jeho výškou... Jen po očku se opatrně ohlíží a vidí, že už zase není sám, jenže je zatím nespatřen. Zahne za roh a pak u něj zastaví auto. Teď ho málem trefil šlak, ale je to jen Lin. Oddechne si a zapluje do auta. 

"Jak jsi věděla..." Zarazí se a pak se ušklíbne. 

"Máš skvělý trénink, arigato." Ukloní se jí a trochu sjede na sedačce dolů. Hrozně ho bolí žebra od nárazu, asi naražená a bolí to jak čert.

"Jsou doma?" Zeptá se jí zvědavě. Jestli ano, Aqui bude nejspíš hrozně vyděšený, že on sám nedorazil.

J je vážně rád, když se za ním brány Hakueiova sídla zavřou a zároveň by nejradši ven vyrazil sám. Složky byly nejdůležitější a on dovezl část, ale teď už by měl prázdné ruce a mohl by vyrazit za Ju-kenem. Ohlédne se a vidí Rukiho. Nejradši by se vrátil k němu, jenže nemůže. Nechce, aby o něm Haku pochyboval, protože tohle teď musí být důležitější. Pozvedne koutek a mrkne na něj, než pokračuje dál k Hakueovi, aby mu předal zprávy a hlavně dokumenty. Projde dveřmi a očima vyhledá svého bratra. Vidí na něm, že už toho dost ví, takže nebude muset povídat dlouho. 

"Co by?" Pokrčí nenuceně rameny. 

"Otestovaný je nejspíš dost, vzdal se i Hyda." Prozradí mu jednu pikantnost, kterou nejspíš nevěděl. 

"A vlastně ho přetáhl k nám." Zamyslí se nad tím a pak se přesune k Hakueovi do náruče a pevně ho přitiskne k sobě. 

"Dneska jsem si to vážně užil, ale jsem rád, že jsem doma." Začíná být snad i sentimentální. Něco se s ním rozhodně děje. 

"Vezmu Gackta k sobě. Budu ho trénovat já a bude mi krýt záda." Vypadne z něj nakonec něco, co by od něj nejspíš nečekal. Vždycky byl sólista, vyhovovalo mu to. Jenže si dnešní akci vážně užil.

"Možná i toho psa, když se vrátí." Odfrkne si a je znát, že se mu jeho vlastní myšlenky vůbec nelíbí. 

"Tohle nebude jen na jednu flašku." Sedne si prudčeji, než měl původně v plánu a natáhne se možná trochu drze po jedné, co leží kousek vedle na stole. Haku už ho zná a tady nikdo jiný není. 

"Hm, tak to má Ju spočítané." Uchechtne se, ale nemyslí tím Lin, ví, že jestli ho někdo přiveze tak ona. Spíš ho osobně zastřelí Aqui, jakmile bude mít jen škrábnutí. Je s Rukim, ten mu to napoví. Uchechtne se podruhé, ale neřekne, co přesně se mu honí hlavou. 

"Bude mít těžký večer." Vypadne z něj něco úplně jiného. Zvedne k němu oči a znovu si pořádně přihne, než mu lahev podá. 

"Jsme nejlepší, kdo jiný by měl?" Zatváří se samolibě. Měl by mít strach, ale to on nikdy neměl. Podívá se mu přímo do očí.

"Vždycky jsem věřil, že jsi člověk, který zvládne naplánovat úplně všechno a teď to nebude jinak. Budu ti krýt záda, předek, podle potřeby." V očích se mu blýskne. Vtipkuje, jenže co mají dělat, když budou brečet, nevylepší to. Není to však vůbec žádné zlehčování. 

"A nebudu to jen já." Věří Ju-kenovi, už ano. Teď to byl on, kdo jim kryl záda. 

"A co Takeshi?" Povzdechne pravé obočí. 

"Není čas rozdat úkoly?"

Hakuei

Vzdal se i Hyda… Hakuei na chvíli sklopí jediné oko. Podle něj lásku nešlo jenom tak vzdát, ale rozhodl se ho tam nechat. Pokud tohle Hyde přežije, nejspíš se ho sem jednou taky pokusí dostat. Nikdy nebudou moct být spolu, pokud jeden zůstane policistou a druhý mafiánem a kromě toho je do téhle kauzy Hyde zapletený. Nezbude mi jiná možnost, pokud někde do smrti nebude chtít mýt veřejné WC. To teď ale není jeho starost a předmět jeho myšlenek. Hyde není pod jeho ochranou, i když venku bude mnohem užitečnější, to si uvědomují oba. +Nejspíš udělám hodně proto, abych ti pomohl, pokud se tam venku potkáme.+ Pomyslí si. Usměje se, jakmile se obejmou a on uslyší Jova slova. 

"Taky jsem rád, že jsi doma." Řekne mu upřímně. Dlouhou dobu byl jediným, kdo J viděl doopravdy rád a kdo na něj dával pozor. Jova další slova ho doopravdy překvapí. Pustí ho, i když má dlaně ještě pořád na jeho pažích a podívá se mu upřeně do očí. 

"Víš jistě, co děláš?" J už se zaručil za Rukiho a i když byl Ruki loajální, neznamenalo to, že neudělá chybu nebo ho okolnosti nedoženou k jinému rozhodnutí. A Gackt? Možná byl šikovný, ale aby ho J vzal do učení? Aby vzal do učení kohokoliv? Ten pohled je možná delší, než by musel, ale Hakuei má pocit, že si toho J bere najednou nějak moc. Nic mu však na to neřekne, protože je to jeho rozhodnutí. 

"Dobře, ale víš, co vás může čekat." Řekne mu jenom a jakmile J zmíní i Ju-kena, zvedá už obočí opravdu vysoko. Ne, toho si nechá na očích sám a vypadá to, že jeho přítel konečně začíná chápat význam slova rodina. Začíná k sobě pouštět lidi a je jich docela hodně najednou. Všichni psychiatři si mysleli, že je to nemožné, ale on věděl, že to někde v něm je, jenom to jeho otec pohřbil opravdu hluboko. Ruki to nejspíš vytáhl na světlo boží. Chvíli nerozumí tomu, proč by to Ju-ken měl mít spočítané, ale jakmile dojde na těžký večer, pousměje se a posadí se naproti J, aby si taky nalil. Aqui nevypadá jako někdo, kdo by mu cokoliv vyčetl, ale kdo ví. J ho z ničeho nic ubezpečí, že bude pořád stát při něm a že ho bude krýt. Hakuei mu věří celým srdcem, ale co by se stalo, kdyby si měl vybrat mezi jím a Rukim? Kdo ví… Ty jeho vtípky. 

"O můj předek ti dávno nejde. Teď už bys ho klidně obětoval a řekl mi, že se obejdu i bez něj. Show si poradí, že?" Vrátí mu vtípek. Pak si povzdechne a znovu spěšně prolistuje složky. 

"Musíme to dát našim lidem." Mluví o jejich hackerském doupěti dole, kde už pracovali s Aquim. 

"Všechno pustíme do oběhu, do novin, nabouráme televizi a internet, nezbaví se toho. K útoku se přihlásíme, ale tou dobou už pojedou spekulace a vládní vyšetřování. Doufám, že pravdy se doberou i bez nás, ale pro všechny případy by bylo nejlepší zbavit se šéfa protidrogového úplně. V ten samý okamžik toho využije i náš čínský vrah a stejně tak čínská mafie. Budou chtít vytěžit z toho, že náš konflikt probíhá jinde a budeme zranitelní, takže se nás taky pokusí napadnout. Budeme je mít v zádech a budeme potřebovat, aby se tokyská policie co nejrychleji postavila na naši stranu, takže ano, budeme varovat Takeshiho. Jen si nejsem jistý, jestli na tohle není moc malý pán, ale uvidíme, jaká esa má stařík v rukávu. Konec konců, nevíme o něm zdaleka všechno. Vyspěte se sladce, ráno to začne." Řekne mu a zase vstane. Musí jít dolů a hodně toho zařídit. Čeká je poslední večer. Když prochází okolo okna vidí, že Lin zrovna parkuje a pomáhají vystupovat Ju-kenovi. Pro sebe se pousměje. Nevypadá příliš zraněně. +Vítej zpět doma, bratříčku.+ Řekne mu, než opustí místnost.