Die x Kamijo - Nikdy bych neřekl, že by ses bavil podobně jako já... - část 4.

(hotel)

Die

Nečekal by, že by to Kamijo přiznal, ale když to uslyší, je to zase Kamijo, kdo sbírá plusové body u Die. Vypadá u toho upřímně a i když se Die naučil nevěřit i sebelepšímu herci, jemu by to najednou věřil rád. Nejspíš by si sám připadal výjimečně, když ví, jaký jinak ve škole Kamijo je. Ta další věta už zní opravdu vážně. Die na chvíli musí otevřít oči a opravdu důkladně se na Kamija zadívat, protože když říká, že Die nevymyslí nic, co by ho přimělo odejít, skoro se tomu ani nedá věřit. Tak za prvé Die byl přeborník v říkání hnusných věcí, které druhé budou bolet ještě v důchodu a donutí je cítit se méněcenně po celý zbytek života. Jenže to taky vyznělo, že se Kamijovi líbí natolik, že se ho nic podobného prostě nedotkne. Nebo neexistuje člověk, který by se ho dotkl tak jako tak? O tom Die pochybuje. Vždycky existoval někdo takový. Kamijo svoje slova doplní dlouhým pohledem a novým komplimentem o tom, že se mu moc líbí, co vidí a Die zvedne jeden koutek nahoru. Je to trochu samolibé pousmání, ale jestli na něj něco funguje, tak je to tohle. Potřebuje se cítit obletovaný a adorovaný a pak bude nejspíš spokojený, i kdyby to snad byla maličká lež. Nesmysl… nikdo by mu o tomhle nemohl lhát, to nejde, protože jemu to zkrátka sluší. Jejich nový polibek je najednou jiný, než ty předchozí. Jako kdyby z ničeho nic nikdo neměl navrch a nikdo se o to ani nepokoušel. Tedy, Die zaostává celou dobu, ale Kami to vedl s železnou pečlivostí. Ale teď? A stačila k tomu jediná ruka ve vlasech? Jakmile tohle Die pochopí a začne toho využívat, Kami ani neví, co se na něj chystá, ale nebude to nic, co by se mu nelíbilo, to už mu Die asi může dokonce i slíbit. Když se od sebe konečně odtrhnou, je už Dieho klín připravený na všechno a Kami mu složí novou lichotku. Pozoruje ho, jak se svléká a při tom se v jeho očích odrazí něco hladového, co dává najevo, že by to teď byl rád on, kdo povalí jeho a vezme si ho. Kami si ho možná za chvíli zase přikrotí, ale teď to doopravdy hrozí. Tím spíš, když si Kamijo svléká i kalhoty. Sice na sobě nechává prádlo, ale je z jemné látky, která toho dává hodně tušit. Dieho oči klesnou k tomu místu a nepřestane se tam dívat ani když se má na posteli posunout kousek dál. Uvelebí se v podobné pozici jako Kamijo, sleduje ho, jak si k němu lehá a vážně se mu tají dech. Žádné holky k tomu nepotřebuje, ani si na ně nevzpomene. 

"Oblečený nevypadáš tak neskutečně." Konečně taky něco řekne, i když by od něj mohl rovnou dostat pár facek. Nejradši by se tomu zasmál. Kami si dával hodně záležet na zevnějšku. Jenže když se svlékne, vypadá jako nějaké kami z nebes. +Kamijo...+ Ne, to mu ještě říkat nebude, nebo se Kami načepýří a vylétne oknem ven. Pak už ho Die nikdy neuvidí. Nechává ho, aby se ho dotýkal a když jeho ruka skončí až v klíně a vzápětí pod látkou prádla, prudce si povzdechne, nechá hlavu spadnout dozadu mezi lopatky a slastně zavře oči. Na tohle se opravdu těšil. Kamijo v tom pokračuje dlouho a k tomu se k němu navíc přitiskne svým horoucím tělem. Die pomalu přichází o myšlenky a nejspíš by ho nechal to dokončit, ale dráždění skončí a on se musí narovnat a podívat se na svého trýznitele. Žádný pobavený úsměv, jenom ho svléká úplně a při tom chválí, jak vypadá. Každý chlap chce slyšet, že má parádní výbavu. Je dobře, že dneska mlčí, protože by ta Kamijova krásná slova věčně rušil svými komentáři, které takto zůstávají jenom v jeho hlavě. +Jsi hrozný romantik...+ Řekne mu v duchu, ale rozhodně to není výčitka. 

"Vážně?" Chytne se jeho slov, zatímco se jím nechává přitahovat blíž a dokonce poslušně zvedá nožku přesně tak, jak Kamijo chce. Na začátku se mu chtěl bránit, ale teď už je jasné, že se nechal ukecat. Jenom ho děsí, jak snadno to šlo. 

"Třeba to ještě hrozně pokazíme..." Škádlí ho, než ho Kamijo umlčí, ale on chce to samé a pokusí se mu to sdělit alespoň svým polibkem. Tedy dokud neucítí jeho prsty vzadu. V tu ránu je opojení pryč, Die se celý napne a podívá se na něj skoro vyčítavě. Ne, tohle ještě nedělal a vážně hrozí, že jestli bude mít pocit, že to neovládá, utrpí jeho ješitnost. Pohled, který teď Kamijovi věnuje, je snad i vyděšeným voláním o pomoc.

Kamijo

Ani na chvíli nepoleví pod pohledem Die. Je mu jasné, že některé věci od něj prostě nečeká. Kami si dával dobrý pozor, jak moc do citových věcí spadne, ale tady se tomu úplně bránit nechce. Mají celé léto na to, aby zjistili, jestli to má smysl nebo vůbec ne. To je dost času na to, aby se víc poznali a možná by si to přece jen mohli prodloužit i na dobu, kdy se vrátí domů. Stejně to budou muset tajit, protože kdyby něco podobného prosáklo ven, nepřežije to ve škole ani jeden. Kami si je toho rizika velmi dobře vědomý a sám se tomu rozhodně nechce vystavovat. Pořád je tu jeho budoucnost, na které pracuje tak dlouho a taky ještě dlouho bude. Kamija by první ani nenapadlo, že ho Die dostane takovým způsobem. Přestal se trochu kontrolovat a Die toho hned využil. Jenže to není nepříjemné. Jak kdyby konečně jednou nemusel mít tak úplně navrch a přitom se nebojí toho, že by to bylo zneužito špatným způsobem. Jeho obvyklý opatrný pocit je ten tam. Možná právě proto by si měl začít dávat pozor, jenže to se nestane. Užívá si jeho rtů a taky toho, co cítí u sebe. Je tak blízko a přitom má pořád pocit, že je ještě příliš daleko. Přesto se mu líbilo, jakým způsobem se na něj Die díval, když se svlékal. Ne, že by potřeboval dodat sebevědomí, měl ho dost, ale stejně to potěší, protože Die sám je vážně krásný. Nepochybuje o tom, že už toho dost viděl a tak má co porovnávat. Pokud se mu líbí, jsou to pro Kamija jen a jen plusové body. Zarazí se trochu a s menším úšklebkem si prohlédne výraz ve tváři Die. Jak to myslel? A proč mu na tom vůbec záleží? Jenže se prostě rozhodne, že se tím nenechá vyvést z míry. 

"A to říkáš proto, abych ti neutekl někam jinam? Kdybys mi řekl něco jiného, mohl být začít hledat sobě rovného?" Nakloní hlavu trochu na stranu. 

"Můžeš být klidný, Die-chan. I když mi řekneš, že mi to sluší i bez oblečení, vrátil bych ti to tak, že se k sobě skvěle hodíme. Bez oblečení." Nechá pravý koutek vyběhnout nahoru ve smyslném pousmání. Stejně takový je i jeho hlas, kterým ho láká k sobě. Krátce přikývne, aby Die ujistil, že svá slova myslí vážně. 

"Vypadám jako někdo, kdo by lhal zrovna v tomto. Jsem klidně schopný tě bez mrknutí oka urazit. Nebo mě snad málo znáš." Ano, byl na tom hodně podobně jako Die. Kdyby chtěl, řekne mu takové věci, které se mu rozhodně líbit nebudou. U něj by to však bylo i za cenu toho, že si to neužije. Radši bude v tomto směru strádat, než aby se musel přetvařovat jen proto, aby si užil. Ani sex by mu za to nestál. Krátce si povzdechne a pak zavrtí hlavou. 

"Nechci to pokazit." Svěří se mu s něčím, co možná mělo zůstat skryto, ale z druhé strany bude dobře, když to bude Die vědět. Ostatně kdo se to kdy dozví, pokud to dopadne špatně a Die bude povídat. Toshiya? Ten mu klidně může...No radši ne, u něj jeden nikdy neví. Jakmile se tělo Die v jeho náruči napne, zpozorní i on. To totiž znamená, že se mu to v první chvíli nelíbí a v tom případě nebude pokračovat. 

"Je to jen na tobě, Die-chan. Budu se jen dotýkat a slibuju, že dokud si o to neřekneš, neudělám nic navíc." Podívá se mu upřeně do očí a na chvíli z jeho pozadí ruku stáhne. 

"Vím, jaký je to nezvyk, když se tě tam někdo dotýká a ty nevíš co čekat. Nechci ti ublížit." Snaží se ho uklidnit. 

"Všechno bude jen takové, jaké si budeš přát." Pošeptá mu do rtů a začne ho pomalu pokládat, přitom už ho zase líbá. Dostane se pomalu nad něj a pohne se boky proti jeho klínu, aby tím podráždil oba dva. Tiše si povzdechne, než se svými polibky začne posouvat po těle pod sebou. Nikam nespěchá, užije si i bradavky, než se středem hrudníku dostane až k podbřišku. 

"Umím totiž přesvědčovat i jinak, než slovy." Slíbí mu zážitek s pohledem upřeným do jeho očí, než se skloní k jeho klínu a věnuje mu několik letmých polibků. Dlaně se rozběhnou po jeho stehnech ze všech stran a dost si to užívají. Zvedne mu opatrně nožky, a dá víc do strany, aby měl dostatek místa, než se mezi nimi pohodlně uvelebí a začne ho přesvědčovat po svém. Hraje si s ním, snaží se ho dohnat co nejblíže vrcholu a jakmile má pocit, že už je dost mimo, zopakuje dotek u jeho vchodu. Jen ho pohladí prsty a nic víc. Počká si na reakci, a pokud nebude tak moc odmítavá, zkusí to znovu.

Die

A proč mi to říkáš? Die si musí přiznat, že v tento okamžik Kamijovi nerozumí. Sám mu skládal jeden kompliment za druhým a když to udělal on sám, zeptá se ho zrovna na tohle. Ještě ho nezná dost na to, aby pochopil jeho povahu a tak jenom nakloní hlavu k rameni. 

"No...alespoň, že bez oblečení, když jinak ne." Trochu mu jeho slova vrátí. Nemyslí to tak, že by si to sám myslel, ale že se mu zdá, že si to myslí Kamijo. Teď beztak nic jiného, než to jeho Bez oblečení, není důležité. Pak ho ale Kamijo ujistí, že tuhle noc nechce pokazit a vzápětí na to i tom, že neudělá nic, co by se Die nelíbilo. Buď se Die uvolní a svolí k tomu nebo se nestane nic víc. Ostatně… kdyby to bylo tak příšerné, nejspíš by mu jednu vrazil a tím ho ze sebe dostal a trochu eogisticky si myslí, že je silnější, něž Kamijo. Nevypadá jako někdo, kdo by si chtěl nechat zlomit nos nebo chodil na bojová umění. 

"Dobře." Řekne mu jednoduše. Ano, to Kamijo trefil přesně. Je to divné místo na doteky, ale pokud si chtějí užít dva kluci, jinak to nejde. Musí jen dostat z hlavy, že je to zrovna tam. Nechá se jím znovu políbit a Kamijo ho začne pro změnu pokládat. Možná to tak bude lepší, než Die začne trochu relaxovat. Cítí, jak se jeho tělo přesouvá nad něj, dělá si svůj prostor mezi jeho stehny a přijde mu to najednou zase docela rychlé, ale teď se to ještě stát nemá. Kamijo se boky pohne proti němu a Die si povzdechne společně s ním. Tohle je příjemné a tohle přesně chce. Pak Kamijo opustí jeho ústa a začne se polibky posouvat dolů. I tohle si umí Die náležitě užít, přivírá slastně oči a tiše vzdychá a klouže dlaněmi po Kamijově ramenou, zádech a vlasech, když na ně zrovna dosáhne. Kamijo je čím dál tím níž, všechna místa na Dieho těle jsou čím dál citlivější a jakmile je úplně dole a promluví, už je mu jasné, co chce nejdřív udělat. Má dojem, že tuhle jeho větu už jednou slyšel. Možná právě dneska. Na chvíli otevře oči, aby se podíval na strop, zatímco si vůbec neuvědomuje, jak se pod ním slastně propíná v zádech a pak se ho Kamijo poprvé dotkne ústy. Okamžitě to ocení hlasitějším sténáním a lehkým úsměvem na rtech, stejně jako dává nohy sám daleko od sebe, Kamijo ho ani nemusí pobízet. Nutně toho potřebuje cítit víc a dělá všechno proto, aby to dostal. Trvá to dlouho, opravdu dlouho, Kami umí zařídit, že to není hned, stejně jako se Die umí snažit o to, aby sám hned nebyl. Tohle chce nutně cítit co nejdéle, kdyby měl snad Kamijo později pocit, že už to dělat nechce. Jakmile pocítí známé brnění snad až v konečcích prstů, ví, že už má vrchol na dosah, ale Kamijo ho znovu oddálí tím, že se ho dotkne v těch zakázaných místech. Die se trochu probere, orgasmus se posune, ale už to není takové jako na začátku. Nechce ho odhánět, chce spíš zjistit, jestli to nebude ještě lepší a dokud to jde snést, tak to vydrží. Nutně potřebuje prožít mnohem větší extázi. 

"Pokračuj." Řekne mu sám od sebe, přesně jak se domluvili. Nikdy neměl problém říct si o to, co chce. V tomhle slova smyslu se nestydí. Musí zatínat prsty do podložky a Kamijo se bude muset rychle rozhodnout, jestli ho na vrchol nechá dojít, nebo toho na chvíli nechají a dokončí to jinak. Buď jak buď, pro dnešek mu Die i odpustí. 

"Nemáš žízeň?" Zeptá se ho jako nevinnost sama, ale stejně tak to může vyznít, že si teď dají šampaňské jako že se Kamijo může napít i něčeho docela jiného.

Kamijo

Vlastně ho potěší reakce Die. Má to nejspíš trochu jinak, než ostatní. Byl za jeho kompliment rád, ale stejně potřeboval ještě něco navíc a to vzápětí dostane. V očích se mu spokojeně zablýskne, když mu Die ukáže kousek ze své povahy a ani v tuto chvíli se nehodlá držet zpátky. Může klidně prskat maličko víc a Kamijo bude mít dokonalý pocit, že ho dokáže malinko zkrotit. Jen trochu, vůbec ho nechce omezovat ani nic podobného. Jen ho nenásilně přesvědčit, že na to nic špatného nejde říct. Možná bude úplně nejlepší, jakmile bude jen vzdychat. Ale na to je ještě chvilku čas, první mu musí Kamijo ukázat, co všechno umí. 

"Arigato." Poděkuje mu, jak za kompliment, i když trochu později, tak i za to, že mu znovu ukázal, jaký umí být. Už to viděl tolikrát, ale tady v posteli a v soukromí je to ještě lepší. Má opravdu rád výzvy a tohle začíná být ta nejlepší. Usměje se vlastně úplně obyčejně a o to víc upřímně, když Die souhlasí a dá mu volný prostor, aby ho mohl přesvědčit. Kdyby byl trochu jiné povahy, nabídne mu, že si to můžou otočit, jenže to se nikdy nestane. Takto to potřebuje, aby byl spokojený, ale tím jeho omezení končí. Jinak je schopný opravdu všeho. Celou dobu, kdy je u něj v klíně ho pozoruje, aby odhadl ta nejlepší místa. Snaží se ho dovést k nepříčetnosti a v nestřežených chvílích sahá úplně jinam. 

"Zníš moc pěkně." Pochválí barvu jeho hlasu, když začne sténat. Nic lepšího slyšet nemohl. Pak dostane tu správnou odměnu, protože Die už ho pobízí, aby pokračoval. 

"To ti velmi rád splním, ale pořád mě můžeš kdykoliv zastavit." Připomene mu, že mu záleží na tom, aby se to líbilo oběma. Jak dokázal být jindy velmi sobecký, v posteli by to bral jako selhání, kdyby si to Die neužil. Potřeboval být nutně nejlepší. Ještě chvíli ho dráždí, ale o hodně pomaleji. je to poslední oddálení jeho vrcholu. Pak Die prohodí něco, po čem se na něj musí podívat a roztouženě pousmát. Takové řečičky může mít klidně pořád a klidně i mnohem odvážnější, líbí se mu to. 

"Tohle bude mnohem lepší, než víno." Ujistí ho, že se hodlá napít a možná ho to očekávaní ještě kousek poposune výš. Pak si spěšně nasliní prsty a vzápětí vezme jeho chloubu mezi své rty. Tentokrát už nezpomaluje, ani neoddaluje jeho vrchol. Jakmile cítí povědomé cukání, začne do něj dostávat svůj prst a opravdu hodně daleko. Teď tím vyvrcholení nezastaví a zároveň hledá to správné místo, aby ho vynesl k nebesům a Die zjistil, o co zatím ještě přicházel. Věří tomu, že pak už nebude mít pochybnosti, že to dneska proběhne se vším všudy. Bez váhání jej opravdu vypije až do dna, jakmile přijde na jeho orgasmus, ale prsty, teď už dva, z jeho nitra nestáhne. Prostě je nechá tam a podporuje jeho vrchol dalšími provokacemi. Ostatně věří tomu, že delší doba takové provokace a můžou klidně pokračovat. On sám malinko vychladne a druhý vrchol si můžou užít společně. Jakmile se přes Die přežene ta největší slast, očistí svými rty a jazykem jeho chloubu od všech pozůstatků. Nikam nespěchá, je pohodlně uvelebený mezi jeho nohama. Prsty dál provokuje jeho nitro, i když je to pořád spíš jen průzkum. Pak se pomalu začne přesouvat nad jeho tělo, aniž by ruku stáhl. 

"Die-chan. Vrchol ti vážně sluší." Dojde na další kompliment, než se skloní, aby ho políbil. Trochu si ho znovu testuje, aby věděl, jestli mu bude vadit jeho vlastní chuť nebo ne. Potřebuje nutně vědět, co se mu líbí a co ne, aby se později mohl dostatečně přizpůsobit. Už se dost svobodně a volně pohybuju prsty uvnitř něj a v pravidelných intervalech naráží na konkrétní bod, který jim oběma snad dovolí to dokončit společně. Velmi pomalu ho sjede pohledem a zastaví se v jeho klíně. Vypadá to, že už velmi brzo budou moci pokračovat. 

"Příště už ti to zvláštní nepřijde." Zavrní měkce a říká mu tím, že by si nějaké to příště opravdu přál. Pravděpodobně ještě víc, než když mu svůj nápad navrhl. V očích se mu blýskne, jakmile se skloní k dalšímu polibku a pak už přijde ta nejlepší otázka.

"Můžu?" Chce to od něj slyšet a je zvědavý, jestli to trochu opepří nebo jen jednoduše souhlasí. Nezdar si ani v nejmenším nepřipouští.

Die

+To jsem rád, že nezním jako idiot.+ Proběhne mu hlavou další uštěpačná poznámka, kterých jsou jeho ústa obvykle plná, ale teď se mu nechce říkat nahlas. Dokonce ani on nechce kazit atmosféru a pořád má jisté zábrany. Když ještě někoho moc neznáte, chcete udělat dojem a ty špatné vlastnosti si necháváte spíš na později. Tohle byl přesně ten případ. Možná se to Kamijovi nebude líbit, ale Die už mu ukáže jiné kvality, kvůli kterým stojí za to to přežít. Je to odvěká strategie. Jakmile mu Kamijo řekne, že víno by si zrovna teď nedal, Die pozvedne obočí, protože nic jiného, než co chce, už přijít nemůže. Pak už mu na obličeji zůstane asi jenom ten slastně pitomý výraz, který má každý, když se přestane hlídat. Jenže to není všechno. Není to jako jindy, kdy se necháte vynést na obláček, užijete si to a zase z něj pomalu slezete v dokonalém uvolnění. Teď s ním Kamijo provádí ještě něco a on si v první chvíli ani pořádně neuvědomuje, co. Sahá někam, kde se jeho orgasmus ještě znásobuje a stupňuje a nechce jenom tak odejít. Propíná se v zádech, lapá po dechu, dokonce nemůže ani sténat a doširoka otevřenýma, překvapenýma očima hledí někam nad sebe, než to trochu poleví a odezní a jemu dojde, kde přesně má Kamijo prsty. A nepřestává s tím ani teď. Vyloženě ho trápí, ale má to jeden zásadní účinek. Die nezvládá protestovat. Už si začíná dobře uvědomovat, že Kamijo neucukl, když Die došel na svůj vrchol, stejně jako si uvědomuje, že ho teď olíbává a čistí. Tohle by dělat vůbec nemusel. Tohle přece dělali jenom zamilovaní nebo někdo, komu na sobě záleží. Musí si přiznat, že ho to mate, ale další myšlenku nestihne, protože Kamijo se začne přesouvat. Pořád ho nenechává v klidu, nutí ho škubat se a trochu vzdychat, ale ten kompliment je vážně příjemný. 

"Nejraději bych řekl, že komu by neslušel, ale nejspíš by se pár takových našlo. Vlastně by to mohlo být spíš nechutné..." Začíná povídat a to si to před chvílí ještě na pár dní zakázal. Snad tím Kamijovi nezboří jeho pečlivě vystavěný zámek snů. Na tohle je totiž Die expert, i když Kamijo je vážně dobrý architekt. Kamijo se objeví přímo nad ním a skloní se k polibku. Die moc dobře cítí chuť sebe samého, ale nepřekáží mu. Jsou to pokročilé techniky, které nemusí každý, dost důvěrné, ale i kdyby mu to snad vadilo, nikdy by to před ním nepřiznal, ještě by se mu Kamijo smál, že je moc velká citlivka. Tohle ale nebylo to, co by Die rozhodilo. I on vnímá, kolik místa v něm najednou je a už nemá takovou obavu z toho, jestli by to mohlo jít nebo ne. Stejně ví, že mu to dovolí a jestli to bude hodně bolet, praští ho tou lahví od vína, vážně ano. Kamijo mu slibuje, že příště už mu to všechno bude připadat přirozené a on se mu musí na chvíli podívat přímo do očí. Ta jeho studená modř slibuje cokoliv, ale kdo mu může vidět do hlavy? Myslí si o něm, že zůstane u kluků nebo to s ním vážně chce táhnout dál? Nebo tedy jinak než v létě? +Jestli si myslíš, že budeš vždycky nahoře, budeš hrozně překvapený.+ Řekne mu v duchu a ta vyzývavost se mu odrazí v očích, ale nahlas to neřekne. Až na tom Kamijovi bude záležet, Die může začít s panovačností. Tohle mu nevadí, ne dneska, ale taky má v sobě hodně samčí složky a nejspíš by mu to chybělo. No… tohle bude ještě zajímavé. 

"Ano." Řekne mu bez zaváhání a zní to trochu jako když si dva soupeři potřesou rukou před závodem, ale takhle to úplně nemyslí. Stejně přistihne sám sebe, že maličko zadržuje dech. Konec konců on je ten, kdo tady musí podstupovat tuhle holčičí roli, pro Kamija je to prašť jak uhoď. A ať zkusí tvrdit něco jiného!