Hromadné - Já si asi skočím k baru pro panáka. - část 1.

(bar)

Shinya, Zyean

Shinovo ráno nemohlo být kouzelnější, ale to teď platí i o dalším, kdy se už probouzí v hotelu, tentokrát už v dalším městě. Stejně v domě u Taijiho se probouzel vedle něj a podobně unavený ale šťastný. Kousne se do rtu, když ho chvíli pozoruje. Musel stávat hodně brzy, venku je ještě tma a rozhodně ho budit nechce. Opatrně se nakloní a líbne ho na rty, než se vysouká z postele a jde do vedlejšího pokoje, aby se připravil. Musí rychle, už teď trochu nestíhá. Přesto však zaúkoluje hotelovou službu, aby Taijimu donesla snídani a kávu rovnou sem. Celý den bude na nohách a připravovat účastníky na reklamu, kterou mají fotit. Bude to náročné, ale hrozně se na to těší. S Taijim jsou domluvení, že Zyemu zkusí pomoci a vytáhnou jeho i Hira na společné pivo. Ostatně s Hirem se bavit několikrát, třeba mu jeho přemlouvání neodmítne. Je po poledni, když se trochu zasekne s Takeshim v jedné ze zasedaček a zkusí zjistit, co se vlastně nedávno stalo. Take je k němu upřímný jako vždycky a sdělí mu své obavy i názor na celou věc. Shin nemá tolik času nad tím přemýšlet, ale rád by mu pomohl. Když vidí, jak se tváří ani nemůže jinak. Chápe, proč chce trávit čas se Senou, sám by to s Taijim nechtěl jinak, ale tady je situace mnohem komplikovanější. Navečer už sklízí všechny své věci a v salónku se objeví i Hiro. Nejspíš si jde pro něco k pití, ale to neví jistě. Myslel si, že ho odchytí později, ale jde mu hezky do rány. 

"Ahoj." Pozdraví ho nesměle. 

"Počkej, něco ti nachystám, barman přijde až za půl hodiny, mění si směny." Usměje se mile a vběhne za bar. Počká si, až mu Hiro řekne co si dá. 

"Už jsem tě dlouho neviděl, naposledy asi…" Zamyslí se. 

"Na večeři u vás, pořád je hodně práce." Švitoří dál a chystá mu drink. 

"Za chvíli se mám sejít s pár lidmi v podniku přes ulici." Na chvíli se odmlčí a trochu zčervená. 

"Nechceš jít s námi, trochu vypnout od toho blázince tady?" Nabídne mu rovnou. 

"Nenech se přemlouvat hm?" Upře na něj velká, prosebná očka, aniž by si to vůbec uvědomoval. 

"Taiji říkal, že tam mají dobré pivo, drinky i něco na zub. Hotelová restaurace je skvělá, ale některé věci tady prostě nedostaneš." Sám si nalije skleničku sladkého alkoholu a trochu upije. 

"Můžeš mi popovídat o škole. Viděl jsem nedávno tvé práce a bylo to úžasné. Máš rozhodně talent." Mohl by mu říct, že po tátovi, ale do toho tématu se úplně pouštět nechce, zatím.

Zyeho pobyt v blízkosti soutěže byl najednou mnohem těžší, než se mohlo zdát. Na okolí se pořád stejně usmíval, ale nešlo to tak snadno jako jindy. Pořád přemýšlí and tím, co slyšel při rozhovoru Takeshiho a Hirota a taky to, že složka s jejich společným projektem asi zůstane nadobro jen v jeho počítači. Samozřejmě na tom ve volných chvílích pracoval a už dal dohromady slušný materiál, i když z toho nic nebude. Je mu to líto a mnohem víc, když se podívá na jejich společné video z taxíku. Ano, i to pořád má a nejspíš ho jen tak nesmaže. Vždycky je mu z toho akorát hůř, protože si vzpomene, že Hirovi na ničem z toho stejně nezáleží. Jemu by taky přece nemělo. Daichi mu dělal společnost víc než často a Zye začínal tušit, že čeká jen na chvíli, kdy ho pozve ven. Byl to krásný kluk, jindy by ani neváhal, ale teď? Jak and tím má vůbec přemýšlet, když má plnou hlavu někoho jiného. Přesto všechno mu nakonec nabídl, aby se k nim do hospody přidal, protože podle Taijiho tam bude víc lidí. Proč by ho tedy nepozval taky. Dai vypadá, že je mu to opravdu líto, protože dneska prostě nestíhá, ale s pusou na tvář Zyemu slíbí, že se pokusí přijít. Zye ještě chvíli stojí na chodbě s trochu nechápavým výrazem, protože tohle se mu snad ještě nestalo. Nakonec se trochu pousměje a zamíří dolů, kde by se měl sejít s Taijim a vyrazit. 

"Ahoj." Řekne mu, když konečně přijde. Samozřejmě, že má zpoždění.

"Už vážně nutně potřebuju pivo." Postěžuje si pobaveně, když společně s ním vykročí z hotelu a pak přes ulici směrem k hospodě. 

"Kdo všechno vůbec přijde?" Zeptá se zvědavě. 

"Nabídl jsem Daichimu, aby přišel, ale má toho asi moc." Pokrčí rameny a je vidět, že mu pořád úplně nedochází, jaký podtext by to mohlo mít.

Taiji, Hiroto

Kdyby tak Hiroto věděl, proč je ještě tady, život by byl jednodušší. S tátou od té hádky vůbec nemluvil, vyhýbal se všemu a všem a na svůj školní projekt ani nesáhl, ale stejně si sedl do autobusu a popojel s nimi do dalšího města. Zyeanovi se pečlivě vyhýbal, protože se s ním nepotřeboval potkávat jako tuhle na chodbě a sledovat ho, jak se jde někam bavit s tím svým novým objevem. Neviděl se ani se Senou, ten byl tím posledním, na koho měl náladu se dívat a růžovou od jisté chvíle bytostně nenávidí. Jestli někdo projde v růžové, nejspíš ho utopí. Do baru se vydá v hodinu, kdy tam nikdo nebývá, protože se teprve otevírá, ale když do něj vejde, je sice odemčeno, ale obsluha nikde. Ještě o něco víc to zkazí jeho náladu, ale pak mu dojde, že se dívá na Shinyu. Jedinou milou bytost široko daleko, kterou díky tátovi celkem zná a která sestoupila snad z nebe, takže s ní nikdo mít konflikt prostě nemůže. Když tuhle vystupoval z výtahu s tím svým Tajim, asi něco z té hádky slyšel, možná mu táta sám něco řekl, ale to mu teď nepřekáží a tak mu věnuje upřímný úsměv a dojde k němu. 

"Jak to, že zaskakuješ na všech místech po Japonsku, kde zrovna někdo chybí?" Je to prostě nějaký hotel, ne jejich pevná základna se stálými zaměstnanci. Objedná si klasický High Ball a opře se loktem o bar. Přikývne na Shinyovu domněnku ohledně toho, kdy se spolu viděli naposledy. 

"Je to už dlouho." Souhlasí. Jen to dokazovalo, jak jeho otec nikdy nebyl doma, protože Shinya byl vždycky s ním na cestách. Znal ho líp, než kdy Hiroto dostal šanci. Nabídka možnosti jít někam ven s někým normálním se mu zdá jako něco hodně vítaného. Chvíli váhá, protože neví, kdo jsou ti lidé, ale tohle je Shinya. S žádnými pitomci by tam nešel. 

"Tak dobře." Řekne trochu opatrně, ale pak se usměje a překvapeně zvedne obočí, když mu Shin řekne, že viděl jeho práce. Musel mu je ukázat táta. Netušil, že si je shání, aniž by o tom Hiroto věděl. 

"Díky." Zamumlá jenom a sklopí oči. Tohle si přál, ale teď není v rozpoložení si to přiznávat a být za to rád.

Taiji byl se Shinyou domluvený, že do baru půjde napřed a bez něho. Zatímco se Shin bude snažit ulovit Hirota, Taiji tam odvede Zyeana, aby se někde v hotelu nepotkali a ihned nebylo po všem. Na místě už bude pro Hirota těžké se z toho vykecat, protože se na něj všichni vrhnou. Původně s sebou chtěl vzít i Senu, ale domluvili se, že pokud chtějí utáhnout Hirota, neměl by tam vidět i jeho. Zyean stačí. Hiro teď Senu asi vyloženě nesnáší a tak si Sena zašel na masáže a na kosmetiku a užíval si večer po svém. Taiji se taky hodně kamarádil s Daichim, ale když tahal ven s nimi jeho, věděl, že ani tohle není nejlepší volba, protože Zye by mohl mít oči jen pro něj a dělat Hirotovi spíš naschvály. K jeho překvapení se Daichi nevyjádřil jasně, takže pro něj bylo překvapení, jestli přijde nebo ne. Jakmile Zye dorazí do přízemí, hned ho bere kolem ramen a vede ven. Hirota tady nikde neviděl, tak ať do něj ještě náhodně nevrazí. 

"Já taky. Nutně ho potřebuju skoro pořád, ale teď je to ještě horší. Se Shinem má jeden pořád žízeň." Prohodí pobaveně. Bar je jenom kousíček. 

"Já jsem mu to nabídl taky." Řekne na toho Daichiho. 

"Ale pochodil jsem úplně stejně." Dodá ještě.

"Sena-chan má nějaké procedůrky, aby měl vůbec šanci nade mnou vyhrát, ale naštěstí tady znám hodně lidí, sami nebudeme. A pak dorazí ještě jeden můj kamarád, co tady žije. Neviděli jsme se od školy, ale má čas." Řekne. Pravdou bylo, že Taiji se kamarádil úplně se všemi. Zapadal sám od sebe, kámoši v soutěži se na něj lepili a tak bude kumpánů jistě dostatek. Jakmile vlezou do baru, někteří už tam jsou včetně pár chlapů ve středním věku od kamery a tak. Ty zná Zye moc dobře.

Shinya, Zyean

Shinya si Hirota opatrně prohlédne, jak kdyby zkoumal, jakou má náladu. Umí to dost dobře odhadnout a přitom to vypadá, že s pořád stydí a maskuje to za svou nevinnost. To mu vždycky šlo skvěle. Jen zlehka pokrčí rameny a mile, ale nenápadně se pousměje. 

"Já nevím, vždycky se mi tak nějak podaří objevit na místě, kde se menší záskok hodí." Asi na to má talent nebo co, ale za barem je mu vlastně dobře. Je to jako s těmi kytkami, má tu prostě prostor pro kreativitu a nějaké základy už se stihl naučit. Občas si po večerech povídal s barmany a díky jeho zvědavosti mu vždycky něco ukázali. Sáhne po vhodné sklenici, aby mu mohl nachystat jeho objednávku, dojde na led a pak i na zbytek a na malém ubrousku mu sklenici podsune k rukám.

"Prosím, pane." Uculí se na něj snad i roztomile. 

"Je to škoda." Povzdechne si na tu dobu, kdy se neviděli.

"Ale mám trochu pocit, že o tobě vím opravdu hodně." Prozradí mu, že o něm Takeshi mluví opravdu často. S ním ano, s ostatními příliš ne. O svém osobním životě mluvit jen s málokým, ale Shinya měl to štěstí. 

"To je skvělé." Skoro se rozplyne, když Hiroto s barem souhlasí. Podle Shina to bude jen dobře, když se ti dva potkají. Minimálně si to můžou vyříkat, ale podle něj i Taijiho by to mohlo mít reálnou šanci. Vážně ale bude lepší, když o tom ani jeden nebude vědět.

"Nemáš vůbec za co." Opáčí mu na to poděkování a krátce mu položí dlaň na předloktí.

"Tvůj táta je vozí všude s sebou. Myslím, že na ně má speciální kufřík, je jich dost. Občas mu dělá vrásky, když je nemůže sehnat, ale nakonec se mu to podaří a pak mi je ukazuje." Zarazí se.

"Doufám, že ti to nevadí?" Zeptá se rychle, protože o tom Hiroto očividně vůbec nevěděl. 

"Dám si taky něco malého a pak vyrazíme. Možná přijdeme trochu později, ale to nevadí." Usměje se o trochu rozverněji a hned mu tváře zčervenají. Většinou nechodil pozdě, ale tentokrát mu to zase tolik vadit nebude.

Zye se trochu zarazí, když ho Tai vezme kolem ramen rovnou. Už si zvykl na jeho chování, ale pořád je v první chvíli trochu nejistý. Přece jen spolu nezačali úplně nejlépe, ale to už je naštěstí dávno zapomenuto. Stačilo vidět, jak se Shin s Taiem k sobě chovají a bylo mu jasné, že tam neměl šanci vůbec nikdo, natož tak on. Naštěstí to nebylo žádné neskutečné pobláznění. To na Hirota myslel rozhodně častěji. Jenže to taky nemá smysl. Všiml si, že se Hiroto vyhýbá všemu a všem. Mrzelo ho to, opravdu ano. Možná měl držet jazyk za zuby, jenže to on nikdy neuměl. Nejspíš bude na svůj školní projekt opravdu muset zapomenout. Snažil se vymyslet náhradní možnost, ale nic mu nepřipadalo tak dobré, jako to, co vymysleli s Hirotem.Vlastně má poslední hodiny pocit, že se jeho sen rozplynul. Vůbec nechápe, že stačí tak málo. 

"Mám podobný zdravotní problém, špatně se mi bez něj funguje. Taková pořádná odměna po odpracovaném dni a já mám pocit, že jsem za poslední dny oběhla tak tisíc mil." Nestěžuje si, usmívá se u toho, protože ho to neskutečně baví. Energie má pořád dost, i když ve chvíli kdy se dostane do postele, odpadne, jak špalek. 

"Je to škoda." Povzdechne si na Daichiho nepřítomnost. Bylo mu s ním dobře, jenže měl pocit, že to pořád není takové, jaké by to mělo být. Zye věřil tomu, že by spolu šli ještě párkrát ven a ta jiskry by se konečně objevila. Rozhodně neměl v plánu ho vodit za nos, kdyby se to nestalo.

"Začínám mít pocit, že jsi jak Takeshi. Taky máš známé všude." Protočí nad Taijim oči. Po cestě si povídají, trochu drbou některé účastníky, a když dojdou k baru, jde se Zye pozdraví první s jeho známými. Pak už míří rovnou pro pivo, protože ještě vteřinu a asi uschne. I s pivem dojde k Taijimu, aby si připili.

"Je tu ale dost lidí." Rozhlíží se kolem sebe a je maličko nesvůj, protože tohle úplně rád nemá. Jen díky tomu, že jich tady opravdu dobře zná, to brzo pustí z hlavy. 

Mezitím si v hotelu Shin povídá s Hirotem o škole a o všem možném. Na Takeshiho už nedojde. Nechce mu připomínat jejich hádku. Nakonec po sobě na baru uklidí, v podstatě se vystřídá s barmanem a zamíří do stejného baru, kde by měl být Taiji se Zyeanem. 

"Jsem zvědavý, kolik se nás tam nakonec sejde." Švitoří trochu s neskrývaným nadšením. Jakmile se ocitnou uvnitř, začne se rozhlížet a spatří Taijiho záda.

"Půjdeme první tam?" Zeptá se, ale vezme Hirota za předloktí a vede ho s sebou.

"Ahoj." Pozdraví Taijiho a krátce ho obejme zezadu kolem pasu. Některé věci prostě nedokáže ovládnout. Zye se usměje, když spatří Shinyu a první si skoro nevšimne, že nepřišel sám. Když však stočí pohled trochu stranou a podívá se rovnou do Hirotovy tváře, málem mu zaskočí, i když v puse nic nemá.

"Ahoj." Pozdraví je vlastně oba a krátce sklopí oči.

"Já si asi skočím k baru pro panáka." Snaží se co nerychleji vyklidit pole, ale to se mu nepodaří. Za ním se objeví jen z kameramanů a nese celý tác plný panáku.

"Připijeme si." Zve je všechny a Zye nemá možnost utéct. Radši rychle sáhne po panáku, aby měl co dělat s rukama. Jen po očku se podívá na Hirota a neovládne trochu posmutnělý výraz, hlavně na očích je to vidět. Samozřejmě, že je to jenom kvůli tomu projektu a ne kvůli tomu, jakou propast mezi sebou mají.

Taiji, Hiroto

S díky si převezme drink, který Shinya připravil a přikývne, když mu Shin řekne, že se tu ještě spolu zdrží, než vyrazí ven. To mu bylo jedno, měl hodně času a jestli někam dorazí dřív nebo dýl nehrálo roli. Je to asi poprvé, kdy vidí Shinyu popíjet, i když se někam jde, ale slyšel o něm, že sice vypadá jako andílek, ale umí se pěkně odvázat a nakonec je to on, kdo leží opilý na stole a věší se klukům kolem krku. Mimoděk ho ta představa pobaví a lehce nad ní pozvedne koutky. Když pak dojde na to, že o něm jeho otec často mluví, zase mu spadnou a pootočí se tak, aby mu nebylo moc vidět do tváře. Hledí do svého drinku a mračí se, ale vlastně je rád, že si na něj táta taky vzpomene. Bylo hezké, že to vnímali alespoň druzí, když už ne on sám. Sice by to Takeshi měl dělat spíš obráceně, ale co nadělal. Jednou to bylo takhle a s tím by se měl smířit, ale jeho povaha mu to nechce dovolit. Shin se odmlčí jenom na chvíli, než začne mluvit o tom, že si táta hlídá i všechny jeho studijní práce a dokonce na ně má založenou aktovku. Mělo by ho to těšit, ale kdo ví proč se zamračí ještě víc a pak k Shinyovi zvedne oči. 

"Nemusíš mu to u mě žehlit, měl by to dokázat sám. Vím, že tě neposlal a že ti na něm záleží a proto to zkoušíš, ale celý kufřík je úplně k ničemu, když se o něm musím dozvědět od tebe, nemyslíš?" Otočí do sebe celý drink najednou. To asi nebyl nejlepší nápad, ale je to lepší, než aby si vyléval zlost na Shinyovi. 

"Už o něm nechci mluvit. Chci strávit večer s tebou. Řekni mi o sobě. Někoho máš, jak jsem si všiml." Prohodí a konečně se zase usměje. 

Taiji se musí opravdu hlasitě rozesmát, když Zye označí pití piva za zdravotní problém a musí si jedno večer dát. Tím trpělo hodně kluků a on sám rozhodně taky, takže proto měl přímo obrovské pochopení. 

"Můj milý, tady mají hodně léků. Vozí tam nějaký druh z malého pivovaru někde v Zadkovicích, ani nevím, jak se to jmenuje, ale je to dobrý. Hořký..." Řekne mu. Když si Zye povzdechne, že je škoda, že Daichi možná nedorazí, poplácá ho po zádech a v duchu si pomyslí něco o tom, že by třeba mohl omylem spadnout do záchodu a vážně se nedostavit. Nepřeje mu nic zlého, má ho rád, ale teď se mu tam nehodí. A jak všichni věděli, vzhled Dai řešil hodně. Ještě víc se rozesměje, že je jako Takeshi. 

"Známé mám všude, ale je to trochu jiná sociální třída. Kdyby se to mělo časem takhle zlepšit, asi by mě čekala skvělá budoucnost, ale na druhou stranu si neumím představit život na vysoké noze." Prozradí mu něco na sebe. Nikomu nevyprávěl o svých představách žití se Shinyou v malém domečku u babičky. K tomu se Takeshiho vily nehodily. Dorazí společně k baru, kde se skoro okamžitě rozdělí a každý zamíří ke své skupince kamarádů, aby se pozdravili. Zye se pak ještě stačí stavit pro pivo a Tai na něj mávne, že mu může přinést taky. Zye se k němu připojí za chvíli, podá mu pivo a přiťuknou si a Taiji stojí schválně zády ke vchodu. Vážně se chce nechat překvapit, kdy to přijde. A pak přijde poklepání na rameno a ozve se jeho milovaný hlásek, on se otočí a skutečně hledí do tváře Shinyi a také Hirota. Výborně, Shin to dokázal. Odškrtnuto. 

"Ahoj." Pozdraví se s nimi a předstírá, že nemá ani ponětí, že by něco mohlo být špatně. Hraje tu habaďůru na Hirota i Zyeana a jeho výraz je profesionální. Za to Hiroto si té stříbrné hřívy všimne hned ve dveřích a býval by to okamžitě otočil, kdyby ho Shinya nesevřel nečekaně pevně a nevlekl rovnou za svým přítelem. To se dalo čekat, ale to by Taiji nesměl stát přímo vedle Zyeana. Kruci! Zyean ho sice pozdraví, ale okamžitě chce utíkat na bar a ještě si dávat panáka a Hiroto pozvedne vyzývavě obočí. To jako kvůli němu? 

"Tolik to nejde rozdýchat?" Pronese okamžitě a Taijimu vedle cuknou koutky. Už to začíná. Hiroto je oříšek, ale on si s ním hravě poradí. Okamžitě vezme Hirota kolem ramen a podá mu panáka z tácu. 

"Jak to, že jsi přišel s mým klukem, hn? Mám se o něj bát?" Řekne mu a Hiroto přesune pozornost od Zyeana k němu a protáhne obličej. 

"Co? Cože?" Takhle by na Shinyu nikdy nemyslel, je to rodinný přítel!! Taijiho oči jsou spokojené, Hiro přišel o slova rychle. Hiroto těkne pohledem k Zyeanovi, jako by snad hledal záchranu u něj a všimne si toho výrazu. Jestli mu něco šlo dobře, tak psí oči. Střelí pohledem k panáku a otočí ho do sebe. To je druhý. Dneska to půjde rychle.