Issey x Hyde - Kvůli mě nemusíš. - část 4.

(Isseyova kancelář)

Hyde

Na chvíli se pohledem zastaví v Isseyových očích, když v nich uvidí něco, co tam ještě nebylo. Přistihne se, že se mu to neskutečně líbí a má nutkání to udělat tak, aby se to tam objevilo znovu. No kruci, tahle práce bude ještě složitější, než si původně myslel, a když k tomu přidá ještě Teru, který na něj čeká doma, zadělává si na pořádný průšvih. Nicméně takto přemýšlet vůbec nemůže. Kdyby Isseye potkal někde venku na ulici, bylo by to jiné. Tady je teď v práci i když jen dočasně. Srovná si to v hlavě a zase se upřímně pousměje. 

"No dobře, neřekl jsem to přesně, byl to hostel. Kapslový." Upřesní, aby to bylo jasné a nedošlo k žádnému nedorozumění.

"To je takové to místo, kde se pohne tak maximálně někdo mé výšky, všichni ostatní mají smůlu." Dovysvětlí mu to s trochou zadostiučinění v očích, jak kdyby byl Issey někdo, kdo tu žije první den. Však co, může si myslet, že kolem podobného místa nikdy nejel. Ostatně to trochu souvisí s tím snobstvím, které mu teď ukázal, i když podle něj to v tom není. Nakloní hlavu mírně na stranu, protože si do něj Issey rýpne a ne moc hezkým způsobem. On si snad myslí, že je někdo, kdo by něčeho podobného byl schopný? Netvrdil by, že s Teru neměli pár zvláštních momentů, ale tohle bylo úplně o něčem jiném. A znovu se rozhodne nemlčet a ukázat mu, že některých věcí se prostě nebojí. Nechce strýci dělat ostudu a zároveň se nedokáže ovládnout. To je přesně ten důvod proč jezdí s taxíkem. 

"To máte pravdu. Bezpečnější to rozhodně bude. Mám jen jednu postel a k tomu není moc velká. Tam se prostě neztratí. Všude jinde by třeba mohl." Sdělí mu klidně, že si Teru nastěhoval k sobě do postele, i když jiným způsobem, než si Issey myslí. 

"Ale abych uklidnil vaše největší obavy v životě. Jezdím většinou na čas, jsem zvyklý toho moc nenaspat." Uculí se a vzápětí nahodí naprosto profesionální výraz.

"Doteď jsem byl tak trochu přesvědčený, že šéf může všechno i hrabat se v soukromí. Ostatně zas tolik toho volna mít nebudu." Prohodí smířlivě, jak kdyby to nebylo nic, co by ho trápilo. 

"Strýc mě varoval, že to bude náročné." Vykročí za ním, a kdyby se nezastavil včas, asi do něj naboří. 

"Jsem rád, že je." Prohodí tentokrát víc, než upřímně. Nebyl by rád, kdyby Teru chodil do práce s nechutí. To by šel asi osobně Takeshimu domluvit a bylo by mu jedno, kdo to je a že může přijít o všechno. S pozvednutým obočím se podívá do Isseyovy tváře.

"Není to moje práce. Jsem jen záskok. Dělám to nejlepší, co je v mých silách, ale musíte si uvědomit, že nemám roky praxe." Uhodí hřebíček na hlavičku.

"Navíc jsem taxikář, znám ty nejlepší z města. Když na to přijde, sehnal bych vám i limuzínu." Trochu se načuří, protože si Issey myslí, že mu na tom, co dělá, vůbec nezáleží. Opak je pravdou, nechce dělat ostudu, ale ať dělá, co dělá, stejně je to málo. Jezdí všude s předstihem, umí se vyhnout zácpám, ve kterých by strávili týden a jemu se to pořád nelíbí. Trochu rozhodí rukama, když to vypadá na program na celou noc a teď už se neovládne a protočí očima v sloup. Nestihne ani nic říct, protože už jsou z kanceláře venku a ani on si nedovolí nic říct, dokud jsou na očích. A že toho má hodně co říct! Pro jednou taky mlčí, dokud nedosednou do auta. 

"Samozřejmě, že zvládne, má tam všechno co potřebuje. Jen mě nenapadlo, že někdo tak vysoce postavený jako vy, má potřebu se svým řidičem trávit celou noc. Možná bych vám mohl poradit podniky, kde si na mě ani nevzpomenete. Přece jen už mám město dost obšlápnuté a rozhodně vám můžu slíbit, že se nudit nebudete, pane." Otočí se, aby mohl pohodlně zacouvat.

"Ostatně rozptýlení očividně potřebujete jako sůl, po tak náročném dni. Stačí jen najít ten správný druh…" Na chvíli se zarazí, když se mu podívá do očí.

"Zábavy. Ale na to jistě brzo přijdeme." Usměje se na něj skoro starostlivě, jak kdyby školil nějaké studenta, ale v očích mu sedí něco provokativnějšího a pak prudce vyjede na ulici, až to s Isseyem vzadu trhne ze strany na stranu. Možná mu i trochu rozhodí účes. 

"Omlouvám se, pořád si trochu zvykám na citlivost plynu. Mám mnohem starší auto." Maskuje svůj úmysl.

"Takže první večeře. Počítám, že hamburger to nebude?" Těkne pohledem do zpětného zrcátka.

"Potřeboval bych adresu, abychom nezůstali někde v zácpě." Pobídne ho, aby se konečně vymáčkl. Očividně s ním klidně bude jezdit celou noc a nepřidělalo mu to ani jednou vrásku. Však on Teru něco donese na omluvu. Škoda, že na něj nemá číslo, napsal by mu, že se zdrží, protože jeho šéf si umanul, že mu ukáže, co může a co ne. Ale to se přepočítal.

Issey

Když mu Hyde blíže vysvětlí, co za hotel to Teru konkrétně užíval, je všechno mnohem logičtější, ale jakmile začne ještě dovysvětlovat, co přesně to znamená, propálí ho pohledem. Není idiot a dokonce ani takový snob, aby ignoroval přítomnost podobných věcí v centru města. Trochu těžko kouše to sdělení, že Teru v Hydově posteli skutečně spát bude. Ať už to bylo jakkoliv, ať se domluvili na čemkoliv, už na ulici si všiml, že se jeden druhému nejspíš líbili a možná že vážně jenom hodně rychle přeskočila jiskra. Teď by to taky mohlo vypadat, že ho chce Issey záměrně zdržovat, aby do té postele vůbec nedošli. Tak to ale nebylo. Byly to jenom do nekonečná oplácené rýpance. Když dojde na největší obavy v životě, vážně se na chvíli lekne, že by to mohlo vyznít tak, že mu jde snad o tohle, ale Hyde zmíní jenom dochvilnost a harmonogram. Ne, že by mu přesně tohle nevyčítal Takeshi. Ale skutečně to není středobod Isseyova vesmíru. Musí se uchechtnout a protočit očima, když dojde na to, že se šéf může hrabat v soukromí. U většiny šéfů v Japonsku to tak doopravdy bylo, ale Issey chtěl málokdy znát detaily. Většinou to bylo tehdy, když se někdo začal chovat hodně divně a sklesle a začal podávat nízký pracovní výkon. V Japonsku byly sebevraždy hodně běžné a on nemínil přehlédnout něco podobného a pak si to celé roky vyčítat. Jakmile mu Hyde připomene, že tohle není jeho práce, má sto chutí ho na místě vyhodit a poradit si jinak. Nesnášel, když si někdo nevážil dobrých věcí a podle něj tohle bylo dobré místo. Opravdu velkoryse placené. 

"Z úcty ke tvému strýci tě hned nepošlu domů. Nechci, aby se musel dožít toho, až mu budeme vysvětlovat, proč si jeho místo nezvládl. Přemýšlej o tom, proč." Pro strýce by to byla hanba, tím spíš, když na tohle místo Hyda sám poslal. Hyde to sice myslel tak, že nemůže umět všechno skvěle, ale podle Isseye se o to ani nesnažil. Nechodil upravený, byl prostořeký a i když měl mnoho kvalit, byl si jich vědom tak moc, až to byla samá pýcha a sebejistota. Netuší při tom, že Hyde to vidí přesně opačně, má pocit, že se doopravdy snaží a Issey nic z toho nevidí. A všechno to vzniklo kvůli podráždění z nového hosta v životě někoho pro něj vlastně cizího. Celé to byl nesmysl. Chvíli legrace, pak už skutečné rozhořčení a teď unavené uvědomění. Podle těch Hydových gest se ani jemu nelíbí, že by měl někde jezdit celou noc a když si vzpomene, koho má teď doma, nemůže se mu divit. Kupodivu se však neděje a neřeší nic dalšího až do chvíle, kdy společně dojdou k autu. Issey se do něj posadí a najednou nemá chuť vymýšlet, kam všude by mohli jet, aby mu opepřil drzosti. Zvedne oči k Hydovi na přední sedačce, když ho ujistí, že Teru doma počká a že to on chce trávit čas s ním. +Možná máš dokonce pravdu.+ Řekne mu v duchu. Musí se však zamračit, když ho Hyde otevřeně pošle do bordelu. Tohle už vážně překračuje všechny meze. Pozvedne obočí, když to navíc vyzní, že Hyde všechny ty bordely osobně vymetl. 

"Ne, děkuji. Nechci, aby si mě spojovali s nevhodnými lidmi." Všechny bordely vlastnila Yakuza. Úplně všechny. A on byl moc vlivný podnikatel, než aby do nějakého jen tak vlezl a nic to nevyvolalo. Minimálně zájem zmíněné organizace. Nechce s nimi spolupracovat. 

"Myslíš, že potřebuju rozptýlení? Vážně by mě zajímalo, jaké bys zařídil ty." Odtuší a zní to nevinně, zatímco se úplně stejně nevinně dívá z okénka. A pak se málem praští čelem o sklo, jak s ním Hyde prudce vyrazí do zatáčky. Moc dobře ví, že to se spojkou umí, už spolu něco najezdili, takže je to ubohá lež a tohle celé bylo schválně. Už trochu přestává vědět, co s ním. Nakonec mu přece jen jednu adresu řekne. Tu svou. Tak, jak řekl v kanceláři. Pojede domů.

Hyde

Celou dobu dělá, že si Isseyova pohledu nevšiml. Dovoluje si až příliš, sám to moc dobře ví, ale některé věci prostě nejde ovládnout. Prostě cítí, že je něco jinak a pravý důvod je někde jinde a možná to taky dělá proto, aby mu to Issey řekl narovinu a nemaskoval to za všechno možné. Tahle hra ho baví a zároveň je to trochu protivné. Jakmile dojde na to, že by ho Issey poslal domů, v očích se mu objeví zvláštní záblesk, který naznačuje, že by mu nejradši řekl, aby to udělal. Od začátku je všechno špatně, možná by si oba ušetřili spoustu starostí, kdyby to udělal. Hyde by se sice hanbou propadl, ale…Co jiného dělat, když mu nestačí ani to, že je vážně skvělý řidič. Ani jednou si na něj neotevřel pusu, když u toho někdo byl a taky si nemyslí, že by udělal něco tak hrozného, za co by ho musel rovnou vyhazovat. Jeho oči malinko ztvrdnou a výraz už není tak veselý, jak byl předtím. Vlastně je trochu uražený. Nejradši by mu řekl, ať to udělá, že si to potom vysvětlí sám, aby si nepřidělával zbytečné starost s tím, že zaměstnává někoho jako je on. Podle strýce by jen těžko sháněl za sebe tak rychle náhradu. Ti nejlepší řidiči byli zadaní a ty špatné nikdo nechtěl, tak o co mu jde? Je celou dobu trochu nafouknutý i za volantem, což ho většinou dokázalo dost dobřen rozptýlit. To trhnutí si prostě nemohl odpustit, už ho vážně prostě štve. Možná kdyby narovinu řekl, co má za problém, vyřešili by to během pěti minut a byl by klid. Ale ne, bude do něj rýpat a Hyde by měl zůstat potichu sedět, jenže to on prostě neumí. Koutky mu malinko povyskočí ve chvíli, kdy Issey zmíní, že do bordelu nechce. Co taky jiného si domyslel, když mluví o nevhodných lidech. Hyde se krátce stočí přes rameno a pozvedne obočí. 

"Promiňte pane, ale…Já nezmínil bordel. Ale možná by to stálo za úvahu, když vedle barů, různých míst s hrami, možná nějaký kulečník, nebo třeba jen noční promítání a různé jiné akce myslíte zrovna tohle, něco s tím udělat." Opravdu hodně se drží, aby se nezačal smát. 

"Navíc v kontextu s tím, že jsem zmínil místa, která znám, to od vás není zrovna hezké a profesionální o mě říct, že chodím do bordelu. Kdyby vás někdo slyšel, kdo ví, co by si pomyslel." Je to další rýpání, ale tentokrát to není nějak útočné, jen mu připomíná to, co sám řekl a jak by to pro veřejnost znělo. Nechá si nediktovat adresu, kterou si v mysli přebere a najde trasu. Nebude to ta nejrychlejší, ale chce ho někam vzít, aby to celé nějak urovnal. Ne proto, že by se bál o místo. Nakonec by to nějak přežil a věří, že strýc taky, protože ho zná, ale spíš o to, aby mu ukázal, že některé věci myslí prostě a jednoduše dobře. Projíždějí zrovna kolem jednoho z parků, kde se očividně něco děje. Viděl plakáty, že právě dnes tady mají malý festival a tak se rozhodl ho sem vzít. Bude to zábava sledovat představení umělců a taky je tu jídlo, i když to není nóbl restaurace. Na chvíli se tu zastaví a pak ho doveze domů. Nepřijede zase tak pozdě a zároveň to celé možná urovná. Nikdy nebyl zlý, ale to si Issey očividně nemyslí. Vystoupí, aby mu mohl otevřít dveře, do kterých první nahlédne s mírným úsměvem. 

"Půjdeme? Je čas vám trochu zlepšit mínění o řidičích taxi, pane. Tohle berte jako dobrý skutek po pracovní době. Mají tu i skvělé jídlo a věřte mi, že v tomhle se na mě můžete spolehnout." Jeho výraz hodně povolil a je milý a přívětivý, nebojí se mu hledět upřeně do očí a vlastně ví, že je mu líto, jak se k sobě vlastně chovali, zašlo to příliš daleko. Narovná se, a počká jestli Issey vstoupí nebo ne. Pokud ano zamíří rovnou po cestičce do parku, odkud k nim jde hudba. Je tam pár stánků a taky rozmístěná místa pro představení. Někde divadlo, jinde tanec a nechybí ani různé nástroje. Hyde si trochu povolí své sako u krku, aby nebyl tak sesňěrovaný a koutkem oka se podívá na Isseye.

"Říkal jsem po pracovní době. Nemusíte mě platit, dělám to dobrovolně." Připomene mu, aby jeho oblečení nechtěl nějak komentovat, i když tuší, že to přijde.

Issey

Na několik vteřin se zarazí a musí vážně přemýšlet nad tím, co kdo z nich řekl, že to Issey pochopil jako bordel. Hyde to slovo skutečně nezmínil a dokonce má pravdu v tom, že tím mohl myslet plno jiných věcí, ale zároveň o tom mluvil takovým tónem a s takovým výrazem a provokací, že si z toho Issey vydedukoval jenom jediné. +A nebo má pravdu a tobě už to vážně chybí.+ Povzdechne si sám nad sebou. Mnoho mužů by si podobnou věc nepřiznalo. Rozhodně ne to, že má pravdu jejich podřízený, se kterým se právě hádají a jsou krok od jeho vyhazovu. Issey takový nikdy nebyl. Byl v tomhle mezi podobně postavenými lidmi trochu unikát. V Japonsku se šéfům neodmlouvalo prostě nikdy s ničím, ale pokud někdo trefil hřebíček na hlavičku, nebude Issey předstírat, že to tak není. Konec konců Takeshi si to o něm taky myslel. A poslední, co chce, je aby to nosil veřejně napsané na čele. 

"Každý chodí do bordelu." Řekne už poněkud dutě. Jenom to pokaždé není ten stejný vykřičený dům, ale třeba hodinový rodinný hotýlek a tak dále. V Japonsku toho pravděpodobně existovalo víc, než kdekoliv na světě, protože mezi papírovými stěnami si s rodinou za zády nezasouložili ani manželé. Natož, když jste chtěli něco jiného. Cítí, že se začíná vzdávat. Hyde byl zase drzý, dokonce si z něj tropí legraci a on je nejspíš vážně přepracovaný. Málokdo si dovedl představit tempo jeho pracovního dne. Auto se dá konečně plynule do pohybu a oba dva jedou dlouho jenom tak mlčky. Issey si ani moc nevšímá cesty a co přesně míjejí, spíš nechává hlavu opřenou o opěrku a hledí ven do prázdna a do nočních světel. Jakmile vůz zastaví, narovná se a trochu tápe v okolí. Ještě nejsou doma, ale jak by mohli být, bylo to ještě moc krátce. 

"Něco s vozem?" Řekne trochu ospale, protože ho jiný důvod nenapadá, ale Hyde vystupuje a vzápětí mu otevírá dveře. Isseye probere chladný noční vzduch, který mu pohladí tvář, skutečně poslušn vystoupí a rozhlédne se. Teprve nyní si všimne festivalu. Je to jako by Hyde najednou mluvil jiným jazykem. On se chce doopravdy usmířit? Možná poznal z jeho hlasu, že začíná být trochu mimo. A nespěchá náhodou za někým? Ani ho nenapadne, že by tohle mohlo být kvůli strachu o místo. Hyde vypadá jako ten poslední, kdo by se o něj bál. Mírně rozhodí rukama a konečně se usměje. Na chvíli vypadá snad i roztomile. Následuje Hyda do parku, kde se společně na chvíli zastaví, aby se podívali, co tady je a rozhodli se, kam vlastně chtějí jít jako první. Podívá se na Hydův profil, chvíli přemýšlí, proč mu to říká a pak mu dojde to uvolnění oblečení. 

"Nejdřív seženeme kávu." Raději to nekomentuje. Issey nekouřil, ale kofein byl jeho věrný společník a on se potřebuje trochu probrat. Hyde už ho maličko zná, takže ho na kávu vozí každou možnou chvíli nebo mu ji nosí. Je to podivné, že mu to dojde až teď. Jeho původní řidič tohle nedělal. Byl skvělý, měl ho rád, ale dělal prostě svou práci a nic navíc, kdežto Hyde… Povzdechne si, protože se před chvílí malicherně pohádali a on si některé věci neuvědomil. 

"Měl jsi jet domů." Připomene mu, že to pro něj jistě budou příjemnější chvilky, než doprovázet svého šéfa v čase, kdy mohl být s Teru. Hyde však nevypadá, že by se teď nechal odradit a tak si Issey slíbí, že to nebude moc protahovat. Objeví první stánek, kde jsou k dostání nápoje a rovnou objedná jim oběma velké kelímky s americanem. Po prvních doušcích se hned cítí o něco lépe. Uvaděč zrovna oznamuje, že bude k vidění festivalový tanec a Issey pokyne tím směrem.

Hyde

Hyde se trochu pousměje, když Issey zmíní, že každý chodí do bordelu. Jen zlehka zlehka zavrtí hlavou. 

"Já už ne. Není to ono, když jeden ví, za jakým cílem tam jde." Sdělí mu klidně svůj vlastní názor na podobné věci a ani se u toho nezačervená. Byl schopný se o tom bavit napřímo a to se taky moc nenosilo. Po očku na něj pořád kouká a zjišťuje, že už to bylo asi opravdu příliš. Vidí náznak jeho unaveného výrazu a to se mu nelíbí. Neměl by ho trápit, ani jeden tohle přece nechtěli a musí se s tím nějak poprat. Issey měl svého řidiče, který byl nemocný a Hyde to přijal, měl by se podle toho začít chovat. Zvládne být několik týdnů vážně dobrým řidičem, věří tomu, i když mu sem tam asi něco uteče. Je pravda, že by and tím měl trochu popřemýšlet a nebýt takový, jako by se bavil se svým dobrým kamarádem. Takto to totiž vůbec nebylo. Issey na něj byl hodný, přehlížel spoustu věcí a vlastně se k němu choval víc, než dobře. To uvědomění mu vyžene na čele pár vrásek, které naštěstí brzo zmizí. Když společně vystoupí z auta, dál ho pozoruje, aby zjistil, jestli jeho nápad měl úspěch nebo ne. Když se Issey usměje a ještě takovým způsobem, Hyde ví, že udělal to nejlepší, co mohl. Je vážně roztomilý, když se tváři tímto způsobem a přistihne se, že na něj hledí déle, než by bylo vhodné. Jenže to prostě nešlo ovládnout. Jak kdyby před ním stál úplně jiný člověk a přitom ho svým způsobem znal. Moc nerozumí tomu, co se to právě stalo, ale není ten typ, který by to přehnaně řešil. Zaboří jen ruce do kapse a zlehka pokrčí rameny. 

"Byl to dobrý nápad." Uculí se, protože tohle nahlas asi říkat neměl a obecně by se neměl před někým dalším chválit, ale už se stalo. Jiný už asi nebude. Podívá se na něj znovu, když po cestě zmíní kávu. 

"To je skvělý nápad." Samozřejmě na ni myslel a tušil, že půjdou tím směrem. Ostatně on ji taky potřeboval jako sůl. Dneska dostala jeho energie dost zabrat, ale pořád jí ještě nějaký zbytek má, aby ho vzal sem a nechal ho užít si večer. Snad si to užije. Zarazí se uprostřed kroku, když mu Issey připomene, kde teď měl být. Má pravdu a je to zvláštní, že před chvíli domů opravdu chtěl a stejně je tady. Sám v sobě se teď tak trochu nevyzná. Převezme si od něj kávu, než se rozhodne taky něco říct. 

"Měl." Zkonstatuje jako první. 

"Ale vlastně jsem rád, že jsem tady. Pomohl jsem Teru, a když se mi teď podaří trochu pomoci zlepšit náladu vám, bude to nakonec dobře prožitý den." Usměje se upřímně a dopřeje si první lok kávy, když mu prozradí, že mu na tom záleželo. Je opravdu moc dobrá. Je to znát na jeho výrazu, jak moc si to užívá. Kývne hlavou nazpátek a zamíří společně s ním směrem k místu, kde by se měl tanec odehrávat. Stoupne se kousek od něj s kelímkem v ruce a druhou rukou v kapse. Už s prvními tóny je mu jasné, že si zavařil. Hudba pro něj byla vždycky dost, i když to málokdo věděl. Teru na to přišel, ale byl jeden z mála. Teď je to tady zase. Po pár vteřinách má chuť si začít broukat a přestává vnímat, kdo je kolem a kdo ne. Až na konci mu dojde, že si broukal vážně nahlas a dokonce přidával i nějaký text. Zarazí se trochu, opatrně se podívá stranou na Isseye a pak má chuť někam utéct, tohle neměl dělat, nechal se prostě moc unést. 

"Skočím pro něco na zub, hned jsem zpátky." Je to snad poprvé v životě, kdy má chuť tak trochu utéct, protože ukázal něco ze své slabosti. Přijde mu to dost osobní, i když se před chvíli bavili v podstatě o sexu. 

"Co si dáte?" Odvádí pozornost k jídlu, které si tady taky dost užije. 

"Možná spíš něco sladkého k tomu kafi." Mluví dál a snad poprvé v životě je opravdu nervózní, ani neví proč. V podstatě k tomu nemá vůbec žádný důvod a stejně se to děje. To Issey za to může a jeho pohled, tak je to!

Issey

Prý Já už ne… Issey nad tím musí protočit očima alespoň v duchu. To by nebyl Hyde, aby neřekl něco podobného. Pak už chce jít pro kávu, ale Hyde z ničeho nic pronese, že tohle celé byl dobrý nápad a on vlastně nechápe, proč přesně to říká. Tázavě se po něm ohlédne, ale Hyde už to dál nerozvíjí a tak to taky nechává být. Hydova odpověď na to, proč nejel domů, ale zůstal s ním jeho hodně zajímavá a hodně překvapivá. Ani trochu to nevypadá, že lže nebo to říká jenom proto, aby se mu zalíbil a Isseyovi dojde, že ať je jakýkoliv, je to vlastně chytrý a hodný člověk. Ano, pomohl dnes Teru a možná mezi nimi i něco bylo. A chce pomoci i svému šéfovi, jakkoliv to nejdřív vypadalo, že si spíš navzájem vyškrábou oči. Issey zjistí, že si ho najednou váží o mnoho víc. Měl by ho vzít za rameno, dovést ho k autu a říct mu prostě Jdi za ním a sám to dojít pěšky, ale Hyde vypadá, že se mu tady líbí. Snad poprvé v životě si Issey není jistý tím, co by měl v danou chvíli udělat. Když někomu pomůžete, je to dobře prožitý den… tohle si snad někam napíše. Zní to jako Budhovo moudro. Jakmile se ozvou první tóny hudby, je hned jasné, že to bude rychlý tanec a taky, že ano. Issey tu písničku dokonce zná, jenom ne v tomto aranžmá a není jediný. Hyde vedle něj si začne broukat a brzy zpívá hlasitěji, než by kde kdo očekával. Někteří lidé po nich otáčejí hlavy, Issey přeskakuje pohledem mezi nimi a Hydem, ale zároveň se mu ho nechce přerušovat. Zpívá opravdu moc hezky, i když ho hudba z repráků dost přeřvává stejně jako si tanec krade pozornost. I tak je ale jasné, že je jeho hlas lepší, než většina toho, co kdy Issey slyšel. Jakmile tanec skončí a Hyde si všimne, že na něj Issey trochu zírá, honem se nabídne, že doběhne pro něco k jídlu a Issey by přísahal, že snad poprvé v životě vidí jeho červenání. Možná to ale bylo tím festivalovým nasvícením noční scény. Nadechne se, aby mu něco odpověděl, ale Hyde mu skáče do řeči s návrhy.

"Po pravdě mám spíš hlad." To by bylo, aby se na něčem shodli, ale sladké rýžové koláčky si mohou dát později. Má rád tu klasickou fazolovou pastu uvnitř, ale teď by si dal třeba yakisobu. Rozhlédne se a jeden stánek je opravdu nedaleko. 

"Co třeba toto? Nebo ramen?" Navrhne, na co honí chutě jeho a pak tím směrem vykročí. U každého stánku jsou dva, tři stolky k posezení a u tohoto je zatím volno. Issey objedná i zaplatí za oba a pak se s tím posadí. Hodně lidí jenom tak postává u stolečků bez židle v bufetovém stylu, ale on chce mít trochu pohodlí a taky tu tolik nemusí zvedat hlas kvůli hudbě. Program pokračuje ukázkou nějaké vtipné scénky, ale Issey jí nevěnuje pozornost, sáhne po hůlkách a popřeje Hydovi dobrou chuť. 

"Vypadalo to, že tě zpívání baví, ale zároveň se dost stydíš." Řekne, protože tohle téma nemíní ani za nic opustit. 

"Nepřijde ti to škoda? Pusu máš prořízlou jako nikdo, děláš si co chceš i přes fakt, že z toho má tvůj šéf infarkt a pak se stydíš zpívat?" Připadá mu to, jako by vedle něj stál na chvíli úplně jiný Hyde. Issey neměl zrovna v tomto oboru nijak valné konexe, ale kdyby se poptal, určitě by se někoho dopátral. Jenže kdyby Hyde chtěl, dávno mohl oslovit nějakou skupinu nebo sbor, nebo cokoliv. 

"Proč nevyzkoušíš nějaký oficiální konkurz?" Pokrčuje dál mezi sousty. Někdo netoužil po kapele, mohl chtít zpívat sólo nebo v nějakém specifickém žánru…