Aoi, Meisa
Meisa se podívá Hitomi do tváře a usměje se. Samozřejmě měla pravdu, ale stejně doufala, že sem honem poběží alespoň Rei. Ostatní zírali, ale nikdo si je nedovolil oslovit. Jako vždycky… Bylo to vlastně očekávání hodné a smutné. A přesně pro tohle ji kluci zajímali čím dál tím míň. Nějak s nimi většinou nic nebylo. Bylo to zvláštní, ale daleko nejvíc si rozuměla s Hitomi a měla pocit, že jí nejvíc vidí do duše i beze slov. Asi to bylo kvůli tomu, že byly holky a taky jak dlouho se znaly. S Reiem to bylo skvělé, ale ne stejné a Meisa byla přesvědčená o tom, že to přijde časem. Že se to prostě dostaví, až se mnohem hlouběji poznají. Nestydí se za přitažlivé taneční kreace, v tomhle baru má pocit, že je mezi svými a není to nijak nevhodné. Nikdo cizí sem obvykle moc nechodil. Houpe boky zcela přirozeně v rytmu hudby a brzy zapomene na okolí tak, jako její kamarádka. Nechává se jí vést a otáčet v kole, je vidět, že nemá problém se podvolit, zatímco Hitomi zase nevadí vést a z fleku by se mohly přihlásit do nějaké taneční soutěže. Rozesměje se její poznámce o kapesníčcích, až na chvíli zakloní hlavu a několik kluků si povzdechne. "Hmm, já už bych ho asi potřebovala taky." Zavrní, když je Hitomi blízko u ucha a v první chvíli jí ani nedojde, jak to mohlo znít. Sice neměla problém jako kluci při vyvrcholení, ale holky taky nebývaly suché. Na chvíli ji to zamrazí na místě, ale co…? Hitomi to mohla pochopit tak, že je prostě zpocená. Co jiného by v tom taky měla hledat? Mezitím se Aoi decentně usmívá na Reitu a v úvaze pokrčí rameny.
"Jak se to vezme. Mám velkou rodinu. Pravidelně jsme se scházeli, ale to jsou všechno lidé, které od dětství znáš. Víš, jací jsou, co řeknou, co tě s nimi čeká. Tohle je jiné… Zvykám si trochu hůř. Nejspíš jsem introvert." To bude to slovo. Musí vtáhnout rty do sebe a polykat smích, když se Rei málem polije, to nešlo přehlédnout. Nediví se mu, protože holky jsou čím dál odvázanější a už to tady pomalu vypadá jako v nějakém nočním klubu, ale kdyby to řekl nahlas, mohl by dostat jednu po papuli, jakkoliv to byla pravda. A pak Rei začne mluvit. Co mluvit, doslova básnit a Aoi chápavě pokyvuje hlavou. Nikdy nikoho neslyšel takhle mluvit o své dívce. Je znát, jak moc je zamilovaný a jak moc ji obdivuje. Mezi nimi dvěma neexistovalo nic a on se rozhodne stáhnout a netrápit ho dalšími slovy.
"Máš můj obdiv." Řekne pouze v reakci na to, že se Rei nebojí. On by to měl jinak. Ano, Meisa a plavky, to muselo být vražedné, ale jestli je navíc i chytrá, tak Rei narazil na skutečný zlatý důl.
"Máš štěstí." Prohodí a otočí se čelem k baru a zády k dívkám. Objedná si další pivo a momentálně je jediný muž v lokále, který se na holky nedívá. Vždycky byl rád jiný. Poslouchá Reitovy domněnky o Hitomi a chvíli nad tím přemýšlí. Odjel sem začít nový život. Možná by to mohl zkusit. Sice neví, co si počne, pokud to pokazí a jak se pak na ostatní podívá, ale… Krátce se ohlédne přes rameno na Hitomi. Nedívá se sem. Všímá si pouze své kamarádky. Tiše se zasměje, když se Rei přizná k horkosti v klíně.
"To ti asi má být. Dneska večer se asi moc dlouho neuvidíme. Jestli jí nejde přesně o tohle, tak to nechápu." Řekne mu.
"Slibuju, že přijdu co nejpozději. Někde se tady zdržím." Dá mu náskok. Jestli chce jít ale dneska spát, Rei by měl nejspíš hned teď utíkat domů. Tohle budou mít na dlouho. Píseň pomalu končí a Meisa se zastaví čelem k Hitomi. Některé chvilky by se daly označit přímo za žhavé, když spolu tančily. Je trochu udýchaná, musí si odhrnout pramen vlasů z čela a pak se rozhlédne okolo. Pánové začínají tleskat a pískat a Rei… Je pořád na baru s Aoim.
"Je tohle možné?" Upřímně to nechápe.
"Kdo to je, že se tohle děje?" Je Aoi nějaký princ z temné pohádky nebo co? Honem si vymění pohled s kamarádkou.
Reita, Hitomi
Meisa je naprosto dokonalá s každým krokem a tanečním pohybem. Hitomi se přistihne, že už nevnímá nikoho z okolí a jen užasle kouká na svoji nejlepší kamarádku, jak moc jí to jde. Vede ji jistě a neomylně, jakoby spolu tančily dnes a denně. Nejsou na parketu poprvé, ale pořád jí to stejně udivuje, jak moc se znají. Hitomi nedělá problém převzít roli toho, kdo určí následující krok. Obecně byla v očích okolí viditelněji drzejší. Meisa byla taky, ale uměla to lépe maskovat a obecně byla elegantnější. Taky víc přemýšlela, co řekne, než to řekne. Hitomi na to nebyla příliš zvyklá a uměla se klidně i přede všemi rvát za to chce. Ostatně, když vyrůstáte se dvěma bratry jinak to ani nejde. Měli ji rádi, bránili by ji do posledního dechu, to ví, ale taky občas došlo na takovou malou, láskyplnou šikanu, které se musela umět bránit. Šlo jí to dobře, ale tím méně si potom dávala pozor na to, jak se chová ve společnosti. Podle některých byla dokonce nevychovaná, ale na tom jí vůbec nezáleželo. Trochu víc se ovšem zamýšlela nad faktem, jak už nějakou dobu přemýšlí nad Meisou. Aoi by krásný kluk, mohla na něm oči nechat, o tom se vůbec nebude přít, ale když teď vidí svou nejlepší kamarádku, nejradši by ji vzala kolem pasu a odvedla s sebou, užít si večer po svém. Na vteřinu se zarazí, když Mei dotáhne její poznámku do úplného konce, jen s trochu jiným cílem, než Hitomi čekala. Netrvá to ale vůbec dlouho a v očích jí zasvítí něco trochu jiného, než doteď. Najednou nemá potřebu se trochu pokrotnout, aby neřekla něco, čeho by mohla litovat. Jenže Mei si s tím začala a ona není ten typ, který by se držel zpátky. Na vteřinu ji přitiskne víc k sobě, když jí má u svého ucha. "Zpocená nejsi." Upřesní, když jí dlaněmi přejede po zádech, maskujíc to za svůj výzkum.
"Všichni kolem by se zbláznili, kdybych sáhla jinam." Dodá ještě, když se trochu odtáhne a podívá se Mei upřeně do očí se skousnout pravou stranou spodního rtu. Teď už záleží jen na ní, jak si to přebere a Hitomi začíná docházet, že to možná trochu přehnala. Rychle se rozesměje a pak Meisu znovu otočí na parketu, aby co nejrychleji přerušila tok jejich myšlenek.
"To může být v jistém ohledu fajn, mít velkou rodinu. Nevím, nás moc nebylo, ale stačilo to na to, abych chtěl vypadnout a žít jinak." Pokrčí Rei u baru rameny, aniž by spustil oči z parketu.
"Je pravda, že jsi na novém místě a mezi spoustou cizích lidí." Pokývá souhlasně hlavou. Ne každý je jako on a nemá s tím problém. Možná je to tím, čím se živí. Za večer potká tolik lidí, že už mu to nepřijde divné.
"Já mám dost dobrý trénink. No, nicméně máš to nejhorší za sebou. Příště to bude lepší." Povzbudí ho s dlaní na Aoiho rameni. Pak ji zase stáhne a znovu se napije. Pousměje, když mu Aoi řekne, že má jeho obdiv a vzápětí podruhé, když dodá, že má štěstí.
"To mám, někdy možná víc, než by bylo dobré. Už jsem slyšel, že mám moc velké ego. To se mi stalo tady. Trochu jsem se nepohodl s jedním klukem, co se navážel do ostatních. Nakonec jsem mu svoje ego předvedl pěstí. Stálo mě to noc ve vězení." Rozesměje se.
"Naštěstí kolem nás bylo dost lidí a tak mě pak pustili, protože potvrdili, že jsem od něj dostal první. Někdy tě štěstí a rychlá pusa dostane spíš do problému. Bylo to kvůli Meise s Hitomi. Takže to nakonec vážně štěstí bylo." Uchechtne se a objedná si další pivo. Holky na parketu, hlavně Mei musí nutně trochu spláchnout. Týrá sám sebe, když se na to kouká a zároveň nic lepšího nikdy neviděl.
"Mám chuť jít tancovat, ale vím, že bych jim to hrozně zkazil." Shodí klidně sám sebe, protože na tohle dobrý vážně není a jen by jim uhnal ostudu. Něco jednoduššího a rozhodně pomalejšího by svedl, ale tohle určitě ne. Ohlédne s překvapeně na Aoiho, když mu začne vyklízet večer domeček a krátce zavrtí hlavou.
"Nebudu tě přece vyhánět první večer, něco vymyslím." Ujistí ho, že se nic neděje a najde si nějaké náhradní řešení.
"Nenechám tě bloudit po městě. Leda bys měl patřičný důvod." Pozvedne pravé obočí s jasnou výzvou.
"Kdybych věděl, že máš hodně dobrý a sexy plán, rozhodně bych se pak cítil mnohem lépe." Pobízí ho dál. Snaží se ignorovat pocit, který se mu roztahuje v hlavě a to je jakýsi malý osten žárlivosti při představě, že by Aoi byl venku s Hitomi. Nad tímhle vůbec nemůže přemýšlet.
Opodál se Hitomi rozhlédne kolem, než zase vrátí oči k Mei, která se vzteká. Rei se od baru nehnul. Být na jeho místě, už je na parketu dávno a stará se o to, aby Mei nikdo jiný v rukách neměl. No a co, jestli by to byla holka nebo kluk.
"To nevím, ale brzo to zjistíme." Nabídne jí a přizná si, že se jí parket vůbec opouštět nechce. Moc se jí to líbilo. Vezme Mei za ruku a zamíří rovnou k baru, kde Reitovi klidně dupne na nohu, aby si začal všímat čeho má.
"Promiň, dělám si trochu místa, mám hroznou žízeň." Usměje se na Reie medově a nacpe se mezi něj a Aoiho tak, aby Mei byla právě u Reity.
"Proč mám pocit, že to bylo schválně." Mumlá si pro sebe Rei s pokřiveným výrazem, tohle vážně bolelo, ale už bere Mei kolem pasu a přitáhne ji k sobě.
"Co si dáš, Krásko?" Zeptá se jí měkce. Hitomi s mezitím podívá na Aoiho a znovu si ho prohlédne.
"Tancuješ?" Začne se svým menším výslechem, který se brzo stočí tím správným směrem. Totiž na důvod, proč si Rei nevšímá toho, čeho by měl.
Aoi, Meisa
Aoi skloní oči někam dolů a udělá takové nejisté gesto. Velká rodina mohla být fajn, ale ta jeho dodržovala přísná pravidla, byla prostě na vyšší úrovni a ta úroveň jí byla dražší, než její členové, ale nechce si tady jenom stěžovat a navíc od nich dostal vždycky všechno a měl se díky nim dobře. Nebylo by fér tady teď plivat na jejich hlavy. Odešel, vyhádal si to a teď je to na něm, to bylo všechno. Zasměje se Reitově touze vypadnout z domu. Tohle měli společné, ať už z jakéhokoliv důvodu. Přikývne s novým úsměvem, když se Rei dotkne jeho ramene a krátce k tomu místu stočí pohled. Všimne si zajímavého prstenu, ale Rei mezitím vypráví o svém egu a o tom, že byl ve vězení. Sice jenom jednu noc, ale stejně na něj Aoi trochu vytřeští oči a ústa mu na chvíli klesnou od sebe. Byla to určitě jenom zadržovací cela, žádná vazba, ale i tak byla japonská vězení dost přísná, člověk už měl záznam v rejstříku a táhlo se to s ním. Někdy to skoro vypadalo, jako kdybyste to měli celé vytetované na čele, ale to byl jen pocit. "No páni. Neriskoval jsi zrovna málo." Řekne mu. Není si jistý, jestli by takhle riskoval svou pověst, ale už mu věří dost na to, aby byl na jeho straně, i když u toho nebyl.
"Máš můj obdiv podruhé." Řekne mu a pozvedne skleničku na jeho zdraví.
"Tolik udělat pro kamarády." Japonská čest, to nebylo jenom tak. Rei byl jako nějaký hrdina ze středověku. Řeč se stočí zpět k tancujícím dívkám.
"Podle mě bys tam měl jít. Myslím, že chce přesně tohle. Nejde o to, jak u toho vypadáš." Podporuje ho. To říká ten pravý. Nikdy by to neudělal a hanbou by se propadl, ale Rei je přece jiný! Pokrčí rameny, když dojde na vyhánění v první večer.
"Jsem dospělý, přežiju to." Mrkne na něj, ani neví, kde se v něm to laškovné gesto najednou vzalo. Vymění panáka za pivo a začíná to maličko cítit v hlavě. Nikdy neměl velkou výdrž a míchat druhy alkoholu se nevyplácelo ani těm, co ji měli. Je vidět, že Rei by ten byt hodně potřeboval, protože vzápětí mu připomene možné randění s Hitomi. Tohle bylo na Aoiho opravdu hodně rychle, aby ji hned někam vzal a někde se s ní zdržoval půlku noci. Jak by to vypadalo? Počestná dívka, s cizím klukem, v noci… Nezdálo se mu to jako dobrý nápad, ale odpovídat naštěstí nemusí, protože to už jsou holky tady a hned se doslova vecpou mezi ně. Aoi se musí kousek posunout, i tak má Hitomi pomalu na svém těle a udiveně sleduje její reakce. Meisa se při tom tváří jako andílek, odhazuje si vlasy někam dozadu na záda a dělá, že ji zajímá barová nabídka. Jenže pravdou je, že právě stojí vedle svého neuvěřitelně sexy kluka a hlavu má narvanou komentářem Hitomi. O tom, že není zpocená. A že by jí sáhla někam jinam. Jen si to vybaví, mimoděk červená, ale může to svést na to, že je rozhicovaná. Proč to Hitomi řekla? Bylo jasné, že ji napadlo to samé, v co Meisa doufala, že ji nenapadne. No dobře… ale to další byla jenom její další přidrzlá provokace nebo co to bylo? Moc jí chtěla říct, že z toho by pánové zemřeli na spánkový deficit, protože by už nikdy neusnuli pro ty představy, ale nebyla schopná ani otevřít pusu. Ani při tom nevnímá fakt, že Hitomi Reitovi šlápla na nohu. Vůbec to neslyšela. Svírá prsty bar, barman na ni mluví a ona neslyší ani jeho.
"Ehm, slečno?" Vykloní se Aoi, aby na ni přes ty dva viděl a vrátil ji duchem mezi ně. Meisa sebou trhne, usměje se a honem si objedná jahodové daiquiri. A teprve potom jí dojde, že se jí vteřinu před tím Rei ptal, co si dá. Ještě, že tak, vypadá to, že si ničeho nevšiml. Podívá se mu do očí a nasadí další kouzelný úsměv. Aoi sebou trochu cukne, když se Hitomi najednou podívá na něj a zeptá se ho, jestli tancuje.
"Cože? Ne!" Vyhrkne až moc a mimoděk se ohlédne na parket. Viděl ty kreace a to mu stačilo. To rozhodně nikdy dělat nebude! A kdyby tančil normálně, asi by to nestačilo. Aoi vlastně tančil rád, ale taky se rád nechával pohltit a pak se všelijak svíjel s hlavou mimo tento svět a… ne, to raději ne. Někdo říkal, že to je sexy, on si myslel, že vypadá jako idiot.
"Zvládám jen klasické tance a to se sem nehodí." Dodá honem.
Reita, Hitomi
Rei se musí krátce zasmát, když vidí, jak Aoi na novou informaci o něm samém reaguje. Vlastně nebyl jediný, kdo na něj podobným způsobem zíral. Ne, že by se tím chlubil, tohle si většinou nechával pro sebe. Měl ale tak nějak pocit, že Aoimu to klidně říct může. "Riskoval jsem až moc." Prohodí, protože si uvědomuje, co se mohlo stát a že taky mohl přijít o práci, pak samozřejmě o bydlení a vzápětí by musel zase jít o dům dál a to nechtěl.
"Nebylo to nejlepší řešení a v jistém ohledu na to vážně hrdý nejsem." Odmlčí se na chvilku, aby si promyslel, co všechno chce říct.
"Mám trochu problém nevybouchnout, když se děje něco, co by se dít nemělo. Horká hlava a u podobných situací to platí dvojnásob." Pokrčí zlehka rameny, ale nebere to jen tak a vážně se snaží, aby ho nic tolik nenaštvalo. Nedá se říct, že by se mu to až tak moc dařilo, ale pravda je, že tohle byl nejhorší výbuch, který za svůj život měl. Pozvedne nepatrně obočí, když ho Aoi začne posílat na parket. Je mu už teď jasné, že zrovna on by tam nešel, i kdyby bar začal hořet.
"Takže já si klidně můžu udělat ostudu. Ty se budeš dívat a budeš se mi smát. No to jsi uhádl." Dloubne do něj loktem.
"Budu muset vymyslet, jak si ji udobřit jiným způsobem." Hned jak to vysloví, se zarazí a dojde mu, jak to muselo vyznít.
"Ne, že bych na některé věci nemyslel, ale takhle to vážně vyznít nemělo." Rozesměje se upřímně. Tohle se Mei nesmí nikdy dozvědět nebo by asi rychle skončil. Některé věci se prostě holkám neříkaly, teda myslí si to. Ohlédne se na Aoiho ve chvíli, kdy na něj mrkne a v tu chvíli málem drcne do svého piva a převrhne ho. Naštěstí se to nestane a vypadá to, že ho jen špatně chytil. Tohle gesto na něj neskutečným způsobem zapůsobilo. Aoi ani netuší, jak skvělé u toho vypadal a jak to s ním zacloumalo. Tohle se mu prostě nesmí stávat.
"Ještě to promyslím." Kývne hlavou v náznaku poděkování, ale to už jsou holky u nich.
Hitomi po očku pozoruje Mei, jak moc mimo je. Tak nějak doufá, že to nepřehnala a nedopadne to tak, že by se s ní přestala bavit. Zase se projevil fakt, že dřív mluví, než myslí. V tom byl mezi nimi taky velký rozdíl. Sama do ní chtěla trochu drcnout, ale Aoi je rychlejší. Rei už si krade pozornost Mei a Hitomi se přistihne, že jí začíná vadit. Málem si nahlas povzdechne, ale stočí oči zpátky k Aoimu a věnuje se jemu. Musí, jinak řekne něco, čeho by později hrozně litovala. Aoi je ta správná volba. Je krásný, vypadá opravdu mile, a kdyby s ním měla strávit večer, bude za to jen a jen ráda. Na Mei nesmí takovým způsobem myslet a tak všechny podobné myšlenky zase rychle zaplaší. Tiše se zasměje s dlaní před rty, když Aoi zareaguje až přehnaně. Dalo se čekat, že podobným způsobem odpoví.
"Vidíš, ty zas neumím já, teda myslím si to. Je tu podnik kousek odtud, kde hrají podobný styl. Tam by se ti mohlo líbit." Zatím to bere jen jako informaci. Mohla by mu říct, že mu to tam ukáže, ale některé věci bylo lepší nechat na druhé straně. Pokud zjistí, že se Aoi nerozhoupe, pak to buď zkusí sama nebo se ujistí, že to nemá smysl. Vedle už Rei vrká s Mei a oni dva tu vlastně trochu překáží. Protočí očima a pak se znovu usměje.
"A co kulečník hraješ? Možná šipky?" Zeptá se ho, protože je to jistá forma útěku. Pro ni určitě a třeba tím Aoi vezme za vděk taky.
"Je to tam za rohem." Kývne hlavou a odstoupí od baru s mrknutím.
"Tady to začíná být tak sladké, až se mi kazí zuby." Musí si dopřát menší popíchnutí, aby si někdo nemyslel, že je náhodou nemocná. Nakonec trochu nekompromisně sáhne po Aoiho dlani a vede ho s sebou.
"Zase tolik času na sebe nemají." Prohodí k Aoimu, když se na něj ohlédne přes rameno.
"Snad to se mnou chvíli přežiješ." Usměje se laškovně, když jí pár pramenů zakryje tvář.
"Tak co si dáme?" Vyzve ho bez váhání.
Mezitím u baru, už Rei opatrně vezme Mei kolem pasu a přitáhne si ji k sobě.
"Moc ti to slušelo. Trápíš mě schválně hm?" Nakloní hlavu na stranu.
"Víš moc dobře, že tancovat neumím." Zatváří se jako štěně vyhozené na déšť. Pak krátce vzhlédne přes její rameno, když vidí, jak si Hitomi odvádí Aoiho. Jeho hlava křičí, že se mu to nelíbí, ale on se tváří spíš pobaveně.
"Vlastně jim to celkem sluší." Dodá.
"Budeme s tím něco dělat?" Podívá se Mei do očí. Možná měl mlčet, ale kdyby se mu Aoi nelíbil, začal by s dohazovací akcí bez mrknutí oka. Pohladí Mei po tváři, zasune jí pár pramenů za ouško a pak ní pomalu skloní.
"Zatancuješ někdy jen pro mě?" Pravý koutek se mu pozvedne, protože některé věci prostě z hlavy hned nedostane.
Aoi, Meisa
Bylo zajímavé o Reitovi přemýšlet podobným způsobem. Na Aoiho nepůsobil jako někdo, kdo snadno vybuchne. Spíš jako někdo, kdo se umí sám o sebe dobře postarat a vlastně je dost rozumný. S jeho domácí to zahrál vážně skvěle a nic nenasvědčovalo tomu, že by s ní měl vyrazit dveře, i když si to zasloužila. Musí se zasmát, když Rei pronese ten dvojsmysl s Meisou a pak už tráví čas všichni čtyři společně. Hitomi zrovna mluví o tancích. "Řekla jsi Myslím si to, takže jsi do tanečních chodila." Nenechá se Aoi opít rohlíkem. Podle toho, co před chvílí viděl, měla skvělý rytmus v těle. Nemyslí si, že by jí to nešlo, jenom ji to očividně nebavilo nebo v tom byl jiný problém. Hitomi zmíní podnik, kde se dá takto tančit a na Aoim je vidět, že ho to zaujalo. Jak se v některých věcech styděl, tohle by klidně po dlouhé době oprášil. Hitomi mu místo toho navrhne kulečník nebo šipky. Má rád oboje, ale asi nezná kluka, který ne. Hitomi ho upozorní na to, co se děje vedle nich a když se tam Aoi podívá, musí souhlasit. Kromě toho to Reitovi slíbil, že mu nechá prostor. Dlouho tady s Meisou asi nezůstane, ale to neznamená, že chce Aoi jen tak postávat na baru sám a kluci se baví mezi sebou. Přikývne tedy na nabídku Hitomi, nechá se vzít za ruku a vykročí v jejích stopách.
"Jasně, to chápu." Prohodí nazpět na to o čase Rei a Mei. Brzy má pár z dohledu, protože je to opravdu za rohem. Je tam jeden stůl, zrovna se hraje, ale prý budou brzy končit. Šipky jsou volné.
"Zaplatím to." Řekne Aoi a odběhne za obsluhou, aby jim šipky aktivovala. Jakmile se vrátí, už je nese v hrsti a podává je Hitomi, protože dámy mají přece přednost. Alespoň se podívá, jak moc dobrá je a jak moc se bude muset snažit on sám.
"Chceš se o něco sázet nebo to necháme jenom tak?" Usměje se a pohodí vlasy, aby je dostal za ucho. Jakmile si Meisa uvědomí, že Hitomi odchází s Aoim a ještě ho drží za ruku, otevře pusu a na chvíli se dívá jenom za ní. Má vedle sebe Reitu, mluví na ni, ale ona je pořád jako duchem nepřítomná. Ať už to před chvílí mělo znamenat cokoliv, ať už to v ní vyvolalo jakékoliv emoce, teď už to bylo jedno. Prostě to špatně pochopila. Aoi se Hitomi líbil od začátku a teď využila situace, kdy s ním mohla být sama. A ona by měla přestat přemýšlet nad pitomostmi a hodně rychle se věnovat tomu, kdo pro ni v životě dělá psí kusy a může za to, že se má dobře. Konečně se pořádně usměje a přenese pozornost jenom k němu. +I kdyby to bylo cokoliv, ty přece někoho máš.+ Vynadá si ještě dodatečně.
"Díky." Řekne mu na kompliment.
"Ale umíš, kromě toho… nezáleží přece na tom, jestli by se to líbilo ostatním, stačí, že by se to líbilo mě, ne?" Prohodí. Kdyby jen tušila, že by se to mohlo líbit ještě někomu, nejspíš by dneska nevyšla z údivu a možná by mu i jednu vrazila, i když její myšlenky taky nebyly čisté. A pak ještě Aoimu. To je jedno, že za nic nemohl. Rei vrátí její pozornost zase k Hitomi a Meisa je z toho vnitřně rozčarovaná. Už na ně chtěla raději zapomenout.
"To máš pravdu." Řekne honem, sáhne po svém drinku a pořádně se napije. Pak zavrtí hlavou.
"Co bychom s tím dělali? Celou dobu si přejeme, aby si Hitomi někoho našla a nebyla pořád tak sama. Jenže ji nikdo nezvládne. Pokud to dokáže on, bude mít krásného přítele, nemyslíš? Navíc to vypadá, že si s ním rozumíš i ty, takže to bude určitě milý a hodný člověk." Řekne. +Kruci...+ Ani teď netuší, že tím vlastně Reitovi říká, jak moc je Aoi úžasný a o jak moc může přijít. Navíc tím sama sebe utvrzuje, že tohohle si Hitomi ujít nenechá. +Kruci podruhé...+
"A byli byste pořád spolu. Tak jako my dvě." Řekne. Samé kladné body. Asi… Rei se k ní nakloní a pošeptá jí své přání. Možná by bylo nejlepší všechno to definitivně vyhnat z hlavy.
"Můžu to udělat hned." Řekne mu tiše a podívá se mu dlouze do očí. Vypadnou a bude.
Reita, Hitomi
Hitomi se na chvilku zarazí, když jí Aoi trochu nachytá. Opravdu do tanečních chodila, ale ne moc dlouho. Prostě jí podobný styl zase tolik nebavil, možná to bylo taky tím, že přidělil do páru úplného pitomce a ona měla trochu problémy s tím se nechat vést. Možná proto se jí tak dobře tancovalo s Meisou a tahle role jí seděla mnohem víc, ale to Aoimu rozhodně přiznat nechce. "No, jen chvíli a myslím, že to nestálo vůbec za to." Uculí se trochu a doufá, že tím celou debatu ukončí a už se o tom nebudou bavit. Kdyby jí to navrhl Aoi, asi by nakonec kývla a prostě to zkusila i za cenu toho, že by se úplně znemožnila. Zas by byla zábava, o tom vůbec nepochybuje. Je ráda, že Aoi kývl na zábavu o kousek dál. Čím déle ty dva po dnešku sledovala, tím víc si uvědomovala, že prostě a jednoduše žárlí. Dochází jí, jak moc špatné to je, protože cítit něco ke své nejlepší kamarádce…To je ta nejlepší cesta, jak o ni přijít. Mei má kluka a vypadá to, že spolu budou minimálně do důchodu. Za to Hitomi nikdy žádný vztah nevydržel a ona už asi přišla na ten správný důvod. Nic z jejich myšlenek se nepromítne ven. Ještě několikrát se po cestě ohlédne přes rameno na ty dva, ale jen velmi nenápadně, aby si toho nikdo nevšiml. Prostě s tím musí přestat a hned.
"Tak dobře." Zareaguje na Aoiho slova o placení a nechá se bez mrknutí pozvat. Ostatně nebylo to zas tak drahé, aby se musela bránit.
"Hm, můžeme se klidně o něco vsadit. Bez toho by to asi ani nebylo ono." Zamyslí se na chvíli a natáhne dlaň po šipkách. Aniž by to nějak zvlášť plánovala, dotkne se bříšky prstů Aoiho ruky a zlehka po jeho dlani sklouzne. V ten okamžik se mu podívá do očí a se zablýsknutím v těch svých se zlehka pousměje. Má tu před sebou nádherného kluka a možnost využít sázky, aby se viděli znovu.
"Když vyhraju, mám u tebe pozvání na jídlo." Na chvíli se zarazí a vzápětí se rozesměje.
"Neboj, nebude tě to stát moc, mám ráda obyčejné věci ze stánku." Ujistí ho, že nečeká žádné exkluzivní jídlo. Ostatně, když pobíháte venku s bandou kluků, což jí bylo do nedávna ještě dost podobné, nejíte nic moc jiného. Milovala atmosféru malých podniků a stánků, třeba přímo na pláži.
"Zatím si vymysli něco, co bys mohl vyhrát, ale moc na to nepoléhej." Pohodí sebevědomě hlavou. Trénink rozhodně má a zase to souvisí s tím, s kým žije. Naposledy se ohlédne na Aoiho přes rameno se skoro svůdným pousmáním a pak si nakročí. Natáhne ruku, protočí šipku mezi prsty, zamíří a trefí na první dobrou tripl na dvacítce. Na chvíli skloní hlavu a usměje se pro sebe. Začíná pěkně.
"Můžeš si to ještě rozmyslet." Prohodí k Aoimu, když se na něj ohlédne, aby viděla jeho výraz. Pravdou je, že moc kluků nesneslo, když se náhodou stalo a porazila je. Aoi samozřejmě může být lepší, ale kdejaká holka by házela špatně, jen proto, aby se někomu zalíbila. Jenže tohle ona prostě neumí. Taky nemá zrovna špatnou motivaci vyhrát. Druhá šipka jde na obyčejnou dvacítku a třetí rovnou na střed. Rei si konečně všimne, že Mei je tak trochu mimo. Objeví se mu starost v očích a chvíli přemýšlí, jestli se jí zeptat, jestli se něco děje. Za pár vteřin už však má její plnou pozornost a tak se rozhodne to pro tuto chvíli nechat být. Možná taky proto, že jeho hlava lítá taky trochu jiným směrem a to asi tak nějak za ten roh, kam ti dva zmizeli. Už by to měl konečně nechat být. Rei se upřímně a trochu i děkovně pousměje, když mu Mei řekne, že kdyby se to líbilo jí, úplně to stačí a nezáleží na okolí. To bylo vlastně hrozně hezké, když vezme v potaz, že by jí taky mohl udělat ostudu.
"Právě si nejsem úplně jistý tím, že by se to tobě líbilo." Zavtipkuje na svou vlastní adresu. Druhá věc je to, že nemá problém před ní říct, že něco neumí. Netrpěl podobným komplexem, aby musel házet rameny a tvářit se, že to svede, když to tak není. Kývne hlavou, protože Mei má pravdu. Oba dva si přáli pro její kamarádku někoho skvělého, i když do sebe Rei a Hitomi v jednom kuse rýpali, měl ji rád. Byla to skvělá holka.
"S tím souhlasím." Dodá ještě a pak se zarazí a podívá se na Mei se zvláštním výrazem. Kruci a co má teď dělat? On už si všiml, že Aoi je nádherný a sexy, ale když to řekne, mohlo by dojít na různá podezření. Navíc by si přišel přistiženě, kdyby to přiznal. Vůbec netuší, co jí na to má říct, protože si moc dobře uvědomuje, že by mu ty komplimenty říkal sám. Tohle je šílené, ale nesmí se tomu poddat, ne když Mei čeká odpověď.
"Vážně po mě chceš, abych hodnotil, jestli je krásný?" Zahraje na typickou klukovskou odpověď, aby nedošlo na nějaké podezření. Dokonce se mu ze sebe podaří vydolovat i krátké uchechtnutí.
"Je dost v pohodě, proto jsem mu nabídl bydlení. Něco málo ušetřím, a kdybys viděla jeho domácí, budeš jen pro." Naznačí jí, co se dělo předtím a taky jí osvětlí, co jí vlastně neřekl.
"Budu se stěhovat do toho domku, co jsem ti ukazoval. Sám bych to platil dost blbě, ale s Aoim to bude v pohodě. Navíc…" Přitáhne si ji blíž.
"Budeme mít víc místa." Podívá se jí do očí a v tu chvíli Mei pronese něco, po čem mu začne být mnohem větší horko, než doteď. Koutky se mu pozvednou a samozřejmě chvíli přemýšlí nad tím, že tu Aoiho přece jen nechá. Nemůže přece Mei odmítnout, i kdyby měli jít jen na procházku. Musí zapomenout na to, že se mu jeho spolubydlící líbí a přesvědčit i sám sebe, že tohle je to, co od života chce. Přitáhne si ji za pas k sobě a trochu zmučeně si povzdechne.
"Víš, co se mnou dělá, když něco takového říkáš." Pošeptá jí.
"Mám trochu morální dilema. Vytáhl jsem ho ven a teď bych ho tu měl nechat? Asi nejsem moc dobrý kamarád." Skoro to vypadá, že bude dělat drahoty. Ukazováčkem ji trochu pozvedne za bradu tvář a krátce jí políbí.
"Tak pojďme, ani jako mrtvý bych to neodmítl. Čím dřív vypadneme, tím víc času budeme mít." Pošeptá jí a pak jí vezme ruku, aby mohli vyrazit.
"Půjdeme se rozloučit nebo prostě zmizíme?" Nechá to na Mei, aby se rozhodla.
Žádné komentáře:
Okomentovat