Reita, Tora
Rei by po jeho první zprávě nejradši vrazil dovnitř a ukázal mu, co je tady opravdu důležité, ale nemůže. Nedostane se dovnitř, i kdyby stokrát chtěl. Přichází na to, že nedokáže být tak v klidu, jak si myslel. Uvnitř něj všechno doslova šílí a nejhorší je bezmoc, protože Sena je uvnitř a on nemůže nic dělat. Slíbil mu, že mu nikdo neublíží, že ho ochrání, ale to nedokázal. Měl to celou dobu přímo před nosem a neudělal vůbec nic. Kdo ví, co mu tam dělá a Rei ani neví, jestli jeho plán vyjde. Musí, jinou možnost nemají. Doufá, že tah s Kurokiho sestrou zabere. Tora vypadá stejně naštvaně a rozhozeně. Zdá se, že ani jemu není Sena jedno a je ochotný udělat úplně cokoliv, aby ho dostal ven. Ještě, že tu není Ruki, který kdyby to viděl, tak se nejspíš zblázní. Reitovi se to nejspíš stane, až bude po všem, možná ještě dřív. Minuty se od odeslání videa vlečou. Dívka u nich vypadá, že strachy brzo omdlí. Je mu jí opravdu líto, ale bohužel nemá na výběr. Nemůže zavolat policii, která by jim snad pomohla, nemůže zavolat nikoho ani nikam jít, aniž by to Kuroki zjistil. Vzápětí mu přijde zpráva, kterou spěšně otevře a při každém dalším slovu drtí čelisti víc o sebe. Ještě asi vteřinu a vybuchne takových vztekem, že srovná celý dům se zemí jen tím, jak se cítí. Tora přijde blíž a snaží se ho trochu uklidnit rukou na Reitově rameni. Nemá to vůbec žádný efekt. Uvnitř Reity to bublá úplně nejvíc. Reitovi se tlačí do očí slzy a jeho tvář je změněná úplným zoufalstvím. Jenže to není všechno a vzápětí přijde i video, které úplně změní výraz v Reitově tváři. Tohle nedovolí. Už mu nezkřiví ani vlásek, o to se postará. "Přines lano." Zaúkoluje Toru. Ten zaváhá asi na vteřinu, ale výraz v Reitově tváři ho donutí okamžitě se pohnout z místa. Neví, co má v plánu ale hezké to nebude. Rei mezitím píše zprávu.
Máš co jsi chtěl. Slíbil jsem ti odměnu. Je jen na tobě jak rychle si ji vyzvedneš.Dopíše a pohne se i s dívkou z místa. Odvleče ji ke schodišti a vůbec nevnímá, že dívka už ani nekřičí a nebrání se. Je v totálním šoku a vůbec si nedokáže domyslet, co ji čeká. Rei to ví moc dobře a vůbec v tuto chvíli nedomýšlí důsledky. Nezáleží na ničem jiném, než aby Senu dostal ven. Tora je za chvíli u něj a za pár minut, už mají oba hotovo. Pošel Toru naproti nim, aby natáčel video. Kývne na něj, aby začal nahrávat. Za pár vteřin už mají hotovo a Kurokimu přijde video zpráva. Vidí svou sestru s napnutým provazem kolem krku, jak balancuje na sedátku židle. Rei si o její hranu opírá nohu.
"Varoval jsem tě. Nejsem si úplně jistý, kolik času budeš mít, ale vzhledem v jakém stavu tvá sestra je, moc ne. Být tebou si pospíším ven." Dořekne, než vytáhne nůž a zatím ho nechá ve své dlani.
"Spouštím stopky." Pozvedne pravý koutek v děsivém pousmání a odsune židli stranou. Provaz byl napnutý, vaz dívce nezlomí, jen se bude nějakou dobu dusit. Brzo sebou začne tělo zmítat, jak se z toho snaží dostat.
"Neřekl jsem start, promiň. Jestli se Seny už jen dotkneš, klidně jí podříznu, už nemám co ztratit." Vypne video a pak teprve hlasitě polkne. Skoro to vypadá, že mu nedochází, co právě udělal a že ve výsledku není lepší, než Kuroki sám. Bude se mu s tím těžko žít, ale hlavní je, aby to vůbec vyšlo. Tora na oba hledí se starostí v očích, ale nesmí jí teď pomáhat. Kuroki má všude kamery, tím vlastně nejvíc podepsal ortel své sestře, kdyby nevěděl, co se tu děje, jistě by vymysleli nějaké divadlo, ale takto to prostě nejde. Ani Tora ani Rei neví, která místnost by byla bezpečná a kde by mohli všechno naplánovat, proto nejde cokoliv hrát, musí to být reálné.
Sena
Na nějakou chvíli všechno děsivě ztichne. Sena sedí na posteli s hlavou svěšenou, zhluboka a prudce vydechuje a pod sebou ho pálí teplá loužička. Je mu to jedno, všechno šlo do těch odporných šatů. Obličej má celý od krve, jak kdyby mu někdo stáhl polovinu kůže, ale to se naštěstí nestalo. Strašně to bolí, hrozně pálí, o spoustu vlasů v tom místě přišel, ale jinak je celý. Zatím… Kuroki bledý vzteky zírá na telefon a na něj v tu chvíli zase zapomněl. Sena netuší, co se stalo, že takhle reagoval. Co přesně mu Reita nebo kdokoliv je na druhé straně poslali, že se tohle děje. Jediné, co si v duchu pořád opakuje je to, že se mu jistě snaží nějak pomoct, jinak by ho tady nechali jemu napospas a bylo by. Zatím se jim to moc nedaří. Ještě před několika vteřinami Sena nevěřil, že by na něj Kuroki sáhl jinak, než se sexuálním podtextem. Bál se znásilnění, ale byl na to tak nějak připravený. Přece ho obdivoval a miloval a chtěl ho pro sebe? A teď mu takhle hrozně ubližuje a Sena nemá pocit, že by to bylo pro jeho vztah k Reitovi. Muselo se dít ještě něco dalšího. I když Sena spal s Reitou, Kuroki mu očividně dával novou šanci, aby si vybral jinak, takže… +Prosím… nech mě jít. Prosím...+ Jestli byl tohle jenom začátek, netuší, jak vydrží do svého úplného konce. Rychlé smrti se nejspíš nedočká. Je vyděšený a v šoku, ví, že umře, ale mnohem víc šílí z toho, jak. Před chvílí si to vyzkoušel. A jestli tohle přežije, vyhodí do povětří sklad se všemi ujetými horory… Tohle vážně nebyla legrace, na kterou by se měl někdo dívat. Kurokimu konečně přijde odpověď a nevypadá to, že by chtěl Reita spolupracovat a jeho sestru pustit. Slibuje mu odplatu a on se s cukajícím okem pomalu podívá na Senu vedle sebe. Pořád je krásný, ale mrtvý bude taky. Myslel si, že bude schopný sestru opustit a vyměnit ji za něj, ale teď, když jí hrozilo nebezpečí ví, že to nemůže dopustit. Myslel si, že bude mít krásnou rodinu, ji a Senu a budou šťastní všichni spolu, ale to se nepovedlo. Bude Senu muset nechat jít. Škoda… možná si časem najde někoho jiného, ale těžko se mu někdo bude rovnat. Jenže jeho sestra by zle dopadla. "Nemůžu. Prostě nemůžu. Ty bys to jistě pochopil." Řekne mu a Sena maličko pozvedne hlavu.
"Je mi to líto, ale tak jako sis vybral ty, tak jsem si vybral i já. Rozloučíme se, Sena-chan." Řekne mu, vstane a začne Senu pokládat na postel, aby ho pořádně spoutal. Sena sebou začne mlátit jako smyslů zbavený, křičí a zmítá se a doslova bojuje o život. A pak přijde další video. Kuroki ho nechá a popadne telefon. Sena se třese po celém těle, leží na zádech s pokrčenýma nohama a rukama před sebou a do uší mu doléhá Reitův hlas z videa. Je podivně změněný emocemi a říká něco o zlém stavu Kurokiho sestry. Sena si nechce ani domýšlet, co se to tam děje, začíná nějaké odpočítávání a pak uslyší z úst svého milence slova o podřezávání. Vytřeští oči před sebe. Tohle je zlý sen, tohle se prostě neděje. To by Rei nikdy neudělal. Jenže když se podívá na Kurokiho, jak otevírá pusu a najednou vypadá jako bezbranné pětileté dítě, je mu jasné, že ve videu vidí něco šíleného. Jednomu by ho snad i bylo líto.
"Mei-chan..." Slyší Kurokiho vzlyknout.
"Mei-chan..." Opakuje ještě několikrát a pak se prostě bezhlavě rozeběhne k padacím dveřím. Očividně ani on neví, jak ty hlavní otevřít. Nejspíš je uzavřel opravdu neprodyšně. Kuroki je v takovém šoku, tak bez sebe, že naprosto zapomněl na nástrahu, kterou sám připravil. Ozve se šílená rána po explozi, celý dům se doslova zachvěje v základech a všechno se ponoří do tmy a dusivého kouře. Pak už si Sena nepamatuje nic.
Reita, Tora
Reita hypnotizuje směr, kde je zavřený Kuroki a Sena. Každá vteřina mu přijde nekonečně dlouhá a nejradši by se rozběhl a vrazil tam. Jenže to nejde. Může prostě jen čekat, jestli jeho drastický plán vyjde nebo ne. Nikdy si nemyslel, že by něco podobného vůbec udělal, ale teď se to děje. Taky ale nikdy nebyl v podobné situaci, kdy šlo o život někomu, na kom mu tolik záleželo. Kvůli svým pocitům a Senovu životu dokázal obracet svět vzhůru nohama a je si jistý, že svou výhrůžku splní, pokud to bude nutné. Jakmile by se Senovi něco stalo, tak muž by ho nic nedokázalo udržet, ani Tora ne a ten to očividně ví. Ten v nestřežený okamžik odběhne a vrátí se s notebookem a ještě něčím, ale to Rei zatím nevidí. Není žádná specialista, přesto se snaží zpátky připojit ke všem kamerám v domě nebo alespoň nabourat k těm, které jsou uvnitř místnosti. Zatím se nic neděje, ale je to jen chvíli od toho, co Rei poslal video. Pomalu se podívá na svíjející se dívku na provaze, a pak se strachem v očích na Toru a jak kdyby mu něco přepnulo zpátky. Ne, tohle nedokáže, není takový psychopat, aby to dotáhl do konce. Musí prostě jen doufat, že to zabere a zbaví se Kurokiho dřív, než ublíží Senovi. Rychle chytí dívku kolem pasu a odřízne ji s provazu. Pak jí pomalu pomůže na zem, kde dotyčný omdlí vyčerpáním. Třeba její hlava vytěsní traumatický zážitek a nebude si nic pamatovat. Podloží jí hlavu svou vlastní bundou a za moment je u nich Tora, aby ji přikryl přehozem, který vzal z pohovky. "Věděl jsem, že to neuděláš." Podívá se do tváře svého bratra a ten se trochu pousměje, nic veselého v tom není. Je jasné, že si tohle uvnitř své hlavy ponese ještě dlouho. Ublížil nevinné dívce jen proto, že je její bratr psychopat. Ona za to přece nemohla. Oba dva sebou trhnout, když domem něco příšerně zaduní. V tu chvíli neváhá ani jeden a rozběhnou se ke dveřím. V obou by se krve nedořezalo. Rei se snaží mlátit na dveře, ale není to k ničemu. Tora to neudělá, ten s kamenným výrazem něco připevňuje na panty ode dveří. Vypadá to skoro jak plastelína, ale je to jen malý kousek. Za pár vteřiny má hotovo, popadne Reitu za límec a odtáhne stranou. Ten se první dost brání, ale nakonec mu v té hysterii dojde, co dělá a nechá se odtáhnout. Dalších pár vteřin, které potřebují, aby se ozvala série malých výbuchů, a dveře trochu povolí. Oba dva bratři se na sebe podívají, než se rozběhnou ke dveřím, prudce do nic vrazí rameny a když jsou povolené, tak už vypadnout dost Snadno. Rei se okamžitě rozhlíží, kde je sena a vrazí k němu, aby ho vzal do náruče. Dýchá, očividně žije a jemu se neskutečně uleví.
"Už to bude dobrý, jsem u tebe." Šeptá mu a rovnou ho bere do náruče. Teď už neslyší ani nevidí. Bezmyšlenkovitě vychází z domu ven a nakládá Senu do nejbližšího auta. Veze ho rovnou k doktorovi. Tora v domě už volá policii, samozřejmě záchranku pro dívku i jejich muže, kteří tak nějak pořád spinkají. Zkontroluje životní funkce dívky a pak ji nechá být. Dovnitř už vbíhají další jejich muži, kteří byli s nimi na letišti, tak je zaúkoluje a pak pomalu zamíří ke dveřím, aby vyšel na čerstvý vzduch. Celou dobu vypadal, že je v pohodě, i přes to všechno, co se kolem děje, ale teď jakoby adrenalin vyprchal a není mu nejlépe. Špatně se mu dýchá a věří, že čerstvý vzduch mu udělá dobře. Zastaví se kousek od prahu domu a už se musí opřít dlaněmi o kolena a jít do mírného předklonu. Začíná mu docházet, že to není nejlepší. Podivně ho bolí v místě lopatek, ale pořád tomu nepřikládá velkou váhu. To bude mít asi z toho kanálu. Zkusí se narovnat a očima hledá Rukiho. Nutně ho potřebuje vidět. Začíná být kolem pěkně rušno. Všude majáčky, jak policejní tak od sanitky. Lidí je tu jak na náměstí a jemu je to podivně jedno. Budou ho vyslýchat, stejně pak i Reie, ale on nikdy neřekne, co se tu opravdu stalo i za cenu toho, že by si měl jít sednout.
"Ru-chan." Vydechne unaveně.
Sena, Ruki
Jako by z velké dálky k Senovi doléhají nějaké hlasy. Není schopen rozeznat, co je realita a co se mu zdá. Dokonce si ani není schopný vzpomenout, kde přesně je a co všechno se stalo. Vnímá jenom, že ho něco bolí a že má na sobě nějaké těžké, velké oblečení. Jeho tělo je pokryté spadanou omítkou, ale jinak ten pokoj vydržel a nespadlo v něm nic. Byl to dobře postavený dům kvůli častým zemětřesením a garážové prostory měly sloužit i jako případný kryt. Naprosto zavalený je kanál, který odtud vede. Potrvá několik dní, než se záchranářům podaří odklidit trosky a vyprostit odtud rozdrcené tělo Kurokiho. Měl to za sebou hodně rychle, nejspíš ani sám netušil, jak málo výbušniny stačilo, aby způsobila takovou zkázu a tohle všechno bylo přichystáno pro Reitu nebo Toru. Sena není schopný obejmout Reitu okolo krku, když ho zvedá z postele, jenom k němu omámeně přivine tvář a nechává se odnášet. Je mu jedno kam a kým, protože už zase upadá do bezvědomí nebo nějakého podivného spánku. Ruki se schovává v protějším domě, se dvěma Reitovými kolegy. Nikdo z nich netušil, co se děje u Seny, nedostali žádný signál, žádný pokyn nebo instrukce a v jednu chvíli si kluci úmyslně vypnuly sluchátka. Měl nutkání tam běžet, ale kolegové ho zastavili a žádali, aby ještě chvíli vydržel. Očividně měli domluvený nějaký čas. Ruki byl jako na trní a tím spíš, že tento dům byl civilní a lidé v něm byli Senovi sousedé, kteří sice netušili, o co šlo a půjčili i tak svůj obývák k čekání a pozorování protější části silnice, ale už tušili, že se tu děje něco velkého a vypadali hodně zvědavě. Když Senovou vilou otřese výbuch, už na nic nečeká, ale to jeho noví přátelé taky ne. Všichni běží ven na ulici, kolegové volají celý integrovaný záchranný systém, sousedé zírají a Ruki se málem popere s něčíma rukama. Snaží se mu zabránit jít až k domu, protože po výbuchu by mohl být staticky nestabilní. Rukimu však stačí vidět vycházet Toru ven. "Chci jít jenom za ním, nepůjdu dovnitř!" Vysmekne se konečně a rychle běží k Torovi. Ostatní jsou mu v patách. Vypadá zle, bledě, něco mu je.
"Tora-koi!" Křikne Ruki, když dlaně zapře o jeho ramena, aby neupadl. Ví, že ho vnímá a vidí, ale něco s ním je. Jeho kolegové už Rukimu pomáhají a přijíždí první sanitka. Tora se rychle horší, něco ho bolí, ale Ruki žádnou krev nevidí. Jakmile jsou u nich lékaři, musí Ruki Toru pustit, ale nevyhánějí ho daleko. Vyptávají se, co se stalo, ale Ruki jim moc platný není. Položí Toru na lehátko a ještě na místě mu udělají EKG.
"Je to infarkt." Slyší říkat jednoho z nich.
"Infarkt? Cože?" Ruki má pocit, že se přeslechl, ale lékaři napichují Torovi žílu, podávají mu první léky, které pomůžou a připravují kapačku před převozem do nemocnice.
"Můžu jet s vámi?" Poprosí je a oni souhlasí. Honem nastupují do sanitky a vydávají se na zběsilou jízdu skrz Tokyo. Ruki se pevně drží, nepřekáží a pozoruje Torův bledý obličej. Ještě se drží. Netušil, že má něco se srdcem, ale to asi nikdo, když ho nechali dělat tuhle práci. Do domu vbíhají hasiči a začínají vynášet spící ochranku, ale někdo důležitý tady chybí. Senova dvojnice vypoví, že majitel domu a šéf celého týmu jsou oba pryč. Reita totiž odjel na vlastní pěst a vůbec nikdo netuší, kam přesně. Vzhledem k tomu, že je klíčem k odpovědím na toto všechno, po něm policie okamžitě vyhlásí pátrání. Mohl být silně otřesený a nevědět, co dělá. Sena se na sedačce auta ještě několikrát probudí. Vidí ubíhající silnici okolo sebe a před sebou a připadá mu to jako nějaký příjemný sen. Jako by s Reitou jeli na dovolenou, Rei řídil a Sena zatím usnul. Usměje se.
"Na noc tě vystřídám." Zívne si a nechá se unášet fantazií.
Reita, Tora
Tora začíná být trochu mimo, ale není schopný domyslet, proč to tak je. Má pocit, že všude hrozný hluk, až mu z toho hučí v uších, ale není schopný pořádně určit, kdo kolem něj je a kolik je tu lidí. Většinu z nich spíš nevnímá. Bolest se stupňuje a nedává mu možnost se pořádně nadechnout a nějak zkoncentrovat svou energii, aby se narovnal a mohl zařídit zbytek. Je mu jasné, že Rei teď nemá myšlenky na nic jiného, než na Senu. Až Rukiho hlas, se mu pořádně probojuje do hlavy a dokonce se zvládne pousmát. Ru mu pomůže trochu se narovnat a snaží se tvářit, že mu rozhodně nic není. Všichni kolem mají posutu práce a on to přece zvládne. Nic to není, jen možná vyčerpání, přece jen toho za poslední dny zrovna moc nenaspali. "Sena bude pořádku, Rei se o něj postará." Podaří se mu vydolovat trochu ochraptěle, ale to už jsou u nich doktoři. Chvíli to dokonce vypadá, že se s nimi bude prát, protože je přece nepotřebuje a jeho láska k doktorům je očividná, když se jim snaží vysmeknout. Jenže je mu taky čím dál hůř a tak se dobrovolně nechá naložit na lehátko. Pořád se snaží tvářit, že to nic není. Trhne hlavou k jednou z doktorů, když se dozví vlastní diagnózu a hned zavrtí hlavou.
"To je teda pěkně blbost. Radši mě pusťte, já si zajdu za někým, kdo tomu rozumí." Asi kandiduje na cenu nejhoršího pacienta všech dob, ale přijde mu to jako hrozný nesmysl. Jak by mohl mít zrovna on infarkt v jeho věku? Jenže to už je v sanitce a za chvíli ho k tomu lůžku asi připoutají, jestli nepřestane dělat bordel. Ru naštěstí jede s nimi, tak ho to trochu uklidní. Pořád se kolem něj někdo plete a on by nejradši, aby mohl Rukiho vzít za ruku a ujistit ho, že je to prostě jen nějaký omyl a nic se neděje. Očima pořád pozoruje Rukiho, ale pravdou je, že už se jen stěží drží, aby byl přítomný. Nejspíš za to můžou jen látky, které do něj pumpují a nakonec je jim za to vděčný. Jakmile dorazí k nemocnici, zvládne jen natáhnout ruku směrem k Rukimu, ale ani to mu nedopřejí a vezou ho rovnou na sál. Je vlastně naštvaný sám na sebe. Ru teď potřeboval, aby ho uklidnil a byl s ním a ne, aby měl ještě starosti o něj. V podobném rozpoložení asi není nejlepší jít pod skalpel, ale jakmile ho uspí, už nedokáže myslet vůbec na nic.
Rei sedí za volantem a hledí upřeně před sebe. Drtí kůži mezi prsty, aby nepodlehl pokušení něco rozbít. Tohle celé se vůbec nemělo stát a ani to, co provedl té dívce. Neuhlídal své vlastní reakce, a jak si myslel, že dokáže být za každou cenu nad věcí, tady to nezvládl. Neuhlídal Senu a ani své emoce. Ohlédne se přes rameno a smutně se pousměje, když Sena promluví.
"Vystřídáš mě, až si odpočineš." Nechává ho v jeho vlastní fantazii, rozhodně je to lepší, než realita, které by mohl čelit. Když Senu odvážel, ani ho nenapadlo, že by měl dát komukoliv vědět. Jeho stav a bezpečí bylo na prvním místě, proto ho vezl rovnou do nemocnice, kde se o něj postarají. Ani ho nenapadne, že v té samé nemocnici se po chvíli objeví i jeho bratr. Jakmile zaparkuje nedaleko vchodu. Bez váhání popadne Senu do náruče a odnese ho na příjem. Tam se o něj hned začnou starat, ale taky dojde na příval otázek, kterými zaplaví Reitu. Prosí je, aby se první věnovali zraněnému a teprve, když má tu nejlepší péči, sám dosedne na židli opodál a začne s jejich příběhem. Odtud se stejně nic ven nedostane a s tím výbuchem začíná pochybovat, že se ututlá i zbytek. Jenže to není všechno, co ho čeká. Nevěděl o tom, že je o nich vyhlášeno pátrání, tohle se k němu ještě nedostalo, proto vypadá překvapeně, když se kolem něj objeví několik policistů a chtějí ho odvést, jak kdyby to měl celé na svědomí.
"Počkejte, to nejde, musím tu být, než se probudí." Snaží se bránit, ale je to marné. Dokud to všechno nevysvětlí a oni si to neověří, nepustí ho nikam. Poslední pohled ke dveřím, ve kterých zmizel Sena a to je tak všechno, co stihne. Nakonec je nucen nasednout do auta a nechat se odvézt na výslech. S tím, co provedl té dívce, je velká pravděpodobnost, že se ven jen tak nedostane.
Žádné komentáře:
Okomentovat