Uruha, Kamijo, Shinya, Zyean, Inoran, Tora, Tamaki
Uru se překvapeně podívá na Aoiho, když mu jeho provokace vrátí a ještě to vypadá, že to myslí vážně. Tohle vážně nečekal, spíš si myslel, že se lekne a pošle ho do háje s tím, co mu tady říkal. "Až si některými věcmi budeš jistý, klidně zavolej." Pokračuje v tom dál a už se směje, když ho vidí, jak se rozhlíží. Uru by si klidně troufl v tomhle pokračovat před Kaoru, aby ho přiměl k nějaké reakci. Jenže Aoi tohle dotáhnout do konce nechce. Asi má strach, že by ho Ino poslal k šípku. To si Uru nemyslí, ale asi to nechce pokoušet. Tyhle vztahy jim trochu kazí zábavu, mohla být legrace. Jeho vnímání je hodně poznamenané temnou stránkou, kterou v sobě pěstuje od té chvíle, kdy se rozhodl, že takový bude. Je to vlastně hrozně osvobozující, když tomu dal průchod. Strach už v jeho život moc místo nemá, možná jen kvůli tomu, že by třeba musel opustit zemi a odešel by do dimenze plné démonů. Ne, to se prostě nestane.
"Ani kdyby drcl do něj samotného, tak ho to neprobere." Protočí nad tím očima v sloup a dál to radši nekomentuje. Ví, co cítí, když jsou spolu a užívají si, ale přimět Kaoru k nějaké reakci mimo tyto chvíle, je i nad jeho síly. Asi se s tím bude muset konečně smířit a najít si jinou zábavu, i když už to nebude ono.
Zye se podívá na svého bratra a rozhodně přikývne. Dobro přece zvítězí vždycky, a když se takto rozdělili, je jasné, že výhra bude na jejich straně.
"Na své straně máme určitě i rozhodčího." Dodá ještě potichu, aby ho nikdo jiný kromě Kaie neslyšel. Ino je sice férový, ale když mu správným způsobem naznačí, kdo by měl vyhrát, totiž dobro, jistě se toho chytí. Zyemu se blýskne v očích a je jasné, že i na této straně budou hrát roli jejich síly. Pochybuje o tom, že pánové naproti toho nezneužijí a nepokusí se ovlivnit výsledek jinak. Nakonec asi Inovi nebude nikdo závidět jeho pozici. Bude zázrak, jestli se na něj jedna nebo druhá strana ve výsledku nevrhne, za to že někomu nadržoval.
Kamijo si chvíli prohlíží stužku, kterou dostane a pak se Manovi hluboce ukloní a věnuje svůj nejlepší úsměv. S takovou podporou se mu pojede jedna radost a ví, že vyhraje. Musí, jinak by se na sebe nemohl podívat do zrcadla. Uruha se podívá na Manu, když mu začne dávat rady, jak má při Kaoru stát, ať se děje, co se děje a zbytek si nechávat na doma. No on by možná i rád, ale jak to má udělat, když pálí všechno, co ho jako první napadne. Prohlédne si Manu od hlavy až k patě a očividně uvažuje, co je na jeho radě dobrého.
"Tohle asi není rada pro mě. Jemu se to líbí, když nemlčím." Pozvedne hrdě bradu.
"A pokud by si někdo troufal, protože máme mezi sebou neshody, pustím se do něj já osobně." Vidí to úplně jinak, rozhodně víc horkokrevně. Neumí se držet zpátky jako Mana a ostatním do jejich přetahování nic není. Uru sám si musí přiznat, že ho svým způsobem baví, když se musí pořádně snažit. Jinak by se asi nudil a něco mu říká, že Kaoru má klidného života taky dost. Kdyby ne, tak by si ho nenechával. Ano, to je ono.
"Přeju mu štěstí, ale to neznamená, že mě může veřejně ignorovat." Stojí si dál na svém a je znát, že je paličatější, než kdy předtím.
Tora se na autodromu baví společně s Taijim. Jestli je někdo na světě méně andělský, tak je to právě jeho přítel. Možná proto se baví už tolik let. S Inoranem měl občas pocit, že by se jeden unudil k smrti. Ano i upír.
"Ani nepřijde. Potřebují někoho takového, aby jim vířil vody, jinak by si všichni mysleli, že v nebi je nuda." Vede si svou a už si osahává volant, aby věděl, jak dobře reaguje. V nestřežený okamžik sáhne do kapsy své bundy, vytáhne lavičku a rychle ji vyprázdní. Na reflexy je to vážně ideální. Pak už mu nic nebrání, aby vyrazil kupředu a hodlala rozdrtit nepřítele. Dokonce si ani nebere servítky s Kaiem. Však on mu ty modřiny bude pak hrozně rád ošetřovat. Při jedné srážce, zůstane jeho a autíčko Kaie dost pochroumané, ale pořád jsou pojízdné obě.
"Máš u mě pak masáž zadku zadarmo. To je lákavá nabídka ne?" Zazubí se na něj a je jasné, že by se do toho pustil klidně hned a přede všemi.
"Nech toho vrkání a začni něco dělat. Prohráváme o pět bodů." Křikne na něj Kamijo, jehož elegance už trochu vzala za své. Až zjistí, kolik pramenů není, kde má být asi bude hodně nepříjemný.
Inoran po chvíli neví, co si s nimi počít. Občas se musí hodně rychle pohnout, aby ho netrefil kus auta, který odlétl stranou.
"Jste jak malí, spíš jak zvířata." Křikne na ně, aby se trochu uklidnili, ale vzápětí se kousek od něj objeví Zye.
"Nějaká zvířata tu jsou." Křikne na něj a vzápětí už musí vyrazit, jinak by zůstal mezi dvěma autíčky. Podaří se mu uniknout, aby vzápětí plnou silou nabořil Taijiho.
"Mám tě." Zajásá a ozve se zapískání, které oznámí bod pro dobrou stranu. Ino si musel přivolat píšťalku, protože přes ten kravál by ho jinak asi neslyšeli. Zyeho vzápětí naboří Tora a zmáčkne ho mezi sebou a Taijim. Ta Auta už vážně za chvíli nevydrží. Do třetice dostane Zye od Kamija, která na něj najede z boku a všichni uvězní vlče mezi sebou.
"Tohle je za body navíc." Prohodí Kamijo spokojeně, ale to už je u nich Tamaki a podaří se mu je srolovat od Zyeho, aby mu dal prostor a mohl vyjet.
"A tohle je a body navíc pro nás." Zazubí se na Kamija, který už nafukuje tváře. Ino to ani nestačí pískat.
Uru pozoruje Manu s Aoim, jak řeší něco jako svatbu. On nad tím vůbec nepřemýšlel, ale už mu to vrtá hlavou. Pomyslel si Kaoru něco podobného nebo je spokojený s tím, jak to je. Asi by se nedivil, kdyby to tak bylo.
"Anebo si říká, že tě má jistého a nemá potřebu, cokoliv podobného řešit." Vloží se do jejich debaty a myslí tím Ina. I když ten anděl je romantika sama, to už si stihl všimnout. Kamijo je zase dost klasický, aby na podobné věci taky myslel. Otráveně si položí hlavu na předloktí opřená o bar.
"Nakonec na ocet zůstanu jenom já." Povzdechne si a pak se prudce narovná, když se za jeho zády ozve neznámý hlas, který prohodí, že by si ho klidně vzal. Ohlédne se přes rameno a sjede očima neznámého, ale dost hezkého upíra, který se tu objevil.
"No výborně. U někoho to jde očividně hned." Poukáže na ten fakt dlaní a věnuje neznámému hříšné pousmání.
"Vidíte, pánové, jde to, když se chce." Koutky mu cukají a as i si užije ještě trochu flirtu, než se pánové uráčí jim zase věnovat pozornost.
"Možná bychom mohli potrápit všechny tři. Nechcete si taky někoho najít, aby věděli, že nás nemají tak moc jisté?" Navrhne jim něco, co by mohli uskutečnit a rozhodně to není moc andělské.
Shin opatrně pozoruje Boogieho, jestli to náhodou nepřehnal. Nechtěl by ho naštvat nebo něco podobného. Boo byl neskutečně silný a Shin byl jen obyčejný člověk. Kdyby ho naštval a chtěl mu ublížit, bude to mít hodně snadné. Po očku ho pozoruje a zároveň to vypadá, že se dívá po okolí. Výhled je to vážně skvělý, ale on by si radši povídal. Hide by ho sice pochopil, ale svými slovy by mu jistě ublížil a to nechce. Boo se rozmluví a on ho nepřerušuje, promluví až po chvíli a je vidět, že nad tím přemýšlí.
"Vlastně mezi tím není rozdíl, když je zamilovaný obyčejný člověk. Lidé kvůli lásce dělají různé věci a pak jim dojde, jaké to bylo předtím. Není na tom nic špatného, že ses zamiloval do démona. Láska si nikdy nevybírá a je správné, že jsi stál po jeho boku, ať už měl úmysly jakékoliv. Vlastně tě obdivuju. Dokázal ses rozhodnout a poslal ho pryč. Zachránil si celý svět na úkor sebe samého. Máš Tamakiho, ale to nikdy nebude stejné. Chápu, že o tom s ním nemluvíš, ani já Hidemu nic neřekl. Trápil by se a to nechci, už tak si toho prožil hodně." Odmlčí se na chvilku.
"Z druhé strany by možná bylo lepší, kdybychom si o tom promluvili, aby věděl, co se prohání hlavou mě a já bych věděl, na co myslí on." Znovu mezi ně nechá prostoupit ticho, než pokračuje.
"Je možné, že to Hide i Tamaki cítí a pak je to trápí. My se trápíme taky a ve výsledku to bude nekonečný kolotoč. Občas mám pocit, že kdyby Hide mohl a měl tu možnost, vymění mě za démona bez mrknutí. Není to zrovna příjemný pocit. Tama se možná cítí stejně." Pokrčí drobnými rameny.
"A stejně tak si Hide může myslet, že bych radši žil bez něj a jsem s ním jenom proto, že mě s ním spojil démon. I tebe můžou přepadnout myšlenky, jestli by Tama nebyl někde jinde, kdyby vás nepojilo, co vás pojí." Povzdechne si. Nechtěl vířit negativní myšlenky, ale povedlo se.
"Promiň, jsem tím pořád hodně zmatený. Z jedné strany jsem rád, že nejsem sám, z druhé bych ti přál, abys byl šťastný." Položí mu ruku krátce na předloktí.
"Zasloužil by sis to." Usměje se na něj upřímně.
Boogie, Mana, Hide, Taiji, Aoi, Kai, Kaoru
Aoi musí nutně naklonit hlavu k rameni, když ho Uru pozve málem do postele. Vypadá, že by to skutečně udělal a Kaoru by od toho tak nějak asi oddělil. Možná by to démonovi ani nevadilo nejspíš proto, že je to právě démon, ale Aoi byl velmi zásadový a taky velmi zamilovaný. Tohle by Inoranovi prostě nikdy neudělal a tak jenom zavrtí hlavou a nechá toho rýpání, protože nemá žádný smysl. Mana kupodivu mlčí, jen si je prohlíží a kdo ví, co se zrovna jemu honí hlavou na tohle téma. Byl taky démonem, ale taky na Aoiho působil vlastně dost zamilovaně. Jenže dokonce i Manovi cuknou koutky, když se do něj Uruha pustí, že Kaoru má jeho štěkání rád a že jestli se to někomu nelíbí, poslechne si ho taky. Těžko říct, jestli to bylo pobavené nebo si říkal něco o chudácích. A těžko říct, jestli je chudák Uruha nebo Kaoru. Aoi si vždycky myslel, že uštěkanou manželku doma nechce nikdo, ale očividně se našli i takoví fajnšmekři. Krátce se ohlédne k autodromu a zase se podívá na Uruhu, když pronese svou domněnku ohledně Inorana. Tohle si Aoi nemyslí, na to ho zná opravdu dobře. Něco v tom ale musí být! Nejradši by se šel Inorana zeptat teď hned. Myslel si, že tímhle tématem kluky vyvede z míry, ale nakonec vyvedl hlavně sám sebe. A Uruhu, protože už se strachuje, aby nebyl jediný na ocet. Když vidí Kaoru a jeho postoj, ani se mu nediví. Rád by mu řekl, že to tak není, ale sám má romantika a nic, tak co pak s tímhle? Když se objeví neznámý upír a Uruha se rozhodne flirtovat, Aoi skloní tvář a culí se, ale moc si netroufá. Za to Mana vytáhne obočí nahoru a zatváří se tak, že všichni kromě Kamija jsou plesniví."No fuj..." Ohrne nos a odkráčí k Inoranovi, aby zkontroloval to jeho pískání zápasu. Kai musel dusit smích snad několik minut, když Zye připomněl, jak snadno by se jejich rozhodčí dal podplatit. V tom měl tedy pravdu, to asi dal a jestli to bude vypadat bledě, budou to muset použít už jenom proto, aby nemuseli poslouchat Toru s Taijim a jejich silácké vítězné řeči ještě za rok. Už jenom ve chvíli, kdy se autíčka rozjíždějí a Tora začíná s prvním narážením, je Kaiovi jasné, že je budou doslova demolovat, takže žádné rukavičky. Taiji se pobaveně šklebí, Tora mu asi zrovna řekl něco hrozně vtipného a pak už se autíčka dají do pohybu a s Kaiem to prudce škubne do strany. Tora ho nabořil z boku tak prudce, až mu to málem vyrazilo dech a ještě na něj pokřikuje něco o mazání modřin. Odněkud zezadu se přiblíží Hideho autíčko.
"Dej si bacha, viděl jsem ho jak něco pije!" Varuje Kaie a ten vážně nemůže uvěřit tomu, že Tora takto doopravdy podvádí a ještě všem na očích. Po pravdě neví, jak by svému týmu pomohl on, protože by je leda všechny mohl poslat na onen svět nebo si přivolat přízračné autíčko, ale Hide to zvládá sám od sebe, když se kouzlem dovede dostat k podstatě stroje a trochu mu zkratovat pojistky. V ten moment málem vylétne z auta ven, protože ho zezadu nabere Kaoru.
"Ale no ták..." Zamlaská na něj, že tohle se nedělá a do Hideho uší se opře kvílení duší. Kaoru nahodí nevinný výraz a rozhodí rukama.
"Promiň, já za to nemůžu, někdy si dělají co chtějí a asi si nepřejí, abych prohrál." Řekne mu a odjede.
"Viděl jsi to?! Viděl?!" Křičí Kai a stoupá si ve svém autíčku, zatímco mává na Inorana, aby to pískal. Okolo autodromu je obrovský počet diváků a atrakce už očividně nikoho nezajímají. Po Inoranově boku se objeví Mana.
"Nic neviděl a ty mlč nebo budeš mít nečekanou nehodu s trvalými následky a už si nikdy nezajezdíš!" Křikne na Kaie a ten nevěřícně zamrká a ztichne. Znovu začne rozhazovat rukama, že tohle snad ani není možné.
"To je zastrašování!!" Dožaduje se nějakých pravidel, ale jakých, když hrají proti těm zlým?
Mezitím sedí Boogie se Shinyou stále na labutích a zaplatili si druhé kolo. Povídají si a nějak se jim nechce dolů. Boogie už si stačil všimnout co se děje okolo autodromu, ale zatím ho víc zajímají slova Shinyi. Asi má pravdu. Obětoval sám sebe pro dobro světa. A přesto se na něj chtěl Tora vrhnout a vyřídit si s ním účty. Skloní pohled ke svému klínu, kde má položené dlaně a pohrává si se svými prsty. Ano, má Tamakiho a ne, není to stejné a stejně ho miloval už před tím, než se musel rozhodnout. Miloval je oba. Bylo něco takového vůbec možné? Asi ano, protože důkaz má právě vedle sebe.
"Nevím." Řekne na jeho slova o promluvě. Není si jistý, že by to mezi něj a Tamakiho nevneslo nějaký rozkol a bez něj by to nepřežil, tím si je jistý. Nakloní hlavu k rameni, jak uvažuje nad Shinyovými slovy o tom, že by ho Hide vyměnil za původního Shinyu. O tom nemohl nic říct, neznal ho a není si jistý.
"Já bych Tamakiho nevyměnil. Neudělal bych to, protože Hyde by nebyl jiný. Stalo by se to zas a tak jsem si vybral Tamakiho. Tím jsem Hyda popravil. Můžu se za to nesnášet, ale daleko horší je uvědomění, že bych to udělal zas. Tvoje situace je jiná. Tys nemusel popravit Shinyu. On vlastně popravil sám sebe. Hide s tím nemůže nic dělat, ale kdyby miloval jenom démona, i když vypadáš jako on a máš jeho vzpomínky, poslal by tě pryč dávno. Vážně si to myslím. Myslím, že by byl raději sám, ale on vypadá, že se o tebe vážně stará a když jsme odcházeli, měl o tebe opravdový strach. Viděl jsi ten náramek, co pořád nosí? Tamaki říkal, že není od démona, že je od tebe. Proč by ho nosil dávno před tím, než démon odešel? Dal jsi mu ho ve snu a on si ho vědomě nechal." Tohle ví od Tamakiho a ten to viděl v době, kdy byl ještě hadem. Znovu se usměje.
"Nebyl. Chtěl odejít, kdyby byl Hyde naživu, protože by se nesnesl dívat na nás dva, ale teď, když Hyde není, vím, že by nikde jinde šťastnější nebyl. Prostě to vím." Poklepe si na srdce.
"Zeptej se svého srdce i ty a nebudeš muset mluvit s Hidem." Vyřeší to po svém, když se na něj podívá a vřele se usměje.
"Já budu šťastný. Díky tomu, že jsme si promluvili a pomohl jsi mi srovnat si myšlenky. A ty buď taky." Popřeje zase on jemu a pak bradou kývne směrem k autodromu.
"Měli bychom se vrátit. Jeden konec světa už jsem málem zažil a nerad bych, aby tady zbyl podobný kráter jako pod tou skálou." Řekne. Počkají, až se labutě zastaví a za ruce jako noví nejlepší přátelé dojdou až k autíčkům. Proderou se davem po bok Inoranovi a Manovi a zjistí, že autíčka už drží pohromadě snad jenom silou vůle.
"Co kdybychom si prohlédli i zbytek pouti a pak se šli bavit k někomu domů?" Zakřičí Boogie, ale nikdo ho neslyší. Podívá se na něj jenom Mana.
"Ke komu?" Zeptá se opatrně a Boo pokrčí rameny.
"Jeho dům znáš." Myslí Shinyův.
"A náš byt je dost malý. Co tvůj dům? Chybí mi démonická atmosféra." Povzdechne si a Mana zvedne koutek nahoru.
"Ale, ale, stýská se ti po Hydovi?" Broukne a Boogie přikývne.
"I po Hadovi." Usměje se znovu, když se na Manu zase podívá. Tamaki mu jako člověk stačí, je to pořád on, ale ten plazící se had míval něco do sebe. Je poznamenaný, ale to už se nikdy nezmění. Teprve pak mu dojde, že vedle nich stojí taky Inoran a všechno slyšel. Dlouze se podívá do jeho očí. Je na něm, aby odpískal konec. Mana neřekl ne, takže to vypadá na párty v jeho sídle. Je to divné, ale nakonec se duše jako on opravdu cítí lépe vedle démona. Démona a lidí, co jimi byli. Ale líbí se mu i zbytek téhle podivné rodiny. Nakonec se podívá nahoru ke hvězdám. Cosi tam cítí. Hledí tam dlouho a upřeně, až si toho Mana znovu všimne a podívá se tam taky. Po zádech mu přejede mrazení a najde očima Kaoru, který vystupuje z autíčka. Ten očividně nevnímá nic.
"Jako kdyby něco bylo ve hvězdách, že?" Prohodí Mana a otočí se k autodromu zády, aby odtud odešel.
Uruha, Kamijo, Shinya, Zyean, Inoran, Tora, Tamaki
Uru vypadá hodně pobaveně, když Mana odmítne balit kohokoliv jiného. Očividně u něj Kamijo vyhrál na plné čáře a všichni kolem mu přijdou pod jeho úroveň. Vlastně je to hezké a Uru najednou přestane mít chuť cokoliv jiného zkoušet. Vybral si Kaoru, nemusel to dělat, ale stalo se a měl by se konečně pořádně smířit s tím, jaký je. Koutky mu pomalu vyběhnou nahoru, když si vzpomene na jejich první společné chvíle. Jsou to jen drobnosti, nad kterými právě přemýšlí, ale ví, že by neměnil ani jedinou chvíli. To uvědomění, že ho nechce měnit, mu najednou zlepší náladu. Kdyby byl Kaoru jen trochu jiný, už by to nebylo ono. Trochu se narovná na svém místě za barem a ohlédne se na místo, kde by byl vidět autodrom, kdyby tam nebyla hromada lidí. "Máš pravdu, fuj." Komentuje to nakonec stejně jako Mana a pošle neznámého ke všem čertům. Někdy mu sprostě chvíli trvá, ale vždycky byl podobně nestálý.
Mezitím na autíčkách už to pěkně vře. Tora se dotčeně podívá na Hideho, když práskne, co před chvílí udělal.
"To byl jen energiťák." Brání se zuby nehty, že on přece nepodvádí a hlavně ve chvíli, kdy se na něj podívá Kai. To vypadá skoro provinile. Autíčka se chovají divně a Torovi dochází, že ani druhá strana nehraje fér. Přejede očima všechny a zakotví na Hidem, protože to je ještě jeho práce.
"Nemáme si vůbec co vyčítat." Křikne na něj a vážně se snaží nesmát, když Kaoru nabere Kaie. Ino očividně stávkoval a žádné fauly už nepíská. Nemělo by to smysl, protože tady podvádí úplně každý, jak jen to jde. To kvílení kolem se vůbec nedá přeslechnout a Inovi je jasné, že tohle má na svědomí Kaoru.
"Máme prostě své podstaty, to neovlivníš." Snaží se bránit jeho metody Tora a když se vedle něj objeví Tamaki a prudce do něj narazí, ohlédne se na něj s nevraživým výrazem.
"Říkal jsi, že každý má své metody." Brání tentokrát svůj tým a Zye mu v tom pomáhá. Najednou se po celým autodromu začnou plazit šlahouny nějaké rostliny a uvězní autíčka na místě. Tedy ty soupeřovy a zaplétají se do jejich konstrukcí.
"Promiň, já za to nemůžu, je to moje podstata a ta se rozhodla mě bránit." V podstatě používá stejná slova jako Kaoru. Kamijo drží své autíčko bokem do toho všeho a má nový štít, který ho bání před šlahouny, které vyvolává Zye. Najednou se u Inorana objeví Mana. Všimne si ho okamžitě a v očích se mu zablýskne. Je mu celkem jasné, co tam provádí. Inoran se prudce podívá na Manu, který je hned vedle něj a ještě mu začne vyhrožovat. Tohle už je moc i na něj a stejně se nedá a zatváří se na vteřinu vzdorovitě.
"Víš, že tohle na mě neplatí. Pořád jsem anděl." Brání sám sebe a pískne další a další plusové body, stejně jako ty minusové, za různé podvádění.
"Buď to bude fér nebo končíme hned a bude to remíza." Dostojí své vlastní povaze, která ho nabádá, aby to pískal se svým nejlepším vědomím a svědomím.
Na labutích Shin pozorně poslouchá Boogieho a ví, že má pravdu. Mezi nimi a tím, co se stalo, byl opravdu velký rozdíl a zároveň to bylo dost podobné, ale spíš, co se týká pocitů na konci. Několikrát přikývne na jeho slova a ví, že mu říká pravdu. Boo by se pokaždé rozhodl stejně a to uvědomění musí být hrozné. Nedoje si představit žít s něčím podobným. On sám Hideho miluje a může být s ním, ale kdyby se Hyde mohl vrátit, což se nestane, těm dvěma by nikdy nebylo přáno. Ne takovým způsobem, aby neubližovali ostatním.
"Máš pravdu, slova nic nezmění, důležité je to, co jim dáme." Promluví po chvíli tiše s trochu nakrčeným obočím, jak nad tím pořád dokola přemýšlí.
"Přesně vím, co mi mé srdce odpoví." Dodá nakonec s jemným pousmáním. Všechno je tak, jak má být. Věří tomu, že to někdo takto bylo napsáno a oni se svým osudem nic neudělají. Vlastně ani nechce. Všechno co zažil, mělo svůj vlastní důvod a teď je čas, aby byli všichni šťastní. Nedokáže nad tím uvažovat jinak. Podívá se dolů na autodrom a s tichým smíchem přikývne.
"Asi je nejvyšší čas." Souhlasí s Boogiem a když z labutí vystoupí, klidně stiskne jeho ruku a vykročí k ostatním. Ostatní se v hloučku dohadují, kdo vlastně vyhrál a Ino je tak trochu mezi nimi, aby je rozsoudil. Jediné, co asi může udělat je vyhlásit remízu, kterou jim vyhrožoval předtím. Kdyby totiž rozhodl, jakkoliv jinak, nepřežil by to, to je mu jasné. Tamaki se poposune ze Boogiem a objeme ho zezadu kolem pasu.
"Chybí ti mé hadí já?" Zeptá se ho zvědavě.
"Tak to bych se měl naučit nějaký trik, abych ti ho aspoň na chvíli vrátil." Svým způsobem to myslí vážně.
"Pánové, Mana nás zve k sobě." Křikne do davu a všichni se jako na povel zarazí a ztichnou.
"Vážně?" Ozve se jako první Kamijo, ale vzápětí už s ledově pobaveným výrazem tvoří portál, aby se mohli všichni přesunout do jejich sídla. Nechá je přenést rovnou do velkého salónku, kde je vše připraveno, jak kdyby s tím celou dobu počítal. Uruha jde k portálu jako poslední. Sám vzhlédne k obloze, jak kdyby tam něco jeho oči přitáhlo. Koutky se mu vyhoupnu nahoru a pak vykročí za ostatními.
Párty je v opravdu velkém stylu a je jasné, že si Kamijo dal opravdu záležet. Všechno je promyšleno do nejmenšího detailu, tedy až na fakt, že tu má opravu příšernou bandu a hlavně Tora s Taijim jim z toho udělají kůlničku na dříví. Už se k nim připojují i ostatní, kteří nechtějí být příliš pozadu. Je už k půlnoci, kdy se sejdou k dalšímu společnému drinku.
"Mezi námi monstry, tohle je vlastně dost povedená párty." Ozve se Tora, na kterém už je znát, že má něco popito. Přeje jen má své způsoby, jak se opít rychleji, než by si kdo myslel.
"Máš pravdu, horší už to být nemůže." Zatváří se Kamijo otráveně, ale vzápětí se rozesmějí úplně všichni. Skoro to vypadá, že pro jediný večer se všechny rozdíly mezi nimi dokonale smažou. Nakonec tu zůstanou všichni slavit až do rána a společně zjišťují, že ně vždycky je všechno jen černobílé a některé věci vás spojí mnohem víc, než by si kdo mohl myslet. Nenávist mezi nimi úplně vymizela a dokážou si užít společné chvíle.
"Jen to nesmí být moc často." Jak poznamenal Tora.
Slunce už pomalu začíná vycházet a Ino požádá Aoiho, aby s ním vyšel ven. Oba dva kráčí po travnaté cestičce doprostřed jezera, kterou má na svědomí Zye až na malý ostrůvek s šlehounů vodních rostlin. Jeden by řekl, že něco velkého skončilo, jenže si najednou všichni uvědomí, že spíš něco nového a pro všechny dost neznámého začíná. A tím prvním, co to celé odstartuje, je jen jednoduchá věta. Ino poklekne před Aoiho a vytáhne krabičku s prstýnkem z andělského bílého zlata, která na sobě nese stopy jeho nynější podstaty.
"Vezmeš si mě, Aoi-chan?" Zeptá se na jednoduchou otázku, jejíž konec málem zanikne v nádherném ohňostroji a taky trochu v hulákání jistých jedinců na schodech vedoucích do domu. Už nebudou bojovat společně, ale možná se jednou stane, že budou bojovat bok po boku proti společnému nepříteli. To všechno ukáže čas a všichni zjistí, co je psáno v jejich osudech. Někdy je potřeba se něčeho vzdát, aby mohl život pokračovat dál a dát jim něco nového. Ne lepšího, jen jiného.
"Nezapomeň dnešní noc… protože je to začátek věčnosti."
Dan Brown
Žádné komentáře:
Okomentovat