15. listopadu 2022

Epilog - část 3.


(pouť)





Boogie, Mana, Hide, Taiji, Aoi, Kai, Kaoru



Ještě že Aoi nemůže vidět Shinyův výraz, jinak by mu ho snad i bylo líto, ale on za to nemůže, jakého si pořídili mazlíčka. Oproti tomu ten obličej může vidět Hide a je mu jasné, že jde o to pití. Nikdy Shinyovi nepřišel domů tak, jak dříve chodil běžně, ale je si jistý, že díky démonovi má Shinya stejně pár vzpomínek, hlavně na období, kdy ho poslal pryč a Hide se pak potloukal po ulicích a ničil sám sebe. Shinya není sám, komu se ta soutěž nelíbí, ostatní začínají hustit do Tory, aby je od toho odradili a nakonec se jim to i podaří. Vymění si společně pohled. Později Hide Toru pozve někam na pivo a půjdou jenom sami dva. Pokecají si, popijí, aniž by je někdo kontroloval a především nebudou mít důvod soutěžit, takže se nejspíš ani moc nenamažou. Ne tak, jak by se to stalo dneska. 
"Bráníte nám pít a pak se všichni ženete k vyčarovanému baru." Rýpne si Hide a Aoi zvedne palec nahoru, protože tohle byla doopravdy trefa. Kai musí vyprsknout smíchy, když se Tora začne strachovat o kalendář, ale zvážní a přikývne. 
"Je několik druhů opilosti, drtivá většina z nich mi nevadí, ale něco mi říká, že tahle by byla moc. Kromě toho jsme tu s přáteli." Rozhodí rukama, ale když uváží, že dorazil Boo a jak se Tora tváří… No, ale ostatní Boogieho a Tamakiho přijali a Torovi nic moc jiného stejně nezbude. Pak se Zye strefí do toho, že je Tora pod pantoflem a Kai na Toru honem upře pohled, protože chvíli má pocit, že tenhle vtípek na něj bude moc. Naštěstí není a ještě větší štěstí je, že se ostatní ani moc nepřidají k rýpání. Stačí mu potutelný pohled Aoiho, Taijiho rádoby nevinné culení a Manovo vysoko zvednuté obočí. 
"Kdo říká, že za tohle můžu já?" Zvedne Taiji dlaně v obranném gestu až vypadá, že je pod pantoflem taky a to už se pousměje i Kaoru. 
"Jeden aby měl strach stát poblíž vašeho vlivu." Prohodí a stočí koutky na Uruhu. 
"Že, Mana-sama?" Dodá a přeměří si pro změnu Kamija, ale ten vypadá tak zamilovaně, že by ho nějaké usazování Many pod pantofel nejspíš ani nenapadlo. Teď je to zase Aoi, kdo vytáhne obočí hodně vysoko a stočí pohled tam, kde se rýsují obrysy Uruhovy postavy. Je tady toho příliš mnoho najednou, aby viděl dobře a jasně, ale orientuje se. On by se měl učit flirtovat? Najde pohledem Inorana a hlavou mu proběhne cosi o tom, že jestli se na někoho jenom podívá, naučí se od Many stínání hlavy, ale nahlas nechce říct nic. Vlastně tu myšlenku nechce Inoranovi ani poslat, ale prachobyčejně žárlí a to se ještě ani nic neděje. Až doposud ho nenapadalo nijak často, že by vůbec kdy mohlo, ale Uruha má pravdu, Inoran je příliš krásný, než aby ho ostatní míjeli jenom tak. Cítí na sobě ten Uruhův pohled a dokonce nepatrně zčervená. Raději se podívá jinam, protože má dojem, že si získal až příliš velkou pozornost Kaoru a to ani za nic nemůže. Dokonce i Kai už přeskakuje pohledem mezi Aoim a Uruhou a uvažuje, jestli ho Uru jen trápí nebo se mu vážně líbí a klidně to dá přede všemi otevřeně najevo? Zato Kaoru nasadí jenom pobavený úsměv a dál vykládá s Taijim, ale to neznamená, že by to nevedl dostatečně v patrnosti. Rozhodně si Uruhu pečlivě hlídá a taky se těší na jeho připomínání. Po Torově reakci Boogie skloní oči někam ke svým nohou, protože to je všechno, jenom ne přátelská odpověď, ale na druhou stranu to nakonec dopadlo dobře. Překvapí ho, když k němu přijde zrovna Zyean, protože to byl v souboji jeho úhlavní nepřítel. Vypadá přátelsky a nevidí na něm ani stopu po nějaké křivdě. Jeho bratr si ho měří mnohem opatrněji, ale Boogiemu připadá, že je to spíš proto, aby mu neublížil, než proto, že by byl stejně naštvaný jako upír. Boogie se znovu nejistě podívá na Tamakiho. On sám rozhodně pít nepotřebuje, ale Tamaki by si asi něco rád dal s přáteli a Boogieho něco napadne.
"Tamaki-chan je vlastně skvělý barman. Možná by něco mohl připravit sám?" Prohodí, aby trochu zapadli. Kamijo tu sice má svého, ale ten určitě neumí všechno? Tedy ne to, co si Tamaki sám navrhl? Mana zvedne trochu dotčeně bradu, protože jejich barman je ten nejlepší a taky na úrovni, ale stačí mu vidět počínající nadšení v očích ostatních, protočí očima a pošle Kamijovi myšlenku, že je potřeba upokojit obyčejný lid a tak je tedy milostivě nechají. Jakmile se připojí k baru a Tora se místo toho vzdálí, Boogie znovu skloní pohled a Kai nejistě provází pohledem Torova záda. Měl by jít za ním nebo by ho měl nechat chvíli o samotě, aby tohle celé strávil? Ani jemu není jedno, co všechno se stalo, ale byla to minulost a Boogie nevypadal, že by měl další ambice ovládat svět. Na jeho slovech bylo dost pravdy. On taky málem pokousal své nejlepší přátele, když hájil Toru, který málem přišel o ruku. Byl slepý strachy, útočil na ně… nebyl o nic lepší, než Boo. A tak neudělá prostě nic a už to téma zcela pohřbí k ledu, jinak by byl hrozný pokrytec. Chvilku se všichni jenom tak baví mezi sebou, když se Tora po chvilce vrátí. Kaiovi se uleví, ale jakmile dojde na autodrom, oči mu zazáří. To zní jako mnohem lepší soutěž, než popíjení! 
"Chceš jet se mnou nebo si to rozdáme proti sobě?" Zeptá se Tory a vůbec neskrývá jasný dvojsmysl svých slov. Taiji se chytne toho, co říkal Zyean. 
"Já bych to udělal na týmy, prostě bitvu a majiteli řekneme, že škody když tak zaplatíme." Prohodí, protože dneska už nejsou poutě, co bývaly a na mnoha místech nabourávání zakazují. Navíc jejich parta vybere všechny autíčka a nikdo další už se tam nedostane, ale ono to bude lepší, jinak by ještě mohli někomu způsobit újmu. Stačila by i psychická. Přejde k Torovi a vezme ho kolem ramen. Oni dva jako za starých časů proti svým polovičkám a jak to vypadá, Tamaki jde taky. Boogie je na tom stejně jako Shinya. 
"My půjdeme na ty labutě." Řekne jim, že oni dva se toho rádi vzdají a užijí si spolu spíš něco roztomilejšího. 
"Vítězové dostanou pusu." Prohodí ještě, zatímco se se Shinyou vzdalují a Hide se naježí. 
"On chce snad vážně vyprovokovat další souboj?" Shinya tedy rozhodně nikoho jiného, kromě něj samotného líbat nebude! 
"Můžeme si střihnout." Řekne Tamakimu, aby se rozdělili do týmu. Kamijo se nechá docela snadno vyhecovat a Mana chvíli žasne nad tím, že do toho autíčka vážně vleze. Tohle tedy nečekal a je to rozhodně pod úroveň, ale taky zatouží, aby je Kamijo všechny pěkně pochroumal. 
"Udělej jim hodně modřin." Dá mu najevo, že ho podporuje a sám nikam nejde. Ještě by si skřípl tylovou sukénku. Kaoru se pobaveně podívá na Uruhu a nenechá se dvakrát pobízet. 
"Víš co? Pohlídej chvíli Manu, ať se tady sám nebojí." Řekne mu a ignoruje Manu, který špulí rty a nafukuje se jako balónek. 
"A vy dva si nestříhejte a jděte spolu do týmu, protože my vás rozdrtíme." Dodá k Hidemu a Tamakimu a pošle je k vlčatům, protože on a Kamijo se připojí ke zlým klukům, což jsou u něj v tuhle chvíli Tora a Taiji. 
"Dobro proti zlu." Zablýskne se Kaoru nebezpečně v očích. Aoi až doposud mlčel. Polovina skupiny se odebírá k autíčkům, dva z nich odešli na labutě a on se s Inoranem může buď k někomu z nich přidat nebo popíjet s Uruhou a Manou. Všechno zní stejně šíleně, ale ten bar bude nejjistější. Zrovna cumlá drink od Tamakiho a dosedne na barovou židličku. 
"Ehm… tak jak jdou vaše vztahy? Kdy bude svatba?" Prohodí a doufá, že jednomu z nich třeba zaskočí. Hlavně Manovi. Mana místo toho stočí pohled k prsteníčku. Zeje prázdnotou. Dotčeně stiskne rty. A jak vidí, Uruha na tom není jinak. Aoi se zatím v duchu šklebí nad zásahem.

 Uruha, Kamijo, Shinya, Zyean, Inoran, Tora, Tamaki

Tora poukáže na Hideho slova, která značí, že všichni ostatní pít budou a oni by nemohli po svém. Tohle byl argument na metál a hned mu to taky řekne, až bude mít pořádnou příležitost. Očividně to ale není dost podstatný důvod, aby jim pití v soutěží schválili. Už jen to, že by stačilo jen trochu přestřelit a měl by doma utrum mu stačí, aby si to celé přerovnal v hlavě. To je taky to jediné, čeho se asi na světě bojí. Možná ještě toho, že by jednou skončil tak jako Aoi dřív, ale to nahlas říkat nebude. Ino by ho mohl vzít na místa, kam se určitě podívat nechce. 
"Jo, přáteli." Zamumlá si pro sebe trochu pochybovačně, protože tento pojem by v jejich roztodivné společnosti rozhodně nepoužil. Zye pozoruje Taijiho, jak se culí a taky všechno ostatní, jak reagují na slova o podpantoflácích a když dojde na Kaoru a jeho slova povytáhne bradu Uruha. 
"Já bych z toho strach neměl. Ostatně některé věci by ti rozhodně neuškodily." Rýpne si do Kaoru, i když by jeho povahu neměl, stejně si to nemohl odpustit. Pak přeostří na Aoiho a párkrát přikývne. 
"No nekoukej tak." Napomene ho, i když je to trochu nesmyslné vzhledem k jeho stavu.
"Tohle nikdy neomrzí, věř mi. Bude se mu to líbit." Ponouká ho k ne moc svatým věcem, ale Aoi je upír, měl by vědět, jak na to, mají to v povaze, no ne.
"Tváříš se, jak kdybys nikdy nic podobného nezkoušel, a to ti prostě nevěřím." Nenechá na něm suchou nitku, když už s tím tak pěkně začal. Inoran vycítí pohled Aoiho a podívá se na něj s pozvednutým obočím, protože vůbec netuší o čem je řeč a vypadá hodně vykolejeně jeho výrazem ve tváři. 
"Něco, co bych měl vědět?" Zeptá se Aoiho, ale odpoví Uruha.
"Ne, ale mám pocit, že to brzo uvidíš. Bude se ti to líbit, věř mi." Svůdně se na něj pousměje a to už Ino radši zacouvá kousek dál. Na některé věci není stavěný a tohle na něj prostě zapůsobilo, tomu by se bránil kdokoliv jen těžko. Jenže Aoi je jen jeden a i kdyby se Uru snažil roky, stejně mu na to neskočí, to se prostě nestane. Uru o očku sleduje Kaoru, aby se ujistil, že vidí alespoň nějakou reakci, ale ono se nic neděje.
"Tohle je hrozný. Je něco, co ho aspoň trochu vyvede z míry?" Rozhodí rozčarovaně rukama. 
"Někdy je to vážně za trest." Postěžuje si nahlas. Ví, že to Kaoru není jedno, ale někdy by byl vážně rád, kdyby mu to dal trochu víc najevo, toho se ale nedočká. Nakonec si odfrkne, mávne nad tím rukou a naplánuje si, že si příště vybere nějakou oběť a dá mu pořádný důvod, aby žárlil. Jen musí najít někoho, u koho mu nebude vadit, že to rozmetá na kousky, kdyby se náhodou rozhodl, že je čas, aby žárlit opravdu začal. No dneska to pokoušet nebude, na to je tu příliš dobrého pití. Zye čeká na Boogieho reakci a tu nakonec dostane. V očích mu zasvítí, když se dozví, že Tama je barman.
"No skvělý, tak šup, máš tu hromadu pokusných králíků…" Zarazí se a vypadá skoro zasněně.
"Hm na smetaně." Zarazí se podruhé a rozesměje se.
"Pardon, mám hlad." Uculí se nevinně, ale očividně si z toho hlavu nedělá. Taiji ho už zná a ví, že jí od rána do večera. Nic neobvyklého, jen potřebují větší ledničku. 
"Já v tom nevidím problém." Chytne se toho Tama bez váhání a už si vyhrnuje rukávy. Vůbec si nevšimne pochybovačného pohledu Kamija, kterému to taky není zrovna po chuti. Už už se nadechuje, že by něco řekl, ale Mana ho svou myšlenkou zastaví. Bez váhání ho zlehka vezme za pas, přitáhne si ho blíž a naznačí políbení na tvář. +Budeme doufat, že nás neotráví.+ Zavtipkuje na adresu Tamakiho i ostatních. 
Tora už očividně zapomněl na úplně všechno, kromě autodromu. Jemu vždycky stačilo jen málo a tohle je dokonalé lákadlo. Střelí očima ke Kaiovi.
"Proti sobě, chci odměnu, když vyhraju podle svého výběru." Chytí se z toho z úplně jiného konce a nevypočitatelně se pousměje. 
"Myslím, že bude rozumnější, když se to rovnou koupí celé." Ozve se Kamijo, který už má další sklenku vína. Očividně ho Tamakiho koktejly zas tolik neuchvátily, i když předvádí zajímavé kousky, dokonce i s modrým plamenem. Ta barva se mu zamlouvá, ale o chuti pořád pochybuje.
"Tak to kup a můžeme se vyřádit." Nedělá si s tím vrásky Torra, aby jim to Kami a Mana financovali. Stejně si ho honí trika, tak ať z toho je něco pořádného. Klidně se od Taijiho nechá vzít kolem ramen. S kým by taky jiným byl v týmu, už to společně v městě brázdí roky, nic na tom měnit nehodlá. Shinya vypadá zase spíš vyděšeně, ale hned se chytne těch labutí. Přikývne na Boogieho slova a ještě se uculí, když dojde na tu pusu. 
"Neboj, Hide-chan, jen malou." Vyraší mu miniaturní růžky a radši vezme Boogieho za ruku, aby zmizeli, co nejdříve. Kamijo už tasí drobné z peněženky, aby ten autodrom koupil a mohli je všechny s klidem srovnat se zemí. Samozřejmě hodlá zneužít to, co mu bylo od přírody dáno a fér play to určitě není.
"Až s nimi skončím, tak je nepoznáš, Mana-sama." Slíbí mu ledovým hlasem a jde vyřídit platbu. Uru se překvapeně ohlédne na Kaoru, když se nechá vyprovokovat.
"Vážně? Autíčka?" Rozhodí rukama, protože on ho k pořádně reakci vyprovokovat nedokázal a na auta se ukecat nechá.
"Jsou jako malí, všichni do jednoho a je úplně jedno, kolik jim je." Prská na všechny strany a podsouvá Manovi pořádného panáka, který tu zůstal. Tamaki se narovná v zádech a odrkne si.
"Abyste se nedivili, hodní kluci to mají celý život těžší, umíme se prát." Dojde i na silácké řeči. 
"Pojďte, na tyhle břídili máme bez problémů." Pobízí svůj tým a Zye přikyvuje.
"To rozhodně máme." Drží optimismus Zye a už sedají do aut. Tora se po chvíli rozesměje.
"Ty jsi vážně anděl na baterky Tai-kun, zase jsi za špatnýho." Poplácá ho dobrácky po ramenou a už se taky souká do auta. Kamijo už v tom svém jeho a nechává svou magii proudit do volantu, nenápadně samozřejmě.
"Kdo to bude počítat?" zeptá se Zye nahlas.
"Kdo asi. Inoran. Je tu jako jediný poctivý. Konečně je k něčemu dobré." Nevidí si do pusy Tora a jen pokrčí rameny pod Inovým káravým pohledem.
"Je to pravda, měl bys být rád, že nelžu." +Po dlouhé době.+ Dodá rychle a na to Ino nemá moc co říct. 
"Tak se připravte." Vybídne je Ino a po pár vteřinách spustí neskutečný výboj všeho možného. Uruha sedí uraženě zády k autodromu a dělá, že ho to nezajímá. Pak ale Aoi řekne něco, co ho donutí na něj stočit pohled. 
"Kdo by chtěl dobrovolně přijít o svobodu." Brání se a snaží se dokázat, že je mu to jedno.
"A kde ho máš ty, Aoi-chan?" Vrátí mu to zpátky.
"Pouto taky není všechno." Rýpne si, ale ve vteřině mu to dojde. Samozřejmě, že mu hlavou proběhl Yoshiki. Nezmizel z ní. Boj s Hydem mu vzpomínky vrátil. Když není Kaoru doma nechává se unášet stíny a hledí na temné noční nebe. Prostě si povídají. Nikdy by jim to nevydrželo, teď už to ví, ale to neznamená, že by si určitým způsobem nerozuměli. Ozve se hlasitá rána z autodromu a celá konstrukce vypadá, že se za chvíli zřítí. Tady jde odtud slyšet smích, pánové se asi dobře baví. 
"Já mu modřiny mazat odmítám." Postaví si hlavu Uru. 
Shinya s Boogiem se mezitím dostanu na labutě. Už jsou hezky vysoko.
"Je to nádhera." Usmívá se Shin na všechny strany. Pak se podívá na Boogieho a v očích se mu objeví starost. 
"Jak ti je?" Zeptá se ho. 
"Je to zvláštní přijít o něco, co bylo tvou součástí. Jeden je zmatený, nejistý sám sebou a zároveň prázdný." Možná by e měl omluvit, že to vůbec začínal, ale nějak měl potřebu to říct. Možná kvůli Boogiemu a možná trochu i kvůli sobě.

Boogie, Mana, Hide, Taiji, Aoi, Kai, Kaoru


Uruha si nedá říct a pokračuje v rýpání do Aoiho. Dokonce to vypadá, že to nikdy nebude mít konce, až Aoimu přeteče pohár trpělivosti, vyzývavě se na něj podívá, i když je slepý a pohodí havraními vlasy. 
"Skoro to vypadá, že toužíš po tom si to zkusit." Řekne impulsivně a docela svůdně a teprve potom si po očku zjistí, jestli Kaoru nebo Inoran nebyli moc blízko a něco neslyšeli. Naštěstí ne, ale tohle bylo o fous. Neměl by se Uruhou nechávat takhle provokovat! Inoran zpozorní o vteřinu později a Uruha ho sice nezasvětí do tajů konverzace, ale cosi mu naznačí. Aoi protočí očima. +Co ty víš o tom, co všechno už se mnou zažil...+ Pronese v duchu směrem k Uruhovi. I když nečekaně ukazoval různé věci spíš Inoran jemu. Třeba když byli na tom jejich paloučku… Uruha si začne stěžovat na nedostatek zájmu Kaoru a Aoi pozvedne koutek. 
"Třeba ho probere, když mu drcneš do piva." Rýpne si, ale démon nezabere ani na tohle. Taijiho rozhodně nijak nevyvádí z míry, když Zye pronese, že má hlad. Jednak tuhle větu pronášel pořád a jednak by bylo mnohem znepokojivější, kdyby to řekl třeba někdo z upírů. 
"Odměna podle vlastního výběru se mi líbí jako odměna pro celý vítězný tým." Dodá a mrkne na Zyeana, aby věděl, že ho potká stejný osud jako jeho bratra. 
"Jasně, jsem pro." Řekne Kai a vyhrne si rukávy tak, že odhalí dost namakané paže, na kterých výrazně vystupují žíly. Někdy se nezdál a působil štíhlejší, než doopravdy byl, ale teď bylo na čase trochu zamachrovat a odstrašit nepřítele. Taiji byl jako prouteček a Kamijo nebyl o moc lepší. Jakmile Kamijo prohodí, že tady chce něco kupovat a takhle ve velkém, Kai po něm střelí ne moc příjemným pohledem. Tohle snobství se mu prostě nelíbí a to sám začal s Torou dobře vydělávat a Aoi by mohl taky vyprávět. Jenže ostatní jsou opět pro. Hlavně si užít zábavu a neohlížet se na to, jestli se něco rozbije. Ano, on musí rozhodně kopat za dobrý tým a tak vezme bratra kolem ramen a vyrazí s ním směrem k autodromu. 
"Zlo nikdy nezvítězí." Zlobí se i přes to, že na straně zla jsou momentálně jejich miláčci. Hide ani moc nechápe jak a proč se ocitl v kterém týmu, ale zatím má co dělat, aby nezakopl. To proto, jak mu Shinya zamával a prostě bez něj někam odešel. Co když se mu něco stane? K těm autíčkům ho nejspíš budou muset dotáhnout. Mana se elegantně opírá loktem o bar a konečky prstů zamává Kamijovi. 
"Dobře se bav." Popřeje mu. Povoleno je samozřejmě vše. Nakonec ho přece jen ještě na krátko dojde a na nadloktí mu uváže modrou stuhu, jako to kdysi dělali dámy svým rytířům, aby se vědělo, kdo ke komu chová jakou náklonnost. Vrátí se ve chvíli, kdy se Uruha rozčiluje nad Kaoru a rozhodne se dát mu vlídnou radu. 
"Jestli chcete působit jednotně a nedobytně, nesmíš dát nikdy najevo, že je mezi vámi jakákoliv trhlinka. Chce jít na autíčka? Dej mu stuhu a popřej štěstí." Pro něj je veřejný dojem velmi důležitý. Až ho Kamijo naštve, pozná to doma, ale navenek to rozhodně nepřipustí. Všichni už nastupují do autíček a zatímco Kai přikyvuje na slova Tamakiho, která jsou víc, než pravdivá. Taiji se řehtá jako kůň, protože Tora má samozřejmě pravdu. 
"Pořád čekám, kdy mě srazí blesk z čistého nebe, ale ještě to nepřišlo." Řekne. A to nikdo neví, jak naháněl a mučil jisté vlkodlaky… ne, on do dobrého týmu vážně nepatří, ale to nesmí nikomu říct. Jen se občas v noci bojí, jestli jeho křídla neztratila peří a nejsou z nich netopýří blány… A ne, není to vtipné ani příjemné. Inoran přistoupí k okraji autodromu, aby jim dělal soudce a pak to začne. Jakmile vzduchem prolétne první výboj, je jasné, že se podvádí a dělá všechno proto, aby se vyhrálo. Špatní hoši sice měli Kamija, ale oni měli zase Hideho a tím se kouzelnické síly příjemně vyrovnávaly.
Netrvá to moc dlouho a kolem autodromu je natěsnáno tolik čumilů z davu, že tam ostatní od baru ani nemohou vidět. Aoi by si duhovou show stejně moc neprohlédl a Uruha zase předstírá, že ho to nezajímá. Pro Manu je tlačenice v davu pod úroveň a tak zůstávají tady. Ty zvuky a smích jsou jako ze špatné komedie. Když se jich upír zeptá, kdy budou svatby, promluví jako první Uruha. Svým způsobem má pravdu, ale je v tom jisté ale a on to vlastně cítí úplně stejně. Z nich dvou je Kamijo ten, kdo by se měl vyslovit a možná jenom čeká na ten správný okamžik. Možná čeká na to, až bude démonem. A Mana dovede čekat. 
"Máme jisté věci na práci před tím, než si podobný krok plně užijeme." Řekne poklidně v duchu své předchozí poučky, ale vůbec nelže a Aoimu trochu opadne úsměv. Tohle je nuda, do něj se moc rýpat nedá. Kde je Tora, když ho jeden potřebuje? Uruha je vděčnější terč, ale úmyslně stáčí řeč přímo na Aoiho a ten si mimoděk zamne prsteníček. Co jim má říct? Že má nejromantičtějšího přítele ze všech a předběhl ho zrovna Tora??? 
"Já nevím. Nemyslím si, že čeká, že pokleknu já. Možná má taky něco v plánu. Třeba plete prsten z andělské energie, co já vím." Rozhodí rukama a ani by se nedivil, kdyby to byla pravda. Mana se ušklíbne, ale… 
"Podobné šperky jsou vzácné, ale krásné. Podle mě o nich Kamijo neví, jinak by už vlastnil manufakturu." Prohodí. Aoi k Manovi zvedne oči. 
"Ono to doopravdy existuje?" Zeptá se a taky ho to značně láká. Mana znovu přikývne. 
"Ukaž." Udeří Aoi, ale Mana pokrčí rameny. 
"Teď na sobě nic nemám. Copak vy byste se mnou šli sami dva do neznáma?" Řekne nebezpečně tiše a Aoi si musí přiznat, že asi ne. Raději se podívá zase na Uruhu. 
"Ne… pouto očividně není všechno..." Zamumlá zdánlivě bez příčiny, ale vlastně to patří Uruhově předešlém komentáři na něj a Inorana a taky na fakt, že Uruha měl pouto s Yoshikim. Yoshiki zmizel, ale Taiji věřil, že není mrtvý a Uruha… se vrátil za krátký čas s jasnou náhradou. Nikdo z nich dodneška neví, co přesně se tam stalo. Nikdo z nich se Uruhy nezeptal. Všichni respektovali jeho návrat takový, jaký byl a jakoby se zapomněli shánět po jejich příteli… Divné… vážně divné… Aoi nechtěl rýpat, ale měl dar trefovat se do podobných věcí. 
Mezitím dojdou Shinya s Boogiem až k labutím a vlezou si společně do jedné. Mohli jet každý zvlášť a mávat si, ale nějak je to ani nenapadlo. Jsou tady hlavně s mladším osazenstvem pouti, ale jakmile jsou ve vzduchu a naskytne se jim pohled na noční město i na osvětlenou pouť, je to opravdu dech beroucí. Boogie se tady nahoře cítí velmi dobře, tak trochu stranou od normálního světa. Tedy normálního… Přikývne na Shinyova slova, protože se mu to taky líbí, ale pak se na něj udiveně podívá. Nečekal podobnou otázku. Kromě Tamakiho byl jediný, kdo se o to doopravdy zajímal. Tedy kromě jeho rodičů, ale ti měli spíš starost o jeho duševní zdraví. V první chvíli jenom pootevře rty, ale vážně mu teprve až teď dojde, že Shinya je na tom vlastně velmi podobně. On a démon sice nebyli pár, ale démon dlouhý čas žil v jeho těle, v jeho hlavě a všechno prožívali spolu, i když si na to Shinya vzpomíná až teď. Ano, bylo to hodně podobné. Vlastně i Uruha zažil něco takového, ale nevypadal, že by to prožíval podobně jako oni dva. Vlastně nevypadal ani na to, že by s nimi chtěl mluvit. Chvíli mlčí a přemýšlí, co by na to měl odpovědět. 
"Je to těžké… stále se pletu mezi tím, co bylo kouzlo a co skutečnost. Vím, že jsem pod jeho vlivem jednal jinak, než jak bych jednal teď a zároveň vím a cítil jsem, že jeho láska byla pravá. Taky vím, že by tento svět doopravdy zničil a proto jsem si vybral Tamakiho, ale to neznamená, že jsem ho nemiloval. Doopravdy a upřímně. Je to jako když musíš zavraždit něco milovaného, protože víš, že je to zlé, ale doopravdy nechceš. Nikdy se to nezahojilo. Snažím se tím Tamakiho netrápit. Už o tom nemluvím. Nezaslouží si to." Pokusí se Shinyovi sdělit všechny svoje pocity.



Žádné komentáře:

Okomentovat