(bojiště)
Uruha, Kamijo, Shinya, Zyean, Inoran, Tora, Tamaki
Shinya proti tomu vypadá, že z tohoto světa zmizí dřív, než se stihne Hide vrátit. Snaží se odolávat vábení své vlastní dimenze, která ho volá zpátky a snaží se rozložit jeho tělo, aby se podstata mohla volně přesunout. Je to jako by vás někde trhal na kousky a vy se snažte ty kousky držet u sebe. Chvíli to možná půjde, ale dlouho to nevydrží.
Za to Tamaki je asi jeden z mála, který se i po boji cítí jako znovu zrozený. Je už jen obyčejným člověkem, a nemůže slyšet Boogieho myšlenky, ani ho chránit, ale tuší, že bude spíš potřebovat náruč a někoho, kdo bude vedle něj. Vnímal, že Hyde zmizel, nejspíš navěky, ale jeho už to zasáhnout nemohlo. Znovu se narodil a to jen díky Boogiemu. Už nedovolí, aby mu někdo ublížil. Je mu líto, že to Boo musel prožít, stejně jako to, že musel odejít, aby se mohl znovu vrátit. Vidí ho, jak je zlomený a trhá mu to srdce. Neváhá ani na vteřinu a udělá několik rychlých kroků směrem k němu, aby ho sevřel v náruči a podržel. Cítí, jak Boogiemu podlamují nohy, ale je tady, aby ho nenechal spadnout.
"Boo-chan. Půjdeme domů?" Zeptá se ho tiše a bez váhání ho vezme ho do náruče a vtiskne polibek do vlasů. Ví, že Hyde měl ve městě ještě jeden malý byt, který by mohli použít. Dům uprostřed bažin nebude obyvatelný, protože ho pohromadě držela jeho moc a ta je pryč.
"Neboj, on taky bude pořád s tebou. Měl tě opravdu rád." Zašeptá mu do vlasů.
"Pořád máš kousek jeho duše v sobě, jen ho musíš objevit." Drží ho pevně a napouští. Pořád je to na Boogiem, jestli je vrátí zpátky nebo je pošle na jiné místo. Určitě si ho někde najdou a budou společně proplouvat životem. Ostatně, tohle bude hodně příjemná proplouvání a doufá, že Boogiemu taky brzo vyčaruje úsměv na tváři.
Ino je rád, když se Aoi začne pořádně probouzet. Sám má oči přikované na jeho tváři a doufá, že žádné zranění nezůstalo nevyléčeno. Tiskne ho k sobě a v jeho tváři je vidět úleva. Ať už to bolelo sebe víc stejně se nejvíc bál o něj a taky o to, že by mu snad ublížil tím, kým vlastně je. Shinya a Mana jim chtěli pomoci, o tom není pochyb, ale bez Zyeho by on sám nepřežil a nechce ani domýšlet, co by bylo s Aoim.
"Promiň." Omluví se mu rovnou a tváří přitisknout do jeho vlasů. Jenom díky tomu, že by Aoimu ublížil ještě víc v sobě zavírá myšlenky na to, že už nikdy nebude andělem. Ne takovým, jakým býval dřív.
"Konečně je po všem." Oddechne si a teprve v tu chvíli se rozhlédne kolem. Rád by věděl, co se komu stalo a kde jsou ostatní. První zaostří na Zyeho, který se dřepí u Shina a snaží se mu pomoct. Je jasné, že tady jeho životní energie zrovna nepomůže. Když k tomu připojí ještě Hydův odchod, který zasáhne všechny démony….Kdo ví, co se s ním může stát a jestli to vůbec přežije.
Trvá to dlouho, než Kamijo výrazněji zalapá po dechu. Jak kdyby byl někde mimo své tělo a teprve teď se do něj vrátil. V první chvíli nedokáže vůbec nic, ale uvnitř své hlavy slyší Manovu bolest, jak ho ničí Hydův odchod. Přenáší to na Kamija a on vnímá další příval bolesti. Bere to jako dobré znamení, protože kdyby to nebolelo, nejspíš není na živu.
"Mana-sama." Pokusí se promluvit, ale je to jen tichý hlas a navíc ještě ochraptělý. Prudce otevře oči, když ho zasáhne další vlna bolesti a prohne se trochu v zádech. Vidí Manu and sebou, první jen hodně rozmazaně, ale postupně se obraz vyostřuje.
"Zůstaň tu se mnou." Požádá ho šeptem a pomalu zvedne ruku, aby se dotkl jeho dlaně. Cítí, jak blízko má k tomu, aby šel za Hydem, a to nechce dovolit. Nemůže tu bez něj zůstat. Už nezáleží na tom, jestli zůstane člověkem nebo se stane démonem. Hlavní je, aby tu byl Mana s ním.
"Jestli tu nezůstaneš, dojdu si pro tebe, slyšíš." Zní to rozhodně, i když je jeho hlas pořád slabý. Sehnal by si démony, kterým by prodal úplně všechno, aby ho dostali za ním nebo ho přivedli zpátky. Klidně by s tím strávil zbytek svého života, na tom by už v tu chvíli nezáleželo. +Potřebuju tě.+ Pošle mu myšlenku díky jejich poutu a pak nechá víčka opět klesnout a snaží se ho tady udržet minimem své moci, která mu ještě zbyla a postupně se obnovuje.
Tora přitiskne Kai k sobě a nepouští ho, dokud není jisté, že se nic nemůže stát. Trochu si ho osahá a je to snad poprvé v životě, co to nemá jiný podtext, než to, že o něj měl strach. Podvědomě doufá, že i ostatní měli štěstí. Vůbec nestihl mít přehled o tom, kde kdo je a jak dopadl. Ví, že Boogie je pryč, stejně jako Hyde, ale to je tak všechno. Posadí se společně s Kaiem, opře sis ho víc o sebe a zahledí na oblohu a velkého ptáka, který se k nim snáší. Trhne sebou, když se objeví Tai a pomůže jim na nohy. Bez váhání ho za tu ruku přitáhne k sobě do objetí a chlapácky poplácá pod křídly.
"Jsem rád, že jsi v pohodě." Prohodí něco, co by od něj čekal asi jen těžko, ale prostě to muselo ven.
"Co s ním udělá?" Kývne hlavou ke Kaoru, který míří nejspíš rovnou za Uruhou. Není si úplně jistý, jestli ho třeba nechce dorazit. Jistě pomáhal jim, ale jeden u démonů nikdy neví. Tenhle boj byl zářným příkladem. Zamíří všichni tři společně směrem ke kráteru, od nějž je kousek i Hide. Něco se očividně děje. Tai Hidemu pomůže nahoru na skálu a oni dva s Kaiem tu zůstanou. Tora má ještě pořád takový zvláštní pocit, že by Kaoru s Uruhou pouštět neměl, ale zdá se, že Uru s tím souhlasí a potřebuje ho. Co přesně se stalo, když Yo opustil tuto realitu, asi už nikdy nezjistí.
Uruhovi se už špatně drží oči otevřené. Tak moc by chtěl Yoshiho vidět ještě naposledy. Až teď si zase začíná vzpomínat, ale stejně by se nerozhodl jinak. Jeho tělo potřebuje temnotu, ve které by si mohlo lebedit. Hyde ho příliš změnil. Možná by opravdu vydržel pod vlivem světla anebo by ho postupně začalo ničit. Jeho podstata je jiná a jeho osud taky. Pokud tady ovšem nezemře. Zlehka a vyčerpaně se pousměje, když ucítí přítomnost Kaoru.
"Vážně jsi pro mě přišel?" Snaží se o menší provokaci i teď, ale není to takové, jako by byl v pořádku. Jen konečky prstů se dotkne jeho peří a úlevně vydechne. Opravdu je tady.
"Budu ti hrozně otravovat život úplně všude." Prohodí sotva slyšitelně a dá mu tím najevo, že si vybral své bytí, jen potřebuje pryč. Nevšimne si jeho pohledu na ty dva opodál. Tora nakonec po krátkém váhání taky vykročí a pomůže mu s Uruhový tělem. Přijde mu, že skoro nic neváží. Jak kdyby byl jen prázdná schránka, ale je to jen zdání. +Hodně štěstí.+ Popřeje mu alespoň v duchu. Uruha spokojeně vydechne, když ucítí na svém těle měkoučké peří. Zaboří do něj tvář i prsty. Je to příjemné a taky ví, že už nemusí nic, jen se pokusit vydržet, co nejdéle. Stíny jim pomáhají, nevyčerpávají je. Měl pravdu už od začátku, tady je doma a sem patří. Jiná cesta neexistuje. Usměje se jen slabě a nechá se unášet pryč z tohoto místa zkázy.
Tora tiskne Kaie k sobě a pak jen přikývne, když chce odejít nahoru. Ani jeden z nich neví, co přesně se tam děje. Už ani on neběž nějak rychle. Jsou všichni hrozně vyčerpaní a nahoře konečně uvidí, co je to všechny stálo. Zye pozoruje Shinyu, který je už jako jediný mimo sebe. Jeho tělo se svírá v křečích a je jasné, že nebyl dostatečně silný tak, jako Mana. Zye se vyděšeně podívá první na Taijiho a pak Kaie.
"Kai on umírá a já mu nemůžu pomoct." Prohodí vyděšeně a přeběhne k Taijimu, aby byl u něj.
"Nemůžu mu pomoct, už jsem to zkoušel. Myslím, že ho mám na svědomí, kdybych se ale nepřidal, odnese to Ino." Snaží se omluvit svůj zásah. V tu chvíli nevěděl, že by Shinovi mohl tolik ublížit. Tora se pomalu rozhlédne a pak se podívá na Kaie.
"Myslíš, že mu může pomoct ty?" Kai je přece smrt, třeba by to mohl dokázat. Inroan je zatím všechny poslouchá, ale začíná vnímat i něco jiného. Aoi to jistě musí cítit taky. Je to Shinův hlas, který se ozývá z velké dálky. Brzo bude po smrti. Inovi dojde, že andělem být nepřestal, jen už lidem nepomáhá žít, ale měl by jim pomáhat umírat. Vzala si ho druhá strana.
"možná bych ti s tím mohl pomoci." Je jasné, že ho to stojí značné přemáhání přijmout svou novou podstatu, ale ať chce nebo ne, Shin si to zaslouží, vždyť jim jako první začal pomáhat.
"Půjdeme za ním a vytáhneme ho zpátky." Unavení jsou oba dva, ale jinak to nejde. Ino kývne na Toru, aby šel za Aoim a pohlídal ho, dokud bude pryč. +Brzo se vrátím, neboj.+ Pošle myšlenku Aoimu, aby věděl, že odchází. Sám přejde ke Kaiovi, natáhne k němu ruku a společně s ním projde za Shinyou, který je někde na půl cesty. Je tam chladno a hlavně se odevšad line děsivé kvílení. Po chvíli ho skutečně uvidí, ale není sám. Jde ruku v ruce s lidským Shinyou, kterého osvobodil ze své hlavy a teď by měli umřít společně. Shin je spatří a pousměje se.
"Neměli jste sem chodit. Musíme projít oba, jiná možnost není. Pokud se vrátím já, umře Shin a přijdu o tělo. Pokud se vrátí on, umře žalem kvůli tomu, co zažil. Změnil jsem jeho osud a teď nás dohnal oba dva." Povzdechne si smutně.
"Jak je na tom Hide?" Zajímá se jako první.
"Bez tebe se mu dobře nevede, to víš." Promluví na něj Ino.
"Nějaký způsob musí být." Podívá se na Kaie, jestli ho něco nenapadá.
"Zachraňte Hideho, to je důležité. nic jiného." Dodá Shin s prosbou v hlase.
Boogie, Mana, Hide, Taiji, Aoi, Kai, Kaoru
Boogie vlastně sám od sebe nečekal, že by se mu takto podlomily nohy a on zůstal bezvládně viset Tamakimu na rukou, ale stalo se to a i přese všechno, co si Tamaki sám prožil, ho zvedne na ruce a odnáší pryč. Opře si spánek o jeho rameno a poprvé od chvíle, kdy tohle všechno začalo, prostě jenom existuje. Snaží se ho držet, ale je slabý jako vánek, bez života a dovede jenom hledět před sebe. Cítí neskutečné, nenahraditelné prázdno, které způsobila ztráta pouta s Hydem i odpovědnost za to, že zemřel. Že to zavinil, když ho opustil a vybral si Tamakiho. Nikdy si to nepřestane vyčítat, vůbec nikdy. Hyde nebyl člověk, byl entitou z jiného světa, podle všech zlou a nenávistnou, ale on ho tak nezná. Věděl, že jeho láska k němu je pravá, ať už si kdokoliv myslel cokoliv jiného a nemůže se s mířit s tím, že zničil jeho existenci definitivně. Někteří říkali, že je tím Vyvoleným, který to měl dokázat. Hyde si myslel, že jeho sílu využije pro svoje účely, oni zase, že ho obrátí proti němu. Nakonec Hyda nezničila Boogieho moc, ale obyčejné city, jaké by dovedl opětovat jakýkoliv smrtelník. Boogie miluje Tamakiho. Stalo se to rychle, náhle, bez vlivu Temnoty, ve chvíli, kdy se stal sám sebou. Vybral si během sekundy a spontánně, takže mu v ničem nelže, jenom… +Jsem vrah. Zničil jsem ho… věřil mi...+ Ne, tohle snad nikdy nepřekoná. Jediný svět, který zná, je ten reálný a lidský. Má tam rodinu, mámu a tátu a chce jim Tamakiho představit. Neví, co řeknou na jeho oči, ale jinak Boo vnímá, že je člověkem. Už žádné dimenze, žádné entity, prostě jenom obyčejný život. Možná by se mohl pokusit přátelit s přáteli Hyda nebo s někým z těch, které chtěl dnes zničit, ale uvnitř sebe ví, že by byl raději, kdyby zůstali s Tamakim sami a už by mu tohle všechno nic nepřipomínalo. Pomůže mu se skokem zpět do lidského světa, dost daleko od bojiště. Nechávají je za sebou jejich osudu. "Už žádnou schopnost nikdy nepoužiju. Nikdy..." Pošeptá mu a nechá víčka klesnout, než spolu dojdou domů…
Kaoru nepromluví, když mu Uruha řekne, že pro něj nakonec přišel. Neváhal nad tím ani chviličku, jen měl obavy, že až Uruha spatří Yoshikiho, pochopí, že mu trochu lhal a že by Yoshiki mohl mít naději zase se vrátit. Co kdyby se to stalo a přišel za Uruhou? Co by bylo pak? Jejich pouto neexistovalo, ale zavraždil jej vlastně Kaoru sám. Odtrhl je od sebe a sám si Uruhu vzal. A teď se k němu Uruha tiskne, v prstech svírá jeho peří a podivuje se tomu, že s ním chce Kaoru být. Bylo po všem, jejich životy se zase vrátí k obyčejné činnosti jako celá staletí před tím, ale kromě Many tady teď Kaoru nemá konkurenci. +Taky jsi mohl umřít s ním.+ Napadne ho. Ne, nepojí je k sobě žádné přátelské pouto a až se někde potkají, nejspíš spolu budou bojovat. Tedy pokud se Mana někam neschová s tím svým kouzelníkem a nevzdá všechny ambice. A přesto to vůbec nebude obyčejný neživot, protože Uruha mu šeptá, že s ním zůstane a bude jej otravovat. Usměje se pro sebe a jeho vlastní duše přestanou kvílet, protože se na chvíli zdají být spokojené. Letí nočním povětřím, cítí, že Uruhovy stíny se mu snaží dodat sílu a energii a nese ho ke svému bytu, odkud jenom před chvílí odešli. Možná mu ani nezvětralo pivo… Všechno se bude zdát jako sen. Jenom Hyde už se nikdy nevrátí… Nakonec prolétne oknem, začne se zvolna měnit a s tím cítí, jak mu Uruhovo tělo padá ze zad. Zachytí jej, hbitě se přetočí a vezme ho do náruče, aby ho mohl odnést do postele. Uruha musí spát a on bude s ním a pokusí se mu předat svou sílu.
Mana cítí, jak ztrácí svou moc. Ničí ho zranění, Hydův pád i Kamijovo umírání. V neposlední řadě však vnímá také Shinyu, který už svůj souboj vzdal a navzdory přítomnosti své lásky odchází zpět do jejich říše. Ještě není pryč z tohoto světa, ale už to není daleko. Mana sám jako by čekal, kdy Kamijo vydechne naposledy, aby mohl sám všechno vzdát a vrátit se, protože tady teď není nic, o co by chtěl usilovat. Tohle nepřejde během pár dní ani týdnů… Už tu nepotřebuje být. Jenže pak ho něco začne volat zpět. Nejdřív se to pokouší odehnat jako dotěrnou mouchu, ale potom začne rozeznávat jednotlivá slova a především Kamijův hlas uvnitř své hlavy. On se probral a skrze pouto moc dobře cítí, co chce Mana udělat. Snaží se mu v tom zabránit, protože pak by zemřeli oba. Mana to sice vzdal, ale pro něj je schopný snad čehokoliv a jestliže Kamijo žije… Je mu líto, že je Shinya téměř pryč, doopravdy ano, i když si myslel, že nemůže cítit podobnou emoci, ale děje se to. Ale Kami… +Slyším tě.+ Pošle mu s velkou námahou svou myšlenku. I když má oči stále zavřené a slyší ho jenom v myšlenkách, koutky se mu nepatrně zvednou nahoru, když mu Kamijo začne vyhrožovat. +Jeden by se rád nechal nahánět a dobývat.+ Řekne mu a už to zní mnohem živěji. A pak se prudce nadechne, oči otevře a zvolna se narovná. Cítí se zmatený, hlava se mu točí, kolem nich jsou jenom jejich nepřátelé, kteří se na ně kdo ví proč ještě nevrhli, ale on vidí jen Kamijova chvějící se víčka.
Aoi se cítí zmatený, když se mu Inoran omlouvá. Neví, proč to říká, ale cítí, co se děje uvnitř něj. Je to velmi silné a bolestné. Došlo v něm k nějaké velké změně, doslova transformaci, ale tím, že na něj nevidí, to nedovede pochopit. On ale přece vidí mnohem dál, než jak dovedou jeho oči. Umí se podívat do jeho nitra. Zaskočeně se prudce nadechne, když zjistí, že se změnil on sám. Už nebude pomáhajícím andělem, tím, co cestuje po světě a snaží se napravovat nedobré skutky a ještě za to trpět, když se to nepovede. Po všech těch letech jim bude pomáhat docela jinak. Ale proč se to stalo? Co za to může? Proč o svoje přesvědčení a schopnosti přišel a dostal jiné? Zmateně se po něm ohlédne, ale ještě není čas, aby odtud odešli a o tom všem si povídali. Něco se tu kolem děje. Zeptá se Inorana ve své mysli, aby mu to všechno trochu popsal.
"My jsme to vážně dokázali..." Zamumlá, protože Hyde je pryč a oni jsou živí. Taiji netušil, co Kaoru s Uruhou udělá. Necítil z něj žádné špatné myšlenky ani negativní emoce. Těžko by při tom všem a po tom, co viděl Uruhu s Yoshikim pochytil, že k sobě ti dva něco cítí. Mírně pokrčí rameny. Stačil si na Uruhu zvyknout, ale zároveň mu zůstával pořád velmi cizí a už to tak zůstane. Myslel si, že zůstane s nimi, s jejich novou rodinou, ale nejspíš ho viděli naposledy v životě.
"Nic zlého." Odpoví nakonec a odnese Hideho na skálu. Málem Hideho ani nestačí upustit. Kouzelník se mu vytrhne ze sevření a honem přiklekne nad Shinyovo tělo. Má s ním pouto a moc dobře ví, že umírá. Sevře ho něco neskutečného, tak bolestivého, jako by snad umíral on sám. Dovede na něj jenom hledět v jakési křeči a sevření hrdla a zatímco se všichni okolo něj probouzejí ze svých zranění, dokonce i ten druhý démon a Shinya jediný umírá. Po tom všem, co se stalo a jak Shin nakonec všem pomáhal, má umřít jenom on jediný? Hide to vnímá jako neskutečně bolestnou křivdu. Kromě Hyda to přežili všichni, tedy zatím to tak vypadalo a jeho Shinya… Těžko popsat erupci emocí, které se v něm hromadí jako velká voda těsně před protržením přehrady. Tiskne čelist k sobě, až snad slyší vlastní kosti praštět. Jeho prsty běhají po Shinyově tváři a hrudi a není schopný přijmout fakt, že by to mohlo být naposled, co se ho dotýká. Za sebou slyší hlas Zyeana, ví, že se na ně všichni dívají a prosí svou podstatu, aby něco udělala, ale jako kdyby najednou nic neuměl. Náramek tady pořád je a silně září a on nechápe proč. Jako by mu člověk uvnitř chtěl něco říct. Taiji rozpřáhne náruč, když k němu Zye přeběhne a schová ho u sebe. Rychlým pohledem přelétne všechny ostatní, s úlevou zjistí, že jeho malé rodině se snad nic vážného nestalo, i když Inoran ho upřímně trochu děsí, pak zjistí, že Many se taky jen tak nezbaví a nakonec zakotví pohledem na malém démonovi, který umírá. Nakonec jim opravdu všem pomáhal. Taiji tuší proč. Jeho lidská schránka je příliš živá a vlastně silná, i když Shinya sám byl jen slabou loutkou ve hře velkých. +Ale dokázal jsi toho z nás nejvíc.+ Pošle mu myšlenku a uznání. I Hide mu dělá starosti a neplete se, protože když Zye nahlas pronese, že je to vlastně jeho vina, kouzelník z ničeho nic vystartuje na nohy a chce se na něj vrhnout. Taiji pošle plynulým pohybem Zyeana za sebe a dřív, než po Hidem vyjedou Tora nebo Kai, sevře ho v pevném objetí a snaží se ho ukonejšit.
"Tuším, jak se cítíš. Máš na to právo. Ale on doufal, že ho zachrání." Šeptá mu a mírně se s ním kývá sem a tam. Kruci, na tohle byl vždycky odborník Inoran! Hide povolí v jeho rukou. Kai to celé sleduje s bolestí v srdci. Dobře si umí představit, že by se tohle stalo Torovi a přijde mu to šílené. Proto se skoro ani nepohne, když Hide vyletí na jeho bratra. Prostě je najednou příšerně pomalý. Taiji je naštěstí rychlejší a zabrání novému konfliktu. Když se ho pak Tora zeptá, jestli by nemohl pomoci on, zaskočeně na sebe ukáže prstem v němé otázce, ale to už se Hide odlepí od anděla a upře na něj ty nejžalostnější oči, jaké kdy Kai viděl. Jak by mu mohl říct ne? Jenže on doopravdy neví jak. Aoi se zavrtí na místě. Na ten pocit ho vlastně upozornil Inoran a on ho cítí skrze něj jako všechno ostatní. Bez očí se mu v celé situaci špatně orientuje, ale je to velmi tíživé, co se děje. Zatváří se zaskočeně, když Inoran promluví a začne vstávat a Kai vypadá úplně stejně. Zatím vůbec neví, kam Inoran míří a Hide mezi nimi těká pohledem.
"To bys dokázal?" Vydechne.
"Počkej, kam jdeš?" Hrábne Aoi po Inoranově paži, ale anděl už je z jeho dosahu a místo něj se vedle objeví Tora. Aoimu se to vůbec nelíbí. Kam se to zase chystá? A proč nemůže jít s ním? Když se Inoranova ruka natáhne směrem ke Kaiovi, Kai ji jenom opatrně sevře, ale nestihne ani nedůvěřivý pohled a už jsou někde jinde. Zhoupne se mu žaludek z toho skoku, do jeho těla se zakousne divná zima, která jako by vycházela z jeho kostí, ale pak si uvědomí, že tímhle světem dokáže bez problémů procházet. To kvílení a nářek by normálně bodalo do jeho uší, ale teď mu to nevadí. Dovede ho nějak utlumit. I on uvidí dvě skoro stejné postavy, i když démon vlastně stejný vůbec není. Stejně jsou jako dvojčata. Shinya si jich všimne a promluví na ně a z něj by v první chvíli málem vypadlo, že může posednout někoho jiného, ale… tohle přece nemůže a už vůbec ne vedle anděla! Radši to spolkne, ale stejně má pocit, že mu Inoran vidí až do žaludku. Znovu se na něj bezradně podívá, protože stále neví, co by měl dělat.
"Jestli měl Shinya zemřít kvůli ztrátě přítele a žalem z toho, musíš přece ty sám nejlépe vědět, jak bude Hidemu, když o tebe přijde a co ho čeká?" Netuší, jak je možné, že najednou zná Shinyovu minulost, ale asi je to součást toho procesu umírání.
"Už teď ho musel držet archanděl a víš, jaké má nepředvídatelné schopnosti! Ublíží sobě i jiným a pak tě bude následovat." Ne, nezná Hideho, ale i těch pár vteřin mu stačilo na to, aby to vytušil. Marně si láme hlavu, co s tím a čas utíká.
"Třeba… by se mohl Shinya zahojit, pokud se znovu zamiluje. Třeba bys mu mohl dát svoje vzpomínky, aby ho znal a Hide měl zase pocit, že je vážně s tebou skrze něj." Ne, neexistovala možnost, jak démona uchránit a lidský Shinya si další věznění také nezasloužil. Už toho bylo dost. Kdyby se do něj démon otiskl, člověk by sice získal sám sebe, ale zároveň i všechnu Shinyovu paměť, jeho vzpomínky, takříkajíc duši. Ne, nebyl by Shinyou, ani by v něm dál neexistoval, ale… pokud se vrátí jen člověk, nebudou se s Hidem znát a všechno může dopadnout velmi zle. Hide ho odmítne, když ho člověk nepozná a nepřijme.
Žádné komentáře:
Okomentovat