Boogie, Mana, Hide, Taiji, Aoi, Kai, Kaoru
Tamakiho odpověď Boogieho uklidní a dodá mu potřebnou jistotu. Ještě v Hydově hnízdě jim oběma řekl, že společně žít nemohou a že po tom všem odejde, ale teď Boogiemu slíbil něco docela jiného. Boogiemu by se nebojovalo dobře, kdyby měl obavy, že ho opustí jeden ze dvou lidí, které měl. Musel by na to pořád myslet a rušilo by ho to. Jakmile se Tamaki stane opět hadem a on ucítí jeho myšlenky, podívá se dolů ke svým botám. Musí zaskočeně otevřít pusu, když uvidí o hlavu méně a v první chvíli se vyděsí, že je to špatně, ale Tamaki si myslí přesný opak."Jak je to možné?" Žasne nad tím. Je to nějaký druh léčení? Mohl by ho takto vyléčit úplně? Ale co vlastně udělal? Zatím mu nedochází, že by Tamakiho mohly zachránit upřímné city a ani by to nemusela být vyloženě láska. Sám přece říkal, že doufal v někoho, kdo by ho měl upřímně rád a třeba tato upřímnost a důvěra již konají svoje dílo? Zasměje se, když si Tamaki řekne o další polibek a býval by se sehnul a dal mu ho, ale už tady jsou i ostatní a není na to čas. Vnímá Hydovy myšlenky směrem k Manovi, i když nemůže číst odpovědi druhého démona. Stejně vnímá jemné odstíny jejich komunikace a dovede si domyslet, na jaké téma ji asi vedou. Hide a Shinya tady nejsou a Kaoru taky ne. To by znamenalo, že jsou v tom s Hydem, Tamakim, Manou a Kamijem sami. Nejdřív to vypadalo, že budou mít drtivou převahu, ale teď je jejich nepřátel najednou nějak moc a Boogieho to zlobí. Znovu v něm začíná vířit všechna jeho moc. Slyší táhlé zavytí někde v lese a zachvěje se. Není to jen kvůli tomu, kdo jej způsobil, ale spíš kvůli jeho auře smrti. Rychle se to blíží, jako by to mělo každou chvíli vyskočit ze tmy. Mezitím v Shinyově bytě Hide pokrčí rameny. Bylo možné, že se mu něco stane. Vlastně to bylo stoprocentní, až se Hyde dozví, že chtějí otočit strany.
"To samé můžu říct já tobě." Řekne mu a mimoděk si zamne místo na ruce, kde měl být náramek od lidského Shinyi. Je to podvědomé gesto, ale kdyby věděl, na co Shin myslel a jak uvažoval, jestli mu ho nepřenechat, asi by tomu věnoval mnohem větší pozornost. Ať už se jim to líbilo nebo ne, na to místo museli a tak se Hide nechá vzít za obě ruce a přenést. Ještě si na tohle létání doopravdy nezvykl, stejně jako mu přišlo divné, aby Shin nosil jeho, ale jinak to nešlo. Nenechával se nosit v náručí, spíš se objímali. Hide netušil, jak povolat svou moc, jak s ní naložit, ale když se blížili k místu souboje, bylo to všechno cítit už z dálky. Obrovské erupce energií, narážejících na sebe, cosi velkého, co se prodíralo podrostem a taky Mana. Ten byl opravdu nepřehlédnutelný, když se jeho stínové úponky prodíraly skrz les. Stromy se ohýbaly pod dopadem jeho končetin a on sám čněl vysoko nad nimi a prohlížel si bojiště dole.
"Vypadá to, že to teprve začíná." Řekne Hide Shinyovi a ukáže na místo opodál. Je to kopec s vykácenou mýtinou a skalním útvarem, ze kterého by mohli mít docela přehled. Opravdu rád by Hyda nakonec zradil. Bylo potřeba počkat na vhodnou chvíli nebo na něj hrát divadlo, že jsou s ním. Hyde Shinyu volá, ale sám je někde bokem. Kdyby bojoval, rozhodně by to poznali. Nejsou však sami, komu se tato skála líbí. Když se Kaoru přiblíží, Hide si musí přitisknout obě dlaně na uši, protože to je stejný pocit, jako by vám vichřice rvala uši. Jako by tisíce lidí křičeli o pomoc, jako by tady přistávalo samotné peklo. Kromě toho, že on sám vypadá dost děsivě na to, aby Hide zacouval a z té skály rovnou spadl a srazil si vaz. Shinya se nebojí, ale v jeho očích je znát respekt. Kaoru konečně dosedne a pozorně si je prohlédne a v ten okamžik si Hide všimne, že na jeho zádech někdo sedí.
"Tebe známe!" Vykřikne, aby ho Uruha slyšel. Honili se s ním přece v tunelu, měl s sebou ty dva upíry, ale proč teď není s nimi? Proč je tady a s jiným démonem?
"Ty ho znáš?" Zeptá se Hide Shinyi a mluví o Kaoru. Nevyzná se v těch jejich démonických vztazích, v tom, kdo za koho bojuje a taky by rád věděl, jestli na něj útočit nebo ne? Kaoru si let doopravdy užil. Nijak nespěchal, kroužil po nebi v dlouhých obloucích a užíval si, jak se Uruha tiskne k jeho peří. Měli svůj vlastní plán a on měl dost síly, aby se Hydem nenechal moc prohánět, ale zároveň bylo potřeba udržet se v obraze všeho dění.
"Podívej se na Manu. Jeden by nečekal, že bude tak hrrrr." Broukne Kaoru směrem obludě, zatímco se okolo ní začíná konat první útok. Víří tam magie, padá nějaký strom a okolo se něco rychle míhá lesem. Mana šel dobrovolně do první linie, ale zbavit se ho nebude snadné ani tak.
"Vážně chceš, aby umřel?" Zeptá se Kaoru Shinyi a zní to trochu líně. Moc dobře ví, že byl Mana jeho mentor a že ho celé věky chránil. Shinya tady byl jenom díky němu, o tom je přesvědčený. Vlastně Shinyu moc nechápal. Byl démonem, kdyby vyhráli, jeho rasa by vládla a svého kouzelníka by si jistě mohl nechat, tak o co mu jde? Mana vnímá Hydovu přítomnost a upřímně ho udivuje, že se stále drží stranou, zatímco jeho člověk stojí přímo u brány soupeřovy pevnosti a snaží se prolomit její obranu. Mana se k Boogiemu snaží co nejvíc přiblížit, aby ho mohl chránit a podpořit ho a díky tomu si vůbec nevšimne, že jeden z andělů už je venku a brázdí nebe. Inoran je trochu jako otravná moucha, když mu létá kolem hlavy, ale všimne si ho až po zásahu jeho šípem, který doopravdy bolí. S Manou to sice příliš nehne a rozhodně ho to nemůže zastavit, ale světlo ho přiměje přikrčit se, na chvíli ho to oslepí a pokud by takových ran získal víc, začalo by to vysávat jeho energii a nutilo by ho to zmenšovat se. Namíří pozornost za andělem a jeho směrem vylétne několik úponků, aby ho chytily a rozmáčkly. Letí neskutečnou rychlostí a z mnoha směrů, aby Inoranovi zabránily v úniku. Anděl nebyl stíhačka, brzy se vyčerpá a taky nebude umět tak obratně manévrovat. Kamijo dole u jeho nohou samozřejmě dělá co může, aby svého pána podpořil a ochránil, ale ani on tam není sám. Jde po něm jeden z těch otravných upírů, jenom teď vypadá… maličko jinak. Kdyby se potkali jinde a jindy, Mana by se nejspíš poprvé od srdce rozesmál, ale jakmile se Kamijo proletí vzduchem, spíš ho to rozčílí. Pohne se Torovým směrem a pokusí se na něj prostě dupnout. Samí brouci! A pak se proti němu rozletí ještě něco. Není to světlo, není to ani temnota, je to...“Krev?“ Ozve se hlas meluzíny, když Manovo stínové tělo protnou krvavé cákance a ze stínů se vyřine černá tekutina. Mana nikdy nic podobného neviděl ani nezažil, ale rychle mu dojde, že někde tam mezi stromy je ten, díky kterému se zbaví i anděla. Aoi je tam schovaný, ale zaměstnává ho stejně dobře jako Inoran a zatímco on a Kamijo jediní bojují, jejich spojenci včetně Hyda jsou někde zalezlí a dopouštějí se tak jejich celkové porážky. Jestli jim někdo nepřispěchá na pomoc, Mana padne pod útokem všech ostatních. Upřímně tomu sám nerozumí, ale teď už mu nezbývá, než se bránit. Nemůže Aoiho nikde najít. Neměl být zraněný? Vyřízený? Mana dupe kolem sebe ve snaze náhodně ho zasáhnout a přestává se soustředit na Inorana. Toho okamžiku si všimne i Kaoru. Chtějí se zbavit Hyda, ale až se Hyde trochu vyčerpá. Nechá Uruhu sesednout a natřese si peří. Pak se odrazí od skály a zakrouží na nebi nad Manovou hlavou.
"Řeknu ti, kde je." Svým okem vidí Aoiho hned a začne Manu navádět, zatímco jeho duše způsobují šílený křik, který zraňuje hlavně andělské uši. Boogie se dál dobývá do pevnosti, v jejíchž zdech se skrývá už jenom Taiji. Sám neví proč, měl by vyjít ven a chránit všechny svoje přátele, ale má dojem, že nalákat Boogieho k sobě bude jednodušší a možná ho pak snadněji porazí nebo přemluví. Cítí Kaie někde kolem, pobíhá lesem okolo domu a hlídá, co se děje, ale do bitvy ještě nezasáhl. Možná čeká právě na Taijiho nebo na chvíli, kdy si Tora a Aoi neporadí. Kai zatím nepoznal svůj úděl v tom všem, ale klíčový je Boogie a tak se snaží zdržovat okolo něj. Jeho bratr udělal podvědomě to samé, když se Boogieho pokouší přesvědčit po dobrém. Pokud se mu to nepodaří, zkusí si ho vzít on sám jako smrt. Prostě po něm skočí a roztrhá ho. Boogie se neohlédne, když na něj Zyean promluví, jenom za ním krátce stočí koutky očí. Chrání ho Tamaki a drží ho dál od Boogieho těla. Boo vnímá všechno, co se kolem něj a nad ním děje.
"Jdete po něm, chcete ho zabít a já vám to nedovolím. Proto jsem tady." Řekne mu Boogie svou pravdu a pak se Hyde konečně objeví. Dusivé ovzduší působí i na něj, takže se Boo maličko přikrčí, ale jakmile má v zádech přímo pána Temnoty, otočí se zase k bráně.
"Michael je tam uvnitř." Řekne Hydovi nerušeně, aniž by věděl, jak je možné, že to vlastně ví. Ve stejnou chvíli se objeví Kai, na kterého dusivost nemá žádný vliv. Je přece jen tak trochu smrt sama.
"Běž bratříčku, po něm jdu já." Zavrčí řečí, které mohou rozumět jenom oni dva a Boogie se zatím dotýká dlaněmi dveří a prolamuje andělské pečeti. Po Hydově útoku Zyean se zakňučením odlétne mezi stromy, zatímco Kai okamžitě skočí Hydovi po krku a snaží se do něj zakousnout. Boogie se prudce otočí, vrhne energetickou silou po vlkovi a málem pokácí polovinu lesa a ve stejnou chvíli se rozletí i dveře pevnosti, z ní vyjde anděl ve zbroji a rozmáchne se plamenným mečem rovnou po Boogieho krku. Boo se intuitivně sehne a vidí Tamakiho, jak vystartuje dopředu, ale Taijiho chrání pevné brnění ze samotného světla a máchne mečem znovu, aby hada přeťal vejpůl. Nepodaří se mu to. Kai i Zyean se hrabou na nohy, někde v tom chumlu s nimi je i Hyde a Boo několik kroků couvne, než se mu podaří znovu nashromáždit energii a všechnu ji poslat proti andělovi. Taiji ji začne pohlcovat svým mečem a na okamžik se mezi nimi zastaví čas, když oba dva stojí, zarývají paty do země a mezi nimi na sebe narážejí proudy jejich energií a přetlačují se. Hide na to hledí ze skály, kde zůstal se Shinyou a Uruhou. Brzy budou muset něco udělat, nějak zasáhnout. Ohlédne se na Uruhu, který je pro něj jeden velký otazník. Na čí je straně? Co chtějí s Kaoru vlastně dělat? Mohou být spojenci? Jakási třetí strana? Na všechno z toho se ho ptá očima. Uruha vypadá jako někdo, komu se nedá vůbec věřit, ale třeba je opak pravdou?
Hyde, Uruha, Kamijo, Shinya, Zyean, Inoran, Tora, Tamaki
Na vyhlídce mají opravdu skvělý přehled o všem. Shin se podívá na Hideho, když mu jeho slova vrátí takovým způsobem. Na moment zahanbeně sklopí oči a pak přikývne."Máš pravdu, jen…" Pořád si v sobě nese myšlenku na to, že kdyby se Hide rozhodl jinak, mohl se celému boji vyhnout. Pořád však není pozdě na to, aby jeho osudu změnil a dal mu život, který by měl mít. Spojení s démonem pro něj pořád mohlo být nebezpečné. Nepozná to teď, může to přijít postupem času, jak ho jeho energie bude ničit. Nebude se ho ptát, jak se rozhodl. Je přesvědčený o tom, že by mu to stejně odmítl a chtěl zůstat s ním. Způsobuje mu to příjemné brnění kolem žaludku a zároveň o něj má opravdový strach. Trochu sebou trhne, když se na obloze objeví ještě někdo. Ta energie nejde jen tak přejít. Je to silný démon, to cítí až sem. A pak se ozve ten zvuk. I pro Shinyu je to skoro nesnesitelné, když mu nářek dojde až k uším. Je to skoro, jako by se vrátil do své vlastní dimenze. Nesnáší to, to je jeden z důvodů proč odtud chtěl zmizet. Za to Uru si to, na rozdíl od něj, náležitě užívá. Jemu nářek přijde jako příjemná hudba a dokresluje atmosféru, kterou vnímá po celou dobu letu. Užívá si hebkost peří a taky přítomnost Kaoru. Je mu s ním opravdu dobře. Nejradši by na obloze zůstal celou dobu a vůbec se do toho nemíchal. To však nejde. Potřebuje konečně klidně spočinout a aby si mohl užívat svou novou moc, potřebuje se Hyda zbavit. Dneska se to stane a pak….To se uvidí. Uvědomí si, jak by rád zůstal dál s Kaoru a trochu víc se mu zavrtal pod kůži. Najednou mu dojde, že už nezáleží na tom, kde to bude. Dřív se tolik bránil návratu do Temnoty, ale teď si v ní lebedí a líbí se mu její moc. Když se snáší na vyhlídku, nepřehlédne Shinyu ani Hideho. Koutky se mu zvednou ve zlověstném pousmání a přemýšlí, co tu dělají. Buď jsou tu jako záloha nebo mají podobný cíl, jako oni dva. Hyde si je jistě nějak pojistil a možná proto by se od něj mohli chtít odvrátit.
"Ahoj." Zamává jim Uru konečky prstů a pohodí hlavou, aby odrhnul vlasy z tváře a odhalil kost, která září do okolí. Kolem něj se plazí stíny, které se začnou neklidně vlnit, jakmile pocítí energii od probíhající bitvy. Shin si zaujatě prohlíží oba dva, ale je těžké se soustředit, protože nářek pořád nemizí.
"Neznám. Už jsem ho viděl, ale nevím, co je zač." Prohodí k Hidemu šeptem. Uru se tiše zasměje nad jejich úvahami a pak se pomalu skoro líně podívá na Kaoru a svůdně se pousměje.
"Že by mu Hyde něco slíbil?" Nadhodí první možnost.
"Anebo mu někdo z nich šlápl na malíček." Pokrčí nenuceně rameny, jak kdyby to ani jeho starost nebyla. Vedle něj se zhmotní stín malé holčičky, které položí dlaň na vlásky a pohladí ji. Shinya střelí očima ke Kaoru, když padne otázka a rychle zavrtí hlavou.
"Nechci. Jenže Mana stojí za Hydem." Prozradí jim neplánovaně, že oni na jeho straně tak úplně nejsou. Uru zachytí pohled Hideho, který se na něj podívá. Chvíli si navzájem hledí do očí, než na něj Uru mrkne. Pak stočí oči na boj dole a ušklíbne se.
"Vážně nic lepšího nemají?" Hodnotí vlastně obě strany jen do chvíle, než se objeví Hyde. Jeho oči ztvrdnou, výraz potemní a stíny kolem něj začnou vířit mnohem silněji a taky naštvaněji. Jsou odrazem jeho vlastního rozpoložení. Holčička zmizí a nahradí ji děsivý vír.
Inoran se snaží vyhýbat útokům Many a zároveň proti němu posílat své útoky. Ví, že mu tolik neublíží, ale ve výsledku, když jich bude hodně, mohl by mít úspěch. Mohl by je ještě oslabit pocitem klidu a dobré energie, které v sobě má neskutečně mnoho, ale to je jeho trumf, který zatím odkládá stranou. Vyčerpalo by ho to natolik, že by pak nebyl schopný ničeho. Je to takový poslední úder, který si nechává možná pro Manu, ale určitě pro Hyda. Záleží na situaci. Docházejí mu síly, protože Manovy úponky jsou neodbytné a taky o chlup rychlejší. Na jeho kůži už je několik zranění, ale pořád se drží ve vzduchu a snaží se odrážet jeho útoky. Jeden ho zasáhne opravdu bolestivě do tváře a způsobí mu táhlou ránu přes kousek obličeje a polovinu krku. Je to jen škrábnutí, ale bylo to vážně jen o kousek. Srovná svůj let a hodlá vypustit šíp, když si všimne krve a koutky se mu nadšeně zvednou nahoru. Vidí, jak Mana směřuje pozornost k lesu, kde je Aoi. Je mu jasné, že půjde po něm a v tu chvíli už nepřemýšlí nad ničím. Střemhlav se rozletí mezi stromy, ale zvládne jen pár metrů a zasáhne ho křik, který mu málem rozstřelí hlavu. Upustí svůj luk, chytne se za hlavu a bezvládně padá k zemi. Není schopný se srovnat a obrnit se před bolestí, kterou cítí. Vnímá bolest, jak jeho tělo propadá větvemi a pak ucítí prudký náraz do země a zůstane s tichým zaúpěním ležet. Pořád je při vědomí, ale v první chvíli není schopný se zvednout. +Utíkej, Aoi-chan, ví kde jsi.+ Pošle mu myšlenku a znovu se snaží vstát.
Hyde se pousměje, když Boo prohlásí, že je tu kvůli němu. Tím mu dává jasně najevo, že jeho slova vzal vážně a věří mu. Pozoruje štěně, které se zvedá ze země a chce se vrátit zpátky. Chystá se dorazit Zyeana, který už zase míří k nim, ale v ten okamžik ho srazí tělo temného vlka. Vnímá jeho auru smrti a ví, že temnota tady nemá takový vliv, jako na Zyeanovu životní sílu. Odráží jeho zuby a útoky, než zkoncentruje nejvyšší možnou temnou sílu a pošle ji proti němu. Osvobodí se jen na chvíli, ale je to dost, aby se zvedl ze země, mírně natočil ruce a spojil předloktí k sobě. Na jeho kůži se začnou objevovat rudé znaky a za jeho zády se otevře několik temných portálů.
"Pojďte mé děti, je čas." Vytáhne jednu ze svých zbraní. Skrze otevřené portály začnou procházet různé jeho výtvory. Některé připomínají člověka, ale mají různě znetvořená těla. Jiné už jsou podobné dalším entitám. Dokonce je tu i několik okřídlených stvůr, které připomínají anděly. Část jich pošle proti Kaiovi a část namíří ke Kamijovi, aby mu pomohli.
Uru na kopci nemůže spustit oči z Kaoru. Je úžasný, jak krouží nad korunami stromů a dává Hydovi naději, že jsou s nimi. Uruhovy kočičí oči podbarvené temnou stránkou se stočí na Hyda, který má plné ruce práce. Podívá se na Hideho vedle sebe.
"Potřebuju odhalit jeho podstatu, pak bude zranitelnější." Rozhodne se jít s pravdou ven.
"Když ho zničím, propustí i vás, Shin bude volný." Prohodí, aby se Hide rozhodl. Ostatně už tuší, co by mohl umět, byl jediný, kdo viděl jeho pravou podobu, i když byl ještě obyčejný. Kolem Uruhy se začnou tvořit stíny, které ho mají přenést až do nitra boje. On sám se nechá snést dolů, přímo k Hydovi.
"Čekal jsem, až tě uvidím." Prohodí jako by potkal svého starého známého. Hyde na něj chvíli fascinovaně hladí, jak moc se změnil a pak se pousměje.
"Uru-chan, to jsou k nám hosti. Moc ti to sluší." Zkouší ho znovu vábit k sobě.
"Ano, sluší, ale ne díky tobě." Prskne po něm Uru.
"S tebou už nemám nic společného a mít ani nebudu." Nahromadí se v něm vztek, který neodkáže ovládat. Hydovi zmrzne úsměv na rtech.
"No, když myslíš." Mávne jeho směrem dlaní, ale Uru se rozplyne a objeví se za jeho zády. Sevře ho stíny a na chvíli opravdu ochromí.
"Nedostaneš mě a jestli ano, půjdeme společně." Pošeptá mu svůdně a kolem nich se rozprostře stínový kruh, který je na chvíli pohltí oba. Tím na pár minut oslabí i Hydova monstra.
Zye se rozběhl zpátky k domku hned, jak mu Kai nařídil, aby to udělal. Mohl ho neposlechnout a pomoci mu, ale je mu jasné, že proti Hydovi nemá téměř žádnou moc. Za to s Boogiem by mohl hnout. Doběhne zrovna ve chvíli, kdy Tai máchne mečem. V prvním okamžiku zůstane jen užasle zírat a uvědomí si, jak moc ho miluje. První ho napadne, že by na to zrovna teď myslet neměl, ale pak si uvědomí, že energie v něm díky tomu pocitu roste. Má o něj hrozně strach, ale může mu pomoct a tak to udělá. Nakročí si a lesem se ozve táhlé zavytí. Stromy se začnou hýbat, tráva ševelit po náporem lehkého větru a ze země pod Boogieho nohama se objeví první jen tenké úponky zelené rostliny, které se mu začnou omotávat kolem kotníku. Had mezitím doráží na Taijiho a nedá mu ani na chvíli pokoj. Zye se soustředí na jedu z větví stromu vedle Boogieho a pošle ji prudce proti jeho tělu. Jde to z boku, třeba si toho nevšimne. Sám se pak rozběhne ze strany k hadovi a pokusí se ho chytit do tlamy i za cenu toho, že ho uštkne. Chce Taijimu otevřít prostor. Tamaki si Zyeho nevšimne. Soustředí se na Taie a útoky proti němu. Vlčí zuby protnou hadí kůži, ale dost blízko hlavy, aby se nemohl otočit a kousnout jej. Přesto má ještě zbytek těla, který se začne prodlužovat a dosáhne na Zyeho packy, kolem kterých se omotá a utáhne. Tím odešle toho zablešence k zemi. Jakmile klopýtne, omotá se kolem vlčí hrudi a na zemi ho začne svírat, až Zye cítí, že přichází o dech.
Shin to celé pozoruje z výšky a podívá se na Hideho vedle něj.
"Musíme něco udělat, ale vůbec nevím co. Nechci ublížit Manovi a zároveň nechci pomáhat Hydovi." Je znát, že uvnitř sebe má rozporuplné pocity.
"Zkusím pomoct Uruhovi. Aspoň s těmi stvořeními. Třeba je přitáhne k sobě." Nastíní mu alespoň malou pomoc, které si třeba hned nikdo nevšimne. Roztáhne křídla a natáhne dlaň, jestli půjde s ním nebo aby zjistil, co by udělal on sám.
Tora se mezitím vyhrabe z lesa a zamíří znovu rovnou ke Kamijovi. Nestíhá moc vnímat, co se kolem nich děje. Pro něj je prioritní úkol tady a ten hodlá splnit. Cestou do sebe nalije ještě jednu lahvičku. Byla to zásoba pro krajní nouzi, ale pokud se s ním rychle nevypořádá, nemůže pomoci ostatním. Ošije se pod tou chutí a oči se mu rozzáří nepřirozeně zelenou barvou. Teď je ten nejlepší čas. Pokud bude otálet, něco přestane fungovat a jeho plán ztroskotá. Vrhne se na Kamija, který se jen na vteřinu ohlédl na Manu. Podaří se mu ho srazit k zemi. Kamijo ho sice pohne podruhé, ale to mu teď nevadí. S tichým zavrčením prokousne svůj vlastní ret a pak prokousne Kamijovu kůži a pustí do něj svůj otrávenou krev. Doufá, že se neplete a vyřadí ho tím z provozu na hodně dlouho, možná ho rovnou zabije. Chvíli ho ještě drží svým tělem u země a pak se začne pomalu zvedat. Pozoruje ho, jak se dusí a vykašlává krev a je jasné, že na tom není dobře.
"Nemáš mě štvát." Štěkne po něm a chce ho dorazit. Kamijo však kolem sebe vystaví bariéru a tak nechá ho tak. Od něj bude na chvíli pokoj. Tora se rozhlédne. Aoiho ani Ina nikde nevidí, ale vidí Kaie v obležení nějakých příšer a rozběhne se mu na pomoct. Srazí první, které potká po cestě.
"Ahoj, chyběl jsem ti?" Dodá za běhu, blýskne se po něm úsměvem a pak už moc času nemá.
Žádné komentáře:
Okomentovat