5. září 2022

Hromadné - Myslíš, že máme naději? - část 3.

(Inoranův dům)





Zyean, Tora, Inoran


Ino oplatí Taijimu dlouhý pohled a je jasné že se mu prohání hlavou něco podobného. Musí si věřit a mít odvahu, aby to celé zvládli. Ostatně mají ty nejlepší důvody. Mají Toru a jeho lektvary, které jim dají sílu. Aoiho krvavá magie, taky dokáže hodně, i když tím Ino riskuje své zdraví, pokud by se jim to vymklo, ale díky poutu se to snad nestane. Taiji má svůj plamenný meč, který už dlouho nikdo neviděl. Ino má své světelné šípy, které zasévají příjemné pocity a démony tím trhají na kusy a pak je tu jejich dvojce, která podle něj umí věci, o který ještě ani neslyšeli. Život a smrt, ostatně co je víc a oni mají oboje. Poslouchá dál Taijiho, stejně jako Zyean a jakmile dojde na vyvolené, je znát, že Inovi se jistá část nelíbí. Totiž to že ho musí dostat živého nebo mrtvého. Je mu jasné, že jiná možnost není, ale jeho podstata se tomu brání. 
"Byl bych radši, kdyby skončilo u té první varianty." Ujistí ho, že se jeho myšlení nezměnilo ani teď. Zye teď na Tajiiho kouká se snad posvátnou úctou a má pocit, že z něj jde trochu strach. Nikdy by ho nenapadlo, že Tai řekne něco podobného, ale z druhé strany to chápe. Ino vypadá zamyšleně, jakmile dojde na ty dva, které už potkali a díky nimž přišli o knihu. 
"Možná máš pravdu, i když přemlouvat démona…" Koutky mu malinko nepatřičně vyběhnou nahoru. 
"Kdyby se nám to opravdu podařilo, budeme vědět, co přesně Hyde může. Byla by to pro nás velká výhoda." Dodá ještě, než se ohlédne na Kaie a přikývne.
"Nejspíš opravdu nevěří, ale já vím, jaké pokroky udělal za těch pár dní. Dokáže se pohybovat po domě, dokonce už jsme byli i venku a jeho síla skrze krvavou magii je…Nikdy jsem nic podobného neviděl. Je to úžasné. Není důvod, aby si nevěřil, i když to dělá." Povzdechne si krátce a podívá se na místo, kde zmizel Aoi a za ním i Tora. Ino se krátce zasměje, když je obviněn, že Aoimu něco provedl. Jen krátce pokrčí rameny a tváří se snad i nevinně. 
"Neprovedl jsem mu vůbec nic. Jen to všechno, co se stalo kolem má i vedlejší účinky." Usměje se mile. 
"Zdá se, že společné roky popichování způsobily to, že se znají líp, než by si kde kdo myslel." Možná by mu to mělo dělat vrásky, ale ne po tom, co si společně řekli a co spolu prožili. 
"Z druhé strany, kdo ví, co by mohli dokázat, když spojí síly. Oba dva nejsou nejmladší a my nevíme, jak moc je jejich podstata silná. To platí i pro tebe." Podívá se na Zyeho. 
"A Kaie." Podívá se i na druhého jmenovaného. 
"Má to určitě nějaký důvod, proč jste si rozdělily základní možnosti světa. Myslím si, že až na to dojde a vy dva se spojíte, budeme se divit všichni." Bez mrknutí šíří svůj optimismus dál. Ostatně to mu šlo vždycky dobře. 
"Možná jste vy dva klíčem k tomu, abychom Hyda porazili. On si myslí, že ovládá život a smrt. Ale vy dva k tomu máte mnohem lepší předpoklady. Nicméně to mě vrací k myšlence, jak kontaktovat Shinyu a jeho společnost." Podívá se na Taijiho. 
"Určitě je nedokážeme najít, budou chráněni. Chtělo by to dostat je přes nějaký kontakt, poslat jim zprávu. Tai-kun, nevíš o někom, kdo by je dokázal najít?" Tai měl přece hodně známých, se kterými popíjel, to ví i Ino. Třeba se najde někdo, kdo má kontakty s démony. 
Tora si prohlédne Aoiho, když se na něj podívá a usměje se taky, i když to nemůže vidět. Zadívá se na chvíli do jeho očí a vlastně mu dojde, že je toho pohledu opravdu škoda. Pamatuje si ho dobře, ostatně nebydleli kousek do sebe rok nebo dva. To jejich přetahování trvalo dlouhé roky a jemu se už teď po tom stýská. Kdo ví, co bude za pár dní. 
"Opravdu?" Pozvedne obočí, o ničem podobném ještě neslyšel. 
"Takže mezi sebou už máte pouto?" Napadne ho možné zesílení propojení mezi nimi. A pak dojde na krvavou magii, kterou Aoi očividně ovládá a díky níž vidí. 
"Takže všechno vlastně teď řídíš svou myslí?" Napadne ho něco, s čím by mu možní mohl trochu pomoct.
"Dej mi chvilku." Krátce mu položí ruku na rameno, aby věděl, že odchází, vrátí se ke svým věcem a chvíli sde v nich přehrabuje, než najde jednu prázdnou lahvičku a další dvě plné. Teď to bude míchat od oka, ale věří si dost na to, aby věděl, že přesně odhadne množství. Vrátí se za Aoim.
"Už se vážně těším, až to použiješ, ale nejsem si jistý, že ti možná něco neujím. Víš, taková menší svačinka." Dělá si z toho samozřejmě zase legraci, ale v hlase je slyšet i zaujatý podtón. Pro Toru jako pro upíra to bude podívaná na té nejvyšší možné úrovni. 
"Krev je vlastně dost univerzální. Mají sebou mága a nejspíš člověka a vyvoleného. Ti všichni mají krev a potřebují ji. Možná, kdybys to nějakým způsobem otočil proti nim." Zamyslí se nad celou věcí. 
"Hm, začínám si proti tobě připadat méněcenně, to není fér." Dodá s krátkým uchechtnutím a jde slyšet jen cinkání lahviček o sebe. 
"Aoi-chan, tohle si schovej ty. Nedávej ji nikomu a než to začne, dej si to." Vtiskne mu lahvičku do dlaně.
"Čekej pořádnou explozi uvnitř tvé hlavy, ale zesílí to tvoje podvědomí a dokážeš se líp soustředit. Věřím, že ti to pomůže i s viděním i s tvým uměním." Sevře mu prsty kolem lahvičky. 
"Bude to chtít ale velkou dávku sebeovládání, aby tě to nepohltilo. Je v tom krev démona. Myslím si, že pouto s Inoranem tě udrží v bdělém stavu. Pravdou je, že většina mých věcí jsou jen experimenty, možná to opravdu bude mít vedlejší účinky, ale…Ty to zvládneš." Ujistí ho s poplácáním. 
"Čas vrátit se zpátky?" Zeptá se ho, aby ho případně odvedl za ostatními.

Taiji, Aoi, Kai


Taiji se taky malinko potutelně usměje. Kdo by si pomyslel, že dva andělé budou lákat démona na svody. 
"Je to hodně divný démon, když chtěl pomoct nepříteli. To, co dělal, očividně nedělal rád. Vypadá to, jako by chránil toho svého člověka a podle toho, co říkal Tora, byl nebezpečný. Nejspíš taky kouzelník. Kde se jich najednou tolik vzalo?" Vždycky si myslel, že jsou vzácní. Kai sebou trochu trhne, když na něj ohledně Aoiho promluví zrovna Inoran. Naprosto zapomněl, že je s nimi v místnosti a mají se rádi a že to díky tomu mohlo vyznít docela neurvale. Jemu by se nelíbilo, kdyby mu někdo řekl, že si Tora nevěří. Nejraději by se plácl dlaní do čela, ale Ino naštěstí není z těch, kdo by si věci brali k srdci špatným způsobem. Dneska je nějaký rozhozený a mimo sebe a není si jistý, jestli za to mohou události nebo to, jak pěkně mu Tora doma vymyl mozek. Zamilovanost na něj má snad větší vliv, než na jeho bratra a to by nikdy dřív nečekal. 
"Jo vedlejší účinky..." Chytí se Inoranových slov Taiji a tiše se zasměje, zatímco si nalévá skleničku z Torovy načaté lahve. Nějak na ni úplně zapomněl. Pokud Inoran tvrdil, že Aoiho krvavá magie je jedinečná a nikdy se s tím nesetkal, pak to muselo být opravdu něco a už se těší, až to sám uvidí. 
"Vždycky jsem si myslel, že je to jen malíř." Prohodí a mrkne na Kaie, aby ho v té neurvalosti nenechal samotného. Kai to pochopí, zčervená, ale uculí se a skloní pohled k zemi. To spojení sil obou upírů mu připadá velmi zajímavé. Upřímně ho něco podobného nikdy nenapadlo a hned nad tím začne uvažovat. 
"Myslím, že jim oběma došlo, že bez sebe vlastně nemohou žít. Jistým způsobem." Řekne Taiji a honem to upřesní, aby Inorana netrefilo. O dalšího už vážně přijít nemůžou. Pak dojde i na oba bratry a ti se jako na povel na Inorana otočí. Na tyhle objevy by potřebovali moře času, aby to mohli probádat a trénovat a ne všechno zjišťovat za pochodu, ale nedalo se nic dělat. Inoran měl pravdu. Život a smrt byly základní kameny koloběhu života, to jediné, co svět pohánělo kupředu a stálo snad nad vším ostatním kromě veličin jako je čas. 
"Ano, Hyde si myslí, že je pánem všeho, ale vnímá to sobecky. Oni jsou neposkvrnění podobnými pocity, mají svoje dary a zatím je nezneužili k ničemu špatnému, o čemž se jemu může jenom zdát. Je jasné, na čí straně příroda bude." Řekne odhodlaně. 
"Jeden by se začal červenat." Prohodí Kai a Taiji se zasměje. Při Inoranově otázce ohledně Shinyi se Taiji důkladně zamyslí. Tohle by on a Tora měli vypátrat hravě. 
"Vlastně ano. Víme, jak se jmenuje a domníváme se, že jde o klasického Incuba. Podle tváře ho bude znát každý, kdo se chodí v noci někam bavit. Někdo z těch lidí na něj musí být navázaný blíž a tušit, ve kterých místech bydlí. Zbytek vycítíme sami." Řekne. Nejlepší by bylo, kdyby se s Torou vydali do terénu. 
"Obvoláme to." Změní ten nápad na bezpečnější a protočí nad tím očima. 
Aoi mimoděk hrozně zčervená, když se ho Tora zeptá, jestli mají s Inoranem pouto. Kdo ví proč mu připadá, že mu nutně musí dojít, jak přesně se to stalo, jak kdyby to nešlo nijak jinak. Raději jenom přikývne, aby toho náhodou neřekl moc a téma se naštěstí změní na jeho magii. 
"Když to říkáš takhle, vlastně ano." Dosud ho to pořádně nenapadlo. Znovu přikývne a poslouchá jeho vzdalující se kroky. Tentokrát je na jeho návrat připravený a už se nelekne. Nevidí, co mu Tora nese, ale dost dobře to tuší. Tiše se zasměje jeho poznámce s ujídáním. Pak ale vytáhne obočí opravdu hodně nahoru, protože Tora pronese zjevný fakt, který ho nenapadl ani na vteřinku. Jsou tam v podstatě tři lidé. Pro ně snadné terče, i když se budou silně bránit. To byla pravda. Kdyby byly Aoiho schopnosti opravdu silné, mohl by z nich tu krev dostat i na dálku a to by pro ně byl obrovský problém. 
"Víš..." Rozhodne se mu svěřit. 
"Tohle mě nenapadlo. Myslel jsem si, že nejsem zase tolik k užitku, navíc abych viděl, potřebuju Inoranovu energii a budu mu ji brát. Mana jde hlavně po něm, takže se mě pokusí zabít hned na začátku. O to to bude horší. Myslel jsem si, že bych udělal volavku. Nějak bychom to naplánovali. Inoran o tom nechce ani slyšet, ale Mana v tomhle bude nejspíš slepý a mohl by se nechat napálit." Není si jistý, jestli nedostane vynadáno i od něho. Hned udělá rezolutní zamítavé gesto, když mu Tora řekne, že by snad měl být méněcenný. 
"Umění, jaké ovládáš, neumí nikdo jiný. Někdo bojuje ofenzivně jako tank, někdo stojí v týlu, uzdravuje a láduje ostatní municí. Tak se vedou všechny války a nic z toho není méněcenné. Není na tom nic lepšího dělat potravu pro dělo." Zasměje se trochu ironicky a hořce. V dlani ucítí malou lahvičku a k ní dostane vzápětí i instrukce. Stočí tím směrem oči a pokusí se ji spatřit. Jde to velmi špatně, ale vidí její obrysy. Trochu zbledne. 
"Jsi si jistý, že něco takového dokážu? Nemůže nás to spíš položit?" V tomhle směru si Aoi vůbec nevěří. Nějak se mu do toho nechce. 
"Jaké vedlejší účinky?" Hlesne a ignoruje otázku, jestli se vrátí za ostatními.

Zyean, Tora, Inoran


Inoran kývne hlavou, protože je pravda, že démoni neměli ve zvyku pomáhat lidem. Shin byl očividně jiný, i když Ino vůbec netuší, proč to tak mělo být. 
"Možná bychom si měli dát pozor. Napadá mě, že by to mohla být léčka." Je přece jen opatrnější, stačily mu k tomu jenom vlastní myšlenky. 
"Přesto to podle mě stojí za vyzkoušení." Pokrčí zlehka rameny. 
"Je pravdou, že tady je koncentrace entit na vysoké úrovni. Možná za to může tohle místo. Nějaká energie, která je přitahuje." Nelze to vyloučit, on sám nic podobného necítí, ale mohli tu být temnější místa, která andělé nedokázali odhalit tak snadno. Koutky mu vyskočí nahoru, kdy promluví Kai. 
"Myslím, že určité vedlejší účinky si užíváme všichni. Není to úplně špatné hm?" V očích se mu blýskne poutem, které mají společně s Aoim a za které je neskutečně vděčný. Ino přejde pohledem z Taijiho na Kaie, když se začnou bavit o Aoim a jeho schopnostech. Zye se tiše pochechtává, protože ti dva to řekli takovým způsobem….Opatrně se podívá na Inorana, ale ten se usmívá. Taijiho zná a Kai se k němu prostě přidal. Je rád, že se tady nikdo nehroutí a nepropadá panice. 
"Je to malíř, umělec tělem i duší. Možná právě proto mu to tak hezky jde." Uculí se, protož by vážně nikdo neměl vědět, jakým způsobem to celé trénovali. Asi by se všichni hodně divili, co se tu všechno dělo a o čem si povídali. No nic, nesmí na to myslet nebo se nebude soustředit. Ino se zarazí, když dojde na vztah Aoiho a Tory. Zye vypadá taky trochu překvapeně, že Tai něco podobného řekl a střelí očima ke Kaovi, aby zjistil, jak se na to tváří on. Ino je zdá se úplně v klidu. Jemné žárlivé píchnutí uvnitř svého hrudníku…Radši to bude ignorovat. 
"Negativní události mají jednu velkou výhodu. Většinu dokáží spojit dohromady a najít vazby, které dřív neviděli. Je to skvělé, že to tak dopadlo." S jeho povahou by ani nemohl říct nic jiného. Vnitřně se uklidní a ujistí se, že to o ničem jiném není. Tora má Kaie a vypadalo to, že mu na něm opravdu záleží, takže proč by mu to mělo dělat vrásky? On sám si je svou láskou jistý, a když se ponoří víc do své hlavy, ucítí Aoiho emoce. +Slušelo ti to.+ Pustí tu myšlenku dál a pak už Aoimu nechá soukromí, když se na jeho emoce přestane soustředit. 
"Dobře, když se nám to podaří, bude to jen k dobru. Pomohlo by nám, kdyby se k nám přidali, i když jsou démoni nestálí, ale jsme schopní jim dát jistotu, kterou u Hyda mít nebudou. Pokud jim dám slib já, že budou moci odejít, jakmile to celé skončí, snad jim to bude stát za to." Andělské slovo je něco, co nejde porušit a Ino nevidí důvod, proč by jim to slíbit neměli. U Hyda by takovou jistotu neměli. 
 Tora pozoruje Aoiho celou dobu a je rád, že mu trochu poupravil myšlení, aby se necítil špatně. Ostatně kdyby si myslel, že toho moc nezmůže, stejně by jim to nepomohlo. Nedělá to však z tohoto důvodu, záleží mu na tom, aby byl v pohodě i se svým handicapem. Nakrčí obočí, jakmile Aoi zmíní volavku. Vlastně…
"Není to špatný nápad, ale měli bychom o něm vědět všichni." Chytne se toho, i když se mu Aoiho rozhodně obětovat nechce. 
"Ty uděláš volavku, já se pustím do kouzelníka a Ino ho dorazí svými šípy. Je to dobrý plán, tím se zbavíme dvou. S ním už jsem měl co dočinění, vím na co si dát pozor." Rozvede Aoiho plán. Obočí mu vystoupá nahoru a zasměje se nad Aoiho pochybnostmi. 
"Už mě znáš dost dlouho, kdybych si myslel, že na to nemáš, vpálím ti to do obličeje rovnou." Položí mu ruku na rameno. 
"Kdybych si nemyslel, že máš dost síly, neštvu tě celé roky a ještě by mě to tolik nebavilo." Uchechtne se znovu. Krátce si povzdechne, když dojde na vedlejší účinky. 
"Nejsem si úplně jistý, co by to s tebou mohlo udělat. Jde hlavně o vaše pouto. Je možné, že se to bude trochu prát anebo Světlo zabrání tomu, abys cítil Temnotu, jestli mi rozumíš. Inorana miluješ, to je další věc, která by mohla vedlejší účinky utlumit. Jakmile si to vezmeš, nevěř tomu, co ti to bude našeptávat. Pokusí se to do tebe zasadit temné myšlenky, ale je to jen odvar, nebude to silné." Upozorní ho na věci, které by se mohli stát. 
"Ty to zvládneš, vůbec o tom nepochybuju. Nikoho zatvrzelejšího neznám." Samozřejmě si neodpustí rýpnutí.

Taiji, Aoi, Kai


Ino může mít pravdu, ale s tou léčkou si Taiji nebyl zase tak jistý. Jakou by mohl mít Shinya záruku, že za ním doopravdy přijdou? Žádné indicie jim nenechal, nenahodil udičku. Podle něj to tak nebylo, ale chápal Inoranovu opatrnost. On a jeho láska už ztratili docela dost. Koncentrace entit tady doopravdy byla. Podle něj za to mohl Vyvolený. Boogie žil v tomhle městě a všechno se točilo kolem něho. Rozhodně možnost démonů ovládnout lidský svět. Některým to možná ještě nedocházelo, ale přitahovalo je to sem. Kai Inoranovu myšlenku nejprve nepochopí, dokud si nevšimne zvláštního odlesku v jeho očích. Teprve potom ho napadne, co to mohlo být. Ostatně on neměl to štěstí jako jeho bratr, že mohl prožívat spojení skrze pouto. Oni s Torou nic takového mít nemohli, i když chtěli. Bavili se o tom, jak se tomu přiblížit, ale zatím mezi nimi nic takového neexistovalo a on se přistihne, že to ostatním v dobrém závidí. Bohužel každý nemohl mít všechno. Určitě jim to pomůže i v boji, budou se moci vzájemně podporovat svými silami. Kai se bude v tomto ohledu muset spoléhat sám na sebe a na jeho a Torovu fyzickou sílu nebo lektvary. Ne na vzájemné podprahové posilování skrze cizí schopnosti. Žádný anděl nebude násobit jeho sílu. Tak to bylo. 
"Umělec tělem i duší, jistě, jistě." Přikyvuje Taiji a to Aoiho umění si dovede dobře představit. Jmenuje se to postelové hrátky a očividně díky nim Inoran dostal novou pubertu. Tyhle jeho náznaky vtípků byly něčím, co až doposud neměl možnost vidět. Zdá se, že Kai je k možnému Torovu románku s Aoim stejně flegmatický jako Inoran. Na Inoranova slova souhlasně přikyvuje a událostmi je naprosto přesvědčený, že nic podobného by se stát prostě nemohlo. Taiji si vymění se Zyeanem pohled s pozvednutým obočím a pak uznale pokývá hlavou. Nikdo nepropadl u zkoušky, roztomilé. Přikývne, když s ním Ino souhlasí a najde svůj telefon, aby hned mohl začít s obvoláváním ostatních. Toru zaúkoluje, jakmile vyleze od Aoiho. 
Do Aoiho mysli dopluje Inoranův kompliment a na chvíli ho vyvede z míry. Přišlo to nečekaně, ale je to milé. Usměje se, čímž musí nutně zmást zase Toru, který neví, o co jde, ale nahlas se nezeptá a oba dál pokračují v jejich konverzaci ohledně volavky. Tora ho doopravdy překvapí, když s ním souhlasí a řekne mu, že je to dobrý nápad a on zase přikývne na jeho nevyřčenou podmínku, že se to nesmí před nikým tajit. 
"Ino se bude bránit." Připomene raději ještě jednou a když si Tora vezme na starosti kouzelníka, zadoufá, že to nebude velké sousto. Viděli sice, co umí, to byla pravda, ale taky to nemuselo být všechno. Aoimu připadal opravdu velmi silný. A navíc byli dva. O plánu, který ostatní ukuli vedle ohledně Hideho a Shiny, zatím nic nevěděli. Aoi na chvíli ztichne a pak se doopravdy upřímně usměje, když mu Tora složí kompliment a doplní, že vedle slabého upíra by se nudil. Asi by to nebyl ten správný adrenalin ze všech možností, co by se mezi nimi mohlo vinou provokací stát. 
"Kdyby ti to chybělo, klidně tě pak přizabiju jenom tak, když jsem teď mnohem silnější, než ty a už to všichni víme." Je to jen vtip, rýpanec do té Torovy predchozí údajné méněcennosti a pořád se při tom usmívá. Vždycky se rádi přečůrávali. Znovu zvážní, když dojde na démonický elixír. Světlu se to nebude líbit a Inoranovi taky ne. Chystá se mu působit samé nepříjemnosti. Není mu z toho dobře, ale jinak to nejde. Vidina příchozích temných myšlenek se mu vůbec nelíbí. Má svých až dost a Inoranovi dalo práci mu je všechny vyhnat z hlavy. Bojí se, že je žhavý adept na selhání v tomto směru, ale snad má Tora vážně pravdu, když mu tolik věří. Nejen on a to je velká zodpovědnost. Přece je všechny nezklame? Naposled přikývne a mírně se ukloní jeho posledním slovům. 
"Trochu si odpočinu." Řekne mu. Trénování ho pořád velmi vyčerpávalo. Ostatní budou asi ještě vzhůru, slyší Taijiho hlas do telefonu, ale on musí spát, aby byl k něčemu.

Zyean, Tora, Inoran

Ino po Taijim vrhne trochu přistiženým pohledem, když doje na Aoiho umění a tím mu nejspíš potvrdí úplně všechno. V tomto ohledu byl vážně na baterky, protože lhát neuměl a pokud by se ho někdo zeptal napřímo, asi jim práskne úplně všechno. Jsou věci, které se asi v Taijiho společnosti bude muset naučit, jinak budou všichni kolem vědět úplně všechno. Aoiho ho jedno zabije, to je mu úplně jasné. Zye zatím jen těká pohledem z jednoho na druhého, ale zatím je až podivně tichý. Asi na něj začíná doléhat všechno, co se děje kolem a taky to, co se mu zdálo u Tory v bytě. Rád by o tom mluvil s Kaiem, ale všichni mají plnou hlavu úplně jiných starostí a tak si to nechává pro sebe. Uměl být uzavřený, když na to přišlo, se svými problémy se až tolik nesvěřoval. Kai dlouho netušil, co se uvnitř smečky děje a jak se po Zyem vozí a teď si to všechno taky pěkně schová, až bude vhodná příležitost. Pozorují Taijiho, jak jde všechno obvolávat a jsou ticho, aby ho nerušili.
Mezitím v ložnici Tora pokývá hlavou. 
"To bude, ale nějak ho přesvědčíme. Uděláme všechno proto, abys byl co nejvíc v bezpečí. Lepší plán podle mě nemáme." Pokrčí rameny. Nerad by, aby se komukoliv cokoliv stalo, ale jdou do boje, rozhodně nějaké šrámy utrží. Kdyby to bylo jinak a měl místo Aoiho jít Kai, asi by to taky nenesl lehce. Bránil by ho, snažil by se najít jiné řešení, ale pokud by jiná možnost nebyla, kývl by na to a pak dělal maximum proto, aby se mu nic nestalo. Ostatně bude to lepší, když budou útok čekat a navedou ho určitým směrem, než aby dostali ránu ze zálohy. 
"Přihlásím se, až bude po všem. Pak to klidně můžeš zkusit a uvidíme, kdo z koho." Vrátí se k tématu jejich obvyklého špičkování a koutky mu jdou nahoru. Je to osvěžující po tom všem, když se na pár vteřin můžou vrátit k něčemu, co dobře znají. 
"Ty to zvládneš." Ujistí ho ještě naposledy a pak jen přikývne. Aoi potřebuje nabrat sílu, ostatně to potřebují všichni. 
"Řekl bych, že ti pošlu Ina, ale už ani u něj s tím odpočinkem moc nepočítám. Ten opeřenec se nezdá." Podle něj by mohl být klidně horší, než Tai. V tomto ohledu ano. Mávne na Aoiho a vrátí se k ostatním do obýváku. Ino na něj hned přeostří a Tora mávne rukou za sebe. 
"Spí. Prý žádný sex, až po svatbě." Dodá ještě poznámku a sleduje Ino, jak protáčí očima. 
"Odpočinout bychom si měli všichni. Je tu dost místa, jakmile Tai nebo Tora něco zjistí, rozhodneme se co dál." Dodá ještě a pomalu zamíří z Aoim, aby zjistil, zda mu něco nechybí. Tora si nechá prozradit celý plán a chvíli přemýšlí. 
"Vím za kým jít, ale jemu se dovolat nejde. Budu tam muset osobně. Stojí to za to, bude určitě vědět, jak Shina kontaktovat." Podívá se na Kaie. 
"Půjdeš se mnou?" Nabídne mu a pak se podívá na Zyeho, který vpadá skoro vyděšeně, že by Kai měl odejít. 
"Neboj, štěně, dám ti na bráchu pozor. Ostatně je to v mém nejlepším zájmu." Široce se na něj usměje a Zye nakonec přikývne. Tora vezme Kaie za ruku a společně vyrazí na cestu. Chvíli jim to potrvá.
Jakmile s Zye s Taijem osamí, trochu se posune na židli dolů, ale jakmile se na něj podívá, koutky mu povyskočí nahoru. 
"Ino tu má chráněnou hranici." Broukne tiše. 
"Co kdybychom se šli trochu projít? Potřebuju trochu na vzduch." Prozradí mu, že se cítí zvláštně. Nakonec i on pomalu vstane ze židle, vezme Taijiho za ruku a vede ho s sebou z domu. Míří kolem malého jezírka víc ke stromům. S prvními metry už cítí, jak do něj proudí mnohem víc energie. Vždycky se v přírodě a hlavně v lese cítil dobře. Nabíjí ho to a dodává mu pocit, než nic není nemožné. Na tváři mu už zase sedí rozzářený úsměv. 
"Já vím, já vím, není tu flaška ani popelník, ale…vážně se tu cítím jako doma." Otočí se na něj, aniž by jeho ruku pustil a pak udělá krok blíž a políbí ho
"Tai-chan. Víš..." Chvíli to vypadá, že by vážně mohl začít o tom snu, ale zase to v sobě zavře. Starostí už bylo dost. 
"Co se jít vykoupat?" V očích mu hravě zasvítí. On by se mohl ve vodě válet klidně týden v kuse.



Žádné komentáře:

Okomentovat