Hromadné - Bylo to v tu chvíli nejlepší řešení. - část 3.

(loď)

J, Yusuke

J si trápení Rukiho dost užívá. Snaží se, aby se mu kolena třásla, co nejvíce a zároveň ho svými dlaněmi začíná jistit. Je mu jasné, že brzo bude to samé dělat i Yu a taky budou muset brzo změnit polohu, jinak se jim tu sesype na palubu a nebude schopný žádné akce, na tož tak předání výkupného. Zatím to ale vypadá, že se tu nakonec zničí všichni a pak to bude vypadat opravdu zajímavě. Jeho jazyk už se pravidelně dostává dovnitř a pak mu dá pár vteřin, kdy se trochu odkloní a podívá se, co se děje vepředu. Zdá se, že Yu si vždycky nejde způsob, jak si to užít taky. Nakonec si to nejspíš užijí všichni. Rukiho tělo mu napovídá, že ani on není výjimkou. Vrátí se tedy k jeho n pozadí, aby ještě chvíli pokračoval v tom, co začal. Yu si mezitím užívá pohled dolů. Ru se nenechá dlouho pobízet, spíš mu asi nic jiného nezbývá, než aby mu dopřál taky trochu slasti a podpořil jeho vzrušení. Ono by to asi nebylo příliš potřeba, když se může dívat, ale tohle je přece jenom o dost lepší. Nenechá své ruce v klidu a dopřává mu alespoň něžná pohlazení, ať už po tváři, nebo sklouzne na jeho záda a taky se nevyhne pramenům. Občas je stiskne v závislosti na tom, jak moc příjemné to je. Může si u toho klidně představovat, jaké by to bylo, kdyby jim J dopřál chvilku na stole, ale cosi budou, tohle je taky dost příjemné. Nějak nedokáže vnímat fakt, který by řešili ostatní a to je to, že ho nemá jen pro sebe. Svým způsobem se skvěle doplňují a co úplně nezvládá J, s tím jde Ruki za ním. Nakonec to asi tak mělo být. Na vteřinu se mu do myšlenek dostane Teru a jeho pohled, ale on je v tomto ohledu dost odolný a prostě si to nepřipustí. Přišlo by mu, že Rukiho podvádí jen tím, že se mu Teru líbí. Nic víc v tom není, je prostě jen jeho typ. Ru svým osobitým způsobem taky, jen trochu jinak, ne však méně intenzivně. J nakonec usoudí, že by toho na Rukiho mohlo být příliš a opustí jeho velmi dobře tvarované pozadí a stoupne si. Neodpustí si štiplavé plácnutí. I Yu Rukiho propustí, protože ještě chvíli se bude dotýkat jeho patra a cítot jazyk, tak skončí. Vlastně to přišlo v pravou chvíli. Oba dva neochvějně drží Rukiho tělo a pomůžou mu se pomalu opatrně narovnat. Na chvíli ho uvězní mezi sebou. S Yusukem se dotýká klínem a J se tiskne na jeho pozadí a u toho mu zvládne olíbávat krk. Nechávají ho trochu vydechnout a zároveň mu nedovolí vychladnout. 

"Co teď s tebou hm? Pořád jsme na tebe dva." Ozve se Jův hlas u jeho ouška, které taky trochu poškádlí. Yu si na chvíli ukradne Rukiho rty v dlouhém, vášnivém polibku, se kterým moc přestat nechce, ale taky se mu nechce příliš celou chvilku prodlužovat. Odtrhne se od Rukiho rtů a podívá se přes rameno na J, který kývne hlavou nahoru a Yusuke ho vzápětí pochopí. Jsou oba podobně vysocí, J je o něco vyšší, tak by to neměl být problém. Yusuke Rukiho pohladí po bocích a dostane se dlaněmi až na jeho zadek, za kterého si ho vyzvedne do náruče a nechá ho chytit se stehny jeho boků. 

"Ahoj." Prohodí k Rukimu s nádechem pobavení. 

"Je čas, aby sis trochu odpočinul." Dodá a J se za nimi zasměje. 

"Jo to určitě." Doplní Yusukeho slova a udělá krok dopředu, aby byl Rukimu blíž. Pohladí ho po stehnech, za který ho nakonec ze spodu chytí a natlačí se chloubou proti jeho vchodu. Jde na to pomalu, nikam nespěchá, a přesto nedokáže být úplně něžný. Yu se vepředu snaží, aby Ru na všechny negativní pocity zapomněl. Střídavě ho tiskne víc na svůj klín, což si užije i on a líbá ho nebo si užívá jeho hebkou kůži na krku. Jakmile se J dostane úplně dovnitř, chvíli vyčkává, aby si Ruki dostatečně přivykl a pak se začne zvolna pohybovat. Svými přírazy posílá Rukiho tělo proti Yusukeho klínu a tentokrát je to on, kdo určuje, jak rychlé to bude. Vnímá tak trochu zadostiučinění, že s ním proti minule, vyběhl. 

"Jsi stejně samolibý parchant." Okomentuje to Yusuke, když si všimne jeho výrazu. 

"Já vím." Odpoví mu j bez váhání a přirazí citelněji.

Ruki

Ještě že ho J plácl až ve chvíli, když Yusukeho penis opouštěl jeho ústa, protože Rukiho to pošle trochu dopředu a snad by ho i kousl. To jsou vážně koňské nápady, ale co od nich taky jiného čekat? To narovnání už vážně přišlo v pravou chvíli, protože Rukiho záda trochu zaprotestují, když se o to snaží. Citelně se mu uleví, když konečně zase stojí rovně, ale zároveň je rád, že se o oba může opírat, jinak by si snad dobrovolně sedl, aby se pořádně vydýchal. Dlaněmi se opírá o Yusukeho prsa a dívá se nahoru do jeho očí, zatímco cítí Jovy polibky a jeho strniště na svém krku. Škrábe ho a je to velmi příjemné. Yusuke je hodně vysoký, takže jeho klín cítí spíš na břiše, ale stejně… U ouška se mu ozve Jův hlas a připomene mu cosi, na co Ru nemůže zapomenout ani přes den, když pracuje, natož v této chvíli. On ví a je to vždycky hodně náročné a zároveň má pocit, že žije ve svém zvráceném ráji, ve kterém se mu moc líbí. Vybídne Yusukemu svoje rty v dlouhém polibku, zatímco dlaně jich obou cítí snad všude najednou. Pánové ho nechají na chvíli vydechnout, ale Rukimu neujde způsob, jakým na sebe kývli a vzápětí na to už se ocitá v Yusukeho náručí. Pokaždé ho překvapí, co dovedou vymyslet. Taky ho mohli chytit za ruku a prostě odvést s sebou do kajuty, ale oni si očividně potřebují trochu zatrénovat. Ruki u toho nebude muset vůbec nic, ale taky se nezvládne ani hnout a jakkoliv jim cokoliv oplatit. Pevně se Yusukeho chytí rukama kolem krku, stejně jako stehny kolem boků. Ví, že ho drží a nepustí, ale stejně to bude náročné. Yu je ten, co ho vždycky mile osloví a ujistí, jak to bude něžné, zatímco J je ten, co to okamžitě shodí a Ruki by ho nejradši praštil. Ani teď se nestane výjimka, jenže Ru… nemůže nic. Přesně, jak si před chvílí pomyslel. J je okamžitě velmi blízko u něho, svýma rukama ho pomůže držet, takže pro Rukiho to skutečně nakonec není taková práce a pak už ucítí i jeho chloubu proti svému pozadí. Díky jeho předchozí péči to jde až moc snadno a zároveň musí zalapat po dechu a křečovitěji sevřít Yusukeho krk. Jen stěží tlumí svoje steny v jeho krku nebo rtech, je J až příliš otevřeně vydaný. Do toho vpředu svůj klín neustále dráždí Yusukeho tělem a je to celé k zešílení jako vždycky. Není sám, kdo prožívá podobné emoce, protože když se mu podaří trochu oddálit a podívat se do Yusukeo tváře, vidí, že se ovládá také jenom stěží a kromě toho musí zůstat pevně stát na nohou a ještě ho držet. J to taky pozná a podle svého komentuje a aby toho náhodou neměli málo, ještě přidá a všechno zintenzivní. Ruki nemůže dělat skoro nic. A tak se alespoň vrhne na Yusukeho rty s takovou vášní a pokusem o techniku, aby měl J alespoň trochu o žárlení postaráno. Sice na něj asi dobře nevidí, ale jistě může vnímat výraz v Yusukeho tváři. Nakonec se Ruki pokusí jednou rukou pustit a dostat ji mezi jejich těla, aby mohl alespoň bříšky prstů dráždit Yusukeho špičku. Nevydrží to moc dlouho, protože ucítí, jak se nezadržitelně blíží k vrcholu a nemůže tomu nijak zabránit. Vlastně ani nechce, stejně mají práci a málo času, ale i kdyby stokrát chtěl, tohle prostě nejde. V závislosti na tom, jak silně prožije orgasmus, stiskne i Yusukeho ve své dlani a možná jeho vrchol na chvíli pozdrží. Není to plán, ale později mu se zadostiučiněním dojde, že je přece jen oba maličko potrápil. Jeho prostě nebude nikdo podceňovat! Dlouze zasténá s hlavou v záklonu a dojde kýženého uvolnění. Doslova jim zvadne v náručí s nepřítomně slastným úsměvem ve tváři a zadoufá, že jeho milenci na tom nebudou stejně a neupustí ho na zem.

J, Yusuke

J vypadá hodně pobaveně, když se Ru posune dopředu. Za to Yusukemu dochází, co se mohlo stát a zamračí se na svého dlouholetého přítele.

"Tohle jsou vážně pitomé nápady." Okomentuje to rovnou a dostane s emu jen pokrčení rameny.

"Všechno bylo vypočítané, a kdyby ne, mě to nic neudělá." Vrátí mu to J i s úroky. Co taky jiného od něj čekat. Oba dva si to užívají, to je znát, Ru už začíná taky, sotva se ocitne nahoře v Yusukeho náruči. Yu si po chvíli víc než užívá Rukiho rty a odmítá je jen tak pustit. Líbí se mu, mít ho v náruči a určitě by věděl o různých příležitostech, jak si to užít. Ostatně na tom stole to vypadalo právě tak, jen by ho měl pro sebe. Pořád je v něm kdesi hluboko zakořeněný fakt, že by rád měl někoho jen pro sebe. Přesto všechno je pořád přesvědčený o tom, že tohle je ta nejlepší cesta, jak s ním být alespoň nějakým způsobem. To, že se mu tlačí do hlavy i někdo jiný, u kterého sice nemá moc šancí, vzhledem k tomu, jak se poznali, ale kdyby se to povedlo, bude opravdu jen jeho a možná i pro něj, to mu nedochází. J zatím řídí celý akt a očividně se mu hodně líbí, když to má pevně v rukou. S Yusukem budou mít asi problém v tom, kdo si právě tuto pozici ukradne, a kdyby nad tím přemýšleli dlouhodobě, je jasné, že jednou to bouchnout musí. Oba se budou krotit jen kvůli Rukimu, ale jak dlouhého trvání to bude mít…Je jen ve hvězdách. Yu vydechne dlouho, když ho Ru pevně sevře a dojde na další polibky. Teď je mu úplně jedno, co dělá J vzadu. Hlavní je, že ho Ru chce líbat a že díky pohybům si způsobují slastní pocity i oni dva. Yusukeho víčka velmi rychle klesnou a víc přitiskne Rukiho na sebe. J to vidí jen částečně, a přesto se musí trochu mračit. Pánové jsou si čím dál blíž a jeho povaha mu už našeptává, že by to měl velmi rychle zarazit. Yu byl jiný, než on sám. Dokázal přesvědčit lidi, aby dělali to, co chce a ještě si mysleli, že je to jejich volba. To J byl mnohem přímočařejší a taky sobečtější, tedy bylo to víc vidět. Bral si, co chtěl a jak chtěl, to už měl Ruki možnost poznat a co když mu to jednou začne vadit? Už jen to, jak je teď našel na stole, by mu mělo vadit a ne, on se zase nechá strhnout. Už se mračí znovu a vypadá to, že je to kvůli tomu, jak se snaží oddálit svůj vlastní vrchol. Tiskne Rukiho boky, drží ho, aby jim náhodou nesklouzl, i když Yusukeho stisk je pevný a drží ho neochvějně. A v tom je taky malý problém. Přece jen J dojde, že začíná žárlit a to nikdy není dobré znamení. Yusuke prudčeji vydechne do Rukiho rtů a stiskne jeho spodní ret mezi zuby. Pak se ale musí oddálit, protože drobná dlaň v jeho klíně je dost citelná. Za chvíli to prostě nevydrží. Málem by se nechal unést vrcholem společně s Rukim, který ho už dostihl, stejně jak J, na kterém je to taky viděl, ale ne. Yusukeho slastné vyvrcholení je nečekaně oddáleno pevným stiskem. Zmučeně si zasténá a jen vzdáleně vnímá Jovo pobavené uchechtnutí. Dost ho tím v tuto chvíli vytočí a jeho chladnější hlava, najednou nemá prostor. Vrhne Rukimu přes rameno vražedný pohled a nakonec je i jemu dovoleno dostat se na vrchol. Pomůže si k němu přitisknutím Rukiho těla víc k sobě a tím ho trochu ukradne J, který povolí svůj stisk. Ru skončí u něj v náruči úplně. Yu má trochu roztřesená kolena, ale není to nic, co by se svou konstitucí nezvládl. Pomalu přejde s Rukim ke stolu, kde ho opatrně usadí a pohladí zlehka po tváři. Druhou rukou si natáhne kalhot i s prádlem. 

"Ty jsi mi dal." Broukne v podstatě něžně a začne se pomalu sklánět, aby ho mohl políbit. Nestihne to, protože je trhnutím za rameno donucen zacouvat. 

"Na tohle si nezvykej." Varuje ho J a je jasné, že tohle dlouho vydržet nemůže. 

"Co blbneš, jen jsem si to ještě trochu užít." Yusuke už se mračí taky, dokonce se neuhlídá, aby dlaň nesevřel v pěst. 

"Máme práci, vzpomínáš." Připomene mu J, aby zakryl své vlastní žárlení. 

"Pojď Ru, vezmu tě do sprchy a pak naplánujeme zbytek. Ty zajdi za Teru a připrav ho." Nařídí mu a je znát, že Yu kouše zase o něco hůř. Podívá se na Rukiho a tím se trochu uklidní. Černočerné oči se upřou zpátky na J. Musí to udělat, aby všechno proběhlo hladce a mohli zase chvíli v klidu žít. 

"Dobře, opláchnu se a půjdu." Dá si svoje podmínky, naposledy se otočí na Rukiho, kterého prudce a vášnivě políbí. Je to tak trochu na truc a zároveň by nedělal nic raději. Ohlédne se přes rameno na J, kterému věnuje zvláštní úsměv, který mu říká, že to stejně udělal. Pak už jim zmizí z dohledu. 

"Pitomec." Postěžuje si J nahlas a klidně i před Rukim, ke kterému vykročí, aby se o něj mohl postarat.

Ruki, Teru

Ruki tlumeně hekne, když ho J tak prudce opustí a on zůstane celý v Yusukeho náručí, ale pořád se ho pevně drží. Jen musí víc zatnout roztřesená stehna. Brzy má ale pod zadkem stůl a úlevně se pomalu pustí. Opře se jednou dlaní dozadu za sebe a druhou si odhrne vlasy z čela. Je pěkně zpocený. Krátce se na Yusukeho usměje a vnímá, jak se k němu sklání pro polibek, takže mu ho chce oplatit. Podruhé v dnešní odpoledne o něj z ničeho nic přijde. Zaskočeně se přes jeho rameno podívá na J, který najednou vypadá podrážděně a Ruki nechápe proč. Tohle celé si přece domluvili. Řekli si, že budou spolu všichni tři a pokud to nebude alespoň částečně rovnocenné a Yu bude pořád jen čekat na svolení ke každému pohlazení, bylo to zoufale špatně. J to okamžitě svede na práci. Rukimu i Yusukemu je jasné, že o tom to není, ale tohle vážně nebyla chvíle, kdy se začít přít a rozvracet emoce mezi sebou a tak Ruki skloní pohled a mlčí. Kouše se však při tom do rtu a cítí se zmateně. Oči zvedne až ve chvíli, kdy ho J vybídne, aby s ním šel do sprchy. Nechce podkopávat jeho autoritu ani jejich původní vztah a tak poslušně sklouzne ze stolu a vykročí k němu, ale po cestě k Yusukemu krátce zvedne oči. Jeho pohled je měkký a trochu omluvný. Možná by se měl víc postavit na zadní, jenže to nejde. V tom ho Yusukeho z ničeho nic zastaví a prudce políbí a on si zase málem kecne na zadek. Otevře pusu a ohlédne se po něm, ale Yu už odchází a trochu divně se při tom usmívá. Ruki pro sebe musí zavrtět hlavou a skryje vlastní úsměv, ale pak vezme J za ruku, proplete s ním svoje prsty a odejde do jejich kajuty, kde se společně osprchují. Už spěchají, musí sebou hodit. Celou dobu Rukimu vrtá hlavou, proč J řekl o Yusukem, že je pitomec. Celá tahle hra začíná vypadat divně a Ruki už teď ví, že nemůže dopadnout dobře, ale zároveň teď o Yusukeho nechce přijít. Teď, když si k němu hledá cestu, zvyká si na něj, konečně přijal vztah, který chtěl vlastně nejmíň… Cesta na místo probíhá přesně podle plánu. Teru je jako pěna, jenom se celou dobu silně třese. Ruki vůbec netuší, co se s ním poslední dny dělo, jak to celé prožíval nebo jestli ho Yu nějak dokázal uklidnit. O oči zatím nepřišel a jestli všechno klapne, tak už ani nepřijde. Teru sám si za celou dobu nenechal ukázat nic o svém otci. Kdyby ano, mohl by přijít o všechny iluze, to si dobře uvědomuje a nejspíš by se pokusil všechno ukončit. Takhle měl pořád naději, že si pro něj táta přijde, on se dostane domů do bezpečí a pak už bude všechno jedno. Ať je kdo je, on bude naživu a v bezpečí. Táta určitě nějak zařídí, aby se to už neopakovalo a pokud jsou tihle přesvědčení, že ho vykoupí, tak ta šance nebyla malá. Teď jen aby tam byl, aby se po cestě třeba něco nestalo… Je tak paralyzovaný strachy, že odevzdaně čeká, až bude všechno za ním. Brzy se rozdělí, on přijde o Yusukeho i Rukiho a ocitne se sám s tím třetím, kterého nezná ani trochu. Jenom ví, že je z nich nejnebezpečnější a taky nejspíš nejsadističtější. Má co dělat, aby vůbec šel a nepoutal na sebe žádnou pozornost, aby to zvládl a ničím tohohle chlapa nenamíchl, ale špatný pocit v jeho žaludku narůstá s každým krokem. Ruki mezitím zůstane s Yusukem sám. Už zase. Jako když unesli J. Všechno sledují a Rukimu se do hlavy tlačí otázky ohledně toho, co se stalo na lodi, ale teď na ně prostě není prostor. A nesmí tím Yusukeho rozptylovat, ať se nic nepokazí alespoň teď. 

"Kde jsou…?" Zamumlá, když se nic neděje a už dvě vteřiny mělo.

J, Yusuke

Yusuke viděl Rukiho pohled, ale neví, co by měl na to říct. Je mu jasné, že první dobrý pocit z jejich rozvětvenějšího vztahu J opustil a čím víc se Yu dostával blíž k Rukimu, J to hůř nesl. Když tohle celé začalo s Rukim se ještě pořádně neznal a Yusukemu je jasné, že se J cítí ohrožený. Podle něj jde po pocit, že pro něj není dost dobrý a že by pro něj Yu možná byl lepší, díky své schopnosti empatie, kterou J postrádá. Pokud mu Ru něco neřekl, prostě si to nedomyslel. Nechá J odejít s Rukim, možná si řeknou pár věcí, které všechno vyřeší, ale pro Yusukeho to nevypadá dobře. Pokud by se Ru nerozhodl jinak, než doteď bude tu on ten navíc a to se hodně špatně snáší. Má zvláštní náladu, když jde dolů k Teru. Téměř nemluví, jen mu řekne, že dojde k předání a jak to bude probíhat, aby věděl. Není to ale jeho typické chování. Stará se o něj pořád stejně, až přehnaně, ale je ticho. Nakonec si uvědomí, že je mu tady dole s Teru vlastně dobře a tak u něj zůstane celou dobu. J si užije rychlou sprchu s Rukim a jeho obavy se najednou vytratí. I jemu, který o podobných věcech obvykle nepřemýšlí, dochází, že tohle nepůjde dlouho. Jenže má pocit, že když pošle Yusukeho pryč, Ru mu to neodpustí. Ostatně byl to on, který k tomu svolil a teď by to měl odpískat? Ale kdo mohl tušit, že si ti dva nakonec tam moc sednou? Za svůj život neměl z hromady věcí strach, ale teď se zase vážně bojí. Musí se vzpamatovat a trochu si to vylívá na Teru, kterého s sebou vláčí k lavičce, jako by byl kus hadru.

"Budeš mě poslouchat na slovo, pak možná přežiješ." Vrčí na něj nepříjemně. Dokonale mu uniká pohled Yusukeho, který to celé komentuje mračením.

"Proč to dělá?" Ozve se jeho hlas a tentokrát je plný něčeho chladnějšího.

"Ten kluk za to nemůže." Dodá ještě a pak se dlouze nadechne a vydechne, aby se zkoncentroval. Pozoruje ty dva, jak se usazují a teď už můžou jen čekat.

"To nevím, ale mají zpoždění. J nebude rád." Odpoví Rukimu. On sám už sahá dozadu pod svou sportovní rozepnutou mikinu, kde má schovanou zbraň. Začíná mu docházet, že měl možná J pravdu a že to otec Teru prostě neudělá. 

"Buď připravený, půjdu blíž." Kývne na Rukiho, krátce se na něj pousměje a zamíří blíž. Vidí pohyb na druhé straně ulice, ale to vidí i J. Nejsou to muži, které by čekali a rozhodně nic nenesou. Mají uniformy a vypadají jako policisté. J se obrátí na Teru. 

"Jestli řekneš cokoliv navíc, odneseš to." Varuje ho a trochu se ve svém posedu narovná. Yu už je kousek od nich. Oba dva s J pomalu vstanou a počkají, až k nim muži přijdou. Chtějí doklady a vypadá to na běžnou prohlídku, i když je divném, že šli přímo k nim. Proč by to dělali? J už tuší, že tohle je celé dílo otce Teru, Yu už si tím je jistý taky. Jeden z nich popadne Teru a v tu chvíli to Yu uvidí. Stačí jen drobný odlesk v ruce neznámého muže a je v pohybu. Naštěstí Yu je opravdu blízko, aby mohl zasáhnout. J měl pravdu, jsou věci, které se prostě nemění a očividně radši zabije vlastního syna, aby už ho nemohl nikdo zkoušet vydírat. J už pomalu couvá a klidně by ho tam nechal, což Yusuke nedokáže. Odstrčí Teru z dosahu podplaceného policisty a sám zůstane v trajektorii nože. Čepel protrhne rukáv a otře se o jeho kůži, na které způsobí dlouho řeznou ránu. V tu chvíli je už druhý policista v pohybu, ale taky J. Yu se v jeden moment otočí na Teru.

"Běž za ním, dostane tě odtud." Myslí samozřejmě Rukiho.

"Běž odtud." Snaží se držet nůž z dosahu svého těla. 

"Tak utíkej, kruci." Jeho hlas je naléhavý, protože sám má plné ruce práce a kdo ví, kolik jich tu ještě je. Sotva se ohlédne zpátky, nestihne další útok a nůž protne látku na boku a objeví se další krev. J vedle je na tom o dost lépe, protože se nenechá ničím rozptylovat. Ru je v bezpečí a to je to jediné, na čem záleží.