Die x Zyean - Hej! Já jsem se nedokoukal! - část 4.

(Zyeanova ložnice)

Zyean

Pořád čeká, když přijde zlom a Die ho zastaví, že se nic podobného dít nemá. Jde o ta gesta, které mu věnuje, a která by mohla být pochopena úplně jinak. Zye si sám není jistý, jak nad tím vším vlastně přemýšlí a co by se mělo dít dál. Nebyl ten typ, který by přehnaně přemýšlel nad tím, co vlastně chce. Něco ho napadlo a tak to udělal. Co se týká postele a vztahů, tak to ta bylo vždycky. Možná proto se dlouhodobějším závazkům spíš vyhýbal. Nedokázal je dotáhnout do konce se vším všudy, a proto raději vycouval. Teď je najednou ten, který se toho nebojí, i když má nejvíc důvodu, aby to tak bylo. Tohle by se neměl nikdo dozvědět, ne do okamžiku, kdy nepotvrdí, že Die má jejich důvěru a to by mohlo trvat roky. Ostatně patří k Mir, ne k jejich rodině. +To jsem si na svůj věk zatím moc neužil, když mě vykostí.+ Stihne mu akorát proběhnout hlavou. I když noc s Diem jistě bude stát za to, stejně se mu zrovna nechce užít si hněv svého otce. Už tolikrát viděl, co se může dít a nechtěl by být hlavním aktérem. A stejně toho nenechá a prohlíží si Dieho tvář, když se mu tak hezky věnuje. Ukládá si do hlavy každý jednotlivý detail a už se pitomě usmívá. Ví o tom a stejně ten výraz nedokáže změnit. Mírně pozvedne obočí, když se na něj Die podívá a jen se pousměje. Nechce mu naznačovat, co má dělat, ale nemohl si pomoct a chtěl si užít další jeho polibky. Tentokrát se nechá dost dobře krotit a zároveň si užívá stupňující vášeň, která ho dokonale pohlcuje. Ne, nic lepšího vážně nezažil a bude mít problém každý večer usnout, jen si na to vzpomene. Nedomyslel to, když ho vyprovokoval a teď za to bude do smrti pykat. Zvládne si jen několikrát zasténat do jeho rtů a už vůbec neodkáže ovládnout pohyb svého těla proti němu. Cítí dotek v klíně, znovu se napne. Doteky pokračují dál a on není schopný se ovládnout. Die ho dokonale umlčí a vlastně by ho ani nemusel líbat. Takto je to mnohem lepší. Když ucítí svou vlastní krev, uvědomí si, že to kousnutí vůbec nevnímal. Jen to víc nakoplo jeho touhu. Dost dobře to dokresluje to, proč dal jeho dlaň na své hrdlo. Vnímá v sobě rostoucí pocit důvěry a taky to, že je najednou ochotný dělat úplně cokoliv, jen aby s tím vším nepřestával. Dračí syn a takto sebou nechá mávat….Jestli se to někdy dostane ven, je to jeho konec. Vydrží přesně jednu vteřinu koukat do jeho tváře, když se Die oddálí od jeho rtů a pak ucítí dotek mnohem dál a to už prostě nevydrží. Užene si ostudu jen tím, že se udělá rovnou a bude po zážitku. Stiskne víčka pevně k sobě a znovu nepropne proti jeho tělu tak moc, jak mu to jen dovolí a podvědomě se pohne vstříc jeho prstům. Měl pocit, že vždycky byl na všechny doteky dost citlivý a teď je to ještě stonásobně horší. Zatím svůj vrchol ovládne, ale už to nebude mít dlouhého trvání. Rty jdou od sebe a ozve se první opravdu hlasité zasténání. Teď prostě nechce konec. Udělá jen jedinou věc, kterou v tuto chvíli může. Donutí Die se trochu narovnat a přesune jejich spojené dlaně do svého klína. Položí tu Die na svou chloubu a donutí ho stisknout sebe samého, čím si trochu pomůže. V ten okamžik otevře oči, které jsou v zajetí touhy a podívá se do těch nad sebou. 

"Jsi, lepší, než jsem čekal." Popíchne ho trochu a zároveň mu prozradí, jak špatně na tom je. No to asi Die viděl sám. Na tváři se mu objeví naprosto nevinné pousmání, které by mu v tuto chvíli nevěřil vůbec nikdo. 

"Já vím, že tě to baví." Uhodí hřebíček na hlavičku a vůbec mu nedochází, že by se tím mohl pomyslně plácat po rameni, tak to totiž vůbec myšleno nebylo. 

"Ale věř mi, že za pár vteřin, budeš mí po legraci nebo si budeš muset počkat." Vydechne omámeně a svou větu dokončí dalším povzdechem, o kterém zopakuje jejich společný stisk v klíně. Tohle nesmí přestat, ale snad už sám sebe zná dobře.

Die 

Neměl v plánu pronikat do něj prsty tak brzy, ale Zye si to způsobil sám, když se proti němu tak silně propnul a vypadá to, že mu to vůbec nevadí. Vůbec si nevládne, nic špatného zřejmě necítí a tohle by klidně mohl být ten okamžik, kdy Die vstoupí zcela. Bylo by to docela rychlé, ale proč ne? Ne, že by si snad připadal špatný v posteli, ale marně přemýšlí nad tím, kdy se mu někoho podařilo uvolnit tak rychle. Zye mu jeho myšlenky v podstatě vzápětí potvrdí, protože přesune jejich spojené dlaně do jeho klína a sevře ho. Die samozřejmě moc dobře ví, proč to dělá a spokojeně se usměje. Tu jeho poznámku pochopí kupodivu správně, ale to může být především tím, že ji ani jinak pochopit nechce. Baví ho Zyeana trápit, to je tedy pravda. V jakém kontextu, na to už se nikdo neptal. Jestli proto, že je škodolibý nebo proto, že si malou pozornost doopravdy zaslouží? 

"Já si vůbec na nic počkat nemusím, víš?" Řekne mu a dá jejich dlaně pryč. Je mu to celkem jedno, jestli se Zye udělá teď nebo za pět vteřin, tohle celé stejně nevydrží a pokud jde o něj, on přece může pokračovat bez problémů. Přehoupne se boky mezi jeho stehna, čímž mu dá okamžitě najevo, co má v plánu a dřív, než se Zye stačí nadechnout nebo mu alespoň říct, kde má nějaké pomůcky, do něj prostě vstoupí. Opatrně a pomalu, ale udělá to. Klidně ho bude dobývat, zatímco se Zyeanem bude lomcovat orgasmus. O to intenzivnější jeho vpád bude. A ono se to doopravdy stane. Musí se tiše zasmát, když ucítí mokro na vlastním břiše, ale nepřestane s tím a trápí jeho přecitlivělé tělo. Pokud je skutečně tak dobrý, jak Zye řekl, pak ho během jejich splynutí přinutí k další erekci a možná to Zye stihne ještě jednou, dokud bude Die ještě uvnitř. Pokud ne, nevadí, poradí si s ním i bez toho, ale snad si Dráček nemyslel, že to bude jednou a dost? Jakmile se v něm začne pravidelně pohybovat, zaplaví i jeho slastné pocity. Opře se o napnuté paže, aby měl mnohem větší kontrolu nad svými boky. Je od něj sice trochu dál, ale zase na něj skvěle vidí. Bylo to trochu posilovaní, ale Die byl ve skvělé fyzické kondici a rád si teď diktoval tempo i způsob kroužení svých boků. Tím spíš, že Zye už měl jeden vrchol za sebou a bylo potřeba přimět ho k další erekci a ideálně ještě dalšímu vyvrcholení. Občas zakloní hlavu a nechá hřívu dlouhých vlasů přelít na záda, ale daleko raději se dívá do tváře pod sebou, dokud jemu samotnému nedojde, že takto to nepůjde. Vezme ho oběma rukama po bedry a sám se pokusí přesunout do sedu na paty a posadit si ho na klín, aniž by zrušili svoje spojení. Celkem se mu to povede a jakmile je Zye jednou na koni, Die mnohem lépe dosáhne na jeho klín, který začne intenzivně zpracovávat. Už byl zase částečně v pozoru, ale teprve nyní cítí, jak mu tvrdne v dlani a spokojeně se usměje. Die nežene jejich tempo nějakým závratným tempem, je spíš jako kočka, která si dovede všechno mlsně užít a při tom ho nenechá ani na chvíli odpočinout. Brzy ucítí vlastní pnutí v klíně, stejně jako vrchol, který se silně blíží. Nemůže se rozhodnout, jestli ještě chvíli počkat nebo ne, ale pak si řekne, že se přece bavili o celé noci a tohle není konec. Zyeho podruhé rozhodně není konec, Die ho prostě zničí. Proto si dovolí nechat se vynést na vrchol a bez studu naplní jeho nitro vší svou touhou. Jeho hlas nezní zase tak výrazně jako u jiných lidí, ale přesto svým stenům nebrání a brzy se po jeho tváři rozlije široký, blažený úsměv.

Zyean

Zye vážně doufá, že nakonec Die nebude muset prosit. Je ve stavu, kdy by to klidně udělal, ale pak by se asi hodně proklínal, že se něco takového stalo. Nebo možná ne, vůbec není schopný domyslet, jak se po tom všem bude ráno cítit. Teď je pro něj hlavní jen jediná věc, aby se ještě chvíli udržel a vydržel trápení Die, co nejdéle. Vlastně to taky trochu dělá pro sebe, protože ví, že pak to celé bude ještě mnohem lepší. Nakrčí obočí a podaří se mu otevřít oči, aby se podíval do těch nad sebou. Die má samozřejmě pravdu, to Zye bude muset počkat, než bude zase něčeho vůbec schopný a je si jistý, že Die toho využije, aby ho mohl trápit ještě víc. 

"No dobře, bod pro tebe." Povzdechne si s protočením očí v sloup, ale vzápětí přijde o jedinou brzdu, která ho chránila od prvního vrcholu dnešního večera. Vytřeští oči první na něj a pak kamsi nad sebe do stropu. Kouše se do rtu, až ho má celý naběhlý a počítá sekundy do bodu, kdy prostě skončí. Na chvíli, ale ano. Zasekne prsty do látky povlečení, když ucítí tlak na své nitro. Je už hodně uvolněný, aby to šlo a byť jen nepatrný náznak bolesti předčí slast, kterou snad ještě nezažil. Plácne dlaní do postele a přesně ve chvíli, kdy se Die uvnitř něj ocitne celý, dojde na vrchol a jeho hlas se roznese po celém domě. Jestli je někdo venku tak ho určitě uslyší. Nejradši by sám sobě vyndal, ale Die vypadá víc než spokojeně a tak to ještě na chvíli odloží. Slastné pocity ho neopouští ani na vteřinu díky tomu, že vnímá příliš intenzivně pohyby uvnitř svého těla. Die sis ním dál hraje a jemu se z toho rosí čelo. Ani neví, kdy se stalo, ale jeho dlaně jsou první na Dieho bocích, které neomezuje, jen kopíruje jejich pohyb a pak sklouznou na pozadí, které silněji stiskne. Vypadá to, že to ani jen tak nerozdýchá, ale Die očividně víc co dělá a Zye by si ani nepředstavit, že by mohl být brzo schopný dalšího orgasmu. Cítí na sobě stoupající vzrušení a vážně se snaží nezavírat oči, aby si svého milence mohl užít všemi smysly. Jeho hlas už znovu zní ložnicí a nejspíš i zbytkem domu, ale to ještě není všechno. Za chvíli se začne snad samovolně zvedat z postele a ani se nenaděje a je u něj na klíně. Stačí mu jen pár doteků v klíně a je zase plně připravený na úplně všechno. Die ho hodlá zabít na maximálně prožitou slast, ale byl by idiot, kdyby se tomu bránil. Přitáhne paže kolem jeho šíje, jednou dlaní zapluje do jeho pramenů a s dlouhým zasténáním se nakloní pro jeho rty, které si začne po svém užívat. Není to tak rychlé jako jindy, srovnává tempo svých rtů s tím Dieho, kterým se pohybuje uvnitř něj. Sám se brzo sladí s jeho pohyby a začne mu vycházet vstříc při opatrných dosednutích. Mírně se odtáhne, aby viděl do Dieho tváře, když se ozve jeho hlas a to co uvidí…Na to vážně jen tak nezapomene. Vidět ho, jak si užívá svůj vlastní vrchol je něco nepopsatelného. Vysloví sotva slyšitelně jméno svého milence, sevře zlehka jeho šíji a i kdyby neměl ruku v klíně, ta ho stejně brzo následuje na vrchol. Teď však jdou společně. Ani si neuvědomí, že si opře čelo o to jeho a dýchá, jak kdyby měl za sebou desítky kilometrů běhu. Když se probere z dalšího orgasmu, vnímá jen své vlastní tělo, jak si hraje za něj a poslední mírné stahy svého nitra kolem Dieho chlouby. Trochu stáhne dlaně, aby v nich uvěznil jeho tvář, když se tak hezky usmívá a palci přejde po zvednutých koutcích měkkých rtů. 

"Hrozně ti to sluší." Šeptne zadýchaně. 

"Za tohle to vážně stálo." Myslí vteřiny předtím, než mu došlo, že Die s ním klidně spát bude a po tom, co mu řekl, že chtěl, aby si ho všiml. Trochu povytáhne bradu, aby ho mohl políbit. Je to stejně hravé jako vždycky jen ne tolik uspěchané, jak kdyby si potřeboval náležitě užít. Koutky mu cuknou, když se po chvilce pohne na jeho klíně. Sice už byl podruhé, ale je pořád ve věku, kdy příjemných pocitů není nikdy dost. Na další erekci je ještě brzo, ale to přece neznamená, že by ho tentokrát nemohl potrápit on, dokud je ještě citlivý. Nehýbá se příliš, jen se občas zavrtí v bocích a mezi jednotlivými polibky se snaží odhadnout reakci, aby nedělal něco, co by mu mohl být nepříjemné.

Die 

Die slyší svoje jméno, jako by ho volal někdo ztracený v mlze a ono to tak vlastně je. Momentálně se tam ztrácejí oba dva, protože se mu povedlo zamýšlené a Zye skutečně vyvrcholil podruhé. Asi ho bude muset nechat chvíli na pokoji, aby ho tady ještě nedopatřením nezavraždil. Sice by to byl mistrovský kousek, ale nechce se mu jít zase do vězení. Ještě chvíli se propíná v zádech, aby si co nejvíc užil Zyeanovo nitro a schopně mu v tom pomáhá i tělo jeho milence, které se díky dalším a dalším zachvěním stále stahuje kolem něj. Když se narovná a mírně skloní čelo, Zye si o něj opře to svoje. To Die přiměje trochu se probrat a podívat se do jeho očí. Tohle je ta část, na kterou nikdy nebyl a pokaždé prchal. Teď je nejvyšší čas odejít, protože to začíná připomínat cosi romantického nebo příliš důvěrného. Vzhledem ke všem jeho předešlým zmateným pocitům to není úplně to, nad čím by teď chtěl do hloubky uvažovat, ale Zye ho předběhne a řekne mu, že mu to sluší. Co se dá na to taky říct? Byla to pravda. Odpověď Já vím se mu odrazí v očích, ale už se zase pitomě usmívá, na místo, aby ho posadil vede sebe, šel se osprchovat a pak konečně zmizel. Nemá moc kam, ale alespoň do toho bordelu vedle. +Měl by ses smířit s tím, že vždycky bude rychlejší, než ty. Někdy je to na škodu, třeba v orgasmu nebo v mluvení a někdy bude mít sakra velkou výhodu.+ Pomyslí si, ale moment… to zní jako úvahy o budoucnosti!!! +Okamžitě to ze mě dejte dolů!+ Vyděsí se. Aby toho náhodou nebylo málo, Zye mu řekne, že tohle za to stálo a Die cítí, jak se mu hrdlo stahuje ještě o něco víc. Nebo spíš něco okolo něj. I tak se nechá políbit, takže vždycky, když už si myslí, že je připravený zvednout se a konečně jít, dostane se zase na začátek svého odhodlávání. Kromě toho Zye rozhodně nezůstane jenom tak nečinně sedět a jakmile začne provokovat jeho vydrážděné tělo, jenom těžko se mu ovládají všechny povzdechy, které se mu tlačí ze rtů. Je to příjemné, on při tom přivírá oči a moc dobře ví, že tahle noc ještě neskončila. Jenže co teď? Ani jeden z nich ještě není připraven a na romantické povídání a škrábání po zádech Die nikdy nebyl. Mohli by si popovídat, ale pochybuje, že by mu Zye začal vykládat o svém soukromém životě a co se týkalo toho pracovního, to už vůbec ne. 

"Mohli bychom uzavřít sázku. Podle mého se příliš bojíš na to, abychom si vzali župany a šli se jenom tak projít ven." Řekne mu a podívá se do jeho očí. Ani neví, o co mu jde. Nejspíš o ten adrenalin z přistižení, protože tohle by Dračí rodina nevydýchala. Sice nikdo na první pohled nepozná, že jsou nazí, ale spolu, v noci, nikoliv v yukatě na spaní? Stejně všichni spí a jsou opilí. A co hlídky? Měly by podezření? Práskly by něco? Proč to nezkusit? 

"Tedy pokud tu máš něco, co bys mi mohl půjčit..." Die byl sice vysoký, ale celkem štíhlý. Jeho věci bude mít těsně pod zadek, ale o to větší zábava to bude, kdyby se s někým potkali. Pomalu mu pomůže ze svého klína a svalí se na bok do postele, zatímco si namotává pramen vlasů na prst. Trochu nestydatě se mu tady vystavuje. Teď, když ví, jak moc se mu líbí, ho chce nechat utápět v pohledech na svoje nahé tělo a dopřeje mu jich klidně co nejvíc. Škoda, že nebude u toho, až bude mít Zye vlhké sny. Poměrně rychle při tom zapomíná na svůj plánovaný útěk a ta myšlenka zapadne někam do pozadí jeho mysli. To, že by to celé mohlo vypadat jako romantická procházka pod hvězdami, to ho nenapadne už vůbec.

Zyean

Die opět neucukne. Je ozvláštní, protože by ho netipl na někoho, kdo by podobné věci trpěl. Problém to je od chvíle, kdy tomu Zye začíná malinko propadat. Jak by taky nemohl. Die se mu líbil od první chvíle a ne, že by mu jeho chování předtím nějak vadilo, ale teď je malinko jiný. Poznámky tam jsou pořád, je mu jasné, že ho s radostí trápí a přitom…Ne, o takových věcech nesmí přemýšlet a Die se nesmí nikdy dozvědět, co se mu prohání hlavou. Nikdo z jeho okolí to nesmí vědět, minimálně dokud nebude jasné, že je Die na jejich straně. Než mu uvěří i tátové, bude to opravdu běh na dlouhou trať. Rei sice vypadal, že to u něj jde snadno, ale byl stejně opatrný jako Hide. Když se mu Die podívá do očí, pozvedne spokojeně koutky nahoru. Je vidět, že je ještě pořád hodně mimo, ale brzo se z toho oklepe, a s radostí ho trápí tentokrát sám. Neubrání se protočením očima v sloup, protože je mu úplně jasné, co by mu na jeho kompliment odpověděl, ale stejně se nepřestává culit. Ego Die mu rozhodně nepřekáží, přijde mu to sexy. Ponoří se do polibku a doufá, že svými pohyby Die přesvědčí o tom, že tohle je nejlepší místo, kde by teď mohl být. Jestli uvidí jen náznak odmítavé reakce, asi se mu vážně bude špatně spát. To se ale nestane a brzo se ozve hlas Die. Jeho povzdechy mu prozrazují, že špatně není vůbec nic a tak klidně dál pokračuje v pohybech svými boky, jen aby ho ujistil, že on má energie vážně dost. Zastaví se až ve chvíli, kdy Die promluví. Obočí mu jde nahoru a slovo sázka v jeho očích rozsvítí něco mnohem hravějšího. Když vyrůstáte s Rickem, je slovo sázka na talíři dnes a denně a je to jejich oblíbená zábava. Jestli Die počítal s tím, že mu odmítne, tak se hodně spletl. Důsledky rozhodně nedomýšlí. I když trochu vystřízlivěl, alkohol už z jeho těla částečně vyprchal. Na tu procházku už se rozhodně cítí. Za prvé nechce prohrát a za druhé chce Die vidět, jak se prochází v županu po okolí. Je opravdu zvědavý, co si budou povídat, jestli tedy vedle sebe nepůjdou jen mlčky a o tom pochybuje, to se u něj stát opravdu nemůže. 

"Půjdeme." Kývne rozhodně hlavou a nechá se sundat z jeho klína. Sám zůstane sedět na patách nad ním a pozoruje ho, jak se uvelebí v jeho posteli. Kousne se do rtu, protože mu to tam neskutečně sluší a vážně by si dokázal představit, že by to tak bylo pořád. Jenže to se nestane. Ne v tomto životě a rozhodně ne s povahou, jakou Die má. Už by z toho svého obláčku měl konečně pořádně spadnout. 

"Něco ti najdu." Slíbí mu s kývnutím hlavou a už už by se chtěl zvedat, ale zase se zasekne na jeho těle.

"Nakonec prohraju jenom proto, že nevstanu. Myslím na nohy." Upřesní, aby nedošlo k záměně toho, co by mohlo vstávat, to totiž zas tak dlouho trvat nebude, jestli ho bude ještě chvíli pozorovat. Nakonec se přece jen pohne, ale první zaujme místo nad Dieho tělem. Zapírá se o pravou dlaň a levou pohladí tělo pod sebou středem hrudníku a zastaví se těsně nad klínem.

"Nakonec mi bude líto, že máš ten župan vůbec na sobě." Prohodí hravě, než se skloní pro poslední polibek. Zasekne se u něj o hodně déle, než měl původně v plánu, ale nakonec se přece jen zvedne a zamíří k posuvné stěně.

"Otevřít." Prohodí a svým jediným slovem se od strany otevře a odhalí jeho šatnu. Na chvíli v ní zmizí a vzápětí už sám vyjde v županu a druhý nese jemu. 

"Tak jdeme." Vyzve ho. 

"Už teď vymýšlím důvod, proč by ses měl ohnout." Plácne první věc, která mu proběhla hlavou. Jakmile Die vstane, je to Zye, kdo mu do županu pomůže. Očima těká po jeho těle, než nakonec vystoupá do jeho očí a pousměje se. Utáhne pásek a pak ho vezme za ruku, aniž by se nad tím pozastavil a vede ho neochvějně ven. Nikde nikoho nevidí a kolem panuje tma a ticho. Je to vlastně dost příjemná změna.

"A co teď? Budeme tu běhat nazí jako další level sázky?" Zeptá se ho o chvíli, ale jeho ruku ještě nepustil. 

"Pojďme tudy." Kývne hlavou směrem dál do zahrady, kam chodí jen málokdo. Trvá to jen chvilku, než dojdou k malému jezírku osvětlenému jen jedinou lucerničkou. Zye se na něj podívá a snaží se tvářit vážně.

"Umyješ si ruce?" Pobídne ho, protože ten předkloní, by vážně rád viděl. Vzápětí vyprskne smíchy. 

"Promiň, to nejde ovládnout."