Taiji x Shinya - K vašim službám. - část 6.

(Taijiho pokoj)

Taiji

Ať už se tam kdysi dělo cokoliv, je Taijimu jasné, že to nebylo nic hezkého. Vidí na Shinyovi, jak se bojí a je mu krajně nepříjemné, že by se měl bát přímo jeho. Podvědomě cítí, že Shinya pořád váhá ohledně toho, co se mezi nimi děje a jestli je to pravé, ale zároveň si umí alespoň částečně domyslet, co za vztah bylo tamto. Shinya je zvyklý čekat, co udělá nebo řekne jeho protějšek a poslechnout za všech okolností. Poslechnout… jako pes. Taijimu se to z duše protiví. Slyšel o lidech, kteří takto žijí dobrovolně a rádi, ale on je přesný opak takových povah a nikdy by nikoho nevěznil stejně jako by se sám nenechal. Jak by se mohl radovat z toho, že zavírá do klece svobodné zvíře? Ne, tohle byl druh životního stylu, se kterým se nikdy neztotožní, tak jako se zase jiní nemohli ztotožnit s tím jeho. Jenom má trochu strach, že pokud k tomu Shinya podvědomě tíhne, začne mu to v nějaké formě po čase chybět a možná bude vyhledávat někoho dominantnějšího a přísnějšího. Taiji je všelijaký, ale asi nikdy nebude hlídat jeho kroky. Uměl by žárlit a pořádně, ale to by se o tom taky musel náhodně dozvědět, protože on a někoho sledovat nebo za ním slídit? Možná ve snu… Pomalu rozepne všechny knoflíčky a při tom se po očku co chvíli dívá do jeho spanilé tváře. Shinya se dívá někam mezi ně a dolů, ale po chvíli se rozhodne mluvit sám a to je dobře. Nerad by mu s tím divným pocitem z toho chlapa něco sám nařizoval, aby nevypadal ani trochu podobně jako on. Nadechne se, aby se ho zeptal, co bylo před tím? Co přesně se tam stalo? Shinya ale ještě nedomluvil a on by ho nerad vyplašil a zastavil tak jeho svěřování. Když dojde na to, že toho pro něj hodně udělal, nadechne se podruhé a opravdu by to řekl, ale ani teď ho Shin nenechá a tak to Taiji zase spolkne a jenom se pousměje. Tu jeho košilku nechá klidně válet na podlaze a pokouší se nehltat jeho tělo očima, když teď mají vážnou chvilku, ale jde to hodně těžko. Pohled mu tam ujíždí co chvíli a začíná mít strach, že se buď rozesměje nebo po něm skočí. +Jsi nenapravitelný...+ Vynadá si v duchu, ale kdo by se mohl divit, když se na Shinyu podívá? S každým dalším Shinyovým slovíčkem mu dochází víc a víc, o co v tom předešlém vztahu šlo a je mu z toho tak trochu špatně. 

"Shin-chan… nedělám nic víc, než drtivá většina kluků na téhle planetě. To, že tě před tím někdo zkoušel vlastnit a ovládat neznamená, že to dělají všichni chlapi. Já jsem docela obyčejný a dělám ještě obyčejnější věci. Možná ti tak nepřipadají, ale věř, že tohle by pro tebe rád udělal ledaskdo." Pokusí se mu trochu ukázat realitu. Taiji není svým chováním nijak výjimečný. Shin by měl vědět, jaké má možnosti. Měl by mít možnost si sám vybrat a ne se chytit Taijiho, protože šel zrovna kolem jako první. Sice by toho hajzlíka, co by mu ho chtěl vzít, přizabil, ale to Shin nemusí vědět. Když mu však Shinya řekne, že si přeje být jeho přítelem, Taiji zjihne ještě víc a nakloní hlavu trochu k rameni. 

"Myslel jsem, že už jsi." Maličko ho popíchne, protože se v té křehké situaci cítí trochu jako slon v porcelánu, ale je na něm vidět, jak moc o to stojí a dokonce taky nepatrně zčervená. Shinya se na něj z ničeho nic podívá a dokonce ho pevně sevře za vršek. Taiji se neubrání lehkému pozvednutí obočí a čeká doslova všechno. Hrozně mu z něj buší srdce. To by se Shinya asi divil, kdyby to tušil. Vyznání s ním silně zacloumá. Silněji, než by si kdy sám o sobě pomyslel a něž na něj stačí sám zareagovat, Shinya už ho líbá. Ruce mu okamžitě vystřelí kolem jeho pasu a když se dotknou holé kůže, celý se zachvěje touhou. Je to jako rána elektrickým proudem. 

"Tak proč mě konečně nepovalíš do peřin." Vydechne do jeho rtů silně podbarveným hlasem. Když chce Shinya dělat věci na vlastní pěst, může klidně začít s touhle.

Shinya

Čekal, že ho Tai třeba zastaví, aby ho nemusel dál poslouchat, ale nic takového se nestane. Je rád, že to tak není a vyslechne si ho, protože ze Shinova nitra spadne větší balvan. Nebyl by rád, kdyby došlo na minulost nějakým jiným způsobem a třeba by to Tai nakonec zjistil od někoho jiného. Takto je to podle něj daleko přijatelnější. Tedy, pokud to jde vůbec nějakým způsobem přijmout. Zdá se, že Tai je úplně jiný, než většina chlapů, které do dnešní doby potkal. Asi je nějakým záhadným způsobem přitahoval nebo co. Bylo pro něj těžké uvěřit něčemu jinému, ale je pravda, že Taijimu věří od první chvíle všechno, co říká nebo dělá. Dívá se ještě chvíli dolů, než vzhlédne a uvidí Taijiho ujíždějící oči. Dost nepatřičně mu to vyžene koutky nahoru. Ale asi je vážně čas to všechno hodit za hlavu. Teď už mu to všechno řekl a nejspíš není čeho se bát. Doufá v to. Překvapeně na něj třeští očka, když mu začne říkat, jak moc obyčejný je. Jemu to tak vůbec nepřipadá, pro něj má dokonalé kouzlo, které nemá nikdo jiný. Odmítavě u toho vrtí hlavou. 

"Ne, nikdo jiný by to tak neuměl." Stojí si až nezvykle tvrdohlavě na svém, vzhledem k tomu, jak obvykle působí. Jenže ho prostě nedokáže vidět jinak. 

"Jsou to jen drobnosti, ale pro mě mají nepřekonatelný význam." Ujistí ho, že to tak opravdu je a že to tak vidí.

"Jsi jedinečný, Tai-chan, opravdu si to myslím. Pro mě ano." Několikrát zamrká jako panenka. Trochu se bojí, co přijde dál po jeho slovech o příteli a po vyznání. Tai zareaguje po svém a Shin se musí znovu pousmát. 

"Tak dobře, už jsem." Ujistí ho, že to myslí opravdu vážně. Opatrně pozvedne ruku, aby ho mohl konečky prstů pohladit po zrudlých tvářích. Je nádherný, opravdu ano. Tohle mu nikdo nevyvrátí, ani kdyby se hodně snažil. Při polibku, kterému už nedokázal odolat, ucítí Taijiho ruce i jeho tělo, je to pro něj jako ta nejlepší odměna. Víčka okamžitě klesnou a musí si krátce povzdechnout do měkkých rtů. Nejradši by už do konce života nedělal nic jiného, než stál u něj, nechal se objímat a rozhodně líbat. Tiše se zasměje, protože si vůbec nedokáže představit, že by to měl být on, kdo ho povalí do peřin a už je zase rudý jak rajče. 

"Láká mě představa to zkusit." Uculí se trochu vyplašeně, ale vážně by s tím mohl něco udělat? Zrovna on? Není si vůbec jistý, že by na něco podobného měl. Rád by se nechal trochu omezovat, to ví už dávno, ale spíš ve smyslu své vlastní slasti, než v běžném životě. Jen málokdo se našel, kdo by dokázal dost dobře vybalancovat jeho potřeby. Přes den je to jiné. Co se děje v noci, to už je druhá věc. Kousne se do rtu, sjede Taijiho opatrným pohledem, než přesune své dlaně na jeho pas a téměř neznatelně jej sevře. Trochu zatlačí, aby ho dostal zády až k posteli. Vypadá u toho pořád stejně nejistě, ale v očích je malinkatý náznak odhodlání, které ho žene dál. To je jak v tom kině, hodně podobná chvíle, kdy má chuť mu spoustu věcí vracet. Když dojdou, až tam, začne ho svlékat. Jeho prsty jsou obratné, i když jsou trochu roztřesené. Jakmile je u kalhot, trochu se s tím pere, protože upnutější, už by vážně být nemohly. Zespodu se na něj podívá se zvláštním jiskřením v očích, ale místo toho, aby zůstal klečet, velmi pomalu vstane. Dlaněmi u toho hladí stranu Taijiho nohou. Ruce mu skončí až na odhalené hrudi, kterou několikrát pohladí, pak si dovolí i pár polibků. Nakloní se i v úrovni jeho tváře, jak kdyby ho chtěl políbit, ale místo toho se dlaněmi opře do jeho těla a odešle ho do peřin. Sám hned na to proplete dlaně před tělem a zatváří se jako nevinnost sama. 

"Nebyl to špatný pocit." Pípne sotva slyšitelně. Nakonec ruce zase rozplete a vleze si za ním do postele. První zůstane klečet u jeho kotníků a zatím se dál neposouvá. Zapře se dlaněmi o měkkou matraci a skloní se k jeho kůži těsně pod kolenem, které se dlouho věnuje svými rty. U toho pomalu stoupá nahoru. Zastaví se kousek do jeho klína, očima pořád kontrolujíc jeho reakci. Vzápětí se znovu osmělí a dotkne se rty přímo v jeho klíně. Zatím si užívá jen letmé polibky a očividně má v plánu ho trochu potrápit.

Taiji

Taiji se skoro lekne, když si Shinya tak umanutě postaví hlavu. Samozřejmě jenom na oko, ale stejně je to něco, co na něm ještě neviděl a ani by si nemyslel, že to umí. Rozhodně mu to ale vyžene koutky nahoru a zachce se mu ho popichovat ještě víc. 

"Ty umíš prskat? Co musím udělat, aby se to stalo zase?" Dobírá si ho, ale Shin mu nedá zase tolik prostoru. Ujistí ho o tom, jak ho vidí a Taiji si začne připouštět, že by to tak mohlo být. Shinya si něco prožil, nejspíš má věci docela dobře srovnané a vidí důležitost v jistých detailech, které Taiji vnímat nedokáže. Nějakým zázrakem jimi však oplývá a tak bude nejlepší nezjišťovat, které to jsou, prostě to přijmout jako fakt a nechat Shinyu, ať si v nich lebedí, zatímco on sám může trávit čas právě s ním. Když Shinya souhlasí, že spolu oficiálně budou chodit, spokojeně se na něj usměje a počká, jestli se odváží splnit jeho pobídku. Vypadá to, že ano. Sice si u toho asi okouše rty, ale už pokládá ruce na Taijiho boky. Taiji ho sleduje s tím povzbudivě přidrzlým úsměvem ve tváři, který má neustále a poslušně zacouvá pod tlakem jeho dlaní. Není to skoro cítit, ale on ví, jak s tím Shinya asi bojuje. Pochybuje, že ho ten druhý někdy nechal udělat něco takového a on by vážně chtěl, aby se takových věcí nebál a dělal je prostě proto, že ho zrovna napadly. Pomáhá mu s vlastním svlékáním, když poslušně protahuje ruce otvory a nechává Shinyu odkládat jeho svršky. 

"To můžeš klidně naházet na zem." Řekne mu tiše, ale babička tady uklízela a Shin taky očividně není z těch, co bezostyšně tvoří bordel. Ach jo, zase Taijimu bude blbé, že za něj někdo uklízí a bude si muset dávat bacha. Do teď mu to mohlo být jedno… Celou dobu ho pozoruje, ale jakmile dojde na kalhoty, musí se chvílemi dívat i různě za něj nebo nad něj, jinak by ho popadl, hodil do peřin a konečně znásilnil. Vážně přemlouvá sám sebe, aby byl trpělivý a nechal ho to všechno hezky pomalu udělat. Je to hrozné odříkání, Shin ani neví, co mu způsobuje. A když si pak před ním začne klekat, zatímco Taiji konečně ucítí kýženou svobodu v klíně a jemný vánek kolem, má dojem, že buď exploduje, nebo mu tu hlavu do svého klína přirazí. Ne, to by mu neudělal, ale to nutkání je šílené. Shinya začne po chvíli vstávat a on se v duchu rozloučí se svou nádhernou představou, ale všechno bude skvělé, to on ví. Už už natahuje krk jako husa, aby ho mohl alespoň políbit, ale místo toho málem vyjekne, když se naprosto nečekaně proletí do postele, přesně tak, jak před tím chtěl. Musí se rozesmát a v duchu si řekne pár slov o tom, jak si jeden musí dávat pozor na to, co si přeje. Pomalu k němu zvedne oči, ve kterých vesele jiskří a sleduje ten Shinyův nevinný postoj. 

"Teď už ti tohle nikdy v životě neuvěřím." Řekne mu a nejradši by se po něm natáhl, aby ho stáhl k sobě, ale Shinya se pohne rychleji. Vlastně dost pomalu, ale prostě pohne a on nechce překazit nic z toho, k čemu se odhodlal. Ještě, že to udělal, protože Shinya sice sedí daleko, ale za to se sklání o hodně výš a Taiji musí zadržet dech. Teď už z něj oči neodlepí a jakmile ucítí jeho horké rty, potřeboval by strčit hlavu do mrazáku. A ne jen tu. Teď už v tom není žádná další záludnost, protože Shinya pomalu stoupá vzhůru a Taiji zarývá prsty do povlečení. Nepřeje si nic jiného, než aby tohle udělal, aby se osmělil a on se osmělí. V ten moment sebou plácne naznak a přitiskne si dlaň na rty, majíc na paměti, že babička uslyší fakt všechno. To vrzání postele, na to se ještě vymluví, ale sténat tady prostě nemůže. A to Shin ještě pořádně nic nedělá. Nebo možná právě proto.

Shinya

Jsou věci, které z hlavy jen tak nedostane. Taijiho dobírání je prostě kouzelné a on si nedokáže poručit, aby o tom přemýšlel jinak. Jsou rozdílní, ale tady to vůbec není na škodu. On se o Taijiho rád bude starat, chystat mu snídani a uklízet po něm věci a zároveň ví, že to nebude jednostranné. Tai mu za na oplátku dá úplně jiný druh starosti, pevnou náruč a pocit, že už na to není sám a že má někoho, kdo se za něj postaví a bude ho bránit. Někdo by mohl říct, že jsou to jen detaily, ale pro Shina jsou velmi důležité. Když Tai odklání pohled stranou, doufá, že je to kvůli tomu, že to nemůže vydržet, než aby se mu to nelíbilo. To by se asi hanbou propadl. Tai vyjekne, což ho donutí se tiše rozesmát. Určitě to bude dělat častěji, aby to slyšel ještě jednou. Má pocit, že se to nestává často a o to víc se mu to líbí. Prohlížel by si ho mnohem déle, jenže by se taky zase začal stydět, tak je mnohem lepší, aby se k němu v posteli přidal. Možná, že se mu to někdy povede a opravdu ho zvládne jen tak pozorovat. 

"Nevím, jestli mi to nemá být líto." Prohodí na to, že mu Tai něco málo neuvěří. Jenže pro Shina se postoj nemění. On se prostě stydí dělat podobné věci a jeho nevinnost není hraná, jen se taky dokáže přehoupnout přes onu hranici a dělat věci, na které by předtím ani nepomyslel. Tai to s ním umí a díky tomu se toho zase tolik nebojí. Užívá si jeho kůži, hýčká milimetr po milimetru, aby mu dal pocit, že si to taky zaslouží. Očkama ho pozoruje, a když ještě může, tak se culí na jeho ruku před ústy. Je to kouzelný a zároveň dost opojný pocit, že s někým tohle dokáže provést. Taijimu se to očividně líbí a pro něj je to povzbuzení, aby s tím pokračoval. Sám dokáže dost dobře ignorovat své vlastní vzrušení, na to je pořád ještě chvíli čas. Snaží se být opatrný, aby postel nebyla příliš slyšet, ale nedaří se mu to. Přestává přemýšlet nad tím, co je kolem nich. Jediné na co se dokáže soustředit je Tai a jeho reakce. Nechce ho příliš dlouho trápit a rád by ho dostal na vrchol, takže se začne opravdu snažit. Z letmých polibků přejde plynule na doteky jazykem, aby ho pořádně připravil na to, než ho vezme mezi rty. S tím už příliš neotálí a posupně zrychluje tempo. Jakmile ucítí povědomé cukání mezi svým rty, na vteřinu se zamyslí, jestli je opravdu schopný dotáhnout to do konce, ale už to jednou zvládl v tom kině, tak teď nebude vystrašený. Je toho hodně, ale všechno se mu podaří spolknout a ani kapka se nedostane mimo jeho ústa. Dá si práci s tím, aby jeho chloubu pořádně očistil a je znát, že i to se mu líbí. Když se oddálí z jeho klína, konečně zase zvedne oči a rozverně se uculí. Tai je pořád nádherný, možná ještě hezčí, když ho vidí uvolněného. Nedokáže se na něj jen koukat a tak se pomalu přesune nahoru k němu a přitulí se. Dlaní ho hladí po hrudníku, sem tam zapluje ona bříško i do klína. Chce mu dát čas a zároveň ho nechce nechat příliš vychladnout. Natáhne se pro dlouhý polibek, který je ze začátku opatrný, postupně však nabírá na hloubce. Tiskne se k němu čím dál naléhavěji a jediné, co právě teď chce je to, aby ho Tai popadl a dělal si s ním, co chce. Jenže jak mu to má říct? Tuší, že by ho nemusel dlouho pobízet a přesto není schopný dát dohromady podobnou větu nebo se spíš stydí to říct.

"Tai-chan." Ozve se po chvilce, když je konečně schopný se odtrhnout od jeho rtů. Dlaní pomalinku sklouzne do jeho klína, kde ho zlehka pohladí. Nakonec se přece jen nadechne a osmělí. 

"Jsem jen tvůj, co s tím uděláš?" V očích mu zaplane malý plamínek touhy, který se postupně zvětšuje.

Taiji

Dostane se mu jen několika málo letmých polibků, než si s ním Shinya začne hrát mnohem důkladněji a taky profesionálněji. Jakkoliv nevinně může vypadat, tohle ani omylem nedělá poprvé, ba ani po desáté, to je ryzí umění. Není si jistý, jestli by to pro něj byl kompliment nebo by se ho tím dotkl, když by naznačil, kolik těch zkušeností má, ale stejně teď nemůže zrovna moc mluvit. Okusuje svou vlastní ruku, ale moc to nestačí a začíná se mu kroutit boky na všechny strany, aby to nějak unesl. Shinya se naštěstí rozhodne neotálet a vezme ho přímo do úst. Je to dobře, protože Taiji to opravdu moc chce a moc déle by to asi nevydržel, ale zároveň by si přál, aby to trvalo celou noc. Tohle dilema je šílené. Až budou v klidu nějakého hotelového pokoje, nenechá ho spát ani hodinku, dá si to za úkol. Jde to vážně až moc rychle a brzy naplní Shinyova ústa, zatímco zní jako raněný medvěd, kterému někdo zacpal tlamu lovcovou bundou. Nejradši by si při svém vrcholu vytrhal všechny vlasy, jak si zakazuje výrazný projev a přesto to s ním šíleně cloumá a hlavou mu probíhá i fakt, že Shinya polykal a jak příjemné bylo zůstat v teple jeho úst po celou dobu. Jsou to asi trochu prasácké myšlenky, ale kdo by se jim teď mohl ubránit? Jakmile se přes něj dostane to nejintenzivnější, uvědomí si, že Shinyovy rty jsou pořád přítomny na jeho těle a pečlivě se starají o všechen možný nepořádek. Taiji se usměje a výplach jeho mozku by nemohl být kompletnější. Pak se Shinya zvolna přesune k němu a přitiskne se k jeho boku. Taiji pod ním podvlékne svou ruku a přivine ho k sobě pevněji. Hrudník se mu ještě divoce zvedá, vlasy na čele má zpocené a je na něm znát, že se ještě nesebral. Měl by si s tím rychle pospíšit, protože má vedle sebe krásného kluka, co by mu mohl vychladnout, ale kruci, tohle byla jízda. Když se ho Shinya poprvé dotkne znovu v klíně, jeho myšlenky se tím jenom potvrdí. On moc dobře ví, co by si přál. Olízne si rty a obrátí tvář k němu, aby se mohl podívat do té jeho. 

"Miluju tě." Řekne mu spontánně a zcela upřímně. Před tím, když se mu vyznal Shin, to už nějak nestihl, ale celou dobu to chce hrozně dohnat. 

"Fakt to neříkám jenom proto, co jsi právě předvedl." Rozesměje se, protože si nevybral úplně nejlepší chvíli, když prožívá zatmění mysli, ale věří, že je to na něm vidět i normálně. Dostane se mu opravdu dlouhého a hlubokého polibku a jakmile se k němu Shinya začne tisknout takovým způsobem, že cítí úplně všechno, sám se přetočí víc na bok, aby ho mohl sevřít v náručí oběma rukama. Po chvíli se ozve i Shinyův hlásek. Pobídne ho k činům a svoje slova doprovodí i dalším pohlazením v klíně a tak už Taiji nesmí otálet. Nevzdá se jeho rtů jenom tak snadno, ale vahou svého těla ho pomalu dostane na záda a kolenem si najde místo mezi jeho stehny. Zatím ho dráždí jenom pokožkou svého stehna, když ho střídavě tlačí a zase povoluje proti jeho klínu. Levou rukou svírá jedno jeho zápěstí někde nad Shinyovou hlavou a druhou ho pohladí po tváři, ale nezůstane u ní dlouho. Klouže po jeho hrdle dolů na klíční kost a ještě o kousek níž až na bok. Vejde se mu celý do dlaně a dá se pěkně tisknout. Povzdechne si do jeho rtů a posune celé svoje tělo nad něj. Shinya by si zasloužil podobnou pozornost, ale on by ho chtěl slyšet a to tady nejde, takže si to připíše na seznam toho hotelu. 

"Ještě jsi nedostal mojí recenzi na zážitek v kině. Nezapomněl jsem." Řekne mu do rtů. Je to div, většinou zapomněl úplně všechno, ale tohle si pamatuje. 

"Jsi jediný, kdo dokázal udělat druhý díl ještě lepší, než ten první, ale skvělé byly oba." Hodnotí předchozí zážitek ve vlastním klíně, zatímco se špičkou, vlhkou od touhy, otírá o jeho vchod. Ještě se nikam nechystá, jenom ho provokuje.