Tora
"Já myslím, že by se nakonec smál i Ino. Tohle nemůže jen tak někdo přežít." Okomentuje ještě anděla, který se vždycky tvářil jako dobrota sama. "A když ne, Aoi ho rychle zkazí, o tom vůbec nepochybuju." Hodí do prostoru svou vlastní dedukci. Aoi s Inem jinak umře nudou, vážně si to myslí.
"Jen by mě zajímalo, čí smrt bude rychlejší." Dodá ještě a samozřejmě je to dost černý humor vzhledem k tomu, co se tu děje, ale to by nebyl on, aby vtipkoval i na toto téma.
"Podobnou stíhačku Tai prostě nepřežije." Upřesní to pro jistotu, aby bylo jasno, co tím myslel. Vzhledem k tomu, co je čeká, je to asi celkem rozumné. Jeho hlas už zní hodně přerývavě, protože touha už začíná být na vysokém stupni, který ho nutí, aby přestal přemýšlet o čemkoliv jiném. Kai jí v tom obstojně pomáhá a stačí se mu jen podívat do očí. Za pár vteřin už je dokonale pohlcen jeho polibky a je pro něj těžké přestat. Kai dýchat musí, ale on ne a tak ho skoro nenechává, aby k tomu měl možnost. Nedokáže se od něj vůbec odtrhnout, i když ví, že už by byl nejradši uvnitř něj. Je pro něj velmi těžké se soustředit ještě na něco jiného, než jsou jeho rty. Do úst se mu dostane dalších pár kapek krve, které mu způsobují zatmění před očima. Pohyby jeho dlaní, kterými posílá Kaiovo tělo pro sobě se zrychlují a možná by o nakonec dokázal dokončit právě takto, ale Kai ho naštěstí zastaví a přiměje ho vnímat zase trochu svět kolem sebe. Odtáhne se od něj a podívá se na své vlastní prsty, které se dotknou Kaiových rtů. S pootevřenými rty to fascinovaně sleduje a vypadá trochu, jak kdyby mu někdo vybral mozek.
"Nejsem vůbec schopný přemýšlet." Přizná se mu bez váhání, než bříšky prstů trochu zatlačí na jeho rty a vsune je dovnitř. Palcem hladí jeho koutek a nechává ho, aby si s nimi chvíli hrál. Ne vzrušenější už být vážně nemůže. Vymaní se z objetí jeho rtů, než prsty zamíří mezi jeho polovičky, trvá to jen chvíli, než se dostane prvním prstem dovnitř. Další už na sebe nenechá dlouho čekat. Kai ho pouští víc, než ochotně a jemu se z toho zatmívá před očima, protože ho napadá jen jediný důvod a to je to, jak moc to chce. On sám taky a každá vteřina navíc, je prostě k nesnesení. Nakonec to prostě nevydrží, obejme ho kolem pasu a mírně pozvedne, aby ho mohl nasměrovat na svou chloubu a pomalu ho nechává dosedat. Rty má přitisknuté na jeho rameni, jehož kůži zatím jen zlehka olíbává. Když se však dostane dost hluboko, nevydrží to a zakousne se do jeho ramene. Při další ochutnávce jeho krve se touha vystupňuje na maximum a on si ani neuvědomí, že ho na svůj klín prudčeji přirazí. Po ložnice se rozline jeho hlas a nejspíš to nakonec půjde slyšet i ven, ale to si neuvědomuje. Pokud je sousedka pod oknem, asi se nakonec bude divit, jak moc je Kai nemocný. Můžou jen doufat, že ji nenapadne sem vrazit. Jemu by to bylo jedno, ale Kai by to asi nepřežil. Trvá to pár vteřin, než se dokáže odtáhnout od jeho kůže a oblízne si rty. V očích se mu zablýskne, když se mu podívá do tváře a pak pohne jeho boky poprvé. Musí na chvíli zavřít oči a zkouší se trochu soustředit, aby neskončili rovnou. Udělá to ještě několikrát, než nechá své tělo klesnout do peřin, aniž by se na něj přestal dávat. Je to vážně skvělý pohled. Dlaněmi sklouzne na jeho stehna, která roztouženě stiskne a pak se přesune na pevný zadek, který sevře a už ho nepustí.
"Hm, tenhle pohled vážně stojí za to." Složí mu kompliment.
"Bude mi trvat pár století, než se na tebe pořádně vynadívám." Nějak mu to kecá, ale jsou věci, které mu prostě říct musel. V dlouhém pohlazení přesune dlaně na jeho hrudník, který celou plochou pohladí a zastaví se až na bradavkách, kterým dopřeje taky trochu škádlení.
Kai
Nikdy by nečekal, jaký pohled na Toru bude, když udělá tohle jednoduché gesto s nasliněním prstům. Jako by na něj seslal nějaké kouzlo. Možná je to tím, že oba vědí, co bude následovat a možná ho Kai jenom fascinuje sám ze své podstaty, ale visí na něm očima a ukládá si do paměti tento výraz, aby s ním mohl každý den usínat. Den… protože Tora jen těžko změní svůj přirozený biorytmus. Jemu to půjde snáz. Když nad tím tak uvažuje, Aoi provede něco podobného s Inoranem a Uruha zase s Yoshikim, takže jediní, kdo k tomu nemají důvod, jsou jeho bratr a Tai… +Kvůli nám si to taky otočí a budeme v pohodě. Nikoho jiného k životu nepotřebujeme.+ Ujistí honem sám sebe, že jejich život bude prostě skvělý a na chvíli to hodí optimisticky za hlavu. "Já vím." Řekne jenom, než přijme jeho prsty do úst a jazykem si pohrává s jeho bříšky. Obkružuje je a lechtá, chvíli je mírně saje a stará se o to, aby Torovi ten mozek náhodou nenaskočil. Netrvá to zase tak dlouho, jak by mohlo, protože jsou oba hodně netrpěliví. Když ucítí jeho prsty uvnitř sebe, je to lepší, než by čekal, ale občas narazí na místo, které v něm vyvolá i opačné pocity. Je to proto, že to před chvilkou dělali a on je stále velmi přecitlivělý. Čím víc se tam ale Tora vrací, tím víc si jeho tělo zase zvyká a brzy jsou všechny podobné emoce pryč. Ucítí, jak si ho přizvedává a následně i jeho klín uvnitř sebe. Rty na rameni ho příjemně rozptylují a pak ho Tora prostě kousne. Kai prudce otevře oči, není si jistý, jestli to bylo moc nebo ne, ale už to nestihne dovymyslet, protože ve stejný okamžik ho Tora pošle proti sobě a způsobí mu výbuch pocitů, které nejdou pojmenovat a mísí se jeden přes druhý. Ztrácí se v tom a topí, ale s prvními pohyby to začíná být stejně tak úžasné jako dole na lince. Cítí, jak mu rameni teče potůček krve i přes to, že rána už je zase zacelená. Upíři byli v tomhle trochu divní a on si je jistý, že na podobné okusování si bude muset trochu zvyknout, ale není to nic, co by ve vlčí podobě taky neznal. Jenom to nebývá u sexu, ale spíš při hrách a škádlení. Po několika pohybech klesne Tora do peřin, ale netáhne ho rukama s sebou, takže Kai zůstane nahoře a dopřává mu pohled na svoje tančící tělo. Pohybuje se na něm a brzy zapojí svoje ruce tak, jak chtěl už dole. Ale ne na Torovi, ale sám na sobě, aby si Tora užil všechen výhled. Nejprve se hladí hlavně po hrudníku a po břiše, ale pak svýma rukama sklouzne ke svému klínu a doprovází to přesvědčivými výrazy ve tváři. Tohle bude hodně rychlé, jestli v tom bude pokračovat, ale to mu zase tolik nevadí. Můžou to zkoušet na všechny způsoby a ty pomalejší přijdou na řadu prostě později. Spokojeně zvedne koutky nahoru, když Tora nahlas pochválí, co vidí a jeho ruce si najednou volné místo na jeho stehnech a později i zadku. V tom úsměvu ale není nic z rozverné roztomilosti, která tam obvykle bývá. Je temně podmanivý, nabitý erotikou a touhou a to samé se odráží i v jeho očích. Oči zavře, zakloní hlavu a nechá ji klesnout dozadu, když Tora přesune pozornost svých rukou na jeho bradavky. Pořád dráždí sám sebe v klíně, zatímco na něm tančí v tempu, které nejsou schopni zkrotit ani ukočírovat a pak prostě exploduje na jeho břicho. Není toho tolik jako poprvé, ale pořád dost. Stahy svého nitra vůbec neovládá, ale proč by měl? Tora si je jistě užije po svém. Ještě několikrát zhoupne boky v dozvuku příjemných pocitů a mlsně vtáhne spodní ret dovnitř, než konečně líně otevře oči a najde jeho tvář.
Tora
Byl to skvělý pocit i pohled, když si Kai svými rty i jazykem pohrával s jeho prsty. Mohl by být hotový jen díky tomu, ale musel se hodně přemlouvat, aby to tak nedopadlo. Vypadá naprosto dokonale na jeho klíně a Tora už dávno ví, že nikoho jiného nechce, ať to bude sebesložitější. Nenapadlo by ho, že by byl ochotný obětovat tolik, ale děje se to. Musel prostě potkat tu správnou osobu a pak už nezáleží na ničem jiném, než aby byli společně. Když se dostane do Kaiova nitra, je tam příjemně horko a těsno. Všechno se přetavuje v dravou vášeň, kterou nechtějí ani jeden krotit. Jestli budou někdy souložit jinak…Díky jejich podstatám to bude tak za dvě stě let, dřív určitě ne. Torovy oči zmizí, jakmile se mu do úst dostane Kaiova krev. Je to ryzí šílenství, které ho zachvátí a tím jen stupňuje vlastní slast. Kdyby se ho teď kdokoliv na cokoliv zeptal, asi by z něj kromě zavrčení nedostal vůbec nic. Kai mu dává s každou vteřinou lepší a lepší pohled, ale to rozhodně posadí na nejvyšší žebříček je chvíle, kdy na něj může koukat ze spodu a Kai se nebojím ukázal mu ten nejlepší pohled na světě. Přeje si, aby se ho mohl dotýkat úplně stejně a zároveň to nechce narušit. Je neskutečně sexy a jemu se z toho asi vážně motá hlava. Opilý byl ještě jako člověk, moc si nepamatuje ten pocit, ale nejspíš by to vypadalo právě takto. Kaiovy bradavky trápí ještě chvíli, než přesune dlaně na jeho boky, které silně sevře. Nedokáže už ovládat svou vlastní sílu a je rád, že ani nemusí. Jen tak mu ublížit nemůže a to je dobře. Oči mu těkají z Kaiovy tváře do klína a zase zpátky. Prostě se nemůže rozhodnout, kam koukat dřív. Tempo se stupňuje a nakonec zůstane viset pohledem nahoře a užije si všechny výrazy, které mu způsobí slast a vrchol. Sám ho znovu vezme za zadek a ještě několikrát s ním pohne proti sobě. Stahy Kaiova nitra mu způsobují drobné exploze, než se to spojí v jednu obrovskou a on dojde na vrchol taky. S posledním přírazem se prohne v bedrech, jak kdyby se chtěl dostat do jeho nitra ještě hlouběji, a pak celé jeho tělo povolí. Na tváří se objeví dokonale spokojený úsměv a oplatí Kaiovy pohled, v tom jeho se usadí spokojené jiskřičky. Nakloní hlavu trochu na stranu, než se malinko pozvedne a stáhne ho za pas na své tělo. Jednu ruku nechá odloženou na jeho pozadí, které zlehka mne a druhou zabloudí mezi jeho prameny, se kterými si pohrává a přerovnává je z jedné strany na druhou. Víčka mu klenout při několika polibcích v místech, kde před chvílí byly jeho prsty. "Co je vlastně dneska za den?" Optá se zdánlivě úplně nesmyslně, než se krátce uchechtne.
"Já jen, že tak by to mohlo být každý den." Vlastně mu tím řekne, jak skvělé to bylo. Trochu se společně s ním povytáhne a opře zády o čelo postele. Bradu si opře do jeho vlasů a kouká před sebe. Nechce jim oběma připomínat, co je čeká, ale stejně to říct musí.
"Až tohle celé skončí a bude konečně trochu klidu…." Začne pomalu a ignoruje fakt, že s ním samotným není nikdy nic moc v klidu. Ovšem proti Hydovi je jen slabý odvar, to si uvědomuje i on.
"Seženu někoho nebo vymyslím způsob jak být jenom tvůj, Kai-chan." Andělé i démoni mají svá pouta, nějak to musí jít i mezi nimi.
"Anebo si tě prostě vezmu." Pokrčí rameny. Chtěl by něco mnohem hlubšího, než je lidský svazek, ale když to nepůjde jinak, bude mu stačit i tohle. +Neměl ses spíš zeptat, Tora-kun?+ Jeho podvědomí očividně pracuje jen na půl, ale ještě mu dochází, jak by to mělo vypadat. Trochu se tváří odtáhne, aby viděl do té jeho a v očích se mu objeví trochu nejistoty.
"Chceš?" Zeptá se, ignorujíc fakt, že to měla být úplně první otázka.
"Promiň, jsou věci, které mi nikdy moc nešli, tohle je jedna z nich." Přizná se nakonec ke své neschopnosti řešit vážně věci tak, jak se mají.
Kai
Stačí jediný pohled, aby Tora znovu nevydržel a přitáhl si ho k sobě. Kai se vděčně schoulí na jeho tělo a nechává se hřát jeho objetím. Je to trochu zvláštní, když je Tora upírem, ale od Kaie si vzal všechnu horkost a teplo a dokonce i trochu krve a teď jeho pokožka doopravdy hřeje, zatímco Kai pomaličku vychládá a dala by se do něj zima. Nechává se jím hýčkat, konejšit a pusinkovat, i když si moc dobře uvědomuje tu hříšnou ruku na svém zadku. Ne, třetí kolo dnes nezvládne, ale stejně o ní nedokáže přemýšlet v nějakém nevinném kontextu a zapaluje to v něm horké představy. Kdyby se jen trochu posunula… Ne, už dost, aby to nakonec nebylo spíš nepříjemné. Pro sebe se pousměje a je rád, že mu Tora nevidí pravidelně do hlavy. Pomalu se zase pozvedne, jenom trochu, aby mu viděl do tváře. "Tolik se ti to líbilo?" Zeptá se ho s něžným podtónem v hlase. Bylo to pro Toru tak skvělé, že už ani nechce zkoušet nic dalšího?
"To bych si možná mohl pořídit medaili, když jeden uváží, kolik je ti let a porovná naše zkušenosti." Kai byl proti němu hodně mladý, i když se vlastně Tory nikdy nezeptal, kolik přesně mu je. Přesto se domníval, že vzhledem k tomu všemu, co umí, mu nemůže být stejně. To by se tak rychle jistě nenaučil. A když vidí Torův apetit, pochybuje, že žil jako mnich a nemá nic za sebou i v tomto směru… Stočí oči pomalu na jeho paži v místě, kde byla teprve nedávno málem odtržena od těla. Není tam nic. Vůbec nic, ani jizva ne, ale Kai to stejně nikdy nezapomene. Nic z toho, co měl před očima. Když si Tora začne upravovat polohu, sveze se z jeho klína na stranu, aby se mohl opřít pohodlněji a nechá se k němu přitisknout. Spokojeně si podepírá bradu hřbetem dlaně a odpočívá. Je to trochu zvláštní prázdno uvnitř jeho těla, ale zároveň přece nechce být vytahaný, takže přestávka je potřeba. Našpicuje uši, protože tohle začíná znít hodně vážně, a taky že ano. Chtěl mu říct, že on přece je jenom jeho, že není potřeba nikoho shánět, ale Tora ještě neskončil a on mu nechce skákat do řeči. Není si úplně jistý, co přesně tím Tora myslí, ale když dojde na svatbu, všechno to pochopí. Nejdřív otevře pusu a prudce se nadechne. Několik vteřin zírá tumpachově před sebe, ale pak se začne zvedat do sedu a podívá se na něj. Musí sedět spíš na boku, dokonce i v tuto chvíli si to uvědomuje. Ano, řekli si přece, jak silně jsou spojeni nejen tím, co společně zažili, ale stejně nečekal, že by Tora byl ten, kdo by potřeboval papír nebo cokoliv na svoje city. Pokud šlo o Kaie, byl mladý a uměl být romantik. Do jeho očí se začnou vkrádat nadšené jiskřičky a koutky se mu začnou nebezpečně zvedat nahoru.
"Mohli bychom to udělat teď? Než spadneš z obláčku a zase si to celé rozmyslíš?" Vyhrkne na něj, aniž by si uvědomil, jakým přesně způsobem ho Tora požádal o ruku. Očividně mu to vůbec nevadí. Po té Torově poslední větě se musí doopravdy rozesmát.
"Kdyby ti šly, asi bych se hodně zarazil nad tím, kde sis je dovedl natrénovat. Takhle mám jistotu, že jsem jediný a první." Řekne mu, když si v tom zase najde to nejlepší a skloní se, aby ho políbil. Tentokrát pomalu, s citem a důsledně.
"Moc rád si tě vezmu Tora-koi a myslím, že jsem se od tebe nakazil škodolibostí, když ti řeknu, že už se těším na výrazy ostatních, až jim to řekneme a všechny tak předběhneme. Myslím, že jsme ti poslední, od koho by se to čekalo. Jenom mě mrzí, že největší romantik je můj brácha. Tedy po Inoranovi." Zasměje se. Vlastně by ten obřad mohl být nějakým způsobem kouzelný? Přece znají hodně andělů s velkou mocí a kdyby byl oddáni před Světlem a Metatronem, možná by to nebyla jen obyčejná svatba? Musí se na to Yoshikiho zeptat.
Tora
Vyhřívá se v teple Kaiova těla, jako had na sluníčku a kdyby se včas nezarazil, asi by začal vrnět blahem. Cítí se vážně skvěle a nic ani nikdy mu v tom momentálně nezabrání. Kdyby se tu Hyde zničehonic objevil, asi by na něj vytasil prostředníček a řekl mu, ať pár hodin počká. Z té postele prostě jen tak nevyleze. Jen zlehka ho hladí po polovičce a krátce se uchechtne nad Kaiovou otázkou. Mírně se odtáhne, aby mu viděl do tváře a přikývne. "Na mém osobním žebříčku, jsi na nejvyšší příčce, vlastně už od začátku. Dneska jsi odskočil všem z minulosti o světelná léta." Ujistí ho bez váhání, teď rozhodně nechce šetřit komplimenty. Proč taky, když je to pravda?
"Medaili ne." Odtuší tichým hlasem a chvilku ho nechá vycukat.
"To je minimálně na pohár, Kai-chan." Odmlčí se krátce, než se uchechtne.
"Mezirasové mistrovství světa v sexu, asi ti ho vážně nechám udělat a doufám, že si ho pak vystavíš na poličku." Teď už ho trochu škádlí, ale věří tomu, že Kai je takový blázen, aby si ho vážně vystavil a chodil denně oprašovat. Samozřejmě ho první napadne, jak by mu to mohl zpříjemnit a bude trvat ještě dlouho, než ho podobné věci napadat nebudou. Samotného trochu zaskočí, co mu tady vlastně vykládá a nějak ho předtím nikdy nenapadlo, že by něco podobného měl chtít. Jenže teď si prostě nemůže pomoct. Začínají se v něm probouzet ty správné majetnické sklony, které mu našeptávají, že by Kai měl být jenom jeho. Oficiálně a bez jakýchkoliv pochybností. Nejde o papír, ale spíš o pocit, že k sobě patří a že to klidně může okolí omlátit o hlavu. Taky je to pro něj slib, který mu chce dát, že už nikoho jiného nechce a vážně touží o tom zůstat jen s ním. Nejspíš mu dočista přeskočilo a vlastně mu to vůbec nevadí. Tai se nedosměje ani za dva roky. Možná, že ho to brzo přejde, až Zye nasadí psí oči, že by chtěl něco podobného. Nic nebude, a když tak on a Kai budou první. +To zas bude rodinka.+ Pomyslí si pobaveně, jakoby už dávno nebyli. Shlédne na něj a uchechtne se, když má Kai strach, že by si to mohl rozmyslet.
"Klidně můžeme, ale věř mi, že když už jsem to jednou řekl, tak si to jen tak nerozmyslím." Ujistí ho bez váhání.
"Kdyby mi to někdo řekl před tím, než jsem tě poznal, asi bych hodně rychle utíkal i bez lektvaru." Přitiskne ho víc k sobě, když se Kai natáhne pro polibek a pak si na chvíli opře čelo o to jeho.
"Ve spoustě věcech jsi jediný a první. To ti ještě nedošlo?" Malinko si ho dobírá, ale je to takové láskyplné. Čeká trochu napjatě, jestli s ním Kai bude souhlasit a nakonec přece jen uslyší to, co si moc přál. Koutky se mu roztáhnou, když se zubatě pousměje.
"Taky se na to těším. Tai mě asi bude chtít léčit, ale klidně si to může zkusit, z tohoto mě nevyléčí nikdy nikdo. Nicméně se začínám těšit na rozlučku se svobodou, myslím, že někdo z nás bude muset Aoiho pořádně opít. Ino mi jistě trochu krve půjčí." Baví se dál tou představou.
"Později zjistím, co a jak, přece jen nám ten opeřenec taky něco bude dlužit." Dodá pobaveně a samozřejmě myslí Yoshikiho. Byl by se s ním schopný poprat, aby souhlasil a vymyslel pro ně speciální obřad, nehledě na to, že by to nejspíš nepřežil. Sáhne po pokrývce, kterou bez mrknutí shrnuli kamsi na stranu, aby je přikryl. Ani jeden to nepotřebuje, ale nějak měl pocit, že by to měl udělat. Takové milé gesto, i když od něj velmi nečekané.
"A teď už spi nebo tady naplánujeme kompletní převrat celého světa." Uchechtne se.
"Ještě máme pár hodin, které si můžeme společně užít a já si vůbec nejsem jistý, jak dlouho vedle tebe vydržím jen ležet. Všechnu svou trpělivost jsem si vybral nedávno a o moc víc toho nezvládnu." Naráží na noc v Yoshikiho úkrytu, kde to zářilo bílou. Vtiskne mu polibek do vlasů, zase se trochu poposune zpátky a vloží si dlaň pod hlavu s pohledem upřeným do stropu. +Teď už to jenom celé přežít.+ Proběhne mu hlavou, ale tou myšlenkou se nenechá dlouho trápit. Ne teď, když se cítí skvěle a má Kaie u sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat