Issey x Hyde - Tolik na nás myslíš? - část 3.

(císařovy komnaty)

Issey

Issey už se nedozví, co Hyde namaloval na jeho prsa a břicho, protože všechna šťáva je teď rozmazaná díky tomu, jak ho tiskne k sobě. Pokud se Hyde rozhodne být velkorysý, možná mu to prozradí později nebo mu přinese obraz s tím, co tam původně mělo být, ale na to teď Issey nedokázal myslet. Měl ho konečně v náručí a všechna chemie fungovala přesně tak jak měla a jak si to představoval. Zřetelně ucítí to zachvění Hydova těla a v tu chvíli si je naprosto jistý, že jsou na tom oba stejně. Přemýšlí nad tím stále dokola, pořád se o tom ujišťuje, ale jiné signály mu Hydovo tělo nedává a je na čase na to konečně přestat myslet. Nenechává ho snad ani nadechnout, je najednou velmi nedočkavý, ale Hydovi se nějak povede promluvit a tím ho trochu přinutí myslet. Maličko zvolní a podívá se mu na okamžik do tváře. Ucítí ten něžný dotek na své bradě a hraně tváře, ale Hyde zatím nepokračuje. I tak je to příjemná věta, jenom neví, proč mu ji tolik chtěl říct. Je na hraně toho, aby pokračoval a už nebral ohled na to jeho zdržování, ale stejně ho nechá pronést další větu a mírně při tom nakloní hlavu k rameni, jak přemýšlí, co přesně tím Hyde sleduje. Tedy co přesně mu chce říct. Nechává ho laskat svůj obličej a skoro by mu to nedalo spát, ale Hyde ho upozorní na zbytek látky, který má ještě na sobě a v ten moment je všechno zapomenuto. Issey se vždycky pyšnil pronikavým intelektem, ale tentokrát v této zkoušce propadl a navíc je mu to dokonale jedno. Při té jeho drzé otázce by snad vyprskl smíchy. Normálně by mu to asi i vadilo, ale ne s Hydem. Nad důvody už uvažoval před chvílí a má v nich jasno. Dodatečnou poznámku ani nekomentuje, ale přemýšlí o tom, jakou cestou se vydat. Jestli mu dát najevo, že on moc dobře ví, co s tím a žádné rady nepotřebuje nebo… 

"Velmi by mě zajímalo, jak bys mě učil zrovna ty svlékat oblečení, ale… budeš si to muset pořádně připravit." Samozřejmě mluví o Hydově nezkušenosti a naopak jeho vlastní protřelosti v daném oboru, ale kdyby si Hyde oblékl něco opravdu těžkého, mohla by to být další zábavná a nápaditá předehra. Je si jistý, že Hyde to pochopí a nezapomene a postará se jim oběma o pěkné chvilky plné jeho osobitého vtipu a dobírání. Kdyby to někdo viděl, nejspíš by ho ranila mrtvice a oba by si poslechli něco o protokolu, ale k tomu naštěstí nemá jak dojít. Nechá ho, aby se na jeho klíně trochu víc napřímil a pak jednoduše zatáhne za šňůrky, které vážou jeho oblečení. Povolí od sebe a pak už je snadné rozhrnout látku stranou a nechat ji sklouznout podél jeho boků. Issey si ho samozřejmě důkladně prohlédne, protože ho ještě nikdy neviděl a navíc tohle všechno bylo přece jeho. Přesto si nikdy s touto nepříjemnou samozřejmostí svoje konkubíny nebral. Neptal se, ale nechoval se při tom arogantně jako by byly nějakými věcmi. Vydechne v jakémsi spokojeném hmm, zvedne dlaň a dotkne se jí středu jeho hrudi. Pomalu jí sklouzne dolů a následuje ji svým pohledem, ale zastaví se pod pupíkem a znovu ho k sobě pomalu přivine. Pak s ním klesne do polštářů a přitáhne si ho na svoje tělo, ale plynule se s ním přetočí na bok, aby Hyde nemusel být nahoře a zároveň se trochu schoval u něj v náručí. Chce si trochu užít svou dominanci, než mu ten malý nezbeda zase předvede, jak porušovat pravidla a udělá si všechno po svém. Líbá jeho rty, rukou uloženou vespod ho objímá kolem pasu a tou nahoře jemně hladí jeho paži po celé délce, než ruku přesune na jeho bok a zopakuje totéž i tam. Asi to trochu lechtá, až je to občas k nesnesení, ale takové to snad bude i později. Dokonale k nesnesení…

Hyde

Nemůže od jeho tváře odtrhnout oči. Zvládá to jen ve chvíli, kdy mu víčka klesnou a užívá si doteky na svém těle. Líbí se mu být zavřený u něj v náruči. Je to příjemné po době strávené tady, protože si připadá v bezpečí. Jen na pár okamžiků si dovolí tomu uvěřit a ví, že jakmile opustí tyto komnaty, bude zase zpátky a stát nohama pevně na zemi. Nesmí si dovolit polevit ve své ostražitosti, jinak by to mohlo špatně dopadnout. Jenže s císařem chce polevit a užít si chvilky, kdy nemusí myslet na nikoho a na nic. Stačí mu jen vnímat své vlastní prožitky a studovat každý jednotlivý rys tváře před sebou. Nelíbí se mu proto kým je, ale co z něj vyzařuje. Má pocit, že tohle nedokáže zachytit ani on, což je škoda. Stejně se o to pokusí a bude mrzutý, když zjistí, že to nejde. Trochu se zarazí, když přijdou slova, se kterými upřímně nepočítal. Jen maličko klesne očima na jeho odhalenou hruď a velmi pomalu jimi zase vyjede zpátky. Ne, on prostě nemůže jen tak mlčet, ale má potřebu mu na to něco říct. To bude mít asi vždycky. Jeho uvolnění má za následek i trochu nevymáchanou pusu a taky odvahu, která se vzala, kami ví kde.

"Hm, jak si přejete, můj pane. Připravím vám několika hodinové představení, abych si byl jistý, že jsem obsáhl úplně všechno." V očích se mu zablýskne a doufá, že mu to těch několik hodin rozhodně nevydrží. Klidně ho bude trápit, když si to přeje, ale zrovna teď není schopný přesně vymyslet, jak by to mohlo vypadat. Teď by ty hadry odskakovaly jen díky tomu, jak moc mu chce být blízko. Nakonec to bude on, kdo to nevydrží. Klesne očima na své kimono a pozoruje, jak o něj přichází. Je to zvláštní pocit, trochu se stydí a stejně už chce, aby o něj přišel. Do jeho hlavy se taky dostávají obavy, zda bude Issey spokojený s tím, co vidí. Bylo to trochu jako kupovat zajíce v pytli a taky se mohlo stát, že pošupe rovnou zpátky a bude doufat, že se zalíbí někomu jinému. Jenže se nechce líbit někomu jinému! Podívá se mu do tváře a čeká, cos e bude dít. Koutky mu povyskočí, když ho okomentuje, ale nic negativního v tom není. S čím ale nepočítá je pocit, který proběhne jeho tělem, když se ho dotkne na odhalené hrudi a pokračuje níž. Zatají dech, trochu zatáhne břicho a nakonec se neubrání tichému, melodickému povzdechu. Klidně by si to užíval ještě chvíli, ale to už je zase u něj a pak se ocitne v polštářích vedle něj. Dlaněmi má složené na jeho hrudi. Celou plochou jej pohladí a pak skrze řasy vzhlédne. V jeho očích je patrná úleva a taky spokojenost nad tím, že se k němu může přitulit a schovat. Pořád je ještě kluk, kterého donutili být dospělý příliš brzy. Nechá se unášet jeho polibky, při kterých znovu přivírá víčka, aby byl prožitek ještě větší. Jednu paži protáhne víc dozadu a prsty si pohrává s jeho prameny, které nechává protékat mezi prsty. Je to příjemné si takto hrát a zatím nemá ambice trénovat na situaci, kdy to bude celé vést on. Jak by mohl? Na to mu pár let zkušeností vážně chybí, jenže on těch pár let prostě nemá. Občas se musí uculit do jeho rtů a občas taky zasmát, protože jsou místa, kde to prostě lechtá. Snaží se mu v tu chvíli uniknout svým tělem a zároveň se vrací zpátky, aby si dopřál další doteky. Je to hezké, příjemné, ale občas k nesnesení. A je to tu zase, prostě mu to chce trochu vrátit, i když vůbec netuší, co by měl dělat. Po krátkém nádechu přijde na řadu znovu jeho jazýček, který obkrouží císařovy rty a v ten samý okamžik pohne nožkou, kterou dostane výš na tu jeho. Musí se k němu víc přisunout klínem a neovládne svůj hlas, který se tiše ozve. Přesto všechno a možná i díky příjemnému chvění, které mu dotek způsobuje, přitiskne chodidlo na jeho lýtko a začne jím v pomalých pohybech hladit jeho kůži. Začíná se v tom pěkně ztrácet, ale jeho tělo zdá se ví, co by si přálo.

Issey

Přemýšlí, jestli měl někdy v posteli někoho lechtivějšího, než je Hyde. Všichni buď hrůzou zkoprněli nebo to brali hodně vážně, ale on je spontánní za každé situace, jak se zdá. Spokojeně se usměje té jeho reakci, ale nepřestává ho trápit svými doteky. Jen se snaží, aby byly něžné a trochu nevtíravé. Nechce po něm jít tak, aby se cítil jako lovená zvěř. Nevypadá to, že by cokoliv přehnal, protože po prvotním oťukávání Hyde sebere odvahu a vyjde mu vstříc vlastním klínem. Vzápětí na to ucítí i jeho nožku na své a je to velmi příjemné. Vždycky měl rád spontánní iniciativu a pocit, že si to užívají oba. Znal mnoho mužů, kterým bylo jedno všechno, kromě vlastních prožitků. Znal dokonce i takové šlechtice, co pro zábavu stříleli rolníky na poli pro pocit, že jsou jejich majetkem. Touhle poruchou Issey nikdy netrpěl. Jeho velmi ovlivnilo budhistické učení i výchova a podobným jednáním opovrhoval a trestal jej, když se o něm dozvěděl. Zabloudí jednou dlaní zpět na jeho tvář, odhrne mu prameny vlasů stranou a chvíli ji tam nechá, aby se mohl podívat do jeho očí a rozpálené tváře. Jeho rty až příliš snadno vybízejí k dalším polibkům, obzvlášť, když jsou samy odvážné a dovolují si zkoumat jazykem ty císařovy. Očima jako by se mu chtěl omluvit, že už to nedovede déle ovládat. Tato předehra by mohla být mnohem delší, mohl by si dát záležet s každým detailem, s každým kouskem Hydovy pokožky, jenže to by nesměli začít tak provokativně. Bylo to silné vzplanutí, které Issey i tak kontroluje. Kdyby nemusel a Hyde by byl zkušenější, prostě by se na něj vrhl a bylo by to nejspíš hodně rychlé. Víc na něj nalehne, aby se Hyde musel položit na záda a přesune se pomalu víc nad něj. Opírá teď celou svou váhu o jednu ruku a tou druhou se znovu vrátí k hýčkání jeho těla, jenom teď jeho bok mnohem víc mne a klesá rukou níž, mnohem níž, až tam, kde doposud nebyl. Už se nezastaví pod pupíkem, ale jemně jej pohladí přes klín. Udělá to několikrát, pohraje si s jeho stehny, aby si Hyde na jeho přítomnost v těch místech trochu zvykl a pak se tam zase vrací. Nedovede ho zároveň líbat, protože se soustředí na výrazy, které mu tím způsobuje. Potřebuje si přečíst každičkou reakci. Nakonec ho jemně vezme do dlaně a stiskne. Zná každé tajné zákoutí sebe samého a ví, že u většiny mužů je to hodně podobné. Není to taková záhada jako ženské tělo, takže začne s osvědčenými pohyby a místečky, kterými ho bude připravovat o rozum. Později se dobře naučí, jak zacházet právě s ním. Už teď ví, že tohle rozhodně nebude naposled. Začíná si na něm budovat pěknou závislost, ale za dveřmi ložnice si může dělat, co chce. Konečně se skloní pro jeho rty, ale sám už si musí sem tam tiše povzdechnout do jeho úst. Jeho pohyby se stávají rychlejšími a přímočařejšími, ale nechce ho rovno poslat na vrchol. Mohl by, ale nechce brzdit to hlavní a pak by na chvíli musel. V okamžik, kdy to vypadá, že Hyde snad přijde o dech, ho stiskne silněji, aby zabránil jeho možnému vrcholu a chvíli tak setrvá, dokud všechno nepřejde. Vychladnout ho ale rozhodně nenechá a rovnou se začne přesouvat přímo nad něj a dělat si místo mezi jeho stehny. Isseyův pohled je planoucí a plný vášně a teď neexistuje nejspíš nic, co by ho dokázalo zadržet, kromě velmi dramatických scénářů. Váhu celého těla teď opře o levé předloktí a klesne blíž k němu tak, aby měl v jeho klíně pořád dostatek prostoru. Potřebuje mít druhou ruku volnou, protože se jí potřebuje dostat mnohem dál za jeho klín a taky to hned udělá. Nejdřív promne všechna místa, než se prsty začne dotýkat jeho vchodu, zatím jen v pohlazeních a škádleních bříšky prstů zvenčí.

Hyde

Hyde se nedokáže vůbec pozastavit nad tím, jak přirozeně se chová. Tak nějak by to nejspíš vypadalo, kdyby se znali někde na vesnici mimo palác. Jeho preference vždycky tíhly spíš k mužům, než k ženám a proto by to vůbec bylo možné. Když se mu do hlavy dostane představa, jak si společně užívají někde po práci po večerech…Ne, to se nikdy nestane, ale stejně je to moc hezké. Asi mu to nakonec přivodí hezké sny, což už se mu chvíli nestalo. První jen velmi opatrně vzhlédne do jeho tváře, aby zjistil, jestli věci, pro které se rozhodne, jsou správné. Žádné odmítání nevidí a vlastně se mu dost uleví. Snaží se nad tím, co dělá moc nepřemýšlet, jinak by ho asi vážně pohltila tréma. Císař je pro něj nádherný kus chlapa, u kterého máte pocit, že se můžete schovat. Nezná ho vlastně skoro vůbec a stejně mu věří. Udělal toho pro něj vlastně tolik, tak není důvod, proč by tomu mělo být jinak. Když ucítí dotek na své tváři, nechá víčka požitkářsky klesnout. 

"To můžete klidně dělat častěji." Neudrží svůj jazyk za zuby a úplně ignoruje fakt, že to on by mu měl dělat pomyšlení a ne naopak. Je ale hodně snadné se tím nechat unést. Na tváři se mu objeví trochu zasněný úsměv, který hraničí s provokací a vybízením k podobnému chování. Nechce už na nic čekat, hlavně jeho tělo už vůbec ne. Tiše se zasměje, jakmile se dostane na záda a konečně si dovolí se těla nad sebou dotknout víc. Nechává své dlaně zkoumat Isseyovu pokožku a na některých místech se zastaví o chvilku déle. Dokonce se ani nebojí na chvíli sklouznout na jeho zadek, aby si ho taky pořádně užil. I když má minimálně zkušenosti, vážně ho lákalo si sáhnout a o studu nemůže být ani řeč. Přestane a pevně se ho chytí za boky, když ucítí doteky na svém hrudníku, které míří dost přímočaře dolů. Zadrží dech a skloní oči k jeho dlani, jakoby ji sám pobízel, aby se konečně dostala mnohem níž. Myslí si, že si dokáže představit, jaké by to mohlo být, ale realita daleko předčí jeho očekávání. Okomentuje to svým hlasem, který nechá vyznít do nitra komnat s melodickým zasténáním. Už s tím nedokáže bojovat a vlastně no a co? Stejně všichni ví, co by se tu mělo dít, tak se přece nebude krotit. Trochu se ošívá pod jeho doteky a snaží se nastavovat tak, aby to bylo ještě příjemnější, i když už to zas tak možné není. Za dvě vteřiny se asi zblázní, no vážně. Prsty mu zatíná do paží a snaží se tím trochu mírnit vzrušení, které ho žene k vrcholu. Je to marný boj, na to by za sebou musel mít ještě tak deset let praxe. Je asi vteřinu od naprostého výbuchu, když mu to Issey prostě nedovolí. Hned na něj vytřeští oči, zasténá skoro až zmučeně a bez ostychu ho plácne dlaněmi po pažích. Už mu chyběla asi sekunda a bylo by to. Moc chtěl, aby to bylo! 

"Tohle se nedělá." Dívá se na něj vyčítavě a očividně ho netrápí, že císař může úplně všechno. Tohle od něj nebylo hezké. Dál už nestihne odporovat, když vidí, jak se Issey přesouvá. Trochu mu zatrne, protože ho napadne, že se to stane právě teď, ale není to tak. Dostane se mu doteků v úplně jiných místech a ze začátku je to zvláštní, hodně zvláštní, než se všechno přetaví v další slastné pocity. Nechá své dlaně vyběhnout na jeho ramena, která sevře a na pár vteřin se prohne proti němu, když to začíná být zase k nesnesení skvělé. Podvědomě zvedá kolena nahoru, aby mu zlepšil přístup a mohl si jeho starost užít mnohem víc. Najednou má pocit, že o něco naprosto skvělého v životě přicházel. Jak to udělá, že za hodinu nebude chtít znovu? Jak bude celý den myslet na cokoliv jiného? A vůbec neměl by taky začít něco dělat? Ta poslední myšlenka mu vžene trochu provokace do očí, které jsou jinak zastřené touhou. Podívá se do tváře nad ním, koutky mu malinko povyskočí a po dalším zasténání mu prostě sáhne do klína, první jen s lehkým pohlazením. Překvapí ho sametovost pokožky a v tu chvíli už se mu vůbec nechce to místo opouštět. Trochu si testuje, co by se mu mohlo líbit a vážně se snaží vnímat, co má lepší odezvu, ale začíná to být celkem marný boj. Vzdá ho tedy rovnou, sevře císařovu chloubu v dlani a pokračuje dál v pomalých pohybech tam a zpátky po celé jeho délce.

Issey

Tiše se zasměje do jeho rtů. Je to hezké, jak mu Hyde stále vyká i v takové situaci a při tom vrní blahem. Přistihne se při myšlence, že mu rád dělá pomyšlení a na sebe při tom zase tolik nemyslí. Vždycky bylo vzrušující mít pod rukama nedotčené tělo, které ještě nevědělo, co očekávat. Tohle jste si mohli užít vždycky jenom jednou v životě, pak už se to nedalo opakovat a čím větší a krásnější ta trofej byla, tím to bylo lepší. Nedivil se, že mnozí císaři před ním měli svůj harém jako sběratelskou soutěž a potřebovali vlastnit všechny skvosty, které na cestě potkali, i když pak na ně třeba neměli čas. Pro muže s takovou mocí bylo složité nenechat se jí ovládnout a sex byl jednou z nejmocnějších zbraní už od pradávna. Jakmile se Hyde osmělí a dotkne se ho na pozadí, sám si poprvé výrazněji povzdechne. Vždycky měl podobné doteky rád, pokožka v těch místech byla velmi citlivá a na některých byl dokonce lechtivý, ale na to Hyde snad nepřijde zase tak rychle nebo se jejich vášeň promění v neovladatelný záchvat Isseyova smíchu. Brzy však znovu opanuje celou situaci, když Hyde ustane ve všech pohybech a ustrne v očekávání věcí, které nezná. Je to roztomilý pohled, Isseyovi nepřipadá, že by se bál, ale rozhodně je v něm jistý respekt. O pár vteřin později už ho má doslova ve své moci, může si s ním dělat, co chce a Hyde si nevládne jen během několika málo chvil. Issey vídal různé lidi s různým apetitem, na každého platilo něco jiného, ale málokdy viděl někoho, kdo si velmi užíval snad úplně všechno a dokonale se tomu poddal. Ženy často řešily jak vypadají, jestli nejsou moc nahlas nebo na nich není vidět nic nepatřičného. Hydovi bylo najednou všechno jedno a Isseyovi to velmi imponovalo. Čím víc pokračuje a trápí ho, tím víc se Hyde svíjí a hází sebou, mačká ho a škrábe aniž by si to sám uvědomoval a on ho nechává. Tedy až do okamžiku, kdy potřebuje, aby ještě chvíli vydržel. Málem by se rozesmál, když Hyde vytřeští oči a doopravdy ho plácne. Musí to spolknout hodně rychle, ale oplatí mu provokativní pohled a znovu ho připraví o slova svým dalším počínáním. Je to jen další malá chvilka, kdy ho dožene k prvním pohybům boky proti sobě. Potřebuje ho dostat už jen o kousíček dál a pak bude jeho. Jakmile Hyde sám začne zvedat nohy výš, pomůže mu dlaněmi na správné místo, aby ho ujistil, že přesně tak je to správně. Kdyby jen tušil, co se Hydovi prohání hlavou, jak se strachuje o to, aby spolu byli co nejvíc, možná by mu to samotnému k vrcholu stačilo. Co ale nečeká je, že si teď Hyde sám bude chtít osahat jisté partie a zabrání mu tak v dalším postupu. Trochu sebou cukne, jak je ten dotek nečekaně intenzivní a podívá se do jeho tváře. Vidí ty čertovské ohníčky v jeho očích a je mu všechno úplně jasné. Trvá to jen malou chvilku, kdy je Hyde trochu ostýchavý a jeho doteky jsou velmi letmé, ale za chvíli už je přímočarost sama a hodně mu tím zatápí. Issey s tím musí doopravdy bojovat, nejraději by ho nechal, aby všechno dokončil, ale to nejde a tak si v jednu chvíli nasliní prsty a sklouzne ke svému klínu, kde Hydovu ruku jemně vystrnadí. 

"Promiň, ale tohle si musím půjčit..." Řekne mu a nenechá ho ani nadechnout. Konečně do něj vstoupí a nechá se pohltit dech beroucím, úzkým nitrem. Už před chvílí myslel na to, jak je skvělé mít někoho nedotčeného, ale s chlapci to bylo o to horší, jak štíhlí byli a tento obzvlášť. To zatmění před očima a jiskřičky nejde vůbec rozehnat a mají toho ještě tolik před sebou.

Hyde

Hyde vypadá trochu překvapeně, když se mu podaří císaře dotlačit k povzdechu. Zapamatuje si to místo a hned se vydá hledat další. Rád by mu všechno jeho trápení aspoň trochu vrátil, ale zatím ještě pořádně neví, jak na to. I když začíná být dost mimo sebe, přece jen se ještě zvládne soustředit a zpozorovat podobné reakce v jeho tváři. Stačí mu jen drobné náznaky, aby se k těm místům vracel a věnoval se jim mnohem více. Trochu vzdorovitě našpulí rty, jakmile se mu dostane provokativního pohledu. Je mu jasné, že Issey ho bude trápit víc, než rád. Rozhodně je to ta nejlepší varianta. Kdyby řekl, tohle mě nebaví a poslal ho pryč, Hyde by to nejspíš jen tak nerozdýchal. Nožky už má dost vysoko, aniž by si to vůbec uvědomil, ale na nějaký stud už nemá vůbec myšlenky. Issey neutíká, nejspíš se mu to líbí a Hyde si celkem věří, takže není důvod, aby se cukal, že se na něj vůbec dívá. Užívá si další doteky a taky svou vlastní iniciativu. Líbí se mu, jak se tváří, když se ho dotýká. Je mu jasné, že teď zrovna narazil na zlatou žílu příjemných pocitů, které mu může věnovat a nehodlá se toho jen tak vzdát. V očkách mu jiskří, na tváři hraje zcela upřímný a provokativní úsměv. Možná by ještě přidal a dostal by ho klidně na vrchol, zatím to vypadá, že se mu to povede, ale Issey mu to klasicky překazí. No skvěle, s tímto zatím vážně nepočítal. Tedy tušil, co se bude dít dál, ale že mu takovým způsobem překazí snahu a že se mu to bude tak líbit, to netušil. 

"Nestihl jsem si to ani rozmyslet, jestli ti to půjčím." Nakrčí obočí, ale je to jen hra a on se může klidně na chvíli tvářit uraženě. Myslel si, že mu jeho výraz vydrží o chvilku déle, ale to se taky stát nemá. Vždycky, když asi něco aspoň trochu promyslí, Issey mu ukáže, že tak to rozhodně nebude. Řekl by si, že bude víc trénovat, ale tohle bohužel nezáviselo jen na něm. Vůbec neví, jak se bude moci soustředit na něco jiného. A to se má učit…Málem by se rozesmál nahlas, protože po tomto zážitku, bude mít na dlouhé roky v hlavě vymeteno. A to ještě očividně zdaleka nekončí. Jeho tělo se napne, když do něj Issey začne vstupovat. Je tak rozehřátý, že nedokáže vnímat trochu nepříjemné pocity. Je jich tak málo a on nemá v plánu jim věnovat přílišnou pozornost. Přesune své dlaně znovu na jeho pozadí, jehož polovičky sevře mezi svými prsty. V bedrech se trochu prohne a zakloní hlavu. Skrze rty mu unikne hlasité zasténání. Jakmile je uvnitř něj celý, přitiskne ho k sobě mnohem víc. Pak už mu stačí jen protáhnout ruce nahoru kolem jeho krku, jednou dlaní mu vejde do vlasů a při prvním prolnutím je jasné, že už sám sobě nevládne. Ten pocit, když ho cítí uvnitř sebe je nepopsatelný a to, co vidí v císařově tváři už vůbec ne. Rozhodně má inspiraci, pro své další kresby. Ty bude muset hodně pečlivě schovat, prostě nechce, aby to nikdo jiný viděl. Jestli se mu rozhodně někdy prozradit, co se mu právě teď prohnalo hlavou, bude se Issey hodně smát. Jenže jak by to mohlo být jinak? Hyde uměl být sobecký, ale jen v jistých ohledech a tohle byl jeden z nich. Zatne svaly na břiše, aby se mohl vytáhnout výš, jakmile se konečně dokáže odtrhnout od císařových rtů. Šlo to špatně, ale povedlo se. Zamíří rty k jeho oušku, které chvíli jen zlehka trápí drobnými polibky. 

"Jsou věci, na které se vyplatilo počkat hm?" Provokuje ho i slovy a pak se poposune kousek níž, aby jeho lalůček uvěznil mezi svými rty. Trochu trápení tam, trochu o kousek níž na kůži na jeho krku. Samozřejmě velmi opatrně, protože po sobě nechce nechat ani jedinou památku, možná jen ty, co by mohl míc Issey v hlavě. Udělá všechno proto, aby jich tam bylo hodně.