Ruki x J x Yusuke - Já ti ho nedám. - část 4.

(bungalov)

Yusuke, J

Ani jednomu z nich nedojde, jak moc by se Rukimu mohla zamotat hlava. Nemají zase tolik popito, aby se s nimi točil svět a přesto dost, aby hodně zábran padlo. Za střízliva by se do toho nepustil ani jeden, ale příště už to nebude nejspíš takový problém. To se pozná ráno, jak moc si budou oba jistí svým postavením v této trojce, aby v podobných věcech mohli pokračovat. Rozhodně to ale stojí za to. Yu si užívá pozici toho, který to celé řídí a zdá se, že J nemá v plánu mu v podobných kousíčcích odporovat. Jde hlavě o to, že on je uvnitř Rukiho a to co s nimi Yu provádí…kruci, kdo by se bránil? Je to k nesnesení, ale skvělé. J sám svírá jednou paží Rukiho hrudník a prsty si najedou cestu na jeho bradavku, aby ji pořádně potrápil. Je to asi jeho poslední hrdinský výkon, který zvládne, kromě tichých povzdechů a občasného zasténání. Uchechtne se nad Rukiho nadávkou, stejně jako Yu.

"Já ti říkal, že si na hodného kluka jen hraje." Okomentuje Yusukeho povahu. Tvářil se jako pan obchodník, který odmítá cokoliv zakázaného, ale znal ho moc dobře, tohle byla jen jedna část a hodně malá, oproti té druhé. 

"To bych vlastně měl brát jako kompliment." Ozve se i oslovený, ale nevypadá, že by mu to vadilo. Ostatně tuhle stránku měl kdysi velmi rád a užíval si ji dosyta. Poslední roky k tomu nebyl prostor, ale je rád, že si to může připomenout. Navíc v takové společnosti to šlo vážně snadno. 

"Jsem zvědavý, jestli z tebe dostanu ještě něco jiného." Myslí tím samozřejmě ještě nějaké peprné oslovení. Místo toho se mu dostane pozornosti, kterou vážně nečekal. Je jasné, že ho to pěkně vykolejilo, i když na jeho pohybech tělem proti sobě se to neprojevilo. Spíš jde znát napnutí těla, když mu Ru sáhne na místa, kam se ještě nikdo nepodíval. Ne, ani prsty ne. Pere se sám se sebou, jestli ho tam pustit nebo ne, ale nakonec se přece jen uvolní. Jsou tu ve třech, to už je samo o sobě pokrok a není důvod, proč by si Ru nemohl dovolit i toto. Je to jeho hranice, jakým způsobem by k sobě kohokoliv pustil, ale je to vážně skvělé. Projeví se to i na jeho hlas a taky výraz, který má.

"Hm, budeš mi to podobně vracet vždycky?" Popíchne ho, protože by si dokázal představit chvilky, které by mohli trávit společně. 

"Na to zapomeň." Ozve se udýchaný J, který už nemá daleko k vrcholu. 

"Leda u toho budu taky." Vymezí si své právo. Ostatně Yu může být rád, že ho k nim do postele vůbec pustí. Nakonec je to on, kdo se k hvězdám podívá poprvé. Sevře víc Rukiho hrudník s posledním přírazem, jeho tělo se napne a pak dlouze vydechne, když se přes něj převalí ta největší vlna. Yu ho následuje až ve chvíli, kdy dojde vrcholu i Ru. Musel se hodně přemáhat, aby nešel hned po J, ale povedlo se a je za to rád. Sám se trochu otočí, aby si mohl lehnout na záda. Přitiskne Rukiho na svůj bok a společně s ním i J, který mu zůstane viset na zádech, aniž by z jeho nitra vystoupil. Pro tuto chvíli mají očividně dost. Není ale jisté, jak dlouho jim to vydrží. J se krátce přitiskne rty na Rukiho kůži mezi lopatkami a několikrát ho líbne, než pomalu opustí jeho nitro a odvalí se stranou, aby dosáhl na noční stolek a sáhl po cigaretách. Yu zatím nepotřebuje nic jiného, než Rukiho blízkost. Podívá se mu do tváře a pak mu pozvedne bradu, aby dosáhl na jeho rty. 

"Jsi unavený?" Zeptá se ho s nově nastupující touhou v jeho očích. Dlaní mezitím sklouzne po jeho boku, až na zádech, za který ho víc přitiskne k sobě. Pak sklouzne dlaní ještě dál, aby prsty našel místo, odkud před chvíli vystoupil J. S částečně pobaveným výrazem ho poškádlí prsty uvnitř. Jde to víc, než snadno. 

"Na další kino jsem si nevzal popcorn." Ozve se pobavený hlas J, který už je pozoruje. Možná by se vydržel jedno kolo jen dívat.

Ruki

Ruki už vážně nemůže říct ani slovo, je jen malý kousíček od orgasmu, ale v duchu Yusukemu slíbí, že toho z něj dostane ještě opravdu dost a taky podle toho koná. Cítí, jak se tělo před ním napne, je mu jasné, že se mu doteky tam vzadu asi moc nelíbí a o to škodoliběji si je užívá, než mu Yu podlehne a začne si je vychutnávat taky. Ta jeho otázka by ho asi měla zaskočit, ale vůbec se to nestalo a málem by spontánně odpověděl, že rozhodně, kdyby se první neozval J. Ruki se honem kousne do rtu, protože to nevypadá, že by J měl původně v plánu nějaké opakování a on už to tady bere jako hotovou věc. Nerad by něco pokazil zrovna v této chvíli, to už by nikdy nemuseli dát dohromady. Jakmile v sobě ucítí Jův vrchol, okamžitě to na něj přijde taky a jen o malou chvilku později i na Yusukeho. Možná nikdy nebyl součástí něčeho lepivějšího, než právě teď. Že se na tu sprchu nevykašlal, byla úplně zbytečná. Jakmile se Yu převalí na záda, jde jeho tělo automaticky s ním, takže na něm skončí částečně na břiše a J ho hřeje do zad. Jeho hlava začíná pomaličku pracovat a uvědomovat si, že celou paží objímá jiného muže, než je ten, který je ještě pořád v něm. Trochu zčervená, i když je to už dávno zbytečné a relaxuje naprosto potichu, ale spánek si o Yusukeho opírá s tím pořád stejně příjemným pocitem. Musí na chvíli zavřít oči. Nebude se teď přece cítit provinile, na to už bylo maličko pozdě. Ucítí dotek Jových rtů na svojí pokožce. Je to konejšivé. Pak se ale zamračí, když se J oddálí. Slyší za sebou cvaknutí zapalovače a chvíli uvažuje, jestli si nedá taky, ale Yusuke mu ten čas nedopřeje, protože si zvedne jeho bradu k polibku. 

"Ano." Řekne mu po pravdě na jeho otázku, než si uvědomí, co přesně to vidí v Yusukeho očích. No on se snad naprosto zbláznil? Začali tou divočinou, skončili ještě větší a on by měl být připravený na třetí kolo? Tak takový superman není. Jenže Yusukeho dlaň se nemíní zastavit. Není to jenom pohlazení, on mu naprosto vážně sáhne přímo do těch přecitlivělých míst, kde je ještě všechna ta Jova horkost a nedá si pokoj. 

"Žádné další kino nebude." Řekne Ruki trochu podrážděněji, než měl v plánu. Je opilý, celý den byl na výletě v botách, které na to nejsou určené, má za sebou dvě kola a… a vůbec. Ani si nevzpomene, kdy přesně usnul. Prostě odpadl někdy uprostřed toho všeho. Neprobudila ho ani Yusukeho ruka, ani jejich hlasy, ani vůně cigaret. Probudí se uprostřed hluboké noci, možná skoro nad ránem. Jedna část postele je rozestlaná, ještě teplá, uprostřed je on a vedle něj tiše oddechuje J. 

"Jak to že nechrápeš?" Vyčte mu šeptem jeho dokonalost. Nadzvedne se, políbí jeho rty a pak z postele vyklouzne taky. Yusuke tady někde musí být, odešel před chvílí. Podrží ucho na dveřích do koupelny a pak si povšimne pootevřených dveří na terasu bungalovu. Asi nemohl spát, je mu špatně nebo jen potřebuje kouřit a strávit, co se stalo. Ruki se protáhne dveřmi, na sobě vůbec nic nemá. Najde ho sedět na ratanové sedačce, má na sobě jenom rozepnuté kalhoty, vážně kouří a dívá se na moře. Rukiho najednou popadne cosi, co nejde ovládnout. Něco mu dluží, ale na to přitom vůbec nemyslí. Není to ani tak, že by chtěl zahýbat J, prostě se to děje. Během vteřiny elegantně sklouzne obkročmo na jeho klín, vezme jeho tvář do dlaní a přitiskne svoje rty na jeho. Odněkud se bere strašná vášeň, možná má v sobě ještě pořád příliš alkoholu, ale odmítá se vzdát toho, co zrovna chce.

Yusuke, J

J si dává chvilku pro sebe a je jasné, že on sám bude brzo spát. Nějak ho to zmohlo, ale má za sebou dlouhou cestu a taky lítání po městě, ono se to asi na jednom podepíše. Přesto si v klidu dopřeje cigaretu a ještě pár doušků. Přemlouvá sám sebe, aby na chvíli zaplul do sprchy, než odpadne úplně. Když se ohlédne vedle sebe, vidí, jak Ru objímá Yusukeho. Měl by žárlit, měl by říct dost a konečně to celé srovnat, jak to má být, ale nějak se mu do toho nechce. Nakonec mu to nepřijde jako špatný nápad. Nejde o to, že by se o Rukiho rád dělil, to v žádném případě, ale taky mu dochází, že pokud budou dva a jednomu z nich se něco stane, bude se mít o Rukiho kdo postarat. Nakonec podobné myšlenky vyhrají nad těmi ostatními a žárlivost úplně zmizí. Jak málo stačilo. Je to všechno jenom o tom, že mu záleží ze všeho nejvíc na Rukim a jeho bezpečí. Uvelebí se o něco spokojenější s rukou pod hlavou a stejně ty dva po očku pozoruje, prostě si to užívá. Yu se pousměje, když dojde na únavu. Stejně si nemůže pomoct a musí se ho pořád dotýkat. Rozesměje se, když jim to oběma Ru zakáže a za chvíli spinká jako miminko. Yu se podívá na J a čeká hodně, ale poklidný výraz vůbec. 

"Slib mi něco." Ozve se J a podá mu flašku. Yu jen pozvedne obočí a přikývne. 

"Kdyby se cokoliv stalo, postaráš se o něj za jakoukoliv cenu." Yu nemusí ani chviličku přemýšlet a dojede mu, že to je souhlas s tím, aby zůstal s nimi. Se vším všudy.

"Slibuju." Přikývne, než se napije a sleduje J, jak míří do koupelny. On sám nakonec usne, ani neví, kdy se jeho přítel vrátil. Probere se uprostřed noci, chvíli pozoruje Rukiho, jak spí. Odhrne mu prameny z tváře, než se zvedne a zamíří do koupelny. Dopřeje si sprchu, natáhne jen ledabyle kalhoty a jde rovnou ven. Je tu vážně krásně, měl hodně rád tohle místo, ale bez váhání se ho vzdá, stejně jako všeho ostatního. Je to jen malá cena za nový život, který se rozhodl žít. Nový a vlastně starý. Pohodlněji se opře do křesla a vloží cigaretu do koutku, aby si mohl připálit, když ho z jeho chvilky vyruší kroky. Myslel si, že bude Ru spát ještě týden, ale je tady a jde za ním. Usměje se upřímně a prohlédne si ho od hlavy až k patě, je znát, že Rukimu stačí jen mrknout a bude mít jeho plnou pozornost, opravdu plnou. 

"Nemůžeš spát?" Zeptá se ho tiše a to je asi tak jediné, co stihne. Možná tak típnou cigaretu, aby ho nepopálil. Jakmile ho Ru políbí, vezme ho kolem pasu a s tichým vydechnutí a dlaněmi na bocích ho prudčeji přitiskne k sobě. Dlaně vzápětí vyjedou na jeho lopatky, aniž by od něj odtrhl rty a přitiskne ho k sobě znovu. Polibky se stávají hlubší, i když nikam nespěchá. Nakonec jej pohladí po pažích a nasměruje je kolem svého krku, než sám sklouzne na pozadí, za které ho s napnutím svalů na pažích mírně pozvedne, aby byl výš, a znovu přitiskne k sobě. Nechává jeho klín dotýkat se vypracovaného hrudníku a sám k němu vzhlíží, než klesne rty na hrudní kost, kterou náležitě olíbá. 

"A já měl za to, že budeš spát ještě měsíc. Ne, on se vzbudí ještě před svítáním, aby si to mohl pořádně užít." Okomentuje to s pousmáním a roztouženým odleskem v černočerných očích.

"Mám pro tebe možná i novinku. Nikam se nechystám a budu tě trápit ještě dlouho." Slíbí mu, protože už si je jistější, že se z toho J nevyspí. Bude to asi zajímavý život, ale vážně se na to těší. Jednou rukou ho pořád jistí a druhou zabloudí mezi jeho polovičky, aniž by ho pustil dolů a pohladí ho přímo mezi nimi. Jen tak se toho místa nevzdá, dokud nedostane patřičnou odezvu. 

"Ru-chan." Broukne hlubokým hlasem, ve kterém je jasně patrná touha a pozvedne bradu, aby ho mohl znovu políbit.

Ruki

Těžko by mu popisoval, jak moc mu to na té pohovce venku slušelo. Měla bílé polštáře a Yusuke měl bílé oblečení na jinak celkem opáleném těle. Hezky to kontrastovalo s jeho vlasy a očima. Už nebyla naprostá tma, ale ještě se nerozednívalo. Oceán vypadal skoro černý, ale moře příjemně šumělo a vytvářelo podmanivou atmosféru letní noci. Nečekal, že by se Yusuke bránil a to se taky nestane. Okamžitě ucítí přímou odpověď na svoje polibky stejně jako to prudké trhnutí tělem proti němu a tiše si povzdechne do jeho rtů. Nakonec je to z nich dvou on, kdo spěchá víc a snaží se je strhnout k vášnivému tempu. Yusukeho velké dlaně ho obejmou jako nic, má díky nim pocit, že je cítí snad všude najednou a sám je má tak malé, že má dojem, že nikdy nemůže stačit prozkoumat všechno. V tomhle ohledu jsou si s J podobní, i když J je vlastně úplně jiný. Nechá si navést ruce okolo Yusukeho krku a taky se pozvedne na kolena, ale je to jenom proto, aby klínem narazil o jeho pevné tělo. Teď už jsou jeho povzdechy mnohem výraznější, ale bere si je vítr a moře a tak se skoro ani neslyší. Musí se zasmát, když Yusuke konečně najde svůj hlas. Však on mu říkal, že by ho neměli podceňovat a jestli neříkal, tak mu to naznačuje teď. 

"Jestli ti to vadí, vrátím se do postele." Řekne mu, když se skloní svými rty k jeho oušku a začne si s ním pohrávat. Zajíždí mu jazykem dovnitř, lechtá ho a kouše, tahá za lalůček a nedá mu pokoj ani na chvilku. Konečky svých vlasů ho musí šimrat na krku. Když Yusuke promluví znovu, musí toho na chvíli nechat, jak se v hlavě pokouší přeskládat význam jeho slov. Neví nic o tom, co si společně s J řekli v posteli, když usnul, ale to, že s nimi chce zůstat přece ví. To by mu neopakoval jenom tak. Takže J souhlasil? Vůbec to nechápe. 

"To je dobře. Nevím, co bych si za chvíli počal s pocitem, že jsem zahýbal." Řekne velmi tiše. Začali jako tři a na Yusukeho nevyšla řada, ale Ruki si vůbec nebyl jistý, že pozdější doplnění této absence bude ještě počítáno do jejich malého úletu. I kdyby mu J nic neřekl a nevyčetl, nejspíš by se těmi myšlenkami sám trápil dlouhou dobu pokud ne navždycky. Ale takhle… takhle už to nevadí. Jakmile ucítí dotek Yusukeho prstů. Na chvíli se napne a stáhne. Je v těch partiích hrozně citlivý, vlastně je to v tuto chvíli až nepříjemné, ale není to nic, co by ho zastavilo. Ono se to změní, to už ví. Přinutí se povolit obličej a nechat odplynout vrásku na čele. Yusuke je nakonec nedočkavější, než J, už podruhé na to jde hodně přímo, ale asi to moc chce a to Ruki taky. Na chvíli si musí opřít čelo o jeho a nechá steny tiše vycházet ze svých rtů. Kolena se mu začínají chvět, bylo toho dneska už hodně, ale pak se ty pocity konečně začnou měnit v něco úžasného. Jeho tělo se plně probudí a zatouží po dalším dobrodružství. Podívá se Yusukemu do očí, když uslyší svoje jméno a pak mu vybídne svoje rty. Cítí ho uvnitř sebe a sám povolí v kolenou, aby mu naznačil, že toho chce víc. Rukama začne přejíždět po jeho širokých ramenou a užívá si pohledem jeho dravčí tvář. Při tom má tak něžné oči. Pohladí ho konečky prstů středem přes celou tvář a když ho znovu hladově políbí, už necítí jeho prsty, ale přímo jeho samotného. Přijme ho snadno, po tom všem je ještě velmi uvolněný. Je to něco neskutečného, ale teď si to užívá mnohem víc, než před tím, protože jeho mysl je svobodná a už nemá strach, že dělá něco, co by J nesnesl a odmítal.

Yusuke

"Na to hodně rychle zapomeň. Pustím tě možná, až slunce vyjde." Oponuje mu, protože rozhodně nechce, aby se vracel zpátky do postele. Kdyby mu chtěl utíkat, asi vstane a klidně ho tady bude chvíli nahánět. Teď ale trochu sobecky nechce vzbudit J, aby si Rukiho mohl víc užít. Ostatně společně budou trávit hodně času a J už si ho užil celkem dost, teď je řada na něm. Svírá drobné tělo proti sobě, nedává mu šanci se příliš hýbat, a když už se kroutí, jen se otírá o jeho hrudník a způsobuje si mnohem víc příjemných pocitů. Nedokáže se držet příliš zpátky, ale přesto se snaží, aby to nebylo víc nepříjemné, než je nutné. Přece jen už za sebou Ru něco má. Je to pro něj těžké, jen těžko drží svou touhu na uzdě, ale musí, aby mu spíš neublížil. 

"S tím už si nedělej hlavu, spíš by se měly obávat jiné partie." Dobírá si ho malinko. J souhlasil, nic víc nepotřebuje, aby byl spokojený. Nikdy předtím by ho nenapadlo, že skončí v podobném vztahu. Radši měl své milence jen pro sebe, ale teď mu to podivně nevadí. Radši bude žít takto a užívat si to, než být daleko a jen se koukat. Je opatrný, když se dostává prsty do jeho nitra. Snaží se ho trápit na místech, kde vnímá lepší odezvu, aby mu dal zapomenout na nepříjemné pocity a jeho tělo se dostatečně uvolnilo. Netrvá to dlouho a vymění je zas svou chloubu. Jistí Rukiho za zadek, aby do něj mohl velmi opatrně pronikat a neublížil mu. To je to poslední, co by chtěl. U toho trápí jeho rty a střídavě tiskne v dlaní polovičky, které mu do nich padnou úplně akorát. Když si Ru opře čelo, vyjede dlaněmi nahoru a sevře v nich jeho tvář, aby si ho vzápětí mohl přitáhnout blíž a roztouženě jej políbit. Pak ho na chvíli musí propustit, protože ani on nedokáže zůstat potichu. Rukiho nitro je úzké a jemu to přináší zrychlený dech a rozhodně zatmění před očima. Přestává ovládat své tělo a dělá si, co chce, stejně jako ruce, které pevnější sevřou Rukiho boky. Užívá si další jeho polibky a místo, aby mu pomáhal v přímočarých pohybech proti sobě, dopřeje jim oběma víc krouživých pohybů. Není ten typ, který je oba potřebuje zničit hned, ale za to to má rád pevně v rukou a oblíbil si menší trápení. Ví moc dobře, že výsledek bude o to lepší. Svým vedením je drží v akci poměrně dlouho a mezitím, co si rty vychutnává Rukiho kůži, kam jen dosáhne, se od jeho pokožky začnou odrážet první sluneční paprsky. Jsou ještě vyloženě ohnivé a bude trvat, než začnou opravdu pořádně hřát, přesto je to nádherná podívaná. Musí se nutně odtáhnout a na chvíli zastavit. Ví, že ho tím ještě víc potrápí, ale nejde to jinak. Vezme jeho tvář do dlaní znovu a pak prsty zlehka vjede do vlasů. Upřímně se pousměje a stejně tak vřelý je jeho pohled. 

"Viděl jsem už hodně šperků, Ru-chan, ale tobě se nic nevyrovná." Ujistí ho, jak jej vidí a že svůj názor jen tak nezmění. 

"Jsem rád, že jsem tě potkal, opravdu ano." I kdyby se tento večer neodehrál, vnímal by to stejně. Políbí ho a tentokrát mu pomůže, aby mohli oba dva dosáhnout svého vrcholu. Jednu dlaň nechá svírat jeho polovičku a druhou zamíří do Rukiho klína, aby mu dopřál všechno, co jen může. Jakmile Ru dojde na vrchol a on ucítí stahování jeho nitra, dopřeje si pořádnou bouři taky a nechá se jí úplně pohltit. Ani si neuvědomil, jak moc si dal zabrat. Asi nakonec budou spát mnohem déle, než měl původně v plánu. Pohodlněji se opře na pohovce a přitáhne si Rukiho do své náruče, ve které se krásně schová. Nemá zrovna chuť ještě opouštět jeho nitro a kromě osamělého běžce, který jim nejspíš ani nevěnuje pozornost, kolem nikdo není. 

"Hm, musím říct, že lepší místo na vlastní znásilnění, bych si nevybral." Prohodí pobaveně, než přitiskne své rty do jeho pramenů a nechá víčka klesnout.

Ruki

Rukiho koutky vyskočí nahoru, když mu Yusuke honem zakazuje jeho odchod. S těmi partiemi má ale bohužel pravdu. Už s J to bylo náročné. Jenom si představí, že má doma dva takové a oba dva jsou lační tak maximálně po něm a vůbec ne po sobě navzájem, ví, že tohle bude krocení dravé zvěře a plno pokusů je odmítnout a utéct jim. Spojení jejich těl je velmi pomalé a ohleduplné. Střídavě se pokouší mu polibky vracet a střídavě se snaží jenom popadnout dech. Yu je nikam nežene, hodně si to užívá a trápí je oba, ale pro Rukiho je to vážně slastné mučení. Chtěl by s ním být dlouho a pořádně ho poznat a zároveň už prostě nemůže. I tak tohle všechno neuspěchá a nijak se nezasadí o to, aby skončili příliš brzy. Nechává všechno na Yusukem a je rád, že chce být ve všech směrech tím dominantním, který se o všechno postará. V tuto chvíli to opravdu vítá, i když si jinak sám uměl jasně prosadit, co chce a že to zvládne sám. Možná byl malý, ale rozhodně nebyl uťápnutý. Byly ale chvíle, kdy se chcete jenom ztrácet v pevné náruči a nemyslet na nic kromě svého milence a slasti mezi vámi dvěma. Ta chvíle rozhodně přišla a Ruki se není schopný nasytit toho, jakým způsobem se na něj Yusuke dívá a jak moc po něm celý čas toužil. Yusuke se chce dívat a tak si nechá pozvednout tvář a oplatí mu pohled do očí. Musí se vřele usmát tomu jeho komplimentu a tváře mu na chvíli pokryje červeň, když sklopí oči. 

"Divil bych se, kdybys na šperky neměl nos." Řekne něco, co může znít dost namyšleně, ale přece musí nějak dostát vlastní povaze. Pouze rozněžnělý tón hlasu ho prozrazuje, že je to jen škádlení. Nemyslel si, že by po tom všem vydržel tak dlouho, může za to především Yusuke a to, že je Ruki ochotný se mu plně podřizovat, ale když to nakonec přijde, má pocit naprostého spokojeného naplnění. Příval endorfinů a dopaminu, které jeho tělo dostalo za poslední noc, mu musí nutně vydržet snad na měsíc a on bude mít nejspíš po celý čas výbornou náladu. Ale nebyl by to on, aby na to nezapomněl při první příležitosti. To je teď ale ještě daleko. Teprve po chvíli ucítí první teplé prstíky, jak mu na záda začínají dopadat paprsky ranního slunce. Je to velmi příjemné. Do Rukiho se po výkonu vždycky dá trochu zima, jak tělo povolí a uvolní se, ale teď je mu příjemně a on se celý schoulí do Yusukeho náruče a o hřbety svých dlaní si opře tvář. Uchechtne se a protočí očima, když Yusuke pronese to o znásilnění. Oni byli s J v některých věcech vážně oba dva stejní. 

"Víš, že někdy je lepší být prostě zticha a nekazit pěknou chvilku?" Řekne mu, i když to bylo vtipné. Nemá ani ponětí o tom, jak krásný má teď Yu výhled na moře, nad kterým vstává slunce, protože on je k tomu všemu zády. Sám se dívá někam do dálky na moře písku, ale je tak spokojený. Ani jemu se nechce slézat a vydrží tak ještě hodně dlouho, než okolo nich proběhne ven Koron. Dveře byly otevřené, on se asi probudil a utíkal se ven vyčůrat. Ruki natáhne uši, jestli zevnitř neuslyší vstávat J, ale je tam úplné ticho. Uvědomí si, že se mu už zase klíží oči. Dlouze si zívne, ale ruku si před pusu nedá, to by se musel pohnout. Dokonce ani netuší, že by po pláži mohli chodit nějací lidé. Je mu to všechno fuk, zmáhá ho hrozná únava a nakonec prostě doopravdy usne i s Yusukem uvnitř sebe. Pití alkoholu dovedlo jednoho dostat do opravdu zvláštních situací. Najednou se ráno vzbudíte a žijete ve třech. A dokonce to nikomu z těch vrahounků ani nevadí…