Ruki x J x Yusuke - Já ti ho nedám. - část 2.

(bungalov)

Ruki

Ta Yusukeho odpověď se mu vůbec nelíbí. Jasně totiž značí, že se do něj pěkně zabouchl a je schopný udělat cokoliv, jenom aby mu byl nablízku. To není moc dobrý důvod k tomu, abyste se vykašlali na svou počestnou přítomnost a vrátili se ke své kriminální minulosti, obzvlášť když byl Ruki zadaný a neexistovala možnost, jak by spolu mohli být. On je právě teď strašně opilý a ty možnosti samozřejmě vidí, ale zítra se na to bude dívat úplně jinak. Tak jako dřív. A navíc J šíleně miluje. Kmitne pohledem nahoru k Jově rozzlobené tváři a pocukne rameny. On za to nemůže!! Naštěstí ho vysvobodí ten Yusukeho pohyb směrem dopředu, který od něj odpoutá Jovu pozornost. Chudák Yusuke, ten se z těch ran dneska nevyhrabe, protože se ho na střídačku s J snaží praštit oba dva. Když Yusuke začne se svým vyznáním, dokonce i v tomhle stavu se Ruki pomalu narovná a na jeho tváři se usadí nešťastný výraz. 

"Podobné věci neříkej, prostě to nedělej." Snaží se mu v tom zabránit. On ví, jak bylo jemu samotnému, když se s J rozhodli odejít každý vlastní cestou a jak mu bylo, když se ho pak pokoušel najít. Yusuke by je sice nemusel nikde hledat, ale stejně by nikdy neměl lásku, kterou hledá. Podle Rukiho bylo daleko horší mít ji na dosah ruky a jen se dívat, než být někde na druhé straně planety a pokoušet se zapomenout. Yusuke se teď chová jako masochista a to nebylo správné. Pokud ho odmítnou? To znamená, že se musí rozhodnout oba, dokonce i J. Ruki ví, že by se jim někdo jako Yusuke náramně hodil, stejně jako ví, že mu vlastně nemají co nabídnout, tedy po té citové stránce. Asi… Nakonec Ruki sklopí oči a spojí dlaně před sebou. On ví moc dobře, co se dělo na lodi, stejně jako si dovede domyslet, že Jovo chování rozhodně nebylo standartní. Kohokoliv jiného by chladnokrevně oddělal. Ruki to sice ještě neviděl na vlastní oči, ale muselo to tak být, protože jinak by neměl tuto pověst a kariéru. Kdo ví, jak na to bude reagovat, až to jednou doopravdy uvidí. Jenže tehdy bylo všechno jiné a pokud Yu prožívá něco podobného, je mu ho vlastně hrozně líto. Kruci, co si má teď počít? Moc dobře ví a cítí, že kdyby neměl J, neváhal by ani chviličku a dal by svoje srdce Yusukemu. Jenže J tady je a pojí je toho dohromady mnohem víc, než by si kdy kdo dokázal představit. To, co prožíval, když si myslel, že je mrtvý, to nebylo nic přelétavého, to byla ta nejhorší noční můra v jeho životě. A pak to J v podstatě vyřeší, když ho majetnicky přitiskne k sobě a pronese, že mu ho nikdy nedá. Pokud je to takto, Ruki se proti tomu nijak nepostaví. Nechce, aby se vztah mezi nimi nijak narušil. Oči upírá pořád do země. Měl by něco říct, ale nedostává se mu slov a když jste opilí, je to ještě horší. Jeho noví přátelé okolo už pochopili, jak vážné téma se tady probírá a tak většina odešla o kousek dál a baví se jako před tím a pár jich ještě soucitně postává opodál, ale předstírají, že neposlouchají a drbou Korona. 

"Yu-chan, týral bys sám sebe. Co by tohle byl za život. Opustil bys všechno, před čím jsi mě před chvílí varoval, jen proto, aby ses do smrti díval na něco, co nebudeš mít? To nedává smysl." Řekne velmi střízlivě, zavrtí hlavou, odlepí se od J a vykročí k moři. Několik kroků ujde docela jistě, než se mu zamotá hlava a taky nohy a skončí s nadáváním v písku. Nějak pitomě si při tom klekl na ostrou mušli a teď mu teče krev z kolene úplně stejně jako když byl malý. 

"Jsem zraněný!" Zavolá na ně na oba. Jak tak hledí na ten proužek krve, najednou se mu chce zase čůrat. 

"Půjdu si zaplavat…!" Oznámí vzápětí.

Yusuke, J

J trochu naštvání přejde, když slyší slova Rukiho, že by to Yu neměl dělat. Dojde mu totiž, co asi cítí a jak rychlé to bylo. Nemůže si pomoct? Jak by se cítil on sám, kdyby to bylo obráceně a co by vlastně v tu chvíli udělal? Možná by opravdu jednal stejně. Ten pocit, že mu musí být na blízku a dávat na něj pozor, ať je to, jak je to, už moc dobře zná. Sám ho pozoroval dlouhé hodiny, když ho chtěl nechat žít svůj život. Taky týral sám sebe, uvědomoval si to, ale nešlo to jinak. Nelíbí se mu to pořád stejně, ale už nejedná tak agresivně, jako ze začátku, protože to…Chápe. 

Yu jen mírně nakrčí obočí a na pár vteřin odvrátí pohled stranou, protože Ru má pravdu, neměl by podobné věci vůbec říkat a vážně by se měl ztratit a nechat je žít. I když většinou dokázal všechno to, co si usmyslel, teď to neudělá, prostě to nejde. Stojí tam trochu jako idiot, ale ani to mu nevadí. Jen mírně zavrtí hlavou. 

"Nebudu to dělat, slibuju." Ujistí ho bez váhání. Už to nikdy neřekne, to však neznamená, že své rozhodnutí změní. 

"Yu-kun." Začne pomalu J, kterému je to podivně líto. Nikdy podobnými pocity netrpěl, ale to se zdá se změnilo, od té doby co zná Rukiho. Je ale pravdou, že pokud by někoho měl označit za přítele, byl by to právě muž, který stojí před nimi a nabízí jim své služby. 

"Pokud to vážně chceš…Není to dobrej nápad, ale jestli jsi na pevno rozhodnutý, já v tom problém nevidím." Pokrčí nakonec rameny. V tomto podniku je výhra mít vedle sebe někoho, komu věříte. Yu by se klidně mohl postarat o to, aby J padl, ale on ví, že to prostě neudělá. Yu se na něj podívá a mírně se pousměje, když s ním J souhlasí a v podstatě děkovně kývne hlavou. Nic jiného momentálně nepotřebuje. Jen musí ještě spoustu věcí zařídit. 

"Ale dává to smysl." Černé oči se podívají na Rukiho.

"Právě, že to dává smysl. Možná, že tím budu opravdu trápit sám se, ale mnohem horší by bylo..." Nedořekne to, protože mu do toho skočí J. 

"Mnohem horší by bylo, kdyby nevěděl, co s tebou je." Podívá se na svého přítele a v jeho očích je nakonec vlastně pochopení místo vzteku. Oba dva se podívají za odcházejícím Ruki, dokonce si stoupnou bok po boku. 

"Je to debilní situace." Zamručí J a podá Yusukemu lahev, aby se pořádně napil. 

"Horší bych vážně nevymyslel." Doplní Yu, oba se na sebe podívají a pak se krátce rozesměje. Trvá to jen do té chvíle, než se ozve Ruki s tím, že je zraněný. Oba jako na povel vykročí k němu, J už nachystaný v ruce telefon, kdyby potřeboval zalarmovat polovinu země ohledně zdravotnické pomoci. Když oba dojdou až k němu a vidí, co se mu stalo, málem by protočili oba očima.

"Chceš nás zabít?" Ozvou se oba ve stejnou chvíli. Tohle je vážně šílené. Yu zvedne flašku pořádně ke rtům a dopřeje si několik loků, za chvíli budou úplně všichni pod obraz. J následuje jeho příkladu a s takovou už ve flašce nezbude vůbec nic. Ru ve svých skvělých nápadech pokračuje. 

"A nejspíš se hodlá utopit. Sám nepůjdeš." Prohodí J s dalším lokem. 

"Já bych spíš někam zalezl a pokračoval tam. Nabereme další alkohol, asi to nutně potřebuju." Navrhne oběma. Yu souhlasně pokývá hlavou.

"To je myslím ten nejlepší nápad, dej mi vteřinu." Sáhne po svém telefonu a vytočí jedno z čísel, které v něm má. Kousek do nich je několik bungalovů, které vlastní jeden jeho známý. 

"Tak výborně můžeme jít, máme tam i bar." Zavelí a vezme Rukiho pod jedou paží. J jde z druhé strany, aby ho vyvážil a snáze se jim šlo. Cesta v písku není úplně ideální, ale nakonec se potkají s mužem u bungalovu, ten jim předá klíče a pak zase s rozloučením odejde. Za tu dobu už stihli s J stáhnout tu flašku. J vykročí rovnou k baru, nechávajíc Rukiho u Yusukeho.

"Jsi stejně roztomilý." Pošeptá mu do ouška a vede ho k pohodlné pohovce, kde se svalí oba dva. K eleganci to má rozhodně daleko. 

"Barmane sem s pitím." Rozesměj se Yu.

Ruki

"Co?" Podívá se nahoru s hodně nechápavým výrazem ve tváři, když se ho oba zeptají, jestli je chce zabít. Jediný, kdo tady momentálně krvácí, je on sám. Jsou snad úplně ožralí, nebo co? 

"No tak sám nepůjdu a půjdete se mnou." Rozhodí rukama a plácne dlaněmi do písku. Proč ze všeho dělají takovou vědu? 

"Říkal jsi, že budeme slavit!" Začne se bránit, když chce J někam zalézat. On chce být venku mezi lidmi a smát se s nimi jako doteď! Jenže to už ho berou každý z jedné strany pod křídlem a tahají ho na nohy. Yusuke s J souhlasí a Ruki se střídavě mračí na jednoho a na druhého. 

"Než jste sem přišli, měl jsem se skvěle. Byl jsem mezi lidmi a výborně jsem se bavil. Jen se tady objevíte, všechno mi zkazíte a už mě zase vlečete někam, kde budeme jenom sami tři. Někdy vás nesnáším oba dva." Pusa mu jede a zdařile ignoruje fakt, že Yusukeho zná vlastně jenom chvíli. Vůbec té Yusukeho čínštině nerozumí, ale jakmile zavelí k odchodu, ví, že má po žížalkách. Honem se ohlédne a mávne na svoje dosavadní kumpány, kteří mávají zase jemu. Koron si naštěstí všimne sám od sebe, že odcházejí, jinak by na něj snad zapomněli nebo co. Předběhne je a pořád pobíhá v písku. Ruki oběma pánům situaci komplikuje co nejvíc, nechává se vláčet a poponášet, ale stejně ho nakonec donesou tam, kam chtějí. Je to nějaký bungalov nebo co, kdo ví čí a kdo ví na jaké praktiky, ale uvnitř to docela voní a vypadá to, že je tu čisto. 

"Nebudou tu brouci?" Začne si Ruki zase vymýšlet. 

"A kde bude on spát?" Kupodivu tím ON nemyslí Yusukeho, ale Korona. 

"Nemá misku ani jídlo." Stěžuje si dál. Místo, aby ho kluci konečně měli plné zuby, mu Yusuke začne špitat do ouška, jak se mu líbí a jak je roztomilý. Ruki si není jistý, jestli nemá halucinace z otravy alkoholem, ale nechá se dovést k pohovce a na ni se s povděkem zřítí. Vydrží mu to přesně dvě vteřiny, než mu dojde, že se asi počůrá a že kvůli tomu chtěl jít plavat. Zase vyskočí na nohy a s motáním hledá koupelnu. Není to zase tak složité, tohle místo není velké, jen doufá, že nikdo nepůjde za ním nebo to J Yusukemu nějak zarazí. Honem si uleví, umyje si ruce a nakonec i obličej a vlastně i nohy od písku. Občas se z koupelny ozve nějaká dutá rána, jak balancuje na jedné noze a pak se zřítí do sedu, ale pokaždé zapáleně pokračuje dál. Možná by si měl vyčistit zuby. Najde jednorázový kartáček a alespoň ústní vodu a vypláchne si tu alkoholovou pachuť. Stejně hodlá pít dál. Nakonec ho nenapadne nic lepšího, než vlézt do sprchy. O deset minut později mu dojde, že byl oblečený. Soukat ze sebe mokré hadry je na dalších deset minut a spoustu dutých ran, které znějí, jako by si tam Ruki vyléval vztek. Nakonec vyleze ven jenom zabalený v ručníku a s napůl suchými a mokrými vlasy, protože si sprchu nastříkal do obličeje. Bosky přejde zpět k pohovce a v tichosti do ní zahučí, aniž by se na kteréhokoliv z nich podíval. +Nic neříkejte!+ Napomíná je v duchu, zatímco mu Koron vyskočí na klín a pere se s lemem ručníku. Ještě, že to není doga. 

"Alespoň nesmrdím, jak vy." Řekne, kdyby snad někdo něco poznamenal. Kluci bohužel nesmrděli. Krásně voněli, každý jinak, celý den se někde procházeli a ani se nezpotili a pít taky teprve začali. Nebylo to fér. Vyčítavě se podívá na J, jestli ty drinky u baru bude hledat celou noc nebo kde to vázne.

Yusuke, J

J a Yu se skoro tváří, že Rukiho brblání po cestě ani neslyší. Oni by klidně plavat šli, ale pořád mají pocit, že toho ještě moc nevypili, a kdyby toho vypili víc, asi by se nakonec všichni tři utopili. To by byl dost úsměvný konec velkých mafiánů. Oba se na sebe podívají, jakoby se jim honilo hlavou to samé a vlastně se i uchechtnou. Asi tím Rukiho ještě trochu popíchnou, ale nějak si nemohli pomoct. 

"Dobře, my si to teda budeme pamatovat." Ozve se J pobaveně. 

"Já jen že jsi chtěl pít a jim už alkohol celkem docházel. Navíc, my máme v plánu slavit." Ujistí ho, že párty rozhodně nekončí. 

"Pro mě to osobně nezahrnuje utopení se." Doplní ho ještě Yu a očividně si nic nedělají z jeho prskání. 

"Na brouky nebudeš mít čas." Přisadí si J a vzápětí se do toho znovu vloží Yu. 

"Koronovi něco seženu, neboj." Snaží se ho uklidnit. 

"Je to můj kámoš, jestli sis nevšiml, bude kdyžtak spát se mnou." Pokrčí nenuceně rameny, to je to poslední, co by mu mohlo vadit. Když Ru zmizí v jídelně, J se začne starat o alkohol a něco na zub. Yu zatím najde pár dek navíc, ze kterých udělá Koronovi útulny pelíšek na pohovce a ještě mu sežene zdobenou misku. Je sice na jídlo, ale kdo by se o to staral, jeho miska to není. Před J na lince už se objevují lahve. S každou ránou z koupeny se oba prudce ohlédnou ke dveřím a zdá se, že je dělí jen vteřiny do toho, aby tam vtrhli. J by rozhodně neměl nic proti, kdyby viděl Rukiho nahého, ale to by tu nesměl být Yu. Jen při té myšlenky vyprázdní čtvrt lahve. Yu zdá se není pozadu. Už před chvíli si od něj vzal pro sebe a dolévá už asi pátou skleničku. Tak trochu přepíjí své myšlenky a rozhodnutí, které před chvílí udělal. Nerozhodl by se jinak, ale trochu to na něj dolehl. J si toho všimne. 

"Nemusíš to dělat. Když tu zůstaneš, po pár dnech to třeba bude lepší." Zkusí pomoci svému dlouholetému příteli a ten se na něj podívá s pozvednutým obočím.

"Víš moc dobře, že to tak není." Oznámí mu klidně a J musí uznat, že na tom něco bude, na Rukiho se nedalo jen tak zapomenout. Vypijí spolu ještě několik sklenek, a pak už vážně chtějí vtrhnout do koupelny, ale to už se Ru vrátí. J už je zase u malého baru, kde sbírá další lahve. Yu zůstává na pohovce a pozoruje Rukiho, hlavně ručník, který provokuje jeho fantazii. Jde to snadno, když je posilněná alkoholem. Černo černé oči zakotví na kotnících a postupně stoupají nahoru. Krátce se zastaví u lemu ručníku a pak se přesune blíž k němu, aby mu nabídl svou vlastní sklenku. 

"Až ti budu smrdět tak řekni, ale věř mi, nebudu v ručníku vypadat tak, jako právě teď ty." Zdařile ignoruje fakt, že je tu někde J a že mu brzo prostřelí hlavu. Natáhne k němu dlaň, aby ho vzal za bradu a pohladil jeho spodní ret bříškem palce. Zůstává očima viset a tom doteku, prostě nemůže jinak. 

"A co takhle odměnu za to, že jsem nám vybral tak skvělé místo?" Nadhodí s provokací v hlase a bez varování nebo čekání na svolení se přiblíží k jeho rtům a prostě ho políbí. Začíná mu být jedno, jestli to bude to poslední, co udělá. Trvá to sotva vteřinu, než ho dlaní pohladí po tváři a skončí prsty mezi jeho prameny. Druhá ruka přistane nad Rukiho kolenem a začne mířit nebezpečně vysoko až pod lem ručníku. J se v ten okamžik vrací zpátky a málem mu lahve i sklenky vypadnout, když vidí, co se na pohovce děje. Až to položí, nejspíš ho vážně zabije. Všechno nechá téměř dopadnut na malý stolek před nimi, a když stočí oči tím směrem s přesvědčeným, že vyrazí, zastaví se. Přeostří na Yusukeho ruku, která je hodně drzá a uvědomí si, že to není naštvání, co cítí. Měl by, chtěl vzteky bouchnout, ale ono je to vlastně dost vzrušující. Ru se rozhodl zůstat s ním, v tom má jasno a tyto myšlenky společně s množstvím alkoholu jej nutí zacouvat do křesla naproti a chvíli je jen tak pozorovat.

"Zabiju tě." Vyhrožuje Yusukemu tiše. 

"Ale ono to ještě chvíli počká." Doplní si. Kdyby se Ru bránil, bude vraždit, ale pokud to neudělá, asi se vážně bude chvíli dívat. Je to jako porno, jen na živo a s jeho nejoblíbenějším hercem. No kdo by se chvíli jen tak nedíval?

Ruki

Přímo před nosem se mu objeví Yusukeho sklenička a ani není vypitá. Ruki do ní klesne pohledem, ale pak si ji vezme, když si tolik stěžoval očima, že nemá co pít. Stočí tvář do strany, kde si u opěrky v dece hoví Koron a vypadá po všem tom běhání dost unaveně. Očividně už s nimi nechce nic mít. Musí se podívat do Yusukeho tváře, když mu řekne to o ručníku a na chvíli znejistí. Má ho omotaný jako holka, až nad prsa a tím pádem končí jen tak tak, aby zakryl to nejnutnější, ale na kluka se prostě stydí. Je si jistý, že Yusuke by ho měl správně a vypadal by naprosto božsky. Kdyby ne, Ruki by se alespoň mohl hlasitě smát. Byl ale tohle kompliment nebo mu chce naznačit, že takhle se ručník nepoužívá? 

"Podívej." Řekne mu místo toho a ukáže mu bříško prstu, kde se na pláži říznul a kluci to zcela ignorovali. Ani náplast mu nedali, prostě nic! Jenže Yusuke ho místo prstu vezme za tvář a pohladí ho způsobem, že Ruki začne koutkem oka okamžitě šilhat někam směrem za J. Protest se neozývá, ale slyší ho tam něco štrachat. 

"Není skvělé, chtěl jsem..." Chtěl říct zůstat nebo jít domů, prostě kamkoliv, ale Yusuke ho ho umlčí svými rty a kdyby Ruki neseděl, zaručeně spadne. Takhle se jen konsternovaně napne a v hlavě mu běhají reklamy, ve kterých Yusuke hrál a fakt, že ho líbá právě on. Miluje J, ale tahle fyzická přitažlivost je k zešílení. Oba jsou krásní, mají nádherné postavy a Ruki má najednou pocit, že si v životě nic neužil, no znáte to… Yusukeho dlaň mu zajíždí do vlasů, ale mnohem víc se soustředí na tu druhou na stehnu, protože se posouvá stále výš, možná až moc vysoko a on si po chvíli nervózně poposedne, aby mu ten pohyb znemožnil, ale stejně ho líbá dál. Jův hlas k němu vůbec nedolehne, ani nepostřehl, že je blízko nich a něco pokládal na stůl. Jeden se nedovede soustředit na tolik věcí najednou, když vám někdo jiný, než váš milenec, sahá málem do klína. Trvá to docela dlouho, než se mu podaří udýchaně odtrhnout a skoro vyčítavě se podívá do Yusukeho očí. Zbytečně si přitahuje lem ručníku až pod bradu, při tom na hrudi to potřebuje mnohem méně, než dole a pak si konečně uvědomí, že J periferně vidí. Podívá se na něj, ale nějak nechápe, kde se vzal v tom křesle a proč si tam sedí jako v kině. Je to v přímém rozporu se vším, co se tady dělo před tím a vlastně celou dobu. Už tomu jenom chybí, aby si zajel dlaní do vlastního klína. Pak by Ru sice asi pochopil, ale rozhodně by nechápal, kdy se tohle stalo. 

"Nemyslíte si, že se nechám ukecat na něco podobného, že ne?" Zeptá se jich opatrně a těká mezi nimi dvěma očima. Chtíč v Yusukeho očích je jasně patrný, ten se nezastaví, pokud nebude muset a J je pro Rukiho momentálně velkou záhadou. Jenže pokud tam sedí a všechno dovolí… Opatrně se podívá zase na Yusukeho a uvažuje, jestli má něco zkusit sám nebo ne. A chce vůbec? Je opilý, uvolněný… nejen on. Není si jistý, jestli si to později nebude strašně vyčítat. Koneckonců ví, že chce Yu zůstat s nimi jenom kvůli němu a není moc fér dávat mu jakékoliv naděje. Ukazovat mu, co nebude mít ještě víc, než doposud… Podobného uvažování je na něj v jeho stavu až moc, ale přece jenom má ještě nějaké zbytky svědomí. Jenže taky není jeho máma. Je to jeho rozhodnutí a jeho život a to samé se týká J, který sedí támhle, čeká jako dravec a nedělá vůbec nic. A tak se Ruki po chvíli předkloní a zkusí Yusukemu ten polibek oplatit.

Yusuke, J

Yu vážně čekal, že ho Ru pošle do háje a začne ho mlátit. Očekával minimálně facku, ale nic z toho se neděje. Ani tehdy v obchodě mu ji nedal, takže to je pro něj znamení, že mu to rozhodně nepříjemné není. Kdyby nebyl J…ale on je a je jasné, že je musí vidět a stejně ještě pořád dýchá. Tedy nejspíš dýchá, pokud už dávno není po smrti, ke které mu pomohla kulka v hlavě. Možná jsou vážně už natolik opilí, že mu to nevadí? Nechce nad svým dlouholetým přítelem v tuto chvíli přemýšlet. Užívá si Rukiho rty a možnost, že to vůbec může udělat. Ještě na pláži se zařekl, že to v sobě zavře a jen bude spokojený s tím, že na něj dá osobně pozor. No to přesvědčení mu zrovna dlouho nevydrželo. Jen se pobaveně uculí, když vidí, jak si Ru přitahuje ručník a stejně neodolá pokušení ho za lem, který už je proklatě vysoko zatahat. Nemá daleko k tomu, aby se naklonil a podíval se tam, než mu o hodně později dojde, kam se Ru dívá. Vážně mu ani v nejmenším nedošlo, že je tu J s nimi a vlastně by je mohl vidět. To už se mu nějak vypařilo z hlavy. J pozoruje celou scénu a mísí se v něm zvláštní pocit. Ta žárlivost je utlumená nejspíš alkoholem, ale rozhodně je přítomné vzrušení, když ja pozoruje. Vážně nechápe, co se to s ním děje. Dokonce vypadá nadmíru pobaveně a stejně tak se i ušklíbne, když se na něj Ru podívá a vzápětí i Yu.

"Překvápko." Ozve se z jeho rtů, než sáhne po sklenici a dost si lokne. Žádné nadávky ani vyhrožování nepřijde. 

"Vlastně..." Začne pomalu J a podívá se na Yusukeho, který je tím očividně hodně vyvedený z míry. 

"Já tě ukecávat nebudu." Blýskne se Jovi v očích. 

"To by měl on." Kývne hlavou k černočerným očí, které pořád vypadají hodně překvapeně. Takže kulka do hlavy se odkládá nejspíš na ráno. No dobře, tak to si tu poslední noc hodlá pořádně užít. 

"Jak chceš. Ale pak si nestěžuj, až se ti to přestane líbit." Yusukeho hlas je naprosto klidný. Je mu jasné, že J se chytl a rozhodně je u toho bude pozorovat, pokud se teda stane něco víc. Přizná si, že pravděpodobně svého přítele neznal, jak si myslel nebo ho neviděl pořádně pít. To druhé je blbost, už spolu párkrát pili a nikdy to nedopadlo podobným způsobem. +Může za to Ru.+ Obviní ho v hlavě vzápětí, ale dál to rozpitvávat nehodlá, třeba by si to nakonec rozmyslel a to nechce. Pomalu se podívá na Rukiho a vzápětí už cítí opatrný dotek rtů. Yu se ani trochu nebrání, právě naopak. Vezme ho za bok a přitáhne si ho víc na své tělo. Dlaň mu pomalu, ale dost přímočaře sklouzne na jeho stehno, kde se velmi lehce a obratně dostane po látku ručníku. Zatím mu nepřekáží, ale asi brzo začne. J je ještě chvíli pozoruje, než se znovu napije, čímž vyprázdní sklenici úplně a pak pomalu vstane, aniž by si toho jeden nebo druhý všimnul. Teď mu to v nejmenším nevadí. Přejde až k pohovce, kdy už Yu tiskne Rukiho víc k sobě prohlubuje opatrné polibky. Zdá se, že úplně zapomněl, kdo tu ještě je. J natáhne ruku po lemu Rukiho ručníku a jedním plynulým a dost rychlým pohybem za něj zatáhne a hodí ho kamsi za sebe. 

"Lepší, mnohem lepší." Komentuje to s hladovým blýsknutím v očích a ne, žárlivost pořád nikde. Bylo zajímavé, že u něj se díky alkoholu ztrácí, u jiných to spíš prohluboval. Sám se usadí vedle Rukiho a dotkne se ho na stehně. Bez větších průtahů mu sáhne rovnou do klína. Podle něj reálně hrozí, že by se mohl leknout a prostě toho nechat a ta představa se mu nelíbí. Proč teď přestávat, když tak hezky začali? Věnuje mu první jen pár opatrnějších pohlazení, aby zjistil, jak se na to bude tvářit, ale asi přitvrdí, kdyby chtěl Ru utíkat a bez váhání mu to začne patřičně rozmlouvat. Nakloní se blíž k jeho oušku a má teď skvělý výhled na jejich spojené rty. 

"Hezky se na tebe kouká." Přizná mu část svých vlastních myšlenek a taky mu tím dá takové malé svolení a je zvědavý, jak s ním naloží.