Ruki x J x Yusuke - Já ti ho nedám. - část 1.

(pláž)

Ruki

Kdyby Ruki býval tušil, že má na krku sledovací zařízení jako nějaký pes, byl by to poslední hřebíček do Jovy rakvičky. Tohle tajemství by už rozhodně nepřežil a všechno to, proč se zlobil, ten pocit, že mu J dost nevěří, by bylo zase zpátky. Jenže on to neví a tak klidně splyne s davem na ulici a prostě vykročí do víru velkoměsta na vlastní pěst. Potřebuje se uklidnit, ale jakmile někde zaplatí, J o tom bude hned vědět a tak musí šetřit s hotovostí, kterou od kapitána dostal. +Jako nějaké podělané kapesné.+ Pomyslí si pořád naštvaně v duchu. Kde by ho napadlo, že kluci se dobře baví na jeho účet a že už jsou z nich zase staří známí. Ne nadarmo se říkalo, že chlapům stačí dát si do huby a je klid, kdežto ženské si jdou po krku už navždycky. Po cestě si přepočítá obsah peněženky. Žádné drahé restaurace, galerie, ani podobná místa, ach jo. Už dlouho nebyl na nějakém zcela obyčejném místě, v nějaké pochybné hospodě nebo bistru… Uvědomí si, že má vlastně docela hlad. Na lodi neměl na jídlo ani myšlenky a u Yusukeho byl sice prostřený celý stůl, ale Ruki se ničeho ani nedotkl. Dívá se na nápisy okolo sebe, ale znakům nerozumí a v Japonštině tady taky nic není. Některé restaurace mají anglickou nabídku a tak se rozhodne věnovat těm. Nakonec se objeví v nějaké italské, která italskou kuchyni připomíná jen stěží, ale Ruki vždycky miloval špagety. Dá si jich plný talíř a dokonce si nikdo ani nevšimne, že má na klíně pejska, kterého krmí mořskými plody. Byla tu nuda, když jeden nemohl použít ani telefon. Jakmile by se připojil na internet, J by o tom hned věděl a tak si prostě koupí nějaké americké časopisy a trénuje si angličtinu. V překladu to znamená, že si prohlíží obrázky. 

"Chodit s tebou někdy stojí pěkně za houby. Člověk si teprve v podobných chvílích uvědomí, že je tvůj vězeň a že ho s pomocí satelitu vyčenicháš vážně kdekoliv." Pronese tiše pro sebe. To by asi musel skončit na dně oceánu nebo na vesmírné stanici, aby o tom J nevěděl. S jeho smůlou by ale jeho tělo vyplavalo přesně u jejich domečku na pláži. Ruki se mnohokrát přistihne, že se pořád ohlíží přes rameno. Důvod není J nebo Yusuke, ale strach z únosu. Zažil to dvakrát a naposled to bylo, když takhle od J utíkal. Kdyby se mu to stalo potřetí, je si jistý, že by to zamávalo s jeho příčetností. Najednou si plně uvědomuje, jak je to město veliké a cizí a s kým přesně žije. Možná je vážně odsouzený schovávat se pod jeho křídly, jinak bude mít strach? J je ale pro okolí mrtvý. Proč by měl jít kdokoliv po Rukim, když ani netuší, že existuje? Byla to blbost. A tak se přinutí hodit to za hlavu, pouze co hodinu hledá po městě jak šílenec veřejné toalety. Nakonec ho jeho kroky zavedou až k moři. Jsou tu velké přístavy, ale také malé příměstské pláže. Ruki se lodím vyhne, protože jich má za poslední dny vážně po krk, ale i tak se přistihne, že občas hledá tu jejich. Kdo ví, kde jí byl konec. Možná ji J vyměnil, když byl teď mrtvý? +Ale ne proto, aby skončil. Chceš, aby skončil? Neudělal to pro tebe, ale proto, že se to hodí jeho kšeftům...+ Co mu to Yusuke nasadil do hlavy? On přece nic takového nechce! Zamíří na malou pláž. Je už k večeru, trochu se ochladilo, ale i tak je tady hodně lidí. Mají tady zapálený slušný oheň z naplaveného dřeva a řas. Pěkně to smrdí, ale lidé se baví, popíjejí… asi nějaká rodina a známí. Připlete se k nim. Vypadá asi jako cizinec. Prachatý cizinec. Ti lidé mají snahu se s ním bavit, ale Ruki jim zoufale nerozumí. I tak na sebe dělají posunky a pak jeden z nich vytáhne telefon s aplikací na překládání vět. Je to legrace, protože z telefonu leze něco úplně jiného, než co chtějí říkat. Ruki nemá ani ponětí, jak se to stalo, ale když večer pokročí a na nebi se objeví tisíce hvězd, sedí bez bot u ohně, nohy má zabořené do písku, Koron pobíhá okolo a hraje s dětmi a on se opilý jako Dán baví s ostatními. Rukama i nohama, ale nevadí mu to. Že by ho pánové mohli hledat a mít starost, to je mimo jeho momentální schopnosti.

Yusuke, J

J a Yusuke si krátí čas po svém. Prochází městem a vzpomínají na okamžiky, které zde prožili společně. Bylo to jen pár týdnů, kdy se tu J zdržel, ale stálo to za to. Kdyby to celé bylo jinak, asi bydlí někde kousek od sebe a tráví čas jako většina obyčejných lidí. Chodí na pivo, nejspíš i do posilovny a rozhodně si užívají adrenalinové zážitky. Na to oba dva užije. Teď je jejich největší adrenalinový zážitek právě Ru. Když prochází ulicemi, drží se o kousek dál, aby je náhodou nemohl vidět. Jsou mu sice pořád v patách, ale většinou je dělí budova nebo dvě. Jakmile se Ru staví na jídle, zaseknou se v jednom baru opodál, kde si dají pivo a k tomu nějakého panáka. Na denní hodinu se nikdy neohlížel ani jeden. 

"Ale je dost paličatý." Prohodí Yu u druhého piva. 

"Mám dojem, že by objel klidně celý svět, jen aby tě naštval." Rozesměje se vzápětí, protože J se netváří zrovna přívětivě, ale pak jen přikývne. 

"To si piš, že by objel a klidně dvakrát, kdyby na to přišlo." Povzdechne si J a pak se pousměje. 

"Kdyby nebyl, tak bychom tady nebyli ani jeden. Nebylo lehké, když jsem ho unesl já, i když jsem samozřejmě hrozně sympatický únosce a měl se se mnou jako v bavlnce." Vychválí sám sebe. 

"Druhý únos už nebyl takový." Nakrčí obočí, protože to dává za vinu hlavně sobě. 

"A stejně ho to nepřešlo." Protáčí sklenici mezi prsty a hledí do ní na její obsah. Zdá se, že si pořád není stoprocentně jistý, že to bylo to nejlepší řešení. 

"Podívej." Nadechne se Yu a trochu se ušklíbne. Před chvíli přemlouval Rukiho, aby odešel s ním, a teď chce uklidňovat J, aby nad tím příliš nepřemýšlel? A to se stalo kdy? Jenže když ho vidí, jak se tváří, nemůže jinak. 

"Mohl tě nakopat do zadku celou dobu, mohl jít se mnou, když jsem mu to nabízel. Neudělal ani jedno. Vrať se zpátky na zem a buď tím, kým jsi vždycky byl. Nikdy ti nezáleželo, jak by to mělo být a dělal sis věci po svém. Jestli v tom budeš pokračovat ještě chvíli, nakopu tě do toho zadku já." Prohodí a J si odfrkne. 

"A jestli v tom chceš pokračovat, tak si pro něj zajedu sám. Já se toho totiž nebojím." Ta poslední věta byla trochu jako rudý hadr. J se narovná a hrozí, že mu za pár vteřin jednu zase netáhne. Yu se vítězoslavně pousměje. 

"No vidíš." Kopne do sebe panáka a J se první nadechne, aby ho poslal do prdele, ale nakonec si dá skleničku taky. 

"Pokračujeme, tvůj miláček už se napapal." Dobírá si J, než se oba zvednou a zamíří za ním. Když dojdou až na pláž, vidí v dáli Rukiho, jak se baví s nějakými lidmi. J chvíli vypadá, že tam vrazí a stočí je do kuličky všechny. Nakonec skončí na lehátcích opodál se sklenkou v ruce a rozebírají všechno možné i nemožné. Jakmile dojde na filozofické debaty o vesmíru, nechají toho se smíchem oba a rozhodnou se vyrazit za Rukim. Koron se k J rozběhne, když ho uvidí a on ho vezme do náruče, aby si nechal dokonale umýt obličej. 

"Ani slovo." Otočí se na Yusukeho, který se pochechtává. Je to on, kdo první promluví na Rukiho. J nemá úplně čas, a kdyby otevřel pusu, nespíš má i vyčištěné zuby. 

"Ru-chan, jeden aby si na tebe pořídil GPS lokátor. Nestydíš se utíkat svým…" Odmlčí se na chvíli, aby si rozmyslel, co řekne. Nedokončí to a v očích se mu jen blýskne. 

"Místo skvělé dovolené, ho tady naháníme a on si zatím chlastá na pláži." Protočí nad tím J očima v sloup a prohlédne si jeho stav. 

"No ty vypadáš." Ignoruje lidi kolem. Vytáhne ho za paží na nohy a přitiskne k sobě. 

"Jak dlouho bude můj trest trvat?" Zeptá se ho potichu s menším úšklebkem. Když se podívá kousek stranou a za ně, vidí Yusukeho, jak se baví a několika lidmi a očividně zaujal přítomné dámy i pár mladých kluků. 

"Právě jsi asi přišel o kamarády na pití. Mlaskne si se zavrcením hlavou, ale už mu zase hledí do očí. 

"Pokaždé, když mi utečeš, mám chuť se s tebou pak někam zavřít a vyhnat ti to z hlavy v posteli." Trochu zamručí, ale je jasné, že to myslí smrtelně vážně.

Ruki

Ruki se prudce ohlédne, když na něj Yusuke promluví z bezprostřední blízkosti a ten pohyb je tak rychlý a intenzivní, že ho vzhledem k jeho podnapilému stavu málem odešle rovnou na zem. S kymácením to ustojí a zamračí se na něj. V očích se mu proběhne věta Co tady děláš, ale to už na něj mluví taky J. A rovnou okomentuje jeho vzhled. Ruki se dotčeně opráší a je vidět, že i v opilosti je na ně pořád hrozně naštvaný. Do toho se ale vloží také jeho noví známí. Yusuke samozřejmě jazyk výborně ovládá, takže se ihned zakecá a Ruki ani netuší o čem. Je to vážně k vzteku, sledovat ho, jak z něj davy šílí. Úplně kvůli němu na Rukiho zapomněly a přičte mu to na vrub všeho, co už tam Yusuke má. Nakonec nad nimi mávne dlaní a kecne si zase do písku, ale ne na dlouho, protože J už ho tahá na nohy a tiskne k sobě. Ruki má pocit, že ho asi pozvrací, ale ovládne se a kmitne rameny. Umanutě při tom uhne pohledem do strany. 

"Tak dlouho, jak budu chtít." Řekne konečně něco a jakmile J zmíní Yusukeho harém, zamračí se ještě o něco víc. +Kdo se vás prosil, abyste sem chodili?+ Nadává jim alespoň v duchu. Teprve v tu chvíli si všimne, že J drží Korona. Honem mu ho vytáhne z náruče a přitiskne k sobě, jako by se bál, že by Koron daleko raději odešel s J, než s ním. Střelí po J rychlým pohledem. 

"Nikdy na nic jiného nemyslíš." Obviní ho, ale v jeho očích cosi zahoří a na tváři mu dokonce vyskočí úsměv. Je hrozně těžké se zlobit a dělat drahoty, když jste tak moc opilí a chcete se bavit. 

"Ty jsi mě hledal?" Začne na něj po chvíli dorážet a dokonce se nakloní dopředu tak moc, že se na něj celý pověsí. Koron vyskočí z jeho rukou do písku a rozeběhne se za Yusukem. 

"Už i on s ním chce jít na rande." Z Rukiho rtů se stane dotčená podkovička, když mávne za psem rukou a odvrátí pohled. 

"Chtějí to úplně všichni… ty to taky chceš?" Zeptá se úplně nemístně, jak kdyby snad J po Yusukem pokukoval. Hledí mu u toho naléhavě do očí, ale nakonec se zase nějak narovná a pustí se ho. Vlastně už asi naštvaný ani není. 

"Chci se bavit." Řekne mu, otočí se zády a všimne si flašky v písku. Je v ní ještě dost alkoholu. Dojde k ní, sehne se a málem to zaboří obličejem do země, když ztratí balanc. Chvíli se snaží nějak narovnat a nakonec si klekne. Je na něm znát, jak moc potřeboval vypustit páru, jít mezi lidi, tak trochu jako dřív. Je na něj možná žalostný pohled, když je tak opilý, ale podobných příležitostí ve svém novém životě moc mít nebude. Je těžké zvyknout si ze dne na den na něco takového a abyste se nezbláznili, musíte to někde vyventilovat. J to jistě taky dělal, když se dostal na pevninu. On měl občas někde poschovávané nějaké přátelé, ale Ruki neměl vůbec nikoho. Chtěl by se zeptat, kde je kapitán a jejich loď, když je teď J mrtvý, ale dokonce i v té opilosti si vzpomene, že o takových věcech prostě mluvit nesmí a tak se místo toho raději napije. Pak se po J znovu ohlédne. 

"Proč jste sem přišli? Proč oba?" Možná tou otázkou přiláká i Yusukeho.

"Vy už spolu mluvíte nebo jak to je? To teď budeme žít ve třech?" Už je mu to všechno jedno. Jenom tak rýpe, ale zatímco se pánové před chvílí vraždili, teď vypadají jako nejlepší kámošky a Ruki rozhodně nepřeslechl tu Yusukeho první větu. Jenom ji raději ignoroval. Jeho co? Co jako jeho má být? A proč na to J nic neřekl? Obrátí obličej zase dopředu a začne se nezdravě kolébat sem a tam.

Yusuke, J

J si jen povzdechne, když se dozví, že jeho trest bude mít nekonečného trvání. Už chvíli znal Rukiho a pokud si usmyslel, nevyhrabe se z nemilosti nikdy. Pochybuje, že by ho utáhl na nějaký pěkný dárek, tohle si prostě musí vyžrat. Z části to chápe a z části ho to štve, nemyslel nic z toho zle, ale hájit se tím vážně nebude. Yusukeho slova radši nekomentuje, protože by mu asi za dvě vteřiny musel rozbít ústa znova. Tohle si s ním ještě vyřídí, ale ne teď, má v náruči Rukiho a moc se mu nechce jej pouštět. Trochu se pousměje, když přijde další obvinění, ale tentokrát to asi není myšleno zle. Moc se v něm nevyzná, ale zkouší si to přeložit. 

"A ty se mi divíš? S tebou to ani jinak nejde." Složí mu v podstatě kompliment, kterým by to mohl trochu napravit. Přitiskne ho víc k sobě, když se na něj pověsí. Drží ho pevně, aby náhodou neupadl. 

"Samozřejmě, vždycky tě budu hledat, nedovolím, aby se ti něco stalo, ale to už jsem říkal." Potvrdí mu, že svá dřívější slova myslel vážně. Nemohl by jen tak sedět na zadku a nechat ho potulovat se samotného po cizím městě. O tom čipu mu radši říkat nebude, to by měl na triku ještě hodně dlouho. Může jen doufat, že to Yu nepropálí. Ohlédne se na Korona a protočí očima v sloup. K tomu Ru přidá otázku, po které se na něj nevěřícně podívá. 

"To myslíš vážně?" Zavrtí nad hlavou.

"Ani náhodou, musel bych ho zabít. Navíc jsem na tebe a na nikoho jiného. To ty jsi s ním flirtoval." Hodí to na hlavu jemu a jeho výraz se změní na pobavený. Ani jeden z nich si nevšimne, že po nich Yu po očku kouká, i když to vypadá, že je teď hodně zaměstnaný. J hodně neochotně Rukiho pustí a pozoruje jeho pochod pro flašku. 

"Tak dobře, budeme se bavit." On je poslední, kdo by proti tomu něco měl, i když Ru vypadá, že má dost nakoupeno. No a co, v otravě alkoholem mu zabrání a ráno se o něj může starat, až mu bude špatně. On rozhodně není ten rozumný. Přejde k Rukimu se smíchem, když se zrovna skoro válí v písku. Popadne ho zezadu za pas a vytáhne na nohy, druhou rukou bere lahev a zkontroluje její obsah. Rukiho mezitím tiskne k sobě a užívá si jeho tělo na tom svém, hlavně v oblasti klína. Tohle ho prostě nikdy neomrzí. 

"To nevypadá na špatný pití, moje značka to úplně není, ale asi to přežiju." Zasměje se a pořádně si lokne, aniž by ho pustil. Trochu se zarazí, když pokračuje v otázkách, ale odpoví za něj Yu, který se k nim zase přidá. 

"Protože jsem měl starost taky. Můžeš si o mě myslet, co chceš, ale stejně ji mít budu." Pokrčí rameny a vezme J flašku, aby se mohl napít taky. U dalších slov se ale málem zakucká. Nad něčím totiž celou dobu přemýšlel.

"No vlastně…" Začne opatrně a trochu ustoupí, protože to vypadá, že ho J smete z povrchu zemského. 

"Tak jsem to nemyslel." Brání se rovnou s tichým smíchem. 

"Přemýšlel jsem, že bych se vrátil ke své původní práci." Podívá se na J, jak se na to bude tvářit. Ten je rád, že momentálně nepije, jinak by se asi udusil. 

"Vážně? A kde je tvé přesvědčení, že jsi tak spokojený." Přivře na něj podezřívavě oči. Samozřejmě, že ho první napadne jen jediný důvod, proč to dělá.

"No…Ne tak úplně. Tobě to nemusím vysvětlovat. Nevydržel bys bez toho dlouho. Adrenalin na motorce nebo v autě je skvělý, ale není to ono." Pokrčí rameny a znovu se napije, než flašku podá Rukimu s pohledem upřeným do jeho tváře. 

"Mohl bych vám být užitečný." Dodá ještě, než se podívá na J, který se ušklíbne. 

"Proč to chceš opravdu udělat?" Uhodí na něj na první dobrou. Kdyby něco vypil, asi bude malinko přátelštější, ale teď je hodně podezřívavý, hlavně po tom, co mu chtěl Rukiho odvést.

Ruki

Diví se mu, ale koutky mu to zvedne nahoru. Rád si připadá sexy a v tomto podnapilém stavu ještě víc, než jindy. S alkoholem padají zábrany, stírají se všechny komplexy a Ruki si najednou přijde jako ten nejvíc sexy na celé planetě, protože zatímco vítězoslavně stojí na svém podstavci slávy, u nohou mu klečí dva naprosto sexy chlapi a hrabou prstíčkem, aby už se na ně nezlobil. Kdy se tohle stalo, to nemá ani ponětí, ale je to úžasné. Zatímco si to představuje, ve tváři mu sedí naprosto pitomý úsměv, který si vůbec neuvědomuje a hledí někam do prázdna. Konečně stočí oči zpět do tváře J, když ho ujišťuje, že ho nikdy nenechá samotného a jeho srdce k němu silně zaplane. Tím spíš, když ho J ještě navrch ujistí, že je jenom na něj a na nikoho dalšího. Pocukne rameny jako by říkal No a co, když ho J obviní, že s Yusukem flirtoval. To bylo před tím a J měl být mrtvý. Ruki se zatváří udiveně, když J souhlasí s tím, že se budou bavit. Prostě tady zůstanou, budou hrozně pít a nic se jim nestane? Takhle na veřejnosti? Jako kdysi? No páni… ještě, že utekl, očividně to nese i ovoce! Nechá si jím pomoct zase na nohy a ohlédne se po něm ve chvíli, kdy J testuje obsah lahve. Vypadá docela spokojeně a taky mu to sluší. +Jsem na ožralé mafiány, bože...+ V duchu se plácne do čela, ale už je bohužel jedním z nich. V tu chvíli se k nim připojí Yu a začne mluvit úplně stejně jako J. Ruki k němu střelí rychlým a velmi podezřívavým pohledem. Když to pak vyznívá tak, že se na té trojce fakt dohodli, Ruki si znovu málem kecne do písku a zírá na Yusukeho s otevřenou pusou. Ještě, že ho J podepírá. Jednak neupadne a jednak má sám plné ruce práce a nemůže Yusukeho mlátit. 

"Cože?" Vypadne z Rukiho, ale vysvětlení je ještě víc šokující. No… je šokující minimálně stejně. Rukiho oblouzněnému mozku to docela trvá, než si přeskládá všechno, co se dělo v kanceláři, co mu Yusuke říkal a kvůli čemu chtěl, aby zapomněl na J, to proč se pak poprali a to, co říká teď… Reakce J je samozřejmě mnohem rychlejší a dost k věci. Ať už se to Yusuke snaží vysvětlit a omluvit jakkoliv, je to prostě tak, jak to je. Svým způsobem to dává smysl a svým způsobem to je to největší pokrytectví, jaké kdy Ruki viděl. Tumpachově si od Yusukeho převezme flašku, ale pak konečně všechno zacvakne na své místo. 

"Děláš si ze mě snad legraci?" Vystartuje Ruki, rozmáchne se a býval by ho tou lahví vzal po hlavě ale za prvé by na něj musel dosáhnout a za druhé se netrefí snad o půl metru. Udělá několik divokých kroků dopředu a skončí na kolenou v písku. To mu ale nebrání, aby se jako kobra nehrabal zase na nohy a nezkoušel po Yusukem skočit znovu. Popadne ho oběma dlaněmi za límec u košile, doslova se na něj pověsí a pokusí se s ním cloumat. Není to k ničemu. Lidé se po nich otáčejí a začínají se smát. 

"Ty jsi mi lhal?!" To je první věc, ze které ho obviní. 

"Sliboval jsi mi jiný a čistý život, sliboval jsi mi nějakou tvojí záchranu před J a teď klidně řekneš, že se k tomu vrátíš? To myslíš vážně?" Znovu s ním zalomcuje, než se mu podlomí kolena a steče mu do náruče. 

"Kruci, zespodu ti to sluší..." Řekne mu, ale hned se zase napne, vymaní se mu ze sevření a uteče za J. Dlaněmi se opírá o jeho záda a vykukuje na Yusukeho vyděšeným pohledem.

"To mě donutil říct on! Já jsem nechtěl!" Ukazuje na něj, zatímco obecenstvo začíná uznale popiskovat a tleskat. Nerozumí jim, ale asi jim trochu svítá. Nebo si zapli překladač na mobilu.

Yusuke, J

J vidí, jak se Ru tváří a během vteřiny si domyslí, proč je tak spokojený. Kdyby se měl podívat na Yusukeho a sebe…Líbí se mu, že si kvůli němu rozbili obličej, tedy aby to upřesnil, že J Yusukemu kvůli Rukimu rozbil obličej. Možná by měl být naštvaný a udělat to znovu, ale když ho vidí, jak si to posilněný alkoholem užívá, nějak mu to nechce kazit. Zatím, pokud jeden z nich neudělá něco, co se mu nebude líbit. Radši si dopřeje další doušek z lahve. To už je Yu u nich a vykládá věci, které do nedávna zásadně odmítal. Dokáže se vžít do jeho kůže, protože blbnul úplně stejně, když byl s Rukim na jedné lodi. On, světoznámý únosce prostě vyměkl. Proč by se to nemělo dít i teď, ale s někým jiným? Drží Rukiho u sebe, vlastně ho napůl podpírá a zírá na svého dlouholetého přítele s pozvednutým obočím. Nadechne se, protože by mu nejradši řekl, aby si svá rozhodnutí strčil někam. Copak ho tu někdo chce? Ru ho s nimi taky nechce ne? Najednou začíná mít strach, že by se to celé mohlo zvrtnout a že si to třeba rozmyslí a vybere si Yusukeho místo něho. Dělá totiž to, co chtěl kvůli němu udělat on sám, vzdává se svého dosavadního života, aby se k nim mohl přidat. To mohl J taky, jen opačným směrem. Yu za to vypadá úplně klidě, jak kdyby si podobný krok promýšlel měsíce. Není to pravda, rozhodl se po cestě za ním sem na pláž. Je znát, že by J nejradši odpověděl, i když si sám není stoprocentně jistý, co by to bylo. Možná by mu potvrdil jeho myšlenku, proč to dělá, tedy spíš kvůli čemu. Ru je ale klasicky rychlejší. Jovy to zvedá koutky nahoru, za to Yu najednou nevypadá tak sebejistě. Asi to měl čekat. 

"Nedělám." Začne jako první. Víc ale nestihne. Nesnaží se vyhnout Rukiho útoku, protože on opilý není a jasně vidí, že se netrefí. Všimne si, jak po něm J hodí vražedným pohledem, když musí Rukiho pustit a sleduje, jak se boří koleny do písku. Yu je rozhodnutý, že Rukimu pomůže na nohy, ale nemusí, vyhrabe se na něj sám a ještě ho vezme za límec. 

"Nelhal." Odtuší jako první tiše se skoro něžným pohledem v očích. Podvědomě ho zachytí, když se mu opře do náruče a podívá se mu zblízka do očí. 

"Nerozhodl bych se, kdybys zůstal se mnou." Tím vlastně vysvětlí, proč to celé řekl. Koutky mu povyskočí nahoru, když dojde na kompliment a pak o něj přijde. J už začíná trochu pěnit. On si prostě nedá pokoj a Ru…To se mu vážně líbí? Ohlédne se přes rameno na Rukiho a potlačí protočení očima v sloup. 

"To jako vážně?" Podívá se na oba dva a trochu to štvou všichni kolem, jak zírají. Tohle je vážně divadlo. 

"Podívej." Ozve se Yu a udělá krok k nim. J zvedne ruku, aby ho zastavil.

"Ještě krok a dostaneš druhou." Varuje ho a Yu zůstane stát. 

"Kdyby si při první nabídce souhlasil, vůbec bych nezvažoval tuhle možnost." Přizná se nakonec narovinu, i když to před J může být nebezpečné. Není si úplně jistý, jestli to má smysl, když je Ru opilý, ale stejně to zkusí. 

"Něco mi v životě chybělo a to jsem objevil, když jsi přišel ke mně domů. Teď už pro mě nemá význam zůstávat tady. Pokud odmítnete..." Mluví už k oběma. 

"Zůstanu tam, kde jsem, pokud ne, půjdu s vámi." Teď je to J, komu se podívá do očí. Vidí v nich ten rozpor a je mu jasné, že může během vteřiny schytat kulku do hlavy. Ano, i tady přede všemi. 

"Prostě jsem nemohl zůstat jen tak stranou a mlčet. Smířím se s tím, když to nevyjde, ale nejsem člověk, který by to minimálně nezkusil. J ví jaké to je, zažil to s tebou na té lodi. Možná se tomu bránil, ale není to reálné." J vypadá, že má pořád dost co na práci, protože přemýšlí, jestli ho zabít nebo s ním soucítit. Yu má pravdu, ví jaké to je. Je se pootočí, vezme Rukiho za pas a přitiskne zády k sobě.

"Já ti ho nedám." Podívá se svému příteli do očí. 

"Já vím, že ne." Potvrdí mu Yusuke. 

"Ale to neznamená, že mu nechci zůstat na blízku."