Ruki x J x Yusuke - Jestli mě potřetí unesou, zastřelím tě sám. - část 6.

(Yusukeho živnost)

Yusuke, J

Yu se zatím trochu dá dohromady a je rád, když se může usadit za svůj stůl. Asi ho ještě pár dní bude bolet hlava, ale krvácení díky plechovce z minibaru přestává. Tedy to z nosu, na hlavě to asi ještě chvíli potrvá. Ale není to příliš velké, to ani šít nebude potřeba. Sáhne po notebooku, prohlédne si pozměněný návrh a jen snad tím tiše povzdechne, než to stáhne na lištu a mrkne do svého kalendáře. Některé schůzky bude muset odsunout. Rozhodně na ně v takovém stavu nemůže přijít. Krátce se ohlédne ke dveřím a přemýšlí, jestli je vůbec nějaká naděje, aby si to Ru rozmyslel. Podle něj by byla, kdyby se J pár dní zdržel a nechal ho mu ukázat, jaké by to mohlo být. Ne, ještě pořád si nemyslí, že vedle J bude mít nějaký život. Když se ozve zaklepání, otočí se s křeslem zády ke dveřím, aby nebylo hned vidět, co se tu stalo. Sekretářka nese kávu na tácku a odloží jí na stůl Yusuke vypadá, že pracuje.

"Děkuji, zatím to bude všechno." Ujistí ji a snaží se ignorovat kňučícího Korona. Je mu ho vlastně líto. Oba ho tady nechali. Sáhne po misce, aby mu nalil vodu a potom ji posune po zemi dál od sebe a blíž k pejskovi.

"Dej jim chvilku, třeba to nakonec dopadne úplně jinak." Dává naději spíš sám sobě, než se narovná. Vrčel na něj, silně pochybuje, že by si pro to šel, kdyby se na něj díval. 

J se u umyvadla jen uchechtne, když dojde na možnou svatbu.

"To jsem měl taky v plánu." Prohodí něco, co možná ještě Ruki neví a taky prozradí, že o tom vlastně už přemýšlel. Jenže teď to vypadá stejně daleko, jako pro něj normální život. Jen pomalu přikývne a sáhne do kalhot pro krabičku cigaret, první nabídne Rukimu. Jen se nepatrně ušklíbne, když Ru dostojí své povaze. Kdyby mu jen mohl říct, jak moc mu tohle chybělo. Ten pohled, když ho nechával v domě na pláži…Nikdy se mu neodcházelo hůř, ale pochybuje, že by na tom cokoliv změnilo. Pak dojde na další věci a u toho už J nesouhlasně krčí obočí.

"Nikdy jsi nebyl inventář, ani při únosu." Ohradí se rovnou, protože tohle by ho nikdy nenapadlo. Jenže vzápětí mu dojde, jak to celé mohlo vypadat. Ru má svým způsobem pravdu, jenže to nebyla žádná hra. Nadechuje se znovu, aby zase něco řekl, ale to už Ru míří ke dveřím. Jovi automaticky vystřelí ruka, aby ho zastavil, protože takto ho nemůže nechat odejít. Nemůže ho sobecky nechat odejít vůbec a už přemýšlí, jak moc šílené by bylo ho unést, kdyby tu chtěl vážně zůstat. Yu měl dost dobré kontakty, rozhodně by to bylo dost složité a stejně by se do toho pustil. Ru má pravdu, tohle bylo pořádné nakopání, aby konečně začal přemýšlet jinak. Je to těžké, ale půjde to. Musí. Krátce kývne hlavou, tohle taky bohužel trefil. Měl na svědomí dost věcí, aby na něj jen tak nezapomněli. Sám se opře zadkem o umyvadlo a nechává ho mluvit, aby se konečně dozvěděl úplně všechno. Sám už si několikrát po sobě dlouze potáhne. Je vidět, že se mu to neposlouchá snadno. Nadechne se asi po páté, protože by zase něco řekl, než dojde na možný konec mezi nimi. Tohle je jako další dobře mířená rána, která ho pošle do kolen. Je čas, aby se mu to pokusil vysvětlit a zároveň se ho snažil přesvědčit, že to tak nechce.

"Nejde o to, že bys něco řekl. To je to poslední, co by mě napadlo. Věřím ti, Ru-chan, úplně ve všem." Znovu si dlouze potáhne.

"Vlastně nevím, jak bych se měl chovat." Pokrčí nakonec rameny.

"Není to o tom, že bych chtěl chránit sebe, ale snažím se ochránit tebe. Nenapadlo by mě, že bys řekl cokoliv navíc, ale už jen to že jsi se mnou, ti na záda nakreslilo dost velký terč a já měl pocit, že když ti řeknu všechno, bude ještě větší. Pokud by si všichni mysleli, že nevíš vůbec nic...Já myslel jsem, že budeš ve větším bezpečí. Když oddělají kapitána, bude to smutný, ale stane se." Dá mu nahlédnout do své vlastní mysli.

"Když oddělají jeho." Kývne hlavou ke dveřím.

"Ještě pře pěti minutami bych ti řekl, že mi to bude líto." Ušklíbne se a je jasné, že pořád ještě zvažuje, jestli ho nezabije sám.

"Ale stalo se. Kdyby ti ublížili kvůli mně…" Další pomlka, kdy si promne obličej.

"Nedokázal bych s tím žít. Jakmile to odneseš ty, prostě se na to celé vykašlu, chápeš." Podívá se mu do tváře. 

"Byl blbej nápad se snažit tě držet stranou. Nechci končit, ani tě tím od sebe odehnat a přísahám, že zabiju každého, kdo se na tebe podívá jako on." Odfrkne si směrem za Rukiho záda ke dveřím. Típne cigaretu do umyvadla a pohne se. Dlaní se opře vedle Rukiho hlavy a nakloní se blíž.

"Nemůžu ti slíbit, že se ti nic nestane. Ale můžu ti slíbit, že už tě nebudu držet stranou, šli jsme do toho společně, tak to taky bude. A s tím ostatním…" Krátce se zamyslí.

"Chtěl bych něco vyzkoušet, než se ti pokusíme pomoct jinak. Třeba když přemůžeme tvůj strach tím, že se budeš cítit silný, pomůže to. Slíbil jsem ti trénink a tak se do toho pustíme. Prášky ti říkají, že jsi slabý, ale já vím, že nejsi. Možná je čas..." Vezme ho za ruku a vede ji pod svou vlastní bundu na pažbu zbraně.

"To přebít silou a mocí. Dám ti ji tolik, kolik budeš potřebovat, Ru-chan, jen…" Nechá jeho dlaň na pažbě, než sám sevře jeho bok a pak sklouzne na stehno, které víc sevře. Natiskne se na jeho tělo.

"Už nikdy neříkej, že končíme. To se nestane." Pozvedne pravý koutek. Ne, není si jistý a pokud mu teď řekne, že konec je, prostě ho pustí, ale do té doby to neudělá.

"Myslím, že tě ani nenechám říct, jak dlouho budu v nemilosti." V očích se mu blýskne a pak už to nevydrží. Políbí ho takovým způsobem, jak kdyby ho neviděl půl roku ne pár dní.

Ruki

Koron se ohlédne ode dveří pokaždé, když se Yusuke pohne, ale zatím je o ně pořád opřený předními tlapkami. Teprve když se na zemi objeví miska a Yusuke se posadí, doopravdy k ní přejde a pořádně se napije. Ruki po J trochu vykolejeně hodí očkem, když mu řekne, že měl v plánu si ho vzít. Posledně vypadal, že spíš uteče jako čert před křížem a teď mu to nevadí. Nemá ale zrovna moc prostoru na to nějak reagovat, protože J začne s vysvětlováním a taky mu připálí.

"Ani při únosu, prosím tě… bylo ti úplně jedno kdo jsem a jak skončím, šel sis pro prachy." Dělá trochu ramena, ale stejně by ho zajímalo, jak moc se mu líbil už tehdy. Jestli už se o tom bavili, Ru bude klidně předstírat, že si to nepamatuje a J mu to může zopakovat ještě tak pětkrát. A pak dojde na upřímnost. J otevřeně přizná, že prostě neví, co dělat. Nejspíš ani co se sebou, natož co s Rukim. Ruki tedy zůstane v koupelně a dlouze se na něj zadívá. Za tu krátkou dobu toho společně prošli dost na to, aby nedělal hysterku a neutíkal před ním v polovině diskuze. 

"Jak může někdo poznat, co všechno jsi mi řekl a neřekl?" Rozhodí rukama. 

"Můžeš mě s sebou tahat jako pěkný doplněk, co oni vědí, co vím?" Ne, J má trochu pravdu. Je něco jiného, když z lodi prchal sám a něco jiného, kdyby je všude na každém kroku viděli společně. Ruki to moc chtěl, ale zatím mu nestačil. Nebyli parťáci, nemohli být, scházel mu trénink a všechno. J prohlásí, že by mu Yusukeho nebylo líto a Ruki na něj znovu udělá No tak nech toho. Pak dojde na kapitána a to už ho začíná mít zase plné zuby. Takový milý člověk, co jim pořád kryje záda!!! Zaslouží si víc! 

"Jakmile ublíží mně, nemusíš kašlat vůbec na nic, už to bude dost jedno." Opraví ho trochu uštěpačně a mezitím pokuřuje. Docela mu to pomáhá, aby byl v klidu. 

"J, ale my nemáme jinou možnost, než riskovat, že to odnesu. Ty nemáš jak skončit, rozejít jsme se zkoušeli… tak co blbneš?" Jeho hlas je výrazně měkčí, než sám očekával. Pousměje se, když mu J řekne, že se nechce rozcházet. Vážně se bál, že mu zase přeskočí v záchvatu hesla Tak to bude lepší. Ještě víc se usměje, když vyhrožuje Yusukeho smrtí. 

"Nech ho být, mám s ním nějaké kšefty." Potrápí ho. J se pohne, Ruki se napne a už moc dobře ví, že má očekávat cokoliv. Musí hodně zvednout bradu, když ho přibije mezi sebe a dveře, ale srdce se mu divoce rozeběhne. Yusuke je úžasný, ale z J se mu od začátku podlamují kolena a to ho tehdy ani neviděl, stačilo mu ho slyšet a cítit. Tenhle slib zní tak, jak si Ruki přál. Teď už chápe, že i pro J je tenhle nový život těžký, ale J slovo plnil. Nemá důvod mu nevěřit a nezkusit to znovu. V jeho přítomnosti najednou neexistují žádné pochybnosti a touha po jiném životě, jako když tady nebyl a on mluvil s Yusukem. J to všechno prostě vždycky nějak zastíní. A pak dojde na ten druhý problém. Ruki nakloní hlavu mírně k rameni a v jeho očích se odrazí otázka. J si myslí, že je to ze strachu? Ruki si myslel, že je to jen posttraumatická reakce, ale možná má pravdu. A je to tady. Mluví o tréninku. To Ruki chtěl a najednou se mu z toho rozklepou vnitřnosti. Co když to nedokáže? Co když to prostě nepůjde a on je doopravdy tak slabý? Pootevře rty a malinko zbledne. J mu tolik věří. Co když ho zklame? Tahle cesta, tenhle život, to je pravý opak toho, co chtěl Yusuke. Skončil s tím, odešel a chtěl, aby to udělal i Ruki a Ruki místo toho začíná žít jako kdysi on. Jako J. J neskončí, ani jeden z nich neskončí. Nechá se vzít za ruku a vést si ji pod jeho bundu. Je zvyklý, že tam s ní dělá úplně jiné věci, takže ho trochu vykolejí, když se jeho prsty sevřou kolem studeného kovu. Je to skoro jako by J sahal na úplně jinou zbraň a naprosto nepatřičně ho to vzruší. To nebezpečí, které jeho milenec vyzařuje… Kruci… asi steče na zem a řekne mu, ať si s ním dělá, co chce. 

"Jsi hrozný kretén, ale strašně tě miluju." Zašeptá tiše. 

"Momentálně se mnou strašně cvičíš, kdyby nikdo nebyl vedle, řeknu ti, abys mě na to umyvadlo vysadil." Tohle by mu neměl říkat, J je toho schopný a Ruki tohle Yusukemu nechce provést. Už toho dneska bylo dost. J stejně zaútočí na jeho rty a Ruki se jích nechá smést, doslova přejet jako parním válcem. Dovoluje mu, aby je drancoval hlava nehlava, dokud ani jeden nemohou dýchat. Vzdává se mu, už zase… Teprve potom se od sebe odtrhnou. 

"Na únik z hořícího vrtulníku a přeplavání oceánu vypadáš nějak moc dobře. Kdes byl?" Zavrčí na něj.

"Máš štěstí, že necítím žádný jiný parfém."

Yusuke, J

Yu jen po očku pozoruje Korona, jak se nakonec rozhodne přejít k misce a dát si aspoň tu vodu. Nejradši by mu dal i něco na jídlo, ale nic tu nemá. Vážně s ním nepočítal.

"Budeš si na ně muset počkat." Prohodí s nepatrným pousmáním. 

"Stejně jako já." Úsměv mu trochu zhořkne, protože je taky možné, že tu čeká na popravu. Znal J už dost dlouho, aby věděl, že ani nemrkne, kdyby to chtěl udělat a stejně nikam nejde. Rozhodne se prostě počkat, s jakou vyjdou oba dva zevnitř. Přesto odemkne spodní šuplík a sáhne dovnitř, aby vytáhl zbraň. Odjistí ji a pomalu zase vrátí zpátky, přesto už ho nezamyká. Možná se bude opravdu hodit.

J pozvedne obočí, když mu Ru připomene únos.

"Vážně si to myslíš? Možná se zkus první zeptat sebe samotného, jestli to tak bylo do začátku." Podívá se mu do očí. Ru to prostě musel vědět, jen v tu chvíli mu to asi nedocházelo. Teď s odstupem…

"Stačilo by vidět, jak se na tebe dívám Ru." Prozradí mu, jak moc velká slabost pro něj je. Uvědomuje si to a možná proto ty kroky. Stejně si teď sám není jistý, že to byl správný způsob, jak to celé vyřešit. Bylo to sice narychlo, ale možná ho měl opravdu vzít sebou a školit ho za pochodu. Nebylo to ani o trochu bezpečnější, než když ho nechal jet samotného. Krátce těkne očima ke dveřím. +Vůbec to nebylo bezpečné.+ Ušklíbne se nad tím aspoň v duchu. Kdo měl tušit, že se to tady úplně zvrhne. 

"Tobě možná, ale mně ne." Opraví ho rovnou a pak krátce sklopí pohled. Ano, Ru má pravdu už to zkoušeli a nebylo to vůbec lepší, právě naopak.

"Nevím, ne že bych někdy přehnaně přemýšlet, ale teď to nedokážu vůbec." Podívá se na Rukiho stylem, je to tvoje vina, ale je to spíš dobírání, než že by to tak opravdu myslel. Je především Jova vina, že to nedokáže nějakým způsobem vyřešit. Nadechne se, aby ještě něco řekl, ale hned zase pusu zavře a v očích se mu blýskne něco žárlivého a rozhodně vražedného.

"Já mu dám kšefty s tebou." Vrčí nepříjemně a je asi dvě vteřiny do toho, vpadnout vedle a ukončit jakékoli kšefty. Stačí jen, aby byl zase Rukimu blízko a hned se uklidní. Cítí, jak na něj reaguje a nakonec to bude asi nejlepší způsob, jak mu všechno ostatní dostat z hlavy.

"Máš kšefty hlavně se mnou a máš jich hodně. Na jiné ti nezbude čas." Naordinuje mu rovnou. Ne, nemá v plánu mu bránit v čemkoliv, co by chtěl dělat, ale zatím je ve fázi, kdy mu nedovolí jakýkoliv kontakt s Yu. Jen pro jistotu.

"Ještě pořád si rozmýšlím, jestli toho neudělal až moc." Připomene mu, že Rukiho nového kamaráda chtěl ještě před pár vteřinami zastřelit. Sleduje jeho výraz, když dostane na zbraň a očividně to na oba působí stejně. Asi ho rovnou znásilní, až ho uvidí se zbraní a určitě v tu chvíli, kdy vystřelí. Jsou na hlavu oba dva.

"Jsi hrozně nesnesitelný a děláš mi samé naschvály." Vrátí mu jeho vyznání i s úroky.

"A stejně tě miluju tak, že bych vystřílel klidně celé město." Pošeptá mu do rtů, než je konečně znovu okusí.

"A kdo říká, že budu potřebovat tvou radu?" Dodá ještě udýchaně, ohledně vysazování na umyvadlo. Už by ho málem vzal v pase a opravdu to udělal, když Ru začne se svým typickým já. Zvedne mu to koutky nepatřičně nahoru a pak protočí očima.

"Na cestě." Prohodí jako první, protože poslední, co by teď chtěl je dohadovat se. Na to budou mít hromadu času.

"Já na rozdíl od tebe neměl čas nikoho balit." Připomene mu, kdo je vedle a víc sevře jeho stehno.

"Nevím, jestli bych cizí parfém neměl spíš hledat já. Co říkáš na jeho ložnici?" Rýpne si do něj ještě, aniž by tušil, jestli tam byl nebo je. Vlastně…By mu to odpustil, ale Yusukeho by zabil, kdyby zjistil, že se ho dotkl víc.

"A vůbec, je čas, abych ti zase zavřel pusu." Zavrčí na něj zpátky, aby bylo jasno, že o tomhle se dál bavit nebudou.

"A připomněl ti…" Vydechne, když mu paži ovine kolem pasu.

"S kým je to nejlepší." V očích se mu hladově zablýskne, když ho pozvedne výš a rukou na stehně ho donutí, aby si dal nožky kolem jeho pasu.

"Asi už jsi na pár věcí zapomněl, když se otáčíš za někým jiným." Nechává Rukiho dál svírat zbraň. Ukradne si jeho rty dalšími vášnivými polibky, než ho s otočkou usadí na to umyvadlo.

"A jemu bych to měl ukázat taky." Sykne trochu napruženě, protože mu krucinál na něj někdo sahal a to se mu pořád nelíbí. Jeho dlaně se začnou cpát pod Rukiho svršek, aby se dostal na holou kůži. U toho zvládá dál drancovat jeho rty. Sune látku výš, dokud dlaněmi nedosáhne na jeho bradavky, které znatelně potrápí.

"Přijel bych dřív, kdyby to šlo." Omluví se mu v podstatě.

Ruki

No a tohle prohlášení myslí J vážně? 

"Býval bych tě viděl moc rád, věř mi." Řekne mu kousavě. To snad není pravda, má mu tou páskou zamávat před očima? Samozřejmě, že jí má s sebou!! S tím přemýšlením si J hodně naběhl a Rukimu zazáří v očích, jak by mu nejraději řekl, že jeho mozek, aby jeden zrovna teď hledal pinzetou, ale to si snad nezasloužil ani on. Je to hrozné mít pro někoho slabost. Uvnitř ho píchne zadostiučinění, když vidí, jak J najednou otočil a okamžitě začal žárlit. Je to příjemný pohled po tom všem, co mu udělal a jak ukřivděný se Ruki cítil a taky je to důkaz jeho citů. Ne snad, že by potřeboval další, ale stejně… Zamračí se, když mu J zakáže spolupráci s Yusukem, ale uvnitř se na něj za to usmívá. +Záleží ti na mně.+ Pomyslí si zamilovaně. 

"Ty tomu nerozumíš, budeme rozjíždět velkou kolekci, zaplatíme linku, už jsem kus navrhl, když jsi na mě neměl čas." Odporuje mu a schválně ho dál popichuje. Taky tím dává najevo, že si rozhodně nepřeje, aby Yusuke umíral a taky by byl rád, kdyby se pánové uklidnili a byli zase přátelé. Tohle přání se mu už asi nesplní, ale jeden polibek přece nemohl zničit všechno, co mezi nimi bylo? Nebo ano? 

"Cože? Já?!" Chce se bránit Jovu obvinění, i když ví, že je to pravda. Konec konců není první, kdo mu to říká. A taky už najednou není jediný, komu se to líbí. Věci okolo něj byly vždycky nějaké složité… 

"Nech toho." Napomene ho, když tady zase mává vraždami, ale stejně se u toho usmívá, asi jako ženská, která dostala pugét růží. Jen on má pugét něčích hlav… Pro pána… Nechá se jím políbit a v ten okamžik je dokonale ztracený. Cítí, jak se jemně pohupuje na špičkách a nechává J dělat, co sám chce. Tedy do okamžiku, než mu potvrdí, že to umyvadlo je moc dobrý nápad. 

"Očividně jsi měl dost času na to, aby ses osprchoval, převlékl učesal, navoněl..." Vyjmenovává mu. 

"Jeho ložnici?" Vypadne z něj vykolejeně. 

"J, jestli mi jenom jediným znakem naznačíš, že jsem byl u něj v ložnici, tak přísahám, že tě do těch koulí kopnu a vezmu si Yusukeho za muže." Yu ho nepustil ani do vlastní koupelny, krucinál! J dál mluví, jako by snad s Yusukem spal a jemu to začíná pít krev. Už už se ho chce zeptat, jestli by si mohl odskočit doplnit znalosti, aby pak měl co porovnávat a J mu měl co vyčítat, ale J mu naštěstí zacpe pusu a na dlouho. Ruki cítí, jak se mu zřetelně podlamují kolena. J ho ve stejnou chvíli zvedne a přiměje, aby se ho pevně chytil stehny okolo pasu a on to udělá. Zároveň ho objímá i okolo krku. Když J takhle mluví a tohle dělá, dovede si Ruki vzpomenout především na jedinou věc a to je jejich milování ve sprše tehdy, když na něj neviděl. Okamžitě je z té vzpomínky vzrušený stejně jako z toho, co se tady celou dobu děje.

"Krucinál nech už toho." Zavrčí na něj, když mu J zase předhodí, že se za někým otáčí, ale zároveň mu to imponuje a nechce, aby s tím přestával. Někdy byl hrozný a aby se v něm pes vyznal. Pod zadkem ucítí to umyvadlo a je mu jasné, že J by to klidně udělal. Jemu byl teď Yusuke ukradený, ale to byl něco, na co Ruki neměl náturu. Asi by měl, když chce řádit po Jově boku, ale… nemá. Jovy ruce jsou úplně všude, zároveň s tím nenechá jeho rty na pokoji a Ruki má oprávněný strach, že mu podlehne a poddá se tomuhle nájezdu, ale ještě si drží poslední zbytky příčetnosti. 

"To jsi tedy měl." Využije chvilky, kdy mu může odpovědět a především chvilky, kdy mu J ještě nesahá mezi nohy. Musí se proti němu zapřít silou, seskočí na zem a protáhne se okolo. Je kvůli němu celý rozvrkočený a neupravený, taky dost rozcuchaný a nejspíš se mu na krku barví něco fialového, ale to je jedno. Snaží se upravit si košili a zkrotit svůj dech. 

"Tady ne." Řekne jako panna ve svatební noc, když už to novomanžel nemůže vydržet do ložnice a sáhne na kliku. Dřív, než J zabarikáduje dveře urvaným umyvadlem, vypochoduje ze dveří a snaží se tvářit jako sebevědomí samo. Okamžitě na něj skočí Koron, začne štěkat a vrčet a pak se blahem počůrá. +Jaký pán...+ Projde mu kysele hlavou a provinile za Yusukem otočí tvář. Už slyší J, jak ho chválí, že je hodný pejsek…