Ruki
Čtyři… čtyři pokoje pro hosty. Hyde na jednu stranu nevypadal jako někdo, kdo měl potřebu hýřit, i když byl vlastníkem těch klubů. Tohle bylo na jejich druh opravdu obrovské sídlo. Bylo náročné něco podobného před smrtelníky utajit, takže se jim vyhýbali. Gackt měl tenhle dům, protože jich tady žilo hodně, ale k čemu ho měl Hyde? Nevadí, hlavně, když si on bude moct vyzkoušet všechny postele. Jeho první myšlenky jsou na skákání po nich, ale hned je přebije Uruha a fantazie po jeho boku. No jo, začíná se mu dostávat do krve až moc a ta jeho nymfománie taky. "Bude, je to vystlané." Ukazuje do nitra kufru, kam nasypal i spousty podvazků, než Uru zakročil, aby si zbytek oblečení a tudíž i prádýlka zabalil sám. Rozhodí rukama, když si Uru stěžuje na styl, kterým to provádí, ale nakonec jsou všechny kufry plné. I kdyby nebyly, Uruha zavelí odchod a Ruki otevře pusu.
"No počkej, ještě jsem nebyl ani v koupelně a sám nemám zabaleno." Řekne mu a doslova si otočí role, protože teď je to Ruki, kdo kouká jako vyvoraný a Uruha má plno možností mu to vrátit.
"Taxi?" Vypadne z něj ještě vykolejeněji. Sice viděl, že mu Uru zabalil všechno, co si sem stačil natahat, ale Ruki byl taky hrozná modelka, miloval především doplňky, přetékaly z jeho pokoje ven a teď s sebou nebude nic z toho mít na celý víkend? Byla sice pravda, že z toho domu stejně asi nevylezou ven, protože jestli je tak velký, budou s ním mít plno práce dřív, než u toho budou Hydovy oči a oči všech ostatních, ale co kdyby? Nakonec z kufru vytáhne alespoň čisté tričko a utíká do koupelny, aby spravil to nejnutnější. Docela mu to trvá, Uruha bude muset asi dost doplácet, ale vzhledem k jeho sexappealu si taxikáře jistě udobří. To si myslí ve chvíli, kdy stojí před zrcadlem a spokojeně se usmívá, ale ještě si nedovede představit, jaké to bude v realitě. Zarazí se v polovině pohybu, když zaslechne Uruhovy poslední věty před tím, než opustil ložnici. Chvíli hledí na svůj odraz v zrcadle. Jeho stín sedí na vaně a pohupuje nohou. Předstírá, že kouří. Ruki se po něm pomaličku podívá.
"Nevím, jestli se těšit nebo třást z toho, že mu nebudu stačit." Řekne mu upřímně jako svému nejlepšímu příteli, ale stín poukáže ke dveřím, totiž na fakt, že Uruha už je dávno pryč. A tak Ruki honem vyběhne z koupelny, zabouchne dveře jejich pokoje a seběhne dolů k taxíku. Uru tam flirtuje jako o život.
"Nahoře máme ještě dva kufry, mohl byste tam dojít?" Rovnou jejich nového sluhu požádá, ale moment… je to upíří dům plný lovců, kteří o taxikáři nevědí. Sežrali by ho dřív, než by si zul boty. Ruki protočí očima, zavrčí a odběhne. Doopravdy ty kufry donese jako by vůbec nic nevážily, ale když spatří, jak taxikář vrká a jak se před ním Uru nakrucuje, mrskne s nimi rovnou na taxikářovy nohy, aby se vzpamatoval. Jeden kufr se otevře a vykutálí se z něj několikero erotických pomůcek. Teď už doopravdy fungovat nebudou. Ruki propaluje taxikáře pohledem a rozhodně chce, aby to naložil ony. Taxikář popadne alespoň ten zavřený kufr a pokusí se ho zvednout. Je neskutečně těžký a on vrhne vykolejeným pohledem po Rukim, který ho sem před chvílí odnesl jako by nic.
"Tohle už asi nebudeme používat, že?" Řekne Ruki dostatečně nahlas, aby bylo mezi nimi jasno, čí Uruha je, sehne se a zvedne vibrátor, který vymetl zem. Rozmáchne se a hodí ho přes plot na vlkodlačí plácek.
"Kostička, parchanti!" Zařve jejich směrem a taxikář radši zalézá na místo řidiče s výrazem Pomoc maniak. Ruki si hrcne do auta, založí si ruce na prsou a čuří se. Tohle teda Uru přehnal!
Uruha
Brání se jen těžko tomu, aby nad tím vystláním neprotočil očima v sloup. Mohl tušit, že dostane nějakou podobnou odpověď, však už Rukiho dost dobře zná. Vlastně líp, než kdy jindy a stejně má pocit, že ho začíná teprve poznávat. Jak kdyby celou dobu netušil, vedle koho vlastně bydlí. No, nejspíš to brzo pozná. Pro sebe se usměje, jakmile vychází ze dveří se svým kufrem."Kdybys jsi vstal hned…" Odtuší a mávne na něj přes rameno konečky prstů. Pořád má potřebu ho trochu provokovat abaví ho to. Však on nepochybuje o tom, že si stihne pár věcí vzít a on klidně počká dole. Hlavně když už bude mít pocit, že jsou na cestě. Ideální by bylo zmizet, než je kdokoliv zmerčí. Sám se dost dobře baví v taxíku. S obyčejnými lidmi to bylo mnohem jednodušší, než s ostatními. Dali se tak hrozně lehce zlákat, ani o tom nevěděli. Nemusí používat zase tolik svých schopností. Něco mu napovídá, že kdyby měl o trochu víc času, sbalil by řidiče i tak. Je vlastně hrozně roztomilý, jak se snaží. Jemu se ale stejně nikdo jiný kromě Rukiho do hlavy nevleze. Když se Ru objeví u taxíku, už na něj po očku kouká a čeká, co se bude dít. Moc by se mu líbilo, kdyby viděl aspoň trochu žárlení. Tím by se ujistil, že na něm Rukimu opravdu záleží. Dost si jich myslelo, že je jen někdo přelétavý, který si to prostě umí užít, ale tak to není. Doufá, že by mohl s Rukim zůstat opravdu dlouhá léta a ví, že to s ním není jednoduché. To ani s jedním z nich. Ohlédne se přes rameno, aby viděl, proč taxikář tak úpí. Pomalu si pozvednutým obočím klesne k nohám a pak vstoupá k Rukimu s nic neříkajícím úsměvem. V očích mu ale zvesela a láskyplně jiskří. Ano, v podobnou reakci doufal a ne, není mu taxikáře vůbec líto.
"Málem jste mi zničil kufr." Obviní neznámého muže, jehož jméno zapomněl během první vteřiny. Pravý koutek se mu zlehka pozvedne a pak se znovu podívá dolů. Těch hraček je vážně škoda, nebyly nejlevnější.
"To vypadá na velký nákup." Okomentuje to, a u toho už zase kouká Rukimu do očí, aby bylo jasné, že to bude on, kdo to absolvuje s ním. Málem vyprskne do dlaně, když vidí, jak se taxikář snaží, aby aspoň jeden naložil, ale je to marná snaha. Pak už ale svůj smích neovládne, když jeho hračky přeletí přes plot, ještě s takovou poznámkou. Sám se pohodlně usadí do auta a nadiktuje řidič adresu, kam je má odvézt. Pomalu stočí očka na Rukiho a když vidí paže, založené na jeho hrudi, nakloní hlavu mírně na stranu. +A tohle je zase co?+ Ptá se ho v duchu, protože on je tu většinou ten, kdo se umí urazit.
"Ru-chan." Broukne měkce a vábivě. U toho už mu pokládá ruku na stehno a vyjíždí s ní nahoru.
"Přece se na mě nebudeš celou cestu mračit." Sáhne o jeho zápěstí ve snaze dát si jeho dlaň na svou nožku, ale Ru je jak mezek a vypadá to, že mu odolá. +Tohle se mě stát nemůže.+ Umane si v duchu a položí si ruce na nožky. Pomalu začne posouvat látku dlouhého kabátu, který má na sobě. Lemy se pomalu rozestupují a odhalují, že tam, kde končí vysoké boty, už zas tolik není. Jsou tam kraťásky, ale mnohem výš. Vůbec mu nepřekáží, že řidič sedí před nimi a přece jen něco může vidět. Nakonec si přehodí nožku přes nohu a nechá své stehno částečně odhalené. Je vidět, že jeden ze svých oblíbených kousků má na sobě. Konečky prstů si s ním pohrává, ale víc Rukiho nepřemlouvá, jen kouká z okýnka a v jeho odrazu pozoruje, zda se chytá nebo ne. Když dorazí až na místo za městem, kde se cesta rozděluje a klikatí menší stranou, která vede k Hydově domu, jeho výraz začne být dokonale okouzlený. Končí s provokacemi a vyhlíží, jaký dům bude. To, co vzápětí uvidí, mu vyrazí dech.
"A my žijeme v takovém brlohu." Ještě, že tu Gackt není, ten by mu dal. Z auta vystoupí jako první, ale míří první k taxikáři a nabídne mu lok z malé lahvičky, který mu cestu zahalí do mlhy. Sám se chopí kufrů a vyrazí k domu.
"Páni, tohle bude dovolená." Rozplývá se nahlas, když otevírá vstupní dveře. Za nimi hned odloží kufry a pak se ohlédne, kde Ruki je. Ještě moc daleko. Provokativně se usměje a začne pomalu stahovat kabát z ramen, aby odhalil, co má pod ním. Moc toho není. Neodhaluje příliš, přesto umí ukázat nejlepší části svého těla. Bělostná kůže svítí už na dálku. Kousne se do rtu a gestem ukazováčku pozve Rukiho dál. Jestli se teď nechytí, stráví celý víkend prohlížením sebe samého ve vodním odrazu a bude přemýšlet, co je špatně.
Ruki
Ruki se pro sebe potěšeně šklebil, když za ten otevřený kufr vynadal Uruha taxikáři a ne jemu, ale stejně to byla jenom malá satisfakce po tom, jak na něj tady Uru koukal a jak po něm házel očima. Kromě toho je ten chlap dost pohledný, mnohem vyšší, prostě má asi tisíc kvalit, které Ruki postrádá. Dělá, že to s tím nákupem neslyšel. Jednak je přece uražený a jednak se do podobného obchodu stydí, Uru by si ho tam dobíral a dostával ho do rozpaků a on by mu to neměl jak vrátit. K jeho uším dolehne Uruhův hlas. Ruki by se klidně vsadil, že obvykle to jsou ostatní, kdo dolézají za ním, aby si ho udobřili a že tohle nemusí dělat zrovna často. Obrátí k němu obličej, ale paže má ještě pořád založené."Kdybych nepřišel, tak si to s ním snad rozdáš, ne?" Uhodí na něj na přímo, což mu nikdy problém nedělalo a taxík zakličkuje, jak to jeho řidiče vykolejí.
"Na kapotě… někomu to připadá vzrušující. Nebo radši sedačky? Slyšel jsem, že to vlastně není nic moc." Pokračuje uštěpačně. Klesne očima na ruku, která tiskne jeho stehno a jak se dostává nahoru, v Rukim roste touha ucuknout, jinak bude mít vážný problém v klíně. Zároveň se ale nechce vzdát tak snadno. Opanuje se a pokusí se mu vzdorovat, ale umřít v pubertě má spousto jednoznačných nevýhod. Všechny ty poblázněné hormony neznamenají jenom náladovost, ale taky taky nekonečný apetit. Mohlo to vypadat, že tomu před příchodem Uruhy vzdoroval, ale spíš si dokázal pomoct sám a byl tak spokojený. A teď? +Je ze mě troska!+ Pomyslí si zděšeně. Závislák! Uruha ho pustí a místo toho si hraje s vlastním oblečením. Ruki už dobře ví, že to není jenom tak a tak začne šilhat tím směrem. Ani kvůli tomu neví, kudy jedou a kam. Povytáhne obočí, když se kabát sveze stranou a vypadá to, že Uru má na sobě snad jenom tanga nebo co, protože ty jeho kalhoty ne a ne začít. Za to má na sobě něco docela jiného. Ani netuší, který z nich, vůbec si je všechny nepamatuje, ale rozhodně je moc pěkný a houpe se na něm maličké zlaté srdíčko, za které by s radostí zatahal. Možná i zuby… A to je přesně ono! Podobné věci by ho do teď nikdy nenapadaly! Musí ztěžka polknout a začne nervózně poklepávat prsty obou rukou o kolena, ale co naplat, tohle erotické dusno v taxíku bude muset nějak přežít. A nejen on, protože taxikář taky víc kouká do zrcátka, než na silnici. Ještě že neumřou tak snadno, kdyby snad došlo na nehodu. A pak se před nimi najednou objeví ten dům a Ruki se přitiskne k oknu pro změnu na své straně auta. Drží na něm obě dlaně jako malé dítě a zírá ven na stavbu, která připomíná luxusní vilu nějaké celebrity. Myslel si, že oni podobné domy vlastnit nesmí, ale Hyde očividně tahá za nitky, o kterých se jim ani nesnilo. Jakmile auto zastaví, poslepu nahmatá kliku a vyklopí se ven. S pusou otevřenou udělá několik kroků dopředu a zůstane na to zírat jako kdyby nad ním přelétalo UFO. Je mu úplně jedno, co se děje za ním. Uruha ho mine, dokonce při tom nese všechny kufry jako by nic a mluví o dovolené. Motor auta naznačí, že taxikář je už na cestě odtud. Jsou sami. Okolo jo hluboký les a za ním nejspíš hory. Žádné vlkodlaky ale necítí. Asi se stáhli do města, kde je pro ně snazší živit se odpadky, než lovit. Ruki se tomu pro sebe zlomyslně zasměje a pak mimoděk zavadí očima o vchodové dveře. Stojí v nich Uruha, už bez kabátu a vypadá naprosto božsky. Rukimu najednou přijde nepatřičné, že chodí zrovna s ním, ale když spatří to gesto, jeho nohy se dají do pohybu samy od sebe a jeho stín se dokonce oddělí a prudce se rozeběhne Uruhovi v ústrety. +Ty zrádče.+ Zavrčí Ruki na jeho adresu, když stín skočí Uruhovi kolem krku, jen aby proletěl skrz a zmizel někde ve tmě uvnitř domu. Asi už si prohlíží ložnice. Ruki sám přijde o dost stydlivěji, ale už se vůbec nemračí. Teď klopí oči a červená se a je na první pohled celý zjihlý.
Uruha
Málem se upřímně rozesměje, když ho Ru obviní z toho, že by taxikáře svedl. Ono to u něj nikdy nebylo tak jednoduché, jak si všichni mysleli. Jistě, zvládl dost obstojně poplést hlavu, ale ne, nelezl do postele s kde kým. Jen s těmi, kteří prošli jeho pečlivým výběrem a těch bylo po čertech málo. Spíš si některé nechával, ale nikoho na stálo. Nikdo ho nezaujal tolik jako Ruki, aby s ním trávil víc, než pár nocí. A teď je tu jeho malý provokatér a vypadá to, že vážně žárlí."Na kapotě trpí moje kůže." Povzdechne hrdě bradu. Copak vypadá jako nějaká rajda, aby musel něco podobného snášet? Má rád sex, o tom žádná, ale v takových podmínkách? Stojí to vůbec za to, pokud si vzpomíná tak ani moc ne.
"A uvnitř bych si zničil účes." Neřekne hned napřímo, že by si to s taxikářem nerozdal, aby Rukiho trochu potrápil. Z druhé strany Ru přece musí vidět, jak moc je z něj vedle. Copak si vážně myslí, že by vlezl do postele s někým jiným? Asi si některé věci budou muset hodně rychle vyříkat nebo ho snad přerazí. Radši už nic neříká, jen pokračuje ve svém svádění a s radostí si v duchu konstatuje, že to má úspěch. Kdyby se tak nedělo, asi by se sebou nemohl...nežít. Taxikáře úplně ignoruje, ten je úplně mimo jeho zájem, ostatně to byl už od začátku. Nechá srdíčko proklouznout mezi prsty.
"Víš, komu patří?" Zeptá se ho, když vystupují z auta. Je znát, že Rukimu se tu opravdu líbí. To Uruhovi taky, ale dokáže své nadšení udržet na uzdě. Tedy myslí si to, ale oči a úsměv ho prozrazuje. Nejradši by se rozběhl do domu, prošmejdil tram kde co a pak by možná byl na chvíli spokojený. Jenže teď má na práci ještě něco mnohem důležitějšího a je až k podivu, že to opravdu staví na první místo před krásným domem, který je momentálně jen jejich. Nejradši by se běžel hned převléknout, ale má na paměti, že to by se mu mohl Ru někde ztratit a jeho svádění by se minulo účinkem. To nechce. Musí se upřímně zasmát, když k němu jako první vyrazí Rukiho stín. Měl za to, že ho nemá rád, ale zdá se, že na toto slyší i on.
"Vidíš, už si mě zamiloval." Pohodí spokojeně hlavou a kousne se do rtu, když vidí Rukiho, jak na něj zírá. Uruha vypadají taky o hodně něžněji, když k němu Ru konečně přijde a ještě s takovým výrazem. V tu chvíli by ho nejradši schoval do své náruče a ukázal mu, kolik polibků dokáže snést. Bylo by jich opravdu hodně. Místo toho, aby byl zase provokativní a pokoušel se ho svést, pomalu vztáhne ruku a pozvedne mu tvář hranou ukazováčku na bradě.
"Už mě nikdo jiný nezajímá kromě tebe." Broukne měkce a v očích se mu blýskne. Právě mu prozradil, že s taxikářem flirtoval jen kvůli němu. +Přišel jsi o jednu ze zbraní.+ Připomene si v duchu, ale už se nezlobí ani na sebe.
"Ještě jsem ti dneska neřekl, jak moc ti to sluší." Složí mu i kompliment, než se mírně skloní a líbne ho na rty. Je to opravdu jen lehké a něžné políbení. Pak sáhne po jeho dlani, aby s ním propletl prsty a vykročí s ním do nitra domu. Všechno je tu čisté a nové, ladí to k sobě a Uruha ví, že tady je doma. Ať už ložnice vypadají jakkoliv, jednu si určitě vyberou. Vede Rukiho s sebou do prostorné kuchyně, kde by se snad najedlo deset lidí. Hyde opravdu na ničem nešetřil, jen nechápe, kde na to všechno bral.
"Hyde musí mít asi hodně sponzorů, jsem zvědavý, jak se na to bude tvářit Gackt." Prohodí pobaveně, než se zastaví u linky, otočí se k Rukimu čelem, opírají se pozadím o hranu. Pomalu ho vezme za druhou dlaň a přitáhne si ho k sobě.
"Už víš, co budeš dělat s tím srdíčkem?" Zeptá se ho s vábivým podtónem, než si ho přitiskne k sobě ještě blíž. Nechá Rukiho nožku mezi svými a jednu si malinko pozvedne, aby si ji mohl opřít o tu jeho. Je to zrovna ta s tím srdíčkem.
"Nebo chceš vybalovat?" Je jasné, že naráží na velmi konkrétní kufr s jistým obsahem.
Ruki
"Jo… dalo se to čekat." Zamumlá Ruki. Stínu to všechno dělání drahot moc dlouho nevydrželo. Myslel si, že s ním bude legrace mnohem déle, když sám podlehl, ale teď už i jeho alter ego. Hrozné… Už slyší Toru a Aoiho, jak se tomu smějí. Odspodu se zadívá na Uruhu. Usměje se, když ho Uru ubezpečí, že ho zajímá jedině on.
"Díky." Řekne upřímně na ten jeho kompliment a ještě chvíli tam prostě jenom tak stojí a dívá se do jeho očí. Je to jeden z těch okamžiků, které nechcete přerušovat vůbec ničím jiným. Zavře na chvíli oči, když se Uru skloní a dotkne se jeho rtů tím svým sametovým polštářkem. Něžně se pousměje a pak se nechá odvést do domu. Náladu má už zase skvělou a na taxikáře dávno zapomněl i on. Nevidí toho zatím o moc víc, než je hala a kuchyně, ale už teď otáčí hlavu na všechny strany s pusou dokořán. Nikdy nic podobného neviděl. Všechny ty věci na ně doslova křičí, že jsou drahé, samé designové kousky a nejlepší materiál, i ty pánve budou jako z Master Chefa. Na co tady vůbec jsou? Vaří Hyde večeře svým lidským obětem? Chutnají pak lépe nebo co?
"To před Gacktem rozhodně neříkej, nebo nebudeme mít co jíst a upíří plémě vymře kvůli žárlivosti. Tedy pokud jsi nepokročil ve výrobě syntetické krve..." Někdo na tom určitě makal. Vlastně se diví, že Tora nevystudoval chemii a nesedí někde v laboratoři, protože on by se na tu práci skvěle hodil. Místo toho marní svůj talent jako dealer. +Bože, zníš jako Gackt.+ Vyděsí sám sebe. Samozřejmě, že dealer je nejlepší povolání na světě! Nechá se přitáhnout do Uruhovy těsné blízkosti, když se společně zastaví před linkou a podívá se mu do očí. Pak jimi sklouzne do míst, kde je podvazek. U auta se ho ptal, jestli ví, čí pak je to srdíčko. Teď už ví. Je jeho. Dokonce i někdo tak zabedněný jako je on, to pochopil. Potěšeně se usměje.
"Lhal bych, kdybych měl tvrdit, že mě nic nenapadlo, ale já lžu vlastně pořád, takže klidně můžu dělat nevinného." Řekne mu a zavrtí se v pase sem a tam. V tu chvíli už se pevně tisknou jeden k druhému. Rukiho dlaň mimoděk sklouzne k podvazku a konečky prstů si pohrává s přívěškem. Jeho při tom vybalování napadlo něco úplně jiného, totiž jejich oblečení, ale ne to v kufru. Pak si ale povšimne divné věci, kterou dělá jeho stín. Podívá se na něj a zamračí se. Stín je u velkého stolu, natahuje se směrem k váze a vypadá to, že se pokouší chytat stonek květiny.
"Myslím, že ti chce donést kytku." Zahučí Ruki a protočí očima. Stín byl vlastně roztomilý, ale jestli spadne do obsese, Ru se hanbou propadne a navíc toho bude každý svědkem.
"Víš, co je na tom nejhorší? Že stín nikam nezavřeš. Je to stín, může si dělat, co chce..." Rozhodí Ruki dlaněmi do stran. I kdyby teď řekl Pojď, půjdeme někam jinam, stejně se tam může kdykoliv objevit a překážet. V tu chvíli se stín po Rukim ohlédne a Ruki by přísahal, že má dotčený výraz, i když vlastně žádný nemá. No prima, ještě na sebe bude vrčet s vlastním stínem. Ono by to nejspíš šlo ho ovládat, ale to by Ruki na svých schopnostech musel nejdřív pracovat. A na to neměl nejmenší myšlenky. Takhle měl alespoň kamaráda. Trochu vlezlého, ale za to mu rozuměl jako nikdo jiný! Stín vzdá hru s květinou a zase zmizí někde na druhé straně stěny.
"Kam to pořád chodí? Tebe to nezajímá?" Dostojí svojí tuposti na některé situace a místo toho je to on, kdo teď bere Uruhu za ruku. Ze všeho nejdřív přece musí prošmejdit tenhle dům, aby se pak v klidu mohl soustředit na úplně jiné věci a neměl pocit, že o něco přichází.
Uruha
Uru se taky musel trochu rozhlížet, aby pobral všechno, co tu vidí. Některé věci a jejich místo zde vážně nepochopil a nejspíš se na to Hyda zeptá, jak bude mít příležitost a ideálně před Gacktem, protože to bude rozhodně zábava. Jsou věci, které mu ještě musí trochu vracet za ty roky. Vážně si to užije. Jenže mu to nevydrží tak dlouho, jako Rukimu."Ale nevymře, on o přežije a Hyde taky. Stačí mu jeden pohled a Ga bude jak beránek." Protočí nad tím Uruha očima. On moc dobře viděl, jak se na něj Ga dívá a dokázal odhadnout, že Hyde si mohl dovolit naprosto všechno a o i přes fakt, že se ho nemohl ani dotknout. Kdo by mu odolal? Jejich tatíček rozhodně ne, tohle by neviděl jen slepý a…No asi Ruki. Málem se rozesměje nad svými myšlenkami, ale nechci si kazit tuhle chvíli. Hraně si povzdechne, když mu Ru nechce odpovědět na to, na co se ho ptal a hraje si na nevinného.
"Já si to tak přál slyšet." Broukne svůdně a dokonce zvládne nahodit smutný obličej, který jasně říká, potřebuju to slyšet nebo umřu do pěti sekund. Oči mu vzápětí sklouznou na stehno a vidí Rukiho prsty, jak si s podvazkem, tedy spíš se srdíčkem hrají. Jen tak dál, moc se mu to líbí a jemně ho šimrá v břiše, jak příjemné to je. Trochu rozmazlování a vlastně i romantiky. Tiše si povzdechne a nechá víčka na chvíli klesnout, když se Ruki zavrtí a jemu tím způsobí novou dávku příjemných pocitů. Tak moc se těšil, až budou sami, že by si to užil klidně i na podlaze. Trochu tím vyděsí sám sebe, ale když vidí, jak se tu všechno blýská…Ne, asi by se tomu nebránil. Nakrčí obočí, když se Ru začne dívat úplně jinam. Už už ho chtěl napomenout, než ho jeho slova přinutí se ohlédnout. V tu chvíli se mu na tváři objeví okouzlený úsměv.
"Netušil jsem, že je romantik." Kousne se do rtu.
"Má vůbec nějaké jméno?" Zeptá se zvědavě, doteď ho to ani nenapadlo, ale klidně by si s ním popovídal, i když mu odpovědět nemůže. Už si na něj prostě zvykl a je pravda, že dneska ho nepřestává překvapovat. Tohle bylo roztomilé gesto, až je mu líto, že to nesvede.
"Je součást tebe, mám ho rád a nepřekáží mi." Ujistí Rukiho bez váhání.
"Myslíš, že by šlo, aby měl…" Odmlčí se a přemýšlí, jak to pojmenovat.
"No, aby byl hmotnější?" Ani neví, proč ho to napadlo, asi mu ho je vážně líto. Nemůže si užít běžné věci. Znovu vypadá pobaveně, když Ru kouká na stín a očividně se mu nelíbí, že by měl být s nimi. Uru byl dost sebevědomý na to, aby ho klidně snesl i v ložnici. Mohla by to být zábava, jen trochu jiná, než by si kde kdo pomyslel.
"Jen ho nechej, však on nic nikomu nepoví." A je to tady, Uru začíná mít slabost i pro jeho stín. To už je dost vážné. Nadechne se, aby Rukimu řekl, že klidně můžou pokračovat, když jsou zase sami, ale ne, očividně ho vytrhl z podobného rozpoložení a on se do něj nevrací.
"Cože?" Vytřeští na něj oči a už kmitá za ním. Ohlédne se přes rameno na linku, o kterou měl být spíš opřený, než že by se na ni jen z dálky díval.
"To nemohlo chvíli počkat?" Prohodí dotčeně a už špulí rty.
"Očividně nemohlo." Mumlá si spíš pro sebe. Obývák je nádherný a klidně by tu mohli pořádat večírek pro asi třicet upírů. Nahlédnout do první ložnice, ale ta se mu nelíbí, je příliš tmavá.
"To je Aoiho." Přiklepe mu ji rovnou a je mu jasné, že Tora nebude proti.
"Je to stejně jako jeho věčná nálada." Přidá si komentář. Protivnějšího upíra jeden těžko potkal.
"Jdeme dolů!" Zavelí tentokrát Uru a už ho táhne po schodech do suterénu. To co objeví, mu vyrazí dech. Je tam bazén, několik lehátek a k tomu i vířivka.
"Dobře, odtud už se ani nehnu." Je jak mladý upír v krvavých lázních. Nic lepšího nikdy neviděl, tohle chtěl mít vždycky doma.
"Teď si to Ga slízne, za to jak jsme do teď žili." Běžel by mu vynadat rovnou, ale to by musel opustit tohle místo. Ne, on už zpátky nepojede ani za nic.
"A nepočkají ostatní pokoje?" Začne znovu svádět Rukiho, aby se tu chvíli zdrželi. Hlavně ta vířivka mu do hlavy nasazuje různé představy.
Žádné komentáře:
Okomentovat