Hromadné - Hosti? On je tu doma. - část 1.

(Shinovo hnízdečko)

Hyde, Shinya

Hide už od Shina neodešel. Ani ho vlastně pustit nechtěl. Byla ještě spousta věcí, které společně museli probrat a jejich pouto jim to v mnohém usnadnilo. Shin v sobě cítil něco příjemného pokaždé, kdy se schoval do jeho náruče. Energie mezi nimi krmila jeho podstatu a nutila ho skoro vrnět blahem. Hide přitom nevypadal, že by ho jejich společné soužití vyčerpávalo, možná jen další a další informace, které musel pořádně vstřebat. Za dva dny se dostali i ke starým knihám, které si schovával a ukazoval mu nějaké kousky historie, které byly spojené, jak s démony, tak i s jinými entitami. Pořád však byli jen na začátku. Došlo i na nakupování. Takové ty běžné věci k jídlo, které jako démon nikdy nepotřeboval. Alkoholu měl dost, ale v lednici byla jen zásoba vnitřností pro Kebu. Ten chudák musel trochu stranou a nevypadalo to, že je z nového obyvatele bytu příliš nadšený. Shin nakonec zvládl krotit i svého mazlíčka, aby Hidemu náhodou neublížil. Prskal ale pořád stejně. Dnes ráno se Shin potichu vytratil z bytu. Předtím však objednal snídani a nechal Hidemu na stole letáčky s nabídkou restaurací poblíž, to kvůli obědu. Vrátí se sice brzy, ale nesnesl by pocit, že by se zdržel a Hide měl třeba hlad. Byt je pod jistou ochranou před jinými démony. Část z nich mu pomohl vytvořit Mana. 

Tomu Hyde poslal vzkaz, aby dorazil za nimi. Přidal ještě menší poznámku, aby bylo jisté, že opravdu přijde. Netušil, jestli bude výhružka ohledně Shina stačit, ale pokud ne, Manu si najde to bude teprve to pravé peklo. Hyde trávil dost času s Boogiem a zbytek věnoval hledáním informací o Uruhovi. Pořád mu jeho výtvor nedal spát a to, že mu utekl, bylo pro něj něco nepřípustného. Vystopoval ho až do hotelu poblíž, ale pak se stopa dokonale ztratila. Když Hyde zjistil, že Mana při likvidaci štěňat neuspěl, měl velký vztek a domy kolem létaly. Byli silnější, než si původně myslel a zdá se, že v tom nebyli sami. Měl tušit, že se do toho zapletou opeřenci, kteří se ho snaží zbavit, ale že se k tomu přidá ještě několik upírů, to by ho ani ve snu nenapadlo. Byl to druh, který měl spíš sympatizovat s ním anebo se do toho vůbec neplést. Tak to dělala většina, prostě si démonických tahanic nevšímala a klidili se radši stranou. Tihle dva ale ne. O co jim krucinál jde? Copak je to jejich starost? Není, ale stejně…Hydovy plány to však neodsune dál. Jen je potřeba se na všechno mnohem lépe připravit. Potřebují mnohem víc síly a proto se vydá za Shinyou, aby se k nim přidal. Jeho schopnosti sice nejsou největší, ale rozhodně použitelné. Možná by ho mohl nasadit, aby je trochu omámil a pak je půjde snáze smést z povrchu zemského. Tentokrát s sebou bere Boogieho, který by konečně měl pořádně stanout po jeho boku. Potřebuje ho a je načase, dát mu to patřičně najevo. Musí se trochu otrkat a možná že jiný démon z něj dokáže vytáhnout další kousíčky jeho moci.

"Bude to jen kousíček." Slíbí mu svůdným hlasem, když ho obejme a přemístí se rovnou před dveře Shinova bytu. Prolomit Manovu ochranu není tak těžké, jak by se mohlo zdát. Pak už jen bez váhání vstoupí a rozhlédne se kolem. Roztomilého démona ale necítí. Nakrčí zlehka obočí a ohlédne se na Boogieho.

"Klidně si udělej pohodlí a nelekni se. Kebu je trochu nervózní z cizích." Prohodí, jak kdyby tu byl čtyřikrát do týdne. Rozhlédne se podruhé. Vnímá člověka, který je uvnitř a počítá, že Shin si tu nechal malou svačinku. Jako první se ozve tiché vrčení, ale přestane vzápětí, když zaregistruje Hyda. Vrhne se mu do náruče, jako to nejmazlivější koťátko na světě.

"Kebu-chan. Rád tě vidím." Podrbe zubatou kuličku a nechá si ji v náruči. Rozejde se dál do bytu a pak ho uvidí. Zatváří se mlsně, ale vzápětí přeostří na Hideho oči a vědoucně se ušklíbne.

"No ne, Shin si pořídil kamaráda." Pokouší se mu pomalu dostat do hlavy, ale naráží na nezvyklý odpor. Na člověka hodně nezvyklý.

"Copak jsi zač?" Pozvedne nepatrně obočí, když Kebu prskne.

"Nebudeš tu dlouho, hm?" Vydedukuje si podle reakce Shinova mazlíčka.

"Kdo jsi, že sis zasloužil démonovu přízeň? Obzvlášť někoho tak přelétavého, jako je Shinya?" Je očividně překvapený a dává to najevo. Z Hideho cítí část Shinyi, kterou mu poutem věnoval. Ale proč, to vážně nechápe.

Mana, Hide, Boogie

Druhý den ráno Boogie do práce doopravdy zavolal a dal výpověď alespoň po telefonu. Vyptávali se ho, zlobili se, že nikoho jiného tak na rychlo nenajdou, ale on prostě jen nestoudně zavěsil. Nemohl nic vysvětlovat, ani nevěděl, jak by to udělal. Nebylo mu z toho dobře, ale teď měl mnohem důležitější úkol. Marně se snažil vzpomenout na jméno ze snu, ale ani za nic se mu to nepodařilo ani příštích několik dní. Hydovo jméno zatím nahlas nevyslovil. Zlobil ho s tím, ale ještě si nebyl jistý, že by to bylo dobře. Často byl doma sám, jenom s jeho dvouhlavým hadem, který ho většinu času pozoroval, ale nikdy mu nijak neublížil. Hladit se bohužel příliš nenechal. Hyde měl tolik práce, že na něj naštěstí zatím znovu nedorážel jako tu první noc, kdy spali vedle sebe a kdyby Boo netušil, kdo to vlastně je, mohl by snad i říct, že má nového kamaráda. Opravdu jim v závěru vlastně nic nechybělo kromě těch věčných řečí ohledně konce světa a ovládnutí vesmíru a všech dimenzí. Dnes byl Hyde na diplomatické schůzce s vlkodlaky, jak tomu Boo rád věřil, ale nedopadla dobře, protože když se vrátil domů, nastalo hotové peklo. Boo byl od něj hodně daleko, ale viděl to z okna, tiskl si obě dlaně na ústa a po tvářích se mu kutálely slzy. Cítil, jak s ním cloumá cosi, co se tomu všemu pokoušelo zabránit, ale jako kdyby měl strach, že to bude příliš silné a on by tím ublížil i Hydovi. To přece nechce. Nechce ho zničit. Chce po něm něco úplně jiného. Když se Hyde vrátí, usmívá se, jako by se nikdy nic nestalo. Jeho otřesení buď nevidí nebo záměrně ignoruje, ale s ním mluví jako se svou životní láskou. Boogie se teď vůbec necítí na to, aby někam cestovali skrze čas a prostor, ale nechá se jím obejmout a přemístit. Pokaždé je to stejné, pokaždé je mu stejně špatně. Dokonce se mu ani nechce opouštět jeho náruč, ale musí. Za dveřmi hned ucítí přítomnost něčeho podobného, jako je Hyde. Udiveně je sleduje, ale čeká, než se s nimi Hyde vypořádá. Trvá to nezvykle dlouho, zkouší několik věcí, z nichž je většina neúspěšná, ale pak se dveře konečně otevřou jako by na druhé straně někdo jenom vzal za kliku a pozval je dál. Trochu zvědavě nahlédne dovnitř. Dvě vteřiny se neděje nic, než se proti nim vyřítí malá příšera a skočí na Hyda. Boo vykřikne leknutím, uskočí, ale když vidí, jak se vítají, jenom na ně třeští oči. Dělal by to ještě dlouho, kdyby na druhé straně pokoje nezahlédl stejně vyjevený pohled. Jiný člověk? Kdo je to? Někdo jako on sám? Má každý démon nějakého? Jeho myšlenky vzápětí potvrdí Hyde sám, když zamíří přímo k Hidemu. Boo opatrně vstoupí a zavře za nimi dveře, aby sem z chodby nikdo nekoukal, kdyby snad šel kolem. Té příšery se bojí, přijde si už zase jako blázen, ale všechno se děje jenom uvnitř něj. Jakmile jsou ti dva uvnitř a Hyde se pokusí Hidemu dostat do hlavy, je Hidemu jasné, že je zle. Ten útok je nečekaně silný a velmi bolestivý. Otřese s ním, ale podaří se mu to ukočírovat tak, aby to nebylo příliš vidět a odrazí ho. Obočí se mu podmračeně stáhne, ale jinak neudělá nic navíc, aby démona nevyprovokoval. Přece jenom se mu už pod metro skákat nechce. Žije se mu tady se Shinyou dobře, věci konečně začaly dávat smysl, už je dokonce i napůl přestěhovaný, i když s jeho mazlíčkem kamarád zatím není a taky pochopil, že zahrávat si s těmihle bytostmi může být rychlá konečná, i když je zrovna nechcete naštvat. Zrovna teď si opravdu moc přeje, aby Shinya přišel domů. Vyšle k němu svou prosbu, díky jejich poutu by ji měl cítit a zároveň se jeho schopnost plně projeví, když obě postavy proskenuje svýma novýma očima a pochopí, kdo jsou. Nezná Hydovo jméno, ale… +Shin-chan, lítáme v hrozném maléru. Já vážně ještě nechci umřít...+ Nabádá ho rychle. Boogie je pro něj ale ještě větší záhadou. Jako kdyby se v něm mísila nějaká energie, která není podobná žádné z bytostí, které kdy vnímal. Vůbec žádné… Trochu ho namíchne, když Hyde označí Shinyu za přelétavého, i když samozřejmě chápe proč. 

"Jsem Hide, jen člověk, nic víc." Odpoví mu vyhýbavě a pak se dveře rozletí. Doslova vypadnou z pantů a do nich prudce vkráčí Mana. Jeho ego ještě nerozchodilo drtivou porážku v horách a kromě toho jasně cítil, jak někdo porušil jeho pečetě zrovna na Shinyově bytě. A jakmile byl Shin v ohrožení, bylo to dost na to, aby měl velkou zlost. Okolo něj se nese rozzlobená, nevyzpytatelná aura, která přinutí zacouvat Boogieho i Hideho. Kamijo je samozřejmě s ním. 

"Kde je?" Jeho podstata je zpola stínová, energie víří, ale Shinyu nikde necítí. Za to je tu Hyde. Zakotví na něm očima, připravený na všechno. Hyde musí moc dobře vědět, že takové přesile, jaká se v horách objevila, nemohl sám čelit, ale to nic nemění na tom, že byli predátoři, kteří šli po krvi, když byl někdo příliš slabý. Teď už prohrát nesmí. A Hyde ho potřebuje. Hide přeběhne pokoje rovnou k Boogiemu. 

"Ať jsi kdo jsi, vypadáš jediný normální. Nezmizíme odsud a nenecháme je, aby si vyříkali účty?" Navrhne mu a Boo se na něj zaskočeně a vylekaně podívá. Mohl by teď mít šanci Hydovi utéct, kdyby se do sebe ti dva pustili? A chce? Je jeho osudem uprchnout a postavit se mu jako nepřítel nebo má zůstat s ním a uskutečnit svůj záměr? Je vůbec něco takového možné? Všechny moudrosti světa říkají, že ano. Zavrtí hlavou. 

"Nemůžu." Řekne přiškrceně. Je opravdu vyděšený. 

"Cože? Proč ne??" Nechápe Hide. A Shinya nikde.

Hyde, Kamijo, Shinya

Hyde byl hodně překvapený, když ho Boo beze slova poslechl a dal výpověď. Pořád tu byla ještě jistá hranice, mezi kterou se potáceli a on se za ni chtěl dostat. Je to podle něj na dobré cestě a pořád není ve stádiu, kdy by si připouštěl neúspěch. Aspoň něco se daří, když Mana selhal. Samozřejmě že čelil značné přesile, ale to vůbec neznamená, že ho to nenaštvalo. Kebu se vrtí v jeho náručí, ale vypadá na výsost spokojeně. Cítí z něj domov, temnotu, která je všude kolem a rozprostírá se pomalu, ale postupně zaplavuje celý byt. Shinovy oblíbené barvy snad i potemní, když se na ně Hyde podívá. Nikdy nepochopí jeho zálibu v takovém prostředí, on by brzo asi oslepl. A ti plyšáci? Diví se stejně jako poprvé, kdy se s ním setkal, když mu pohled padne na poličku. +Suvenýry.+ Pomyslí si pobaveně. Ohlédne se na Boogieho, aby zjistil, jestli je v pořádku.

"Zvykneš si, jsou to mazlíčci, hodně z nás nějakého má." Prohodí melodicky, ale to už má jeho plnou pozornost Hide. Moc mu chtěl vidět do hlavy, ale nedaří se, jak by chtěl. Krčí u toho obočí a je jasné, že se snaží přijít na to, kdo je. Zkoumá ho pohledem a snaží se dostat skrze hradbu, kterou Hide tvoří. Shin je zrovna několik desítek kilometrů daleko. Sháněl pro Hideho nějaké speciální věci na jídlo, aby mu udělal radost. Byl rád, že je u něj a nikam se mu nechce. Jemu se vůbec nechtělo ho kamkoliv pouštět. Nevypadalo to, že ho připravuje o příliš mnoho energie a tak se trochu uklidnil a nebál se o něj. Když se však v hlavě rozezní jeho hlas tak zřetelně, jako by byl přímo vedle něj, málem přestane mávat křídly a sletí na zem. Prudce vystřelí zpátky ke svému apartmánu, protože tohle rozhodně nebyla pozitivní zpráva. Hyde nechodí na návštěvu jen tak. 

"Obyčejný člověk, hm…" Zavrní si Hyde a v očích se mu nebezpečně blýskne.

"Sám tomu nevěříš." Ušklíbne se nebezpečně, než k Hidemu vykročí, aby se pokusil jeho hradbu prolomit znovu. Neudělá ani krok a dveře za ním se rozletí. Hyde automaticky sáhne po Boogieho zápěstí a přitáhne si ho za sebe. Snad o něj měl i obavy, protože po té ráně se čas na vteřinu zpomalil. V další vteřině už ví, kdo přišel a není sám.

"Jdeš právě v čas." Podívá se na Manu a vztek, který měl ještě v bažinách, se postupně vrací. Udělá několik kroků do prostoru. 

"Není tady." Zkonstatuje s nádechem pobavení.

"Očividně potřebuješ pomoct a já ti pro jednu došel." Pokračuje dál, ale neříká, jestli má v Shinově nepřítomnost prsty. Pomalu přeostří na Kamija za ním. Ten stojí vzpřímeně a když se na něj Hyde podívá, mírně se ukloní. Na jeho krku jsou zřetelně vidět znaky, které dostal od Many. Hyde je zabere taky.

"Vidím, že vztahy se od našeho posledního setkání vyvinuly. Jeden by řekl, že s takovou posilou bude ta banda hračka." Vrčí na Manu a temná aura kolem něj zesiluje. Samozřejmě, že je slyší. Koutky mu spokojeně vyběhnou, když Boo návrh na odchod odmítne. Že by přece jen úspěch?

"Být tebou, dávám si pozor na jazyk." Napomene Hideho tichým hlasem, který se nese k jeho uším, jak kdyby stál přímo za ním a šeptal mu do ouška.

"Nepůjde s tebou, patří ke mně a vždycky bude." Pokračuje dál. Přesto si dává pozor i na Manu, k němu chvilce stočí oči.

"Kde je tvůj démonek, Hide-chan?" Mluví stále k němu, i když kouká jinam.

"Že by o tebe zase tolik nestál?" Vkládá mu pochybnosti do hlavy.

"To, že máte pouto, ještě nic neznamená. Můžu ti od něj klidně pomoct, pokud bys chtěl. Ty přece nechceš být něčí hračka. Promysli to, až budu odcházet, můžeš jít s námi." Klidně ho láká k sobě. Hide je silný člověk, s ním by mohl dělat věcí, o kterých se mu ani nesnilo. No možná už je zkoušel, ale zatím neúspěšně.

"Nevadí, zkusíme to znovu a společně." Tentokrát už mluví k Manovi.

"Zdá se, že jsem je trochu podcenil. Možná tebe přecenil?" Baví se nad tím.

"Pořád mám ještě nějaké to eso v rukávu, které by se nám mohlo hodit." Pustí démonickou příšerku na zem a ta s prskáním zmizí na chodbě. Hyda to zvláštně pobaví. Měl tahle stvoření rád, obzvlášť pokud měla svou hlavu a Kebu ji rozhodně měl. V další vteřině se otevřou dveře z terasy a dovnitř vstoupí Shin, který zrovna skládá křídla.

"Hyde-san." Ukloní se mu a v jeho očích je vidět obezřetnost. Už zase jsou zlatavé. Rychle přeostří na Hideho, ale teď se k němu neodváží. Měl o něj opravdu strach, nedokáže to potlačit a je mu jasné, že to Hyde cítí. Byla to chyba a stejně to neumí ovládnout.

"Shin-chan, to jsou k nám hosti." Usměje se Hyde a bez váhání ho pobídne, aby šel k němu. Je vidět, že se Shinovi moc nechce, ale přesto k němu přejde a nechá se přitisknout na jeho tělo.

"Vidím, že tví spolubydlící se rozrostli, zajímavý mazlíček." Shin se v jeho objetí trochu napne a stočí očka na Hideho. +Nejsi mazlíček, nikdy jsi nebyl, neposlouchej ho.+ Vysílá k němu své myšlenky a vůbec mu nedojde, že u něj je Hyde vnímá.

"Ale ale, ono to bude vážnější, než se na první pohled může zdát." Okomentuje to nahlas, ale Shina zatím nepouští.

"Mana-sama tě zdá se neuhlídal. Problém na problém, když vás jeden chvíli nechá bez dozoru." Rýpe si do živého a sleduje Manovu reakci. Neměl by ho štvát, je dost silný a ještě má Kamija za zadkem, toho taky nepodceňuje.

"Měl dost práce s vlčím strážcem a se zbytkem té jejich smečky." Ozve se Kamijo, který už Hydovy narážky prostě nevydrží. Ve chvíli kdy na něj upře oči, se troch napne a zostražití, ale dál neřekne nic.

"Vlčí strážce říkáš?" Hyde vypadá spíš zvědavě, než naštvaně. Shin se opatrně vymaní z Hydova sevření a pokusí se dostat k Hidemu a trochu ho chránit vlastním tělem. Vůbec zatím nechápe, proč jsou zrovna u něj a co po něm bude Hyde chtít.

Mana, Hide, Boogie

Boogie se nepřel. Nedovedl si představit, jak by si na něco podobného kdy mohl zvyknout, ale nemělo smysl to Hydovi říkat. Měl v tu chvíli svou pravdu a stejně by to ničemu nepomohlo. Jakmile se však dveře vyvrátí z pantů a Hyde ho trhnutím dostane k sobě, Boogie vytřeští oči na nově příchozí a srdce mu spadne vážně až do kalhot. To Hideho lákání je vážně silné, ale jeho odhodlání je silnější. Mana zřetelně vnímá Hydův vztek, ale kupodivu nepřijde žádný okamžitý útok a tak se taky drží na uzdě. Kvůli Shinyovi by převracel hory, ale nezdálo se, že by ho Hyde poslal do jejich dimenze, tak kde byl? Posune oči na Hideho v pozadí. Tím myslí jeho? Nebo jeho? Pro změnu se podívá na Boogieho. Oba lidé. Oba neobyčejní. Každý jinak. Stiskne čelist. On měl taky svého neobyčejného člověka. 

"Začíná to být jako soutěž o nejhezčí kabelku." Řekne nepříjemně, ale je z něj cítit, že jestli hned nedostane živého Shinyu, nebude s ním kloudné slovo. Vzápětí Hyde složí Kamijovi kompliment, ale zároveň tím shodí Manu. Je asi víc, než zřejmé, odkud ty znaky pocházejí, ale to je Manovi jedno. Sex byl něco, co živilo je všechny. Bezuzdný, nespoutaný a do závislosti vrhající. Dokonalý hřích. Manova aura se naježí, když Hydova podstata zaplní pokoj a hrozí další střet, ale pak se démonova pozornost vrhne Hideho směrem a Mana k němu znovu pohne očima. Hide se tak trochu přikrčí, protože teď už vedle sebe nemá ani Boogieho a i když mu Shinya pořád říkal, jak neobyčejný je, vážně si nedovede představit, co si má s touhle návštěvou počít. Ošije se, protože Hydův hlas se mu plazí po kůži a je mu to velmi nepříjemné. Mračí se na něj, ale co může dělat víc? A kdo je ten blondýn za příchozím démonem? Boogie překvapeně zamrká, když Hyde suverénně prohlásí, že je jeho a už nikdy to nebude jinak. Snad tím nemyslí zrovna jeho smrt, ale na to, že spolu nejsou tak dlouho, to od něj bylo vlastně… hezké? Kupodivu se kouzelně usměje a v jeho očích se odrazí něco něžného. Mana to samozřejmě postřehne, protáhne obličej, obočí jde hodně vysoko a pak se podívá na Hyda. 

"Středoškolské rande s cukrovou vatou?" Upřímně to nechápe. Tohle by udělal Shin, ale Hyde?? On sám má alespoň Kamija, skutečnou zbraň, na kterou může být hrdý, ale co je pro všechny brány pekel tohle? A neměl by teď Hyde věnovat všechnu svou rozzlobenou pozornost jemu, namísto aby se zajímal, kde je Shin? Takže on to taky neví? A heleme se? A tenhle člověk je jediný, kdo to ví? 

"Já to z něj dostanu." Řekne a udělá krok k Hidemu. Ten couvne a srazí lampu z nočního stolku, ale naštěstí se ve stejnou chvíli objeví i Shinya osobně. Hidemu spadne obrovský kámen ze srdce a Boogiemu vlastně taky, protože už chtěl skákat Manovi do cesty a doufat, že Hyde nedopustí jeho zranění. Pochybnosti, které chtěl Hyde zasít Hidemu do hlavy jsou silné, ale Hideho sebeobrana je stejně dobrá. Zmate ho to jenom na chvíli a pak už se zase mračí. 

"Nechci." Řekne rozhodně. Kromě toho ani na vteřinu nevěří tomu, že by pro Hyda nebyl stejnou hračkou. Co je asi tak Boogie? Nebo tamten? Všichni tři nejspíš jsou. 

"Hosti? On je tu doma." Řekne Hide a kývne bradou k Shinyovi, který se však Hydovi zdvořile uklání. Přesto z něj cítí ostražitost a taky to, jak v něm koluje jeho podstata. Je připravený se bránit nebo tak něco. 

"Co si to dovoluješ?" Štěkne po něm Mana, ale jestli je to Shinův mazlíček, tak ho nepotrestá. Hide nakloní hlavu k rameni, když k němu dolehnou Shinyovy myšlenky. Ví, že by mu dovedl poplést hlavu, aby mu to všechno věřil, ale věří mu to i tak. Ví přece, co se mezi nimi dělo a díky tomu poutu přece vnímá jeho skutečné emoce. Nebo ne? Jistě, že ano. A vypadá to, že se neplete, protože Hyde na to reaguje a to dost jednoznačně. Díky jeho slovům má Hide jistotou a pozvedne pravý koutek v docela sebevědomém úsměvu. Mana z Hideho ještě nespustil oči a nejradši by mu ten úsměv smázl, ale nakonec jimi znechuceně uhne stranou a zadívá se radši na Hyda. Můžou se spolu haštěřit, ale ten člověk k němu nemá žádnou úctu. A proč Hyde Shinyu ještě nepustil? A co mu to šeptá? Neuhlídal? Najednou pojme strašlivé podezření, že Hyde Shinyovi vzápětí ublíží. Stačí, aby mu zlomil vaz jako kotěti a Mana nestihne nic, ani vyslat úponky. Kamijo se nechá vyprovokovat a vloží se do toho. Má samozřejmě pravdu, ale Mana by si nikdy nahlas nestěžoval, že na něco nestačil. Nikdy by to přede všemi nepřipustil. 

"Ty jsi o tom nevěděl?" Pronese Mana s jistým zadostiučiněním v hlasem, když je Hyde kvůli strážci překvapený. Teď mu ty slabosti vrací. Hyde Shinyu konečně pustí, Manovi se nesmírně uleví a uvolní postoj a auru. Jakmile je Shinya u Hideho, Hide ho hned pevně obejme a udělá s ním krok ke zdi, kde má pocit zdánlivě většího bezpečí. Boogie se po nich ohlédne, ale už zase sleduje dva démony před sebou. Hyde vypadá jako ničitel světů, ale z tohoto má očividně respekt, jinak by vyvolal konflikt, tím si je Boo jistý. A tím pádem se těch dvou bojí. Mana nakloní hlavu k rameni. I on čekal trest, myslel si, že s ním Hyde vymete polovinu města, ale to se neděje. Jen mluví o tom, že teď na ně půjdou chytřeji. Ten anděl, který se tam nakonec objevil – ví Hyde, kdo přesně to je? Pro tuto chvíli byl tedy spor zažehnán a spojenectví obnoveno. Hyde mu ustoupil a je na čase, aby ustoupil i on jemu. Konečně nechá všechnu auru opadnout a zase je z něj na chvíli téměř člověk. 

"Dobře. Co tedy navrhuješ? Co bude dál?" Nechá všechno na Hydovi. V tomto ohledu se mu podřídí. Dokud je Shin živý a zdravý… +Co nás z toho vynechat.+ Pomyslí si Hide. +Proč jste to přišli řešit sem?+ Nemá ani ponětí, co je vlčí strážce a vůbec mu to nechybí. Chce jenom, aby se Shinyou měli klid. To přece není démon na nějaké války.