Zyean, Uruha, Inoran, Yusuke
Zye se málem zakucká, když dojde na téma sexu zrovna u jídla. Občas vypustil něco, za co by se později styděl, ale takto přede všemi, na to asi ještě není úplně stavěný. Jediné, co ho trochu uklidňuje, je pohled na Inorana, který se málem ani neposadí a to je o dost starší."Ještě není po desáté." Ozve se Zye s nádechem pobavení. Uruha se upřímně rozesměje.
"To není, ale to mi nikdy nevadilo." Pokrčí rameny, jakoby se bavili o tom, jaké dnes bylo moře. Pak se podívá na Ricka a v očích se mu blýskne.
"Klidně můžeš, nemáme se vůbec za co stydět. Vlastně jsem to trochu čekal i tehdy před třídou, ale žádná poznámka nepřišla." Připomene mu trochu škodolibě, jak tehdy utekl.
"A chudáček Sena se bál, že ti není dobře." Teď už je asi jasné, co to bylo za problém. Pak pomalu stočí pozornost na Gactka.
"Velmi rád bych ti předal své zkušenosti, Ga-kun, ale mám obavy, že věci jako třeba podvazky a různé velmi….Propracované kousky by ti úplně neslušely. O zbytku si klidně můžeme popovídat u sklenky něčeho výtečného. Třeba jak udržet svého miláčka na místě, ale pozor na následky. Někdy to může být doslova vražedné." Nebojí se toho vůbec a okázale ignoruje Inorana, který se tváří, že jídlo ho zajímá mnohem víc.
"Kam jsem to jen vlezl?" Postěžuje si šeptem. Uru se podívá na Mir a pochybovačně se usměje.
"Jistě slečno a ty zástupy, které se za námi táhli po městě, to bylo taky jen tak. Jsme se Senou okouzlující, já vím, ale ani tak nevěřím, že šli jenom po nás. Máš to nejlepší garde, jaké by sis mohla přát." Zatváří se skoro dotčeně. Samozřejmě, že ji vzali s sebou na nákupy. Uru se na Gackta zamračí.
"Dávej si pozor na pusu, jsou věci, které by si neměl dovolit vůbec nikdo." Pohodí vzdorovitě hlavou a je jasné, že ještě jedna poznámka, kterou může říkat jen on a bude hodně škrábat. Příjemné to rozhodně nebude.
"Já bych byl opatrnější, jeho naštvat asi nechceš. Mám pocit, že by navštívil tvou skříň minimálně s nůžkami a tady zase tak vybavené obchody nemají." Prohodí Zye, když se nakloní ke Gacktovi, aby ho slyšel jen on.
"A vůbec." Ozve se Uru po chvíli.
"Klidně ti dokážu, že podobnou reklamu dělat může." Postaví si hlavu a pustí se do toho hned, jak přijedou domů a Ricko se klidně může cukat, moc platné mu to nebude. On přece dokáže úplně všechno a tohle je opravdu výzva.
"No vypadá to, že Ricko bude mít hodně krušné ponávratové dny." Prohodí Inoran, protože zná Uruhu už dost dlouho a je mu jasné, že to bude srovnatelné s vojenským výcvikem. Zye i povzdechne, jakmile dojde na Boogieho.
"Já už vážně nevím, jak mu víc pomoct." Je vidět, že ho to dost trápí. Když se zvednou, Ino souhlasí se Senou a sám mu něco málo podá, aby to přidal. Sice to Boo asi ještě neochutnal, ale bylo to výborné a jistě se mu to bude zamlouvat taky.
"Staráš se o něj moc hezky." Prohodí tiše, když si ho na chvíli přitáhne k sobě a líbne na tvář. Boo vypadá překvapeně, když jsou u něj všichni.
"Na malou párty k vodě. Bude to super, hudba, jídlo pití." Vysvětlí mu Zye bez váhání a nenápadně shlédne na deník v jeho rukách. Nejradši by mu ho schoval, jenže ví, že to by mu Boo neodpustil. Setká se s pohledem Uruhy, vypadá, že přemýšlí nad tím samým. Ino se zatváří překvapeně, když dojde na tahání z vody.
"Myslím, že na mé postavě není nic zvláštního. Samozřejmě budu tahat z vody kohokoliv, ale pokud to má být Gackt, klidně mu to přenechám." Zasměje se krátce a už sahá po Senově pasu, aby Ricka rovnou nezabil. Střelí očima po Rickovi, když mu připomene Senovy plavky. Ne, že by se mu nelíbili, ale přizná si, že malinko žárlil. No dobře trochu víc.
"Já taky ne." Ozve se, aniž by si to uvědomil a tváří se vážně.
"Vypadá to, že Ino Senův vkus příliš neocenil." Ozve se Zye pak na Gackta vytřeští oči.
"Ne, nezakázal, jen jsem říkal, že už po tobě slintají dost a pak by musela nejspíš přijet záchranka a oživovat tucty lidí. Šlo mi jen o veřejné blaho." Zaonačí to a už se malinko červená. Samozřejmě, že kecá, jen má jeho zadek vážně rád a tak si ho chce nechat pro sebe.
"Jasně Zye-kun, všichni ti to věříme." Protáčí očima Uruha.
"Body k dobru máš asi jen za to, že jsi roztomilý, když žárlíš." Rýpne si do něj a mrkne na Gackta.
"Já bych se toho rozhodně nebál, jen…" Přemýšlí, jak to podat.
"Někdy je správná látka mnohem provokativnější, než žádná. Líbí se mi to na mě mnohem víc." Má to prostě jiný názor.
"Ovšem Sena jim všem vytřel zrak." Pochválí své svěřence bez váhání. K němu to prostě sedne a nevypadla vůbec lacině, právě naopak.
"A ty nebuď suchar, Ino-kun, viděl jsme kousky, po kterých bys nespal týden a musel by sis pomoct." Ino se zatváří skoro přistiženě, protože se musel na pláži hodně ovládat.
"To mi připomíná, že bych měl pár věcí ještě dokoupit." Klidně jim Uru práskne nahlas na co se chystá.
"A vůbec kazíte, Boogieho." Vloží se do toho Zye, než se rozesměje na téma zvracení a Instagram.
"To je pravda, oni dva v tohle ohledu dokážou naprosto všechno." Souhlasí bez váhání a už tahá Boogieho na nohy.
"Pojď, tohle přece musíš vidět." Konečně se vydají na cestu. Ga ale kouká do telefonu a Zye po něm po očku šilhá. Všichni k němu stočí pozornost, jakmile odjet na jeho kamaráda ze školy.
"Ten svět je nakonec opravdu tak malý, jak se říká." Usměje se Inoran. Poslouchají Gacktův rozhovor vážně jsou zvědaví na to, kdo se objeví. Uruhu by ani ve snu nenapadlo, že potká někoho z jeho minulosti, který o něm možná věděl o hodně víc než ostatní. Totiž to, jaký vztah s Tetsuyou opravdu měli. Jakmile se před nimi objeví Sugizo, Uruha přensě ví, kde ho potkal. Je pravda, že se do té doby hodně změnil, takže ho Su v první chvíli nejspíš ani nepozná a to je dobře. Zye po slovech o rodině vyprskne smíchy.
"To jsou teda povedení příbuzní." Nedokáže to nechat bez poznámky, přesto si Sugiza zvědavě prohlíží. Je hrozně sympatický a očividně si to nemyslí jen on.
"I nás." Ujme se slova Inoran a překvapí ho, že Su je právník. Oproti Tetsuyovi vypadá hodně jinak. Postupně se mu všichni představí a Uru zůstane až na konec.
"Popravdě…" Odmlčí se chvíli a vypadá trochu na rozpacích.
"Viděli, ale je to už pár let." Pokrčí zlehka rameny.
"Známe se s Tetsuyou dost dobře." Podívá se Sugizovi do očí, jestli mu dojde, kde se viděl a jak to bude komentovat. Tehdy v tom baru se rozhodně nedržel dál.
"Vlastně je nás tu víc učitelů." Prohodí Ino a pak mu dojde, že už dávno žádný není. Tedy ne v tom smyslu jako Ga a Uru.
"Tedy byl jsem." Poškrábá se rozpačitě ve vlasech.
"Ale učíš pořád, jen máš mnohem víc práce se psaním." Navede ho Zye tím správným směrem.
"Na tom něco bude." Kývne hlavu Ino. Sugizův přítel se mezitím baví s dalšími známými, které si tu za tu dobu udělali. On ani Sugizo nebyli z těch, kdo by se společnosti stranil. A ani ho k tomu nedonutil fakt, že nedávno přišel o svého bratra. Mělo to hned několik důvodů a hlavní byl ten, že se příliš nestýkali, vlastně skoro vůbec. Jeho rodiče mu o něm napovídali spoustu věcí a on jim věřil jen asi polovinu. Vždyť je znal. Sám si s ním občas vyměnil pár mailů, ale bylo jasné, že s ním komunikovat nechce a že ho házel do jednoho pytle s rodiči. Mrzí ho to do dnes, ale teď už s tím nic dělat nedokáže. Ohlédne se krátce přes rameno a uvidí Sugiza s pár neznámými lidmi. Chtěl se ho zeptat, jestli si společně nedají pár temp ve vlnách a tak vyrazí. Navíc nových tváří nebylo nikdy dost. Položí svému příteli krátce ruku na rameno, když se za jeho zády objeví s velmi příjemným úsměvem. Kde kdo říkal, že jeho černočerný pohled by mohl být děsivý, ale úsměv to vždycky spraví.
"Omlouvám se za vyrušení, nerad se podobně vtírám, ale slíbil jsem Sugizovi, že ho porazím ve vlnách a po tmě to nebude ono. Navíc jsi mě tam nechal samotného a dámy to hrozně mrzelo." Vloží se do jejich rozhovoru s vtipem a krátce si je prohlédne. Jeho černé vlasy dávají znát, že už v té vodě dneska byl. Jsou trochu delší a malinko nedbale rozházené, na sobě má upnutý nátělník světle šedé barvy a přes něj přehozenou bledě modrou košili. Trochu se zarazí, když na něj polovina osazenstva kouká, jak kdyby viděli ducha. Asi sem opravdu chodit neměl.
"Asi jsem vás vyrušil, to mě opravdu mrzí." Je znát, že mluví upřímně. Sebevědomý úsměv se změní na trochu nejistý.
"Neměl jsem sem tak vpadnout." Ukloní se a je rozhodnutý odejít.
"Ne ne, to ne, jen…" Ozve se Zye jako první, aby celou situaci zachránil. Měl by asi spíš zachraňovat Boogieho, protože tohle nemůže jen tak ustát. Posune se kousek k němu, aby byl poblíž a zároveň po očku pozoruje Gackta, jen kdyby byl náhodou potřeba i tam.
"Jste hrozně podobný někomu, koho jsme znali." Vloží se do toho opatrně Inoran, protože jejich civění vážně není vůbec zdvořilé.
"Trochu nás to zaskočilo." I on se podívá na Boogieho a asi na něj koukají už všichni nebo spíš střílejí pohled mezi nově příchozím mužem a Boogiem. Yusuke se podívá stejným směrem a zkusí se trochu pousmát, třeba to pomůže.
"Ahoj, jsem Yusuke. Nechtěl jsem tě vyvést z míry. Odpustíš mi to?" Natáhne k němu ruku.
"My právníci to prý občas umíme, ale já se to vážně snažím nedělat. Můžu ti třeba jako omluvu přinést drink?" Pokusí se napravit svou chybu, ale není si úplně jistý, že to zabere.
"Mám obavy, že tohle Boo jen tak nerozdýchá." Broukne si pro sebe Zye a zůstává poblíž obou, trochu pobízí očima Ricka a Senu, aby se k němu přidali. Sám z toho má husí kůži.
"Nechcete se k nám přidat?" Vloží se do toho Ino, který se snaží dát Boogiemu a asi i Gacktovi trochu času, aby to vstřebali.
"Chtěli jsme se trochu pobavit na párty na pláži." Ignoruje pohled Uruhy, který mu jasně dává najevo, že si úplně dokáže představit jeho bavení, stejně to nakonec dopadne tak, že senu vytáhne na romantickou procházku a ztratí se po pěti minutách. Jsou sladcí, až se z toho kazí zuby. Po tom všem jim to samozřejmě přeje, jen doufá, že si zase Senu na chvíli ukradne pro sebe a ukážou jim, jak se stylově baví.
Boogie, Sena, Ricko, Gackt, Mirai, Sugizo
Sugizo si se všemi postupně podá ruku a snaží se zapamatovat si jméno každého z nich, ale je to předem marné. Utkví mu v paměti akorát Mirai, protože je to jediná žena. Nakonec pohledem zakotví znovu na Uruhovi a ještě když si s ním třese rukou, malinko přivře oči, ale pořád mu to nezapadá na své místo. A pak mu to konečně dojde, když Uruha zmíní i Tetsuyu. Dokonce i tu scénku v baru si pamatuje celou, protože tam budili hrozný rozruch a hrozilo, že se to dozví Tetsuyova žena, v té době možná ještě přítelkyně, už ani neví. "Ahá..." Vydechne a jeho koutky se malinko zvednou, ale není z toho poznat, co přesně si o tom všem nebo o Uruhovi myslí. V té době už měl Tetsu slušně našlápnutou kariéru, ale jakmile se opil a Uruha byl poblíž, bylo málem po všem a dost lidí z jeho okolí si ty aférky pamatuje, i když ho nikdy nikdo nepotopil. Většina mužů jako Tetsuya měli milenku… on měl milence… Skáče pohledem od jednoho ke druhému, protože tady jistě musí být Tetsuyův nástupce, ale nevidí nikoho, kdo by mu byl nějak podobný, kromě Gackta osobně a ten se drží za ruku s někým úplně jiným. Hmm… zdá se, že ta dáma tady je spíš kamarádka a tohle je výlet přátel, kteří by takto v Japonsku vystupovat nikdy nemohli. Koneckonců proč ne, jeho vnímání bylo vždycky velmi otevřené. Nechá to být, protože na něj promluví Inoran a řekne, že je tady víc učitelů pohromadě. Málem by se rozesmál nahlas, protože ti kluci vypadají spíš jako studenti, ale učitelé se svými studenty za ruce, to by je možní i urazil, kdyby to řekl a tak si to prostě nechá pro sebe a jenom mu pobaveně jiskří oči.
"A proč jste toho nechal?" Zajímá se hned Sugizo a ani netuší, jak blízko je touhle otázkou svým myšlenkám. Pak se ho na rameni dotkne čísi ruka a on se tím směrem ohlédne. Je to samozřejmě jeho přítel, který už si všiml, že se s někým baví.
"Taky jsem tady potkal nějaké známé, tohle je můj kamarád ze studií, Gackt. Je učitel." Představí alespoň jeho, protože v těch jménech je samozřejmě ztracený a tak začne nové kolečko představování. Sena tomu fešákovi zamává a blýskne po něm úsměvem, i když v tom není žádný postranní úmysl, zatímco Ricko maličko bledne, ale natáhne se před dav, aby mu podal ruku. Mirai vypadá, že trochu zapomněla mluvit a Toshiyovou podobou je to jen částečně, protože tohle je vážně kus. Gacktova obrovská konkurence. Gackt se podvědomě vypne v ramenou jako by očekával střet s jiným alfa samcem a předvede neznámému pevný stisk. Jediný, kdo se ani nepohne je Boogie.
"Netušil jsem, že jsi tak zdatný v plavání. Možná bychom se mohli přidat." Řekne Gackt, protože se tím směrem nemusí ani podívat, aby mu bylo jasné, že je zle. Prostě potáhne hovor dál, aby to před jejich novým známým nebylo hloupé a aby měl Boo pár vteřin na to, aby se oklepal. Sugizo se rozesměje a zvedne dlaně.
"To ani ne, Yusuke si pořád myslí, že ho jednoho dne porazím, ale on zase nesvede stát na rukou déle jak deset minut v kuse."
"Vy umíte stát na rukou tak dlouho?" Vypadne ze Seny, ale pořád šilhá po Boogiem. Mirai si mezitím stoupá na špičky a snaží se jim přes rameno dohlédnout na ty dámy, jestli jsou hezčí, než ona a co je to vůbec za konkurenci. Jsou to Japonky, kruci… Gackt ji pošle zpátky na chodidla tahem za rameno a ona se na něj vzdorovitě zamračí. Paličatá jako vždycky. Nikdy se neuměla chovat a to ho přitahovalo. Přitahuje ho to i u Zyeana. To už si všímá i Sugizo, že se něco děje a především s tím pěkným černovláskem vzadu, protože ten snad ještě ani nemrkl, jenom na Yusukeho zírá jako bez života. A jakmile se Yusuke sám konečně podívá na Boogieho, Gackt ví, že je zle. Museli by být všichni slepí, aby neviděli tu neskutečnou podobu s Toshiyou.
"To dělají ty vlasy, Boo..." Snaží se to nějak zahrát a Boogie začne pomalu odmítavě vrtět hlavou. +Ne, to ne… tohle mi nedělej, nikoho neposílej. Nechci to, rozumíš?+ Začne se v duchu bránit, jako by tohle Toshiya udělal schválně, aby někoho poznal a byl šťastný. Však mu říkal, že je ho škoda a že je snadné se do něj zamilovat a teď se ho snaží udat! Tak je to. +Nech toho! Prostě nech toho, pošli ho pryč.+ Bledne pořád víc a víc. Musí prudce zamrkat, protože se mu Toshiyova tvář a ta Yusukeho na chvíli slijí v jednu a on má pocit, že je Toshiya opravdu zase živý. Před ním se objeví natažená ruka, on k ní klesne pohledem a ustoupí o krok dozadu.
"Boo-chan." To už se na něj Sena otočí.
"Tohle není on, musíš s tím už konečně přestat." Nejspíš se to v něm zlomilo, ale někdo už to Boogiemu musí říct na plnou pusu. To, co si o něm špitají celou dobu. Boogie vrhne po Senovi zmateným pohledem a Ricko Senovi položí ruku na rameno.
"Teď není nejlepší čas ani místo." Řekne smířlivě, ale Sena se ohradí.
"Nikdy není vhodný čas ani místo." Když se ozve Ino, aby k nim nové přátelé pozval na zbytek večera, je to samozřejmě slušnost a Gackt by rád strávil nějaký čas se Sugizem, ale zároveň je to pro něj samotného šok vidět někoho tolik podobného jeho zesnulému nejlepšímu příteli. Potrvá mu, než si na něj zvykne a pokaždé sebou netrhne jako kdyby vstal Toshiya z mrtvých. Potrvá mu nejitřit vlastní emoce, protože je tu on. Chudák pan právník. Promne si kořen nosu a ohlédne se po panikařícím Boogiem a zlobícím se Senovi.
"Boo-chan, pojď sem. Je na čase to vysvětlit." Chce ho vzít kolem ramen a přinutit k interakci, ale Boo udělá ještě jeden krok dozadu, promne si spánky a pak se prostě otočí na patě a začne utíkat. Gackt sebou trhne a nakročí, jako by chtěl běžet za ním, ale rozmyslí si to.
"Boo! No tak, Boo!" Křikne za ním. Gackt se trochu bezradně podívá na Yusukeho a Sugiza.
"Promiňte, on… prodělal před dvěma lety velkou ztrátu a vy jste mu prostě z oka vypadl." Shrne jednou větou, co se dělo a pobídne Zyeho, aby šel za Boogiem. I když jsou si všichni velmi blízcí, myslí si, že oni dva víc. Jsou si povahově podobní a byli spolu, když se to všechno dělo.
"On to překoná, musí." Řekne a Sena rozhodně přikývne.
"Jsou to dva roky a nejsme schopní přimět ho myslet na cokoliv jiného." Přidá se k vysvětlování.
"Někdy o něj máme strach..." Řekne Mirai a Sugizo se podívá na Yusukeho vedle sebe. Možná by měl za ním zajít právě on? Někdy pomáhá, když je někdo cizí a kromě toho je zdroj Boogieho rozrušení. A jako právník umí výborně mluvit i naslouchat. Nepošle ho tam, nechá to na něm, jestli ho to napadne a sám místo toho ukáže přes rameno.
"Támhle je skvělý bar odkud uvidíme na pláž i na něj, kdyby se vracel." Nahodí. Boogie utíká, co může, div mu neshoří plíce. Potřebujete to ze sebe nějak dostat a po tvářích se mu kutálejí obrovské slzy. Celou cestu polohlasem nadává Toshiyovi, který mu podle něj podstrkuje někoho jiného. Nadává i Senovi, protože co on ví, jaké to je a co je nebo není na čase. Jsou to dva roky, on ví, že jsou, ale taky Totchimu něco slíbil a tenhle obličej… to prostě nedokáže. Zastaví se až u palmy, která roste skoro vodorovně, přeleze ji na druhou stranu, aby na něj nebylo vidět a tam se posadí do písku. Obejme kolena rukama a dovolí si očistný pláč. Kdo ví proč teď nevnímá za zavřenými víčky Toshiyovy oči, ale ty cizincovy. Byly velmi intenzivní, stačily se mu otisknout do paměti.
Zyean, Uruha, Inoran, Yusuke
"je to přesně tak, jak to vypadá." Vzápětí si Ino povzdechne. Neví, jestli by měl někomu cizímu říct, jak to přesně bylo ale za tu dobu, už s tím byl víceméně srovnaný.
"Zamiloval jsem se a nechtěl s tím přestat." Stočí pohled plný lásky k senovi a usměje se na něj. Je to pravda, tak proč by to skrýval. Už si asi i zvykl na pohledy, kterých za ty roky schytal opravdu hodně. Možná by se měl začít obhajovat, ale už to nemá zapotřebí. Jejich pozornost si však vezme nově příchozí, který vezme vítr z plachet snad všem. Yusuke se cítí trochu nepatřičně, když na něj všichni tak koukají. DokOnce i Mirai stihne postřehnout. Ne, nikdy neměl malé sebevědomí, ale nedával ho na odiv víc, než by bylo zdrávo. Bavil se ve společnosti, dopřával si společnost jiných, když k tomu byla příležitost, ale nikdy si nikoho nenašel na stálo. Nešlo o to, že by nechtěl, jen jeho rodiče…Pořád to bylo hodně složité a on se záměrně vyhýbal problémům. Chtěl dostát jejich přání, aby jako jediný syn dosáhl velkého úspěchu. Tím mu dávali dost najevo, jak Toshiyu odepsali. Postupně se se všemi představí. Senovi věnuje na plátku svůj úsměv, který zdobí téměř nepatrný piercing v bradě, dnes je jen stříbrný, jindy nosí spíš černý. K soudu taky, i přes nelibost ostatních, ale už si svou pověst dost obstojně vydobyl, tak si to může dovolit. Jakmile postřehne zkoumavý pohled Inroana, radši toho hned nechá. Nemá v plánu nikomu lézt do zelí, z toho už vážně vyrostl. Přeostří na Gackta, na kterého kouká stejně tak i Zye.
"Chceš soutěžit?" Zeptá se ho s jiskrami v očích.
"Můžu si k tomu vzít drink?" Samozřejmě, že má Zye starost o Boogieho, ale tohle nešlo nekomentovat.
"Budu rád, Su se nikdy netváří moc nadšeně. Asi se mu uleví, když nakonec nebude muset." Prohodí Yusuke a těší se, jak moc zdatný bude v plavání zrovna Gactkt. Nutně musí stočit pohled na Mirai, která na něj vykukuje a upřímně…Trochu ho mrzí, že ji Gackt tak uzemnil, ten pohled byl příjemný a on by si ho nechal líbit ještě chvíli. Už stihl postřehnout, kdo ke komu patří a černovlasý nevypadá, že by chodil zrovna s ní. Jenže starost všech o vyděšeného kluka mu nedá jen tak pokoj. Nechápe vůbec, co se děje a proč ho svým příchodem vyvedl tolik z míry.
"Ga má pravdu, vlasy dělají hodně. Má jiné rysy a tak..." Snaží se ho v tom podpořit Uruha, ale sám konstatuje, že ta podoba je neskutečná. Zye už dělá krok do strany, protože vidí Senu, jak začíná nabírat a je mu jasné, co přijde. Tohle vůbec není dobré.
"Sena-kun." Upozorní ho, že možná mohl být opatrnější. Jasně, že je potřeba, aby s ním někdo pořádně zatřásl, ale zrovna tady…Není to podle něj vhodná doba. Chtěl si s Boogiem promluvit, jakmile se vrátí domů, možná mu najít i nějakou pomoct, ale teď a tady? Na dovolené, kterou jim naplánoval Totchi? Ne, to vážně není dobrý nápad. Ino ani neodmyslel, jak moc by mohl Boo panikařit. Jeho povaha prostě a jednoduše předběhla myšlenky a je mu to samozřejmě líto. Sena se do toho pustí s typickou vervou a Boo…
"Co je potřeba vysvětlit?" Ptá se Yusuke zmateně, protože evidentně něco provedl a nemá ani ponětí, co to bylo. Samozřejmě se to pokusí odčinit, když se dozví, co je za problém. Pořád mu nedochází, o co tady jde. Překvapeně pozvedne obočí, když se Boo otočí a uteče.
"Já, opravdu se omlouvám, ale vůbec nechápu…" Začne, jenže ho Zye zastaví.
"To je vlastně v pořádku, jen…Je to složité." Chce se vydat za Boogiem a pokusit se ho uklidnit. Střelí po Gackotvi očima, když se neznámému rozhodně osvětlit situaci, to ho na chvíli zdrží.
"Aha…" Ozve se yusuke zaraženě. Nedokáže si představit, že by někomu byl natolik podobný, aby ho takto vyvedl z míry, ale pokud ano, nejspíš to chápe.
"To je mi líto, nechtěl jsem…" Omluví se jim všem s jemnou úklonou hlavou a kdyže Zye rozejde za Boogiem, zastaví ho dlaní na ramenu.
"Měl bych jít já, je to má vina. Rád bych to napravil možná…Bych mu zkusil pomoct. Nikdo v jeho věku by neměl zažívat velkou ztrátu." Pozvedne nepatrně koutky i když spíš zamyšleně kouká za vzdalujícím se Boogiem.
"Někdy je na všechno nejlepší cizí člověk, aspoň to zkusím, jestli můžu?" Zeptá se Zyeho a ten po krátkém přemýšlení jen kývne hlavou. Yuskue vyrazí za Boogiem a je rád, že koukal, kam běžel, taky by ho nemusel najít.
"Je to dobrý nápad?" Podívá se Uruha na Sugiza, jestli svému příteli věří natolik, že by ho za ním pustil. Nicméně tráví spolu dovolenou, takže to asi není žádný pitomec. Co upamatuje, tak ani Su nebyl. Zye ještě chvíli pozoruje vzdalující se záda v podstatě cizího muže a nakonec se přitočí ke Gacktovému boku.
"Drink bude potřeba." Pomalu se na něj podívá.
"Jak ti je?" Zeptá se se starostí v hlase, když společně s ostatními vykročí k baru. Uruha si zabírá místo vedle Ricka a nechá si od něj objednat nějaký šílený koktejl, rovnou to bere dvakrát, protože v tom nebude sám a Sena se barviček, které maskují alkohol, jistě nebojí. Zye se zatím postará o pivo pro sebe a panáka oblíbeného pití pro Gackta.
"Odkud vlastně jste?" Zeptá se zvědavě Sugiza a zahrnuje tím i jeho přítele. Byla by vážně obrovská shoda náhod, aby byl Yusuke s Toshiyou příbuzný. Ale ta podoba….Zase se ohlédne přes rameno, jakoby doufal, že už se Boo vrací. Vážně má o něj starost. Ino si pro sebe vybere jen ovocnou šťávu. Do večera je ještě daleko a on by nerad skončil na zemi už za půl hodiny.
"Dáš si i něco dobrého?" Nabídne Senovi lístek, kde jsou různé pochoutky, spíš jednohubky.
Yusuke zatím pomalu dojde k palmě, pod jejím kmenem vidí stín Boogieho postavy. Naštěstí nedoběhl daleko. Zaboří ruce do kapes, než vykročí až k němu. Usadí se na straně, ze které přišel, vlastně zády k němu.
"Ahoj, vím, že mě nechceš vidět a nejspíš bych tu neměl být, ale…Nemusíš se na mě ani podívat." Promluví tiše. Kolena má pokrčená, paže přes ně přehozené a pohrává i s vlastními prsty.
"Tví přátelé o tebe mají velkou starost. Požádal jsem je ale, abych za tebou mohl přijít já. Rád bych aspoň trochu napravil, co jsem způsobil." Odmlčí se na moment a stočí pohled na moře. Zapře si hlavu o kmen stromu a musí se pousmát. Líbí se mu to, rád byl na surfu, stejně jako na horách na prkně. Tady si dost dobře užil i čtyřkolky, doma spíš motorku, která teď bezduše trčela v garáži.
"Nejsem tu proto, abych ti říkal, že vím, jak se cítíš. To víš, jen ty sám. Jendou mi ale kdosi kdysi řekl, že milovat někoho tak moc, je slabost, stejně jak truchlit pro milovanou osobu." Odmlčí se znovu.
"Já si to nemyslím. Podle mě je největší síla v tom, že žiješ dál. Je v tom, že jsi ráno vůbec schopný vstát a pokračovat. Když jsem viděl, jak moc tě to vzalo, musel jsi ho milovat opravdu hodně. Jen hádám a omlouvám se, jestli se pletu." Pozvedne koutky, i když to Boo nemůže vidět.
"Víš…možná to bude znít hloupě a pošleš mě pryč…Jen kdybys chtěl a opravdu ti ho připomínám…" Přemýšlí, jestli mu to opravdu říct nebo ne, ale nakonec se rozhodne.
"Mohla by to být příležitost, jak mu všechno říct. Všechno, co jsi za tu dobu chtěl. Většina si vyčítá, že něco nestihla a nebo neřekla. Nevím, jestli to bude k něčemu, ale pokud budeš chtít, jsem tady a rád ti pomůžu. Můžeme se třeba projít." Nabídne mu ještě.
"Nevím, na jak dlouho jsi tu ty, ale já odjíždím až za týden…Klidně ti těch sedm dní věnuju a vím, že je to málo a že bys možná nestihl všechno, ale rád ti ty dny věnuju, každou minutu." Mírně pootočí tvář, ale vidět na něj nemůže. Nakonec pece jen vstane a obejme kmen stromu, aby mohl přidřepnout před něj a pomalu k němu natáhne dlaň, aby mu mohl setřít slzy.
"Můžeš křičet, můžeš mi nadávat, můžeš brečet. Slibuju, že to všechno ustojím. Můžeš to konečně všechno pustit ze sebe. Nejspíš jsme se měli potkat, tak toho využij." Pobídne ho ještě trochu a pokusí se o další úsměv.
Žádné komentáře:
Okomentovat