Hromadné - Do postele se koukám vlezeš s přehledem. - část 3.

(venku)

Aqui, Sugizo, Boogie, Die, Yoshiki

Kdyby nebyl Aki poblíž, Boogie by se asi neudržel a něco by řekl. Takhle stihne jenom docela přísný pohled směrem k Zyeanovi a v tom, jak se stáhnou jeho zorničky, je patrné jeho rozčarování. Kam to dojel, že do něj rýpe jeho vlastní přítel? Na samém začátku ho tiskl k sobě a bránil před každým pohledem a teď z něj má Boo pocit, jako by to celé schvaloval a ještě se pokusil Boogiemu naznačit, že mu není jedno, co s kým Aki má. Je mu to dokonale jedno, ale není mu jedno, když ho někdo balí a tudíž by mu mělo jít o něho a pak se v kuchyni může přerazit kvůli někomu jinému. Ne, na tenhle podivný vztah opravdu není stavěný a začíná mít nepříjemné tušení, že Zyeana to zajímá víc, než je zdrávo. +Nakonec půjdou oba za Aqui-hime a budeš to ty, kdo bude sám.+ Uvědomí si a v duchu už Aquiho nazývá přezdívkou, kterou mu dali Die s Toshiyou. Myslel si, jak bude tahle farma úžasná, jak se tady se Zyeanem sblíží a teď má najednou strach, že mu někdo nasadil do hlavy něco, kvůli čemu spolu ani nebudou. Na rameni se mu objeví Akiho ruka a je mu krajně nepříjemná, ale už nechce čeřit hladinu víc, než to udělal. Není zvyklý se přít, ani nenese dobře, když je za špatného a tak se rozhodne všechno spolknout. Celou dobu mlčí a nechává všechno jenom ve svojí mysli, dokud se neobjeví u sena. Die se tváří nepříjemně. 

"Co je?" Hlesne Boo. 

"Myslel jsem, že to jsou balíky..." Řekne Die stejně tiše a pohrává si jazykem se žvýkačkou. Na nose má sluneční brýle, na sobě tílko a sluší mu to. Prostě si myslel, že je někdo bude podávat nahoru a jiný uvnitř skládat na hromady. Ne, že tady budou lítat s vidlemi, jak kreténi a skončí od prachu a sena úplně všichni. +Asi levná varianta.+ Rýpne si v duchu, ale už se na to dal, tak se s tím bude muset poprat. S pár plechovkami piva by jim to šlo o hodně líp v tomhle vedru… Aki si rýpne se senem ve vlasech, ale Die si v duchu maluje odplatu. Stočí koutky na Boogieho. Vypadá podivně zaraženě. V jeho očích chybí obvyklá jiskra a láska ke všemu okolo. Dokonce ani nic neřekne na ty vlasy. Die okamžitě pozná slabé místo téhle trojice. Boogie se napřímí. Komu patřila tahle poznámka, že je jediný, komu něco vadí? Nepochopil to, ale jestli jemu… Potřese hlavou a podívá se nahoru na seník. 

"Tam bych nelezl..." Podotkne tiše Die. 

"Buď radši se mnou tady dole a nech hrdiny, ať se drápou po výškách i s těmi blbými poznámkami." Je najednou pan svatý ochránce. +Co když se tam něco stane?+ Boogieho srdce už se zase rozechvěje. Co když tam Zye bude s Akim něco dělat, když tam budou sami? Podívá se na Die, ale možná má pravdu. Možná by měl dát najevo, že se o sebe zvládne tady dole postarat sám a jestli se tam něco stát má, alespoň se ledacos vyjasní. Sugizo se vážně lekne, když na svých bocích ucítí jiné dlaně, prudce se ohlédne a hledí rovnou do Toshiyovy tváře a pěkně zblízka. Trochu nejistě se pousměje. Není mu to nepříjemné, jen na podobné jednání není zvyklý, ale nevadí mu. Většinou dělal tohle holkám on sám, ale lhal by, kdyby měl tvrdit, že není bisexuál a nemá různé zkušenosti. Nic víc se nestane, jen tenhle jednoznačný stisk, kdy dají jeden druhému najevo zájem a pak už ho Su nechá, aby nakládal nářadí na kolečko. Právě včas, protože se u nich objeví i Yoshiki. Na pole to kousek je a musí tam dojet.

"Chce někdo řídit traktor? Je to snadné. Jen tady touhle páčkou a tady je volant." Honem je školí. Do kabiny se nacpou všichni, ale je to jen tak tak. K traktoru je připojen vozík, v němž už je všechno potřebné. Yoshiki nechá Toshiyu, aby si to vyzkoušel, traktor dvakrát hrkne a už si to šine po polní cestě. 

"Jde ti to skvěle." Poplácá ho Yoshiki po rameni. Jak kdyby to nedělal poprvé. Políčko není veliké, co pár brázd roste něco jiného. 

"Je potřeba vytahat ředkve a odplevelit pórek. Lezou do něj červi..." Řekne Sugizo. Dneska je opravdu horko. Na vozíku má klasický slamák ve tvaru obrácené misky a posadí si ho na hlavu. 

"Měli byste si ho taky vzít." Strčí mezi rty stéblo a sáhne pro motyčku. Aqui se jemně pohupuje na houpačce společně s Kamijem a poslouchá jeho odpověď. Brzy mají čaj u sebe a on jim zvládne elegantně nalít. Jeden šálek mu podá a jeden si drží v dlani. Nehoupou se moc, takže není problém to nevylít. Kamijo na svou školu očividně hrdý není. 

"Takže je Yoshiki-san nudný? A tví spolužáci?" Zeptá se ho, aby zjistil, co si myslí o nich. Pobyt na farmě jako odměna. Začíná to trochu chápat. Aqui měl tuhle farmu rád, protože tady měl přátele, ale co by si pomyslel, kdyby ho sem poslali za odměnu? Pracovat? Asi by to tak příliš nevnímal. Pak se ale tiše zasměje. 

"A ty bys rád viděl Francii a její hotely, je to tak?" Podotkne a krátce se podívá na jeho profil. Pak se decentně napije. Škole šlo zřejmě o rozpočet. 

"Musíš být tedy výborný student. Dají ti stipendium a doporučení na univerzitu, když se ti to podaří?" Vyzvídá dál. V Japonsku bylo těžké vymanit se z nalinkovaného života, i když se vám nelíbil. Při otázce na svůj domov skloní oči ke klínu. 

"No víš, já… Můj táta vlastní továrny. Bydlíme v téhle vesnici, jen víc směrem do centra. Dům stojí přímo na břehu jezera Okutama." Najde v kapse svůj nejnovější iphone a najde fotografii, kterou mu ukáže. 

Vnitřek příliš ukazovat nesmí. Prý aby lidi nezáviděli nebo se to nedostalo nějak ven. 

"Má šest koupelen a osm ložnic. Přes rok studuju v Tokyu, teď jsem na prázdninách, ale naši odjeli a nechtěli, abych tam byl sám." Řekne mu a z tónu jeho hlasu je patrné, že se nechce vytahovat. Zvedne k němu kradmý pohled, co on na to. 

"Asi o tom prostě nebudeme mluvit… jaký je čaj?" Už mu došlo, na jak nepříjemné téma pro Kamija asi narazil. Bohužel pozdě.

Aki, Zyean, Kamijo, Toshiya, Shinya

Zye zůstane zaraženě stát, když se na něj Boo podívá takovým způsobem. Vážně nečekal, že jeho slova budou mít takovou odezvu. Jen mu chtěl říct, jak to vypadalo. Je to snad poprvé po dlouhé době, co mu opravdu opadne úsměv z tváře a radši od Boogieho s tichým povzdechem odvrátí pohled. Radši se podívá nahoru, kde by měl být seník.

"Bude to trochu víc práce, ale zas je to lehčí, než se tahat s balíky." Pokrčí rameny Aki. Ono to v podstatě vyjde na stejno, když se to vezme kolem a kolem. Zase z balíků nebylo tolik prachu.

"To zvládneme bez problému." Ujistí je všechny a koukne na Zyeho, než očima přeskočí k Boogiemu.

"Tak tu klidně zůstaňte. Jeden může shazovat z vlečky a druhý rvát do fukaru. My teda půjdeme nahoru a budeme to tam přehazovat až na konec seníku." Rozdělí to tak, jak si to pánové vybrali. Jemu to rozhodně problémy nedělá. Zye je podivně potichu a jen přikývne. Oba se vydají po celkem chatrném žebříku nahoru. První leze Zye a jedna příčka to prostě nevydrží a Zye sjede na tu předchozí. To už ho jistí Aki.

"A kruci, pak to spravím, už to taky není nejmladší." Mírně se pousměje ale poslední, co by chtěl je, aby si tu někdo ublížil.

"Vždycky ji radši první vyzkoušej." Poradí mu, než ho plácne po boku, aby pokračoval.

"Jo vyzkouším, nerad bych, aby mě dole museli seškrabovat." Zavtipkuje Zye trochu, ale není to tak bezstarostné jako jindy. Nejsou moc vysoko a ani nebudou, ale stejně by to asi nebylo příjemné, kdyby spadl. Aki zůstane kousek dál a podívá se zkoumavě na Zyeho. 

"Jsi v pohodě?" Zeptá se napřímo, když vidí jeho výraz.

"Já, no…Asi jo. Jen jsem se na něco zeptal a…Vypadá to, že jsem ho naštval." Kývne Zye hlavou k průlezu, aby bylo jasné, že myslí Boogieho.

"To bude v pohodě, uvidíš. A co jsi řekl?" Zeptá se, když vidím, že Zye s ním komunikuje.

"Jen mi přišlo, že na tebe a na Aquiho žárlí." Pokrčí rameny a sleduje, jak se Aki plácne do čela.

"Na takové věci se radši neptej. Nebo musíš víc nenápadně." Zasměje se krátce.

"On ti to odpustí, neboj." Prohodí, když prochází kolem něj a prohrábne mu vlasy.

"Nahoď přesně takový pohled a odpustí ti všechno, já bych ti taky odpustil." Mrkne na něj. Zye se trochu ošije, ale Aki slova způsobí, že je mu o něco lépe. Ostatně po komplimentu, kdo by se necítil líp.

"Jsi pako, ale v pohodě pako." Uchechtne se Zye s protočením očima, než se k nim dostane první várka a začnou makat. 

Sugizův nejistý úsměv, se Totchimu hodně líbí. Znamená to, že na něj působí a že ho v tuhle chvíli překvapil. Je to pro něj dobré znamení, je přece jen mladší a Sugizo rozhodně nevypadá nezkušeně. Totchiho to nevyděsilo, ale musí si dávat pozor, aby nepůsobil jako idiot. Teď to tak nevypadá, naštěstí, jinak by se sebou asi nemohl žít. Samozřejmě, že to všechno odveze sám a síly na to má taky dost. Ostatně potřeboval být ve formě, aby mohli s Diem ničit možnou konkurenci a taky ulice kolem jejich domovů nebyli zrovna nic extra nenáročného. Jeden se musel umět bránit. V traktoru je vlastně první. Je to mnohem jednoduší, než auto nebo motorka, takže mu stačí chvíle, než traktor ovládne a rozhodně z něj hodlá vytáhnout, co to jen jde. Baví se v duchu královsky nad tím, jak to s těmi za ním hází. Kdyby mohl, udělá si z toho pěkný závod, i když to rychle nejede. Na nerovnostech je však znát každý kilometr navíc. Skoro je naštvaný, když toho musí nechat, protože ho to právě začalo dost bavit. S pozvednutým obočím hodnotí slamák a hned vzápětí odmítavě vrtí hlavou. Tohle si na hlavu nikdy nedá. Místo toho si přetáhne triko přes hlavu a nechá ho přehozené přes traktor. Nehodlá se opálit, na to má na sobě dost dobrý krém, ale potit se v triku taky nebude. Navíc…Za svou postavu se rozhodně nestydí a jen ať se Su koukne, tím ho určitě dostane. Jakmile se otočí zpátky k nim, první vyhledá jeho tvář, jestli se alespoň podíval a sám nakonec shlédne k lemu svých kalhot, který skočil o něco níž a odhaluje i kousek lemu prádla. Když oči zvedne, jen trhne obočím, ale nechá to tak. Pustí se do práce, aby mu dokázal, že se toho rozhodně nebojí, jen si činnosti vybírá. Po nějaké době se k nim přidá i Shinya. První jen z povzdálí pozoruje Yoshikiho. Úplně se nad ním zasekne a najednou nevnímá nic kolem, ani čas ani to, že by měl pozdravit a jít jim pomoct. 

Kamijo se mezitím na houpačce zamyslí nad Aquiho první otázkou.

"Vlastně nevím, asi nebude. Doteď jsem ho příliš nepotkal. Uvidím, jaký bude tady." Dá mu částečně najevo, že udělat si na někoho názor mu chvíli trvá i když se tváří, že je to jinak.

"A ostatní…" Krátce si povzdechne.

"Příliš s nimi nemluvím. Prostě vedle sebe tak nějak existujeme." Pokrčí nenuceně rameny.

"Občas mají celkem vtipné poznámky, občas se chovají jako hulváti a občas jsou moc zvědaví." Přistihne se, že mu najednou nedělá problém o tom s Aquim mluvit.

"Ale není tam nejspíš nikdo, s kým bych chtěl trávit víc času. Pokud to chci někam dotáhnout, nesmím se s ničím zdržovat." Prozradí mu i svůj vlastní pohled na svět. Podle něj nemá čas na nějaké poznávání ostatních. Ani nechce. Všechno, co je navíc ho prostě zdržuje. Vzápětí přikývne.

"O to mi jde. Potřebuju nejlepší výsledky, abych neskončil někde zahrabaný, to není nic pro mě. Neovlivním, kam jsem se narodil, ale můžu ovlivnit, kam se dostanu. Mám v hledáčku několik škol, kde bych měl naději. Musím být nejlepší, i co se mimoškolních akcí týká." Nakloní se blíž, aby lépe viděl na displej telefonu. Potlačí uvnitř sebe zvláštní, závistivý pocit, když si všimne, co je to za značku i model.+Jednou budeš na podobném úrovni.+ Ujistí sám sebe v duchu. Obočí mu jde nahoru, když vidí, kde Aqui žije. Nic neřekne, tváří se neutrálně, ale uvnitř ho to žere a dost. Když se však Aqui ozve, že o tom mluvit nebudou…

"Čaj je vlastně docela dobrý. Hlavně jeho servírování." V očích se mu blýskne, ale hned se vrátí k předchozímu tématu.

"Nemusím se tomu vyhýbat. Jsou věci, se kterými momentálně nedokážu hnout. Díky tomu, že podobné věci vidím, vím, kam můžu směřovat." Pozvedne koutky ve svůdném pousmání.

"Ostatně, nic jiného mi ani slušet nebude, stejně jako tobě." Dojde na další kompliment, než sáhne po jeho dlani s telefonem a přitáhne si ji blíž, tak nějak i s jeho majitelem.

"Ukaž mi to ještě jednou, ať se můžu pokochat." Zavrní hedvábným hlasem v blízkosti jeho ouška.

"Možná najdu i víc věcí, které bych si mohl prohlížet." Nadhodí s nádechem provokace a zlehka se konečky prstů dotkne jeho vzdáleného ramene pak sklouzne k jeho pramenům.

Aqui, Sugizo, Boogie, Die, Yoshiki

"Vidíš? Bude lepší zůstat tady." Broukne Die, protože shazovat seno z valníku dolů nebo ho házet do fukaru mu připadá mnohem jednodušší, než se s ním vláčet přes celou stodolu. Dokonce bude na Boogieho hodný a stoupne si k tomu fukaru sám, když vidí ty jeho ručičky. Boogie už hledí nahoru na žebřík, po kterém stoupá Zyean a když vidí, jak málem spadne, zastaví se v něm srdce. Vydá ze sebe něco jako neslyšný výkřik a mimoděk trhne rukama, jako by ho chtěl chytit, než si je přitiskne na rty. Po tomhle vážně chtějí lézt? Vždyť to očividně není bezpečné!!! Zye se naštěstí dostane až nahoru a Boogie se jen pomodlí, že se tam pod nimi nepropadne střecha nebo tak něco. Die se zatím opírá o fukar a tiše se pochechtává. Jakmile jsou kluci nahoře, je na čase spustit parádu, ale Aki jim nějak zapomněl říct, jak se ta věc obsluhuje. Chvíli nad tím oba spekulují, zatímco se pánové nahoře vykecávají a pak to Die najde. Jednoduché tlačítko, protože víc toho tady není. 

"Žádná NASA, co?" Prohodí směrem k Boogiemu, který se usměje. Zapnou stroj a ten začne dělat takový kravál, že Boogie v první vteřině upustí vidle a zacpe si uši. 

"No to mě po..." Sprosté slovo z úst Die zanikne v hluku. 

"Šup na valník, krasavice, ať jdeme co nejdřív na pivo. Chci to stihnout, než se tatík vrátí z pole." Popadne Die Boogieho za boky a vysadí ho nahoru. Hodí za ním i vidle. A ne, nemyslel tím Sugiza. Boo s vidlemi chvíli zápasí, než chytne nějaký grif, jak s nimi pracovat a nabrat trochu víc, než pár stébel. Ani tohle jim nikdo neukázal a není to zase tak snadné, jak to vypadá. 

"V pohádkách toho mají na vidlích vždycky snad tunu." Stěžuje si Boo, když seno nakonec ke kraji spíš sune, než nosí. Die dole zápasí se stejným problém a má chuť to brát spíš do náruče. Je mu úplně jasné, že Aki se nahoře může strhat smíchy a tohle je další z věcí, kterou mu nedaruje.

Sugizo si mohl myslet, že Toshiya odmítne. No, jak chce, ale slunce je na poli ostré a zrádné a on by si v tuto chvíli vsadil na to, že večer bude mít úžeh jako z partesu. Bude mu špatně, bude mít zimnici a možná bude i zvracet. +A bude chtít ošetřovat, podávat vodu a ledík...+ Pro sebe se usměje. Mohlo by to být hezké ošetřování. Yoshiki si všimne jeho pohledu a slamák si raději nasadí, přece jen pán domu asi ví, co dělá. Chvíli na to Toshiya předvede tělo hodné striptéra. Sugizo se pro sebe znovu usměje, ale předstírá, že se věnuje hlavně plevelu. Je si jistý tím, že by měli všichni tři co ukazovat, ale sám tričko nesundá a pan učitel taky ne. Už jsou na poli dobře hodinu, když se k nim připojí i Shinya. Nechá ho společně s ním vytahovat plevel, zatímco pánové pracují na vykopávání ředkví. Je to náročnější a je na ně úžasný pohled. Sugizo si samozřejmě všimne, kam Shinyovi co chvíli ujíždějí oči, ale copak by na to mohl ve své situaci cokoliv říct? A tak se jen dál vědoucně usmívá, jako by mu vesmír šeptal něco, co ostatním ne. O další hodinu později Sugizo navrhne přestávku na vodu. Otře si hřbetem ruky zpocené čelo. Jemu i Yoshikimu se trička lepí k tělu a mají je téměř celá mokrá. 

"Ještě hodinu, pak půjdeme na oběd." Dojde mu, že oběd nikdo nedělá. Zajímalo by ho, jestli někoho napadne s tím začít. Zůstal vůbec někdo v domě? Možná Aqui… tak to budou o hladu. 

Aqui pokývá hlavou, když mu Kamijo odpoví na otázky. Zatím není skoupý na slovo. 

"Zvědaví na co?" Zeptá se ho všetečně a trochu při tom zakývá nohama až se houpačka maličko víc zhoupne. 

"Ah..." Vydechne jenom a stočí svoje oči z jeho tváře na šálek v rukou. Možná ho zdržuje i on sám, ale Kamijo přeci zastavil jeho? Jeho další řeč ohledně toho, odkud zhruba pochází a kam by se rád dostal, na něj udělá dojem. Tato cílevědomost byla obdivuhodná a Kamijo vypadal, že je o tom naprosto přesvědčený. 

"Přeju ti hodně štěstí. Aby ti všechno vyšlo." Řekne mu upřímně, když se na něj znovu usměje. Jemu rodiče školu vybrali. Od školky měl přesně předurčené, kam půjde a co z něj přibližně bude a jeho nikdy ani nenapadlo se tomu nějak vzpírat. Prostě mu to nevadilo. Vyrostl tak nevedlo se mu zle. Jenže všichni to neměli jako on. Někdo musel mnohem víc bojovat, aby se dostal na slušnou školu. Jemu stačilo mít původ. Výraz jeho tváře se změní na překvapeně zaskočený, když si všimne, jak se na něj Kamijo dívá. Pootevře rty a mimoděk vydechne, ale cítí, jak ho začíná brnět žaludek. Je dost sebevědomý, opravdu hodně a tenhle kompliment má znamenat, že se mu na vrch líbí? Nepatrně se zachvěje, když ucítí dotek na své dlani a klesne očima k posouvajícímu se telefonu. Podle tónu Kamijova hlasu už ví, že se nechce kochat zrovna tou fotkou, což se mu vzápětí potvrdí jeho dalším komplimentem a dotekem na rameni a ve vlasech. Krátce se k jeho ruce podívá a pak oči zase zvedne ke Kamijově tváři. V těch jeho tančí nejistota. Měl hlavu plnou Akiho, tím spíš, když ho dnes měl celý den před očima. To ale neznamenalo, že nebyl mladý a že byl imunní proti někomu tak krásnému a svůdnému, jako byl Kamijo. Jediné, co ho teď drží zpět je to, co se mezi ním a Akim stalo v pokoji. To, jak ho Aki zalehl a jak se na něj díval… Skloní oči do klína. Nejlepší by bylo, kdyby je někdo vyrušil, aby neudělal nějakou hloupost.

Aki, Zyean, Kamijo, Toshiya, Shinya

Zye ještě nahoře stihl Boogiemu ukázat vztyčený palec, aby bylo jasné, že je v pořádku. Znal ho dost dlouho, aby věděl, že se lekl. Jak se bude tvářit Die, to ani nemusí vidět a stejně to ví. Už se chtěl posunout dál, aby byl akorát na přehazování sena, kdy ho Aki gestem ruky popožene k sobě. Nechápavě stáhne obočí, ale vykročí k němu a shlédne dolů, aby viděl, jak oba zápasí s vidlemi. Mimoděk se mu koutky zvednou nahoru. Aki se směje mnohem víc.

"Na něco jsem asi zapomněl." Přizná se pobaveně a Zye se ušklíbne.

"Tak můžeš začít u mě." Poukáže na to, že na tom bude úplně stejně. Vzápětí mu dojde, jak to mohlo vyznít a Aki to postřehne taky.

"Vážně bych mohl?" Chytí se toho okamžitě a pak se rozesměje, protože fukar už jede a je zasype první várka sena.

"No super, tohle nachytalo i mě." Dojde na další smích a Zye se snaží kousek dál vybrat všechno seno z vlasů.

"To ani nevyčešu." Postěžuje si hned, i když jeho vlasy spíš vypadaly, že je nečeše skoro vůbec.

"Počkej, trochu ti pomůžu." Nabídne se Aki a udělá několik kroků k němu, aby mu mohl vybrat z vlasů to, co vidí. U toho si bez ostychu prohlíží jeho tvář. Je vidět, že Zye je z jeho blízkosti nervózní.

"Možná jsem ti ho tam měl nechat, slušelo ti to." Prohodí tiše Aki a skoro to přes fukar nejde slyšet. Zye má ale pocit, že mu jeho slova zaduní v hlavě. Co se to s ním krucinál děje? Už už, by se ohnal, aby ho Aki nechal, ale nic nestihne. Místo toho, aby Aki odešel a nechal ho tak mu dlaní vejde zezadu na šíji a přitáhne si ho k polibku. První dvě vteřiny jen stojí s rukama od těla, v další mu prolnutí několikrát oplatí, ale pak mu dojde, co dělá a opře se do Akiho hrudi.

"Co blbneš?" Vyjede po něm trochu a udělá pár kroků dozadu.

"Chtěl jsem to vyzkoušet." Pokrčí rameny Aki.

"Byl jsi hrozně roztomilý." Vysvětlí mu to vzápětí a Zye nad ním jen protočí očima.

"Ty jsi vážně magor." Odmávne to rukou Zye a radši popadne vidle, aby prací zahnal své rozpaky.

"Jsem, ale udělal bych to klidně znovu." Zasměje se Aki a pustí se taky do práce.

"Já za to nemůžu, že jste oba k sežrání. Mohli jsme zajet třeba na večeři." Nabídne jim a vidí, jak Zye povzdechne. To ho pobaví znovu.

"Nepřijel ti kluk náhodou?" Zaměří se Zye na Aquiho.

"Nebo to má tak jako ty a půjdeme ve čtyřech?" Zeptá se podruhé a Aki už se mu směje.

"Líbí se ti? Ne, není to můj kluk. Známe se už pár let, ale nic jsme spolu neměli. Bohužel." Zye už nad jeho vysvětlením protáčí očima, u toho přehazuje seno, stejně jako Aki.

"Vyšlo ti to někdo vůbec?" Vyzvídá dál a špatně se mu maskuje zaujetí.

"Jo už mám něco za sebou. Ale kluci odjeli na další školy, byli starší, tak jsme se rozešli. Je to tak rok zpátky. Hodně mě to vzalo." Vysvětluje Aki a poškrábe se ve vlasech Zye už vážně nechápe nic. Aki se tváří dost smutně, když se k tomu dostali.

"Gomen." Omluví se mu rovnou. Je mu to vážně líto. 

Totchi samozřejmě bere na lehkou váhu jakékoliv možnosti jako úžeh. Jemu se to přece stát nemůže, hlavní je, aby to celé mělo efekt. Po chvíli ale přestane vnímat víc věci kolem sebe a zabere se do práce. Je to podivně osvobozující, když člověk nemyslí na nic jiného. Dá si po chvilce pauzu, pohodlně se opře a rozhlédne kolem. Jeho učitel ho ani v nejmenším nezajímá, ovšem Sugizo a jeho přilepené triko, to je úplně jiná kategorie. Shinyu by jindy trápil, ale teď ho malinko přehlédne. Jejich malý Andílek má ale oči pro někoho úplně jiného. Posunuje se v políčku, škube plevel a u toho mu očka pořád ujíždějí. S každým přilepeným kouskem látky už přestává vnímat, co dělá. Dokonce vyškubne i to, co nemá. Honem se rozhlédne a s provinilým výrazem zahrabe do hromádky plevelu vedle sebe. Modlí se, aby si toho nikdo nevšiml. Vůbec sem neměl chodit, ale nedokáže si představit, že by o to přišel. Přikývne na to o obědu, protože on zas takový hlad nemá.

"A po obědě bude aspoň pivo?" Ozve se Totchi s úšklebkem. Je to takový na půl vtip, po tom čase stráveném na poli by rozhodně bodlo.

"Z jednoho se ještě nikdy nikdo neopil a všichni by byli vděční." Nepochybuje, že i ti na seně. Vážně je zvědavý, co tam Die s nimi dělá a jestli si do nich aspoň pořádně rýpe, aby byli aspoň trochu na nože, rozhodně by tu nebyla nuda.+Nebo tam něco provádíte ve čtyřech? Možná v pěti.+ Proběhne mu hlavou a uloží si to do ní, aby se na to později Dieho zeptal. Sáhne po vodě a sleduje, jak Shin pije taky a u toho nabízí Yoshikimu. Je vážně roztomilý, jak se snaží. On sám vezme lahev, napije se a ještě si polije obličej a část hrudi. Je to vážně příjemné a tak neodolá, udělat to znovu. No a co, vody je tu jistě dost, takže si klidně bude trochu plýtvat. 

Kamijo se ušklíbne, když padne otázka na jeho spolužáky.

"Na všechno, kam chodíš, co děláš. Je to jen moje věc a nerad bych, aby za mnou někdo slídil." Pokrčí rameny bez výrazu. Hlavně by nesnesl, aby někdo věděl, že pracuje víc, než ostatní. To by jeho reputaci rozhodně neprospělo.

"Arigato, Aqui-chan." Usměje se na něj upřímně.

"Ono to vyjde." Dodá sebevědomě. Nic jiného si nepřipouští, kdyby ano, mohl by to rovnou vzdát. Už jen jediná špatná myšlenka to může celé zkazit. Je zvědavý na Aquiho reakci, když se k němu začne chovat podobným způsobem. I kdyby s Akim vážně chodil, je to jen jejich věc a Kamijovi záleží jen na tom, jak se bude chovat právě teď. Pomalu k němu stočí svůj pohled a nechá pravý koutek, aby se trochu pozvedl. Líbí se mu jeho rozpaky. Je tak elegantní a přitom roztomilý. Probouzí v něm touhu se o něj postarat, i když by to z té finanční stránky bylo spíš obráceně. Jenže to je mu teď jedno. V ledové modři se blýskne, když Aqui skloní pohled. Nepřestává si pohrávat s konečky jeho vlasů. Volnou dlaň pozvedne a jemně přejede po vzdálené linii čelisti. Opatrně vezme jeho bradu mezi palec a ukazováček, než se mu pokusí tvář pozvednout a natočit k sobě.

"Jsi opravdu krásný klenot, Aqui-chan." Broukne sametovým hlasem, spíš svá slova šeptá.

"Skutečný diamant a tady záříš ještě tisíckrát víc." Sklání se k němu s každým slovem, na chvíli se zarazí, aby zkontroloval, jestli náhodou není v očích naproti protest a pak ho skutečně políbí. Nikam nespěchá, vychutnává si jeho rty a jeho polibek je stejně smyslný a elegantní jako on sám. Nedobývá se mezi jeho rty, jen se velmi důkladně snaží, aby ho tam Aqui pustil sám.

Aqui, Sugizo, Boogie, Die, Yoshiki

Od té chvíle, co kluci zmizí nahoře, už po nich není vidu ani slechu. Přes fukar by Boogie nezaslechl nic, ani kdyby měl uši až nahoře, takže si může rovnou nechat zajít chuť na šanci, že by poznal, co se tam děje a kromě toho je tady s Die a nechce, aby poznal, že třeba žárlí. Pak by si ho s Toshiyou oba dva dobírali až do maturity. Tak, jak Aki řekl, netrvá to zase tak dlouho, než je všechno seno vyfoukané nahoře. Vypnou fukar, ale nic speciálního se shora neozve ani teď. Kluci tam ještě asi budou mít chvíli práci, než všechno přeskládají, aby to bylo tak, jak má a Boogieho napadne, že by mohli alespoň zamést ten svinčík okolo. Die se do toho nijak zvlášť nechce, připadá mu, že už si odmakali svoje, ale když vidí toho dobráčka, jak se otáčí s koštětem, popadne s protočením očí taky jedno a pomůže mu. Ve dvou je to hned. 

"Nechceš jim lézt pomáhat i nahoru, že ne?" Řekne Die a vypadá to, že ten blázen Boogie nad tím snad doopravdy přemýšlí. 

"Ne." Vydechne nakonec Boo a je to kvůli tomu žebříku. Prostě se na něj bojí. Die si doopravdy oddechne. Chce být za jedničku, jak je v plánu, ale čeho je moc, toho je prostě příliš. Najednou ho něco napadne, popadne Boogieho za rukáv a přitáhne ho k sobě. 

"Hele, kde je ten rybníček, dojdeme se spláchnout, ne? Zasloužíme si to a na oběd budeme zpátky. Oni to zatím dodělají." Řekne mu tiše, aby je ti nahoře neslyšeli. Boo to převrátí v hlavě, usměje se a přikývne. Nadechne se, aby to zavolal na kluky, ale Die mu přitiskne dlaň na ústa a už ho se smíchem vleče s sebou. 

"Nech ho taky pět vteřin samotného." Rýpne si, aby Boo nebyl jako semetrika, co nenechá Zyeana dýchat. Boo se maličko zastydí, ale společně s Die odběhne cestou, kterou si pamatuje až k rybníku. 

"Páni." Vydechne Die překvapeně. Podobné věci zase tolik nemusí, ale tohle je pěkné. 

"Nejsou tam doufám řasy, sumci a další hnus?" Vyptává se a Boo trochu zbledne. 

"Sumci? Jako ti velcí?" Dívá se na vodu úplně jinýma očima a najednou si zpocený ani nepřipadá. 

"No jo." Řekne Die, který beze studu odhazuje svršky. Podobnou havěť taky nesnášel, ale voda ho láká víc. 

"Otestuju to." Řekne a předvede elegantní šipku. Boo se se svlékáním loudá o poznání víc. Die nemá ani prádlo a když si ho sám nechá, bude mu pro smích. Využije chviličku, kdy se potápí, aby strčil do vody palec a pak tam zahučel celý za ním. Voda ho nakopne a najednou si připadá, jako kdyby ani nepracovali. 

"Je to paráda!" Volá na Die a černé vlasy se vznáší na hladině jako nějaká podivná květina. 

"Umíš plavat jenom na čubičku?" Trápí ho Die a cáká po něm. Jejich smích se nese nad loukami. 

Sugizo se zasměje, když se Toshiya zeptá na to pivo a pomalu stočí oči na Yoshikiho. Na těch jeho je poznat, že s tím žádný problém nemá a Akimu pivo klidně dopřeje. Na žízeň je to opravdu jedna z nejlepších věcí na světě, kvůli té hořkosti.

"V pivu je hodně vitamínů..." Prohodí jenom tak a Yoshiki se narovná a chvíli přemýšlí. Zvedne svoje tričko za dolní lemy a otře si o něj čelo a obličej, čímž ho vyhrne téměř na prsa. Pak ho zase spustí a zašátrá dlaní po nabízené vodě, kterou zamyšleně dopije. 

"Arigato." Vrhne úsměvem po Shinyovi a už má pozornost dokonce i Sugiza. Nejde si nevšimnout, že učiteli je to obletování příjemné a přijímá ho, jako by to byla samozřejmost. Očividně mu vůbec nedochází, že jde stále dokola o jednoho a toho samého studenta nebo si to jeho hlava nepřipouští právě proto, protože podvědomí už to ví. A taky asi ví, že je to špatně. Sugizo se pro sebe culí. 

"No..." Začne opatrně Yoshiki. 

"Dobře, ale Toshiya-kun..." Zvedne prst nahoru a v jeho očích je vážnost. 

"Víte, že se to ve škole nikdo nesmí dozvědět. Jsou věci, které se netolerují a tohle je jedna z nich." Nemusí dodávat, jak moc by to odnesl, ale jsou na prázdninách, je to jedno pivo po náročné práci, žádný opíjecí večírek, o kterém bude tvrdit, že ho přehlédl. Pak se usměje. Sugizo uznale pokývá hlavou. 

"Věřím, že když mezi sebou budeme mít tuto rodinnou atmosféru, kluci nebudou mít důvod komukoliv bodat nůž do zad." Řekne sám. Skutečně v to věří. Neví, jestli jsou kluci nějací syčáci nebo ne, ale nejsou polepšovna. Jsou nejlepší z ročníku. Pak mu ale oči padnou na Toshiyu, který se před nimi začne polévat a spojení s reklamou ho napadne už asi potřetí. Zatraceně mu to sluší a Sugizo nepochybuje o tom, že teď už to dělá cíleně. Že to dělá kvůli němu. Dlouze se nadechne, ale svůj pohled není schopný odvrátit ani ve chvíli, kdy si uvědomí, že mezi nimi Yoshiki poskočí pohledem. Tam, zpátky, znovu tam a zase zpátky. Pootevře rty. Měl by nějak zakročit, cokoliv říct nebo se alespoň zasmát a otočit to v nějaký vtip, ale kdyby to udělal, bylo by to velmi pokrytecké. Vymění si pohled se Shinyou vedle sebe, stáhne si slamák do čela a natáhne ruku, aby Toshiyovi tu lahev sebral.

"Jeden by si nemyslel, jak se ti tady zalíbí." Broukne a chystá se pokračovat, aby to konečně měli hotové. Když se ale znovu kradmo podívá na Shinyu, upřímně a kouzelně se znovu usměje. 

Aqui se snaží Kamijovi porozumět, ale není to tak snadné. 

"Třeba za tebou nechtějí slídit a svůj zájem myslí vážně?" Řekne mu. Přece si tohle nemůže myslet o všech? Znovu si musí připomenout, že to Kamijo přišel za ním a ne opačně, jinak by se lekl, že do té škatulky patří také. Nikdo nepřichází a v něm narůstá rozechvělá nejistota. Zarytě klopí oči do klína, i když na své tváři ucítí dotek štíhlých prstů a po zádech mu přejede mrazení. Tam a zase zpátky… Nijak zvlášť nad tím nepřemýšlí, když začne tvář otáčet pod jemným tlakem Kamijovy ruky. Přijde nový kompliment, on si tiše vydechne a pousměje se. Rád se lidem líbí. Obvykle chodí mnohem víc zkrášlený, než teď. Tohle je to nejobyčejnější, co na sebe ve skříni našel a taky hodně šetřil s úpravou tváře, aby tady nepůsobil spíš komicky. Nutně ho musí napadnout, co by asi Kamijo řekl, kdyby ho viděl plně vyzbrojeného. Málem se mu zatočí hlava, když se jejich rty setkají. Doma ho docela hlídají, všechny dívky okolo něj jsou samozřejmě dávno podrobeny rozboru vychování a původu a teď, když se nikdo nedívá a on může svobodně prozkoumávat trochu zakázaný svět, je najednou příliš těžké odolávat. Obzvlášť, když jsou Kamijovy polibky tak příjemné a zkušené. Tedy...asi jsou, Aquimu tak připadají a jenom doufá, že on sám mu to neoplácí nějak zoufale. To by asi nepřežil. Netrvá to zase tak dlouho, než se jím nechá strhnout úplně a jejich polibek se stane ještě důvěrnějším a hlubším. Asi nikdy se s nikým takhle nelíbal, rozhodně ne tak… milenecky. Žaludek se mu stahuje pořád dokola, ale ty pocity nejsou nepříjemné. Když se od sebe nakonec mírně oddálí, má pocit, že mu tváře asi shoří, ale při tom je dost troufalý, aby neodvrátil pohled od jeho očí. Potkali se před pěti minutami na chodbě, flirtuje s Akim a stejně si neumí nařídit, aby toho nechal.