Hromadné - Nešahej na něj, ty chlíváku! - část 1.

(club)

Zyean, Hyde, Aki, Kaz, Tetsuya, J, Tamaki, Rei, Uruha

Tour klukům z Jiluky uteklo neskutečně rychle. Byli pořád v jednom kole, ani na chvíli se nezastavili a dny volna využívali k tomu, aby se připravili na další koncert. Ani jeden z nich si nedokázal pořádně představit, jaké to bude. Mohl jim to kdokoliv popisovat, ale zažít to na vlastní kůži…Ne, nedalo se to s ničím srovnávat. Byli unavení a zároveň neskutečně nabití z každého úspěšného koncertu. Ani jim se nevyhnuly problémy s technikou, ale všechno se nakonec podařilo vyřešit a dotáhnout to celé do konce. Zye strávil většinu volna na telefonu. Tedy volno, které měli s Yoshim společné, což se až tak často nedařilo. Občas měl pocit, že Yo přesouvá snad i nemožné, aby se mohli alespoň slyšet. Jenže zas tolik toho odkládat nemohl. Zye to věděl a nevyčetl by mu nikdy nic, sám měl všeho plnou hlavu. Ovšem když slyšel jeho hlas, byl v sedmém nebi a rozhovory najednou nebraly konce. Taky by je neměl nikdo slyšet. Jeho ostych se ale s prvními náznaky úplně vytratil. Jednou ho dokonce kluci načapali a to se jen zasmál a radši utekl. Bude to mít na triku ještě hodně dlouho. Nebyl jediný, kdo trávil na telefonu svůj volný čas. V podstatě si zalezli všichni do svého koutku a řešili své lásky. Došlo i na nějaké hromadné hovory, kdy si skákali do řeči. Zye občas narazil na téma milostného trojúhelníku, který se zatím vůbec nikam neposunul. Nikdo o tom moc mluvit nechtěl, vlastně nebylo co říct. Uru dřel jak blázen, ale i když vystřídali několik bubeníků, nebylo to ono. Kaie nemohl nikdo nahradit. Společnost jim dávala poslední ultimátum a Uru se mlátil do hlavy, že je to celé jeho vina. Deprese se stupňovaly. Kai zase získal své místo u Tetsuyi a Hyda. Tam se mu dařilo, Tetsu prskal o hodně méně, tedy na něj. Jinak s ním bylo k nevydržení od té doby, co Boo odjel. Štěkal na všechny ostatní a uklidnil se až ve chvíli, kdy měl telefon u ucha. Dokonce se občas objevil i nefalšovaný úsměv a Hyde si z něj rád dělal legraci, že mu ho tam přilepí, aby měli klid. Jejich kapela začínala mít celkem jméno. Nebylo to zatím nic přeborného, ale jejich program začínal být pěkně nabitý, i když zatím jen v blízkém okolí. Bylo toho víc a víc a taky starostí kolem. Tetsuya odmítal debaty na téma, Kai a jeho odchod. Prostě ho nepustí a hotovo. Domluvený termín se blížil. Datum, kdy se měl rozhodnout, bylo stanoveno na týden po příjezdu kluků, vlastně jim to vyšlo na jejich soukromou párty, kterou uspořádal právě Tetsu s velkou podporou Yoshikiho. Ten týden mají na to, aby vylezli z ložnice samozřejmě. Jak tak kouká na Akiho a jeho výraz, možná jim měl dát spíš měsíc. I Akiho aktivity narůstaly. Rozdíl by v tom, že místo plánovaných večírků byl raději sám doma. Nějak si to bez Ricka nedokázal pořádně užít. I když ho Hyde několikrát vytáhl, stejně brzo utekl s omluvou, že je unavený. Jeho chování však určitým způsobem pochopili J a Tamaki. Nejednou se objevili u jeho dveří s lahví s zůstali s ním doma. Sem tam se domluvili a J ho pustil do svého studia, občas tam byl s ním a radil mu, hráli společně. Dokonce to vypadalo, že by mohli něco ušít. Tak to Akimu vyhovovalo. Však on se bude bavit, ale až se mu Ricko vrátí domů. K jeho překvapení se u dveří jednou objevil i Uruha. Nechápal, proč přišel zrovna za ním, ale stalo se a nakonec tam i na pár dní zůstal. Povídali si dlouho i o tom, proč se Aki tehdy rozhodl, jak se rozhodl. Měl pocit, že u něj hledá radu na něco, v čem mu nikdo poradit nemohl. Akimu to bylo líto. Když došlo na návrat Jiluky, u autobusu se strhlo hotové pozdvižení. Mohl za to hlavně Kaz, tedy Kazův ohňostroj, který odpálil Hyde. Kaz zrovna nemohl dorazit, protože se připravoval na svůj koncert. Jen malá kytarová show, ale postupně se odhodlával postupovat dál. To ani netušil, že už má Hyde v hlavě trochu jiný projekt, než kterému se věnuje s Tetsuyou. Trvalo to jen chvíli, než se všichni přivítali a ještě kratší dobu, než se rozutekli domů. Potřebovali se nutně přivítat úplně jinak. Kaie dokonce musel Hyde na chvíli odlifrovat ke Kazovi. Teď by s nimi v bytě nemohl vydržet nikdo. Reita s Rukim…Jejich vztah nemohlo nic narušit, ani občasné neshody ohledně jejich kapely. I když se třeba trochu chytli, zase si to velmi rychle vyříkali a dost často to skončilo pověstným usmiřováním. Měli dost prostoru pro sebe, protože Uruha s nimi nebydlel. Staral se o Zyeanův byt, který mu byl v podstatě svěřen. Oba si o něj dělali starosti, ale taky o budoucnost jejich kapely. Krátil se jim čas a řešení nikde. Ne takové, které by bylo ideální. Kai jim neskutečně chyběl. Rei ho samozřejmě několikrát vytáhl na pivo, ale téma Uruha bylo trochu tabu. Po pár pivech se k němu nakonec dostali, pořád to bylo spíš bez výsledku. Dneska se měli sejít v šest hodin v jednom z malých klubů, který zařídil Yoshi s pomocí Tetsuyi. Oba se postarali o občerstvení a hudbu. Tetsu se právě začíná oblékat. Uru se nabídl, že dorazí na místo jako první, aby všechno zkontroloval a s předstihem dal vědět, jestli je potřeba něco zařídit. Ostatně je to klub, když bude mít čas, může se zavřít dozadu a ještě trochu potrénovat.

"Boo-chan, Máš asi dvě vteřiny, než do té koupelny vpadnu." Ozve se ledový hlas s jemným nádechem pobavení. Nepočká ani ty dvě vteřiny, než mu nadrzo vejde do koupelny a přitiskne ho k desce pod umyvadlem.

"Můžeme přijít pozdě." Povzdechne si do jeho ucha. On nesnáší pozdní příchody, tohle je asi jediná možnost, kdy mu nevadí. S ním mu prostě nevadí vůbec nic. 

Hyde se v tu samou dobu válí ještě v posteli. S rukou pod hlavou pozoruje Senu, jak elegantně běhá po bytě a nahání nějaké věci. Jednou je to fén, podruhé lesk na rty. Naštěstí toho na sobě moc nemá. Kai už v bytě není a tak ho nikdo neruší.

"Myslím, že jsi támhle něco zapomněl." Ukáže Senovi na druhou stranu pokoje.

"Tam v rohu na zemi." Decentně si odkašle. Je to tak akorát, aby k němu byl zády a musel se předklonit. Co víc si přát? 

Aki doslova běží po ulici. Sklízí hodně pohoršených pohledů, ale je mu to jedno. Už teď nestíhá. Zdržel se u J, aby dokončil svou nejnovější nahrávku. Potřeboval to nutně dodělat, ale samozřejmě, že se to protáhlo. Přes rameno má pouzdro s basou, přes druhé tašku s věcmi a obecně vypadá dost naloženě. Doslova vpadne do dveří a málem to neustojí. Rickovi v podstatě přistane v náruči.

"Já vím, já vím, jdu pozdě." Hrká ze sebe s omluvným výrazem. Natáhne se, aby ho mohl políbit a pak už pouští věci a opírá je kamsi za sebe o zeď. Položí Rickovi ruce na ramena a vyskočí mu do náruče s nožkami kolem jeho pasu. Vzápětí mu vezme tvář do dlaní.

"Vůbec ale vůbec nestíháme." Zasměje se tiše a znovu si ukradne jeho rty. Rei už čeká u taxíku na ulici. Ruki se ještě klasicky pro něco vracel a vypadá to, že tu stráví mládí.

"Někdy mám pocit, že bych stihl vystřídat všechna roční období." Prohodí si pro sebe pobaveně a taxikář se malinko zakucká smíchem.

"Kolik mě to bude stát?" Zeptá se ho Rei přes rameno a postřehne jen mávnutí rukou. Očividně ho chlapík trochu lituje. Ještě pár minut a stihl by naplánovat koncert. Z dáli vidí Kaze a Aoiho, jak se k němu blíží.

"A to jsem si říkal, že půjdeme po svých." Směje se kaz, když vidí Reitu málem porostlého mechem.

"To nejspíš půjdeme až to taxikáře přestane bavit. Říkal, že je za minutu zpátky, jen zapomněl dodat který den." Uchechtne se Rei s protočením očima. 

Zye do sebe cpe ještě něco malého k jídlu. Má pocit, že do té doby, co se vrátili, má pořád hlad. Potřebuje dohnat energii, kterou na turné nechal. S Yoshikim to jde skoro samo, jen to potřebuje občas něčím doplnit. Uvidí ho přicházet a rozzáří se jako sluníčko.

"Zase mám chuť na spoustu věcí." Zamumlá s plnou pusou, než se omluvně pousměje. Krátce očima těkne ke dveřím, kde obvykle přebýval Hide, když se tu zdržel.

"Co myslíš, dorazí taky?" Zeptá se Yoshiho. Samozřejmě pozvali úplně všechny, ale nějak si nedokáže představit, jak by to vypadalo, kdyby tam byli společně tihle tři. 

Uruha dorazí do klubu se značným předstihem. Na oblečení a makeupu si dal hodně záležet. Jeden důvod byl nedostatek spánku, kterým teď trpěl. Měl ještě brigádu, aby dokázal Zyeanovi něco zaplatit. K tomu ještě špatně spal a trápily ho zlé sny. Jak se termín jejich ultimáta ve společnosti blížil, tím to bylo horší. Ne, jeho rozhodnutím se nevyřešilo vůbec nic, spíš to bylo čím dál horší. Je rád, že se mohl angažovat právě teď. Nemusí alespoň na nic myslet. Očima pozoruje celý prostor klubu a personál, který dokončuje poslední úpravy. Hledá sebemenší chybu a na některé je upozorní. Nakonec stihne všechno včas dát do pořádku a může se posadit k jednomu ze stolů v rohu. Vytáhne svůj malý bloček, podepře si dlaní bradu a začne si psát něco, co ho zrovna napadlo. Veselé to není. Od určité doby některé věci nikomu neukazoval. Měl pocit, že o něj pak mají přehnanou starost. Myslí přitom na způsob, jak Kaie přemluvit, aby se k nim vrátil. Sem tam se přistihne při myšlence, že by byl rád, kdyby se vrátil k němu. V ten samý okamžik se mu ale připomene i Hide. Ne, pořád není schopný přestat myslet ani na jednoho. Chybí mu oba dva neskutečným způsobem. Měl by si nafackovat nebo by to měl udělat někdo jiný. Krátce se rozhlédne s dlouhým povzdechem. Nikdo z nich nevypadá, že by toho byl schopný. Sáhne po flašce, kterou má vedle sebe a nalije si plného panáka rumu. Vždycky to pomůže, ale jen na chvíli.

Boogie, Sena, Ricko, Ruki, Kai, Aoi, Hide, Yoshiki, Taiji

"Nakonec jsme tady úplně první a to jsi mě celou cestu buzeroval, že přijdeme pozdě." Zlobí se Ruki na Reitu, když vcházejí do klubu, kde už hraje hudba. Je tady ještě obsluha na baru a hlídač u dveří, ale to je jinak všechno. Není to zase tak velký prostor, ale stejně ho mají dnešní večer rezervovaný jenom na jejich soukromou oslavu, kde budou oni, samozřejmě Jiluka, nejspíš X Japan a kdo ví, možná taky Luna Sea, pokud s sebou J někoho vezme. Jsou s nimi taky Aoi a Kaz a Uruhu vidí až odsud, i když je na druhé straně klubu, u malého stolečku a očividně sám popíjí. To podle Rukiho není úplně nejlepší začátek. Uruha vždycky pil raději, než ostatní, pokud k tomu měl příležitost a teď ji měl. Vezme Reitu za rukáv a vede kluky rovnou k němu. 

"Ahoj, Uru-chan, nemáš tady dost židlí, nepůjdeš si sednou s námi támhle k tomu velkému stolu, kam se později vejdeme skoro všichni?" Ukáže přes rameno na místo mnohem blíž baru i Djovi. 

"Kai tam zatím není." Zařehní se Aoi v pokusu o vtip, ale… všichni se na Kaie těšili a on samozřejmě přijde. Nebyl ten typ, který by z tohohle utekl, obzvlášť, když měli oslavit úspěch jejich přátel. Zye, Sena, Hyde… ti všichni se starali o to, aby měli kde bydlet a pomáhali jim v jejich začátcích. Aoi se na nic neptá, prostě vezme do jedné ruky Uruhovu lahev a do druhé jeho skleničku a přesadí ho, zatímco ho kluci berou mezi sebe a za chvíli se jim ho už povede vtáhnout do hovoru. Rukimu se dokonce podaří nalít do něj nějakou vodu a kávu a na další alkohol zatím nedojde. Jako další dorazí právě J s Tamakim, což je pro všechny docela překvapení. Ani jeden z organizátorů tady ještě nebyl, ale kluci se navzájem už alespoň jednou viděli. Uruha mnohem víc, než to a bylo to tak dobře. Alespoň se nebude cítit tak špatně, až dorazí Kai nebo taky možná Hide, protože kolem sebe bude mít jisté garde, tvořené jimi všemi. Přivítají se a dají se do přátelského klábosení, kterým si krátí chvíli. Tou dobou už je Yoshiki se Zyeanem na cestě. Konečně se mohou držet libovolně za ruku, i když jsou zrovna v taxíku. Ale je večer a řidič nic nenamítá. Jinak se oba dva chovají slušně a pouze si povídají, tak snad ani nebude. Jestli dorazí Hide, to vůbec nedovede odhadnout. Ten byl nepředvídatelný i před tím, než došlo na rozchod s Uruhou. Očividně ho to vzalo mnohem víc, než by se dalo čekat. Vyhýbal se setkáním s nimi, aby ho někde náhodou nepotkal, i když jinak chodil k němu a Zyemu domů často. Oni dva byli samozřejmě při něm. Yoshiki, protože byl jeho nejlepším přítelem a Zye, protože si tak nějak sedli a rozuměli si. Bylo to tak koneckonců od samého začátku. 

"Nechci, aby byl z našich akcí vyšachovaný a zároveň vím, jak reaguje, když se děje něco proti jeho srsti. Asi by se neměli vidět, dokud se přes to nepřenese..." Povzdechne si Yoshiki. 

"Přesto jsem ho pozval." Potvrdí. Jakmile vystoupí před klubem, zamíří rovnou dovnitř, kde už je část společnosti a halasně se se všemi pozdraví. V podstatě kompletní Gaze, jeho dobrý přítel J a Tamaki. 

"Rád vidím, že jste na nás nečekali a zařídili se po svém." Usmívá se Yoshiki a rovnou objednává pro sebe a Zyeana pivo. Boogie sem po Tetsuyově boku doběhne s jazykem vyplazeným až na vestě. Je to kvůli tomu jejich zdržení v koupelně, které nakonec dotáhli do konce a pak se museli oba znovu osprchovat. Boo si kvůli tomu musel předělávat makeup a pak polovinu cesty poslouchal, jak je to nezdvořilé, že jedou pozdě, když je Tetsu organizátor, jak kdyby mohl za to, že po něm vyjel. No může, ale stejně! Pro sebe se culí a červená. +Snad nemám někde nějaký cucflek.+ Doufá v duchu, zatímco si před klukama rozpačitě rovná dlouhé vlasy a usmívá se na všechny strany. 

"Ahoj Boo-chan, pěkný kostým, co jsi měl na tour." Prohlásí Aoi za hlasitého výbuchu smíchu, vražedného pohledu Tetsuyi a naprostého červenání Boogieho. No… byl trochu odvážnější… jen maličko… Podrbe se ve vlasech a nacpe se Tamakimu po bok. 

"Ahoj, co pijete?" Nahlíží jim zvědavě přes ramena. 

"Jeho k tomu pití vůbec nepouštějte, jinak za pět minut uvidíte, co znamená odvázaný Boogie!" Ozve se klubem Senův hlas, když zrovna přichází zavěšený do Hydova rámě. Jeho oči jenom září, stejně jako on celý i jeho šperky, vypadá naprosto dokonale jako vždycky a v bocích se houpe jako pravá topmodelka. Momentálně prozradil něco, co Tetsuyovi na klidném spánku nepřidá, za to to chtějí všichni ostatní vyzkoušet. 

"Vážně jde tak snadno opít?" Zajímá se Ru, který toho podle sebe vydrží docela dost. Rozhodně víc, než Rei, který sice nevypadá, ale stačí mu jedno pivo, aby zčervenal, dvě aby začal legračně mluvit a tři aby byl pod stolem. 

"Ahoj." Rozezní se klubem ještě další hlas. Ten, který by tady tak bezstarostně a uprostřed všeho nikdo jen tak nečekal. Ani Kai nejde sám, je s ním Ken. Jsou jedni z mála, kdo sem přijde a nechodí spolu, ale co se dá dělat. Hrají spolu přece v jedné kapele a ani jeden nikoho nemají. Do toho pánského blázince Ken prý holky vodit nebude a tak si s sebou vzal Kaie. Oba se tomu po cestě docela nasmáli. Kai se nejdřív přivítá s Hydem a Senou, kteří ještě stojí, potom s pány hostiteli a s klukama a nakonec stočí oči na Uruhu. Snaží se tvářit jako by spolu nikdy nic neměli a byli kamarádi ze školy nebo fotbalu, drží si příjemný, uvolněný úsměv a jeho oči vesele jiskří, ale uvnitř se tak necítí ani trochu. Uvnitř něj se dusí zmatené peklo a city, které se znovu naplno obnoví, když ho vidí. Hide tady není, což ho podivně uklidní, i když by mu to mělo být naprosto ukradené. S plnou intenzitou si uvědomuje, že ho to nepřešlo ani kousíčkem, ale i tak zformuluje rty něžné ahoj a posadí se způsobně na úplně opačný konec stolu. Objedná si pivo jako polovina kluků tady a pak se hlasitě rozesměje, když dovnitř vpadne Taiji s Patou a Toshim. 

"Zye-chan, ty můj kluků zlatá!! Týden jsi byl zalezlý a na mě sis ani nevzpomněl! To tě ta blonďatá bestie nepustí mezi lidi?" Rozpřahuje Taiji náruč, když se jako první věší Zyeanovi kolem krku za stálého, ale trochu dotčeného úsměvu Yoshikiho. Je to poznat podle toho, jak si v jednom kuse rozčarovaně přerovnává vlasy a rozhlíží se po tvářích okolo. Co mu na něj má co sahat? Taiji si kecne rovnou mezi ně a v tu chvíli už se dusí svým drinkem i Ruki. Tohle ho na nich nikdy nepřestane bavit. "Nešahej na něj ty chlíváku!" Zazní klubem další zvučný hlas, který patří pro změnu Rickovi. No jo, jde na svou vlastní oslavu pozdě, ale za to může Aki a to, jak se mu pověsil okolo krku. Pak prostě zapomněli kde jsou a co tam dělají a když s tím byli hotoví, už bylo pozdě. Naštěstí se ani jeden z nich nechystali moc dlouho. Aki se v tomhle od dob, co ho poznal hodně změnil. Nakonec se jim všem podaří nacpat okolo jednoho stolu, dovlečou si sem plno židliček navíc a začnou rozebírat především uplynulé tour Jiluky. Kluci mají hodně zážitků, které vyprávět, hodně vtipných i nešťastných historek a nekonečnou zásobu technických dotazů, výměn zkušeností a dalších věcí. Chvílemi není pořádně rozumět vůbec nic, jak mluví jeden přes druhého a Aoi si vymění s Reitou a Rukim vědoucné pohledy. Chtěli by tohle zažít taky, ale to bez Kaie prostě nemohou. Kai o tom nejspíš neměl nejmenší ponětí, protože aktivity Gaze už nebyly jeho starost. Tetsuya ho zaměstnával dost na to, aby ani nepomyslel na cokoliv jiného. Jenže oni měli poslední šanci a tu bez něj prostě projedou. S jakoukoliv náhradou, kterou by se snažili zaučit to už nestíhají. Pár kluků se u nich samozřejmě vystřídalo, ale s nikým to nebylo ono. A společnost jim to taky dávala jasně najevo. Jenže nikdo nemohl přinutit ty dva, aby se zase měli rádi a nikdo se nemohl divit Kaiovi, že by v tom prostředí nedokázal pracovat. 

"Nemůžu uvěřit tomu, že se náš sen zhroutí kvůli něčemu takovému." Řekne najednou šeptem z ničeho nic Ruki, s vrzáním se odsune a vstane, aby si došel zakouřit někam stranou. Slyšeli ho nejspíš jenom Rei, Aoi a Kaz. Uru je dost zaměstnaný. Kde by ho napadlo, že zrovna vztah Kaie a Uruhy nepřežije a proto se vším, co udělali bude konec? Utekl z domova, není plnoletý, ručí za něj jenom společnost. Když to kiksne, znamená to pro něj návrat domů a to bylo… Je to dost šílená představa na to, aby se okamžitě rozbrečel a tak zakotví na baru a s cigaretou a panákem se zapovídá s barmanem, aby si trochu pročistil myšlenky. Aoi nepochybuje o tom, co se Rukimu honí hlavou a ví, že nad tím samým si naříká i Uruha a dává si to hrozně za vinu. Jenže nemůžete chodit s někým prostě jenom proto, aby se nerozpadl váš pracovní kolektiv, to nešlo. A pak mu klesnou ústa od sebe, když se dveře otevřou ještě jednou. Hide je tady. Přišel, i když by si na to on sám nikdy nevsadil. Dokonce se mu podaří projít celým sálem, aniž by si ho kdokoliv pořádně všiml. Zastaví se přímo za Uruhovými zády, popadne za sedák jeho židli a s hlasitým kraválem a skřípěním ji táhne okolo stolu přímo k místu, kde je ještě volno. Jakmile je tam, dosedne na židli vedle něj, sáhne po krabičce cigaret a zapálí si. 

"Ahoj." Oznámí všem. Dívají se na něj úplně, ale úplně všichni. Někdo pobaveně, někdo trochu vyděšeně, někdo vykolejeně. Kaiovi zřetelně cuká obočí a jeho pravá noha jede v neznámém rytmu rychlostí, kdy by ostatním odešly stehenní svaly během minuty. Je na něm znát, že jeho mozek zpracovává to, co právě viděly jeho oči a že ještě neví, jak na to zareagovat. 

"Panáka?" Posune Yoshiki po stole alkohol směrem k Hidemu, ale jak jede po desce, zastaví ho Kaiova ruka, která ho zvedne a obrátí do sebe. 

"Tohle nemá konec." Řekne a vstane taky, aby zašel za Rukim na bar. Ruki to zmerčí a zatváří se skoro vyděšeně. Nechce se s Kaiem o ničem bavit! S nikým! Momentálně polyká vlastní frustraci a chce být sám, ale možná by byla dobrá chvíle do něj začít vrtat? Hide zůstane sedět na místě, ani se nehne a jen hledí do desky před sebou. Je v tom něco tiše zlověstného. Nejspíš čeká na to, jestli k tomu všemu Uru něco řekne nebo už jsou mu volní oba dva. Asi by to potřeboval ještě jednou slyšet. Pak by mu dal nejspíš konečně pokoj. Musí ale naposled zabojovat. 

"Tohle má být oslava pro kluky a jejich úspěchy ne vaše rodinné drama, Hide-chan." Řekne Pata a je to tak trochu rýpanec do nich všech. Hide pořád mlčí ani se nepohne. 

"To nic!" Řekne nakonec Boo, když vyskočí na nohy a odběhne dozadu. Hned se zase vrátí s několika taškami. 

"My jsme vám koupili dárky!" Rozzáří se jako sluníčko. Z té největší tašky vyloví obrovského žraloka z plyše, který má úsměv jako reklamu na zubní pastu. 

"Pro tebe!" Vtiskne ho Tetsuyovi do náruče a Aoi vyprskne smíchy.