Taiji x Shinya - Tohle byla ta druhá možnost...část 3.

(kino)

Taiji

To byla hodně trefná poznámka a Taiji se jí musí pousmát. Jeho Shinya byl chytrý kluk. Jeho… V duchu si nad tím trochu rozpačitě odkašle, protože na něj jednak nemá právo a jednak kdo říkal, že se on sám chce vázat? Nesmysl… Odezva na jeho odvážný dotek přijde okamžitě a je naprosto dokonalá. Přesně taková, jakou by ji chtěl mít. Cítí to pod svou dlaní, vnímá ji svýma ušima a celé jeho tělo na ni reaguje. Kdyby byli sami někde v soukromí, dovolil by si mnohem víc. Cítí, jak ho zalévá příjemné teplo a touha, jak se všechno okolo nich vypíná a začíná existovat jenom Shinya a to je nebezpečné. Někdo z nich dvou musí zůstat alespoň maličko při smyslech a tak trochu pohodí hlavou a kradmo se rozhlédne, jak moc by jim někdo mohl věnovat pozornost nebo ne. Všechno vypadá v pořádku. Na té motorce jsou trochu na ráně, ale kdo by po nich teď koukal? Navíc skoro na konci tohoto filmu, možná ve dvě v noci. Půlka lidé v autech už spí a ta druhá dělá něco podobného. A tak toho prostě nenechá a pokračuje, zatímco se do něj Shinya svým tělem spokojeně vpíjí. Teprve když z jeho úst zaslechne svoje oslovení, ustane se svým pohybem, aniž by dal dlaň stranou. Potká se s jeho očima, několik dlouhých vteřin do nich hledí a pak se mu koutky zvednou šibalsky nahoru, když mu Shinya tuhle malou šílenost posvětí. Je to Shin sám, kdo si pomůže k dalšímu doteku a tak s nimi Taiji zase pomalu začne. Překvapil ho, ale příjemně. Trochu koření k té jeho andělské povaze a vznikne hodně návykový koktejl. Něco jako Bloody Marry. Popravdě nečekal ani to, že se mu Shinya pokusí jeho doteky vracet. Musí se napnout, trochu si poposednout a vážně hodně se snažit, aby si nezavzdychal i on a navíc si udržel jakž tak jasnou hlavu, aby tohle celé nějak ukočíroval. Začal si s tím, tak to musí dotáhnout do takového konce, aby nebyli oba ráno v novinách a Takeshi neměl po soutěži. Kde by Taijiho napadlo, co právě teď dělá on na neméně veřejném místě? Shinya se tomu začne plně poddávat a potvrdí mu jeho domněnku, že to musí být Taiji, kdo na všechno dohlédne, aby se jim to příliš nevymklo z rukou. Nastavuje mu svou tvář, která jemně škrábe a nechává se hýčkat jeho rty, dokud ho na uchu znovu nepohladí jeho hlas. Musí se tomu znovu usmát. 

"Taky jsem rád." Řekne něco, co je zjevné a vzápětí vyprskne smíchy, protože z toho filmu neviděli nic. Za chvíli skončí a oni nevnímali nejspíš ani jedinou minutu v kuse. Jeho další slova ho naprosto vykolejí. Musí několikrát zamrkat a přehrabat se tím v hlavě sem a tam, aby pochopil, jestli tím Shinya myslí tuhle situaci nebo úplně všechno i poté, co odtud odejdou, ale není schopný dojít k žádnému závěru. Buď jak buď, donutí ho to jednat mnohem razantněji. Obratně rozepne jeho kalhoty a dostane svou dlaň na jeho holou pokožku, kde se s ní začne cílevědomě činit. Tenhle film za chvíli skončí, než začne ten druhý, kratší a je možné, že se lidé budou chtít protáhnout, projít, něco popít… Takže tu bude dost rušno a on to míní stihnout. Trochu ho potýrá a nedá mu šanci na nic jiného, než je prožívání. Později si to bude muset zopakovat, aby si ho mohl pořádně užít a poznat každý jeho kousíček. Teď má ale pocit, že ty doteky cítí snad i sám na sobě a svůj dech ovládá jen těžko.

Shinya

Jestli Taiji zvládá být při smyslech, tak Shin vůbec. Jakmile se v jeho klíně začne pohybovat znovu, tlumí své povzdechy jen díky tomu, že si bezhlavě ničí spodní ret. Ráno ho bude mít pěkně nateklý a bude si hrozně nadávat, ale teď na to nemyslí vůbec. Jediné, co zvládne, je vnímat Taijiho přítomnost, vůni, která se mu dostává do hlavy a je jasné, že ji odsud nevyžene ani za sto let. Jak se mu to zase stalo, že do toho spadl? Několik měsíců se od podobných věcí držel dál. Snažil se nikoho nepotkat s nikým se nesblížit a pak přijde Tai a jeho přesvědčení se zboří, jak domeček z karet. Na Zyeana už si ani nevzpomene a je jasné, že ten kluk už dávno celou bitvu prohrál, ještě než vůbec stačil bojovat. Takeshi ho varoval a i když se tvářil, jak moc si to nebezpečí uvědomuje, stejně…Ne, byl bez šance hned od první chvíle. Na to byl Taiji příliš krásný, rozhodně přidrzlý a v jeho náruči je tak dobře. To už si přece vyzkoušel při jejich první setkání. Padal by to té náruče pořád dokola. Celou dobu se snaží Taijimu doteky vracet, ale nakonec to musí vzdát, protože není schopný se věnovat snaze, aby nebyl příliš nahlas, nějakým způsobem vydržet, aby nevyvrcholil už při prvních dotecích a k tomu mu jeho pozornosti vracet. V hlavě už má ale hříšný plán, kterým by mu mohl Taijiho starost vrátit. Jen musí počkat na začátek dalšího filmu. Snaží se, si co nejvíce užít těla za ním. Nepřestává se mazlit s jeho tváří, vdechuje jeho vůni, která mu rozhodně pomáhá ke vzrušení. Na svou otázku odpověď nedostane, tedy ne tu slovní, ale jakmile ucítí povolování lemu svých kalhot, jeho tvář se rozzáří šťastným úsměvem.

"Tai-chan." Vydechne roztouženě jeho jméno a neví, jestli to náhodou nebylo příliš hlasitě. Pořád ho ještě zvládne přeřvat hudba a to je dobře, jinak by tady udělali pěkné divadlo a Takeshi by ho asi přizabil, kdyby se to dostalo kamkoliv jinam. Ne, že by mu to neschvaloval, ale jeho šéf nikdy stránky novin neplnil, až to bylo k podivu. Za to Shin už za sebou málem jeden skandál měl. Nebýt Takeshiho schopností, asi už by byl někde na dně společnosti. Později bude hodně přemýšlet, jak moc nebezpečné tohle celé bylo a bude si to nejspíš vyčítat, ale Taijiho dlaň se dostane na holou kůži a to vypne jeho mozek úplně. Konečně. Okomentuje to hlasitým zasténáním a hned se pokusí další utlumit v kůži své vlastní dlaně. Hlavu už si pohodlně zapírá o jeho rameno, mírně ji zaklání a nechá víčka klesnout, aby si to mohl užít všemi ostatními smysly. Sem tam se mu podaří očka otevřít, aby na Taijiho viděl a mohl se pokochat výrazem, jaký u toho má. S posledním tónem hudby z plátna už je Shin na pokraji své vlastní výdrže. Teď už svůj hlas neovládne a vrchol patřičně okomentuje, než se napůl zhroutí do Taijiho náruče. Není schopný si ani ty kalhoty zapnout, může jen doufat, že to Tai udělá za něj. Cítí, jak mu tváře hoří, stejně jako napůl vnímá výraz, jaký na ni má. Výraz naprosté spokojenosti a blaženosti. Jakmile se mu podaří očka otevřít, je kolem nich celkem rušno. Tiše se zasměje a vytočí hlavu do Taijiho tváře.

"Budeš mít na svědomí mou dobrou pověst." Broukne měkce a trochu se sveze pozadím níž.

"Chtěl bych to ještě chvíli zůstat. Přece jen ten film." Podívá se Taijimu do očí a nedokáže skrýt, že má něco za lubem. Radši rychle očka skloní dolů, aby si v jeho očích nepřečetl, co to bude. Konečky prstů si pohrává s Taijiho dlaní, hlavně oparně, aby toho co nejvíc skryla noc stín dík světlu z plátna.

"Doufám, že po mě nebudeš chtít psát recenzi." Zasměje se znovu. Jestli se mu film líbil? Tak to by asi nebylo na jedinou stránku, jen by to úplně nebylo o tom, co se dělo na plátně, ale spíš před ním.

"Doběhnu pro něco k pití." Ujme se toho, zlehka seskočí z motorky a zjistí, jak moc se mu chvějí kolena a točí hlava. Přesto má energie na rozdávání. Mrkne na Taijiho a na chvíli se mu ztratí z dohledu, když se vrací, nese s sebou pivo, pro sebe džus, ale taky je v něm trocha alkoholu.

"Pohlídáš mi to chvíli." Poprosí Taijiho a krátce se ohlédne. Za zády už začíná další film. Tohle stihl akorát. Využije toho, že Tai nemá volné ruce a sáhne po jeho noze, kterou má na druhé straně.

"Jen na chvilku." Poprosí ho a vypadá pořád stejně nevinně. Donutí ho posadit se na motorku stranou a od aut, aby je nebylo tolik vidět. Položí si dlaně na Taijiho stehna a trochu se nakloní, aby ho mohl líbnout.

"Ještě chvíli mi to pohlídej." Poprosí ho a klidně mu nechá pití v rukách, když mu začne rozepínat kalhoty. U toho už se sklání a pomalu před něj klesá na kolena. Ještě si dovolí krátký pohled nahoru, než se rty dotkne holé kůže těsně nad jeho klínem a pak už rovnou na místa, kde mu chce všechnu starost vracet.

Taiji

Shinya jeho snahy okamžitě ocení, přesně tak jak doufal a on se musí znovu usmát, když uslyší svoje jméno, pronesené právě tímto tónem hlasu. Nemůže si ho užívat příliš dlouho a tak je to celé malinko uspěchané, ale přesto si dopřeje plno dlouhých pohledů dolů na jeho tvář i na jeho tělo a to, co je z něj vidět v klíně. Shinya se v něm doslova ztrácí, opravdu upřímně si to užívá a hodně se mazlí. Dost to napovídá o tom, jaký by mohl být i v posteli, kdyby na to došlo. Roztomilý, sexy, s dobře skrývanými růžky. Opravdu moc se mu líbí tak jako ještě nikdy nikdo. Jakmile ucítí plnou dlaň jeho horké touhy, výraz jeho tváře se změní na naprosto spokojený. Tváře má sám rozhicované, cítí stejně silné vzrušení ve vlastním klíně a k tomu je to opravdu na poslední chvíli, než se na plátně rozeběhnou titulky a kolem nich je najednou až příliš živo. Dveře aut se začnou otevírat, lidé vystupovat a protahovat se a zdá se, že se Taiji ve svém mínění, že nikdo nedává pozor, hodně spletl. Japonci prostě byli příliš spořádaní. Honem Shinyovi oběma rukama kalhoty zapne a vlastní si trochu otře o stehno. 

"Promiň." Broukne do jeho ouška, protože v tom mokru mu asi chvíli nebude zrovna příjemně, ale nic s tím nejde dělat. Nemůže všem okolo říct Moment zapne se jakmile najdu kapesníčky… A stejně věří, že uspokojení z prožitku bude silnější. Možná to Shinovi ani moc nedojde. Někdo okolo nich projde směrem do tmy, asi čůrat a dokonce je kývnutím hlavy pozdraví. Taiji kývne zpět a tváří se jako by nic, ale momentálně proklíná svoje úzké kalhoty. Ten člověk jde za chvíli zase zpátky a zase na sebe kývnou, jako kdyby si tady prokazovali nějaké laskavosti. 

"To je asi pravda." Připustí, protože s ním to je prostě vysoce pravděpodobné a přece nebude Shinyovi lhát. Shin projeví přání ještě tady zůstat. 

"Samozřejmě, cokoliv budeš chtít." Řekne asi trochu neuváženě, ale zrovna teď z něj mluví spíš jeho erekce než jeho mozek. Té jeho další poznámce se musí rozesmát. 

"Ale to vůbec není špatný nápad. Víš, jak rád bych si něco podobného přečetl?" Snad by kritiky nebyly tak špatné? Shinyovo prohlášení, že dojde pro něco k pití, ho zaskočí naprosto nepřipraveného. Vůbec se mu ho tady v té tmě nechce spouštět z očí, ale jenom ho provází pohledem, dokud mu z něj doopravdy nezmizí. Několik vteřin si pohrává s myšlenkou, že si taky odskočí do křoví a honem si pomůže, ale nakonec to nestihne, protože vidí jeho světlé vlasy, jak se vrací zpátky. Nasadí místo toho úsměv. 

"Ještě, že se tě nikdo nepokusil zdržet. To už by byl vážně skandál, kdybych někoho praštil." Řekne, ale vtip to není. K jeho uším dolehnou první tóny úvodu nového filmu, ale zatím jen nastaví ruce, aby podržel oba kelímky. 

"Jasně." Shin se asi bojí, že se polije, když s nimi poleze na motorku. On mu klidně podrží… tedy i něco jiného. Jako ty kelímky! Začíná za něj myslet jenom jeho klín a to je zlé. Když po něm Shinya chce, aby si přesedl, ještě pořád mu nedochází vůbec nic, ale je v módu pro tebe cokoliv, i kdyby se u toho měl válet v bahně pod motorkou a tak ho poslechne. Zmateně mu oplatí polibek a pak už ho jenom sleduje, jak mu rozepíná kalhoty a vzápětí klesá na kolena. Je to trochu jako ze sna. Jeho hlava chvíli přemýšlí, jestli si jenom nevybájila toužebné přání, ale pak se ho Shinyovy rty skutečně dotknou a jsou velmi reálné. Okamžitě zvrátí hlavu dozadu, jeho rty opustí docela hlasitý sten a vylije trochu svého piva. Dá ruce co nejvíc od sebe a hlavně od Shinyi, aby ho ještě náhodou nepolil, ale touha po něm je příliš silná a už silně vyprovokovaná předchozím děním. Nebude se bránit vrcholu ani trošičku. Toužebně si ho přeje co nejdřív a pak ještě tisíc takových. Kalhoty jim oběma dost překážejí, ale stejně se ho Shinyovi nějak podaří vyprostit a on už ho za chvíli šeptem navádí tam, kde je to nejlepší. Pokaždé, když u toho zavře oči, vidí před nimi moment, kdy si Shinya kleká a pokaždé, když je otevře, shlíží na to, jak mu mizí v ústech. Tohle je na jednoho chlapa až moc, ale ještě odolává.

Shinya

Možná tohle bylo trochu neuvážené jednání, když si uvědomí, že se s Taijim znají od včera. Takeshi ho před podobným chováním varoval. Varoval ho před jeho vlastní povahou, ale copak se může změnit? Nebylo to bezpečné, když došlo na jeho život a kariéru. Vlastně si ji mohli tímto chováním zničit oba dva. Jenže jak by mohl potlačit svou podstatu, chování, se kterým se narodil. Nejde to. Vždycky propadl velmi rychlé a tentokrát je to snad ještě horší. Stačí mu k tomu jen Taijiho výraz, když se na něj podívá. Stačil mu jen výraz, který měl ve chvíli, kdy před něj klekl. Co víc by mohl chtít? Někdo by řekl, že sliby, ale on vždycky spíš doufal, že s ním budou všichni jednat tak, jak jedná n sám. Upřímně a bez skrytých důvodů. Bylo to naivní, takový byl vždycky a tolikrát se mu to nevyplatilo. Dělá to znovu a zase je jen v myšlenkách doufá, že by konečně mohl být spokojený. Každý by mu řekl, že je to nejspíš nesmysl, kdyby viděl Taijiho, kdyby ho znali. Jediné, nad čím dokáže Shin přemýšlet je to, že se všichni pletou. Tak moc tomu chce věřit, že je o tom přesvědčený a v tu chvíli ztrácí zábrany a dokáže dělat úplně cokoliv. Krátce vzhlédne, aby viděl, jak se Tai tváří, jak má ruce do stran a očividně si to užívá. Má z toho upřímnou radost, měl pohybnosti, že by to zrovna tady mohlo být příliš. Nechává se navádět na místa, kde to má nejradši. Poslouchá ho bez váhání, chce, aby to bylo to nejlepší, co zažil. Nikdy nebyl cílevědomý, co se jeho vlastního života týkalo, ale pokud šlo o někoho dalšího, bylo to úplně jiné. Zlehka Taijiho hladí po stehnech, sem tam ho mírně stiskne, jak kdyby mu chtěl připomenout, že je pořád tady, i když to není potřeba. Nespěchá, mají na to přece celý film, i když doufá, že to Tai tak dlouho nevydrží. To by asi znamenalo, že se mu to tolik nelíbí. Když se znovu podívá do jeho tváře, měl by si být jistý, že to tak není. Když cítí, že by to mohlo být příliš, trochu zpomalí a dá mu prostor chvíli vydechnout. Teď je to on, kdo si hraje a neskutečně ho to baví. Je to vidět v modrých očích, kde tancují spokojené plamínky. Ještě chvíli ho chce hezky trápit a klidně jim skočí pro nové pití, když to všechno vylije. Zatím to tak vypadá, ale jen ať klidně vylívá dál, je jasné, že na hlavě mu to neskončí. Trvá to ještě chvíli, než se rozhodne, že už není potřeba to déle natahovat. První ho přijme do svých úst úplně celého a nechá víčka klesnout. Soustředí se, aby to zvládl, než zrychlí pohyb svých rtů teď už s cílem, přivést ho k vrcholu. Ani v tu chvíli se neodtáhne. Bez mrknutí přijme do svých úst všechno, co mu Tai nabídne. Vypadá nadmíru spokojeně, když se konečně odtáhne, dosedne na paty s dlaněmi na svých stehnech a podívá se nahoru.

"Snad se nebudeš zlobit, že sem ti neoplatil mokré kalhoty." Zatváří se nevinně a trochu svou otázkou zkoumá, jestli je Tai spokojený nebo ne. Asi potřebuje malé ujištění, i když si může prohlédnout výraz v jeho tváři. Zapře se dlaněmi a začne pomalu vstávat. S jeho typickou starostí v očích mu začne upravovat kalhoty. Skousne si spodní ret, jakmile jsou zapnuté. Je mu snad i líto, že nejsou někde v soukromí, nechal by se unést mnohem víc, ale možná je dobře, že jsou tady. Mírně se nakloní a sáhne po svém kelímku, stejně se hned nenapije, jen mu chce odlehčit. V ústech cítí pořád Taijiho chuť a užívá si to, díky tomu, že se to opravdu stalo. Teď teprve začne pořádně rudnout, když si uvědomí, co všechno udělal, s plným kinem lidí o kousek dál. Co naplat, udělal by to klidně znovu. Moc by mu chtěl říct, že by rád zbytek noci zůstal s ním, asi by si ho protáhl do svého pokoje, ale co ráno? Navíc se už zase začíná pěkně stydět. Stejně se neubrání tomu, aby se naklonil ještě o kousíček a něžně ho líbne na rty. Vůbec, ale vůbec se mu nechce zpátky.

"Nechceš mě ještě vracet, že ne?" Podívá se mu do očí, když se malinko odtáhne a už zase klopí očka kamsi mezi ně. Ne, dneska nebude spát a ráno to bude celé před zrcadlem zachraňovat, ale to je pro něj maličkost. Pomalu se přesune vedle něj a usadí se na motorku, plátno ho ale vůbec nezajímá.

"Proč jsi vlastně tady?" Zeptá se ho se zvědavým podtónem a konečně se napije. Není to vůbec špatné, i přes to, že od Takeshiho je zvyklý na úplně jiné chutě.

Taiji

Napříč tomu, kde zrovna jsou, si Shinya dává hodně na čas, nikam nespěchá a trápí ho. Dává mu najevo svou zkušenost, ale taky jistou neopatrnost, protože podobnému dění očividně propadne velmi snadno a pak je mu jedno, kdo je kolem a jestli se třeba nedívá. Taiji se občas pokouší rozhlížet okolo, ale ve skutečnosti stejně nic nevidí. Co chvíli má tendence zajíždět si dlaní do dlouhých vlasů a zaklánět hlavu, ale nemůže, protože v obou rukou krucinál drží to pití! Nemůže se tak dotknout ani Shinyi a tím ho jakkoliv ovlivňovat. Může se prostě jenom dívat a prožívat tohle všechno, co s ním zrovna provádí. A je to k zešílení. Už to jednou skoro bylo a ten malý ďáblík tam dole toho schválně nechal, takže to zase na chvíli odplulo někam do ztracena, aby se to vzápětí vracelo s vybičovanou razancí a intenzitou. Silně sebou trhne, cítí, že si polil ruku a trochu rukáv. Tekutina se vsakuje do látky jeho leopardího svršku a jemu je to úplně ukradené. Oči má dávno zavřené, hlavu mírně zakloněnou a tělo napjaté, aby ještě nepřepadl dozadu. Vypadá trochu jako uprostřed meditace, jenom tahle bude mít asi docela hlasitý závěr. Úplně se neovládne, takže by se mohl leda pomodlit, že nikdo nepůjde kolem, ale nakonec dojde neskutečného uvolnění, osvícení a vlastní nirvány a po tváři se mu rozlije odpovídající úsměv. Teprve po několika vteřinách mu dojde, že Shinya polkl a že ještě dlouho potom zůstával v teple jeho úst, aby si to doopravdy pořádně užil. Dostane za to u něj asi miliardu plusových bodů k těm všem, které už tam má. Pomalu se podívá dolů do nevinně vypadající tváře s velmi vinnýma a jiskřícíma očima. 

"Když budeš chtít, naliju do nich, co mi zbylo, abys v tom nebyl sám." Slyší říkat sám sebe. Tolik k vymývání mozku sexem. Sem s tím, víc téhle drogy! Shinya pomalu vstane a on si povzdechne. Je po všem. Taková škoda. Zblízka sleduje jeho tvář i prsty rukou, když mu zapíná kalhoty, ale nakonec zůstane pohledem u těch hříšných rtů. Už nikdy se na ně nebude schopný dívat jako dřív. Shin si převezme svůj zpola vylitý kelímek. Nedívá se na Taijiho a červená a jemu je jasné, že se probírá tím vším a svou vlastní náhlou odvahou. Cítí vlastní koutky, jak se zvedají nahoru, když ho u toho pozoruje. Shinya se strachuje, aby teď nejeli zpátky a posadí se vedle něj. Ani Taiji už nemá myšlenky na film a na návrat taky ne. Vždycky bral život tak, jak přicházel a pokud zítra zaspí a nic z toho nedopadne, tak se to prostě stane. Tohle za to stálo. Film by měl jít ještě asi hodinu. Pomalu vstane a vezme ho za ruku. Tu motorku odsud přece nikdo neodveze. Zamkne ji a vykročí s ním k pletivu, které je kolem dokola letního kina. Projde vjezdem ven na silnici. Je tu tma jak v pytli a nic nejezdí. 

"Projdeme se?" Řekne, když jsou už několik metrů od brány. Prostě jenom tak, úplně sami, s hvězdami nad hlavou, někde kdo ví kde… Pár metrů tam a pár zase zpátky. 

"Vsadil jsem se, že to celé vyhraju a nemůžu se vrátit do hospody a před svou partu, dokud se to nestane." Řekne mu jednoduše a podívá se na jeho profil, co on na to. 

"Žádné velké cíle a hrdinské rozbory o tom, jak chci penězi pomoct svojí rodině, charitě a smrčkům od kůrovce ode mě asi nečekej, Shin-chan..." Podívá se někam ke krajnici do tmy okolo. Silnice je tady osvětlená lampami, které stojí daleko od sebe a létají kolem nich obrovské můry. 

"Jsem tak obyčejný, jak to jenom jde. Z obyčejné rodiny, z obyčejnými nebo spíš pitomými nápady. Dohromady ti nemám moc co nabídnout. Jenom vím, že si tohle rande užívám a hrozně přeju, že je mi tady právě teď skvěle a že bych si nikdy nepomyslel, že mi bude stačit courání po silnici uprostřed něčeho… kde to vlastně jsme?" Zastaví se. Celkem rychle došli poměrně daleko.

Shinya

Tai je naprosto kouzelný, když na něj tak kouká. Věta, kterou pronese vzápětí, mu zvedne koutky nahoru v naprosto upřímném pousmání.

"To nemusíš." Zasměje se tiše s dlaní před rty. Několikrát zamrká a ještě pár vteřin od něj nedokáže odtrhnout pohled. Protočí hravě kelímkem mezi prsty a i když má hlavu plnou toho, co právě udělal, stejně nemá chuť nikam utíkat. Tai ho k sobě přitahuje jako magnet a on mu ani nechce vzdorovat. Přiloží kelímek ke rtům a dopije ten malý zbytek, který mu tam nechal. Nejradši by Taijiho políbil znovu, ale už si zvládne připomínat, že tu nejsou sami. Už tak je dost možné, že je někdo viděl, měl by se začít krotit. Nakloní po své otázce hlavu mírně na stranu, jak je nedočkavý, co se bude dít dál. Trochu obav mu pořád ještě zůstává, ale naštěstí Tai nevypadá, že by chtěl jen zpátky. To se mu potvrdí vzápětí, když vstane a nechají motorku na místě. On by se o ni asi bál, musela být hrozně drahá. Přijde mu to tak. Ještě několikrát se po ní ohlédne, ale Taijiho hřející dlaň vrací jeho pozornost zase k němu. Kelímek vyhodí, jakmile procházejí kolem koše.

"Víš, jak dlouho už jsem nebyl na procházce?" Prozradí mu a už se zase upřímně usmívá.

"Několik let, přitom to mám tak rád." Povzdechne si. Měl moc práce a ti, se kterými chodil na podobné věci moc nebyli. On na ně byl. Krátce zakloní hlavu, aby si prohlédl jasnou noční oblohu a možná by ho začal nudit dotazy, co je kde za hvězdu. Tai ho naštěstí předběhne a začne mu odpovídat na otázky. To je rozhodně mnohem zajímavější, než hvězdy.

"Sázka?" Upře na něj překvapený pohled a rozesměje se.

"To mě vlastně mohlo napadnout, podobný důvod se k tobě hodí." Nemyslí to zle, i když to tak mohlo vyznít.

"Chci říct, že to je jedinečné. Nic, co slýchávám denně." Pokusí se to vysvětlit, ale asi to moc k pochopení není. Někdy se vyznat v jeho hlavě, je prostě problém. Podívá se krátce před sebe, než zase stočí očka k němu.

"Já nechci žádné hrdinské proslovy o tom, proč to děláš. Líbí se mi, jak to je. Já…" Zarazí se. Pořád si není jistý, jak to jen říct.

"Všichni se snaží udělat dojem, sází na svou životní situaci a že si tím pomůžou. Dobře, nejspíš ne všichni, jen…Je skvělé potkat někoho, kdo je spokojený s tím kdo je, kdo nemá potřebu lhát, aby dostal, co chce. Vážím si toho, že jsi mi to řekl." Stiskne o něco víc jeho ruku a už zase kouká do země s jemným úsměvem. Není to tak dlouho, co mu naslibovali hory doly a jak to dopadlo. Málem přišel úplně o všechno. Uvěřit lžím je dost snadné a pro něj ještě o to víc. Tai je podle něj upřímný, už jen tím, co říká. Cítí se paradoxně bezpečněji. Nevěří vlastním uším, když dojde na jakési vyznání. Ne, tohle opravdu nečekal. Kouká na Taijiho profil s mírně pootevřenými rty a přemýšlí, jestli se mu to nezdá. Podle něj není Tai vůbec obyčejný, právě naopak. Světlo lamp kolem cesty mu dodává ještě větší kouzlo a Shin už dávno ví, že je úplně ztracený. Jakmile se zastaví, přejde před něj a vezme ho zlehka za obě dlaně. Pomalu vystoupá očima po jeho tělo až ke tváři a zabodne svůj modrý pohled do jeho.

"Tai-chan." Broukne měkce a rozněžněle.

"Pro mě nejsi vůbec obyčejný. Celá tvoje osoba pro mě má neskutečné kouzlo, kterému nedokážu odolávat. Za poslední dobu se toho stalo hodně a já měl strach, že se pro některé věci nehodím. S tebou ten strach nemám vůbec a připadám si, že jsem tam, kde mám být. Celý tento večer, byl nejkrásnější za spoustu let. S tebou mám pocit, že nejsem jen na hraní." Kousne se do rtu. Nechce před ním mluvit o minulosti, přijde mu to zbytečné, ale chce, aby věděl, jak moc dobře se s ním cítí.

"Vůbec netuším, kde jsme, ale to je jedno." Uchechtne se tiše, než dlaněmi vyjede po jeho pažích a udělá drobný krůček k němu.

"Divili by ses, kdybych ti ukázal, jak tě vidím já. Nabízíš mi všechno, co jsem kdy chtěl a potřeboval. K čemu jsou my vznešené cíle a drahé věci, když přes ně nevidí mě?" Šeptne mu skoro do rtů a tváře mu zase zlehka zrudnou. Těkne očima krátce dolů na rty, pak nahoru, než překoná poslední milimetry a políbí ho. Jakmile se odtáhne, rozverně se uculí.

"A když se ztratíme, třeba nás ani hledat nebudou." Prsty si krátce zaplete do jeho pramenů. Vůbec se mu nechce ho pouštět. Samozřejmě, že by je hledali, ale na chvíli se může nechat unášet představou, že si můžou dělat, co chtějí. Jen na pár ukradených chvilek, než je dožene realita soutěže.

"Můžeme jít ještě kousek?" Nadhodí, než se od něj konečně odlepí. Vezme ho za ruku a vykročí.

"Vrátíme se třeba…" Zamyšleně si promne rty, když se rozhlédne po okolí.

"Až chytíme nějakou tu můru." Vzhlédne krátce do výšky k jedné z lamp.

"Je to hrozně důležité, víš. Bez toho odejít nemůžeme." Připadá si jako malý kluk, který má sice doma večerku, ale klidně ji poruší i za cenu trestu. Chvilky s Taijim jsou přece mnohem větší odměna, než jeden trest.