Sena x Hyde - Jen jestli někde nebudete řádit společně. - část 1.

(klub)

Hyde

U Hyda a Seny se toho moc nezměnilo. Nebyli tu zase dva ale tři. Místo Rukiho, kterého se jim podařilo i s Reitou vypakovat, tu měli Kaie, který…Nevypadal zrovna dobře. Hyde se mu snažil věnovat, stejně jako Sena, ale ten měl hromadu práce přípravou turné. Hyde sám toho měl hodně, ale díky pomoci Tetsuyi, k velkému překvapení všech, měl trochu víc času a mohl s ním sedávat po večerech. Samozřejmě, když nebyl Sena doma. Bylo asi k pochopení, když se snažili nadehnat to, co propásnou, až bude pryč. Naštěstí měl Hyde v Tokyu dost známých a k tomu hudebníků, aby na pár večerů Kaie zabavili. Sem tam se tu našli i volné bicí. Co se týče konkurzu, trápil Tetsuya Kaie dost dlouho, aby nakonec uznal, že je to sice ještě pískle, ale rozhodně má talent. Hydovi mu ho bylo dost líto a nosil mu kafe a něco na zub, aby celou tu tyranii přežil. Dali mu čas na rozmyšlenou, aby si to řádně srovnal v hlavě, žádné závazky, dokud si Kai nebude jistý. Podle Hyda měli Gaze ještě naději a byla by škoda, kdyby to nedali zpátky dohromady. Tetsuya se moc netvářil, že by si měl nechat ukradnout slibného bubeníka, ale nakonec na naléhání Boogieho na nějaký ten čas přistoupil. Pro tento večer mě Hyde volno a Sena taky, to si samozřejmě zjistil a vlastně mu ho i částečně zařídil. Obvolal kluky z Jiluky a poprosil je o pomoc, hlavně s jeho programem, aby se nestalo, že Senu zavolají uprostřed večera. Sám měl co dělat, aby všechno stihl připravit. Stačilo pár dalších telefonů svému známému z jednoho v klubu, aby si ho na jeden večer půjčil. Budou tam sice opravovat nějaké trubky, ale to mu zas tak nevadí, přes hudbu to nepůjde ani slyšet. Co si budou, pronájem celého klubu si nemohl dovolit a takto ho to bude stát jen pár yenů. Nechce šetřit, ale pořád ještě nejsou za vodou, aby si něco podobného mohl dovolit. Senovi den předem řekl, jestli by si společně nevyrazili, domluvili se na osmou hodinu a předem se mu omluvil, že se sejdou až na místě. Nějaké schůzky a samozřejmě Tetsuya a jeho potřeba řešit všechno hned. Není nad to, když se dá na kamaráda pěkně vymluvit a nikdo neřekne ani popel, protože ho znají. V klubu je asi od čtyřech. Společně s Kazem chystají pódium, světla a probírají zvuk. Dají si vážně záležet a Hyde si dá pár zkoušek, aby se ujistil, že je všechno tak, jak má být. Před osmou už sedí na kraji podia a je tu sám. Tedy kromě opravářů, kteří ale vidět nejdou, jen občas trochu slyšet. Vyhoupne se na nohy, aby došel dozadu a zapnul světla, která osvětlujíc cestičku od vchodu, kde je cedule jen pro zvané, až před podium, kde je nachystané pohodlné křeslo. Sám se vrátí na kraj podia, v rukách akustickou kytaru. V ztichlém klubu se dost dobře rozlehne cvaknutí dveří a jakmile to zaslechne, začne pomalu vybrnkávat první tóny. Zatím jen delší předehra, než se světla díky časovači pozmění a místo cestičky je osvícený jen Sena před pódiem. Všude kolem nich ze tmy září malé, drobné hvězdičky. Skladbu, kterou dali dohromady poměrně nedávno, vsadil do pomalejší verze, v tuto chvíli se sem skvěle hodí. Chtěl pro něj vytvořit něco speciálního, celý večer, který by se točil jen kolem Seny. Potřebuje, aby nutně věděl, co pro něj znamená i před Hydovu minulost, o které dobře věděl. Teď už neměl potřebu se otáčet za někým jiným, ani odcházet po příjemně strávené noci.

"Zutto nagameteita, tooku osanai koro kara, ima mo, iro aseta sono keshiki wa, masshiro na kabe ni kazatte aru." Klubem se roznese jeho hlas, kterému dává potřebnou melodičnost. Ani nepostřehne, že se mu občas víčka zavřou a před nimi má toho, kdo je teď přímo před ním. Když je otevře, je tam taky, nádherně osvětlený a je jen jeho. Bude pyšný na to, až ho uvidí hrát. Je pyšný už teď, když se dostali na turné i přes fakt, že se nějakou dobu neuvidí. Už nějakou dobu si uvědomuje, jak moc stojí o to, aby sobě patřili mnohem víc. Nikdy nezažil podobné nutkání a teď, když je to tady…Proč by měl nad něčím váhat?

Sena

S Kaiem se žilo trochu jinak, než s Rukim. Byl mnohem nepořádnější, ale taky o hodně víc společenštější. Zatímco Ru byl schopný mizet na celé dny do studia nebo venku telefonoval s Reitou, Kai neměl kromě zkoušek s Hydem ani jedno ani druhé a očividně nutně potřeboval společenský kontakt. Hodně mluvil, hodně se snažil a taky… k velké radosti Hyda… k smrti rád vařil. Zatímco Ru celkem rád uklízel, hlavně svoje vlastní věci, Kai se zase pořád motal v kuchyni a tak měli výměnou za soukromí jisté výhody. No co, oni s Hydem si dovedli najít místa na to svoje i jinde a taky Kaiovi koupili hodně špuntů do uší a slušná sluchátka. Kai si na Hyda rychle zvykl a v podstatě ho doprovázel ze studia i do studia a nadšeně u toho klábosil a Sena se tomu usmíval pod vousy. Trápil Hyda slovy, že takhle to vypadá, když máš dítě. Už nikdy nejsi sám, ani na záchodě ne. Nic o tom neví, ale máma to říkala. Turné se rychle blížilo a Sena měl pocit, že mu z toho asi pukne hlava. Zabalit sám sebe je jedna věc, ale zabalit všechno, co potřebujete k hraní s vědomím, že cokoliv zapomenete, může být fatální a taky se pak bez toho budete muset obejít, to bylo k zešílení. Nebyli tak slavní, aby si mohli dovolit zástupy manažerů a personálu, takže hodně věcí dělali sami. Vlastníma rukama nakládali auta a autobus, balili techniku, chystali si projekci, světla… bylo toho snad tisíce. Všichni známí a hlavně Hydovi kluci a Gaze jim s tím pomáhali. Dokonce i Yoshiki a Hide a s nimi zase jejich známí. Vážně jich nebylo málo. Jejich pomoc byla k nezaplacení, protože měli zkušenosti, jak to chodí, na co nezapomenout, na co si dát bacha a co je zase zbytečnost. Sena věděl, že kdyby někde došlo na velký průšvih, prostě zavolají Yoshikimu a ten jim řekne na koho se obrátit nebo co kde udělat, ale stejně! Kromě toho by si Sena rád poradil sám, aby se mohl vrátit a říct jim Vidíte? Zvládli jsme to! Když zjistil, že má volný večer, doslova ho to vykolejilo. Jak to bylo možné? Jak bylo možné, že teď, když toho zbývalo ještě tolik, má volno? Vyděšeně obvolával kluky, ale ti se tvářili jako že o tom přece všichni celou dobu vědí, i on a že sami odpočívají. Nevěřil tomu a tak volal i jejich polovičkám, ale všichni mu opakovali to samé a Hide ho dokonce zval na pivo. Sena by šel rád, ale už nemohl. Hyde jim totiž před odjezdem přichystal nějaké překvapení a to mělo rozhodně přednost, což Hide chápal. Kdykoliv s ním mluvil, zněl, jako by Uruhu nikdy nepotkal, ale o to divněji z toho Senovi bylo. Co se muselo odehrávat uvnitř něj, to ani nechtěl vědět. Ten večer zůstal Sena doma sám. Ještě nikdy nikam nešli odděleně a teď se mají potkat až na adrese. Je to nějaký klub, takže si oblečení žádá svoje. Koupel, vlasy, makeup, nehty… jeden toho nemá málo, když se potřebuje pořádně vyfiknout na rande. Ale nakonec je to oblečení, co by mělo všechno podtrhnout. Co by si měl vzít? Dumá u skříně docela dlouho, než sáhne po obyčejné bílé košili, kterou si ale zaváže pod prsy na uzel a k ní zvolí černé splývavé kalhoty, které se celé třpytí. Boty na vyšším podpatku, drdol s uvolněnými prameny a je to. Jakmile dorazí před klub, překvapí ho, že nikde nevidí frontu lidí ani vyhazovače a už vůbec ne žádnou upoutávku, co je tu dnes za akci. Ulice je vlastně děsivě prázdná. Nespletl se Hyde? Pak si ale všimne nenápadné cedulky Pro zvané a když vezme za kliku, je otevřeno. Stejná cedulka je i uvnitř a chodba svítí. Jakmile se před ním otevře černý prázdný klub, je to hrozně zvláštní, ale slyší odtud zvuk kytary. Někdo tam být musí. Ze všeho nejdřív mu pohled padne na jediné ozářené a pohodlné křeslo. Od něj je už jenom kousíček k Hydově nadpozemské postavě. Úžas v Senových očích je snad hmatatelný. Hrozně moc mu to tam sluší a jemu se zřetelně rozechvějí kolena. Užasle si urovná pramínek vlasů podle tváře a pomalu dojde ke křeslu. Ví, že je pro něj. Dosedne, ale oči má celou dobu přikované jenom k Hydovi. Světlo na místo Hyda zabere přímo jeho a Sena se mimoděk rozhlédne kolem. Ty hvězdičky jsou nádherné. Pozornost by ale neměla být na něm. Vždyť Hyda vidí jako v šeru, zatímco on tu nepatřičně září. Jakmile Hyde začne zpívat, zaboří záda do opěrky a oči se mu zatřpytí slzami dojetí, které nejdou zadržet. On je tak neskutečný. Jednou mu bude svět ležet u nohou. Kéž by u toho mohl pořád být…

Hyde, Kaz

Všechno vychází tak, jak si naplánoval. Je to až k podivu a asi v sobě objevil nečekané vlohy na chystání překvapení. Možná za to vděčí Tetsuyovi a něco od něj za ty roky pochytil. To mu samozřejmě nikdy nepřizná, jinak by s ním nebylo k vydržení. Dostat Tetsuyovo ego ještě výš, už se s ním asi nedomluví ani Boo. No ten asi jako jediný, má na něj skvělý vlil a hodlá mu při první příležitosti po návratu koupit dort s nápisem krotitel žraloků. Možná poprosí Kaie, ten se osvědčil a vypadlo to, že v kuchyni zapomíná úplně na všechno. Nechá všechny plány zase stranou a věnuje se jen a jen písni a Senovi před sebou. Nechce to asi trochu pokazit, bylo by asi snazší hrát před někým, kdo neměl o hudbě ani páru, ale nestydí se. To nemá v povaze. Užívá si to naplno, vkládá do tónů i do svého hlasu všechno, co cítí, když se na něj podívá. Je to i pro něj krásný zážitek. Bylo skvělé zpívat před publikem, které bylo nadšené, ale když zpíváte pro někoho, na kom vám záleží…asi bude pokaždé při této písni myslet jen a jen na něj. Písnička jistě dostane úplně jinou atmosféru a kouzlo, až je mu líto, že jí nejspíš nikdy nebude moc před ostatními popsat. Třeba se to jednou změní, třeba to změní právě oni. Jeho myšlenky jdou daleko za hranice myšlení veřejnosti a i když si to připouští, nechce na to myslet. Možná není potřeba jít s tím do světa a můžou žít život, jaká chtějí. Píseň už se chýlí ke konci. Světla zaměřená na něj se pomalu tlumí a jen to, které míří na Senu zůstane a taky hvězdičky kolem. On sám nechá poslední tóny doznít, než doloží kytaru a usměje se na něj.

"Vím, že toho máš teď hodně a tak jsem si dovolil zařídit jeden večer, který budeme mít jen pro sebe." Prozradí mu a zářivě se usměje. Může jen doufat, že mu třeba nevynadá, ale snad ne. Hyde věděl, že Sena má všechno pod placem, i když je nervózní, aby měli všechno a dopadlo to podle jeho představ.

"Taky jsem si říkal, že naše rozloučení musí být naprosto jedinečné, originální a to snad ještě splním." V očkách se mu blýskne, než se za ním něco pohne. Světla doprovázejí pojízdný vozík s jejich večeří, který tlačí Kaz. 

"Měla to být romantika, ale je tu on, takže to jistě vezme za své." Okomentuje Hyde jejich krátkou společnost a Kaz se ušklíbne.

"Chtěl jsem mlčet, ale ty si o to prostě říkáš. Navíc, kopíruješ moje nápady." Dobírá si ho Kaz nazpátek, aby mu nezůstal nic dlužný.

"Chtěl tě tu pěkně svést a vzadu už nachystal gauč, tak ať to nemá jednoduché." Mrkne na Senu za načuřeného pohledu Hyda.

"To není pravda." Brání se hned.

"Jenom jsem se koukal, co je tu za vybavení." Zavrtí nad ním hlavou a nadechuje se k dalším slovům, asi aby už vypadl. Kaz je ale rychlejší.

"Nic neříkej, už mizím. Jen chci složit všechny poklony Senovi. Vypadá dneska naprosto dokonale a musím říct, že mám co dělat, abych ti ho neukradl. Se mnou by byla větší zábava, věř mi." Láká Senu a seskakuje z pódia, míříc rovnou k němu.

"Moje nejlepší poklona a krásný večer přeji, Holubičko." Vezme ho za ruku, ale místo, aby ho líbnul na její hřbet, si ho přitáhne blíž a vlepí mu pusu na obě tváře.

"Neboj, já ti na něj dohlédnu a spráskám ho jak psa, kdyby se nechoval slušně." Prohodí pobaveně, než se narovná a mávne Hydovi na pódium.

"No výborně, já si vážně umím vybrat, koho zaúkolovat." Protočí Hyde na Kazem očima a je tak trochu rád, že už je z dohledu.

"To jsou mi kamarádi." Postěžuje i ještě, než seskočí k Senovi. Klubem se rozline jemná hudba, ideální na ploužáka a Hyde najednou vypadá zmateně.

"Tak tohle nebyl můj nápad." Sdělí Senovi upřímně, ale už mu podává dlaň.

"Smím prosit? Vím, je to hrozná romantika, ale já si nějak nemohl pomoct a Kaz očividně taky ne. S tebou myslím jen na to, jak tě nosit na rukou a rozmazlovat tě a taky ještě na jednu věc…Pořád, vždycky a všude." Dobře, tohle asi moc klasické nebylo, ale kdo by si mohl pomoct?

Sena

Neubrání se, aby mu po tváři nesklouzla slza. Nejradši by před Hydem stydlivě sklopil oči, když z něj takhle tryskají emoce, ale Hyde se na něj celou dobu dívá a on sám nechce přijít ani o vteřinu tohoto propojení a kouzla okamžiku. Píseň se chýlí ke konci, cítí to, i když ji vlastně slyší poprvé a něco v něm se tomu zuřivě brání. Mohl by tady sedět celé hodiny, poslouchat skladbu za skladbou a dělat mu jediné publikum, zatímco by Hyde vystupoval jenom pro něj, ale to asi nejde. Jakmile tóny utichnou, Sena vydá jakési niterní aaaach a teprve teď mu dojde, že mezi prsty svírá úplně zmačkaný kapesníček. 

"Já to věděl, že jsem žádné volno naplánované neměl. To byla všechno tvoje práce." Řekne mu, ale i kdyby chtěl znít káravě, zní ještě pořád dojatě a hlas mu malinko přeskočí. Teď si může dovolit sklonit oči a opatrně si otřít líčení. Znovu oči zvedne a pořád se při tom usmívá. 

"To zní jako kdybych odjížděl na rok. S takovými věcmi mě neděs, prosím." Řekne mu, ale oba vědí, že opravdu slavné kapely byly na tour klidně půl roku, možná i více. Pokud po Japonsku, pak bylo možné dělat si mezi koncerty delší pauzy, jenom by za sebou museli přijet do těch měst, ale v zahraničí…? Mohlo to trvat opravdu dlouho. Jeho pohled už ale poutá něco za Hydovými zády. Přichystaná večeře, ale kdo to je s nimi? 

"Kaz-kun!!!" Zavolá a rozesměje se. Musí k tomu zatleskat. 

"Hmm, on tu bude s námi? Je to součást dárku pro mě?" Neodpustí si okamžitou provokaci, zatímco na ně na oba přivře oči. Už toho o těch jejich trojkách slyšel tolik, že to prostě nemůže zůstat bez poznámky. 

"Kopíruje tvoje nápady?" Tohle ho zajímá, o tom nikdy neslyšel. Nezná historku o tom, jak Kaz hrál jenom pro Aoiho v jiném klubu plném lidí a jak se Aoi opíral o pódium u jeho nohou. Udělá jakési dotčené ahááá, když dojde na gauč vzadu a pokývá hlavou. 

"Já jsem si to myslel. Jde mu jenom o to jedno. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Tady to pořekadlo dostává úplně jiný význam!" Trápí Hyda společně s Kazem. Znovu se hlasitě rozesměje, když to Hyde hází na vybavení. 

"Myslíš, jestli tady manažer náhodou nemá postel pro prsaté blondýny, které si přijdou zatancovat?" Zrovna je chtěl napomenout, že mu ani jeden neřekli, že mu to sluší, když to udělá Kaz a on se na Hyda významně podívá. Pak Kazovi naznačí jemnou úklonu hlavou.

"Moc děkuji. Už jsem se bál, že se mi to dneska vůbec nepovedlo a vypadám nedej bože všedně." Chudák Hyde, tohle si za to všechno vůbec nezaslouží. Myslel si, že po tomhle prohlášení Kaz odejde, ale on jde místo toho k němu a Senovi poskočí žaludek. V jeho očích se odrazí krátké zmatení a zlomek nejistoty. Podařilo se mu ho zaskočit. Copak doma nesedí Aoi, který o ničem neví? Větší zábava? No, určitě jiný druh, než s Hydem. Kaz ho vezme za ruku a skoro vytáhne na nohy, když mu dá ta políbení. Sena se znovu zasměje a zblízka se podívá do jeho očí. 

"Jen jestli někde nebudete řádit společně." Broukne. Je rád, že tady nenechá Hyda samotného, ale s jeho dobrými přáteli. Pak už ale Kaz odejde a oni tady zůstanou sami. 

"Tady někdo něco vrtá?" Rozhodí Sena zmatečně rukama, když zaregistruje ten zvuk. Až dosud na to neměl mozkovou kapacitu. To už k němu míří Hyde. Neví, jestli je tak dobrý herec, nebo jim Kaz nachystal některá svá překvapení, ale podá mu ruce a nechá se přitáhnout k tanci. Jeho vůně je podivně konejšivá. Tady přesně chce být. U něj v náručí. 

"Hmm..." Broukne jenom na jeho poslední slova, než se musí znovu rozesmát tomu závěru. Kdo by mu to mohl mít za zlé? On to má úplně stejně a kromě toho… až pro něj jednou nebude sexuálním objektem, asi se na místě utopí. 

"Hydo-chan..." Vezme jeho tvář pomalu do dlaní a je to on, kdo si ho jako první přitáhne na rty. 

"Ale u manažera v posteli ne!" Dodá hned. Vzhledem k dnešku by to měl být minimálně Hilton nebo jejich vlastní postel v obležení čajových svíček, po kterých vyhoří.

Hyde

Hyde jen nevinně pokrčí rameny, když dojde na fakt, že to celé zařídil on. Ono to ani jinak nešlo, aby si Senu na chvíli urval pro sebe.

"Vinen ve všech bodech." Rozhodí zlehka rukama.

"Ale tví přátelé mi statečně pomáhali, úplně všichni." Samozřejmě je hned dobrácky práskne, aby bylo jasno, že v tom nejel sám. Hyde jen se založenýma rukama pozoruje, jak si se Senou notují. Kaz je jeho nejlepší přítel, ale momentálně ho nemá vůbec rád, za to, že mu to celé ztěžuje.

"Tak já se tu snažím, aby všechno bylo dokonalé a on mi to bude kazit." Brblá si spíš pro sebe, ale koutky mu cukají nahoru. Nemohl si vybrat nikoho lepšího, kdo by mu s tím ve finální fázi pomohl. Když k tomu dojde na světla a pomalou skladbu, která právě hraje, když k sobě přistoupí se Senou, jeho výběr se jen potvrdí.

"Ještě, že tu nenechávám tebe samotného, zkoušel by tě balit." Prohodí naoko žárlivě, ale na Kaze to neuměl. Sice by ho to možná naštvalo, kdyby se něco podobného stalo, ale ve výsledku by jim to asi nakonec odpustil. Senovi, protože ho miluje a Kazovi…Ten ani netuší, jak byl tehdy rád, že nemusel být sám. Pak kdo koho zachraňoval. Jen Aoi by to asi nerozdýchal, no nic.

"Kazovi dneska vyčtu jen jediné, měl jsem to být já, kdo ti první bude skládat komplimenty. Byl rychlejší." Ušklíbne se jen krátce a nechá to celé být. Zatváří se přistiženě, jakmile Sena narazí na vrtačku.

"Promiň." Omluví se jako první.

"Celý klub bych si zatím nemohl dovolit, ale mají zavřeno, protože opravují trubky." Přizná to nakonec bez obalu. Ono to moc utajit nejde, i když to zase není tolik slyšet. Nechá Senu, aby vzal jeho tvář do dlaní a na tváři mu vyvstane zamilovaný úsměv. Svírá zlehka jeho boky, za které si ho přitahuje k sobě. Měl by dál tančit, ale není schopný udělat ani krok. Dokáže jen pozorovat jednotlivé detaily tváře před sebou a uvědomí si, že tají dech. Stejně jako první ráno, kdy ho viděl otevírat oči, stejně jako ve chvíli, když jen v župánku vyšel z koupelny. Jsou to všechno drobnosti, které na životě s ním miloval. Úplně nejvíc chvíle, kdy se ho snažil svést. Dokázal by to, ani by se nemusel snažit a když začne, je Hyde dokonale v koncích. Senovým polibkem se nechá úplně pohltit a asi by ho povalil ideálně přímo na pódium, kdyby sena nepromluvil. Tiše se zasměje jeho slovům a zavrtí zlehka hlavou.

"Ne, u nikoho cizího v posteli to nebude." Neprozradí mu všechno jen část. Tu druhou zařídil vlastně taky jen díky Kazovi a jeho zkušenostem.

"Vlastně měl Kaz pravdu, trochu jsem jeho nápad okopíroval. V době když Kaz poprvé narazil na Aoiho, měl jeho objev holku, byl výborný student a rozhodně si nemyslel, že by kdy s Kazem mohl něco mít. Jenže jemu je těžké nakonec říct ne." Pousměje se vědoucně.

"Pak už to šlo s Aoim z kopce." Rozesměje se podruhé. Mezi svými slovy pokračuje v letmém pohupování v bocích a ještě senu vyvede do elegantní otočky, aby si ho pak mohl k sobě přitáhnout zpátky.

"Zlomový bod byl ve chvíli, kdy Kaz před celým klubem zahrál a zazpíval jen pro něj. Když mi vyprávěl, jak se Aoi opíral o pódium…Je mi asi i líto, že jsem u toho nebyl. Jedno jsem si ale uvědomil, něco podobného jsem chtěl udělat pro tebe, s tím rozdílem, že to bude opravdu jen pro tebe." Sdělí mu důvod, proč sháněl prázdný klub.

"Je to zvláštní, jak se lidé kvůli svým láskám mění. Možná spíš konečně zjišťují, kým skutečně jsou. Já našel sám sebe v tvých očích a už se nikdy nechci podívat jinam." Zastaví se s posledními tóny písně a tentokrát je to on, kdo Senu dlouze políbí. Jakmile se odtáhne, vezme ho zlehka za ruku směrem k pódiu.

"Dáme si něco dobrého na zub a pak tě čeká druhá část překvapení. Já ještě neskončil." Přivede ho až k pojízdnému vozíku a ze zadních prostor dotáhne ty nejpohodlnější, vypolstrované židle, které tady našel. Pomůže Senovi se usadit, než začne zvedat jednotlivé poklopy. Není tam nic extra luxusního, ale jídlo připravoval Kai a oba ví, jaké to bude. Polévka jako první a pod dalším poklopem gjúdon. Všechno nádherně voní a Hydovi se už sbíhají sliny. Ostatně on, aby neměl hlad, to by musel být asi nemocný. Na stole má připravenou i lahev červeného k hlavnímu chodu.

"Nezbývá mi, než ti popřát dobrou chuť a stížnosti…No víš, kam se obrátit." Zavtipkuje ještě, když se sám pohodlně uvelebí na židli naproti němu.

Sena

Musí se znovu usmát představě všech Hydových kompliců. Není jich zrovna málo a tak se může jenom domnívat, kam ještě tenhle večer povede. Musí se zasmát jeho omluvě, že to jinak nešlo, jak mít tohle místo pro sebe. Nenapadlo by ho se na něj za to zlobit. 

"Jestli ty trubky opravují naši přátelé, abys to měl ještě o to levnější, tak se snad na ně půjdu podívat a udělám jim pár fotek." To je samozřejmě vtípek, nečeká, že by tady doopravdy byli, ale je to docela hezká představa. Pomalu se spolu otáčejí v tanečních krůčcích, když mu Hyde začne vyprávět o Kazovi a Aoim. Dovede si ty momenty tak nějak představit a muselo to být kouzelné, když se čas zastavil jenom pro ně. Nediví si, že si vzájemně tolik propadli. Ještě víc se musí smát té části, kdy Hyde řekne, že Kazovi je těžké říct ne. Na první pohled by s ním asi kde kdo nesouhlasil, ale když toho kluka jeden pozná trochu blíž, vlastně je na tom hodně pravdy. Jako by za tou sebevědomou, rozlítanou schránkou sedělo něco hodně plachého a ublíženého. Zvláštní kombinace. 

"Aoi měl holku?" Vypadne z něj překvapeně. Ne snad, že by na to nebyl dost sexy nebo vypadal z dálky jako gay, ale stejně si myslel, že je jeho srdce je takové těžko dosažitelné a vždycky měl sklon spíš k pánskému pohlaví. Spletl se. 

"Tak Aoi byl vzorňák?" Do profilu s jeho studiem už to spadalo mnohem lépe. 

"To jste mu pěkně zničili život." Znovu se rozesměje. 

"Škola pryč, žena a děti pryč a místo toho nejistá hudební budoucnost po boku bořitele Tokya." Aoimu teď asi pěkně píská v uchu. Nechá se provést otočkou a ladně přistane zpět v jeho rukách. Když Hyde pronese, že pro něj chtěl totéž, jen v naprostém soukromí, znovu se zamilovaně usměje. Klub s lidmi má svou atmosféru, ale přichystat tohle… na některé věci prostě potřebujete soukromí a žádné oči navíc. Některé věci jsou prostě jenom a jenom pro vás. Naslouchá jeho slovům. On zase slyšel, že lidé se nikdy nemění. Hyde má nejspíš pravdu, že možná konečně dosáhnou toho, co tolik hledali. Není to změna, jenom dosažený klid a spokojenost. Bohatství i bez peněz. To ale neznamená, že by se oba smířili s drobnými v prasátku. Na Hydovi to sice nebylo tolik vidět jako na Senovi, ale taky hodlal vydělat hodně peněz. Tohle měli společné s ním a taky s Tetsuyou. Kluci cítili yeny ve vzduchu a hodlali si pro ně dojít. I tato skladba pomalu dozní a oni ji zakončí v procítěném polibku, než si ho s sebou Hyde odvede ke stolku. Ještě nikdy nejedl přímo u pojízdného stolku, ale je to vtipně romantické. Nechá se usadit a zvedne k Hydovi zvědavé oči. 

"Ještě jsi neskončil?" Zopakuje po něm a nejraději by všechno jídlo odsunul na samý konec programu. Je netrpělivý a zvědavý a má pocit, že čekat prostě nikdy nedokáže, ale… Jídlo je teplé a Hyde se s tím chystal, takže bude muset zatnout zuby a vydržet to. Kromě toho s hladovým Hydem stejně není řeč. Nechá si podat nejprve polévku, v tu chvíli ještě nepoznává, odkud jídlo je, ale jakmile spatří druhý chod, začne mít podezření a Hyde to vzápětí svými slovy potvrdí. Tak tohle je pomocník číslo dvě. Kai… Uměl být roztomilý. Jeden se vlastně divil, proč Uru utíkal, mohlo o něj být dobře postaráno. Hide byl úžasný, ale útulný domov asi nebyl jeho styl. Nikdy by ho nenapadlo nemít na podobnou příležitost jídlo z restaurace, ale tohle všechno dělalo vše kolem tisíckrát kouzelnější. Jenom on, Hyde a všichni jejich milující přátelé, co vždycky pomůžou. Povzdechne si, popřeje mu dobrou chuť a pustí se do jídla. 

"Vím, že už jsi mě viděl stokrát, ale stejně na mě moc nekoukej." Zasměje se, když se snaží nepocákat si košili. Jíst nudle je prostě těžké i pro Japonce.