Zyean, Aki, Hyde, Reita, Uruha, Kaz, Tetsuya
Reitovi se zatmí před očima, když začne Aoi mluvit o jeho dědečkovi. Tohle byla dost podpásovka a dělí ho jen vteřiny, než stane a ukáže mu kolik má netrénováno. Ty vteřiny dostal jen díky tomu, že má očividně popito a rýpání mu jde jedna radost, tedy jak pro koho. Už se nadechuje, když to celé utne Ruki. Asi mu dost svírá dlaň, ale to si úplně neuvědomuje. Kývne hlavou na slova o samotě. Když si jen vzpomene, jak se cítil, když děda odešel a to měl kolem sebe všechny. Vůbec si nedokáže představit, jaké to musí být opustit domov přijet do cizího města, ještě v takovém stavu, v jakém Uru přijel. Kývne podruhé, protože s Rukim souhlasí. Oba to neměli jednoduché, kdo jim co může vyčítat.
"To nechali." Broukne Rei, když sleduje, jak Ricko odvádí aoiho.
"Myslím, že ani s Aoim chvíli nepůjdu na pivo. Možná tak na dvě." Decentně si odkašle a ušklíbne se.
"Netušil jsem, že je tak protivný, když se napije." Neodpustí si poznámku. Aki s otevřenou pusou sleduje dění u stolu a neodvažuje se ani pípnout. Je mu vidět v očích, že se mu zrovna s Aoim moc k baru nechce, ale nenechá tam Ricka jít samotného, jen doufá, že nevyfasuje taky nějakou pěknou poznámku. U baru se na chvíli přitiskne k Rickovi a natáhne se k jeho oušku.
"Myslíš, že když ho víc opijeme, bude milejší?" Odtáhne se, objedná si a nakonec poruší i Aoimu. Zkusit to můžou, horší už to snad nebude. Kaz už se pomalu chystá zvednout taky, aby šel za svým manželem, i když už má kolem sebe dost rušno.
"Je roztomilej, že?" Zazubí se, pozorujíc Aoiho záda, než se vedle něj ozve hlas. Otočí hlavu tím, směrem, dosedne zase zpátky a podívá se na Senu. Skoro to vypadá, že ho znovu hodnotí. Oslovení je něco, co on nikdy řešit asi nebude.
"Hm. Tvářím se tak už pár let a zatím, mi to prochází." Odpoví mu po svém, ale zářící oči prozrazují, jak moc je kytarista. Hned by se šel zahrát, kdyby to šlo. Sena na něj mrká jak panenka, on sám si to klidně užívá. Jen ať na něj hází očka, to se přece smí. Vykloní se, aby viděl na Boogieho.
"Hyde by ocenil jeho styl a provedení balící techniky dotažené až do konce. Pak bychom nejspíš seděli u panáka a probírali, jak moc dobré to bylo a co by se dalo vylepšit." Pozvedne svého panáka a pošle ho tam bez většího váhání. Rozvalí se trochu víc na sedačce. Znovu se na Senu podívá s pozvednutým obočí a ve tváři mu svitne pochopení. Teda myslí si to, ale on si toho myslí hodně a většinou je to úplně jinak. Samozřejmě mu ego leze nahoru, když ho pochválí. Nebýt Aoiho asi si dovolí víc, ale ta poznámka o trojce mu nedá spát víc. Nakloní se k němu mnohem blíž, ruku už na opěrce a tak trochu nad Senovými rameny.
"To je tak když Hyde jednou přijel na návštěvu. Nachytal nás v koupelně, spíš tam přišel cíleně a pak…ale notak to nemusím dál rozvádět…" Je zvědavý, co za reakci rozpoutá.
"Známe se už tak dlouho, bydleli jsme Hydem společně." Prozradí mu ještě víc.
"A kdybys viděl ty dva společně. To bylo dokonalé pekelné nebe." Koutky mu zlehka cukají. Nelže, ale cíleně Senu trápí, aby zjistil, jak se bude tvářit a jak moc má Hyda rád.
"Bylo nám po něm smutno, tak jsme přijeli sem, aby to neměl tak daleko." Nalije si dalšího panáka a podsune ho Senovi. Ještě chvíli se drží, než vyprskne smíchy.
"Klid. Ještě nikdy jsem Hyda neviděl z někoho tak odvařeného, jako právě z tebe." Protočí nad ním očima v sloup.
"Vytáhl mě kdysi z hodně velkýho srabu. Nebýt jeho, tak nehraju. Nebýt Aoiho…Pravděpodobně už jsem se někde uchlastal a rozhodně nejsem tady a nepřemýšlím o projektu s Hidem." Rozpovídá se víc, než by měl původně v plánu.
"Dáme párty? Zítra? U vás?" Nakvartýruje se k nim rovnou. Rei se pousměje na Rukiho a přitáhne si ho blíž. Jeho prsty ve vlasech jsou tak příjemné, že pod nimi přivře víčka.
"Jsem rád, že jsme na tom jinak. Počítal jsem každý den, kdy jsem byla doma a bez tebe. Už mě tam nic nedrželo. Co bych tam dělal, když ty jsi tady?" Usměje se na něj upřímně a skloní se pro polibek.
"Půjdu vždycky tam, kam ty. Už se mě jen tak nezbavíš a ne není mi to líto." Nadhodí pobaveně.
"Můžu tě dneska opít a…" Zašeptá mu do rtů.
Hyde je naprosto klidný. Kai si to očividně musí srovnat v hlavě. Čas je to nejmenší, co mu v tuhle chvíli může nabídnout. Neslibuje mu nic, jen mu dá šanci. Tokyo bylo velké, spousta kapel někoho hledal a trvalo to někdy i měsíce, než si sedli. Aki už měl něco málo za sebou a nakonec se rozhodl jít svou vlastní cestou, ale Kai by spíš potřeboval podporu jiné kapely, než se trochu obrní a rozkouká. Popravdě si spíš myslí, že se rozkouká a dojde mu, kam patří. Rozhodně patří ke klukům. Přece jen slyšel hrát a dost to fungovalo, jen se přes to potřebují přenést. Stejně trochu pochybuje, že by zrovna Kai snesl Tetsuyu. Ne, že by ho podceňoval, ale na Tetsuyu jsou potřeba zvláštní buňky. Usměje se na něj zpátky a vezme ho bez váhání kolem ramen.
"Panáky jsou dneska na mě. Potřebuješ je jako sůl. Jen počítej s tím, že zítra tě bude trápit žaludek." Ne, už nebudou řešit Uruhu, tím by mu moc nepomohl. Dneska se pěkně zřídí.
"Když jsem já poprvé přijel sem, sbalil jsem v baru kluka a nakvartýroval se mu rovnou do baráku. Musíš si umět poradit a navíc…Přece nebude spát venku?!" Vypráví mu po cestě se smíchem. Samozřejmě, že trochu přehání. Ten kluk byl Tetsu a už se znali.
Uru se mezitím na záchodě probírá vším možným, hlavně sebou samým a tím, jak to celé vyřešit. Podle něj to nemá řešení. Ublížil Kaiovi, pokud se rozhodne se na to všechno vykašlat, ublíží Hidemu. Ani jedno nechtěl a nechce, ale copak to jde jinak? Přijel sem, aby něco dokázal a zatím se jen plete do věcí a vztahů, které…Krátce si povzdechne, než sebou trhne, jakmile se za dveřmi ozve Yoshiho hlas. První neřekne nic, jen si poslechne, co mu chce říct. Sám je v podřepu, předloktí opřená o kolena a kouká před sebe.
"Potřeboval jsem, aby tu někdo byl chvíli jen pro mě." Prohodí tiše a zní to příšerně sobecky. Yo má asi pravdu, je úplně jiný, než Kai. Šel za tím, kdo byl zrovna blízko a podržel ho. Pak se to přehouplo v něco…Zarazí se, když mu Yo prozradí, že to možná není jen z jeho strany. Ne, prostě si to vůbec nepřipouštěl. Hide byl pan kytarista, co to má v sobě uspořádané, tedy co se vztahů týká. Říkal mu to přece.
"Chceš říct, že…" Prohodí, ale myšlenku nedokončí.
"Možná máš pravdu, možná je nejvyšší čas se naučit, jak být sám. Nechci mu ublížit, i když to udělám, ale bude to lepší teď, než to bude ještě horší." Urovná si to v hlavě pro tuto chvíli. Začne se zvedat, cvakne zámek a jak se Yoshi zvedne, otevře dveře a ukážu mu ubrečený obličej.
"Vůbec se na mě nedívej." Zakáže mu to rovnou.
"Víš…" Položí mu krátce ruku na rameno.
"Díky." Usměje se posmutněle.
"Je to šílený. Myslím, že miluju oba dva a to nejde." Rozhodí rukama.
"Bude nejlepší se soustředit jen na hudbu. Nemůžu se do toho tak plést a ještě to klukům kazit." Podívá se smutně Yoshimu do tváře.
"Mám pocit, že jsem všechno udělal úplně špatně." Povzdechne si.
"Půjdu zpátky, když už jsem s tím začal, dokončím to." Nadechne se dlouze, než se narovná v zádech. Přejde k zrcadlu, kde upraví všechno, co slzy zničily a vykročí ke dveřím.
Tetsuya trpí u baru jejich společnost a okázale se šklebí.
"Nechystám, ale nepotřebuju kolem sebe podobný cirkus." Zavrtí hlavou nad Taijiho představou normálního večera. On by si rád sedl, vychutnal sklenku a Boogieho. Ohlédne se přes rameno podruhé a vidí Hyda, jak vede Kaie. Že by přece jen stejné myšlenky.
"Jdu, než nám ho někdo ukradne." Dopije svého panáka a zamíří rovnou k nim. Žádný pozdrav, žádné, jak je.
"Zítra v pět přijď do zkušebny. Hyde tě tam dovede, dáme si konkurz. Počítej, že večerníček rozhodně nestihneš. S tebou to bude tak čtyři až pět hodin." Spustí na něj rovnou. Hyde se začne pochechtávat.
"Už víš, proč nemáme bubeníka, tohle nepřežije jen tak někdo. Ale když se osvědčíš…Ne, promiň, nemůžu lhát, lepší nebude." Zazubí se na Tetsuyu.
"Ale když ho zvládneme opít taky, už nebude tak prskat. Druhá varianta, je stáhnout s sebou Boogieho, to je ten černovlasý. To je jediné, co na něj platí." Tetsuya naklání hlavu na stranu.
"Ne, ani Boo tě nezachrání, abych tě jednou nezabil. Vůbec nezkoušejte přijet pozdě." Varuje je oba a vzápětí už objednává na bar celou lahev. Sám sedí zády k baru a ostřížím zrakem pozoruje Boogieho. Byl by radši, kdyby byl u něj.
"Nech ho trochu žít." Vloží se do toho Hyde.
Uru už je zpátky a Kaie přes lidi nikde nevidí, asi vážně odjel. Něco uvnitř něj se sevře, ale…Ještě dneska nezničil úplně všechno. Pomalu nepřiblíží k Hidemu na baru a opře se vedle něj.
"Ahoj." Broukne tiše, než si objedná koktejl.
"Myslím, že bych po tom všem potřeboval být chvíli sám." Prohodí, mezi slovy si kouše ret, než se podívána Hideho vedle sebe.
"Zapletl jsem se do toho úplně šíleně a to není dobře. Měl bych se naučit být sám, vyznat se v sobě. Popravdě, mám vás rád oba dva. Miluju vás oba dva a potřebuju být sám, abych zjistil, co vlastně mám dělat." Sklopí oči k baru.
"Asi to není k pochopení, já vím…" Podívá se na něj znovu, tentokrát zoufale. Teď od sebe odežene i Hideho a může se klidně propadnout do deprese.
Ricko, Sena, Boogie, Hide, Kai, Ruki, Aoi, Yoshiki
"Určitě ano a i kdyby ne, alespoň usne." Řekne klidně nahlas, protože Aoi stejně nemůže pochytit, o čem je řeč a za chvíli už všichni tři protáčejí skleničky v rukou. Rickovi se nechce vracet ani k jednomu z předchozích témat a honem uvažuje, co je spojuje. Nic… vokály, basa a kytara, to je taková malá kapela.
"Co kdybychom si zahráli hru Posbírej co nejvíc autogramů?" Řekne Ricko a v očích mu zajiskří. Opilí jsou na to všichni dost.
"Spočívá to v tom, že vezmeš ubrousky..." Přitáhne si všechny, které jsou na baru ve stojánku…
"A bez čehokoliv na psaní obcházíš lidi v clubu a snažíš se je přimět, aby se ti nějak podepsali. Docela mě zajímá, kdo z nás jich bude mít nejvíc, koho z našich to začne štvát prvního, jestli rovnou mě, až Akiho uvidím nebo Kaze nebo si Hyde všimne, že nehraje..." Aoi k němu stočí černé oči a chvíli si ho nečitelně měří. Takové pitomé hry vážně nehraje. Jenže…
"Dej to sem." Hrábne po slušné zásobě ubrousků a rozhlédne se. Ricko si vymění pohled s Akim. Aoi zabaven, tento úkol splnili! Aoi rovnou vykročí k nějaké slečně opodál. Slečny mají rtěnky. Sice není v té nejlepší náladě na úsměvy a nejspíš jí k tomu přinutí taháním za vlasy, ale podpis mít bude.
Ricko ještě chvíli hledí Akimu do očí.
"Ne, že budeš moc flirtovat." Pošle mu vzdušný polibek.
"Jinak ztížím pravidla a budu ti vybírat cíle sám. Takové, které nepřemluvíš." Zavlní obočím. Jenže když se sám na Akiho podívá, vnímá ho jako nejvíc sexy osobu, se kterou kdy měl tu čest a tak mu něco podobného přijde naprosto nereálné.
Ruki chvíli sleduje odcházející trojici a musí protočit očima nad tou Kazovou poznámkou. Řekl by to, i kdyby tady Aoi řádil s motorovou pilou. Jeho pozornost si ale vzápětí ukradne Sena. Tady přestává být bezpečno! Co kdyby to zkoušel i na Reitu?
"Nepojdeme domů?" Zamumlá. Jenže Kai je zrovna teď kdo ví kde. U koho, že vlastně bude bydlet? U nich nebo u Kaze?
"Očividně ho dobře znáš." Pípne Boo, když Kaz promluví o Hydovi a zčervená. Sena v duchu umanutě stiskne rty. Dobře ho zná… jak dobře? Kaz se k němu přisune výrazně blíž, až ho brní kůže v obličeji a kdyby tady bývali každý nebyli s tím svým, vypadalo by to naprosto jednoznačně. Netuší, jak vypadá Kazův a Aoiho byt a stejně si ten okamžik s koupelnou dovede nějak představit. Vlastně to muselo být sexy a ano, zní to přesně jako Hyde. Zaskočí ho zjištění, že Hyde s Kazem dokonce bydlel. Je mu to vidět v očích. To jsou ještě mnohem větší přátelé, než si myslel. Pokusí se představit si Hyda s Aoim. Ten černovlasý protiva je doopravdy sexy, něco na něm prostě je a stupeň jeho vnitřní žárlivosti se prohloubí. Jako by najednou dostal strach, že by se to mohlo stát znovu. Skloní na chvíli oči a vůbec neví, co bude dělat. Při slovech, že přijeli, protože se jim po tom stýskalo, vystřelí očima zase k těm Kazovým, už v nich má trochu zděšení a zároveň vkrádající se touhu po vraždě a Boo za ním zřetelně zalapá po dechu. Pak ale vyjde najevo, že Kaz si z něj dělá v podstatě dobrý den. Chvíli pozoruje jeho tvář, než oči znovu skloní a pousměje se pro sebe. Je to až děsivé, jak moc se mu uleví. Ohlédne se po Boogiem, který se taky usmívá a kývne na něj, že je všechno dobré. Pak vrátí oči ke Kazovi.
"Z jakého srabu?" Zeptá se ho a možná je to moc, ale najednou k němu pocítí zvláštní náklonnost a opravdu by ho rád poznal mnohem víc. Ruki s Reitou ho znají, nejspíš vědí o co jde a jinak je tu už jenom on a Boo. Toshi se před chvílí taky někam vypařil. Když dojde na párty, Sena nadšeně přikývne, aniž by tušil, co má vůbec v rozvrhu. Kromě toho se k nim do bytu jen sotva vejdou všichni, ale kdo ví, koho Kaz všechno počítá? Ruki s Reitou je už chvíli neposlouchají. Ruki má teď oči jenom pro Reitu, který se mu vyznává a dává mu najevo svou oddanost. Bylo to neuvěřitelné, ale nádherné. Chápe Uruhu, že by si přál něco podobného, ale podle něj to s Hidem nedostane a kdyby se Kai probral? Kruci… ne, teď už na ně nebude myslet.
"Pojeďme domů..." Pošeptá znovu Reitovi, protože po něm doopravdy touží. Pak prostě pomalu vstane a tahá ho za ruku. Boo si toho všimne, ale v tu chvíli neví, kam s očima a tak je radši zapíchne do koktejlu.
"Ahoj." Řekne jim a zamává konečky prstů. Kai už výrazně uvolněněji následuje Hyda a děkovně přikývne na jeho pozvání. Jakmile se trochu postaví na nohy, určitě mu to vrátí. Zasměje se jeho slovům o balení kluků a Uruha s Hidem mu prostě musí vyvstat na mysl. Bylo to podobně? Pokusí se to ale konečně alespoň na chvíli vytěsnit z hlavy a už s tím Hyda neobtěžovat. Napadne ho, že ten kluk byl možná Kaz? Tak se poznali? Zdánlivě odnikud se tady objeví Tetsuya a rovnou na něj vybafne.
"V pět?" Hlesne zaskočeně Kai. Vážně se lekl, že po dnešku myslí v pět ráno! Čtyřhodinový konkurz? A pak co? Řekne, že nic? Stočí pořád vykolejené oči na Hyda, který se naprosto nepatřičně směje. Jemu to přijde spíš děsivé. Najednou se jako leader vůbec necítí. On, že by měl kluky někam vést? Kai se ohlédne po Boogiem. Jak může někdo takový fungovat s někým jako je Tetsuya? Mírně si odkašle do sevřené pěsti, protože Ru a Rei jsou pryč, Sena je otočený ke Kazovi a u Boogieho, který je tam v podstatě sám, se najednou objeví nějaký cizí kluk. Doslova se mu uklání a podává mu svou dlaň k tanci. Boo je očividně rozpačitý, neví, co by měl udělat, rozhlíží se a pak mu ruku velmi opatrně podá. Něco mu říká, ten kluk se směje a mává dlaní a když Boo vstane, pustí ho. Jdou společně na parket. Kai loupne očkem po Tetsuyovi a ano, jeho dravčí oči už celou scénu postřehly. Další konflikt na obzoru? Koncerty X umí být zdá se velmi třaskavé.
Když Uruha konečně vyleze ze své kabinky a Yoshiki se mu může podívat do tváře, vypadá opravdu žalostně. Jak on ho chápe. Mladé, citlivé srdíčko, které se potřebovalo u někoho schovat. Jen si nebyl jistý, že Hide je ten pravý. Možná by byl, uměl být oddaný, když se zamiloval, ale zároveň pořád hodně pracoval a pak tu byly všechny ty jeho výtržnosti a démoni, o kterých Uru nejspíš nemá ani tušení. Přitáhne si ho k sobě a pořádně ho obejme. Následuje ho k zrcadlu a z vlastní taštičky vytáhne nějaké šminky, které by mu mohly pomoct. Taková „holčičí“ pomoc. Mlčky přikývne, když dojde na tu Hideho zaláskovanost.
"Nechci tím říct, že bys měl být sám, jen tím chci říct, že bys měl být připravený nebýt sám, pokud by ses pro něj rozhodl." Je teď trochu tajemný jako hrad v Karpatech, protože kdyby Uru Hideho přece jen nechtěl, některé věci nemusí vědět. V tom měl Uru pravdu. Čím víc tomu Hide propadne, tím to pak bude horší. Pro všechny okolo něj. Znovu se na něj měkce usměje, když mu řekne, že asi miluje oba dva. Podle něj to nebylo nemožné. Jing a Jang nebo tak něco. Dvě úplně odlišné energie. Kdyby se spojily, vzniklo by něco dokonalého. Jenže takhle to nešlo. Kdyby se v tom Uru dál motal, opravdu by měl v hlavě jenom je a ne hraní a opravdu by to ubližovalo všem třem. Proto s ním v tomhle rozhodnutí souhlasí.
"Neudělal jsi nic špatně Uru-chan. Nemohl jsi tušit, že přijede a nemohl jsi tušit, co udělá Hide-chan..." Řekne měkce a tiše. Zaskočí ho, když se tam chce Uruha hrnout hned. Trochu vytřeští oči, nahází šminky zpátky a natáhne se po jeho paži.
"Po-počkej! Já si vážně myslím, že bys měl…!" Už to nestihne. Chtěl ho odvézt, chtěl aby se vyspal a vnímal to jasnýma očima, ale už bylo pozdě. Nervózně přešlápne a vyrazí opatrně za ním. Taiji je teď na baru s Hidem sám, protože Tetsu se vytratil o kousek dál za Hydem a Kaiem. Chvíli si jenom tak povídají a najednou se v podstatě odnikud vyloupne Uruha. Taiji na něj chvíli hledí jako na přízrak, ale Uru chce očividně něco říct. Hide se pořád opírá předloktími o bar, ale jakmile se Uru ocitne vedle něj, spokojeně se usměje.
"Co ti můžu..." Chtěl říct objednat, ale Uruha začne s tím, že by potřeboval být sám. To po dnešku asi chápe.
"Chceš odvést domů? Nebo ke mně?" Nabídne mu. Dá mu dneska pokoj, vrátí se zase sem, ale alespoň ho uloží ke spánku. Jenže to ještě není celé a jakmile jeho mozku začne docházet, co přesně mu Uruha, říká, upře pohled někam před sebe. Taiji tiše sykne mezi zuby a najednou sleduje každý Hideho pohyb. Ze záchoda sem míří Yoshiki, ale ještě je hodně daleko. Hide pomaličku odloží skleničku. Být sám? Vyznat se v sobě… To je jedna věc. Sliboval mu volný vztah. Ale jakmile dojde na zamilovanost do obou, vlítne do něj něco neskutečného. Tak on potřebuje čas, aby si uvědomil, kterého z nich miluje víc, pokud vůbec? No tak to mu usnadní ještě dneska. Prostě toho chlapečka zabije. Prudce se odlepí od baru a začne si razit cestu rovnou skrz řadu lidí podél baru jako buldozer. Kdo se odmítá hnout, toho málem porazí i s barovkou. Ženské piští a uskakují, někteří kluci se chtějí prát.
"Počkej!" Křikne Taiji a pověsí se mu zezadu na krk. To už si ho všimne i Kai, kterému je hned jasné, že jde Hide po něm. Jenom neví proč. Za Hidem s Taijim vidí i Uruhu. Co mu řekl? Nestačí k němu ani zmateně rozhodit rukama, protože Hide je skoro tu. Mezi něj a jeho se postaví Yoshiki, který se oběma rukama opře do Hideho prsou a začne ho s Taijim tlačit pryč odtud. Všechno je to o to divnější, že Hide za celou dobu neřekne ani jediné slovo. Jenom se Kaiovi přes Yoshikiho rameno dívá do očí. Pak se otočí a nechá se klukama tak trochu vyvléct pryč odtud. Zítra ráno si uvědomí, kolik lidí by ho mohlo vidět mlátit malého kluka a bude za to rád, ale teď by je s chutí praštil taky. Kdyby se tady Kai neukázal, nic z tohohle by se nestalo a on by možná našel někoho, s kým by mohl být. Kai vypustí vzduch z plic teprve ve chvíli, kdy jsou všichni pryč. Zmateně se podívá na Hyda vedle sebe. Nechce se ani domýšlet, co mělo tohle všechno znamenat a nejspíš už toho má vážně dost.
"Nechci ti kazit večer, Hydo-san, ale nejspíš opravdu potřebuju odejít a vyspat se z toho." Promne si čelo. Ještě by to celé dal Uruhovi za vinu, že na něj Hideho poslal nebo co. Ale to se mu zdálo už fakt divné. Tolik by se přece nezměnil.
Žádné komentáře:
Okomentovat