25. září 2021

Hromadné - První krok mezi větší kapely. - část 3.

(party)





Ricko, Sena, Boogie, Hide, Kai, Ruki, Aoi, Yoshiki


"Nemyslím si, že by na to byl připravený vůbec někdy..." Pronese Boo a nechce si ani představovat, jak by bylo v Uruhově kůži jemu. Vlastně komukoliv z téhle trojice. Mimoděk se podívá na Tetsuyův profil, když teď stojí a je vlastně rád za tu jeho posedlost, protože ta mezi ně nikoho dalšího nepustí. 
"A co jsem měl dělat? Říct mu, že zatímco paříme v clubu, on má počkat doma? Jediné, o čem celou cestu mluvil, byl Uruha." Řekne Aoi trochu nazlobeně. 
"Podle mě tohle podělal on. Měl se s ním prostě pořádně rozejít." Je s tím hotový raz dva a mnohem tvrději, než všichni ostatní. Všem je asi jasné, že jeho opilost nevyprchala tak, jak si mysleli, ale na druhou stranu Aoi byl v tomhle velmi zásadový. Podle něj to byl prostě přešlap. Neuměl si představit, že by se s Kazem pohádal, někam odjel a místo řešení souložil s někým dalším. V jeho hlavě to bylo prostě zakázané a myslel si, že by se mu to nemohlo nikdy stát. Zároveň tím odpoví i na Kazovu otázku a už mlčky zavrtí hlavou. Taiji si poslechne, co mu Zye říká a u toho vážně pokyvuje hlavou. Jo, jak je někde Hide, většinou je problém na světě. Měl svého nejlepšího přítele opravdu rád. Tak moc, že se o něj v jednom kuse tahal s Yoshikim a nepřál mu podobný trojúhelníček, ale možná by Hidemu bylo líp sólo. Tenhle chlapeček přitahoval moc pozornosti, byl mladý a sexy, všichni na něj koukali a Hidemu to mohlo jedině uškodit, kdyby mu to vlezlo moc do hlavy. Vlastně už se asi stalo. Bylo docela legrační sledovat je všechny, jak si o tom každý myslel něco jiného a chtěl chránit kousek toho svého. Trvá to dlouho, než Uruha zase něco řekne, ale jakmile z něj vyjdou slova Jsem rád, že jsi tady, Kai se mile usměje a už podruhé z něj spadne jakási obava a tíže. Podruhé předčasně, protože Uru hned dodává, že kvůli kapele a klukům. Teď přijde výčitka z jeho strany a Kai uhne očima do strany. 
"Bylo to vidět, ale..." Zase by se dostali do té stejné diskuze, co doma. Proč existovaly páry, kterým bylo jedno, co se dělo okolo a kde jsou, hlavně že byly společně? Proč to jim dvěma nejde? Kapela tě potřebuje… po druhé… Žádné já tě potřebuju. Cosi v jeho žaludku se studeně sevře. Začíná si připouštět, že Uruha nevolal kvůli tomu, že nevěděl, co říct, ale prostě proto, že to nikdy neměl v plánu. Teď, když konečně opustil všechno, stane se tohle. Udělal to vniveč a s tím uvědoměním mu všechno zhořkne. Jako kdyby mu osud ukazoval, že kdyby býval zůstal tím hodným klukem doma, udělal by líp a tohle má za trest. Ten knedlík v krku je to jediné, co ho dělí od slz přede všemi. Pak by doopravdy ztratil tvář. Teď se má vrátit? Už skončil ve škole… Do smrti bude utírat stolky v zaplivaném bistru a sousedé ho ani nepozdraví. Takže se bude stěhovat? A s mámou a babičkou nebude tak jako tak. To je slušných pár facek od života, ale nejspíš si za to vážně může sám. 
"Ruki počkal..." Splyne z jeho rtů, když mu začne zapadat na svoje místo, proč se Hide zlobí. Vidí to ze způsobu, jakým ho Uruha konejší. To proto je Hide tak napružený. Na chvíli zavře oči, než se na jeho rtech usadí ironické pousmání. 
"Zařídil ses rychle. Dobře..." Okomentuje Uruhův výběr postelového partnera. 
"Takhle se dostane nahoru vážně rychle." Neodpustí si, ale sebe už do toho nezahrnuje. Ruki udělá jakési neslyšné Ale no tak. Všichni teď vypadají jako zlatokopky, co nic nedokážou samy. Yoshiki mlčí, nic neříká. Koneckonců on by pro jejich úspěch udělal cokoliv. Celá jeho vlčí kapela. Když si Kai vzpomene na jejich nesmělou lásku plnou oťukávání ve fotobuňkách, nemůže pochopit, že se dívá na toho stejného Uruhu, co si během čtyř týdnů najde na sex největší zvíře v rybníčku. Vážně to udělal. Kolikrát spolu spali? Není to ani žárlivost, spíš zklamání. Za to v Hidem vře, protože to, co se dělo mezi ním a Uruhou už pár dní přelézalo hranice, které si nastavili a jemu se vůbec nelíbí poslouchat Kaiova slova. Brzdí ho jenom fakt, že Uruhovi tenhle typ vztahu nasliboval a kluci mu to teď připomínají. I tak má nakročeno proti jejich tělům, o která se lehce opírá, aby se na Kaie nevrhl, dokud k němu Uruha nepřejde a on si ho majetnicky nepřitiskne k tělu. Drží ho jednou rukou kolem pasu, zatímco se pořád zamračeně dívá na soka. Kai se jemně vymaní z Aoiho sevření a sklouzne očima na Zyeana, který se mu od stolu představuje. Nemá ani ponětí, jak by si teď měl dokázat sednout ke stolu a jenom tak klábosit a pít. 
"Ahoj." Odpoví mu, protože on za nic nemůže, ale jemně zavrtí hlavou. Nejspíš požádá kluky o nějaké peníze na vlak a pojede tím prvním zase zpátky do Yokohamy. Omlátí si čelo o podlahu, že to byl pitomý nápad a výlet a pokusí se nějak žít sám se sebou. V jeho zorném poli se objeví Hyde, jeho úsměv je nakažlivý a odvádí jeho pozornost, ale… ne, není na nic z toho připravený. Ne takhle. Poslušně se podívá na všechny kluky z Jiluky, kterým se mírně ukloní a oni na oplátku zase jemu. Sena a Boo elegantně vysedávají na pohovce u stolu, Ricko stojí poblíž a Zye sedí mezi klukama z X. Taiji zamává konečky prstů a pozvedne pivo na zdraví. Pije ho rovnou z lahve. Toshi v prstech protáčí panáka a přemítá, jestli by tu měl vůbec být. Pata se ještě nevrátil. Ani Rei nevnímá jeho rozpoložení, když ho bere kolem ramen a slibuje mu sladkou pomstu v podobě běhání. Jakmile ho ucítí tak blízko sebe, nejradši by se mu zhroutil do náruče a rozbrečel se. Tolik mu chyběl, stejně jako ostatní a nejspíš bude dál. Hide se zatím věnuje výhradně Uruhovi, kterého má před sebou. Zatím nevnímá žádné možné ohrožení, protože je to on, ke komu se Uru tiskne a kdo ho drží za tričko. Ani ve snu by ho nenapadlo, co se mu prohání hlavou. Přikývne. 
"Jasně. Dobře. Ale nebuď tam moc dlouho." Varuje ho žárlivě. Chápe, že na to potřebují svou chvilku kousek stranou, ale jak mu to bude připadat moc, přísahá, že tam vlítne. Stočí oči za Kaiem, který si sedá mezi Reitu a Rukiho, zatímco ho Aoi nadšeně poplácává po rameni a podstrkuje mu jídelní lístek. Moc toho tady nemají, jen samé pitomosti. Kai vypadá bledě, asi ho hlad přešel. Hide se Tetsuyi skoro lekne, když se vedle něj z ničeho nic objeví, ale kupodivu si s ním vážně dobře rozumí. 
"Hmm..." Zahučí jenom na jeho slova, protože má pravdu a kývne hlavou směrem k baru. Když je Taiji uvidí, vyskočí na nohy a jde s nimi, zatímco Yoshiki se posadí zpět k Zyeanovi. Teď se o Hideho postarají oni. Ricko s Akim si také sednou a konečně si snad vydechnou, ale nemá to trvat dlouho, protože se u nich objeví Uruha, prostě Kaie vytáhne rovnou z obležení jich všech a vede ho pryč. Je na ně vidět, ale není je slyšet. Celý stůl v tu chvíli zírá jejich směrem a nejspíš nikdo z nich ani nedýchá. 
"Tohle je hrozné drama, nemáte někdo prášek na uklidnění?" Ovívá se Sena dlaní a volnou rukou hledá cosi v kabelce. Najde osvěžující parfémovanou vodu a postříká si obličej. 
"Chceš taky?" Zeptá se Hyda a rovnou ho zkropí, až Ricko vyprskne do dlaně. 
"Já chci!" Ozve se Yoshiki a natáhne se pro ni. Pro ně ostatní je to vyřešené a pomalu se vracejí ke své předešlé zábavě, ale Ruki, Rei, Aoi a Kaz mají co dělat, aby nebyli jako surikaty na hlídce. Kai se zastaví proti Uruhovi a znovu si zasune dlaně do kapes.
"Už chápu." Skočí mu do toho hned na začátku, protože mu to není příjemné poslouchat. Dívá se někam před sebe k zemi, ne na něj. Nejspíš už nevydrží ani jeden pohled, když už Uruha není jeho. Znovu se musí nepříjemně usmát.
"Příjemná cesta. Kdo by se ti mohl divit? Dal ses rychle do kupy." Ano, začíná rýpat. Jak vyřešit problémy s přítelem a živořením v cizím městě? Najděte si bohatého milence v branži. To, co se stalo, bylo správné… Asi ho nikdy nic nebolelo víc a nejspíš už nikdy v životě ani bolet nebude. Jasně, teď se mu to hodí… 
"Před měsícem to bylo miluju tě." Mám tě rád… jak obyčejně a nedostatečně to zní. Nikdy by si nepomyslel, že to mezi nimi nebylo pravé. 
"Ruki a Rei jsou spolu. Nerozešli se, protože kapela..." Kývne přes jeho rameno směrem k nim. Vzdá se Hideho… Pozvedne obočí, ale najednou mu chce říct, ať si dělá, co chce. Protože ta část, co bude potom, už ho vážně nezajímá. 
"Když si myslíš, že to očistí tvojí karmu a bude se ti dýchat snadněji?" Konečně se mu podívá do očí. 
"Ty víš moc dobře, že to, o co mě žádáš, je blbost. Hoří vám termín, Ruki to protahuje už moc dlouho. Většina je moje vina, přijel jsem pozdě, ale nezkoušej teď na mě hodit, že beze mě to nejde. Šlo to dost dobře, když jsi odjel. Jak mám asi sebrat nějakou sílu..." Začíná zvedat hlas. 
"A někam vás vést, dívat se na tebe každý den, když jsi mi to nemohl alespoň zavolat?!" Rozhodí rukama a pak se prostě otočí na patě a začne si razit davem cestu pryč odtud.

Zyean, Aki, Hyde, Reita, Uruha, Kaz, Tetsuya


"Každý děláme chyby. Neříkám, že to bylo v pořádku." Ozve se Rei a podívá se na Aoiho. Vlastně se celou tu dobu snaží pochopit oba dva. Viděl, v jakém stavu přijel Uru a co jim později vyprávěl o tom, co se dělo doma. Ne, není to pořádku, ale kdo nedělá chyby?
"Ru taky odjel, protože to nešlo jinak, ale já to ani na vteřinu nevzdal. Kai nevypadal, že by kdy chtěl přijet, ani když jsem s ním mluvil. Za mě to podělali oba dva prvopočátku. Hide už je další kapitola." Pokrčí rameny a přitiskne Rukiho k sobě s krátkým povzdechem.
"Ještě jednou promiň, že jsem tě nechal čekat tak dlouho, když to teď vidím." Mírně se pousměje a líbne ho na tvář. Uru moc dobře vnímal podtón v Hideho hlase, ale nějak pro něj zatím nemá místo. Samozřejmě si uvědomuje, že to nebyl ten nejlepší krok a nic z jeho myšlenek ho neomlouvá. Kai má v hodně věcech pravdu, ale rozhodně ne v té, že by mu Hide pomáhal nahoru. Jistě, poslouchal ho, když hrál, pomáhal mu se zlepšit. Držel ho nad vodou psychicky od chvíle, kdy sem dorazil, aby nezůstal sedět někde v rohu a nevybrečel si oči, že Kai tu s ním není. Nikdy po něm ale nechtěl nic, co by pomohlo a kapele nahoru. To mu jeho povaha prostě nedovolila. I když se ze začátku domluvili na čemkoliv, fungovalo to úplně jinak. Ani Zye nevyužíval Yoshiho k ničemu. Ani jeden se nehřáli v jejich osobním, slavném sluníčku a teď jeto jako pár facek. Kouše se mu to těžko, tváře se mu na vteřinu nafouknou, ale neřekne mu na to nic. Rozpoutal by další hádku a to nechce. Je mu z toho těžko, svírá se mu žaludek, protože tohle jeto poslední, co by chtěl, ale taky má mnohem víc síly, než když sem jel. Změnil se od doby, kdy opustil Yokohamu a asi víc, než si vlastně myslí. Ohlédne se na ostatní a vidí Hideho jak mizí k baru. S ním jde Tetsuya. Nemá ho rád, ale snad mu teď trochu pomůže a dá mu čas. Hyde už se natahuje po Senově vodě, ale Yoshi je rychlejší.
"No počkej, já byl na řadě." Hodí na něj malinko načuřený obličej, ale hned na to se tiše zasměje. Očima ale pořád těká mezi nimi a tomu, co se děje opodál. On si pořád myslí, že to měli nechat trochu uležet a pustit se do dalších debat až ráno. Nechá Senu s Yoshikim a přisune se ke klukům z Gaze a Kazovi. Přece jen s nimi strávil dost času, aby mu to nebylo jedno. Hlavně Kaz nevypadá, že by na to nereagoval vůbec. Mračí se na oba aktéry a u toho si nervózně odfukuje.
"To si nemůžou dát do zubů a bylo by to vyřešený." Vidí to úplně jednoduše, ale asi to zas tak jednoduché nebylo. On by se šel rovnou utopit, kdyby mu něco podobného provedl Aoi. No vydrželo by mu to asi dvě vteřiny, než by se obrnil, nasadil svůj typický mód a šel by s ním. Nezáleží přece jak, ale že by ho měl u sebe. Samozřejmě by ho zkoušel dál balit a nedal by si jen tak pokoj, ale on to měl nastavené v hlavě jinak. Sáhne po dalším pivu a mírně sjede na sedačce dolů, aby se uvelebil pohodlněji. Aki si udělá pohodlí vedle Ricka a opře si spánek o jeho rameno.
"Je to smutný, když to člověk pozoruje a nemůže nic dělat." Povzdechne si nahlas a potká se s očima Hyda.
"Jo, tady to nezachrání ani trojka. Mám obavy, že už vůbec nic." Nalije všem panáka a sobě dvojitého, kterého mu nakonec vypije Kaz. Uru mezitím čeká na Kaiovu reakci, ale už ví, že se mu rozhodně líbit nebude. Zmlkne hned, jak se ozve jeho hlas a kouše se u toho do tváře zevnitř. Začíná pochybovat, že se to vůbec může vyřešit. Obočí se mu stáhne, když dojde na slovíčka, která si řekli.
"Ano, to bylo. A teď si myslíš, že bych s někým šel kvůli penězům nebo výhodám." Jeho hlas je klidný, spíš smutný, tohle by od něj nečekal, ale zlobí se, asi to k tomu patří. Víc k tomu radši neřekne, protože by to znělo asi jako výčitky. Zařídil se hodně rychle, to je pravda. Ale jeho ublíženému já to šlo víc, než snadno. Tak ale tuší, že kdyby to byl kdokoli jiný, než Hide, nešel by do toho.
"Ano, to ano. Ale taky se nepohádali, kvůli odjezdu." Připomene mu tichým hlasem a čím dál víc mu dochází, že ho může prosti, jak chce, ale s úspěchem se to nesetká.
"Bude se mi dýchat snadněji, až konečně pochopíš, že neřeším sebe, ale budoucnost nás všech. Posral jsem to, měl jsem ti zavolat a říct ti, že patříš k nám, že jsme měli nějaký sen a já ho nechtěl jen tak zahodit. Je mi to vážně líto a omlouvám se, ale… Nemůžu to zahodit po tom všem, co se stalo. Copak na tom nezáleží? Nezáleží na tom, že ses viděl za bicími na stagi? A co kdyby se to stalo o pět let později? Hm? Nechal bys kluky ve štychu, protože jsme se pohádali, protože jsme se třeba rozešli? Kdykoliv se to stát mohlo." Rozhodí rukama a teď už zvedá hlas i on.
"Udělal jsem chybu, že jsem ti to neřekl. Ano, jsem srab, že jsem ti nezavolal, ale uvědom si, že netrestáš jenom mě. Trestáš Reitu, trestáš Rukiho, trestáš Aoiho za něco, co jsme podělali oba dva. Kde je teď tvůj sen o kapele, za který ses chtěl rvát?" Musí se trochu vydýchat a u stolu jim už asi musí být jasné, že tohle dobře nedopadne.
"Víš co, dělej si, co chceš." Pohodí vzdorovitě hlavou. Vážně se snažil, ale nejde to. Ne takovým způsobem.
"Budu si hodně dlouho vyčítat, že to byla moje vina, jak kapela dopadla. Ale nenechám je v tom. Udělám maximum proto, abych zachránil, co se dá. Něco jsme si slíbili, vzpomínáš? Všichni a bez výjimek nebo nějakých ale." Křikne po něm naposledy, než se otočí na patě a jde pryč. Mine stůl, kde se podívá na kluky.
"Je mi to vážně líto." Prohodí upřímně a pak vykročí směrem k záchodům, potřebuje se tam na chvíli zavřít, pořádně si prásknout dveřmi a pak…ty slzy nejspíš pustí. Má Kaie pořád rád, kdyby tím pořádně zapřemýšlel a bylo by možné milovat dva lidi zároveň, přizná si to. Ale copak se takhle dá žít? Možná přece jen nadešel čas se od všech podobných vztahů odprostit, úplně od všech. Rei z nich nespouští oči a když se Kai začne otáčet zády, začne se zvedat. Nakonec je to Hyde, kdo mu položí ruku na rameno.
"Zkusím to já." Nabídne se rovnou, nic mu do toho není, ale třeba bude lepší, když to zkusí někdo mimo kapelu. Pohne se rychle z místa, prokličkuje mezi davem a už trochu stranou se mu podaří Kaie dohnat. Vezme ho za rameno a pokusí se ho zastavit.
"Tak počkej přece, Kai-kun." Mírně se na něj pousměje. 
"Pojď, dáme si panáka." Pozvedne ruku s flaškou.
"Je mi jasné, že se chceš vrátit hned domů a chápu to, ale…co si to nechat trochu projít hlavou." Zkusí to z úplně z jiného konce.
"Jsi v Tokyu, kde se plní sny, pokud se dost snažíš. Přece nehraješ jen kvůli Uruhovi nebo klukům." Mírně pozvedne obočí.
"A pokud ano, tak se vrať domů." Ušklíbne se.
"Je tu spoustu možností, jak prorazit. Není škoda to vzdát hned? Doma jsi vzdal všechno, počítám. Vážně se tam chceš vracet bez boje?" Natáhne k němu ruku s flaškou, aby se napil.
"Můžu ti nabídnout postel a místo, odkud se můžeš rozhlédnout. Slyšel jsem tě hrát, rozhodně máš talent. Vážně to chceš pověsit na hřebík?" Možná se to urovná, když tu Kai chvíli zůstane. Bude se potkávat s Reitou s Rukim a Aoim a třeba jim to nakonec klapne.
"Pořád tu máš přátele, kteří tě rádi vidí. Rei s tebou kontakt neutnul a pokud chceš namítnou, že ti o tom neřekl…Některé věci musíš nechat na lidech, kterých se to týká." Odsune rovnou podobné námitky na vedlejší kolej.
"Jsem tady už chvíli a vím, že pokud něco chceš, tohle je přesně to místo, kde se to dá získat. Neřeknu to hezky, ale pokud si myslíš, že Uru na tebe nemyslel a vykašlal se na tebe, kdo jiný by na tvé vlastní dobro měl myslet víc, než ty sám. Já bych se sice Seny bez boje nevzdal, ale to je tvá volba. Možná bych pro tebe měl místo. Jsme bez bubeníka. Je to možná něco jiného a budeš muset na konkurz, kde tě Tetsu sežere, ale…Co takhle si to nechat projít hlavou hm?" Pozvedne nepatrně obočí.
"Není tam nějak dlouho?" Ozve se mezitím Rei u stolu a je jasné, že ho dělí vteřiny, aby tam nevyrazil taky.
"Co mu tam říká?" Naléhá na Senu, aby přišel s nějakou dedukcí a hlavně pobízí Kaie, aby prostě nedocházel jen tak. Hrozně mu tu chybí krucinál, ale samozřejmě ho chápe. Zye se snaží pochytit všechno, co se kousek od nich děje a přemýšlí, že by někdo možná měl jít za Uruhou, ale…On by to asi být neměl.
"Myslíš, že se to někdy dá do kupy?" Zeptá se Boogieho a pak stočí očka na Yoshikiho, jak kdyby to celé mohl spasit. Tetsuya ještě pořád drží dohled u baru, společně s Taijim klidní Hideho, aby to tu nerozbil celé. On sám viděl, že Uru míří na záchody, ale…Nic mu neřekl. Pořád je tu jistá šance, že jak doje na kočičí slzy, půjde Kai pod kytky a to…No dobře, to by asi nešlo. Ten kluk jemu víceméně jedno, ale Hide je Hide…Kupodivu si na něj zvykl a tohle zavánělo problémy a ublížením na zdraví.
"Já nevím, že s vámi taky nemůže být jeden večer v klidu." Protočí očima nad celou tou bandou.
"Z druhé strany, bubeník na volné noze…" Začne uvažovat nad svými problémy, aniž by tušil, že Hyda napadlo něco podobného.
"Najdu nám nějaké pěkné tour a nebude se ti plést pod nohy, Hide-kun." Dvě mouchy jednou ranou, no není on geniální? Kai bude potřebovat pěkný dril, ale nic co by přece nezvládl. Ohlédne se přes rameno a přemýšlí, jestli ho Hyde ukecal, aby nikam nechodil.

Ricko, Sena, Boogie, Hide, Kai, Ruki, Aoi, Yoshiki


Aoi si založí ruce na prsou. Reita se očividně chce hádat. 
"Takže jsi tam byl s nimi a očividně víš všechno, co si řekli?" Nenechá se snadno. 
"Když jsme odjížděli, Kai chtěl jet taky. Jenom je z nás nejvíc fixovaný na rodinu. Já je poslal do háje, ale kdyby děda neumřel, vážně bys přijel už teď?" Rýpne si možná bolestivěji, než by měl a asi si koleduje o ránu, ale Rei ho teď vážně štve. On sám si s Uruhou rozuměl nejvíc ze všech, ale teď je mu Kaie prostě líto čistě ze zásadovosti ohledně vztahů. Ruki si neklidně poposedne a mračí se na ně na oba. Jasně, on taky všechny poslal do háje, ale jeho doma mlátili. Kaie nosili na rukou. Uruhu do jisté doby taky. Než odjel, počítal s tím, že kluci nejdřív dostudují. Možná to Kaiovi prostě měli umožnit, ale tím by pořád nevyřešili jeho vztah, jen kapelu. Říkalo se, že láska hory přenáší, ale tady vztah na dálku očividně nestačil. Tak to bylo. 
"Nechte toho oba dva." Okřikne je nebývale pevně a se založenýma rukama působí docela zlověstně. Dívá se někam dolů. 
"Nikdo nemůže Uruhu vinit, že nesnese samotu." On sám ví, jak chutná… ví to kruci celý život. 
"Nikdo nemůže vinit Kaie, že cítí zodpovědnost i za svou rodinu. Na rozdíl od nás… přiznejme si to… Nechali jsme je za sebou." Tak to bylo. 
"Jestli máme jít dál bez něj, budeme muset. Jestli se Uru zamiloval do Hideho, tak to tak je. Ani jednoho kvůli tomu nepřestanu mít rád, jen asi potrvá, než půjdeme na pivo všichni." Rozhodí rukama. Cítí na sobě pohledy všech, hlavně Seny. Podívá se na něj. On i Sena byli zamilovaní doslova bezhlavě. Možná se to stalo i Uruhovi, jen ne s Kaiem. To byl prostě život. Nechtěl by to zažít, ale srdci neporučíš. 
"Stejně mu to měl říct." Prskne Aoi, kterého už Ricko bere pod křídlem a vleče ho na bar. U toho kývne bradou na Akiho, aby šel taky. Nejvyšší čas nechat kluky, aby si od sebe navzájem odpočinuli. Sena se mezitím přisune ke Kazovi. Zatím neví, co dělá. 
"Ahoj-Kaz-chan. Tak ty jsi taky kytarista?" Zamává řasami a Boo vyprskne s dlaní na ústech. 
"Teda tohle by měl Hyde vidět." Culí se a Senovy růžky se doslova zhmotní. 
"Ženatí muži jsou hrozně sexy..." Zavrní a prohrábne Kazovi čupřinu. Chce tohle zvláštní stvoření trochu vyvést z míry. 
"Co to bylo za poznámky o trojce mezi tebou, tvým manželem a Hydem?" Už je jasné, kam míří. Prachobyčejně žárlí a chce přijít na klub tomu, proč s ním a proč ho má Hyde rád jako by byli bratři. Ty jeho oči jako trnky jsou docela jiné, než co kdy spatřil. Ruki odtrhne oči od Seny s Kazem a zamilovaně se na Reitu usměje, když se mu omluví. 
"To nic..." Zašeptá a prohrábne mu dlaní vlasy. 
"Nevím, proč jsme na tom jinak, ale nemůžu myslet na nikoho jiného, i kdybych měl čekat další rok." Šeptne. Kai se v duchu zlostně probírá každým Uruhovým slovem, když odtud míří pryč. On že si myslí, že by šel s každým za výhody? Ne, nikdy by ho to nenapadlo, ale dělo se mu to přece přímo před očima. Uruha vyměnil jejich lásku za jinou. I kdyby to nebylo pro výhody, nikdy ho nemohl milovat doopravdy, když to někdo jiný přebil během prvního měsíce odloučení. Ruki a Rei jsou toho jasným důkazem. A to prostě hrozně moc bolí. Ten fakt, že mu ho někdo vzal. První láska, která nevyprchala, ale prostě se roztříštila na kousky. Býval by mu rád řekl, že kdyby se to stalo o pět let později, už by tady měl zázemí, kontakty a rozjetou kapelu a nejspíš by to nebylo tak bolavé, protože právě v osmnácti opustil starý život a rodinu. Možná by to snášel daleko lépe, i když si neumí představit, že by to byl on, kdo by dal Uruhovi kopačky. Snášel by to lépe, protože by to nejspíš vycítil nebo viděl před očima, nedostal by to sežrat z čista jasna jako dneska. Ale to Uruha jen těžko pochopí, on není ten zamilovaný ani ten, kdo zůstane sám. On svou náhradu přece má… Ta jeho slova, že on někoho trestá, ho namíchla snad ze všeho nejvíc. Jak kdyby si vybral, že se tohle stane. Představoval si jejich shledání dočista jinak, myslel si, že to bude šťastný den a místo toho zažívá peklo. Ano, Uruha zachránce, který je v tom nenechá. Ten, kdo se tady tahá se svým novým klukem a žije nový šťastný život, to se mu to kecá. Ještě, že už je od něj daleko, jinak by ho snad nakonec praštil. Nevýhoda toho, že to není holka. Když se ho někdo dotkne na rameni, trochu se ožene, ale když se otočí, hledí přímo do Hydovy tváře. Oči má plné slz, ale taky rozčilení. Panáka? Ne, jediné, co chce, je dostat se odtud pryč. Prý plní sny… Jenže Hydova další slova naznačí i něco jiného, než jediné dvě možnosti, které dosud viděl. Konečně ho začne pořádně poslouchat. Váhavě sáhne po lahvi, aby se napil a alkohol ho příjemně zahřeje v krku. Dodá mu falešný pocit tepla. Hyde mu nabízí pomoc s ubytováním a dalšími kroky, kdyby se rozhodl zařídit sám pro sebe? Chtě nechtě nad tím musí přemýšlet. Neví, co by kluci řekli tomu, že je v tom nechá, zatímco si shání angažmá jinde, ale pro něj by teď bylo nereálné sedět s Uruhou v jedné zkušebně, alespoň zatím. Možná by ale přece nemusel pracovat na veřejném WC a přestat hrát. Hyde má nejspíš pravdu. Při slovech o přátelích se podívá přes Hydovo rameno na stůl na druhé straně clubu. Teď už si není tak jistý, že by ho potom rádi viděli, ale… Ne, nechtěl říkat nic o tom, že mu to měl Rei říct. Existovala jenom jediná osoba, která mu to měla říct. Když musela vědět, že pro ně už naděje není. Už zase se mu krev zahřeje v žilách, když si Hyde rýpne, že měl víc bojovat. Bojovat o koho? O toho, který mu právě plivl do tváře tím, že chrápe s někým jiným? Uruha si zaskákal na jejich vztahu, jak kdyby pro něj nic neznamenal. Nemá chuť ho ještě navrch přemlouvat a dolézat, aby se tomu Hide mohl doma smát. Alespoň tuhle tvář ať mu nechají. Už tak je měsíc za paroháče. Radši na to nic neřekne a spíš se zaposlouchá do slov o jejich chybějícím bubeníkovi. Zná Hydův styl z Kazova vyprávění a ne, není to to, co chtěl dělat, ale vlastně by mu to nevadilo. Naučil by se to. Nakonec přikývne a mírně se usměje. 
"Tak… půjdeme na toho panáka?" Řekne trochu nesměle a po Hydově boku vykročí směrem k baru, ale Tetsuya tam stojí právě s Hidem a tak tahem za Hydův loket dá najevo, že na to teď sílu nemá a zakotví o notný kus dál. Mezi lidmi je vidět i Aoiho s klukama. 
Sena zrovna ukazuje Boogiemu a Yoshikimu nějaké fotky ve svém telefonu, když na něj Rei tak uhodí. Zvedne oči nejdřív k němu a pak k Hydovi v dálce a pokrčí rameny. 
"Já nevím, třeba ho přemluví na sex, kterým to Uruhovi vrátí, účet se vyrovná a všichni budou žít šťastně až na věky." Prohodí bez stopy žárlivosti v hlase, ale běda kdyby to snad měla být pravda. Boo si vymění pohled se Zyeanem a mírně rozhodí rukama. 
"To asi záleží na tom, jestli ho Uruha miluje nebo ne." Ohlédne se směrem, kde je Hide na baru s Tetsuyou. 
"Viděl jsi je sám..." Dodá, zatímco si Yoshiki zajíždí dlaní do vlasů. Pořád se nemůže rozhodnout, jestli si přát přítelovu lásku nebo to, aby zůstal single. On sám není, takže by to nebylo fér… Když se pozornost všech upře na něj, mírně sebou trhne a nasadí nejistý úsměv. 
"Tak já se za ním podívám." Řekne a vstane. Protáhne se mezi lidmi a zamíří rovnou na záchody. Stačí v odraze displeje telefonu najít kabinku, kde se objeví Uruhovy boty. Pak se o ni zapře zády a sjede do podřepu. Nikdo další tady není.
"Nejsem zrovna ten, který by ti měl říkat, co je nejlepší udělat." Zasměje se a převrátí telefon v dlaních.
"Většina lidí by odsoudila každý můj krok a často bývá mnohem víc spontánní, než tohle." Na chvíli se odmlčí a pro změnu si prohlíží nehty. 
"Aoi je jiný, než ty. Ty jsi mnohem víc podobnější mě. Prostě se to stalo, v přítomnosti, v tom okamžiku..." Ani neví, co chce říct. Prostě mu dát najevo, že ho neodsuzuje ani neposuzuje. 
"Alespoň to máš za sebou, Uru-chan… A jestli máš vážných vztahů plné zuby, je nejvyšší čas vycouvat i od Pavouka. Myslím, že se v tom trochu plete…" Nadhodí. Jestli se Hide zamiluje a Uru ne, tak to bude vážně katastrofa. 
"Těžko říct, jestli se k vám Kai vrátí, ale teď to nebude. Nejspíš je to dobře, máš čas přemýšlet." Pomalu zase vstane. 
"Chceš doprovodit domů? Třeba zadem?" Navrhne mu. Mají tady řidiče a můžou projít tak, aby je kluci prostě neviděli. Taiji se loktem opírá o bar, popíjí svého panáka a sem tam se pokouší zjistit, kde kdo stojí a co dělá. U toho se kouzelně usmívá. 
"V klidu? Ty se chystáš umřít nebo co?" Rozhodí rukama a podívá se na Hideho profil, ale ten se neusmívá. Předloktí má na baru, v prstech skleničku a přemýšlí. Něco mu na tom celém nesedí. Něco… něco se stane. Cítí to v kostech. Ten neklid… Uruhova hlava něco vymyslí… 
"Musím za ním." Řekne z ničeho nic, ale Taijiho dlaň ho přiková zpátky. Ožene se po něm, ale není to k ničemu. 
"Nech ho chvíli na pokoji." Okřikne ho kamarád a Hide zase přikrotne. Loupne očima po Tetsuyovi. Chápe tu narážku. Kai by tady zůstal. Na druhou stranu kousek dál od Uruhy. Protočí nad sebou očima. Do čeho to spadl? Tetsuyova slova je pobaví oba a s chutí se tomu zasmějí. 
"K tomu ti dopomáhej Bůh, ale stačí říct Yoshikimu." Prohodí Taiji. Jenže Hideho to stejně neuklidní. Jak kdyby to najednou nemělo stačit. 
"Jdeš se ho zeptat?" Vidí Taiji Tetsuyův pohled.



Žádné komentáře:

Okomentovat