(Manovo království)
Kamijo, Hyde
Poslední, co dokázal vnímat, byly Manovy rty, které měl tu čest ochutnat a pak ještě přechod dimenzí na jiné místo. Znal ten pocit, i když už by si ho přesně nedokázal vybavit, kdyby se ho někdo zeptal chvilku před tím. Byly to roky, kdy mohl cestovat podobným způsobem. Lidská mysl záměrně vytěsňovala podobné, nepříjemné pocity. Teď si je znovu plně připomene, ale nevydá ani hlásku. Drží všechny výkřiky, které by kde kdo pustil pod pokličkou. Kontroluje se, už zase. Jak kdyby to ani jinak neuměl. Je to nesmysl, ukázal své pocity Manovi v posledních chvilce v baru. Po tom všem přijde jen tma a on se propadne do spánku. Neví, že ho Mana svlékl, ani jak moc pohodlná postel je. Neprobudí se ani na chviličku, jen vlastně spokojeně oddechuje. Vzbudí se za několik hodin. Připadá si skoro jako by byl včera opilý. No v podstatě byl, ale může za to spíš Manova přítomnost. Přemlouvá se, aby odlepil víčka od sebe, ale nejde to hned. Jako první se přetočí na záda, vjede si dlaní do vlasů a pak konečně oči otevře. Upře modrý pohled do stropu a nepatrně nad tím pozvedne obočí. Ne, doma rozhodně není, i když podobný styl jemu víc, než blízký. Vzal by ho Mana k sobě? Ukázal by mu tolik, i když ho v podstatě vůbec nezná? Nějak tomu nemůže uvěřit a je nejvyšší čas, aby zjistil, kde vlastně je. Pomalu se pokusí posadit, ale nakonec skončí jen na boku a u toho krčí obočí. Už se vzbudil v daleko lepší formě. Začíná vážně přemýšlet, co všechno se včera stalo a co si nepamatuje. Má za to, že všechno, ale kdo si mohl být vedle démona jistý?
Dost z nich si rádo hrálo, hlavně s podřadným člověkem. Tohle chování znal příliš dobře. Konečně se rozhlédne po místnosti a na židlí uvidí postavu. Pohodlně se opírá a rudé oči ho pozorují. Vypadá pobaveně.
Hyde si užil noční Vegas a pak se vrátil k Boogiemu. Byly to zvláštní chvilky, které s ním trávil. Začínalo mu pomaličku docházet, že je v jeho společnosti rád, ale pořád je přesvědčený o tom, že je to proto, aby ho opravdu zkazil. Ráno, když se jeho koloušek probudil, nechal mu přinést snídani a pak se o něj postaral. Koupel, ukázal mu bazén a všechno kolem a pak ho v hotelu nechal samotného. Jen na chvilku příslibem, že se brzo vrátí. Byl to trochu test, jestli ho opravdu poslechne. Nehlídaného jej však nenechal. Měl tam pořád své oči a část mysli. Na vedlejší budově seděl havran, černý jako noc a pozoroval ho. +Jen buď hodný a já budu potom taky.+ Pomyslí si pobaveně a už si maluje, jak ho dnes v noci přece jen udolá. Prostě Boogieho svede a užije si každé jeho zasténání. Cesta do toho apartmánu byla víc, než jednoduchá. Už při svém pobytu zde vycítil přítomnost dalšího démona a nebyl sám. Tento byl však mnohem silnější, než Shinya. Chtěl Manu vidět, potřeboval s ním mluvit a přesvědčit ho, že bojovat po jeho boku má smysl. Společně s ním ovládnout svět. Teď ale v Manově ložnici našel někoho úplně jiného.
"Hm, vůně čerstvého a vyspinkaného masa. Co může být lepšího?" Nakloní hlavu mírně na stranu a čeká, kdy se objeví Mana osobně.
"Nebo jsi jen velmi lákavá snídaně? Asi se nechám pozvat." Broukne Hyde melodicky a v mžiku je u něj na posteli. Nepotřebuje rychlost, jemu stačí, když si pozastaví čas.
"Jsi tu kvůli mým službám?" Pozvedne obočí Kamijo a zlehka ucukne hlavou, když se ho Hyde dotkne konečky prstů. Strach se v jeho tváři neobjeví a stejně jako předtím ho zamkne hluboko ve svém, nitru.
"Ale, ale, tady má někdo trénink." Zhodnotí to rovnou Hyde a v očích mu zaplane.
"Jak dlouho bych tě musel trápit, než bych tu hradbu shodil?" Dobírá si ho s nádechem nevypočitatelného pobavení.
"Kde máš Manu?" Zeptá se Kamija a ten se zatváří zmateně.
"Kdo je Mana?" Neví, kdo proti němu sedí a nehodlá mu říct vůbec nic. Chrání démona? Už to tak bude.
"Nezkoušej mi lhát." V Hydových očích rudě zaplane a už je u něj úplně, svírajíc jeho hrdlo.
"Nevyplatí se ti to. Kde je Mana?" Zeptá se podruhé.
"Pořád netuším, o kom mluvíš." Odpoví mu Kami chraplavě, jak se mu nedostává vzduchu.
"Provedu s tebou takové věci, které tě nenapadly, ani v té nejhorší noční může, pokud mi to hned neřekneš." Vyhrožuje mu a jeho stisk začne pálit. Kamijo mu ledově oplácí pohled, ale strach pořád neukáže.
"Ano, to nejspíš ano." Neprozradí mu nic ani po jeho výhrůžkách.
Mana
Zůstal ve svém apartmánu téměř celou noc. Pouze nad ránem se vykradl do noci, aby své společnosti sehnal něco na zoubek. Po Shinyovi nebyly ani památky, ale nejspíš spokojeně spinkal doma po zážitku se svým mazlíčkem. On sám se pokusil najít nějaké stopy po své předtuše a taky někoho, kdo by mu mohl říct víc o Kamijovi, ale příliš se mu nedařilo. Nikoho ze zaměstnanců svého clubu k sobě nepustil tak blízko, aby byť jenom tušili odkud pochází, natož, aby o něm věděli i něco osobního. Někde ale musí existovat něco, co ho dovede dál. V jeho bytě, pochopitelně. Projít do něj stíny není problém, ale už nemá moc času. Podívá se sem zase další noc. Projde všechny pokoje, prohlédne si interiér i jeho šatní skříň a žádné čidlo ho není schopné zachytit. Kdyby tu byl sejf, jeho stínové úponky by se dostaly i do něj. Je si jistý, že tu je, ale nebude to klasika. Nic na očích ani za obrazem. Bude to někde schované, možná úplně malé, na sérii šifer a malých klíčků postrkaných kde to jenom půjde. Vezme sem Shinyu, rád si s podobnými věcmi hrál a Kebu-chan vyčenichá zbytek. Kamijo nebude tak naivní, aby si schovával fotky nebo staré dopisy, ale rozhodně tu bude něco, co mu řekne, kdo ho cvičil a kde je. A pak už si zjistí zbytek. Zrovna si prohlíží broušenou křišťálovou sklenici na víno a říká si, jak by se mu líbila, když se mu žaludek sevře něčím nečekaným. Temnota právě vstoupila do města a je… Během vteřiny proletí stíny a zhmotní se zpět ve svém bytě. Je tu ticho a tma, ale z ložnice slyší hlasy. Někdo se dostal až sem, prošel vší jeho ochranou jako máslem a taková bytost existuje jenom jedna. A jde po jeho objevu. Tak to tedy ne. Neslyšně prochází pokoji tak, aby ani Hyde neměl šanci ho identifikovat, dokud se soustředí na Kamija. Slyší každé jejich slovo a nestačí žasnout. Ještě se mezi nimi nic nestalo, ale ten člověk si očividně vybral nového pána a chce mu být loajální, i když by mohl být někomu ještě silnějšímu. Není hloupý, udělal dobře. Hydovi se nedalo věřit, lidí si nevážil. Mana byl v tomhle jiný. Dostane se tak blízko, aby viděl, co se v ložnici odehrává. Hyde klečí na posteli, tiskne Kamijovo hrdlo a kdykoliv by to s ním mohl skončit. Kamijo zarputile tvrdí, že neví, kdo Mana je a obratně využívá všechny svoje schopnosti tváří v tvář nejhoršímu. Je unavený po průchodu stíny a stejně se drží. Neuvěřitelné. Aktivuje svoje schopnosti a z jeho těla se vyplazí jeden stínový úponek. To už ho Hyde musí cítit, ale těsně před tím, než se otočí mu chapadýlkem zaklepe na rameno.
"Jsem tu dost dlouho na to, abych ti ublížil, kdybych chtěl a nevěděl jsi o mě." Řekne nepříjemný fakt, kterým Hyda nejspíš rozzlobí, ale není slabý, uměl by ho hodně pocuchat, kdyby šel Hyde do sporu.
"Ber to ode mě jako vstřícný krok a dej z něj ruce dolů, ano?" Požádá ho a jakmile se potkají očima, předvede mu elegantní úklonu. Tím uzná jeho svrchovanou sílu. Zatím nestojí o konflikt. Potřebuje jenom ochránit, co je teď jeho. Démoni jsou úskočná stvoření, neznamená to, že za hodinu nemůže být všechno jinak a Mana si neřekne, že chce být přeci jen nejmocnější na světě, ale teď je teď. Přes Hyda vidí rudý otisk na Kamijově bledém hrdle. Nelíbí se mu to.
"Potřebuješ-li moje služby, jistě ti nebude vadit, když si některé věci ponechám pro sebe. Asi tak navždycky." Hydovi už v tuto chvíli musí být jasné, že Kamijo je nějak důležitý, ale jestli je Mana ještě důležitější, uzavře s ním obchod a dá mu pokoj. Elegantně pokyne zápěstím, aby se Kami přesunul za něj. Radši… Za pár vteřin by mohlo klidně dojít ke krvavému konfliktu a Kami by byl po ruce jako první. Možná to nestihne ani tak.
Kamijo, Hyde
Kamijo hledí ledovýma očima přímo do těch Hydových. Viděl už hodně děsivých věcí a naučil se je přijímat takové, jaké jsou. Má strach, ale pohřbívá ho hodně hluboko, aby mu nedal sebemenší záminku si na něm smlsnout. Co on ví, co je zač. Asi někdo mocný, pochybuje, že by Manův byt byl je tak bez ochrany. Na to znal démony dost dobře.
"Co ti slíbil, za tvou loajálnost? Prozraď mi to." Působí na něj Hyde, jak nejvíc dokáže a vidí mlhovinu v Kamiho očích, jak zakrývá jeho mysl, ještě chvíli a opravdu by ho měl. Ten člověk je silný, cítí to z něj a stále ještě zvládne zavrtět hlavou, jako důkaz odmítnutí. Ano, Hyde teď nevnímal nic kolem sebe a málem to byla osudová chyba. Netrhne sebou, když mu na rameno něco poklepe, ale v tu chvíli ho ucítí v plné síle. Pozvedne pravý koutek ve smyslném pousmání a pomalu stočí pohled k Manovi. Tím samým směrem se podívá i Kamijo. Už pomalu cítí, jak přichází o poslední zbytky dechu, ale nakonec Hyde svůj stisk malinko povolí.
"Ano, to máš pravdu, přít se s tebou nebudu." Přizná mu Hyde bez váhání.
"Jen je těžko říct, kdo by nakonec komu ublížil víc." V očích se mu blýskne a je jen těžko říct, o čem přesně mluví. Mana si brání svého člověka, je pro něj důležitý, ale zatím neví jak.
"Je mi líto, měl jsem za to, že to mám jako pohoštění." Dodá a Kamijo si tiše a hrdě odfrkne, nahlas ale nic neřekne. Hyde se naopak vůbec netváří, že by mu to bylo opravdu líto. Pomalu vstane z postele a sleduje, jak Kami vstane taky. Jeho pohyby jsou jisté, když jeho tělo značně protestuje. Celá předešlá noc, hlavně cestování, ho stálo dost sil a cítí to na sobě.
"Asi bych měl poděkovat za život." Nadhodí, jakmile si je jistý, že ho hlas nezradí. Dokonce se Hydovi zlehka ukloní hlavou a dočká se překvapeného pozvednutí obočí.
"Máš je hezky vychované." Prohodí uznale Hyde a zatleská Manovi. Mohl by je poslat do jiné dimenze oba, ale Manu chce mít rozhodně po svém boku. Kamijo přejde až k Manovi, podívá se mu upřeně do očí a vysílá jasné poděkování i jemu. Věří tomu, že ještě chvíli a nebyl by mezi živými. V tomhle ohledu si nedělá iluze.
"Mám slabost pro mazlíčky a myslím, že na chvíli dokážu ctít i ty, kteří mi nepatří." V očích se mu nevypočitatelně zablýskne.
"Ale máš pravdu, jsem tu kvůli tvým schopnostem." Mávne ledabyle rukou ve vzduchu a začne se procházet po ložnici. Pořád je ve střehu. S démony jeden nikdy neví, on to zná až příliš dobře.
"Jen přesně nechápu důvod, proč zrovna jeho, který si tak skvěle chrání emoce anebo právě proto?" Zeptá se Hyde napřímo a Kami jen protočí očima v sloup. +Já NEJSEM večeře!+ Pomyslí si panovačně, ale zase mlčí. Roky s démonem ho naučili, že tohle je často spíš výhra.
"Ani mi neprozradíš, co je zač?" Ozve se Hydův hlas s jistou provokací.
"Nevadí, on mě nezajímá, za to ty ano." Nakloní hlavu mírně k rameni.
"Co třeba sklenku něčeho hříšně dobrého?" Projde se znovu po ložnici, tentokrát na druhou stranu.
"Nechám ti ho, ale jak víš, nebude trvat dlouho a dojde ke konečnému konfliktu. Cítíš to, cítíme to všichni. Je to jak něco, co kazí vzduch." Ušklíbne se.
"Řekni, Mana-chan, víš, jak zní proroctví?" Rozvalí se jim klidně na postel rukama pod hlavou.
"Co je zač?" Sykne tiše Kamijo a je mu jasné, že ho slyší.
"Někdo, komu se vážně hodně líbíš." Zavrní Hyde smyslně a mírně se pozvedne na předloktí. +Ale ty mě ne.+ Odporuje mu Kami v hlavě a tohle klidně pustí dál, aby to vycítil.
"Nejsem tvůj typ? Škoda, mohl bych z tebe udělat něco, co tahle planeta ještě neviděla." Začne ho klidně lákat před Manovýma očima.
"Uhm, to se prostě nedá ovládnout." Zasměje se melodicky a pokrčí nenuceně rameny na znamení, že toho možná nechá. Po očku pozoruje Kamija, který stojí sebevědomě za Manou. Jindy by si založil ruce na hrudi, ale v nich má všechnu svou, jistě proti Hydovi titěrnou moc, ale lepší než nic. Bránit se rozhodně bude.
"Asi mě příliš neužije na podobné praktiky." Skoro to zní jako omluva, ale jeho hlas je ledový a prsty si promne bolavý a jistě i poznamenaný krk.
Mana
Potkají se s Hydem očima a Manův pohled je mnohem víc zkoumavý, trochu zvědavý, než vyloženě nepřátelský. Přesto by se to mohlo během vteřinky změnit, kdyby se Hyde pohnul nějak jinak, než jak očekává. Očividně oba dva nosí moc pěkná těla. Rozhodně to ale neskryje to, co nosí v pozadí svých očí. Nepře se s ním. V tuto chvíli o konflikt nestojí a pokud si Hyde myslí, že je silnější, ať si to myslí dál. Ostatně Mana ho nepodceňuje, to by byla sebevražda. Nejlegračnější na tom bylo, že Kamijovi neslíbil vůbec nic. A stejně tady byl a nasazoval za něj svůj život. Ať už ho k tomu vedlo cokoliv, bylo to působivé. Kamijo nezklame ani ve chvíli, kdy Hydovi sám poděkuje za svůj život a Manův výraz se změní za spokojený. Pociťuje jistou hrdost nad svým výběrem, i když si spíš Kami vybral jeho a on ho rozhodně nevychoval, ale… mohl ho odehnat nebo zabít a neudělal to. Teď mu patří, už to nebude jinak. Mana naznačí jemnou úklonu, když mu Hyde pochválí mazlíčka. Zabral i Kamiho vděčný pohled, ale teď nesmí dát nic najevo. Celá tahle situace je pořád křehká jako porcelán a bylo nebezpečné balancovat na jejím ostří. Nic jiného jim ale nezbývalo. Hyde se dostal dovnitř a to bylo znepokojivé. Manovo bezpečí už neexistovalo. Žil tady několik dlouhých let, už si zvykl a teď musí pryč. Hyde začne kroužit po ložnici. Mana se ani nepohne, jenom za ním otáčí oči a drží si svůj typicky nečitelný výraz. Kamija má pořád za sebou a je stejně ve střehu jako Hyde. Hyde tady nejspíš nic nevykouká, ale mohl by hodně vycítit. Kamijo ho zajímá a to není dobře. Nemusel by to nechat jenom tak, i když se teď tváří jinak. Nechce se mu odpovídat na žádnou z těch otázek. Samozřejmě, že je to ten druhý důvod.
"Přijde ti zvláštní držet si u sebe někoho, kdo by se ti dovedl obratně bránit?" Broukne a pousměje se. Neschopnost ovládat mazlíčky hned, nesmět se jim dostat do hlavy, aniž by je jeden zlomil, to nebylo běžné…
"Jen cizí odkopnutá hračka, mám to bez práce. Možná jsem jeho pána zabil." Samozřejmě, že lže.
"Je škoda mařit takové úsilí a nezkusit to po svém." Ano, to by mohl být pro kohokoliv dostatečný důvod, proč si Kamija chvíli nechat. Snad má Hyde důležitější cíle, než se hrabat v tom, kdo je jeho bývalý pán a k čemu ho měl. Hyde pořád doráží, co je Kami zač a on začíná mít obavy, že se nebude moct ani otočit, aby mu ho neukradl. Pak ale Hyde zase mění názor a prý mu jde o něho. Hmm, jistě. Už ne jenom… Kami byl jako diamant. Chce ho každý, kdo si všimne, že tu svítí… Dokonce tuší, co myslí tou sklenkou a ne, nedá mu z Kamija vůbec nic. Místo toho se rozejde k baru pro velmi starou archivní lahev, která je dokonce pokrytá pavučinami. Stínové úponky se vydají samy po stěně, aby ji otevřely a nalily do tří sklenek, čímž dá najevo, že Kami pro něj není méněcenný. Teď Hyda trochu dráždí a když je zády, mírně se tomu usměje. Pak mu jedním úponkem sklenku podá a pokyne bradou Kamimu, aby si taky přišel vzít. Tím ho udrží zase u sebe. Hyde začne o něčem mnohem větším a Mana skloní oči.
"Ano, cítím." Řekne mu upřímně.
"Věříš na proroctví?" Broukne a podívá se Hydovi přímo do očí. Ano, kazí to vzduch a ano, líbilo by se mu, kdyby démoni pohltili tuto dimenzi a mohli tady volně úřadovat. Trocha hrůzovlády a lidské plémě jako nekonečná zásobárna potravy. To by s vlkodlaky nebo upíry nešlo. Hyde sebou plácne do Manovy postele a Manovi se naježí stínové úponky za krkem. Opravdu byly na chvíli vidět jako ostny, než se zase položily.
"Antikrist." Odpoví jednoduše a upřímně Kamijovi a dá tak i Hydovi najevo, že ví moc dobře, jaké je jeho pravé jméno. Teď je přesně ta chvíle, kdy by se měl každý smrtelník počůrat strachy. Hyde se znovu ozve s tím, že by Kamija chtěl a Mana začíná drtit čelist o sebe. Nechce o něj bojovat a takhle za chvíli bude muset. Nebo co když bude Kamimu připadat Hyde mnohem zajímavější a ehm… perspektivnější a půjde za ním sám?
"Mnozí si myslí, že je to nejmocnější démon, jaký kdy existoval. Nebesa se z něj třesou strachy a říká se, že jeho příchod na Zemi značí jenom jediné." Doplní s očima stále upřenýma do Hydových.
"Jinak mu tahle dimenze připadá podřadná, nechodí sem tak, jako my ostatní. Pokud ji nechce celou." Když se mu Hyde omluví za Kamijovo svádění, cukne koutky, jako by se chtěl shovívavě usmát, že je to v pořádku, ale v jeho očích svítí predátorská výzva. Moc dobře ví, co by s ním Hyde dělal. On a jeho rituály. Pokud by Kamija nezabil, opravdu by z něj mohlo být něco velkolepého a děsivého. Mohl by mu nalhat, že bude taky démonem. Možná to i bylo možné… Kamijo odmítne a Mana na okamžik oči skloní, cosi v něm pocítí zvláštní úlevu.
"Co ode mě potřebuješ?" Přejde Mana k věci.
Kamijo, Hyde
Hyde skoro vypadá, že je v místnosti nevnímá, jak kdyby tu byl jen náhodou. Opak je pravdou, ale jeho výraz je pořád nezaujatý. Nutně musí přemýšlet nad tím, kde se tu Kamijo vzal a co za schopnosti má, že si ho Mana drží u sebe.
"Možná, že ano. A možná taky ne. Kdyby ano, nějak k tobě přilnul. Asi bych pochyboval o jeho loajálnosti." Koutky se mu zvednou v náznaku pousmání.
"Ovšem s tím, co před chvílí předvedl... Lidi jsou zvláštní stvoření. V jednu chvíli kvůli tobě přijdou málem o život a v té druhé, se k tobě obrátí zády, pokud jim nabídneš dost." Dodá, než se na posteli posadí. Je to přesně ve chvíli, kdy se střetne s Kamijovým nesouhlasným pohledem. Ne, tohle nebude jeho případ nejspíš, ale to si myslel i o Uruhovi a jak to dopadlo.
"Mohl bych ti pomoct tvého mazlíčka vylepšit. Nechám to klidně na tobě a s radostí tě tím provedu, Mana-chan. Není na tom zase tolik těžkého." Teď už vábí i jeho, aby svého člověka posunul na jiný stupínek. Kami zůstane na své místě, když Mana odejde a začne nalévat. Sem tam stočí oči k Hydovi a i přes jeho trénink a zkušenosti mu z něj běhá mráz po zádech. Jak kdyby cítil víc, ale možná je to jen tou atmosférou, kterou kolem sebe šíří. Trochu sebou trhne, když zaslechne tiché šeptání, je to jakoby stál Hyde blízko něj a možná mu to zní i v hlavě. Nedokáže to rozluštit hned.
"Mohl bys doplnit naše řady. Vím jak na to, mám s tím hromadu zkušeností. Jsi dost silný, abys to přežil. Přemýšlej o tom, když budeš chtít, najdu si tě." Dává mu klidně na výběr a v Kamijových očích je vidět, jak nad tím přemýšlí. Nakonec jen velmi neznatelně zavrtí hlavou. Ne, chce to, to ano, ale Hydovi nevěří. Bylo bláhové věřit i Manovi, jen…Prostě s tím neměl problém. Hyde si bez váhání převezme sklenku, kterou mu Mana osobitě nabídne a zhodnotí ročník jako dost ucházející i pro něj.
"Hm, ne nevěřím." Zavrtí hlavou Hyde a krátce vyhlédne z okna. Mana si je sebou dost jistý, jenže on tu není proto, aby s ním bojoval. Zavtipkuje bez váhání a v očích se mu na chvíli objeví temný plamen.
"To mě taky." Ozve se Kamijův pevný, stále trochu chladný hlas, jakoby to byla hradba před jeho mocí. Není ani trochu, jen se nechce dát tak lehce. Žaludek se mu nepříjemně stahuje a všechno v něm křičí, aby rychle utíkal do bezpečí. Jeho temnější stránka mu ale velí zůstat.
"Bylo vyřčeno proroctví, ale nevěřím v jeho sílu. Ovšem naši společní nepřátelé se vydali do boje." Prozradí mu Hyde část situace.
"Nepočítali s tím, že jí jejich zázračné dítě dostanu do rukou." Vypadá hodně spokojeně, když o Boogiem.
"Podařilo se mi ho najít a přesvědčit ho, že po mém boku mu bude nejlíp. Obrátil jsem jejich zbraň proti nim." Napije se a nechá víčka požitkářsky klesnout.
"To však neznamená, že proti mně nepůjdou. Chci jim poslat jasný vzkaz, varování, že si se mnou nemají zahrávat. Chci tento svět, konečně si vzít co mi patří." Mírně pozvedne bradu a vykročí pomalu směrem k nim. Zastaví se v bezpečné vzdálenosti.
"Mohl bych ti část věnovat za věrné služby." Láká pro změnu Manu.
"Posadit tě na krvavý trůn hned vedle mě. Pomoz mi zbavit se těch nechutných opeřenců a dát světu ten správný směr. Budeme si to užívat, provokovat lidstvo a týrat ho." Natáhne k Manovi ruku.
"Část vlkodlaků jsem získal tady. Smečka zde má velmi slibného vůdce, s mojí pomocí by jich mohl stáhnout mnohem víc. Jsou tu však dva, kteří čeří temnou hladinu." Kamijo na chvíli zpozorní a stočí pozornost z Many na Hyda. Znal několik vlkodlaků odtud a pokud by si měl tipovat, který je ten, kdo se Hydovi nelíbí, napadá ho je jen jeden.
"Zbav se jich pro mě, Mana-chan a budeš mít za to u mě laskavost. Pomoz mi vyhrát tuhle válku a dám ti tvůj vlastní svět." Hyde dojde až k nim a natáhne svou dlaň.
"Společně necháme světlo zhasnout a už nám nebude nic stát v cestě a slíbím ti, že tvého člověka nechám na pokoji." Přidá ještě navrch k ceně, kterou je ochotný zaplatit za jeho pomoc.
Žádné komentáře:
Okomentovat