Zyean, Tetsuya, Hyde, Aki, Kaz, Reita, Uruha
Tetsuya samozřejmě postřehl, jak se Ricko tváří. Jen ať si chlapec zvyká, mohlo být klidně i hůř. Nějak neodolal pokušení ho dál testovat i když jsou na večírku a měli by se bavit. Kdo ale na to kdy bude brát ohledy? Nikdo. Všem to bude srdečně jedno a jestli se mu tohle nelíbí…Měl by se těšit na to, co přijde, až budou známí a že budou, o tom je přesvědčený. Za to Aki se spokojeně culí, protože tyhle pohledy moc dobře zná. Sám mu vrátí jeden, který jasně říká, že se domů bude neskutečně těšit. Rei jen klidně pokrčí rameny, když dojde na ďáblíčka Rukiho."Klidně ať se pak přidá, najdu způsob, jak si ho přitáhnout zpátky." Usměje se široce a upřímně, ale Rukiho k nim nepustí. To, že to řekl, vůbec neznamená, že to udělá.
"Jemu se ode mě nechce." Nahodí hraně sebejistý výraz a obejme Rukiho, aby ho přitiskl k sobě, než se odejdou usadit společně do křesla. Jo, asi je pak pozve na pivo, kde si pořádně pokecají, jen teď….Před chvíli přijel, bude mu ještě dlouho trvat, než mu konečně pořádně dojde, že s Rukim budou pořád spolu.
"Aoi se nám opije a nebude brblat, Kaz bude taky spokojený, asi tu nakonec odpálí ohňostroj a celkově si to užijeme." Prohodí nahlas Rei menší popíchnutí a hned se omluvně pousměješ Yoshikiho. Ne, s ním si to teda nechce rozházet. Hide je jedno velké pozdvižení a jim to zajistí dost soukromí v křesle. To už Rei neovládá sám sebe a dopřeje si několik velmi dlouhých doteků. Hlavně se mu líbí jeho stehna…No začíná vážně doufat, že nějaký soukromý pokojíček mít budou, jinak se zblázní.
"Ten největší poklad a nějaký pátek už můj." Pokračuje dál Kaz v bránění své lásky a krátce těkne očima k prstýnku. Spokojeně se zazubí, když si od něj Hide vezme flašku.
"Hm, je to dost nebezpečné místo, ale stejně ji občas beru s sebou. Taky musí ven, trochu vyvenčit." Zní to jako vtip ale občas to vážně byla pravda, většinou ho u toho nechytil Aoi, jinak by ho ukecal, aby ji nechal doma. To bylo jak se skatem. Místnost za chvíli naplní dým z cigaret a to už si celkem odvážně připaluje i Zye. Jak jde o tenhle zlozvyk, není nikdy pozadu. S Yoshikim přichází i jiné neřesti, ale radši mlčí. Hyde pozoruje pobaveně všechny, kteří už loví cigarety a sám si klidně nabídne od Aoiho.
"Arigato." V očkách se mu blýskne a stejně si pořád prohlíží Hideho. Vypadá to na nezřízenou střelu. Chudáček Zye, jestli bude v podobné společnosti, asi rychle zvlčí. Prohlédne se Zyeanův výraz a tiše se uchechtne.
"Ono mu to vůbec neuškodí." Řekne nakonec nahlas a trpělivě čeká, až si Sena užije hvězdné nebe. Malinko žárlí, má snahu si ho víc hlídat, ale…však ona přijde chvíle, kdy mu ukáže, jak moc dobře jim spolu je.
Zye se málem propadne do země, když se Hide zastaví u něj. Pořád úplně netuší, co si o tom všem myslí. Od Yoshiho ví, že před ním nemá žádné tajemství. Pan kytarista tady stojí před ním a…co ten pohled znamená? Dostane se mu podívání ruky a on zjistí, že konečně vydechnul.
"Kdyby mi bylo o pár let víc, asi dostanu infarkt." Prohodí s nesmělým pobavením a zkoumá, jestli to náhodou nepřehnal. Další příchod vyvede z míruplně všechny a Reie ještě o kousek víc Uruhův výraz. Malinko se mračí a snaží se tomu přijít na kloub. Za to Uru by se nejradši vypařil. Je tu Yoshi, je tu Hide, na kterém se o chvilku déle zasekne pohledem, ale jeho nálada mu nějak nedovoluje, se mu vrhat k nohám a líbat je. Ano, tohle by asi jindy udělal. Vděčně přitiskne Rukiho k sobě.
"Jsem hrozně rád, že tě vidím." Pošeptá mu upřímně a asi poprvé v životě mu nevadí, že bude mít zmačkané oblečení. Pak se na chvíli schová v náruči Aoiho a krátce přikývne.
"Hai, už nechci zpátky." Pozvedne koutky v mírném pousmání a vzdorovitě pohodí hlavou, jak kdyby domů posílal jasný vzkaz. Dostane se mu objetí i od Reity, který ho poplácá po zádech a trochu mu poupraví vlasy.
"Tak trochu jsem vás v tom nechal, promiň." Omluví se mu rovnou a ano, cítí se vinný. Prostě se sbalil a odjel, ale touha být s Rukim byla prostě silnější. Uru sebou trhne, když horu představí a poposune se opatrně k Yoshikimu.
"Pardon, že jsem sem tak vpadl." Shlédne krátce na hrnek a zatváří se hrozně vděčně.
"Díky opravdu moc a těším mě." Ukloní se mu zlehka a nechá víčka na chvíli klesnout konečně trochu veselejším pousmáním. Je to tím, jek se mu ruce hezky ohřívají o stěnu hrnku. Pak mu očka padnou na Hideho a konečně v nich trochu zasvítí.
"Dejte mi tak deset minut, než se vzapamtuju z cesty a chlápka, který mi slintal na rameno a budu mít jasný cíl, autogram na všechno, co jsem si přivezl, ideálně od obou." Skoro stydlivě sklopí očka k zemi, ale brát zpátky svoje slova rozhodně nechce. Trochu sebou trhne, když mu na ramenech přistane deka, je to Zye, který tu cestou jednu potkal.
"Abys nezmrzl." Do toho se vloží Aki.
"Měl by ses převléknout." Dodá ještě a Hyde souhlasně pokývá hlavou. Uru to ale pro tuto chvíli odmítne a stočí oči na Rukiho, Reie a Aoiho.
"Pojď si první sednout prosím tě. Kdo by tě pak sbíral ze země?" Protočí nad ním očima Kaz a dotáhne do ke křeslu.
"Tak mluv." Vybídne ho a vypadá to skoro, jak kdyby mu svítil do očí halogenkou.
"Já nevím, jestli přijede." Povzdechne si Uru a kouká do svého hrnku.
"Když jsi odjel Rei, bylo to ve škole čím dál horší. Vím, že si musel, já bych taky zmizel, jak jen by to šlo, ale….Kai mě pořád ujišťoval, že brzo pojedeme. Bylo to po testu, po hlavním zápase, narozeninách jeho babičky…" Ne, nevyčítal mu to, on sám chtěl ještě chvíli zůstat, ale ty kecy všech kolem...
"Pak máma, sestra…sousedé. Úplně všichni." Povzdechne si Uru a vděčně se usměje na Reitu, která mu položí ruku na rameno. Aki vypadá, že se za chvíli rozbrečí a Hyde chystá koktejl, po kterém Uru upadne do kómatu, jen pro jistotu. Tetsuyi se to klasicky vůbec netýká. Co je mu po pubertálních starostech?
"Někdy by tahle společnost potřebovala ránu." Ozve se Zye, protože ani jemu to jedno není.
"Když na mě máma vyběhla, že mě pošle studovat jinam, když nám někdo daroval hezký nápis na dveře, už to nešlo dál." Je vidět, že ne všechno Kaiovi řekl.
"Už to ani nebylo jen o našem vztahu, ale o celkovém pohledu na život. Proč by mi měla říkat, kam jít a co bych měl dělat?" Kousne se do rtu a ne, nechce se ani na chvíli podívat na nikoho jiného. Jen stěží ovládá slzy.
"Sbalil jsem se, šel jsem za Kaiem. Trochu mě přemlouval, ať ještě počkám, ale já už prostě nemohl. Řekl jsem mu pár věcí, kterých teď lituju, jen…" Odmlčí se.
"Jakých věcí?" Zeptá se Rei opatrně.
"No, vlastně to, že pokud se mnou nechce jít, má mi to rovnou říct a ne se schovávat za rodinu. Že prostě jedu s ním nebo bez něj. Byl jsem už zoufalý, ale to mě neomlouvá." Zavrtí hlavou a pak vstane z křesla.
"Můžu se teda…no převléknout." Potřebuje nutně na chvíli vypadnout nebo se vážně rozbrečí.
"Druhé dveře vlevo. Je tam i pohovka." Nabídne mu Zye pohotově a Uru mu poděkuje očima a ještě se zeptá Yoshiho na souhlas. Sáhne po své tašce a cestou vyfasuje od Kaze flašku do ruky a krátký dotek dlaně na rameni. Hyde počká, až se zavřou dveře a sám si řádně lokne.
"Tohle bude na řádnou léčbu alkoholem." Myslí samozřejmě menší opití Uruhy.
"Je dobrý nápad, aby tam zůstával sám?" Pípne Aki sotva slyšitelně.
"A nebude lepší, když si chvíli od takové bandy odpočine?" ušklíbne se Kaz znalecky.
"Pošleme tam Tetsuyu, to se pak milerád vrátí zpátky." Rýpne si malinko Aki a už se schovává za Ricka.
"To mělo být vtipné?" Zavrčí Tetsu s protočením očí v sloup.
"Pokud nechce Ruki přijít o kytaristu, neměl bych tam chodit." Kývne nad tím Tetsuya rukou a vybírá nezúčastněně další písničku na karaoke. Asi už měl dost alkoholu, sám by si něco dal.
"Měl bych zkusit zavolat Kaiovi." Nadhodí Reita, než mu Hyde položí ruku na předloktí.
"Napiš mu zprávu, že dorazil pořádku a nech to na zítra. Pokud ho Uru naštval, do zítra spíš vychladne." Pokusí se nabídnout řešení Hyde.
Boogie, Sena, Ruki, Ricko, Yoshiki, Aoi, Hide
Yoshiki se mile usměje a jenom kývne hlavou na znamení, že to je v pořádku. "Tohle ještě není žádné vpadnutí..." Mávne nad tím rukou a ohlédne se po Hidem, který by mohl školit v tom, jak někam pořádně vpadnout. Ten stojí sice opodál, ale prazvláštní oči ještě nespustil z nově příchozího. Teď se navzájem setkají pohledem a on si povšimne, jak Uruhovi zazářilo v očích. Pousměje se a víc sevře skleničku v dlani, zatímco k němu vysílá podvědomou zprávu, že mu podepíše klidně cokoliv. Už má trochu upito a navíc se mu to mokré ptáče vážně líbí. Ostatní se Uruhově poznámce zasmějí a rozhlédnou se jedem po druhém, ale stejně na něm dál visí očima, aby se dozvěděli, co se přesně stalo. Yoshiki se zařadí po Hideho boku, nalije si vlastní skleničku a chvíli to celé pozoruje.
"Můžou se přetrhnout, aby se o něj postarali, co?" Zeptá se ho tiše, zatímco se na něj Hide podívá a pokývá pobaveně hlavou.
"Divíš se? Budí ten dojem..." Broukne, ale oni dva zatím do klubíčka pečujících rukou nezasahují. Vlastně nejsou sami, kdo stojí trochu opodál. Přece jenom Senovy ani Tetsuyovy kapely se to nijak netýká a vypadá to, že nově příchozího taky vůbec neznají. Sena si tiše špitá s Akim a Rickem, zatímco Zye vypadá trochu ztraceně. Poblíž něj se zdržuje Tetsuya a Yoshiki je s pobaveným očekáváním sleduje, jestli se jim podaří navázat nějaký rozhovor nebo ne. Zkouší spolu, takže by to nemělo být tak těžké, ale Tetsuya dělá všechno proto, aby to lidem okolo sebe znemožnil. Boogie postává vedle Hyda a oba vypadají, že je Uruhovy zprávy zajímají úplně stejně jako ostatní kluky, kterých se to týká. Na Boogiem je vidět, jak mu cukají ruce, aby mohl taky něčím pomoct a o někoho se postarat a Yoshiki se tím baví ještě víc. Takové trdýlko a s takovým žralokem…
Ru už klečí u opěradla křesla, ve kterém sedí Uruha, svírá ho oběma rukama a doslova mu visí na rtech, zatímco Aoi s Reitou a Kazem stojí nad ním. Když Uruha řekne, že neví, jestli Kai přijede, Rukiho píchne v žaludku, jako by se vyplnila jeho zlá předtucha. Nějak si nedovede představit, že by po tom všem, co spolu prožili, už nebyli kompletní. To se v životě bohužel stává, ale… myslel si, že je to nepotká. Z toho, co Uruha vyprávěl to na něj dělalo dojem, že Kai prostě nechtěl nikoho zklamat. Rodinu, učitele, svůj fotbalový tým… Takhle to měla většina Japonců. Dýchali pro kolektiv, zatímco vytrvale ničili sami sebe. Nemyslel si, že by na to Kai neměl odvahu, možná byl jenom moc… hodný? Aoi stojí rovný jako svíčka, ale oči klopí k zemi. On se svými rodiči vyběhl mnohem hůř, vlastně se jich na nic neptal, ale on byl taky o pár let starší. Když se ozve hlas Zyeana, všichni se na něj krátce podívají. Někdo souhlasně pokyvuje hlavou, někdo krčí rameny, jako třeba Hide, protože jemu a vlastně celému X je tahle společnost srdečně… ne, slušný ve své mysli moc není. Když objevoval svět dospěláků, máma ani babička o tom nic nevěděly, ale tahali se s rajdami v přístavu, kouřili jako komíny a hrozně pili. To jim tak nějak vydrželo. Tihle kluci jsou úplně jiná kategorie. Aoi vytáhne obočí nahoru, když se dozví o tom nápisu a vypadá opravdu rozzlobeně.
"Co si to kdo dovoluje? Ničit takhle majetek?" Jak kdyby Kaz nekopal do každého jízdního řádu, který potkají, ehm… Stejně ho to ale hrozně namíchlo a kdyby tam byl, asi si dá tu práci a rozvěsí po škole letáky s nějakým napomenutím. Jenže se po tomhle Uruhově mámě vlastně ani nediví. Ale taky se nediví Uruhovi, že to odmítl riskovat a radši se všemi školami sekl dřív, než by mohl skončit někde na internátě. Ruki odhodlaně přikývne, když se Uruha začne zlobit, že by o jeho životě neměl rozhodovat nikdo jiný, než on sám. Pod tohle se klidně podepíše. Z toho, co Uruha říká, je jasně patrné, že byl dohnán okolnostmi na pokraj svých sil, zatímco Kaie netlačilo nic jiného kromě toho, že chtěl být s Uruhou a Rukiho kontraktu. Vlastně se doma jinak neměl špatně a tak ho to tolik nenutilo utéct co nejdřív. Nemyslí si, že by už nechtěl nebo se nesnažil, jen… Uru zmíní, že se asi pohádali a je to Rei, kdo se zeptá nahlas. Jakmile je to venku, Aoi udělá něco jako úúúú a Ruki se plácne do čela. Pořád mu to ale nepřipadalo jako něco, co by mezi sebou nemohli vyřešit. Uru si odpočine a pak Kaiovi prostě zavolá a vyříkají si to, udobří se a budou se zase milovat a Kai přijede.
Hide vytáhne obočí nahoru, když je to Zyean, kdo Uruhovi řekne, kam se má jít převléknout a pak se pootočí k Yoshikimu.
"Ty už tady nebydlíš?" Broukne pobaveně a Yoshiki protočí očima.
"Je to vážnější, než jsi řekl, hm?" Šije do něj dál Hide, ale Yoshiki se ani nezačervená, jenom se decentně usmívá. On má obecně celý večer pocit, že je tady spíš tak… no bokem. Kluci si žijí vlastním životem, to je samozřejmě v pořádku, nejsou nábytek, ale jeho k tomu rozhodně nepotřebují. Nevadí mu to. Vezme svou sklenku, odejde se posadit za piáno a prostě se na chvíli ponoří do vlastního světa. Trvá to jen malou chvilku, než má u sebe Boogieho a Senu, kteří si podpírají brady dlaněmi a achají, zatímco on hraje Crucify my love a Aoiho pozornost je už taky roztrhaná mezi kamaráda a romantické piáno. Co chvíli k nim těká očima, zatímco se snaží podporovat Uruhu. Jakmile je Uru pryč, Ruki pomalu vstane a zamyšleně se podrbe ve vlasech. Aoi pokrčí rameny na Akiho slova.
"Nemyslím si, že jde o tolik, aby tam nemohl být sám." Řekne a očividně sdílí Rukiho myšlenky a přesvědčení, že Kai samozřejmě přijede.
"Jestli si už nelezou na nervy, tak to tam Kai sám nevydrží. Lásku si nerozmyslíš, když je opravdová." Dodá a tím je to pro něj tak trochu vyřešené. Ruki se na něj chvílí dívá, nic neříká, ale sám ví, jak se může Uru cítit. Ten pocit nejistoty, že by na něj mohl Kai po pár měsících zapomenout, měl taky, když se s Reiem odloučili. Dálka dělala hodně. Všichni se zasmějí poznámce o Tetsuyovi, tedy kromě Tetsuyi a Ricko pocítí silné zadostiučinění, jako kdyby mu někdo vrátil předchozí blbé řeči.
"Proč si myslíš, že ho naštval?" Zeptá se Ruki Hyda. Na některé věci je asi moc mladý a přímočarý. On by taky Kaiovi nejraději zavolal, ale možná by to měl udělat přímo Uruha. Aoi to zvažuje, ale on by asi taky zavolal hned. Prostě proto, že jsou jako rodina. Nakonec to ale zatím nedělá nikdo z nich.
"Tak trochu jsme strhli všechno dění Zyeanova večírku na sebe..." Prohodí nakonec Aoi a vymění si s ostatními důkladný pohled, že tohle se nejspíš nedělá. Stalo se toho mezi nimi tolik a ostatní nejspíš nestíhají.
"Pojďme za nimi..." Pobídne kluky, aby se trochu vmísili mezi zbytek, protože oni čtyři jsou prostě uzavřená skupinka a stíhá je už jenom Hyde a možná Aki. Yoshiki mezitím dál hraje, zatímco Hide teď probírá s Tetsuyou možnosti nahrávacích studií, bookování koncertních míst a další technikálie. Najednou je celkem vážný a je poznat, že tomu hodně rozumí. Hide vždycky rád odhaloval nové talenty a z Tetsuyi cítí odhodlání to dotáhnout co nejdál, i kdyby měl tu kárku vláčet úplně sám. Yoshiki ještě pořád hraje, kluci ještě pořád poslouchají a Aoi se prostě přitočí k Hidemu s Tetsuyou. Pousměje se, nastaví uši, aby pochytil, co se řeší a pak se pokusí vmísit, když dojde na vybavení.
Zyean, Tetsuya, Hyde, Aki, Kaz, Reita, Uruha
Uru zvládne jen překvapeně zamrkat na Hideho, když mu vyšle zprávu, o které si není jistý, jestli ji přečetl správně. Snad ano. Je to od něj vlastně hrozně hezké, když se tu Uru objevil jen tak a ještě ho nezná. Věnuje mu vřelý úsměv a kývne hlavou, aby mu poděkoval. Pak stočí pozornost na všechny ve své blízkosti a snaží se tvářit…Jinak než smutně. Nejde to, tolik si přál, aby s Kaiem odjeli společně. Kdyby byla situace doma jiná, asi to ještě vydrží, ale to nešlo. Mírně se pousměje na Rukiho a krátce mu položí dlaň na ty jeho. Ví moc dobře, že je tu chtěl všechny, že tu chtěli být všichni společně a tohle se úplně nepovedlo. Dává si to za vinu a vůbec mu to nepřidává."Děla se spousta věcí, o kterých jsem nikomu neřekl. Myslel jsem si, že to zvládnu, nějak prostě ustojím, moc se to nepovedlo. Omlouvám se." Dodá upřímně.
"Mámu to taky ničilo, takhle je to podle mě lepší. Já se toho vzdát nechci a ona svých představ taky ne." Pokrčí zlehka rameny, než se zvedne a nechá se navést do místnosti, kde by se mohl převléknout. Je tam dlouho, většinu z toho prosedí na zemi za dveřmi a přemýšlí, kdy se to všechno tak hrozně pokazilo. Neví, jestli Kaiovi zavolat hned, dokud je těch pocitů plný nebo to odložit na zítra a řešit všechno s čistou hlavou. Nakonec přemluví sám sebe, aby se zvedl a pustil do převlékání. Nespěchá, potřebuje chvilku, aby nebyl na téhle párty dál za přítěž.
Zye ještě chvíli kouká za Uruhou a pak se otočí k Yoshikimu. Tohle chování měl tak nějak automaticky a většinou jednal rychleji, než myslel. Celý večer má strach, aby všechno proběhlo v pořádku, že na některé věci prostě zapomíná. Dojde mu to, jakmile uvidí Yoshiho sedat za piano a s radostí se přidá k hloučku, jen jeho oči jsou zamilované. Aki stočí oči na Aoiho a kývne hlavou, protože má nejspíš pravdu. Ale oni dva s Hydem by tam klidně hned šli a pokusili se ho alespoň trochu rozptýlit, to se jim snad podaří, až přijde mezi ně.
"Je mi ho líto, podle toho co slyším tak obou." Prozradí mu svůj pohled na věc a Hyde krátce pokrčí rameny.
"Pro někoho je o snadné opustit všechno, pro někoho ne. Nevím, možná si Kai myslel, že to rozhodnou společně a Uru to rozsekl za oba. Záleží, jakým způsobem si jeho slova přebral. Pokud si myslí, že ho Uru k životu nepotřebuje…může být zklamaný, naštvaný…" Doplní svá slova Hyde. Nakonec se všichni odeberou k Yoshikiho pianu a Hyde si jako první přitáhne Senu k sobě do náruče, posune se s ním víc do středu místnosti s úmyslem užít si pořádného ploužáka. Stejně by se k pianu už nevešel, začíná z toho být takový malý, naprosto luxusní koncert.
Tetsuya zůstává v bezpečné vzdálenosti, jakoby se bál, že nějaká lítostivost přeskočí i na něj. To by se asi raději někam schoval a vylezl by, až by to přešlo. Stejně po očku pozoruje Boogieho, jak se rozplývá nad Yoshikim. Hraje opravdu skvěle, má všechen jeho obdiv, ale jestli na něj Boo bude koukat tak, jak se dívá na něj, asi mu ten kus nábytku podpálí. Z vražedných myšlenek ho vytrhne až Hide.
"Poslední dobou je čím dál větší bída. Studia jsou předražená a technika je o ničem. Viděl jsem Yoshikiho studio a mám v plánu si postupně zřídit taky takové." Rozpovídá se s typickým zaujetím v očích a je jasné, že si ho Hide získal tím, jak zapáleně dokáže o těchto věcech mluvit. To je řeč, které on rozumí a dokáže ji respektovat. Pak se k nim přidá i Aoi, kterého vezmou mezi sebe. Za chvíli je u nich samozřejmě i Kaz, který už konečně pořádně prostudoval televizi, všechny porno kanály a vypadá to, že za chvíli něco provede.
"Mohl bych ti sehnat pár kousků z jednoho obchodu v Jokohamě. Za nějakou pozdější službičku." Dobírá si Tetsuyu a sleduje, jak se jeho výraz mění. Očividně se nemůže rozhodnout, jestli Kaz přizabít nebo si s ním plácnout. Kaz se očividně jeho hádkou v hlavě dost baví.
"Co mě to bude stát?" Zeptá se Tetsuya opatrně. Už dávno ví, že Kaz přijde vždycky s něčím, co by nečekal.
"Přemýšlel jsem, že tě nechám nahého běhat po náměstí, ale spíš by se hodila nějaké zkušebna. Zařídíš to?" Kaz si cvakne rovnou z flašky a pak se rozesměje.
"Zabije mě za tři, dva, jedna…"
Rei zůstává s Rukim u piana, svírá ho kolem pasu a pokládá si hlavu na jeho rameno.
"To už je druhý koncert, kde jsme spolu." Zavzpomíná na ten, kam je vzal děda. V očích se mu objeví trochu posmutnělý výraz, protože mu pořád hodně chybí, ale Rukiho blízkost ho tlačí, aby byl víc v klidu.
"Věřím tomu, že Kai nakonec dorazí." Pošeptá mu ještě a upřímně se pousměje. I kdyby se do toho měl vložit on sám. Udělá to, co si myslí, že bude nejlepší, ostatně tak to bylo vždycky, i když to kluci měli ve škole těžké.
Zye se v průběhu skladby přesune na zem, kde se usadí do tureckého sedu vedle Yoshikiho stoličky. Užívá si hudbu a hlavně si užívá ten pohled na něj. Když došlo na sen o tom hrát v kapele, netušil, že bych těch snů mohl mít klidně víc. Přibyl ještě jeden, aby byl Yoshikimu skvělým přítelem. Na tom bude muset hodně pracovat a hlavně nic nepokazit. Ty pochybnosti o sobě samém tam pořád někde jsou, i když už se tolik nederou na povrch. Jakmile Yoshi dohraje, ozve se hlasitý potlesk, tedy kromě Hyda se Senou, ten asi ještě nepostřehl, že nehrají a dál k sobě svého miláčka tiskne.
"Země volá Hyda." Ozve se Rei pobaveně.
"Nevolá, a i kdyby, má teď smůlu." Vytasí na něj Hyde prostředníček a Rei se rozesměje.
"Tak sám Yoshiki se usadí za piano, my ostatní můžeme jen dlouho zírat a on řekne, že má smůlu." Zavrtí nad ním pobaveně hlavou a to už je u nich Kaz, který postaví doprostřed piana flašku a Aki podívá skleničky.
"Na velkého Yoshikiho, který plete hlavu mladým bubeníkům a ti mu právě vytírají podlahu. Pane, nebýt ženatý, asi si dopřeju krátkou lekci, jak se to dělá." Ohlédne se přes rameno, kde je Aoi a jestli ho slyší. Zye už zase rudne.
"Tady byl prostě skvělý výhled." Brání se tiše Zye.
"Na jeho zadek." Rýpne si do něj znovu Kaz.
"Teď by se slušelo, aby naše hlavní hvězda skočila na karaoke a všechny nás uzemnila." Kývne hlavou k televizi.
"Ano, prosím." Přidá se Aki a Rei souhlasně kývá hlavou.
"Zážitek na celý život." Doplní Kazova slova. Uru se už konečně převlékl, promyslel kde co a velmi tiše proklouzne zpátky do místnosti. S sebou si nese Cdčko a opatrně se přikrade k Hidemu, aby mu zlehka poklepal na rameno. Na sobě má celkem jednoduchý top s tříčtvrtečním rukávem, u krku tři knoflíky, které nechal rozepnuté a jednoduché, upnuté kalhoty.
"Já no mám těch cdček víc, ale za jeden budu opravdu vděčný." Zlehka se pousměje. Vlasy už mu zlehka schnou a vypadá mnohem méně unaveně, než před chvíli.
Boogie, Sena, Ruki, Ricko, Yoshiki, Aoi, Hide
Sena odvrátí oči od Yoshikiho prstů, které se neomylně míhají po piánu a dokonale zamilovaně se na Hyda usměje, když vklouzne do jeho náruče, jako by do ní patřil odjakživa. Proplete svoje prsty s jeho, zatímco se tělem přitiskne proti němu a jeho krůčky jsou lehké a opatrné, aby mu snad náhodou nepošlapal špičky, to by nesnesl. Hideho hlouček z diskuze nevytrhne ani Yoshikiho hraní. Vyměňují si s Tetsuyou postřehy o vybavení zkušeben a Hide rád přihodí pár zkušeností s tím, co už měl v rukou, protože ne vždycky je cenovka vhodným ukazatelem. "Už jsem se párkrát spálil, když jsem si myslel, že drahé značkové věci musí být zaručeně lepší. Mnohdy je to pravda, ale občas ne. Podívej na tohle, to jsem našel prakticky na smetišti." Vytáhne vlastní telefon, aby spolu prohlédli nějaké nafocené věci, když zaujatě zvedne hlavu po slovech Kaze.
"Překupník?" Zeptá se zvědavě a Aoi se rozesměje.
"Tak trochu..." Odkývá, když se Hide usměje.
"A co máš na skladě?" Už se vyptává i jeho, zatímco všichni popíjejí svoje drinky. Hide zrovna pivo, Aoi stále červené víno a už má podobně červené i tváře a podle toho, jak se neustále usmívá a v očích má lehce nepřítomný výraz by si Hide tipl, že zanedlouho odpadne. Sám už odstartoval někde jinde s jinou partou, ale taky má dost potrénováno a Kaz zdá se taky. Jeho špičkování s Tetsuyou se jen zasměje, zatímco Aoimu dolévá další skleničku. On by o zkušebnách taky věděl, ale když si kluci poradí sami, zocelí je to. Ruki si pomalu opře hlavu dozadu o Reitovo rameno a tím se jejich tváře dotknou.
"A jo..." Vydechne. Vůbec mu to nedošlo a když si vzpomene, jak ho Rei vzal tajně na koncert a jak jim děda pomáhal… Byly to nádherné vzpomínky a zároveň je mu při těch Yoshikiho ploužácích najednou hrozně smutno. Z ničeho nic se protočí pod Reitovýma rukama směrem k němu a schová si obličej v jeho mikině, aby ostatní nemohli vidět, že mu uniklo pár tichých slz za dědečka. Mlčky přikývne, když ho Rei začne ubezpečovat, že Kai určitě dorazí. Když něco slíbil Rei, tak to tak prostě bylo. Zvedne hlavu a uslzenýma očima se na něj podívá, ale šťastně se při tom usměje. V tu chvíli Yoshiki dohraje, oni se po něm ohlédnou a všichni začnou tleskat. Sena ten zvuk ani neslyší, jak se bradou opírá o Hydovo rameno, oči má zavřené a vnímá jenom jeho krok a vůni. Vytrhnou ho z toho až hlasy a volání ostatních. Ohlédne se a usměje.
"Vidíte, jaký na nás máte vliv, mistře?" Vysekne Yoshikimu pukrle a ten se šťastně zazubí, zatímco si zasouvá prameny vlasů za ucho. Pak pomalu stočí pohled na Zyeana na zemi poblíž sebe a znovu se usměje, jenom docela jinak. Ne jako celebrita na fanoušky, prostě… nejspíš zamilovaně. Zaskočeně se podívá na Kaze po tom jeho proslovu, ale už se natahuje pro vlastní skleničku, zatímco Aoi je zdá se úplně mimo a neslyšel vůbec nic. Zrovna si prohlíží s Hidem nějaké kytary v časopisech a vnímat dvě věci najednou je už pro něj poněkud složité. Jakmile je Yoshiki vyzván, aby se chopil mikrofonu, začne zvedat dlaně v obranném gestu, vrtět hlavou a když mu nechtějí dát pokoj, vyskočí na nohy, stydlivě oběhne piáno a dál dělá drahoty.
"Ne, ne, tohle přenechám jiným, zpívám příšerně..." Odmítá se k mikrofonu přiblížit. Čas od času to po něm někdo chce, ale i když je jinak excentrický až dost, najednou je pokaždé stydlivost sama. Boogie konečně vstane a rozhlédne se po ostatních. Yoshiki se určitě přemluvit nenechá a oni už byli, ale stejně si znovu dojde pro Akiho a dají si karaoke ve třech i s Rickem. Čím víc proteče alkoholu, tím víc je to všem stejně jedno a brzy se přistihne, že je asi poprvé v životě opilý. Cítí se trochu provinile vůči Tetsuyovi, který si opodál pořád tak spořádaně povídá, ale nemůže si pomoct. Jakmile dozpívají, přitočí se k němu, Hidemu a Aoimu, zezadu obejme Tetsuyu kolem pasu, než ho zboku obejde jako přítulná kočka a rozpustile se na něj usměje. Sena dloubne loktem do Hyda a upozorní ho na Boogieho roztomilé a najednou hrozně odvážné chování. Pobaveně se tomu culí, zatímco Boo upírá oči do Tetsuyovy tváře.
"Ty si se mnou asi nezazpíváš, ne přede všemi, hm?" Řekne to a zní to, jako by tím zpěvem myslel něco úplně jiného. Aoi vyprskne do dlaně, zatímco se pokouší nepřizabít se při sedání si do křesla a Hide se zatváří chápavě a prostě vyklidí pole. Kocourek by asi něco rád, pro to on má pochopení.
"Nikdy bych si nepomyslel, že Boo bude první, kdo odsud pojede kvůli nadrženosti." Řekne docela nahlas Ricko, kterému to taky neušlo a Yoshiki si vydechne, protože už se pozornost přenesla někam jinam. Přiblíží se k Zyeanovu oušku, aby mu do něj mohl pošeptat.
"Nemají pravdu, my o tom mluvili mnohem dřív." Jeho ruce zabloudí okolo Zyeanova pasu a nebezpečně se blíží dolů ke klínu. No a co, stejně se nikdo nedívá. Když vidí, jak vypadají všichni okolo, není jediný, komu utíkají myšlenky jinam.
"Jdu obvolat nějaké taxíky." Řekne nakonec, když ho přece jen trochu poškádlí a prostě odejde. Potřebuje jich hodně, Ru a Reita pojedou k Senovi, zatímco Sena s Hydem k Hydovi, Tetsu a Boo k sobě, Ricko s Akim taky a Aoi s Kazem prý taky něco mají. Zatím co diktuje příslušné adresy se trochu zarazí. Kam má poslat Uruhu? Nikdo, koho by se zeptal, teď v okolí není. Uru sám je zrovna u Hideho. Yoshiki to nechá tak, však ono to nějak dopadne.
Hide si zrovna dolévá z lahve panáka a málem se leknutím polije, když mu z ničeho nic někdo zaklepe na rameno. Ohlédne se a spatří tvář nejnovějšího přírůstku tohohle večírku. Oči mu sklouznou na cdčko a přikývne.
"Jasně." Zamumlá jenom, sáhne po něm i po fixe a podepíše ho. Jak se snaží vrátit všechno zpět do obalu, nějak mu to popadá. Honem se pro to sehne, navlékne CD na prst a otočí ho, ale už je poškrábané.
"Eh, gomen, seženu ti jiné, slibuju." Řekne a myslí to vážně. Ještě v dřepu si všimne, jak se ostatní najednou oblékají a chystají se na odchod. Zase se narovná. Ruki s Reitou mávají na Uruhu, aby jel s nimi, že tam bude nejvíc místa, ale Hide odmítavě mávne dlaní.
"Teď se sem přitrmácel, vy jste všichni ožralí a chcete jenom souložit. Nechte ho ještě chvílí tady, ať se taky pobaví, běžte, běžte, my mu pak objednáme jiné taxi!" Vyhazuje je všechny za dveře a jak známo, s ním nemá moc cenu se hádat. Však tu jsou ještě Yoshiki a Zyean a Uruha si zaslouží trochu pokecat a vyčistit si hlavu.
"Vy byste akorát vyzvídali a všechno mu připomínali!" Vlastnoručně za nimi bouchne dveřmi, zatímco se Yoshiki culí u piána. Už má taky trochu dost, i když se mu prsty nepletly…
Žádné komentáře:
Okomentovat