Boogie, Sena, Ruki, Ricko, Yoshiki, Aoi, Hide
"Takových tu nakonec bude víc." Prohodí společensky Aoi. I z Kaze šel někdy strach, když se opravdu rozzlobil a taky by udělal cokoliv. Sice to byl spíš on, kdo zalézal pod kůži Aoimu, ale s přáteli už to pro něj tak snadné nebylo i vinou toho, co měl za sebou. Všichni zaujatě poslouchají Zyeanovo vyprávění o Yoshikim a rozesmějí se závěru o uklidňování žvaněním. Očividně to hodně fungovalo, když byl doopravdy takový.
"Jsi jeho terapie. Jaký je to pocit?" Zeptá se Sena a ze sevřené pěsti naznačí mikrofon, zatímco se ostatní pořád smějí.
"Za chvíli budeš slavný i ty, jeho drahá žena, budeš poskytovat rozhovory denně. Když budu první, vydělám na tom. Kde je tužka a papír?" Pokračuje a Aoi se už zase tváří nevěřícně.
"Zvykneš si." Broukne Ruki. Asi všichni tady by rádi slyšeli ty Zyeho detaily, nejen Hyde, ale Zye se nedá a mlčí. Ru si všimne Akiho pohledu, když dojde řeč na Kaie s Uruhou.
"To je zbytek mojí, Reitovi a Aoiho kapely." Vysvětlí, když ukazuje na ně tři.
"Já budu zpívat, Rei je basa, Aoi rytmická kytara a má nám dorazit bubeník a lead kytarista. Snad." Nasadí nejistý úsměv, aniž by tušil, že proti sobě právě stojí hned tři basáci. Boo je ještě tady, i když celkem potichu.
"A na co hraješ ty?" Zeptá se Sena Kaze. O kus vedle Yoshiki vážně pokývá hlavou. Ano, tohle bylo vážné, obzvlášť v Japonsku. Měl s tím své zkušenosti, ostatně šlo o Taijiho, ale zatímco ten to ještě držel pevně v rukou, Sakura už očividně ne. Kapely byly někdy jako rodiny. Bylo těžké někoho opustit a nechat svému osudu. Bez nich by mohl dopadnout špatně, ale zároveň je to tvrdý byznys a pokud chtějí něco dokázat, asi ho budou muset obětovat.
"Udělej to spíš dřív, než později. Neponese to snadno, ale nesmíš nést zodpovědnost za jeho život, ty sis nevybral, že bude brát, to on." Řekne mu vážně.
"Konec koncům hraje s tebou pár kluků, kteří chtějí úspěch stejně jako ty. Nemůžete se obětovat kvůli tomu, abyste se nevykašlali na něho." Je to jeho názor. Možná tvrdý, ale pokud chtějí být slavní a ne jen hrát po malých klubech, tak to tak bylo. Je to otázka cílů, snů a ctižádostivosti. Na úkor ponechání milované osoby napospas, ale drogy nejsou rakovina. Za nemoc si člověk sám nemůže, za tohle ano. Překvapí, když si Tetsuya nakonec vůbec nic nevyzkouší, z ničeho nic vstane a prostě odejde. Ještě dlouho hledí na dveře před sebou a cítí, jak v něm roste rozčarování. No tedy… je trochu dotčený a zároveň by rád věděl, proč se to stalo. Nezůstane tu sám dlouho, protože se ve dveřích objeví Zye. V očích mu ještě pořád sedí rozladění, ale na něj se ihned mile usměje.
"Zye-chan, bavíš se? Už budu zpátky." Řekne mu honem a jakmile mu pohled sklouzne z jeho tváře, už je zase rozladěný. Počítač vypne tlačítkem natvrdo.
"Hlavně, když je všechno v pořádku." Dodá, ale pak se zarazí kvůli tomu, co Zye řekl. Nakloní hlavu honem k rameni a v očích se mu blýskne.
"Jde ti o to piáno? Taky ho nemůžu dostat z hlavy..." Protáhne ruce kolem jeho pasu a natiskne se blíž. Mnohem blíž. Nosem se teď otírá o jeho.
"Museli by být všichni zamčení v jednom pokoji..." On by je tam nejspíš klidně zavřel.
"Co je to?" Nakoukne mu přes rameno, když se ozve rána a následně rozezní zvonek jako na lesy.
Jakmile Ruki dozpívá, vrátí se k ostatním a vidí jejich reakce, doopravdy zčervená a najednou je zase celý tichý a skromný. Kouká se do země, po které přejíždí špičkou nohy, ale na tváři mu sedí spokojený úsměv. Je opravdu rád, že ho k tomu Rei přinutil. Ne jen dnes, prostě celkově. Jinak by nepoznal svůj talent, neměl tenhle sen a nebyl tady. Seděl by doma, kde to prostě nesnáší. Po Zyeanově poznámce se všichni rozesmějí a Ricko rozohní.
"Jak víc trénovat? To chceš říct, že zpívám špatně? Dej to sem!" Hrábne po mikrofonu a když ho Hyde vyzve na souboj, rozhodně přijímá. On se nestydí a klidně všem předvede, jak moc neustále trénuje. Když ne před zrcadlem, tak v posteli, ale prostě neustále! Rozdají si to společně vážně v plné parádě a i když Hyde působí jako někdo, kdo má hlas na úplně jiný druh hudby, umí si taky zařvat dost nahlas, až to všechny překvapí. Všechny kromě Seny, který se opírá o stolek za sebou, do úst si vkládá jahody a vypadá ještě hrději, než všichni okolo. A taky s výrazem Obdivujte ho. Ricko si to neskutečně užije a na konci si s Hydem potřesou rukou.
"Díky. Ale něco mi říká, že když změníme žánr, rozpláčeš publikum dojetím a já půjdu zpívat do školky Pec nám spadla." Pochválí i on jeho. Všichni se otočí za novým hlasem, když se mezi nimi objeví i Tetsu a Boo se zatváří trochu úlevně. Jako by z něj něco spadlo teď, když je tady. Ricko se rozohní podruhé.
"Zajíčky? Vzpomínáš si, že to vy děláte předskokany nám? Já po něm snad skočím." Rozhazuje na oko rukama.
"Ještě chvíli a zruším vám koncert, Tet-kun." Mává na něj ukazováčkem, zatímco si Sena dál hází jahody do úst a tváří se nezúčastněně. Konec konců leader je on. Jakmile oči obou zpěváků padnou na nabízené sklenky od Tetsuyi, oba raději zavrtí hlavami, že si nedají, i když na vlastní oči viděli, co nalévá a jak je k nim nese. Jeden nikdy neví! Boo nejistě sevře mikrofon a chvíli na něj hledí. Moc se mu tam nechce a těká očima po ostatních, ale není to jen Zye, kdo zpozorní. Cože, Tetsu a Yoshiki? Hned na něj upře obrovské oči pro případ, že by ho to snad napadlo, tak aby si to zase rychle rozmyslel. To už ho ale Aki vede s sebou před televizi a on je rád, že ho v tom nenechal alespoň on. Nakonec si to s ním docela užije, Aki je živel, který dovede strhnout a brzy dělají vylomeniny společně.
"To máš tak." Řekne Ricko Kazovi se skleničkou v ruce.
"Když se Aki nastěhoval ke mně domů a vlezl mi přímo do postele, protože jsem tak neuvěřitelně neodolatelný, zapomněl z toho všeho na to, že si s někým píše. To víš, se mnou jeden zapomene snadno. No ale hned jsem to chlapácky vyřešil." Říká věci zase po svém a samozřejmě je to sranda. Z půlky určitě!
"Mám na to svědky." Udělá frajerské gesto jako by si prsty přizvedával klobouk a sleduje svou lásku a kamaráda, jak válí.
"Uhmmm…." Protahuje zamyšleně Aoi, zatímco mu osahá bicepsy, ale radši nic neřekne a se smíchem si znovu dolije. Začíná to cítit v hlavě. Nejspíš bude brzy k smrti upřímný a očividně není sám, protože Ruki svoje shledání s Reitou zapíjí taky hodně statečně.
"Pozor, nejsi zvyklý..." Chce mu skleničku dobrosrdečně vzít, ale Ruki se po něm ohradí a projeví se, kolik už toho stihl, když málem ztratí balanc. Kdyby za ním nestál Reita, o kterého se opře zády, asi už by seděl na zemi a vypadá tím sám překvapený.
"Neber mi to." Brání si skleničku. Konečně je dospělý a může si dělat co chce a hned by ho zase někdo kontroloval. Aoi se radši věnuje Kazovi vedle sebe.
"Můžeme tam jít hned po nich." Řekne mu, protože on se najednou nestydí vůbec a jakmile je mikrofon zpátky, táhne Kaze s sebou k televizi.
"Můžeš dělat alespoň hm,hm." Směje se. Naštěstí jim lidé za nimi věnují pořád méně pozornosti, jak se každý baví a popíjí. Nejhorší to měl prostě Ru a ještě šel sólo. Boo rovnou vpluje do Tetsuyovy náruče a políbí ho alespoň na tvář, něž se s červenými tvářemi ohlédne po ostatních.
"No ták, šlo ti to." Broukne Sena, než se ohlédne za mizejícím Zyeanem. Soukromá chvilka, zdá se. Že by si taky nějakou zařídil? V tu chvíli všichni nadskočí, když začne zvonek drčet. Yoshiki kolem nich proletí dlouhým krokem připravený roztrhat všechny, kdo by si snad stěžovali na hluk, když má večírek, rozrazí dveře a…
"Pata je pod stolem a Taiji odjel domů." Oznámí Hide, s flaškou v ruce rovnou projde dovnitř a rozhlédne se po sešlosti. S otevřenou pusou se ohlédne na Yoshikiho, jestli myslí vážně, že má večírek a jemu nic neřekl a někdy v tu chvíli málem omdlí Sena s Aoim zároveň. Svého kytarového boha poznají okamžitě, Sena začne málem pištět a poskakovat na místě, vymění si s Aoim pohledy a rovnou se na Hideho vrhnou. Oba. No vážně. Yoshiki nezúčastněně práskne dveřmi zpět, aby se zavřely.
Zyean, Tetsuya, Hyde, Aki, Kaz, Reita, Uruha
"Mám se ptát?" Dodá opatrně. Už se naučil, že někdy je lepší do věcí příliš nerýpat a nechat Yoshiho, aby se nakonec svěřil sám. Někdy zase bylo lepší to z něj dostat. Přemýšlí, co mu Tetsuya řekl, že se tak tváří. Asi se ho půjde zeptat osobně nebo to nejspíš nepřežije. Přitiskne se k němu a svírá látku jeho svršku, než se mírně pousměje a pak zrudne jako rak.
"No totiž….Ne, že bych ho nemohl dostat z hlavy, ale když to teď tak říkáš. Už se toho asi úplně nezbavím." Mluví už zase pří
"Nechci, aby to znělo, že se mi večírek nelíbí. Líbí se mi a moc a jsem rád, že tu všichni jsou, ale…" Jeho pusa nejde jen tak zastavit a nakonec to vyřeší úplně jednoduše. Prostě ho políbí, aby se do toho nezamotal ještě víc. Když se pomalu odtáhne, očka mu svítí.
"Nemůžu tebe dostat z hlavy." Dojde na upřímnost.
Tetsuya už stojí s rukama založenýma na hrudi a pozoruje Ricka. Naklání pomalu hlavu na stranu a je jasné, že by mohlo být zle. Co si to k němu vůbec dovoluje, pořád je přece jen starší a je to jeho dobrá vůle, že jim dělají předskokany, samozřejmě. Vždycky to vypadá líp, když to můžou zahrát na podporu kapel. Jsou tak moc dobří, že si klidně můžou dovolit dělat předskokany, tak to je. Rozhovor s Yoshikim nepustil z hlavy. Nechtěl jen tak odcházet, ale musel si to přerovnat. Má pravdu, nesmí potopit kapelu jen kvůli tomu, že spolu v tomto složení začínali. Najdou si někoho, kdo jim nebude dělat problémy. Ano, vyřeší to hned zítra.
"Tak zrušíš koncert." Ozve se jeho chladný hlas a vykročí Rickovým směrem. Narazí ale do Boogieho, kterého si automaticky přitiskne k sobě.
"Poděkuj mu, právě ti zachránil život." Odtuší ledově, ale Boo je teď na prvním místě.
"Připomeň mu, kdo mu zachránil zadek před zkušebnou." Odhalí, jak to doopravdy bylo a Kaz se rozesměje.
"Dostal jsi na budku?" Vysměje se Rickovi, ale stejně mu nakonec věnuje upřímnou poklonu na jeho hlasový projev. S Hydem jim to celkem sedlo, i když měli každý úplně jiný hlas.
"Náhodou by ho Ricko přepral, kdyby na to došlo." Brání svého miláčka Aki a na chvíli odcupitá k Hydovi, aby si s ním vyměnil šeptem pár pikantností. Oba dva se uculují, trochu pochectávají.
"Vážně a co ještě umí?" Zeptá se Hyda schválně nahlas a okázale se podívá na Ricka. Aki napůl zrudne, ale stejně mu vyraší růžky, když se k Hydovi nakloní a něco mu zase pošeptá. Trápí Ricka, ale on mu to vynahradí.
"Ty jsi nějaká Hydova mladší verze? Nebo snad rovnou syn?" Zeptá se Rei pobaveně, protože tohle ani není možné, jak si ti dva rozumí.
"No Ricko-kun, myslím, že to vůbec nebudeš mít jednoduché." Rýpne si do něj dobrácky a Kaz u toho pokyvuje hlavou. To samé dělá Tetsuya.
"Hydova škola se nezapře, zkoušel jsem ho napravit, ale není to reálné." Pokrčí skoro znuděně rameny, jak kdyby ho to ani za mák nezajímalo a už postrkuje skleničku Boogiemu. Začíná být zvědavý, co se přihodí, až ho pořádně opije.
Reita nevychází z údivu, když chce Aoi brzdit Rukiho.
"Jen ho nechej." Brání svého miláčka a klidně mu tu skleničku dává zpátky.
"Už jsem tady a domů si ho klidně odnesu. Navíc…Trocha alkoholu nikomu neuškodila a já vím, jak to z něj zase dostat. Máme co slavit, Aoi-kun. Podám ti ještě lahvinku, chceš?" Nabídne mu celou flašku vína a u toho stíhá jistit Rukiho. Nakloní se zezadu k jeho oušku.
"Můžeme se jít společně posadit do křesla. Do jednoho." Navádí ho k nepravostem, ale kruci, musel být bez něj tak dlouho, to jeden pak nemůže vydržet ani o večer navíc.
"Já už vám žádný klíče nepůjčím, i když je teplo." Ozve se Kaz vedle nich a dobrácky dolije Rukimu a vzápětí se sune k Aoimu, aby ho chvíli vyváděl z míry svou vlastní pozorností.
"Souhlasím, byli jste naprosto k sežrání." Ozve se Hyde a pozvedne na jejich zdraví sklenici.
"Takové plyšové karaoke." Vtipkuje na jejich adresu a Aki po něm hodí polštář.
"Nezáviď nám, když nám to tak hezky šlo." Obviní Hyda vzápětí se rozesměje. Tetsuya chválí Boogieho trochu stranou od všech, je zvyklý komplimenty šetřit, ale od toho už taky pomalu upouští. S Boogiem zdá se není nic nemožné.
"Hm, jak to tak vypadá, vede tu basa." Rozesměje se Aki.
"Tetsuya, rei, já a Boo. Basáci všech zemí spojte se." Nejradši by bouchl šampaňské, ale nikde nevidí žádnou lahev.
"S tím bychom měli něco udělat." Načuří se na oko Hyde.
"Někteří tady se můžou počítat na víc stran. Nebylo by objektivní, to nebrát v potaz." Brání hlasovou část zdejšího osazenstva.
"Aoi má taky moc hezký hlas." Narazí na něco, co by asi mělo být promlčené.
"Nic nebude, ten budu poslouchat už jen já." Vloží se do toho Kaz a dojde na jeho sobeckost, pokud jde o Aoiho. Záměrně se vyhýbá tématu Kai a Uruha. Sám si není jistý, jestli opravdu jednou dorazí. Pak sebou snad všichni trhnout, když se ozve zvonek u dveří. Podívají se po sobě, aby zjistili, kdo koho ještě pozval. Kolem nich proletí Yoshiki a v závěsu za ním přijde i Zyean. Sám rozhodí rukama, protože on vůbec netuší, kdo je za dveřmi. Jakmile se za nimi objeví Hide, nestačí všichni koukat. Za Senou a Aoim míří rovnou Kaz. Počká si, až někteří dopiští a sám vybaven dvěma flaškami se prodere dopředu.
"Kde máš kytaru?" Padne jako první otázka a vrazí mu flašku do ruky. Kdyby mu to Aoi nezakázal má ji tu samozřejmě s sebou a skate taky. Měří si ho trochu nevěřícným pohledem a pak se zamračí.
"To je Aoi, na něj se vůbec nekoukej." Zahlásí za hlasitého smíchu Hyda.
"Autogram?" Zeptá se Hideho vzápětí Kaz a široce, trochu ztřeštěně se usměje a už mu nabízí další flašku.
"Páni tady je to jak hvězdné nebe. Párty století." Culí se Aki nenápadně se poposunuje k Hidemu taky. Z údivů nevychází nikdo z přítomných a obdiv je vidět u všech. Jen Kaz si pořád není jistý, jestli by si na něj neměl dávat pozor. Zye pořád postává trochu stranou, protože si není jistý, jak by měl na hosta reagovat. Ani neví, co všechno ví a ano, už se zase stydí. Za to Tetsuya se nestydí vůbec, když sám podá ruku Hidemu. Na okna začnou dopadat první kapky deště. Rei udělá několik snímků a pošle je Uruhovi i s adresou a doplněním komu patří. Musí se nutně pochlubit a taky je chce trochu nalákat.
"Třeba tady pak budou jako na koni." Prohodí k Rukimu a sám doufá, že se tak stane. Za pár desítek minut po příchodu Hideho, se zvonek rozezní znovu.
"Já tam dojdu." Pokývá hlavou Hyde a vyrazí ke dveřím, jakoby tu byl doma. Už by se ani nedivil, kdyby byl za dveřmi třeba Sugizo. Tady v tomto baráku je snad všechno možné. Koho najde na prahu…Ne, tohle by vážně nečekal. Nikdo ni neříkal, tak co tu dělá?:
"Uru-chan." Zamrká překvapeně a oslovení přijde samo s tím jak se tváří.
"Pojď z toho deště." Popadne ho za svršek a přitáhne dovnitř. Rei na něj valí oči, Kaz na něj valí oči a nikdo nechápe, kde se tu vzal.
"Já jsem chtěl počkat, až se vrátíte, ale nemám kde." Vydoluje ze sebe nově příchozí trochu ztěžka a z dlouhých vlasů mu odkapává voda. Kočičí oči se podívajíc Yoshikiho, kterému se ukloní a vzápětí i na Hideho, který se mu snad jen zdá.
"Omlouvám se, že jsem sem tak vpadl, ale…" Rei už je u něj a vezme mu tašku, aby ji odložil stranou a Uruhovi tak odlehčil.
"Kde je Kai?" Zeptá se ho a potlačuje nutkání se jít podívat za dveře, jestli tam náhodou nezůstal.
"Nehledej ho, není tady." Pípne Uru sotva slyšitelně a podívá se do země a trochu si promne oči.
"Už jsem to nemohl dál vydržet, sbalil jsem si věci, jel za ním, ale…" Odmlčí se, než jen zavrtí hlavou.
"Já nebudu dlouho zdržovat, jen jsem chtěl poprosit o klíče a zase…" Ukáže palcem na dveře a smutně se pousměje.
"Chceš si dát další cestu?" Zeptá se ho Kaz s pozvednutým obočím, ale svolení by měl dát úplně někdo jiný.
Boogie, Sena, Ruki, Ricko, Yoshiki, Aoi, Hide
Ricko se svojí povahou obvykle vyšel s každým, ale čím víc tráví času s Tetsuyou, tím víc má dojem, že se mu to poprvé v životě nepodaří. Nejspíš se budou vzájemně trpět jenom kvůli Boogiemu. Všechno, co říkal, byl samozřejmě vtip a zdá se, že to tak všichni brali, ale Tetsuya samozřejmě využije možnosti, jak ho shodit co nejvíc. Na poznámku Kaze jen rozhodí rukama ve stylu Je to pravda, ale radši se věnuje vlastním věcem. Není dotčený nebo naštvaný, jenom si myslí, že to nebylo nutné. Aki stojí naštěstí při něm a to je jediné, na čem záleží. Pokukuje po něm, zatímco si tam tak šeptá s Hydem, je mu úplně jasné co, a v očích mu začíná jiskřit. Vysílá jimi k němu signál Jen počkej, miláčku, až budeme sami! Oproti Tetsuyovi Rei vypadá přesně jako ten typ, se kterým by rád šel na pivo a cítí vzájemně pozitivní vibrace hned od začátku. Zasměje se jeho slovům a pokývá hlavou. "Modli se, že se k nim nepřipadá ten tvůj ďáblík." Poukáže bradou na popíjejícího Rukiho, který je tu zdaleka nejmladší a pro japonskou společnost v podstatě dítě. Rei ho v tom ještě podporuje a všichni se tím náramně baví. Sena pobaveně vyprskne nad tou Reitovou poslední poznámkou jak zařídit, aby byl Ruki střízlivý, zatímco se Boo červená a uhýbá očima. Aoi natáhne ruku po nabízené lahvi a radši už se do toho neplete.
"Jasně, dám si." Nalévá si čtvrtou skleničkou červeného, aniž by postřehl, že dělá to samé, z čeho napomenul Rukiho. Zítra ho bude šeredně bolet hlava, nejspíš bude i pořádně zvracet. Už teď je v povznesené náladě, cítí horkost ve tvářích, žádné zábrany a obecně je mnohem snesitelnější, než obvykle. Ruki se tváří spokojeně, když ho Reita nechává hřešit a loupne očima po tom křesle. Pak přikývne a odejdou spolu kousek stranou, aby se posadili. Obejme ho jednou paží kolem krku, zatímco sedí bokem na jeho klíně, má odtud skvělý výhled na všechny a ještě může volnou rukou popíjet. Už mu chybí jenom cigáro.
"Plyšové karaoke?" Ozve se Boogie, protože tenhle termín by tedy sám nevymyslel, ale líbí se mu. Pokrčí nad tím rameny a klidně to tak nechá. Zaujmou ho slova o Aoiho hlase, ale zatímco Aoi vypadá, že by si karaoke klidně dal, Kaz se mu v tom snaží všemožně zabránit.
"To bude asi velký poklad, když nechce, aby to někdo viděl." Broukne, čímž si Kaze trochu dobírá. Pak už ale přijde Hide a oči všech jsou teď upřené směrem k němu. Zrovna si podává ruce se Senou a Aoim a pak přesune pozornost rovnou na Kaze. Odloží svou lahev a vezme si tu, kterou mu nabízí. Musí se zasmát otázce na kytaru.
"Je to s podivem, ale v hospodě vedle mě nesedí. Někdo z těch mameluků by si na ni sednul nebo do ní něco nalil." Řekne a v první chvíli vůbec nepochopí, kdo je Aoi a proč se na něj nesmí koukat. Někdo se rozesměje, jemu to částečně dojde, mávne nad tím rukou a chce pokračovat do pokoje, ale přes ty tři to ještě nejde.
"Jasně, klidně." Odsouhlasí podpisy, u toho loví cigáro v kapse a bez okolků si zapálí.
"Tady se smí kouřit?" Vydechne zaraženě Aoi a už hledá svoje. Ruki taky. Hned se pozná, kdo je tu za největší tovární komíny.
"No jasně, nemysli si, on taky tahá jednu za druhou." Ukáže Hide palcem přes rameno na Yoshikiho, který se usměje a projde do nitra pokoje. Hide smí očividně úplně všechno. Hide pokračuje v podávání ruky s Akim, Tetsuyou a poté i ostatními a za chvíli už je se všemi kamarád. Úplně naposledy se zastaví před Zyeanem. Ví o něm, přece jen si s Yoshim říkají všechno, ale ví o něm jen málo. Yo je někdy tajemný jako hrad v Karpatech. Ví, že spolu spí, ví, že s ním Yo chodí ven častěji, něž kdy s kým před tím, ale to je asi všechno. Teď je ten kluk tady a tohle vypadá na jeho kamarády, protože nikdo z X pozvaný nebyl. Hide si ho chvíli měří pohledem, který může znamenat naprosto cokoliv a pak mu prostě podá ruku a nabídne cigáro. Nic víc najevo nedá. Když Rei začne tahat telefon a tajně fotí Hideho, Ruki se na něj musí zazubit, protože sám chtěl udělat to samé.
"Když nezabere tohle, tak už nic." Přikývne souhlasně na jeho slova, ale pak oba otočí hlavu ke dveřím.
"To tady za chvíli bude celá kapela? Kolik má ještě Yoshiki přátel? Asi hodně, že?" Rozhodí rukama, zatímco jde Hyde otevřít, ale jeho překvapení by nemohlo být větší, když se za dveřmi objeví Uruha. Ru na něj zírá asi jako před tím na Reitu a pak začne těkat pohledem mezi všemi kamarády, který z nich za to může a tajil to ostatním. Vidí, že se všichni tváří úplně stejně jako on sám, tedy kromě těch, kdo Uruhu neznají. Hide si zrovna strká nové cigáro mezi rty a druhé za ucho. Vzápětí je Ru na nohou, jako vítr proběhne kolem Hyda a tak jako před tím skočil na Aoiho s Kazem, si to teď vytrpí i Uruha. Tiskne ho k sobě pevně, najednou celý střízlivý a je mu jedno, že se zamáčí. Jakmile z něj sleze, hledí na něj se stejnou otázkou v očích jako Reita. Kde je Kai? Dokonce vyhlédne za dveře, jestli se tam někde neschovává, ale je tam jenom tma a déšť.
"Jel za ním, ale…?" Rukimu se nechce věřit, že by Kai nechal Uruhu samotného, kdyby měl jen trochu na výběr a taky se mu nechce věřit, že by ho tam Uruha nechal, kdyby měl na výběr on. Ano, on tam taky nechal Reie, jenže jeho doma mlátili a navíc dostal tu nabídku. Pořád na Uruhu zírá a není schopný si to přebrat. To už k nim jde i Aoi a tváří se podobně zaraženě, ale vřele se s Uruhou přivítá, obejme ho a poplácá po rameni.
"Takže už zůstaneš." Broukne. Nejspíš u nich. Bydlí s Kazem v papírové krabici o jednom pokoji, ale… Nemá tušení, jak velký je Senův byt, kde teď žije Ruki a nejspíš s ním bude chvíli i Rei.
"Klíče a…?" Prohodí Aoi.
"Půjdeš v dešti a v noci sám na místo, kde bydlíme a o kterém ani nevíš, kde je, zatímco my budeme všichni kalit tady?" Rozhodí rukama. Před Uruhou se najednou objeví šálek kouřící kávy. To se přímo před ním zastaví Yoshiki a chvíli si prohlíží jeho tvář.
"To je?" Zeptá se ostatních.
"Uruha, můj lead kytarista." Řekne honem Ruki, zatímco Yoshiki chápavě pokývá hlavou a Hide trochu ožije a taky přijde blíž. Má krásné rysy. Teď, když po nich stéká dešťová voda, je to vidět ještě víc. Očividně ale s někým randí, to už pochopil.
"Tak kde je Kai? Dorazí později? Proč tam zůstal?" Doráží Ruki, protože bez odpovědi na tuhle otázku už nejspíš nepřežije ani minutu. Má obrovský strach, že se třeba pohádali. Vždyť byli pořád spolu, tolik bojovali. A navíc se bojí, že když tam Kai zůstane sám, bez jejich vlivu, nechá se nakonec ukecat mámou a babičkou. Měl je hrozně rád, vlastně byl doma z nich všech asi nejspokojenější a teď… Nervózně si okusuje spodní ret a visí na Uruhovi očima.
Žádné komentáře:
Okomentovat