Nao x Saga - Až to všechno sníme, sním i tebe. - část 3.

(hotel)

Nao

Saga okamžitě vykročí směrem k němu a jeho to příjemně zalechtá v podbřišku. Úplně jako na povel. Tak moc už je na něj jeho tělo naprogramované. Na rtech mu pohrává lehký úsměv, ale plamínky v očích prozrazují, že to chce úplně stejně jako Saga. Když ho Saga mine, koutky mu zaraženě spadnou. Otočí se za ním na místě a sleduje ho, co to hledá. Na šátek stačil v tuto chvíli úplně zapomenout, ale jakmile ho spatří, úsměv je zase zpátky. 

"A kruci..." Řekne, ale zní to spíš natěšeně. Samozřejmě, že nemíní utíkat, když Saga vykročí zase k němu a rovnou ho šátkem uvězní u svého těla. Ihned dlaněmi stiskne jeho boky a ta malá pomůcka nakopne jeho vzrušení jako když škrtne sirkou nad kanystrem s benzínem. Ten polibek je hladový a intenzivní. Saga nasadil vášnivé tempo, ale Nao mu dnes nehodlá být nic dlužný. Couvá před jeho tělem někam dozadu, nezná tenhle pokoj a má trochu strach, že se oba přerazí, ale zároveň na to nestíhá myslet. Prostě někam jde se zavřenýma očima, zatímco se snaží uspěchaně trefit na Sagovy rty a zatíná prsty do jeho boků. Jednou vezme vlastním pozadím malou skříňku poblíž dveří, začne se hihňat do jeho rtů, ale pak se kupodivu trefí do futer a objeví se rovnou v koupelně. On sám stojí zády ke všemu, co v ní je, ale když Saga chválí interiér, taky se na něj vůbec nedívá. A Nao se musí culit ještě víc. 

"Teď bych měl říct, že jsem od tebe nic menšího nečekal, ale nějak nedovedu pochválit sám sebe." Prostě se musí rozpustile řehnit, i když mu šátek na pozadí zrovna způsobuje lehčí zástavu dýchání a to se ještě vůbec nic neděje. Samozřejmě je hodný a nechá Sagu, aby mohl všechno kolem vany nachystat. Nijak ho nerozptyluje, aby ho nepřipravil o to svůdné převzetí hlavní role, jenom konečky prstů přejíždí po jeho pažích a hledá jimi citlivější místa, která už na něm zná. Musí se dívat do jeho tváře i na prsty jeho rukou, když se začne potýkat se zapínáním jeho kalhot. Je na tom něco vzrušujícího prostě ho to jenom nechat dělat a dívat se a konečně ho ten věčný úsměv přechází. Nahrazuje ho hlad po Sagovi a trochu těžší dech dává najevo, že začíná být na únosné hranici svojí touhy. To je znát i na jeho klíně, který bude třeba vysvobodit opravdu opatrně. 

"To doufám..." Vypadne z něj na to o vlhkosti, protože sám už myslí taky jenom na jedinou věc a šátek to teď není. Dlouze si povzdechne, když konečně ucítí Sagovu dlaň na pozadí a podívá se do jeho očí, zastřených touhou. 

"Ty tak kecáš..." Zašeptá do jeho rtů, když si snaží ukrást další polibky. Celou cestu si špitali, Nao se o něj opíral a vnímal jeho ruku málem v klíně a teď tohle. 

"Právě proto, na co jsi myslel, sis ji užil víc, než cokoliv jiného." Hlas se mu zlomí v zasténání a honem zavře oči, když ucítí Sagovu ruku tak přímočaře daleko, i když ne na dlouho. Klidně by ji tam mohl nechat, nevadilo by mu to. Po vší té romantice už se ani jeden z nich neudrží, aby v ní pokračovali ještě tady. Už to prostě příliš chce. Když kalhoty konečně sjedou z jeho boků až ke kotníkům a Saga maličko odstoupí, jen co jim šátek dovolí, Nao se rozechvěle nadechne a nenechá si ujít vůbec nic z toho, co se odrazí v Sagově tváři. Žene to jeho vzrušení ještě dál, než je viditelné a pak si sám přetáhne svršek přes hlavu, aby mu splnil to jeho přání a měl na sobě jen šátek a řetízek. Nechává se chvíli hladit jemnou látkou, ale nakonec se mu otočí pod rukama, zapře se dlaněmi o vanu a dost se nahne, aby to byl on kdo zastaví kohoutky. Ještě jeden půlkrok vzad a otře se pozadím rovnou o Sagův klín, zatímco jeho samotného teď dráždí ten šátek vpředu. On do té vany asi ani nevleze. Bude se dusit párou z ní, až bude sténat v téhle poloze. 

"Udělej to, Saga-koi..." Slyší říkat sám sebe.

Saga

Ani na vteřinu nepochyboval o tom, že se to Naovi bude líbit. Však už ho nějaký pátek zná a co se postele týká….Zatím nenašli nic, co by se jednomu z nich nelíbilo. Nao má v sobě ideální kombinaci něčeho skoro nevinného a milého a zároveň se mu odráží v očích to, co právě teď. Je z něj úplně vyřízený a nechápe, jak to, že to doteď neviděl. Spokojeně přivírá víčka pod každým jeho dotekem, který mu podél páteře způsobuje příjemné mrazení. Teď mu stačí i to a když si k tomu přidá ještě celý den, kdy nemohl nic, je to k zešílení. Koutky mu hříšně poskočí, jakmile přijde na doufání jeho drahé polovičky. Ostatní by se asi červenali a koktali ale Nao ne, ten mu to s očividnou radostí odsouhlasí. Dokonalé…

"Hm, možná malinko." Usměje se na svou vlastní lež, protože to bylo tak trochu mučení. Ale to bude ještě dlouhé roky po jeho boku, to je mu jasné. Se zatajeným dechem pozoruje, jak se Nao svléká. Sem tam mu oči těknou k šátku, aby viděl, kde přesně se nachází a nemůže se dočkat, až se ho na podobných místech dotkne taky. Další z návykových pocitů, když se mu zdá, že na něj pokaždé sahá poprvé.

"Moc ti sluší, opravdu." Vydechne roztouženě a konečky prstů volné ruky pohladí přívěšek a sklouzne jimi i na Naovu odhalenou hruď. Bude ho klidně prosit, aby si nechával jen ten. Však on ví, jak rád se promenáduje po pokojích jen tak. Teď si to může užívat plnými doušky. Měl na jazyku ještě asi sto provokací, ale všechny mu vyžene z hlavy, když se před ním otočí a přímočaře předkloní. A to je to, co na něm miluje taky. Nestydí se, i když to na první pohled tak nevypadá. Ne, nechtěl by nikoho jiného, to už dávno ví. Musí se dlouze nadechnout a unikne mu tiché zasténání, které zní trochu zmučeně. Nejdřív se na něj zvládne jen konsternovaně koukat a očima pomalu postupuje od kotníku, přes nožky a dokonalé pozadí, kde se zasekne. Nový nádech a nejspíš by přišel kompliment, než se holé pozadí dotkne jeho klína a reakce na sebe nenechá dlouho čekat.

"No kruci." Zamumlá si pro sebe, ale dál otálet nevydrží. Přesto všechno se na něj nevrhne rovnou. Rychlovky jsou fajn a nepochybuje o tom, že si jich pár do rána užijí, ale dneska ho chce přece rozmazlovat. Jemně pohne s šátkem, aby podráždil jeho klín, druhou rukou sevře Naovu polovičku a odtáhne ji od té druhé. Pase se očima na takovém výhledu a pak se konečně nakloní. Věnuje mu několik polibků na rameno, pár mezi lopatky, než stiskne kůži mezi zuby a pak se rty vydá podél páteře na svou velmi vzrušující výpravu. Zastaví se na bedrech, kde mu věnuje důkladnější péči, zatím co prsty nepřestává mnout pozadí a pak pokračuje až do míst, která rozhodně chce navštívit.

"Držíš se pevně?" Zeptá se ho tichým, smyslným hlasem a sám začne klesat na koleno. Přijde nový pohyb se šátkem, aby si užil pořádně jeho hlas, než znovu odtáhne polovičku a políbí ho bez známky studu přímo na bránu do slastných pekel. Bude pro ně, oba tomu věří. Klečí u něj sice poprvé, ale ví, že to není naposledy, jen příště to bude asi v jiném kontextu. Co kdyby to udělal teď? Jak by se Nao tvářil, kdyby se ho zeptal ve chvíli, kdy má svůj jazyk až…Kdyby mohl, tak se nad tou představou asi rozesměje. Jenže pro dnešní den už bylo asi velkých otázek dost. Možná před odjezdem domů…Myšlenku na způsob však nehodlá pustit z hlavy. Ve svém dráždění nepřestává ani na chvilku a Naův klín rozhodně nenechává bez povšimnutí. Všechno co nejvíc vyvážené, aby ho donutil řádně sténat a cítil, jak se mu podlamují kolena. Zpomaluje, když si myslí, že by to mohlo být příliš a zrychluje, jakmile tuší, že by mu mohl začít vychladat. Nakonec opustí jeho tajná vrátka a postaví se, aby se mohl rozvášněně natisknout na jeho tělo.

"A teď…Pojedeme na výlet." Broukne tiše poblíž jeho ouška a začne do něj ne zrovna opatrně pronikat. Nutně už potřebuje být uvnitř něj a přestává se ohlížet. Dal si tolik záležet a teď už na to nemá sílu.

"Nao-koi. Neskutečně tě zbožňuju." Opře si na chvíli čelo mezi jeho lopatky a hlas se mu zlomí v dalším zasténání.

Nao

Kdyby býval mohl vidět Sagovi do hlavy, jak velmi intenzivně a emotivně prožívá tyto chvilky, asi by před ním na místě poklekl on sám. Přesto cítí, že tohle dávno není jenom o zaujetí jejich těly. Vždycky si byli velmi blízcí a teď se to jenom zhmotnilo v plné síle. To Tora a Mana jim ukázali, že je podobný vztah možný a s tím jako by padly všechny jejich zábrany. Ten Sagův povzdech je dostatečným ujištěním, jak moc se mu ten výhled na jeho pozadí líbí a Nao se pro sebe trochu pousměje. Úsměv se ještě rozšíří, když ten dotek dozadu proti Sagovým bokům dostane kýženou reakci. Odveta přijde okamžitě v podobě šátku, který začíná opravdu zbožňovat. Jeho dotek je jemný a decentní a při tom dostatečně škádlí jeho přední partie tlakem, který je tak akorát, když jeho milovaný zrovna nemá volnou ani jednu ruku. Cítí doteky jeho rtů na své šíji a poté i níž na zádech. Zavírá pod nimi oči, zatíná prsty do okrajů vany a není schopný zůstat stát úplně v klidu. Spíš se pořád tak trochu pohupuje dopředu a dozadu podle toho, jak slastné to zrovna je a samozřejmě víc než intenzivně vnímá způsob, jakým si Saga hraje s jeho pozadím nebo spíš viditelností na něj. Sagovy rty klesají po jeho těle mnohem níž, zatímco stisk jeho dlaně na Naově polovičce se zesiluje a on začíná tušit, že se nemíní jen tak zastavit. V duchu si pořád dokola opakuje On to udělá, on to udělá, ale nejspíš si sáhne na vrchol jenom kvůli tomu. To čekání je neskutečné a zároveň se musí cukat čím dál tím víc, čím je Saga blíž těm místům. Je to prostě k nevydržení a dotek jeho rtů je nakonec přímo explozí. Nao se okamžitě propne dopředu, zakloní hlavu a koupelnou zarezonuje dlouhý sten. Rozhodně není na dlouhou dobu poslední. Dovede si užít všechno, co mu Saga dopřává. Ten jeho jazyk na krku jeho basy je doslova legendou a on ho teď má někde docela jinde a už nikdy nebude chtít nic jiného. Má pocit, že se asi blázní a to ani nemluví o šátku vpředu, který se pořád pohybuje a nedá mu pokoj. Vrtí se na místě, není se schopný udržet v klidu a při tom se mu nastavuje tak, aby to bylo ještě příjemnější. Chvílemi se skoro nepatřičně směje, dokud se mu stehna nezačnou třást vypětím a jakmile mu kolena poprvé podklesnou, Saga ubere. Ne na dlouho, jenom tak, aby Naa přešel akutní příval slasti a všechno se ještě oddálilo. Tohle je doslova mučení. Saga natahuje jeho příčetnost i výdrž na skřipec a Naovo tělo ho poslouchá jako by mu patřilo. Ono mu vlastně patří. Cítí, že už to brzy bude, za chvíli si sáhne na vrchol a pak přepadne obličejem napřed do té napuštěné vany, jenže to se stát nemá. Saga všeho nechá a Nao zavrní na odpor, ale hned na to na sobě ucítí celé jeho horké tělo a taky jeho erekci. Ani mu nestačí odpovědět, jaká destinace to bude, a už cítí, jak je jím dobýván. Není to nic pomalého a opatrného, ale to už teď doopravdy není potřeba. Nao musí jednou rukou sevřít sám sebe, aby nebyl příliš brzy. Hned na začátku prostě nechce. Ještě chvíli to přece snese! Jenže Sagovo vyznání mu v tom zrovna moc nepomáhá. Je to vážně něco neskutečného, slyšet ho takhle, ale nic na světě by si nepřál míň. 

"Vůbec nevím, kam jsi dal oči, ale nikdy s tím nepřestávej!" Vyrazí ze sebe naléhavě a pak už není schopný ani dýchat, natož mluvit. Měl pravdu. Dusí se tou horkou párou z vany pod sebou, lije z něj, jako by běžel okolo japonských ostrovů po svých a prsty mu co chvíli podkluzují na hraně vany, ale stejně se tlačí pozadím dozadu proti němu a pak to prostě exploduje. Je to jako by vám u ucha vybuchl granát, píská mu v uších a několik dlouhých vteřin není schopný vnímat nic, kromě sebe a svého prožitku.

Saga

Je téměř na svém vrcholu, když přijdou Naova slova, která ho nutí zvednout omámeně koutky nahoru. Mává s ním a ani si to nejspíš neuvědomuje. Vrtí hlavou, jak kdyby ho mohl vidět na znamení, že s tím rozhodně nemá v plánu přestávat. Nakonec mu dojde, že takový způsobem mu neodpoví, ale zformulovat nějakou smysluplnou větu je hrozně těžké. Několikrát se dlouze nadechne, párkrát si zasténá, když se znovu pohne boky proti jeho pozadí a konečně ze sebe dostane hlásku.

"Nemám v plánu s tím přestávat ani po smrti." Ani to není nadnesené, protože mu opravdu propadl tolik, že to nepřejde nikdy. Snad nikdy si nebyl jistý, jako právě teď. Musí občas hodně zpomalit, aby neskončil rovnou. Naův dotek ve vlastním klíně mu dává jasný impuls, že už není od vrcholu daleko, ale to ani on ne. Ještě chvíli to zvládne protáhnout a o něco pevněji sevře jeho boky, aby to dokázal, než se přestane ovládat úplně. Jeho přírazy hodně zrychlí a steny se stanou hlasitějšími. Poslední příraz ho odešle do míst, kde snad ještě nikdy nebyl. Poslední, co zvládne, je pustit šátek, obejmout Naa v pase a držet váhu obou těl. I jemu se třesou kolena, sotva zvládne stát na nohu a stejně ho ani na vteřinu nepustí, aby náhodou nespadl na zem a neublížil si. To je to, co dělá tento vztah neskutečným, tedy on to tak vnímá. Najednou má potřebu stavět někoho nad sebe samého. Dost opojný pocit a přišel na něj až v tomhle věku. Neskutečné. Musí hodně rozmrkávat ohňostroj před očima a následnou tmu, která stejně tak zahltí jeho mozek. Kdyby po něm kdokoliv chtěl spočítat jedna plus jedna, bude na něj koukat, jak pitomec a vůbec mu to vadit nebude. Jakmile se malinko vzpamatuje, začne se narovnávat společně s Naovým tělem a víc ho přitiskne k sobě. Musí z jeho nitra sice vystoupit, ale má v plánu se tam za chvíli vrátit. V posteli. Nemusí se nic dít, stačí, že tam bude. To bude skvělý relax. Musí se hříšně pousmát, jen co si to představí. Pak tak budou rozhodně spát a nebylo by to poprvé. Tedy, jestli budou vůbec spát. Otočí ho zády k vaně a usadí opatrně na její kraj.

"Chvíli na mě počkej." Líbne ho něžně na rty a zajde pustit do vedlejšího pokoje rádio. Říká se, že Francie je plná romantiky, tak je zvědavý, co se ozve za tóny. Vypadá to, že nebudou daleko od pravdy a teď je s výběrem spokojený i když by si to jindy nevybral. Po cestě ještě popadne kbelík se šampaňským a vydá se zpátky do koupelny. Otevře lahev, rozlije do sklenek a pak sám vstoupí do vany s Naovými dlaněmi v těch svých. Sklenky předtím odložil na stole, kde na ně pohodlně dosáhnou. Usadí se do vany jako první a nechá Naa, aby si udělal pohodlí mezi jeho stehny. Podá mu sklenku a sám sáhne po druhé. Volnou dlaní zamíří na jeho hrudník a konečky prstů mapuje hřející pokožku.

"Na tebe." Pozvedne klenku a líbne ho do vlasů.

"Kdybych nebyl takový pitomec, všiml bych si už dřív, že jsi pro mě to nejlepší, co by mě mohlo potkat." Broukne mu tiše do pramenů a na chvíli zavře oči.

"Asi bych měl klukům něco hezkého koupit, bez nich bych byl zabedněný asi mnohem déle." Prohodí na plnou pusu a je to další věc, kterou dělá poprvé v životě. Takhle sebekritický ještě nebyl. Dlaní pokračuje z jeho hrudníku až na stehno a zase zpátky nahoru. Nedokáže se nabažit doteků, které si vyloženě užívá. Krátce se napije a pak trochou potřísní Naovo rameno a slíbá všechno do poslední kapičky. Hrozně se mu to zalíbí a tak to zopakuje ještě jednou, tentokrát je to šampaňského mnohem víc.

"Mohl bych si…" Začne mezi jednotlivými polibky a s každým dalším v něm stoupá chuť si předchozí milování zase zopakovat. S tím, kam se jeho myšlenky ubírají je jeho dlaň daleko drzejší a už se nehlídá, aby nezamířil do Naova klína. Zatím jsou to jen letmé doteky, které mu dopřává.

"Takhle užívat každý den." Dokončí svou větu a s jistou nespokojeností zjistí, že dojde na poslední dávku tekutiny na Naově kůži. Ne, tohle si musí zopakovat ještě několikrát.

"Prostě jedna dlouhá dovolená s minimem práce a s maximem tvé osoby, Nao-koi." Šeptá dál do jeho kůže.

"Mám obavy, že mi jedna lahev stačit nebude. Doufám, že tenhle hotel má dost velké zásoby. Je to návykové, stejně jako ty." Další kompliment na sebe nenechá dlouho čekat a překvapuje sám sebe, kolik jich najednou má v zásobě.

Nao

Trochu se mu točí hlava, když se společně narovnají a pak ucítí, jak z něj Saga vyklouzne. Společně s tím ucítí i jeho vrchol na svých stehnech, ale chystají se přece do vany. Nechá se jím přetočit a když dosedne stehny na okraj vany, připadá mu nepatřičně studený. Chvíli se odspodu dívá na výraz v jeho tváři, dokud mu Saga nechce utéct z koupelny a jen pokývá hlavou na znamení, že počká. Sám vypadá naprosto spokojeně a jakmile je na okamžik sám, musí na chvíli zaklonit hlavu a zavřít oči, aby se hlavou probral vším, co se dnes událo. Hlavně před chvílí. Všude na svém těle cítí jeho ruce, rty i vůni a nejspíš to tak bude i když budou někde venku nebo na zkoušce. Jejich city a zbožňování jsou rozhodně vzájemné a jeho to právě teď zasáhne v plné síle. Jeho hříšně sexy Saga… co se spolu už navyváděli a teď to vypadá na společný život nejen po pracovní stránce. Asi nikoho nezná lépe, než jeho a stejně má pocit, že jeho svět teprve objevuje. Opravdu ho miluje. Trochu se probere, když z vedlejšího pokoje uslyší tóny nějaké romantické francouzské písničky. Takhle ten jazyk už nezní tak legračně, jako když s ním mluví nějaký dvoumetrový chlap na ulici. Líbí se mu na Sagovi, že umí navodit podobnou atmosféru, nestydí se za ni, ba mu dokonce přímo sluší. Nao by to takhle neuměl. To tak spíš ho rozesmát. Když se Saga vrátí, nese s sebou šampaňské a skleničky a Naův úsměv se ještě rozšíří. 

"Šarmantní jako vždycky." Řekne a nemůže z něj spustit oči, když si zalézá do vany. Opatrně ho následuje a poskládá se mezi jeho stehna. Vana je naštěstí prostorná dost, i když už se v ní moc hnout nemůžou. Ta horká voda je teď neskutečně příjemná. Už mu byla trochu zima a navíc celý den prochodili a ten výkon před chvílí… no ten rozhodně nebyl poslední. Teď je čas na trochu relaxace. Převezme si sklenku a znovu se jemně usměje jeho přípitku. 

"Na tebe." Zopakuje po něm a krátce se ohlédne, ale to už cítí jeho nos ve vlasech a samozřejmě jeho dlaň na svých prsou. Je to neskutečně příjemné. Opře si hlavu opatrně dozadu o jeho rameno a upíjí ze své skleničky. 

"Nebyl jsi pitomec, jenom sis nepřipustil, aby se nám do práce míchalo něco podobného." Řekne docela vážně. Měl to totiž stejně. I když si s ním rozuměl jako s nikým jiným, trávil s ním vlastně všechen čas, stejně si to v hlavě nikdy nedovolil pojmenovat jinak. Prostě kvůli jejich práci a klukům. Teď je šťastný, ale taky si všechno dost zkomplikovali. Ne jen sobě. Rozesměje se. 

"Myslel jsem na něco podobného. Trochu odjistili granát, hm?" Musí s ním souhlasit. Na těle ho mravenčí jeho dotek. Celou dobu pozoruje jeho dlaň, jak mizí krátce pod hladinou a zase se objevuje. Úplně u toho zapomíná popíjet. Trochu překvapeně vydechne, když ho na rameni zastudí šampaňské, ale hned ho překryjí Sagovy horké rty a on si tiše povzdechne. Tohle je božský nápad. 

"Pokračuj." Vybídne ho tichounce. Saga na nic nečeká a rovnou ho pohladí v klíně, který je po tom všem citlivější, než normálně. Ihned si tiše zasténá a trochu se napne, než se zase uvolní. Vzrušení je zpět během chvíle. 

"Hmmm…." Dostane ze sebe souhlasně, ale nepatří to nákupům, ani hotelu. Moc se mu líbí všechno, co mu Saga říká. Usmívá se se zavřenýma očima a čeká jeho doteky, polibky, další tekutinu… kdekoliv, ale hlavně hned. Rozechvěle posune dlaň s vlastní skleničkou blíž k němu, aby si vzdal tuhle a dá mu tím dost najevo, co po něm chce.

Saga

"Na tom asi něco bude, ale už si to připouštět chci." Okomentuje vztah práce a jejich romantické chvilky. Už si to jinak nedokáže představit. Je to trochu nebezpečné, kdyby se cokoliv pokazilo, ale on si teď pro změnu nepřipouští, že by se něco podobného vůbec stalo. A teď když mají tak krásnou chvilku ve vaně už vůbec ne. Nedokázal by si představit lepší místo, kde by mohli společně být. Zvládne jen přikývnout na to odjištění. Asi opravdu něco takového potřebovali, aby se ledy prolomily. Jemu to nedošlo, dokud neviděl Naa v úplně jiném světle. Totiž spíš v přítmí, ale to je fuk. Prostě musel pořádně otevřít oči a jak jednou ochutnal…Nemá v plánu vůbec přestávat a to

samé platí i o hříšné kombinaci bublinek a Naovy kůže. Všechny delikatesy
světa mu právě klidně můžou zamávat. Nic lepšího totiž neexistuje.

"Nemám v plánu jen tak přestávat. Tohle je hotel ve Franci, bublinek tu budou mít na celé roky a já rozhodně nechci šetřit." Zavrní mu do kůže s dalšími polibky a pak přeostří na skleničku. Lahev nechal hodně blízko, ale Nao má mnohem lepší nápad a nebude se muset po ničem natahovat. 

"Už jsme tak daleko, že mi čteš myšlenky." Pochválí jeho gesto. Svou prázdnou sklenku odloží, vezme si tu Naovu, aby mohl pokračovat v cíleném svádění a novém probouzení těla, které se k němu tak krásně tiskne. Na chvíli zvedne ruku z vody a konečky prstů ho vezme za bradu, aby mu tvář mírně odklonil stranou do svých rtů. Jde za jasným cílem, kterým je Naova šíje. Vábí ho neskutečně a se šampaňským to bude snad ještě lepší, pokud je to vůbec možné.

"Rozmazlím si tě." Šeptá mu a jeho hlas se překlene do svůdného podtónu. Konečky prstů ho hladí po hraně čelisti a u toho pozoruje kapky, jak smáčejí kůži těsně pod ouškem a stékají po linii krku, až ke klíční kosti. Už jen ten pohled je vzrušující a Sagův klín na to reaguje během vteřiny o dost znatelněji. Pak už nic neřekne, jen se rty přitiskne těsně pod ouško a velmi pomalu slíbává kapičku po kapičce a rozhodně nikam nespěchá. Prsty na jeho bradě začne klouzat zase dolů, přes hrudník až pod vodní hladinu, kde už bylo dost opatrných doteků. Sevře jeho chloubu mezi svými prsty a dostojí svému prohlášení, že dneska ho bude rozmazlovat a starat se o něj. Věnuje mu pár pomalých pohybů, zastaví se na pár vteřin, než své konání zopakuje. U vany to bylo o hodně rychlejší, ale tohle bude přesně ve stylu romantiky. Mučivě pomalé a hlavně se bude točit všechno kolem Naa. Kde se vzala v Sagovi taková pozornost vůči druhé osobě, to netuší ani on sám, ale začíná se mu to nebezpečně zamlouvat. Dlaní pod vodní hladinou sklouzne kousek níž, aby dopřál doteky i jiným citlivým místům, než se zase vrátí na jeho chloubu a teď už se jeho pohyby nezastaví. Všechno je ale pořád pomalé s cílem ho slastně trápit, co nejdéle.

"Nao-koi, ty víš, co chci slyšet." Pošeptá mu do ouška, než bublinkami potřísní jeho lalůček a vsaje ho zlehka mezi své rty. Pohrává si s ním, jak kdyby to bylo úplně něco jiného. Vůbec nepochybuje o tom, že po takové starosti jeho sténání opravdu uslyší. V ten samý okamžik, kdy prozkoumá jazykem i zbytek ouška, sklouzne dlaní z jeho chlouby a vydá se na malý průzkum po hebkém stehnu. Zajíždí na vnitřní stranu a dává mu několik málo sekund na to, aby se malinko vzpamatoval. Jemně ho v těch místech masíruje, zabloudí i na vnější stranu a co nejvíc k zadečku, čímž se dotýká i sám sebe a nakonec se tam chvíli zdrží, protože i tohle je dost příjemné.

"Co by sis ještě přál? Jen mi to řekni, splním ti každé přání." Provokuje ho hlasem a pobízí jeho fantazii, aby mu mohl dát opravdu všechno.