Hromadné - Domů se vrátit nemůžu. Nechci.- část 1.

(bar)

Hyde, Kaz

Dny plynuly jeden za druhým a Hyde se nějak nedokázal vykopat z postele a vlastně i jiných koutů bytu. Se Senou to prostě nešlo. Uvolili se tak maximálně na zkoušku, na nějaké to jídlo a taky na nákupy, kam ho vytáhla jeho drahá polovička. Aki byl….v podobném zajetí, až na jeden noční telefonát, kdy jeho hlas zněl hodně smutně. Zdá se, že rozchod pro něj nebude jednoduchý, ale Hyde mu upřímně řekl, že udělá to nejlepší, pokud si tím je jistý. Neznal jeho objev z domova, ale zase viděl, jak se na něj Ricko kouká a jeho zaujetí…Pozdní příchody na zkoušky říkaly prostě všechno. Už neměl ani tolik chuť volat Tetsuyovi, aby to Akimu rychle vymluvil. Jednou se jim povedlo i vyjít si na společnou večeři. Jenže nešli všichni. Nejvíc je asi překvapilo odmítnutí Zyeho, který ze sebe vykoktal, že má brigádu, kterou nemůže odmítnout a hodně rychle zmizel ze zkoušky. Bylo to vážně divné. Hyde ho pořádně neznal a tak nějak tušil, že neříká úplně pravdu. Bylo to na něm hrozně vidět. A navíc Zyeho telefon taky nebyl v klidu a bylo vidět, že se přemlouvá, aby se mu koutky nezvedaly nahoru. Tohle bylo podezřelé a jestli v tom není něčí zadek, bude se hodně divit. Samozřejmě to řekl Senovi a při večeři se bavili vymýšlením plánu na špehování pana tajemného. Když už se tak nějak napárovali, bylo přinejmenším podezřelé, že jim nic neříká. Došlo i na představení s jeho miláčky z Jokohamy. Jeden z prvních telefonů si dali společně, aby se Hyde pochlubil. Bylo na čase, aby se od sebe malinko odpoutali, když to dálka nedokázala, ale přesto Hyde věděl, že u něj budou mít speciální místo vždycky. Jenže oni už byli manželé a to byla situace jen pro dva. Jeho nejlepší přátele, jenže Sena…To prostě nešlo srovnávat. Kaz s Aoim s ním nedávno řešili situaci doma. Všechno se příšerně vyostřilo. Hyde vůbec netušil, jak by jim mohl pomoct, i když by moc chtěl…Ty kluky si oblíbil už jen kvůli vyprávění a věděl, že Kaz by se o nikoho takovým způsobem nestaral, kdyby to nemělo důvod. A pak přišel telefon pozdě večer, kdy se na displeji rozsvítilo Kazovo číslo. První se dozvěděl všechno kolem a pak i ten odstavný detail, že Ruki je někde v Tokyu.

"A to sem přijel jen tak?" Pozvedne obočí Hyde, když má Kaze pořád na drátě.

"Jo, asi si nevzal ani kufr. Já bych bral minimálně Henryho." Prohodí po svém a je vidět, že o něj má přece jen obavy.

"Kaz-chan, ty máš vážně několik dětí." Dobírá si ho trochu Hyde, ale u toho už tahá cigaretu z krabičky.

"A víš alespoň, kam jel?" Zkouší se z něj dostat. V hlavě už si rozmýšlí, kde by ho tak měl hledat. On sám ví, jaké to je, když někdo přijede jen tak do tohohle města a kdyby mu to mohl ulehčit...Proč by to neudělal.

"Hai, dobře. Pošli mi na něj to číslo, zkusím mu zavolat. Jasně, dám mu deku, aby mu pod mostem nebyla zima. Dobrou a pozdravuj Aoiho. Že mu přeju dlouhou noc." Za Kazova oslovení pitomče telefon položí a vrátí se do ložnice, kde se natáhne na postel.

"Pamatuješ na Rukiho?" Zeptá se Seny a u toho mu olíbává kotníky.

"Prý je tady. Prostě se sbalil a odjel sem. Podepsal smlouvu a zmizel z domu." Objasňuje situaci, když mu pípne telefon s Rukiho číslem.

"Co mu zavolat a přeptat se, jak se vede?" Pozvedne obočí a je vidět, že ho to opravdu zajímá.

"Aoi s Kazem plánují stěhování hned po konci semestru, co jsem tak pochopil." Povídá dál a pořád se nemůže zbavit nutkání Rukiho číslo vytočit.

"Jen mu zavolám." Rozhodne se nakonec a vyloví telefon z peřin.

"Tak ty jsi mi přijel ukrást Tokyo. No, že se nestydíš." Prohodí, jakmile po několika pípnutích zaslechne ne úplně známý hlas.

"Tvůj skvělý kamarád Haido u telefonu samozřejmě." Je zvědavý, jestli mu vůbec dojde, že už teď moc nejsou daleko od sebe.

"Ale asi tě Kaz nic moc nenaučil, když si přijedeš do mého města a ani nezavoláš a nezajdeme na pivo nebo cokoliv jiného." Vyčte mu obratem a u toho se napůl válí na Senovu a tahá ho zuby za růžové prameny.

"A ano, naprášil tě Kaz, tak mu pak můžeš pěkně poděkovat. Prý za tebou posílá Henryho s uzlíčkem. Chce jít do světa a zlobí se na tebe, žes ho nezval s sebou. T si říkáš kamarád?" Vyčte mu podruhé a krátce se zasměje, než se ozve hlasité mlasknutí, jak si vychutná Senovu kůži na stehnu.

"Večeřím, ale na ten drink bychom mohli zajít, co ty na to?" Dodá, aby bylo jasno, co tam dělá, rovnou ho pozve a v očích se mu blýskne, když se podívá Senovi rovnou do očí.

Sena, Ruki

Zkoušky šlapaly naprosto skvěle a spolupráce s Hydovou kapelou běžela jako po másle. Jediné, co jim občas komplikovalo situaci, byla jistá nespolehlivost jejich bubeníka. Sakura občas přišel pozdě, občas se schoval divně a občas taky nepřišel vůbec. Nejvíc to trápilo Tetsuyu, což poznali tím, jak protivný pak byl, i když byl okolo Boogie. Jakmile si vzpomene na něj, koutky mu jdou ihned nahoru. Nečekal, že se zamiluje a už vůbec ne do někoho takového, ale zároveň měl radost, že když jsou nejlepší kamarádi, jsou v tom společně. Mohli svoje polovičky probírat od rána do večera a dělali to dost často. Na Akiho si taky rychle zvykli. Ricko ho s sebou vodil pokaždé, když Aki nechodil někde po konkurzech a nesháněl vlastní kapelu a čím dál tím víc byl odhodlaný jednu založit osobně. Oni ho v tom podporovali a už poptávali kamarády, jestli by neznali vhodné adepty, kteří by sdíleli Akiho vize a styl. Za to Zye se začal chovat jako agent, neustále někam mizel, vynechával posezení na pivu a když se ho na to chtěli zeptat na přímo, rychle se vymluvil, blýskl po nich tím svým odzbrojujícím úsměvem a už byl pryč. Něco se dělo. Vždycky byl tajnůstkář, ale i před nimi? Nevypadal ale nijak nešťastně a Sena ho začal podezřívat, že se vídá s někým, koho jim nechce ukázat. Má holku? Oni všichni totiž v tomhle směru svou zemi zklamali. Třeba ji mezi ně nechce přivést, protože by se tam necítila dobře? Je příliš tradiční? Buď jak buď v nejbližší době ho zamkne na záchodě, dokud nekápne božskou. A pak tu byli Hydovi přátelé. Bylo jich vlastně docela hodně, ale se dvěma z nich si často volali a Hydovi nevadilo zapínat facetime, kde si pokecali všichni. Líbilo se mu, že se vzali. Celý jejich vztah. Uměl by si představit, že třeba jednou… Kaz byl hrozně zábavný a ten Aoi zase opravdu krásný. Jednou s nimi na pivu bude vážně zábava. Škoda, že nejsou blíž, byli by přátelé, tím si je jistý. Když se doslechl, co se stalo těm ostatním, bylo mu to upřímně líto. Byla to malá písklata, co nemohla nic moc dělat. Jeho rodiče byli daleko, nehlídali ho už dávno a on byl rád, když za nimi přijel dvakrát za rok. O Hydovi nic nevěděli a až to přijde, buď to snesou nebo už nepřijede ani dvakrát. Ale tyhle téměř děti? Jakmile dojde na to, že by jim měli pomoct, je to pro Hyda jasná věc a on by mu nikdy neřekl ne. Do jeho bytu se sotva vešli. Ubytovat Rukiho nebude legrace, ale na ulici ho nenechají. Měli příliš mladý vztah, než aby mohli mít za dveřmi na stálo někoho dalšího, ale pokud tohle zvládnou, tak jsou si vážně souzení. Hyde by mu ani nemusel olíbávat kotníky, aby souhlasil. 

"Zavolej mu. Kdo ví, kde do teď spal. Kolik, že mu je? Šestnáct? Sedmnáct? Ještě ho sebere policie. Vážně?" Vyhrkne pak nadšeně. Aoi s Kazem, že tady budou bydlet? Už tak brzy? 

"Nesmí si sehnat pronájem na opačné straně města." Přemýšlí nahlas. Pak už Hyde volá Rukimu a ten to dokonce docela rychle zvedne. Sena ho provokuje, když mu mává chodidlem před očima, špulí na něj rty a oddaluje kolena od sebe jen proto, aby se pak mohl otočit na břicho a vystavovat mu svoje pozadí, schované v Hydově košili. Hlas z druhé strany telefonu moc slyšet není. Ruki je Hydem asi pěkně zaskočený a nejspíš několik minut přemýšlel, co je vtip a co ne. Dusí smích v polštáři, když ho Hyde skoro zalehne a tahá ho za vlasy. Ruki nakonec souhlasí, že se večer sejdou a navrhne jim místo, na které trefí. Pak zavěsí. 

"Už v sedm hodin? Tak málo času?" Lekne se na oko Sena a honem si přitahuje Hyda do náruče, aby toho stihli co nejvíc, než se společně vydají na cestu za Rukim.

Hyde

Po očku pozoruje Senu, aby se ujistil, že neuvidí ani náznak odmítání. Mrzelo by ho, kdyby se na něčem podobném neshodli. Kaz neměl tolik přátel, jak by se mohlo zdát. Tedy ne tolik, které by za přátele bral on sám, ale tahle písklata….No jo, stejně jim nabídne další koncerty, až se rozjedou. Už se zamilovaně usmívá, jakmile volá s Rukim a přebírá si Senův souhlas. Je hrozně návykový, ale nechtěl by to jinak. Kombinace provokací, které dokážou společně vytvořit je něco, co si nenechá nikým vzít. Jak byl většinou do větru, teď už mu to nějak nejde. Vážně už nějakou dobu doufá, že to má Sena podobně. Chudáček Ru, zní hodně překvapeně, ale nakonec mu to odkývá. Několik vteřin Hydovi trvá, než se vzpamatuje, protože se mu tu Sena úplně dokonale vystavuje a on už se spokojeně válí na jeho těle.

"Hai, hai, budeme tam." Odsouhlasí to rukou a zavěsí.

"Už jsem ti řekl, jak moc tě miluju?" Prohodí, když ho za ty vlásky zatahá znovu a provokuje ho dlaní mnohem níž současně s pohybem boků, proti jeho výstavnímu zadečku.

"Asi ano, ale klidně ti to zopakuju, jen si počkám na správný doprovod, ten hlasový samozřejmě." Usměje se na něj a pak už se jejich bytem ozývají zvuky, které jejich sousedi už musí znát nazpaměť. Opouští byt o dost později a je jasné, že na místo setkání rozhodně včas neodrazí. Mezitím Hyde ještě stíhá napsat smsku klukům do Jokohamy, že se s Rukim mají sejít a taky náznak plánu, které se Senou mají.

"Nedávno říkal Tetsu, že ví o pár pronájmech nedaleko. Můžu se ho pak zeptat a poslat je klukům, jeden byl dost blízko." Povídá si přitom se Senou, když se k sobě tisknou v metru. Pohled lidí kolem už snad ani jeden nevnímají.

"Třeba by jim ukecal slevu. Znáš ho, jinak dotyčného sežere za živa. Vlastně se divím, že Boo ještě žije." Zavtipkuje Hyde na Boogieho adresu a o něco víc stiskne Senovu ruku. Bere ho kolem pasu, když se za nimi dveře metra a zavřou a hrdě si ho vede po ulici, aby všichni viděli, jak moc krásného kluka má. Bar už není daleko a Hyde si je jistý, že zrovna v tomto ještě nikdy nebyl.

"No, tady asi kulečník nebude." Připomene jim jejich chvilky, než se dlaní opře do dveří a pustí Senu jako prvního. Asi začne žárlit, protože mají pozornost poloviny lokálu a kvůli němu to není.

"Normálně tě svlékají očima." Řekne mu do ouška.

"Já tě svlékal úplně, můžou mi jen závidět." Dokončí svůj kompliment, než se začne rozhlížet a pak ho uvidí u jednoho ze stolků. Prodírá se trochu obtížně, ale podaří se a prohlédne si ho celého.

"Podepsal jsi smlouvu s Ďáblem?" Dobírá si ho hned, protože Ru vypadá celkem unaveně. Tyhle společnosti z kluků draly duši zaživa, o tom už slyšel, ale stejně mu přijde, že vypadá spokojeně. Nechá senu usadit jako prvního a pak si sedne vedle něj.

"Tohle je Sena, moje nejdražší polovička." Představí ho a nahlíží, co Ruki pije.

"Ruki, kluk s vážně skvělým hlasem." Pochválí ho bez váhání.

"Co si dáme?" Zeptá se Seny, aby jim objednal, než stočí oči na Rukiho.

"Tak povídej. Když jsem slyšel, že jsi tady dost mě to překvapilo. Ale máš strážného…anděla, který si chtěl být jistý, že budeš v pohodě." Prozradí mu, jak o něm ví.

"Kaz s Aoim se prý budou brzo stěhovat." Práskne mu i tohle, než se zarazí. Chtěl se zeptat na ostatní kluky, ale není si úplně jistý, jak to Ru nese, že je tu bez nich. Věděl o slibu a stejně je tu sám. Přijedou nebo ne? Ne každý byl ochotný zahodit školu a jistou práci a vydat se na tuhle riskantní cestu.

Sena, Ruki

Možná by měli Rukimu napsat, že budou mít zpoždění, ale v těchto věcech byl podobně založený jako Hyde. Prostě si na to vůbec nevzpomněl. Nějak nezkontroloval hodinky. Snad jim Ruki neuteče a nebude si myslet, že si z něj dělali dobrý den. 

"To je skvělý nápad. Myslím, že než si Ruki něco vydělá, uvítá cokoliv, co bude stát co nejmíň peněz." Přikyvuje a pevně se ho drží kolem pasu, i když je metro poloprázdné a zdaleka tolik nesmýká. Dá se v něm udržet balanc i bez držení čehokoliv, ale proč by měl, když se může tisknout k Hydovi? Zasměje se narážce na Boogieho. Pořád si ty dva nedovede představit společně, ale pravdou bylo, že Tetsu se k němu choval jinak, než k ostatním. Výrazně jinak. Občas po něm sice hodil tónem, který by Sena označil za nepříjemný, ale jinak střežil každý jeho pohyb. Bylo to vlastně docela roztomilé. Když konečně najdou bar, Sena si spěšně prohlédne vnějšek a pak projde dovnitř. Ani on tady nikdy nebyl. Hydově poznámce se musí usmát, ale možná by nebylo nejlepší, kdyby Rukiho hned takhle děsili. Očima pátrá po někom Rukiho popisu, ale zatím ho nevidí. Krátce se ohlédne na Hyda, když mu říká, že se po něm ostatní dívají. Dělá, že si toho nevšímá, ale hrudník se mu dme jako pávovi. Má rád tento typ pozornosti, obzvlášť, když s sebou má garde a nehrozí mu nemístné poznámky. 

"Třeba se dívají po tobě." Nadhodí. Hydova tvář budila rozruch kamkoliv vešli. Ženské z něj byly úplně vyřízené. Hyde spatří Rukiho jako první a za okamžik se protlačí až k jeho stolku. Sena je docela překvapený, ještě ho neviděl. Oči k nim zvedne kluk stejně malý jako oni dva, v dost obyčejném oblečení, které má lepší časy asi už za sebou a vypadá, že toho poslední dobou moc nenapsal. Sena si vedle něj s tím nalíčeným obličejem připadá úplně nepatřičně. 

"Ahoj, Ru-kun." Pozdraví ho s milým úsměvem a čelí zkoumavě zaskočenému pohledu pichlavých oček, které jsou ochotné poprat se s kýmkoliv a pro cokoliv. Asi nikdy neviděl někoho jako je Sena. Byl to malý králíček, co chodil do školy, kde byli všichni stejní, od vlasů až po oblečení. 

"Ahoj." Ozve se nazpět hlasem stejně unaveným jako je jeho výraz. 

"Už jsem myslel, že nepřijdete." Řekne jim upřímně, ale nezní to vyčítavě. Spíš jako strach někoho, kdo už neví kudy kam. Oba si s Hydem přisednou. Ruki si povzdechne a protočí v prstech tu jednu minerálku, co si objednal. Senovi je z něj nějak úzko. 

"Nejspíš, ale tohle jsem chtěl." Přikývne Ruki odhodlaně. Někde se začít prostě musí. Pravda byla taková, že už se pár týdnů potloukal okolo. V práci spát nemohl, na hostely mu hodně brzy došlo těch několik peněz, co s sebou vzal. Taky musel jíst, někde si vyprat a žádné přátele tu neměl. Bylo to těžší, než si doma dovedl představit, tím spíš z jakých poměrů pocházel, ale všechno bylo lepší, než pásek. Daleko nejhorší byl stesk po Reitovi. Po klucích taky, ale Rei… Psávali si emaily, když se k nim v práci dostal, ale telefon tady už neměl. Nestačil ho zatím platit. Trochu se začervená, když Hyde pochválí jeho hlas. 

"To chci slyšet." Chytne se toho hned Sena a přitahuje si objednávku před oči. 

"Myslím, že budeme i jíst, jestli je tady co." Nemá hlad, ale potřebují něco dostat do Rukiho. Později to zaplatí. Jakmile se Hyde zmíní o Kazovi s Aoim, Ruki najednou ožije a zvedne k nim hřejivý pohled. 

"Vážně?" Jako by mu tím vliv energii do žil. Teď se má k čemu upnout, aby to ještě vydržel. Kéž by to bylo co nejdřív. Už zítra? Znovu si povzdechne a otázku, co si dají, přejde. 

"Kde začít…" Moc se mu nechce prozrazovat okolnosti jeho útěku z domova. 

"Domů se vrátit nemůžu. Nechci." Zadívá se Hydovi velmi vážně do očí. Sena z boku studuje jeho tvář. 

"Nemusíš. My ti pomůžem. Minimálně dneska spíš u nás a pak máme plán." Řekne a Ru se nadechne k protestu, ale Sena zvedne varovně prst. 

"Máme dva byty, využíváme jeden. Než budeš mít na nájem, můžeš být u mě." Rozhodne nakonec. Stejně není schopný strávit bez Hyda ani jednu noc.

Hyde, Reita

"Promiň, trochu nám to vždycky trvá. To víš, než se vypakujeme z bytu, ujede nám i poslední metro. Dneska jsme ho stihli." Omluví se mu v podstatě Hyde a znovu si ho prohlédne. Vypadá vážně příšerně. To vypadal taky tak, když sem přijel? Možná první pár týdnů, než se všechno rozjelo, ale on měl dost štěstí a taky dost známých. Ruki to nemá nikoho jen nahrávací společnost, která ho nejspíš vycucne a pak zahodí. Jak kdyby něco podobného neviděl už stokrát. Ohlédne se na Senu a mírně se pousměje. Líbí se mu jeho nadšení a něco mu říká, že se pomoc Rukimu setká s úspěchem a za to je Senovi vděčný snad ještě víc.

"Uslyšíš, dáme si rande třeba po zkoušce, když ho pustí ze spárů na chvíli." Kývne hlavou k Rukimu a úsměv z jeho tváře nemizí.

"Chtěl jsi dělat hudbu a ne umřít na vyčerpání hm?" Neubrání se tomu, aby celý jeho výzor okomentoval. Nedokáže si představit být v jeho kůži, ale ví jedno, rozhodně ho v tom nechce nechat. Těká očima z jednoho na druhého a odhaduje, co smí říct a co ne. Má na jazyku spoustu věcí, od projdeme všechny bistra v okolí, dokud nepraskneš, až po, kde máš věci, jdeme k nám. Tedy k němu, vlastně tam už tak nějak bydlí společně. Souhlasně přikývne.

"Rozhodně to chce pořádnou večeři. Kdyžtak si tu dáme předkrm a zajedeme na něco pořádného. Určitě máš hlad." Sáhne po lístku, který tu mají a moc toho tu vážně není. Stejně si počká na obsluhu a objedná všechno, co se dá žvýkat a k tomu pivo a nějaké koktejly, které se mu zrovna zamlouvají.

"Ano, přijedou. Věří mi, že kdyby to Kaz nemyslel vážně, tak to ani neříká. Říct jen tak, že opustí jeho milovaný byt, by bylo v podstatě rouhání." Vysvětlí mu Kazův pohled na věc, protože tam má několik malůvek na zdi a svoje koutky a to pro něj znamená hodně. Hyde se opře a nakloní, když se Ruki rozhodne mluvit. Něco málo tuší, protože si povídal s Aoim a ten zase něco málo ví od Reity. Prostě jedna malá velká drbárna. Ruki o tom očividně mluvit nechce. Hyde se jen natáhne a položí mu dlaň na předloktí.

"Já vím, že ne." Prohodí jako první a pak se ohlédne na Senu. Ten láskyplný pohled, který na něj vrhne, musel být cítit na míle daleko.

"Asi tím pobouřím polovinu lokálu, ale pojď sem ke mně." Sáhne po Senově boku, vejde mu dlaní do vlasů a políbí ho takovým způsobem, že závistí zbledne i ta tmavá dřevěná deska stolu, kam jim právě pokládají objednávku.

"Tak vidíš, všechno vyřešeno, spinkat se ti bude jako v bavlnce a hlady tě taky umřít nenecháme. Až budeš slavný, koupíš nám třeba auto." Zavtipkuje bez váhání.

"Něco hodně nóbl, co sežere i asfalt, když to nastartuješ." Pokračuje dál a doufá, že se Ru aspoň pousměje.

"Sena má pravdu, platíme zatím dva a používáme jeden. Mám problém ho pustit z postele a na zkoušky." Pokrčí s nevinným výrazem rameny, aniž by Senův pas pustil.

"Nejsi tu sám a už ani nebudeš." Ujistí ho bez váhání. Má tu minimálně je. Je přesvědčený o tom, že až se seznámí se zbytkem, bude tu mít známých dost a dost. Asi až na Tetsuyu, vždycky to platí kromě něj. Možná, že by ho mohl trochu zkrotit Boo, zatím se mu to daří, i když Hyde moc nechápe, jak to dělá.

"Ještě bych navrhl oslavný večírek, ale v tvém případě spíš pyžamo, postel a ani ukolébavku nebudeš potřebovat." Je to dobrácké rýpnutí, ale přece vidí, jak vypadá. Pak Hyde něco vyruší z dalších slov. Je to telefon, který se mu rozezní v kapse. Sáhne po něm ale číslo, které svítí na displeji, nezná. První ho napadne, že to je nějaká nabídka nebo reklama, takto chce típnout, ale nakonec to zvedne. Překvapeně zamrká, když se mu dotyčný představí.

"Hai, je tady. Jo jo, vím už všechno a na ulici spát nebude, neboj." Hydův výraz se postupně mění a začíná se zas usmívat.

"Já nevím, jestli s tebou vůbec chce mluvit." Dobírá si osobu na druhém konci linky.

"Ne, to neuděláš. Nemůže mi vrazit, jsem dost daleko. Jak moc s ním chceš mluvit?" Pokračuje dál a tváří se u toho jako sám Lucifer.

"Dobře, dobře, hlavně se uklidni nebo i rozbiješ telefon, jak na mě řveš." Dává si sluchátko dál od ucha.

"Myslím, že jsem právě přišel o telefon." Podívá se pobaveně na Senu a natáhne ruku s přístrojem k Rukimu.

"Zklidni si ho, ano." Zasměje se.

"Ru-chan, jsi tam." Ozve se Reitův pozměněný hlas. Hned jak se dozvěděl, že s Rukim bude Hyde, musel využít příležitosti a zavolat mu.

"Ten pitomec mi tě vůbec nechtěl dát." Začíná zase nabírat, ale pak ho přemůže starost.

"Jsi v pořádku? Jak se ti vede?" Pálí na něj jednu otázku za druhou.

"Prý budeš spát u nich? Budeš, že jo?" Pak nastane chvíli ticho.

"Já..." Hlas znovu utichne.

"Neskutečně mi chybíš."