Mana x Hyde x Saga - Kdyby jen řekli, co dělají v ložnici. - část 3.

(park, nový domov)

Mana

Rychle se po Hydovi ohlédne, když ho vezme za paži, ale nesnaží se ho zadržet, právě naopak, snaží se ho odtud dostat. Proklouznou ven z restaurace, Mana se ohlédne přes rameno, zatímco vyrazí opačným směrem po chodníku, ale nikde nevidí nic podezřelého. Někdo tu píseň ale musel pustit, to je jasné. Nebo něco…? Hyde jejich kroky stočí z hlavní třídy do postranní uličky, kam by sám v životě nešel, ale jemu věří a prostě jde. Klapot jeho vysokých bot se rozléhá v ozvěně a odráží od betonových zdí. Saga se rozhodl vyběhnout za nimi a volá na ně, takže počkají, než je dojde, ale hned zase spěchají dál. Pak se zastaví a Mana se na Hyda vážně podívá, když začne být přesvědčený, že jim neutečou. Už má taky strach a je paranoidní. Položí mu skoro konejšivě dlaň na předloktí a pak začne rychle ukazovat. -Utečeme, jenom nesmíme zůstávat tady a mezi známými lidmi. Tokyo je veliké, musíme jinam nebo úplně z města. Jak velké je Japonsko? Nemyslím si, že mají lidi úplně všude. Musím dostat dolů ten makeup a oblečení. Je mi to líto, ale neměl jsem to nikdy nosit.- Dělají školácké chyby, oba dva. Copak se mohou ukrývat na známém místě a Mana nosit něco, co si pamatuje každý, kdo ho potká? Rychle zapomněli… Proti tomu jak byl vyděšený z Naoki, je teď najednou ledově klidný a má pocit, že by naplánoval snad i vraždu. To, že Hyde tak docela nemluvil o lidech mu dojde až tehdy, když Sagovi řekne, že mu neřekli všechno. Vrhne po něm tázavým pohledem, ale pak společně vykročí pryč odtud a ocitnou se uprostřed městského parku. Dokonce i teď v noci vypadá celkem vlídně, jak hezky je upravený. Jsou tu docela na očích, ale zároveň by i oni z dálky viděli kohokoliv, kdo by se k nim chtěl přiblížit. Mana si není jistý tím, jestli je to dobře, ale je tu se dvěma muži, věří jejich úsudku. Altánek tiše zavrže, když do něj vstoupí a Mana se opatrně posadí. Lavička vypadá celkem čistá. Když Hyde začne mluvit o dívce z věže, Manovi se v žaludku usadí nepříjemný, studený pocit. Upře odspodu pohled do Sagovy tváře, který ještě pořád stojí a snaží se přečíst si jeho reakci, když začnou o tom, že je na zámku duch. Pro něj není zase tak těžké uvěřit, nebyl vychovávaný v přesvědčení, že podobné věci nejsou možné a navíc tam zažil, co zažil. Naposled kvůli ní omdlel ve vaně, jak se lekl. A pak Hyde prozradí, že dívku cítil i tady. Prudce k němu otočí tvář a vyskočí na nohy. Neřekl mu to!!! Mana si myslel, že je to pryč, že nad ním dívka nemá moc. Vždyť neměl už tak dlouho ani noční můry, nedělal divné věci… Mohla za to ona, že se chtěl tehdy vrátit? Ještě, že mu v tom nakonec zabránil! Rozčileně na něj mává rukama, proč se o tom nedozvěděl dřív, i když podvědomě ví, že ho tím Hyde chtěl jenom chránit. Co kdyby se ale Hyde sebral uprostřed noci a prostě někam odešel? Pak se otočí na Sagu. -To není neuvěřitelné, to je pravda. Viděl jsem ji na vlastní oči. Snažila se mě vyděsit, odehnat od něho. A teď ho láká zas!- Je rozčilením úplně bez sebe. Přechází po altánku sem a tam a má chuť se nad tím vším rozplakat. -Chci pryč. Teď. Daleko!- Projeví se jeho panská výchova, nakonec se na Hyda otočí a dupne si. 

Hyde, Saga

Saga pořád vypadá, že Hydovi úplně nevěří. Jasně, hrůzy, které Mana zažíval, dokázal připustit, protože je způsobil člověk, ale tohle..? Ne, to není k uvěření ani maličko. Nepatrně zavrtí hlavou, aby podpořil svůj vlastní názor na věc.

"Haido..." Začne pomalu, aby mu řekl, že by možná měl navštívit nějakého odborníka. Nemyslel by to zle, jen... Po těch hrůzách na zámku by mu to asi prospělo. V tu chvíli se k němu přidá Mana a on už malinko začíná chápat, jak všechna jeho gesta fungují a tak na půl pochopí, co mu chce říct. Spíš se tedy dovtípil, že i on zažil něco podobného.

"Mana to řekl přesně." Kývne hlavou Hyde.

"Dělal jsem věci, které mám jako v mlze a..." Nedořekne, protože mu podél páteře přejede zvláštní mrazení. Je to tady zase. Ze všech podobných pocitů ho vytrhne až Mana, který mu vlastně začne nadávat.

"Promiň, první jsem si nebyl jistý a pak...Vážně jsem měl strach o tebe." Omluví se mu upřímně a to už je Saga zralý na minimálně celou flašku a možná nějaké prášky.

"Dobřee." Protáhne malinko, když hledá něco v kapsách a vytáhne si krabičku, která mu málem spadne. Pořád má tendenci se ohlížet přes rameno a upřímně ho děsí každé šustnutí lístku na keři. Bude mít noční můry, no vážně. Naučeným klepnutím zespodu krabičky osvobodí jednu cigaretu a ze zvyku nabídne i Hydovi, který ji vděčně přijme. Před Manou nekouřil, ale teď prostě musí. Trochu sebou trhnou oba, když se Mana začne vztekat. Ani jeden ho takto nezná a překvapení v jejich očích vystřídá nefalšovaný obdiv a oběma v nich nakonec zaplane. Podívají se pak na sebe a zamračí se. Hyde má ve tváři jasně vepsané, aby na nic podobného ani nesmyslel a Saga...Ten se tváří, jak kdyby se ho to vůbec netýkalo.

"Máš pravdu, Mana-chan, musím odtud odejít a někde se schovat. Nesmí nás najít ani jeden." Odsouhlasí mu jeho nápad a spokojeně si pořádně potáhne, když mu Saga připálí.

"Hned ráno to začnu řešit, ať můžeme zmizet, co nejdříve." Podívá se kamsi do prostoru, než se ozve hlas Sagy.

"Možná vím, za kým jít, aby se to všechno urychlilo." Pokývá hlavou a je vidět, že hodně přemýšlí. U toho tahá cigaretu a vypadá to, že nepřežije ani tři potáhnutí.

"Dejte mi chvilku." Začne lovit svůj mobil, aby v něm našel určité číslo. Nemluvil s ním roky, ale...Jestli je někdo schopný koupit byt hned, je to právě on. Když se nedozví, že se společně znají, mohl by z toho mít i provizi. Ta by jim taky mohla pomoci. Nadechne se dlouze a zvedne telefon k uchu. U toho udělá několik kroků z altánku, ale příliš se nevzdaluje.

"Uhm, jistě, omlouvám se, že ruším tak pozdě." Začne se špičkou boty vrtat v zemi a je jasné, že se mu zrovna s tímto člověkem netelefonuje snadno.

"Ne, je mi líto, ale nerozmyslel jsem si vaši nabídku, jen bych měl jistý obchod pro vás." Potáhne si znovu dlouze a už musí cigaretu típnout, aby tu pěkně nezavoněl filtr.

"Měl bych člověka, který potřebuje nutně prodat byt. Hai, není to špatná čtvrť." Sdělí mu i všechno, co o Hydově bytu ví.

"Opravdu? Už zítra? Hai, jistě. Pošlu vám adresu." Rozloučí se s mužem na druhém konci a úlevně vydechne, když může hovor típnout. Promne si kořen nosu, než se otočí k těm dvěma.

"Zítra se na něj půjde podívat." Oznámí jim výsledek.

"Pokud se mu bude líbit a nebudete chtít něco přehnaného, vysází vám prachy na ruku, za to ručím. Ale mám podmínku, vezmete mě sebou. Za prvé tady už nezůstanu ani minutu, za druhé jsem s vámi strávil dost času, aby po mě někdo šel a za třetí..." Odmlčí se a nakonec to neřekne. No jo, má o Manu strach. O Hyda vůbec ne...No dobře, tak možná trochu.

"Počkej, počkej, tys vážně sehnal kupce?" Nevěří vlastním uším Hyde. Mohli by vypadnout třeba hned zítra.

"Asi tě vážně začnu mít rád." Prohodí a v očích mu vděčně zasvítí.

"Nebuď zase tak na měkko nebo se Mana bude nudit." Trefí se do něj Saga, ale toho kupce mu odkývá. 

Mana

Mana rozčileně rozhodí rukama. Strach o něho? A jak by mu Hyde chtěl pomoci, kdyby byl v moci dívky z věže, vůbec by o sobě nevěděl a mohl by se sebrat a odejít a nechat Manu tady nebo i horší věci. Zaskočeně sleduje Hyda, jak si od Sagy bere cigaretu. Vlastně je docela zvědavý, co na tom všichni mají a proč to pořád kouří, když to tolik smrdí, ale teď asi není vhodná chvíle na to, aby se jich zeptal, jestli to taky může zkusit. Mají teď všichni malinko jiné starosti a když vidí, jak se Sagovi třesou ruce, uvědomí si, že asi začíná být nějak otupělý nebo spíš otrlý. To proto, že oni s Hydem už zažili mnohem horší věci. Zaregistruje ten jejich pohled, zatímco se na ně zlobí a vůbec to nechápe. Proč se takhle dívají? Mají se cítit provinile a především dělat, co chce a oni si tu kouří a vypadají spíš hladově. Muži…! Hyde naštěstí souhlasí s tím, že hned ráno začnou řešit odjezd, ať už to bude kamkoliv. Mana se trochu upokojí a zase se posadí. Zvedne oči ve chvíli, kdy jim Saga nabídne možné řešení. Pak už jsou s Hydem svědky jeho rozhovoru a oba dva hledí stejně udiveně, když to vypadá, že byt prodají rychle a dokonce za něj dostanou dost peněz. Mana by ale vůbec nečekal, že by chtěl jít Saga s nimi. Vždyť ani nevědí, kam půjdou? -Máš tady přece práci a vlastní bydlení a život.- Ukazuje rukama, ale Saga to hned vysvětlí. Skutečně mu nahnali tak velký strach? Pokud je ale někdo sleduje, už ví že jim Saga hodně pomáhá a mohli by ho nutit, aby jim řekl víc. Nebo by mu mohli chtít ublížit, aby je nalákali zpět do zámku. -Má pravdu. Měl by jít s námi, pokud chce. A Naoki-san?- Ukazuje Hydovi. Nejspíš neexistovala šance, jak starou dámu přimět, aby taky odešla. Měla svůj byt a všechny vzpomínky v něm, ale pokud hrozilo nebezpečí Sagovi, mohlo i jí. -Měli bychom jít domů, sbalit všechny věci a jít přespat někam jinam… radši...- Navrhne. Už ví, jaké to je spát venku a klidně to udělá zase, ale zdržovat se v bytě už moc nechce. Nakonec se společně vydají zpět. Uvnitř budovy se Mana cítí mnohem lépe, i když je to jen klamné zdání bezpečí. Když ale míjejí dveře Naoki-san, Mana si všimne něčeho divného. Jsou pootevřené. Dotkne se dlaní Hydova předloktí a mlčky oba kluky upozorní. Pak opatrně natáhne ruku a konečky prstů drcne do dveří. S prskáním z nich vyběhne kočka a zmizí ve tmě chodby. Mana se tak strašně lekne, že klukům málem padne pozpátku do rukou a drží se při tom za srdce. Byt Naoki je zhasnutý a tichý. Není tam? Možná by měli jít dovnitř, ale kočka utíkala nahoru, směrem k jejich bytu. -Nehledá nás tam?- Napadne Manu a raději se tam všichni vydají a… dveře jejich bytu jsou taky otevřené… V tu chvíli spadne Manovi srdce až do kalhot. Střelí po klucích pohledem. Opravdu je z restaurace někdo sledoval a myslel si, že šli přímo sem? A kde je Naoki? Mana si přiloží prst na rty, aby někoho nenapadlo ji volat. Co kdyby byl ten útočník pořád uvnitř? Když ale kluci drcnou do dveří a ty se pootevřou, Mana nemá daleko k dalšímu omdlení. Uprostřed chodby sedí na zemi jeho panenka. Ne ta z věže, ale ta opravdu jeho, po které tolik tesknil. Nejspíš je to vzkaz. Mana začne prudce couvat a vrtí hlavou. Nechce, aby šel kdokoliv dovnitř. Musí všichni okamžitě pryč, hned. -Nech tam ty věci, nech je tam!- Mává odmítavě rukama a snad by spadl ze schodů, jak k nim rychle a panicky couvá. 

Hyde, Saga

Hyde nic neříká a pozoruje Sagu, jak telefonuje. Vůbec netuší, kam by mohl v tuhle hodinu volat. Je to zvláštní, ale asi to toho radši moc šťourat nebude. Hlavně proto, jak se Saga tváří, když se vrátí. Nevypadá nadšeně tak, jak Mana. To asi nebyl ten nejpříjemnější rozhovor.

"To vážně, jen tak? To je skvělé." Usměje se a kývnutím hlavy mu naznačí, jak moc vděčný mu je. Hned všechno vypadá o hodně lépe. Najdou si něco daleko, nejlíp u moře, tam by se jim mohlo líbit.

"Nemám tu vlastně skoro nic. Věř mi Mana-chan, nenechávám tu nic extra důležitého." Pokrčí nenuceně rameny Saga. Tím prodejem na sebe zase upoutal pozornost a když k tomu připočte ještě divné věci, které se dějí kolem těchto dvou holubiček. No nic, je na čase změnit prostředí.

"Myslím, že Naoki nepřemluvíme, aby šla s námi." Podívá se na Manu Hyde. Jak ji znal, dost lpěla na svých věcech a místech, které zná. Neopustí to ani za nic.

"Mám něco málo v peněžence, třeba by to stačilo na nějaký levný hotel, než se dořeší prodej bytu." Nabídne jim Saga a Hyde mu to odkývá.

"Taky něco málo mám. Tak jdeme." Zvedne se i Hyde, típne cigaretu, stejně jako Saga a každý si uzme místo po Manově boku. Hyde už se nad tím ani nezvládá mračit. Vlastně by ani neměl, jen díky Sagovi můžou vypadnout a možná se konečně dostat ode všeho. Jenže doma je čeká dost nemilé překvapení. Dveře bytu o patro od toho jejich jsou pootevřené a...Hyde se přinutí, aby hlasitě nepolkl. Už jen ta kočka mu dává jasně najevo, že něco není v pořádku.

"Já bych tam nechodil." Pošeptá jim oběma, když se hrnou nahoru. Jemu se to vůbec nelíbí. Druhé pootevřené dveře v něm vyvolají ještě větší pocit, že dotud chce hodně rychle pryč.

"Do hajzlu." Sykne Hyde a už si ani nehlídá pusu, když uvidí Manovu panenku. Pozná ji bezpečně. Sagovi rychle dojde, že to není nic, co by chtěl do detailu vědět.

"Jdeme a hned." Zašeptá Hyde a kašle na všechno. Nic dražšího jak jejich životy tam není, hlavně ten Manův. Saga je bez přemýšlení oba vezme za předloktí a táhne sebou pryč.

"V tomhle baráku už nebudu ani vteřinu." Řekne jim a ano, on JE vyděšený. Na ulici se prudce rozhlédne kolem a pak ho uvidí. Taxi.

"Dovnitř oba dva." Zavelí nekompromisně a kdyby viděl sám sebe, asi řekne, že je vážně sexy, ale to musí taky počkat. Nadiktuje udýchaně řidiči místo, kde má podnájem a pak se konečně sesune na sedačce níž.

"Vy byste si na sebe měli dát cedulku životu nebezpečno." Vyčte jim, ale nemyslí to zle, jen...Prostě to říct musel.

"Kašleme na prodej, to se vyřeší později...Tak za sto let." Prohodí a Hyde na něj zpoza Many vyhlédne.

"Bez těch peněz, ale nic nezmůžeme." Nechce se tam vůbec vracet, jen...Za co budou žít a kde?

"Mám nápad, ale první se musíme stavit ke mně. Je to risk, ale jiná možnost není." Pokývá rozhodně hlavou a strach ho popohání i ve chvíli kdy taxi zastaví.

"Počkejte tu na mě chvíli." Zabouchne za nimi dveře a vykročí rychle k domu. Trvá to sotva patnáct minut, kdy se vrací s taškou a v dlani svírá klíče.

"Vzal jsem pár věcí a mám nějaké yeny na víc, co mi kluci vrátili za nájem. A taky..." Zvedne dlaň s klíči.

"Už vím, kam pojedeme." Usměje se na oba a pak očima těkne k taxikáři, ne tady o tom mluvit nebude. Nadiktuke mu adresu na nádraží a pak všichni mlčí. Nejradši by jim to řekl hned, ale vážně se bojí, že pořád v bezpečí nejsou. Jakmile vystoupí, zaplatí za taxi a popožene ty dva k sobě.

"Atami. Kousek od moře, je to necelou tři čtvrtě hodinu shinkansenem. Je mojí tety, ale nikdo o ní neví, kromě ní. Je to nějaké dědictví přes koleno. Tam nás hledat nebudou." Pozvedne obočí, co oni na to. Zatím mu to přijde jako jediné schůdné řešení, pokud se nechtějí vracet do bytu. Budou si muset najít práci, ale z jeho peněz se chvíli uživí.

"Já jsem pro. Hlavně co nejdál odtud." Pokývá hlavou Hyde a podívá se na Manu.

"Musím tě dostat do bezpečí." Broukne mu do vlasů, když si ho přitáhne k sobě a políbí.

"No dobře, dobře. Máte se rádi, tak už jdeme." Protáčí očima Saga, ale...Co to bylo? Žárlivost? Rozhodně ne! 

Mana

Mana se klidně nechá vzít za předloktí a vléct směrem ke schodům. Cupitá vedle nich, sotva mu stačí nohy, ale srdce mu divoce buší a je to opravdový strach. Vůbec se Sagovi nediví, že tady nechce zůstat ani vteřinu navíc, on totiž taky ne. Na ulici se nechá vděčně nacpat do taxíku, protože sám by se nebyl schopný ani rozhodnout, co by měli dělat dál. Plně důvěřuje klukům a tomu, že ho zachrání, protože bez nich by ho už dávno dopadli a dovlekli zpátky. Nejspíš by především nikdy neutekl a možná, že už by byl taky mrtvý. Po zádech mu přejede zamrazení, ale tiskne kolena k sobě, mezi nimi má svoje dlaně a úzkostlivě se úkosem dívá z okénka. Nikdo podezřelý na chodníku není a pokud by je nikdo nesledoval vozem, jen těžko by mohl tušit, kam teď jedou. Vlastně to neví ani on sám. Obrátí k Sagovi tvář, když trochu zavtipkuje, ale… má pravdu, v jejich blízkosti bezpečno opravdu není. Mana je ve tváři ještě bledší, než obvykle a dokonce se mu nepohne ani koutek. -Kde je Naoki?- Nedává mu to spát. Kočka byla v bytě a pak utekla… Naoki nepotkali. Má z toho opravdu nepříjemný pocit v žaludku a jestli dopadla jako její dcera… Takový osud, to je něco příšerného. -Je to moje vina, mělo mě to napadnout dávno. Nikdy jsme sem neměli chodit a nikdy jsme neměli chodit za ní.- Už to nevydrží a na chvíli si schová tvář do dlaní, než se opanuje a ovládne svoje slzy. Jeho vinou je nejspíš mrtvá další osoba. Žena, která Hydovi tolik pomáhala a která k nim byla tak dobrá a on byl na ni naposled tak zlý. Jak jenom mohl? Trvá mu to, než je ochotný dlaně zase odtáhnout a trochu se sebere. To už jsou na místě, na které je chtěl Saga vzít. Mají s Hydem zůstat v autě, takže to udělají a chvíli jsou ticho. Pak se Mana otočí tváří k Hydovi. -Ten telefonát byl hrozně zvláštní, nebude z toho Saga mít problémy, že na tu koupi nedojde?- Ani neví, jak ho to napadlo. Neví nic o tom, jak tenhle svět nebo různé pokoutné obchody a službičky chodí, je to jen taková předtucha a nechtěl by, aby se kvůli němu ocitl v problémech ještě někdo další. Už takhle mu hrozí, že se mu něco stane podobně jako Naoki, když se jich bude držet. Vypadá to ale, že Saga už se rozhodl a to sám a vědomě a na rozdíl od Naoki, ho přede vším už varovali. Když se k nim Saga vrátí, nese si nějakou tašku, mluví o penězích a místě, na kterém by se mohli ukrýt. Úplně je vzal za své a to v podstatě ze dne na den. Mana to nechápe, zároveň to obdivuje a ještě víc je mu opravdu vděčný, protože je to pro ně neskutečná pomoc. Možná doopravdy i záchrana života. Znovu se vydají na cestu, dokud se neobjeví na nádraží. Je to chytrý krok a Mana se co chvílí rozhlíží kolem sebe. Žádného podezřelého auta nebo stále stejného cestujícího si nevšiml. Snad je nikdo nesleduje. Atami? To je asi nějaké město. Jemu je to jedno, hlavně, když tam budou v bezpečí. Když se k němu Hyde důvěrně nakloní a Saga takto zareaguje, opravdu se rozesměje. Je to takové odlehčení situace a jakmile jsou všichni společně ve vlaku, špičkují se celou cestu. Nic podezřelého se už neděje, z reproduktoru tiše hraje úplně obyčejná hudba a lidé okolo pospávají nebo si povídají. V Atami si vezmou nové taxi a v druhé polovině noci už jsou všichni tři v bezpečí Sagova domu. Není příliš veliký, ale za to je opravdu kousek od moře, které Mana viděl z auta. Bude tu krásně a především snad i klid. Jediné, co dělá Manovi starosti, je dívka z věže. Tu noc spí všichni tři společně na podlaze u krbu. Pro pocit, že se hlídají navzájem, kdyby se něco dělo. Nic se ale nestane a nakonec je neprobudí ani ranní paprsky. Tak moc byla tahle noc vyčerpávající.