Mana x Hyde x Saga - Kdyby jen řekli, co dělají v ložnici. - část 1.

(barmanský kurz)

Mana

Kdo ví kolik lidí je mohlo pozorovat z oken domů na ulici, zatímco tam tančili skoro do rána. Všechno to bylo jedno. Patřili pouze a jenom sobě. Hydovo oslovení Many Můj Osude už Manovi zůstalo a moc se mu to líbilo. Kromě toho Hyde konečně pochopil a slíbil mu, že nikam nepůjde a od toho dne se o tom už vůbec nebavili. Dokonce se nechoval nijak divně jako v ten den, kdy řekli pravdu Naoki, nebudil se v noci ze spaní vinou nočních můr a celkově vypadal mnohem uvolněnější. Mana zpočátku pozoroval každou podivnou věc, každé vrznutí od sousedů, ale nakonec nenašel nic, co by se mohlo dít vinou nadpřirozených sil a začínal zapomínat. Bylo to velmi osvobozující období. Hyde dál pracoval v baru se Sagou, ale Mana se na něj už nezeptal, ptal se pouze na to, jak se mu v práci dařilo a nikdy ho nešel vyzvednout dovnitř, jen na ulici a čekal o kousek dál. Chtěl mu tím dát najevo, že se tehdy nic nestalo a ani nestane. Saga k nim domů nikdy nepřišel, ani na sebe nenarazili na ulici a Hyde o něm sám od sebe mluvil jenom někdy. Naoki se přes smrt své dcery přenášela jenom hodně těžko, bylo to na ní vidět a před pár dny je pozvala na malý budhistický obřad, kde za ní zapálili vonné tyčinky a pomodlili se. Mana něco podobného viděl poprvé a doufal, že to duši mrtvé kuchařky pomůže. Vlastně se divil, že na zámku řádí jenom dívka z věže a ne všechny tyto zavražděné ženy. Nechtěl na to ale vůbec myslet, aby nic z toho nepřivolal zpět. Někdy měl dojem, že čím víc člověk na podobné věci myslel, tím víc je přivolával. Včera za ním Hyde přišel s tím, že objevil místečko na barmanském kurzu. Dokonce to ani nebylo drahé, protože hledali náhradníka na opravdu poslední chvíli. Na nic se Many neptal a rovnou ho zapsal. Když to doma zjistil, úplně se zhrozil, protože na to nebyl vůbec připravený, ale zároveň měl obrovskou radost. Tím ale jeho údiv skončit rozhodně neměl, protože Hyde si stál na tom, že poprvé půjdou a vyberou mu něco na sebe. Tedy něco v tom stylu, jaký se Manovi líbil na zámku. Existovalo tu hodně míst, kde podobné věci sehnat za slušné ceny a Hyde si trval na tom, že si Mana ten dárek za extra vydělané peníze zaslouží. Byl z toho celý pryč, ale na nákupy se neskutečně těšil. A taky se jich děsil, kvůli všem těm lidem. A co teprve kurz a jeho problém s mluvením? Co když bude problém to, jak bude vypadat? Hyde mu tvrdil, že se nemá a nesmí bát a tak dal na něho a dnes byli tu. Bylo tu obrovské množství lidí, většina vypadala normálně na tokyské poměry a jakmile to Mana uvidí, otočí se na místě, oběma dlaněmi zatlačí do Hydovi hrudi a chce s ním vycouvat ven ze dveří. Prostě to vzdá! Hned! Dlouhá černá splývavá sukně při tom kopíruje jeho boky, nahoře přechází v nízký korzet do pasu a v něm je pečlivě zastrčená temně modrá košile s volánky na hrudi a kolem zápěstí. Nic přehnaného, k tomu líčení a nikdo ani nechápe, že není ona, ale on a zároveň se konečně cítí sám sebou. 

Hyde, Saga

Hyde si připadal každým dnem čím dál klidnější. Už ho tolik netrápily události na zámku a ty maličké výčitky svědomí dost dobře zaháněl Mana. Slíbil mu, že se tím trápit nebude a upřímně... V jeho společnosti to šlo víc, než snadno. Už jen představa, že by mu znova utekl, pro něj byla příšerná. Prostě budou žít tady a nic hrozného se jim už nestane. Pokud mu samozřejmě Saga nepoleze do zelí. To by si tu sekeru asi vážně obstaral. Ne, že by se s ním od té doby nebavil, přece jen společně pracovali, ale...Manu němu raději nepouštěl. U něj jeden nikdy neví. Bylo mu smutno, když přišlo na obřad u Naoki, litoval starou dámu, čím vším si musela procházet, ale ani tentokrát ve svém slibu nezakolísal. Ne, na zámek už se nevrátí. Rozptýlil své vlastní myšlenky, stejně jako Manovy neplánovanými nákupy, které si oba rozhodně užili. Jak viděl nadšení v Manových očích, rozhodl se, že mu to dopřeje aspoň jednou za měsíc, možná i častěji. Kdo by mu nechtěl dělat radost, když vidí, jak mu pár kousků oblečení, na které byl dřív zvyklý, rozzáří oči. Rozhodně ho štve, že mu nemůže dopřát to samé, ale třeba se jim jednou poštěstí. Sem tam jim koupí los za pár yenů a pak se společně baví vymýšlením, co by se dělo, když by vyhráli. Taková malá naděje. Hodně malá. Překvapilo ho, když za ním Saga přišel, aby mu dohodil místo na barmanském kurzu. Tak trochu mu přišlo, že na Manu úplně zapomněl, ale očividně se hodně pletl. První si ho podezřívavě měřil pohledem, co má za lubem, než po té nabídce nadšeně skočil. Sám by si něco takového v plné ceně dovolit nemohl, ale s tou slevou...Vždyť to ani jejich rozpočet nepozná. Poděkoval mu a těšil se, až to Manovi řekne. Vypadal hodně nadšeně a Hyda to hřálo o srdce, že mu mohl alespoň něco splnit. 

Když se dneska vydali na místo, Hyde hýřil skvělou náladou a snaží se jí předat i Manovi, ten ale začíná u dveří panikařit.

"Ale no tak. Hrozně ti to sluší. Já vím, že ode mě už ti to ani nepřijde, ale mohl bych na tobě oči nechat." Pokouší se ho za paže udržet na místě.

"Bude tě to bavit. Za moment zapomeneš, že je tam někdo navíc. Jsem tu s tebou a nikam nepůjdu, hm." Snaží se ho přesvědčit a přitáhne si k sobě, než ho líbne do vlasů, jen opatrně, aby mu nezničil účes samozřejmě. Pak ho od sebe odsune na délku paží a věnuje mu zamilovaný úsměv.

"Ale na mě rozhodně nezapomene." Ozve se mu hlas za zády a Hyde už protáčí očima.

"Ahoj, Mana-chan..." Pozdraví ho Saga s provokativním pousmáním.

"Já tam budu taky, dělám jako vedlejšák asistenta na podobných akcích." Mrkne na Manu bez váhání, než vezme Manu za rameno.

"Neboj, bude zábava." Ujistí jeho a dělá, že vůbec nevidí, jak se Hyde mračí.

"Něco jsem ti přinesl pro štěstí, ale musíme si už pospíšit, za chvíli to začne." Obratným trikem se mu mezi prsty objeví temně modrá růže a je rozhodně živá. Žádnou umělinu by mu rozhodně nedonesl.

"Teď už nám nic nebrání vyrazit, no ne?" Hyde už nadechuje, aby něco řekl, ale vlastně není co, tedy...Vezme Sagu za předloktí a přitáhne si k sobě.

"Jestli na něj sáhneš nějak jinak, než máš..." Hyde už zase malinko žárlí a je to na něm víc, než vidět.

"Jo já vím, dostanu do nosu. Hlavně klid, lidi se dívají." Šeptne mu Saga zpátky s malým rýpnutím, protože věnují pozornost tak maximálně Manovi.

"Tak jdeme Hoshi-chan, koktejly nepočkají." Nabídne mu rámě a Hyde si odkašle.

"Co blbneš, však budeš celou dobu s námi." Protočí nad ním očima v sloup.

"Brzo kolem tebe omotá ostnatý drát." Prohodí k Manovi. 

Mana

Ale přijde, od něj mu to přijde, ale zrovna teď má plné ruce práce s jeho přesvědčováním, aby odsud přeci jen odešli. Už na sobě cítí pohledy okolí, myslel si, že je na to připravený, ale není. Kromě toho prostě dostal strach a celé si to nejspíš rozmyslel. Naléhavě se mu podívá do očí, doslova jimi škemrá, aby toho nechali, dokud to ještě jde, zavře na okamžik oči pod dotekem jeho rtů ve vlasech a pak skoro nadskočí, když za sebou uslyší hlas Sagy. Vůbec netušil, že tady bude. O tom, že ten kurz je zařízený vlastně díky němu, zatím nic neví. Prudce se po něm ohlédne, zatímco má dlaně stále na Hydových prsou a pak se podívá do Hydových očí v němé otázce. Co tady dělá? A ty už se na něj nezlobíš? Pak dlaně konečně stáhne a otočí se k Sagovi čelem. Ten nehne ani brvou. Ani na tu sukni, ani na makeup. To vážně neudělal ani trochu dojem? Stáhne obočí, protože tomuhle tedy opravdu nerozumí. Ne, že by se mu snad chtěl nebo potřeboval líbit! Říkal, že je na kluky a Mana tak teď nevypadá, tím to bude! Decentně kývne hlavou Sagovi na pozdrav a hned dostane vysvětlení, jakou práci tady dneska má. Zamrká, když se v Sagových rukou objeví ta růže. Kromě toho, že je to temně modrá růže a živá, ho navíc fascinuje ten trik a jen stěží potlačí nadšení ve svých očích. Už by skoro zvedl dlaně a zatleskal, ale ovládne se. Teď se prostě nebude vyptávat, jak to udělal. Takové věci ho neohromují! Převezme si květinu a znovu poděkuje v náznaku pukrle. U toho se tváří dokonale aristokraticky a koutkem oka zaznamená dvě zírající dívky. Skloní oči a předstírá, že neslyší, co si mezi sebou pánové říkají, když Hyde Sagovi vyhrožuje, ale pro sebe se pousměje, jak za něj jeho rytíř bojuje. Podívá se trochu nejistýma očima na Hyda a nakonec se přece jen zavěsí do Sagova rámě. Působí to skoro protekčně, když si ho tak vede asistent tohoto kurzu, ale to Manovi nevadí. Kradmo se rozhlíží kolem sebe a pousměje se směrem k Sagovi na tu poznámku s ostnatým drátem, ale je mu vidět ve tváři, že pozornost věnuje spíš svému okolí a je z něj dost poplašený. Saga nejspíš vůbec netuší, kdo je a odkud je. Zastaví se společně s ním až u svého stanoviště, kde jsou už i další účastníci kurzu. Zdraví se s nimi jen kývnutím a v kombinaci s jeho vzhledem si asi kde kdo musí myslet, že je minimálně výstřední nebo namyšlený. Mana to vydrží přesně dvě minuty, pak najde očima Hyda a už zase chce utíkat. Jak má tohle zvládnout? Co když mu to nepůjde a všichni se budou dívat? Kurz začne celkem nevinným vyprávěním, co se mají naučit a nějakým dalšími obecnými věcmi a pak se pokračuje výkladem o jednotlivých součástech výbavy, druzích alkoholu a spoustě teorie, o které už něco maličko ví od Sagy. Jakmile Mana začne trávit čas tím, že jenom poslouchá a píše, konečně na okolí trochu zapomene. Jeho úhledný krasopis je něco nevídaného a sem tam přitahuje pozornost spíš on, než koktejly a hlavní kouč. 

Hyde, Saga

Saga se ještě pořád baví Hydovým výrazem, když je ani na vteřinu nespouští z očí. Tak nějak začíná tušit, že vybuchne u prvního koktejlu. Možná tomu malinko pomůže? Už jen za tu ledovou sprchu, kterou dostal v baru, si to zaslouží. Ne, že by byl pomstychtivý, ale...To oblečení mu to taky ještě neodpustilo. Navíc to má příjemný bonus a tím je Manova společnost. Bylo mu líto, že už nepřišel, když si tak rozuměli, ale část jeho mysli to svým způsobem chápala. Prostě konkurence a pořádná, samozřejmě. Koutky se mu vyhoupnou vzhůru nad tou myšlenkou, která popožene jeho sebevědomí. Dovede Manu až ke stolu, který má být pro dnešní den jeho, tam se opře o dlaně a čeká na příchod odborníka. Strčil by ho do kapsy levou zadní, už jen tím, kolik jich za večer a vlastně i noc namíchá, ale..Bude se tvářit, že poslouchá a bude mu k ruce. Možná spíš Manovi. Nakloní se k němu, když vidí, že pořád není úplně ve své kůži.

"Neměj strach, Mana-chan. Půjde ti to, já to vím." Broukne mu do ouška.

"Už jenom tím, jak sexy jsi, jim vytřeš zrak." Snaží se mu pomoct, aby přestal vnímat okolí a okázale ignoruje Hydův vražedný pohled a tiky, kdy to vypadá, že se za vteřinu postaví. Ze židle, samozřejmě.

"Jen by mě malinko zajímalo, co všechno by bylo vidět, kdyby ti něco spadlo na zem." Neodpustí si menší narážku, ale už se musí narovnat a jít stranou. Stejně se malinko vykloní, jakoby demonstroval, že se mu pod tu sukni milerád podívá. To už Hyde rudne vzteky a drtí prsty opěradlo židle. Ne, nesedl si normálně, jako většina, ale otočil ji opěradlem dopředu. Možná taky trochu proto, aby nebylo tak snadné z ní vyskočit a že k tomu nemá daleko.

"Já tě zabiju a nebude to dlouho trvat." Mumlá si pro sebe na účet Sagy, který to podle něj měl celé naplánované. Jakmile se ale s Manou střetnou pohledem, povzbudivě se usměje a ukáže mu zvednutý palec. No dobře, kvůli němu vydrží snad všechno. 

Přijde na řadu menší výklad, než se pustí do prvních základů. Saga společně s vedoucím kurzu obchází jednotlivé studenty, ale je vidět, že u Many se drží často a dlouho.

"Páni, nadepíšeš mi vizitky, až si nějaké pořídím?" Obdivně hledí na jeho písmo a na vteřinu přestane sledovat dění kolem. První kombinace, první míchání, Saga předvede několik triků, společně s vedoucím, kdy se vzájemně doplňují a přijde i nějaká ta vychytávka, aby jim lahev nespadla na zem.

"Rotace jsou lepší s plnou lahví a chytají se líp ty s dlouhý hrdlem, alespoň pro začátek." Ozve se Saga o stůl dál. Už jsou na konci prvního koktejlu z řady. Přijde i dochucení v podobě kousku ovoce.

"Podívej, když ho nakrojíš trochu jinak, bude to vypadat mnohem líp." Poradí mu, když se k němu skloní a nakrojí jahodu trochu zešikma. U toho vypadá opravdu soustředěně. 

"Ještě malinko tady." Vezme jeho ruku a ukáže mu, kam má říznout.

"Super a to míchání ti šlo od ruky, pořád se na tebe koukám." Sdělí mu ještě, aby bylo jasné, že z něj nespouští oči. 

Hyde to prostě nevydrží a vstane, aby se šel podívat blíž. Naštěstí není jediný z přihlížejících, kdo se zajímá.

"Měl by ses možná věnovat i těm ostatním." Varuje ho Sagu tiše, protože tu poslední větu rozhodně slyšel.

"Měl jsem tušit, že to není jen tak. Prý pro kamaráda. Ty tak hrozně kecáš." Probodne ho pohledem, ale Saga se zatváří jen pobaveně.

"Ale no tak Haido, neruš." Napomene ho.

"Kdyby se chtěl nechat sbalit, tak už s tebou neodejde." Zatváří se o něco smířlivěji.

"Jen se mu snažím pomoct, aby nebyl tak nervózní." Vysvětlí mu to celé, i když to vypadá, že mu Hyde jen tak věřit nebude.

"Asi se stihnu opít ještě do konce kurzu. Možná bych to zvládl i tak, když vidím, jak hezky to vypadá." Pochválí Manu Hyde. 

Mana

Když už nemá po svém boku Hyda, upře trochu zoufalý pohled alespoň do Sagových očí, ale jsou oba stejní. Nechají ho v tom máchat, aby si to vyzkoušel a přišel tomu na chuť. On má ale chuť si tak maximálně dupnout nožkou, že ho odsud mají odvést, ale před lidmi si to nedovolí. A je to dobře, protože ta teorie je opravdu zajímavá. Už jenom to, na co kterou skleničku použít. Tu svou si v baru u Sagy vybral úplně špatně! Mana nikdy nechodil do školy, takže neví, jaké to je, někde sedět a poslouchat odborný výklad, ale tohle se mu opravdu moc líbí. Kluci měli pravdu. Moment… říkal, že je sexy? Takže si té změny všiml a líbí se mu? Ne, že by mu sebevědomí nevylezlo o kousek výš a po pravdě to teď docela potřebuje. Saga si rýpne ohledně jeho sukně a on po něm střelí rychlým pohledem. Úplně z toho zčervená. Ta sukně je dlouhá opravdu dost, ale splývavá a asi by ledacos obtáhla. Žádné předklony! Když se u něho Saga objeví po delší době a pochválí mu jeho písmo, Mana zvedne hlavu, zadívá se do jeho tváře a zářivě se na něj usměje očima. Jinak nehne ani brvou. Nikdy neviděl psát nikoho jiného kromě sebe nebo svého otce, ani Sen ne, ale když se Saga tolik diví, tak mu to asi opravdu jde. Trénoval to celé roky, hodiny by byly slabé slovo. Přikývne, že mu je klidně nadepíše. Neumí si samozřejmě představit, kolik by jich tak mělo být. Když přijde na řadu první praxe, Mana začne být znovu stejně nervózní jako na začátku, ale po několika minutách mu dojde, že má každý tolik práce sám se sebou, že nikdo nemá čas koukat se, co dělají ostatní. Tedy kromě jejich učitelů. Docela dlouho zůstane u svého stolku sám, pak ho tam navštíví lektor, který mu pomůže s pohazováním lahve a nakonec už nalévá první drink do skleničky, když se objeví i Saga. Rozhodně to nevypadá tak, jako předloha a protože je Mana perfekcionista, samozřejmě mu to vadí. Mračí se na svůj koktejl a má pocit, že na to rozhodně nemá ani vlohy ani talent, když mu to nevyšlo napoprvé, bez ohledu na to, že některé okolní koktejly vypadají mnohem hůř a někdo lahev dokonce upustil na zem. Sáhne po nožíku a chce přidat ovoce, když se jeho dlaně dotkne ta Sagova a vede ji, až konečně vytvoří něco hezkého. Pousměje se, ale i když ho Saga pochválí, stejně je mu ta skepse vidět v očích. To už je u nich i Hyde a on chvíli mlčky poslouchá jejich novou slovní přestřelku. Nejspíš by se tím začal i bavit a rozhodně mu to přijde sympatické, ale to by nesměl stále zahlížet na svůj drink. Provrtává ho nespokojeným pohledem a když si ho Hyde nese k ústům a nakloní hlavu k rameni v očekávání toho, co řekne. Už jich určitě vypil spoustu, tak pozná, jestli je zlý? A Mana zase pozná, jestli mu ho pochválí jenom z lásky. Tedy snad. Lektor už je zvolna chystá na další drink, pokládá na stůl hodně různých přísad a Mana bledne. Je to těžší, ale jestli se mu to zase nepovede, vážně se rozzlobí sám na sebe. Vůbec není zvyklý na to, že něco neumí. Sice ho doma k příliš věcem nepouštěli, ale v těch, které dělat mohl, byl profesionál. Třeba v líčení. Zvedne ukazováček, aby se Hyde dobře díval, ve tváři se mu usadí odhodlání a jen díky tomu a díky sledování Hydových očí si prohodí lahev tak, jako by to dělal tisíckrát. Lekne se sám sebe a málem ji upustí asi tak půl minuty potom, co ji drží úplně normálně v ruce. -Viděl jsi to???- Třeští na Hyda oči. 

Hyde, Saga

"Jsi na tom mnohem lépe, než ostatní. Přirozený talent." Broukne Saga, aniž by se staral o to, jestli je Hyde slyší nebo ne a očividně si ani nic nedělá z jeho vražedných pohledů.

"Začíná mě vážně zajímat, na co ještě šikovný jsi. Možná bych se mol zeptat jeho." Kývne hlavou k Hydovi, který zrovna ochutnává koktejl. Ten se málem utopí a zatváří se tak, že donutí Sagu couvnout o krok.

"Ani to nezkoušej." Prohodí tiše, aby ho slyšel jen ten pokušitel vedle Many. Pak ale jeho výraz značně změkne, když se podívá na Manu.

"Je vážně skvělý, ta chuť stojí za to." Pochválí ho s hvězdami v očích. Vážně trefil kombinaci, která mu dává pocit, že by jich vypil minimálně dvacet a pak by se odporoučel na zem, aniž by mu to vadilo. Saga se příliš nestará,  jak to bude vypadat a sáhne po skleničce, aby ochutnal. Hodnotí ho chvíli s pohledem upřeným do neznáma, než se pousměje.

"Vůbec to není špatný." Prohodí jako první, než se napije podruhé. Hyde na něj kouká s výrazem, řekni něco špatného a asi tě v něm utopím, ale to taky nevidí.

"Hm, příště se toho neboj, klidně může být silnější, je snadné to zamaskovat." Poradí mu ještě, než sklenku odloží. Musí zase na chvíli zmizet, aby se postaral i o ostatní.

"Myslím, že jsi zase našel něco, co ti jde samo." Ozve se melodický hlas Hyda a nevypadá to, že by se chtěl vracet na místo. Navíc spustit oči z Many, který se soustředí, je nadlidský výkon. Chtěl by mu pomoct, ale vůbec netuší jak. Už jen z toho množství ingrediencí...To je jak s vaření, potřeboval by hodiny, aby si to stihl zapamatovat. Rty mu jdou samovolně od sebe, když ho pozoruje. Je to umění, to sám moc dobře ví. Asi mu doma zařídí malý bar, aby mohl trénovat, ale...To by musel spolupracovat se Sagou, jinak na tolik věcí mít nikdy nebude. Podívá se na svého momentálního soka, jak už zvolna míří k nim zrovna, když se Manovi podaří ten trik, aniž by cokoliv rozbil. A to je rozhodně jeden z mála. Nadšeně zatleská a zamilovaně se usměje. Saga už se nadechuje, ale nestihne nic říct. Vidí pohled Many na Hyda, který mu ho oplácí a má jasno. Ať byl jakýkoliv, do podobného vztahu by nikdy nevystoupil. Ne ve chvíli, kdy vidí, jak moc je jejich náklonnost vzájemná. Postaví se o kus dál a jen mlčky pokývá hlavou.

"Mana-chan, jak jsi...?" Nechápe Hyde, jestli se mu nezdá. Místo toho, aby zkoušel říct cokoliv jiného, obejde stůl, vezme spontánně Manu kolem pasu a zvedne o pár centimetrů nad zem.

"Začínám přemýšlet, jestli ti vážně půjde všechno, co vezmeš do ruky." Prohodí na celý sál a ani se nezarazí, když se Saga nahlas rozesměje. Samozřejmě, že ho napadla jen jediná věc, kterou by mohl Mana brát do ruky. Asi je nejvyšší čas najít si jinou kořist, jinak bude potřebovat svou vlastní ruku a umění. Hyde je v zajetí Manových nadšených očí a výrazu ve tváři. Čas se na pár minut zastaví, když ho má v náruči. Postaví ho pomalu na zem a nadšení v očích vymění za hmatatelný cit.

"Nikdy tě nepřestanu obdivovat za to, jaký jsi, za to kým jsi." Broukne měkce, když ho pomalu pustí, vztáhne ruce k jeho tváři a přitáhne si ji ke svým rtům a dlouhému polibku. Mají teď rozhodně všechnu pozornost a nevykolejí ho ani Sagovo odkašlání. Ten protočí očima v sloup, protože reálně hrozí, že je z celého kurzu vyhodí.

"Kdo to má furt žehlit?" Zamumlá si pro sebe, ale sáhne na stůl vedle sebe, aby si podal zapalovač a nechá zahořet jeden z koktejlů, který mezitím připravil lektor. Tím na vteřinu zařídí, aby měli ti dva malinko soukromí a zbavil je pohoršených pohledů. Přesune se pomalu k nim a dloubne Hyda do boku.

"Je mi jasné, že se tomu špatně odolává, ale ještě chvíli a vynesou vás v zubech." Snaží se ho malinko vrátit nohama na zem a probrat ze snu.

"U tebe by mi to bylo jedno, ale u něj ne." Kývne hlavou k Manovi a usměje se vřele. Hyde se konečně odtáhne.

"No co, jak kdyby doma nedělali mnohem horší věci. Kdyby jen řekli, co dělají v ložnici." Řekne dost nahlas, aby ho všichni slyšeli se skoro svůdným výrazem a donutí pár přihlížejících zrudnout.

"Třeba ti to někdo natočí, když jsi tak zvědavý." Dodá Saga, on se rozhodně stydět nebude.

"Vy můžete taky." Teď cíleně míří na Manu, aby ho přivedl do rozpaků.

"Nezapomeň tam dát vodku, bez ní to nebude ono." Poradí mu, kdyby náhodou byl malinko mimo.